Požadavky Podle ČSN EN ISO 12100 :2011 (Třídící znak 83 3001) | Požadavky splněny? |
ano | ne | Irel. |
Předmluva Tento
dokument nahrazuje EN ISO 12100-1:2003, EN ISO 12100-2:2003, EN ISO
14121-1:2007. Toto druhé vydání ruší a nahrazuje normy ISO
12100-1:2003, ISO 12100-1:2003/Amd.1:2009, ISO 12100-2:2003, ISO
12100-2:2003/Amd.1:2009 a ISO 14121-1:2007, které byly sjednoceny bez
technických změn. Dokumentace (např. posouzení rizika, normy typu C), která je
založena na těchto nahrazených dokumentech není potřeba upravovat nebo
revidovat. |
Úvod Základním
účelem této mezinárodní normy je vybavit konstruktéry souhrnným systémem a
návody pro rozhodnutí při vývoji strojních zařízení, které umožní konstrukci
strojů tak, aby byly bezpečné při jejich předpokládaném používání. Norma také
poskytuje strategii tvůrcům norem a napomáhá při zpracovávání odpovídajících a
vhodných norem typu B a norem typu C. Pojem bezpečnost strojního
zařízení bere v úvahu schopnost stroje vykonávat jeho předpokládanou funkci
(funkce) během jeho životnosti při odpovídajícím snížení rizika. Tato
mezinárodní norma je základem pro tvorbu norem, které mají následující
strukturu: -
normy typu A (základní bezpečnostní normy),
uvádějí základní pojmy, zásady pro konstrukci a všeobecná hlediska, která mohou
být aplikována na všechna strojní zařízení; -
normy typu B (skupinové bezpečnostní normy), se
zabývají jedním bezpečnostním hlediskem nebo jedním typem bezpečnostního
zařízení, které může být použito pro větší počet strojních zařízení: -
normy typu B1 se týkají jednotlivých
bezpečnostních hledisek (např. bezpečných vzdáleností, teploty povrchu, hluku); -
normy typu B2 se týkají příslušných bezpečnostních
zařízení (např. dvouručních ovládacích zařízení, blokovacích zařízení, zařízení
citlivých na tlak, ochranných krytů); -
normy typu C (bezpečnostní normy pro stroje), se
zabývají detailními bezpečnostní požadavky pro jednotlivý stroj nebo skupinu
strojů. Tato mezinárodní norma je norma typu A. Pokud se norma typu C odchyluje od jednoho nebo více technických
opatření, kterými se zabývá tato mezinárodní norma nebo norma typu B, má
přednost dodržení normy typu C. |
1 Předmět normy Tato
mezinárodní norma specifikuje základní terminologii, zásady a metodologii pro
dosažení bezpečnosti při konstrukci strojního zařízení. Norma specifikuje
zásady posouzení a snižování rizika jako pomoc konstruktérům k dosažení tohoto
cíle. Tyto zásady jsou založeny na znalosti a zkušenosti z konstrukce,
používání, nehod, úrazů a rizik u strojních zařízení. Jsou popsány postupy pro
identifikaci nebezpečí a pro odhad a hodnocení rizik v relevantních fázích
životního cyklu stroje, a pro vyloučení nebezpečí nebo pro opatření dostatečně
snižující riziko. Je uveden návod na dokumentaci a ověřování procesu posouzení
rizika a snížení rizika. Tato mezinárodní norma je také určena k
tomu, aby byla používána jako základ při zpracování bezpečnostních norem typu B
a typu C. Norma se nezabývá rizikem a/nebo poškozením týkajícím se
domácích zvířat, majetku nebo prostředí. POZNÁMKA 1 Příloha B
uvádí v samostatných tabulkách příklady nebezpečí, nebezpečných situací a
nebezpečných událostí tak, aby byly objasněny tyto pojmy a pomohly
konstruktérovi v procesu identifikace nebezpečí. POZNÁMKA 2 Praktické
použití počtu metod pro každou etapu posouzení rizika je popsáno v ISO/TR
14121-2. |
3 Termíny a definice Pro účely tohoto dokumentu platí následující termíny a
definice. |
3.1 strojní zařízení (stroj) [machinery (machine)] montážní celek sestavený z částí nebo součástí
