dnes je 7.7.2022

Input:

Článek 5-13 směrnice o strojních zařízeních 2006/42/ES

11.1.2012, , Zdroj: Verlag Dashöfer

6.2.5.5
Článek 5–13 směrnice o strojních zařízeních 2006/42/ES

Ing. Zdeněk Šenovský

ČLÁNEK 5 – Uvádění na trh a uvádění do provozu

Povinnosti výrobců strojních zařízení

V čl. 5 odst. 1 jsou shrnuty povinnosti, jež musí splnit výrobci strojních zařízení před tím, než své výrobky uvedou na trh nebo do provozu.

Je nutno uvést, že výraz „strojní zařízení“ je zde použit v širším smyslu. Tyto povinnosti se tudíž vztahují na výrobce strojních zařízení uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. a) až f): strojního zařízení v užším smyslu, vyměnitelných přídavných zařízení, bezpečnostních součástí, příslušenství pro zdvihání, řetězů, lan a popruhů a snímatelných mechanických převodových zařízení.

Všechny povinnosti shrnuté v čl. 5 odst. 1 písm. a) až f) či jejich část může splnit rovněž zplnomocněný zástupce výrobce.

Ve většině případů musí být tyto povinnosti splněny před uvedením strojního zařízení na trh v EU. V případě strojního zařízení, které není jako takové uvedeno na trh, například strojního zařízení vyrobeného nebo dovezeného do EU uživatelem pro vlastní použití, však musí být tyto povinnosti splněny před uvedením strojního zařízení do provozu.

Podle čl. 5 odst. 1 písm. c) musí výrobce se strojním zařízením poskytnout potřebné informace a návod k používání. V této souvislosti se uvádí, že se poskytnutí potřebných informací o strojním zařízení a vypracování návodu k používání považuje za součást návrhu a konstrukce strojního zařízení.

Povinnosti výrobců neúplného strojního zařízení

Čl. 5 odst. 2 odkazuje na povinnosti výrobců neúplného strojního zařízení, jak je vymezeno v článku 2. Povinnosti výrobců neúplného strojního zařízení jsou shrnuty v článku 13.

Prostředky k zajištění shody strojního zařízení

Prostředky k zajištění shody

Čl. 5 odst. 3 odkazuje na povinnost stanovenou v čl. 5 odst. 1 písm. d), a to provést příslušný postup k posouzení shody podle článku 12.

Jestliže se na strojní zařízení vztahuje postup posuzování shody interním řízením výroby popsaný v příloze VIII, mohou být potřebná ověření provedena výrobcem nebo jeho jménem či jeho zplnomocněným zástupcem. Bez ohledu na to, zda je posouzení shody strojního zařízení provedeno samotným výrobcem nebo je svěřeno jeho zplnomocněnému zástupci, musí mít osoba provádějící posouzení shody nezbytné prostředky k ověření shody strojního zařízení s použitelnými požadavky na ochranu zdraví a bezpečnost, nebo musí mít k takovým prostředkům přístup. K těmto prostředkům mohou patřit například potřební kvalifikovaní pracovníci, přístup k potřebným informacím, pravomoc a zařízení potřebné k provedení nezbytných kontrol návrhu, výpočtů, měření, funkčních zkoušek, zkoušek pevnosti, vizuálních kontrol a kontrol informací a návodů k používání s cílem zajistit shodu strojního zařízení s příslušnými základními požadavky na ochranu zdraví a bezpečnost.

Je-li strojní zařízení navrženo a konstruováno podle harmonizovaných norem, tyto normy obvykle stanoví prostředky, jež se mají použít k ověření shody strojního zařízení s jeho specifikacemi.

V případě strojního zařízení, které náleží do jedné z kategorií uvedených v příloze IV a u něhož se použije postup pro komplexní zabezpečování jakosti popsaný v příloze X, musí být prostředky k provedení potřebných ověření zdokumentovány v systému výrobce pro komplexní zabezpečování jakosti.

Označení CE podle jiných směrnic

Čl. 5 odst. 4 se týká povinnosti uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. f): připojení označení CE. Čl. 5 odst. 4 připomíná, že se na strojní zařízení mohou vztahovat rovněž jiné směrnice týkající se připojování označení CE. V tomto případě musí výrobce zajistit, aby před připojením označení CE splnil své povinnosti podle všech směrnic vztahujících se na jeho výrobek.