strojů, z nichž je alespoň jedna pohyblivá, s příslušným pohonným systémem,
vzájemně spojenými za účelem specificky přesně stanoveného použití; POZNÁMKA 1 Termín "strojní zařízení“ zahrnuje také sestavu strojů, které
jsou za účelem dosažení stejného cíle uspořádány a ovládány tak, aby fungovaly
jako integrální celek. POZNÁMKA 2 Příloha A poskytuje všeobecné
schematické znázornění stroje. |
3.2 spolehlivost (reliability) schopnost stroje, nebo jeho součástí nebo jeho vybavení vykonávat v
daném časovém období a za specifikovaných podmínek požadovanou funkci bez
poruchy 3.3 udržovatelnost (maintainability) schopnost stroje být udržován ve stavu, který umožňuje, aby vykonával
svou funkci za podmínek předpokládaného používání, nebo aby byl znovu uveden do
tohoto stavu, přičemž nezbytné činnosti (údržba) se provádějí podle stanovených
postupů a s použitím stanovených prostředků 3.4 použitelnost (usability) schopnost stroje být snadno používán mimo jiné díky jeho
vlastnostem snadné pochopení jeho funkce (funkcí) nebo charakteristikám, které
umožňují 3.5 úraz (harm) fyzické zranění nebo poškození
zdraví 3.6 nebezpečí (hazard) potenciální zdroj
úrazu POZNÁMKA 1 Termín "nebezpečí“ může být blíže určen tak, aby
byl definován jeho původ (např. mechanické nebezpečí, elektrické nebezpečí)
nebo druh potenciálního úrazu (např. zasažení elektrickým proudem, nebezpečí
říznutí, nebezpečí otravy, nebezpečí požáru). POZNÁMKA 2 Nebezpečí
předpokládané v této definici je buď nepřetržitě přítomné během předpokládaného
používání stroje (např. pohyb nebezpečných pohybujících se prvků, elektrický
oblouk při svařování, nevhodná poloha těla, emise hluku, vysoká teplota), nebo
se může objevit neočekávaně (např. výbuch, nebezpečí stlačení jako důsledek
neúmyslného/neočekávaného spuštění, vymrštění jako důsledek roztržení, pád jako
důsledek zrychlení/zpomalení). POZNÁMKA 3 Francouzský termín
"phénoméne dangereux“ nemá být zaměňován s termínem "risque“, který byl někdy v
minulosti používán. 3.7 relevantní nebezpečí (relevant
hazard) nebezpečí, které je identifikováno jako existující u stroje
nebo které je spojené se strojem POZNÁMKA 1 Relevantní nebezpečí
je identifikováno jako výsledek jednoho kroku postupu popsaného v kapitole 5 . POZNÁMKA 2 Tento termín je zahrnut jako základní terminologie pro
normy typu B a typu C. 3.8 významné nebezpečí nebezpečí, které bylo identifikováno jako relevantní, a které vyžaduje
specifickou činnost (opatření) konstruktéra k vyloučení nebo snížení rizika
podle posouzení rizika (significant hazard) POZNÁMKA Tento termín
je zahrnut jako základní terminologie pro normy typu B a typu C. 3.9 nebezpečná událost (hazardous event) událost, která může způsobit
úraz POZNÁMKA Nebezpečná událost se může vyskytnout během krátké
nebo dlouhé časové periody. 3.10 nebezpečná situace (hazardous situation) okolnost, při které je osoba POZNÁMKA Vystavení může mít okamžitě, nebo při dlouhodobém působení, za
následek úraz. vystavena alespoň jednomu 3.11 nebezpečný
prostor (hazard zone; dangerzone) jakýkoliv prostor uvnitř a/nebo
kolem strojního zařízení, ve kterém může být osoba vystavena nebezpečí 3.12 riziko (risk) kombinace pravděpodobnosti
výskytu úrazu a závažnosti tohoto úrazu 3.13 zbytkové riziko (residual risk) riziko, které zůstává i po použití ochranných
opatření POZNÁMKA 1 Tato mezinárodní norma rozlišuje -
zbytkové riziko po aplikaci ochranných opatření
konstruktérem, -
zbytkové riziko, které zůstává po realizaci
všech ochranných POZNÁMKA 2 Viz také obrázek
2.opatření. 3.14 odhad rizika (risk estimation) definovaný jako závažnost úrazu a pravděpodobnost jeho výskytu 3.15 analýza rizika (risk analysis) kombinace
specifikace mezních hodnot stroje, identifikace nebezpečí a odhadu rizika 3.16 hodnocení rizika (risk evaluation) posouzení,
na základě analýzy rizika, zda bylo dosaženo cílů snížení rizika 3.17 posuzování rizika; posouzení rizika (risk assessment) celkový proces zahrnující analýzu rizika a hodnocení rizika 3.18 odpovídající snížení rizika (adequate risk reduction) snížení rizika, které je alespoň podle zákonných požadavků, při uvážení
současného stavu techniky POZNÁMKA Kritéria pro určení, zda je
dosaženo odpovídajícího snížení rizika jsou uvedena v 5.6.2. 3.19 ochranné opatření (protective measure) opatření určené k
dosažení snížení rizika, realizované konstruktérem (zabudovaná konstrukční
bezpečnostní opatření, bezpečnostní ochrana a doplňková ochranná opatření,
informace pro používání) a/nebo uživatelem (organizace: bezpečné pracovní
postupy, kontrola, dovolené pracovní systémy; zajištění a používání dalších
bezpečnostních zařízení; používání osobních ochranných prostředků, zaškolení) POZNÁMKA Viz obrázek 2. 3.20 zabudované
konstrukční bezpečnostní opatření (inherently safe design measure) ochranné opatření, které bud vylučuje nebezpečí nebo snižuje rizika
spojená s nebezpečími změnou konstrukce nebo provozních vlastností stroje, bez
použití ochranných krytů nebo ochranných zařízení POZNÁMKA Viz
6.2. 3.21 bezpečnostní ochrana (safeguarding) ochranné opatření používající bezpečnostní zařízení k ochraně osob před
nebezpečími, která nemohou být dostatečně odstraněna nebo před riziky, která
nemohou být dostatečně snížena zabudovanými konstrukčními bezpečnostními
opatřeními POZNÁMKA Viz 6.3. 3.22 informace
pro používání (information for use) ochranné opatření
spočívající v komunikačních prostředcích (např. texty, slova, značky, signály,
symboly, diagramy) používaných samostatně nebo v kombinaci, aby podávaly
informace uživateli POZNÁMKA Viz 6.4. 3.23
předpokládané používání (intended use) používání stroje podle
informací uvedených v instrukcích pro používání 3.24
předvídatelné nesprávné použití (reasonably foreseeable misuse) používání stroje způsobem, který není předpokládán konstruktérem, ale
které může vyplývat ze snadno odhadnutelného lidského chování 3.25 úkol (task) specifická činnost vykonávaná jednou nebo
více osobami na stroji nebo v blízkosti stroje během jeho životního cyklu 3.26 bezpečnostní zařízení (safeguard) ochranný kryt nebo
ochranné zařízení 3.27 ochranný kryt (guard) fyzická bariéra, konstruovaná jako část stroje, k poskytnutí ochrany POZNÁMKA 1 Ochranný kryt může působit buď -
sám o sobě; v tomto případě je účinný pouze
tehdy, je-li "uzavřený“ (pohyblivý ochranný kryt), nebo pouze tehdy je-li
"bezpečně držen v ochranné poloze“ (pevný ochranný kryt), nebo -
ve spojení s blokovacím zařízením s jištěním
nebo bez jištění ochranného krytu; v tomto případě je ochrana zajištěna v
jakékoliv poloze ochranného krytu. POZNÁMKA 2 V závislosti na konstrukci může být
ochranný kryt nazýván, např. skříň, štít, víko, clona, dveře, zcela uzavřený
ochranný kryt (ochranné ohrazení). POZNÁMKA 3 Termíny typů
ochranných krytů jsou definovány v 3.27.1 až 3.27.6. Typy ochranných krytů a
jejich požadavky viz také 6.3.3.2 a ISO 14120. 3.27.1 pevný
ochranný kryt (fixed guard) ochranný kryt připevněný takovým
způsobem (např. šrouby, maticemi, přivařením), že může být otevřen nebo
odstraněn pouze použitím nářadí nebo destrukcí připevňovacích prostředků 3.27.2 pohyblivý ochranný kryt (movable guard) ochranný kryt, který může být otevřen bez použití nářadí 3.27.3 nastavitelný ochranný kryt (adjustable guard) pevný