ČLÁNEK 6 – VOLNÝ POHYB

Volný pohyb strojních zařízení a neúplných strojních zařízení

Volný pohyb

V čl. 6 odst. 1 a 2 jsou stanoveny povinnosti, které mají zajistit splnění jednoho ze základních cílů směrnice o strojních zařízeních: volného pohybu strojních zařízení a neúplných strojních zařízení na jednotném trhu.

V čl. 6 odst. 1 je výraz „strojní zařízení“ použit v širším smyslu k označení všech výrobků uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. a) až f).

Podle povinností stanovených v článku 6 nesmějí členské státy ukládat s ohledem na rizika, na něž se vztahuje směrnice o strojních zařízeních, jiné požadavky nebo postupy pro uvádění strojního zařízení nebo neúplného strojního zařízení na trh nebo uvádění strojního zařízení do provozu, než jsou stanoveny ve zmíněné směrnici.

Povinnost umožnit volný pohyb strojních zařízení a neúplných strojních zařízení, která jsou v souladu se směrnicí, členským státům nebrání v tom, aby v určitých mezích regulovaly instalaci a používání strojních zařízení.

Na základě Dohody o Evropském hospodářském prostoru (EHP) má strojní zařízení, jež je v souladu se směrnicí o strojních zařízeních, prospěch z volného pohybu rovněž na Islandu, v Lichtenštejnsku a Norsku. Totéž platí ve Švýcarsku podle dohody o vzájemném uznávání, která byla uzavřena s EU, a v Turecku na základě celní unie EU-Turecko.

Obchodní veletrhy, výstavy a předvádění

Obchodní veletrhy, výstavy a předvádění výrobcům strojních zařízení, dovozcům a distributorům umožňují propagovat nové a inovativní výrobky. Ustanovení čl. 6 odst. 3 mají zajistit, aby směrnice o strojních zařízeních nepředstavovala překážku pro propagaci těchto výrobků. V některých případech mohou dotyčné společnosti chtít před provedením příslušného postupu posuzování shody zjistit, zda jejich výrobky zajímají potenciální zákazníky. V jiných případech nemusí být tento postup v době vystavení strojního zařízení dosud dokončen. Výrobci, dovozci nebo distributoři mohou chtít taktéž vystavit výrobky, jež nejsou určeny pro trh EU. Výrobky mohou být rovněž vystaveny, přičemž jsou sejmuty některé ochranné kryty nebo ochranná zařízení, aby se jasněji prokázaly jejich provozní vlastnosti.

Podle čl. 6 odst. 3 jsou tyto postupy přípustné. Aby však byly potenciálním zákazníkům poskytnuty jednoznačné informace a aby se zamezilo nekalé hospodářské soutěži s vystavovateli výrobků, které jsou ve shodě se směrnicí o strojních zařízeních, musí u výrobků, které nejsou ve shodě s ustaveními směrnice, viditelné označení zřetelně udávat, že tyto výrobky nejsou ve shodě se směrnicí a že nebudou k dispozici, dokud nebude zajištěna jejich shoda.

Směrnice o strojních zařízeních neupřesňuje konkrétní formu tohoto označení. U strojního zařízení, u nějž výrobce hodlá zajistit shodu a uvést je na trh v EU, lze předpokládat toto znění:

Vystavené strojní zařízení není ve shodě se směrnicí 2006/42/ES o strojních zařízeních.

Návštěvníci se upozorňují, že toto strojní zařízení nebude v Evropské unii k dispozici, dokud nebude zajištěna jeho shoda.

ČLÁNEK 7 – PŘEDPOKLAD SHODY A HARMONIZOVANÉ NORMY

Předpoklad shody na základě označení CE a ES prohlášení o shodě

V čl. 7 odst. 1 je objasněna úloha označení CE a ES prohlášení o shodě jako „pasů“ usnadňujících volný pohyb strojních zařízení na jednotném trhu.

K strojnímu zařízení musí být přiloženo ES prohlášení o shodě. To znamená, že výrobce musí spolu se strojním zařízením dodat ES prohlášení o shodě, a to v době, kdy je strojní zařízení uváděno na trh, a toto prohlášení musí ostatní hospodářské subjekty, například dovozci nebo distributoři, předat uživateli strojního zařízení.

Je třeba zdůraznit, že povinností, která je členským státům uložena v čl. 7 odst. 1 s ohledem na strojní zařízení opatřené označením CE a s přiloženým ES prohlášením o shodě jakožto zařízení, jež je v souladu se směrnicí o strojních zařízeních, není dotčena povinnost členských států provádět dozor nad trhem s cílem zajistit, aby výrobky opatřené označením CE a s přiloženým ES prohlášením o shodě skutečně splňovaly požadavky směrnice o strojních zařízeních, a jejich povinnost zajistit, aby byly nevyhovující výrobky opatřené označením CE staženy z trhu.

Předpoklad shody na základě použití harmonizovaných norem

V čl. 7 odst. 2 je objasněn předpoklad shody na základě použití harmonizovaných norem. Odkaz na evropské normy je hlavním prvkem „nového přístupu k technické harmonizaci a normám“, který je použit ve směrnici o strojních zařízeních. Směrnice stanoví závazné základní požadavky na ochranu zdraví a bezpečnost vztahující se na strojní zařízení, zatímco podrobné technické specifikace pro splnění těchto základních požadavků na ochranu zdraví a bezpečnost jsou uvedeny v evropských harmonizovaných normách.

Po zveřejnění odkazu na harmonizovanou normu v Úředním věstníku EU vede použití jejích specifikací k předpokladu shody se základními požadavky na ochranu zdraví a bezpečnost podle této normy. Tento předpoklad shody existuje ode dne, kdy je odkaz na normu poprvé zveřejněn v Úředním věstníku EU. Předpoklad shody přestane platit, je-li norma nahrazena novou či revidovanou normou, a to ke „dni skončení předpokladu shody“, který je stanoven v Úředním věstníku EU, pro strojní zařízení uváděné na trh po tomto dni.

Použití návrhů evropských norem (označených předponou „prEN“) nebo evropských norem, jejichž odkazy nebyly v Úředním věstníku EU dosud zveřejněny, nevede k předpokladu shody se základními požadavky na ochranu zdraví a bezpečnost stanovenými ve směrnici o strojních zařízeních.

Informace o předmětu normy (kategorie strojních zařízení nebo hledisko bezpečnosti strojního zařízení, na něž se norma vztahuje) jsou k dispozici v ustanovení normy týkajícím se její oblasti působnosti. Další informace o základních požadavcích na ochranu zdraví a bezpečnost stanovených ve směrnici o strojních zařízeních, jimiž se norma zabývá (nebo nezabývá), jsou uvedeny v informativní příloze „Z“ normy.

Pokud normativní odkaz v evropské harmonizované normě odkazuje na normu nebo její část, stávají se specifikace uvedené normy nebo části normy součástí harmonizované normy a jejich použití vede k předpokladu shody se základními požadavky na ochranu zdraví a bezpečnost, které tato norma zahrnuje. To se použije i v případě, že norma, na niž se odkazuje, již neplatí. Na druhou stranu vede k předpokladu shody s dotčenými základními požadavky na ochranu zdraví a bezpečnost rovněž použití nejnovější verze uvedené normy, pokud byl odkaz na tuto normu zveřejněn v Úředním věstníku EU.

Předpoklad shody na základě použití harmonizované normy není absolutní, jelikož lze zpochybnit shodu samotné normy. Předpoklad shody na základě použití harmonizované normy však výrobci poskytuje určitou právní jistotu, jelikož nemusí poskytnout další důkaz o shodě se základními požadavky na ochranu zdraví a bezpečnost, jichž se norma týká.

V případě kategorií strojních zařízení, které jsou uvedeny v příloze IV, umožňuje použití harmonizované normy, která zahrnuje veškeré základní požadavky na ochranu zdraví a bezpečnost, jež jsou použitelné na strojní zařízení, výrobci provést posouzení shody strojního zařízení bez využití oznámeného subjektu.

Je třeba zmínit, že ačkoliv použití harmonizované normy usnadňuje posouzení rizika, nezbavuje výrobce strojního zařízení zcela povinnosti provést u strojního zařízení posouzení rizika.

I v případě, že je určitý základní požadavek na ochranu zdraví a bezpečnost zahrnutý v harmonizované normě, může výrobce strojního zařízení použít alternativní specifikace. Dobrovolná povaha harmonizovaných norem má zamezit tomu, aby byly technické normy překážkou pro uvádění strojních zařízení s inovativními řešeními na trh.

Harmonizovaná norma však obsahuje údaj o stavu techniky v době, kdy byla přijata. Jinými slovy, harmonizovaná norma udává úroveň bezpečnosti, kterou lze v té době očekávat u výrobku daného typu. Výrobce strojního zařízení, jenž se rozhodne použít jiné technické specifikace, musí být schopen prokázat, že je jeho alternativní řešení ve shodě se základními požadavky na ochranu zdraví a bezpečnost obsaženými ve směrnici o strojních zařízeních a zajišťuje úroveň ochrany, která je přinejmenším rovnocenná úrovni ochrany, jež zajišťuje použití specifikací uvedených v harmonizované normě.