nebo pohyblivý ochranný kryt, který je nastavitelný jako celek nebo který má
nastavitelnou část (části) 3.27.4 ochranný kryt s blokováním (interlocking guard) ochranný kryt spojený s blokovacím zařízením
tak, že ve spojení s ovládacím systémem stroje jsou plněny následující funkce: -
nebezpečné funkce stroje "zakryté“ ochranným
krytem nemohou být spuštěny, dokud není ochranný kryt uzavřený, -
dojde-li k otevírání ochranného krytu v době, kdy
stroj vykonává nebezpečné funkce, je vydán povel k zastavení, a -
je-li ochranný kryt uzavřený, stroj může vykonávat
nebezpečné funkce "zakryté“ ochranným krytem (uzavření ochranného krytu nesmí
samo o sobě způsobit spuštění nebezpečných funkcí stroje) POZNÁMKA Podrobná opatření jsou uvedena v ISO
14119. 3.27.5 ochranný kryt s blokováním a jištěním
ochranného krytu (interlocking guard with guard locking) ochranný kryt spojený s blokovacím zařízením a jištěním ochranného krytu
tak, že ve spojení s ovládacím systémem stroje jsou plněny následující funkce: -
stroj nemůže vykonávat nebezpečné funkce "zakryté“
ochranným krytem, dokud tento ochranný kryt není uzavřený -
ochranný kryt zůstává uzavřený a zajištěný, dokud
riziko způsobené nebezpečnými funkcemi stroje, "zakrytým“ ochranným krytem,
nepomine, a a zajištěný, -
je-li ochranný kryt uzavřený a zajištěný, může
stroj vykonávat nebezpečné funkce "zakryté“ ochranným krytem (uzavření a
zajištění ochranného krytu nesmí samo o sobě způsobit spuštění nebezpečných
funkcí stroje) POZNÁMKA Podrobná opatření jsou uvedena v ISO
14119. 3.27.6 ochranný kryt s blokováním se spouštěcí funkcí;
ovládací ochranný kryt (interlocking guard with start function; control
guard) speciální forma ochranného krytu s blokováním který, jakmile
bylo dosaženo uzavřené polohy ochranného krytu udílí povel ke spuštění
nebezpečné funkce (nebezpečných funkcí) stroje bez použití samostatného
spouštěcího zařízení POZNÁMKA Podrobná opatření týkající se
podmínek používání jsou uvedena v 6.3.3.2.5. 3.28 ochranné
zařízení (protective device) jiné ochranné zařízení než ochranný kryt POZNÁMKA Příklady typů ochranných zařízení jsou uvedeny v 3.28.1 až
3.28.9. 3.28.1 blokovací zařízení; blokování (interlocking device; interlock) mechanický, elektrický nebo jiný
typ zařízení, jehož účelem je zamezit činnosti nebezpečných funkcí stroje za
určitých podmínek (obvykle tak dlouho, dokud není ochranný kryt uzavřený) 3.28.2 souhlasné povelové zařízení (enabling device) přídavné ručně ovládané přídavné zařízení, používané ve spojení se
spouštěcím zařízením, které při nepřetržitém ovládání umožňuje funkci stroje 3.28.3 ovládací zařízení vyžadující nepřetržité působení na
ovládací prvek; tipovací ovládací zařízení (hold-to-run control
device) ovládací zařízení, které spouští a udržuje v činnosti
nebezpečné funkce stroje pouze tak dlouho, dokud je ruční ovládač (ovládač)
ovládán 3.28.4 dvouruční ovládací zařízení (two-hand control
device) ovládací zařízení, které vyžaduje pro spuštění a zachování
nebezpečných funkcí stroje současné ovládání oběma rukama, a tím poskytuje
ochranu pouze osobě ovládající toto zařízení POZNÁMKA Podrobná
opatření jsou uvedena v ISO 13851. 3.28.5 snímací ochranné
zařízení (SPE) [(sensitive protective equipment (SPE)] zařízení,
detekující osoby nebo části osob, které vyvolá vhodný signál ovládacímu systému
ke snížení rizika detekovaných osob POZNÁMKA Signál může být
vyvolán tehdy, pokud osoba nebo její část překročí předem určenou mez – např.