Jestliže se výrobce rozhodne, že harmonizované normy nepoužije nebo že použije pouze části harmonizované normy, musí do technické dokumentace zahrnout posouzení rizika, které bylo provedeno, a opatření přijatá k zajištění shody se základními požadavky na ochranu zdraví a bezpečnost. V tomto případě by neměl být v ES prohlášení o shodě vypracovaném výrobcem uveden odkaz na harmonizovanou normu, v prohlášení však může být uvedeno, které části nebo ustanovení harmonizované normy byly použity.

Klasifikace norem pro strojní zařízení

Klasifikace norem

Normy pro strojní zařízení jsou rozděleny do tří typů, A, B a C. Účelem této klasifikace je umožnit tvůrcům norem pro konkrétní kategorie strojních zařízení odkázat na horizontální normy, které obsahují prověřená technická řešení. Horizontální normy typu A a B mohou rovněž pomoci výrobcům navrhnout strojní zařízení, pro něž nejsou k dispozici normy typu C.

Je nutno rozlišovat povahu předpokladu shody na základě použití harmonizovaných norem těchto tří typů:

Normy typu A upřesňují základní pojmy, terminologii a zásady navrhování, které se vztahují na všechny kategorie strojních zařízení. Použití samotných takovýchto norem sice poskytuje základní rámec pro náležité uplatňování směrnice o strojních zařízeních, nepostačuje však k zajištění shody s příslušnými základními požadavky na ochranu zdraví a bezpečnost uvedenými ve směrnici, a proto nevede k úplnému předpokladu shody.

Normy typu B se zabývají zvláštními aspekty bezpečnosti strojních zařízení nebo zvláštními druhy ochranných opatření, jež lze použít u celé škály kategorií strojních zařízení. Použití specifikací uvedených v normách typu B vede k předpokladu shody se základními požadavky směrnice o strojních zařízeních, jež tyto normy zahrnují, pokud norma typu C nebo posouzení rizika provedené výrobcem prokazuje, že technické řešení uvedené v normě typu B je vhodné pro konkrétní kategorii nebo model dotyčného strojního zařízení.

Použití norem typu B, které udávají specifikace pro bezpečnostní součásti, jež jsou uváděny na trh samostatně, vede k předpokladu shody s ohledem na dotyčné bezpečnostní součásti a základní požadavky na ochranu zdraví a bezpečnost podle těchto norem.

Normy typu C poskytují specifikace pro danou kategorii strojních zařízení, například mechanické lisy, sklízecí mlátičky nebo kompresory. Různé druhy strojních zařízení, které patří do kategorie, na niž se vztahuje norma typu C, mají podobné předpokládané použití a představují podobná rizika. Normy typu C mohou odkazovat na normy typu A nebo B a udávat, které specifikace normy typu A nebo B jsou použitelné na dotyčnou kategorii strojních zařízení. Jestliže se s ohledem na daný aspekt bezpečnosti strojního zařízení norma typu C odchyluje od specifikací v normě typu A nebo B, mají specifikace normy typu C přednost před specifikacemi normy typu A nebo B.

Použití specifikací normy typu C na základě posouzení rizika, které provedl výrobce, vede k předpokladu shody se základními požadavky na ochranu zdraví a bezpečnost uvedenými ve směrnici o strojních zařízeních, jež norma zahrnuje.

Některé normy typu C jsou uspořádány jako řady sestávající z několika částí, přičemž část 1 normy obsahuje obecné specifikace, které se vztahují na danou skupinu strojních zařízení, a ostatní části normy obsahují specifikace pro zvláštní kategorie strojních zařízení, jež patří do dané skupiny, přičemž doplňují nebo mění obecné specifikace uvedené v části 1. U norem typu C, které jsou takto uspořádány, je předpoklad shody se základními požadavky směrnice o strojních zařízeních přiznán na základě použití obecné části 1 normy spolu s příslušnou konkrétní částí normy.

Identifikace harmonizovaných norem

Návrhy evropských norem jsou označeny referenčním číslem, jemuž předchází předpona „prEN“, po níž následuje datum přijetí návrhu. Tyto návrhy evropských norem jsou zveřejněny ve fázi veřejné ankety.

Jakmile byla norma přijata CEN nebo CENELEC, je označena stejným číslem, jemuž předchází předpona „EN“, po níž následuje datum (rok) přijetí. V případě změny nebo revize normy umožňuje datum přijetí v případě, že má nová verze stejné číslo, odlišit novou verzi normy od předchozí verze.

Je-li norma CEN totožná s mezinárodní normou, kterou přijala ISO, mají evropské a mezinárodní normy stejné číslo a odkaz na harmonizovanou normu má předponu „EN ISO“. Je-li na druhou stranu norma CENELEC založena na normě IEC, má jiné číslo. U obou evropských normalizačních organizací je odkaz na příslušnou normu ISO nebo IEC uveden v závorce za názvem evropské normy.

Národní členské organizace CEN a CENELEC musí harmonizované normě přiznat status vnitrostátní normy bez jakékoli změny. V odkazu na vnitrostátní verzi harmonizované normy předchází předponě „EN“ předpona používaná k označení vnitrostátních norem v dotyčné zemi. Harmonizované normy zveřejňují vnitrostátní normalizační organizace členských států EU s těmito předponami:

 
„NBN EN“ v Belgii „MSA EN“ na Maltě
„БДС EN“ v Bulharsku „DIN EN“ v Německu
„ČSN EN“ v České republice „NEN EN“ v Nizozemsku
„DS EN“ v Dánsku „PN EN“ v Polsku
„EVS EN“ v Estonsku „NP EN“ v Portugalsku
„SFS EN“ ve Finsku „ÖNORM EN“ v Rakousku
„NF EN“ ve Francii „SR EN“ v Rumunsku
„IS EN“ v Irsku „EN“ v Řecku
„UNI EN“ v Itálii „STN EN“ na Slovensku
„CYS EN“ na Kypru „SIST EN“ ve Slovinsku
„LST EN“ v Litvě „BS EN“ ve Spojeném království
„LVS EN“ v Lotyšsku „UNE EN“ ve Španělsku
„EN“ v Lucembursku „SS EN“ ve Švédsku
„MSZ EN“ v Maďarsku

Stejné normy jsou v zemích ESVO zveřejněny s těmito předponami:

 
„IST EN“ na Islandu „SN EN“ ve Švýcarsku
„NS-EN“ v Norsku

V některých případech je datum obsažené v odkazu na vnitrostátní verzi harmonizované normy pozdější než datum uvedené v odkazu na normu zveřejněnou v Úředním věstníku EU, a to kvůli skutečnosti, že k zveřejnění normy na vnitrostátní úrovni mohlo dojít v následujícím roce.

V ES prohlášení o shodě strojního zařízení mohou být evropské harmonizované normy, které výrobce používá, označeny pomocí vnitrostátního odkazu s jednou z výše uvedených předpon používaných jednotlivými státy nebo pomocí odkazu uvedeného v Úředním věstníku EU pouze s předponou „EN“.

Zapojení sociálních partnerů do normalizace

Normalizace je založena na dohodě mezi zúčastněnými stranami. Ke stranám, které se zajímají o normy strojních zařízení, patří výrobci strojních zařízení, uživatelé strojních zařízení, například zaměstnavatelé, zaměstnanci a spotřebitelé, orgány příslušné pro ochranu zdraví a bezpečnost při práci, oznámené subjekty, jiné příslušné nevládní organizace a orgány veřejné správy. Pravidla pro účast zúčastněných stran obvykle podléhají vnitrostátním předpisům týkajícím se organizace normalizace.

V čl. 7 odst. 4 je stanoven zvláštní požadavek, aby členské státy zajistily přijetí vhodných opatření, která umožní sociálním partnerům, tj. zástupcům zaměstnavatelů a zaměstnanců, ovlivňovat proces normalizace na vnitrostátní úrovni. Je na členských státech, aby rozhodly, jaká opatření jsou vhodná a jak budou provedena.

ČLÁNEK 8 – ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ

Opatření podléhající regulativnímu postupu projednávání ve výborech

V čl. 8 odst. 1 jsou stanoveny dva případy, kdy Komise může po konzultaci Výboru pro strojní zařízení přijmout opatření regulativním postupem s kontrolou.

  • Čl. 8 odst. 1 písm. a) Komisi umožňuje aktualizovat orientační seznam bezpečnostních součástí, který je uveden v příloze V, například tím, že jsou na tento seznam připojeny další příklady součástí, které vyhovují definici uvedené v článku 2. To lze provést, pokud se zdá, že v seznamu byly vynechány určité stávající bezpečnostní součásti, nebo jsou-li vyvinuty nové bezpečnostní součásti.

  • Čl. 8 odst. 1 Komisi umožňuje přijmout opatření k omezení uvádění na trh strojního zařízení, jež představuje rizika kvůli nedostatkům

Nahrávám...
Nahrávám...