vstoupí do nebezpečného prostoru – (spuštění) nebo v okamžiku, kdy je osoba
detekována v předem určeném prostoru (detekování přítomnosti) nebo v obou
případech 3.28.6 aktivní optoelektronické ochranné
zařízení (AOPD) [active optoelectronic protective device (AOPD)] zařízení, jehož detekční funkce je uskutečněna optoelektronickými
vyzařovacími a přijímacími prvky, které detekují přerušení optického záření,
vytvářeného uvnitř zařízení, neprůsvitnými předměty nacházejícími se ve
stanoveném detekčním prostoru POZNÁMKA Podrobná opatření jsou
uvedena v IEC 61496. 3.28.7 mechanické zajišťovací
zařízení (mechanical restraint device) zařízení, které zavede do
mechanismu mechanickou překážku (např. klín, vřeteno, vzpěru, zarážku), která
svou vlastní pevností může zamezit jakémukoliv nebezpečnému pohybu 3.28.8 omezovací zařízení (limiting device) zařízení, které
zabraňuje tomu, aby stroj nebo nebezpečný stav (stavy) stroje přesáhly
stanovenou mez (např. vymezený prostor, mezní tlak, mezní moment zatížení,
atd.) 3.28.9 krokovací ovládací zařízení (limited movement
control device) ovládací zařízení, které, je-li uvedeno do činnosti,
umožňuje ve spojení s ovládacím systémem stroje pouze omezený pohyb prvku
stroje 3.29 ochranná překážka (impeding device) jakákoliv fyzická překážka (např. nízká bariéra, zábradlí, atd.), která
snižuje pravděpodobnost přístupu do nebezpečného prostoru tím, že volnému
přístupu překáží, aniž by mu zcela bránila 3.30 bezpečnostní
funkce (safety function) funkce stroje, jejíž porucha může vést
k okamžitému zvýšení rizika (rizik) 3.31 neočekávané spuštění;
neúmyslné spuštění (unexpected start-up; unintended start-up) jakékoliv
spuštění, které svou neočekávaností vyvolává riziko pro osoby POZNÁMKA 1 Toto může být zapříčiněné, například: -
spuštěním povelu, který je výsledkem poruchy v
ovládacím systému, nebo vnějších vlivů na ovládací systém; -
spuštěním povelu, vzniklým nevhodným působením
na spouštěcí zařízení, nebo na jiné části stroje jako, např. senzor nebo silový
ovládací prvek; -
obnovením dodávky energie po jejím
přerušení; -
vnějšími/vnitřními vlivy (např. gravitací,
větrem, samozápaly u spalovacích motorů, atd.) působícími na části
stroje. POZNÁMKA 2 Spuštění stroje při normálním sledu
automatického cyklu není bráno jako neúmyslné spuštění, ale může být považováno
za neočekávané z pohledu obsluhy. V takovém případě Ize zamezit úrazům použitím
bezpečnostních ochranných opatření (viz 6.3). POZNÁMKA 3 Upraveno z
ISO 14118:2000, definice 3.2. 3.32 nebezpečná porucha (failure to danger) jakékoliv selhání ve strojním zařízení nebo v
dodávce energie, které zvyšuje riziko 3.33 závada; poruchový
stav (fault) stav objektu charakterizovaný neschopností
vykonávat požadovanou funkci, kromě neschopnosti při preventivní údržbě nebo
jiných plánovaných činnostech, nebo způsobený nedostatkem vnějších zdrojů [IEV
191-05-01] POZNÁMKA 1 Závada je často výsledkem poruchy
vlastního objektu, ale může existovat bez předchozí poruchy. POZNÁMKA 2 V oblasti strojních zařízení je anglický termín "fault“ obvykle
používán podle definice v IEV 191-05-01, zatímco Francie dává přednost termínu
"défaut“ a Německo termínu "Fehler“ před termíny "panne“ a "Fehlzustand“, které
jsou použity v IEV pro tuto definici. POZNÁMKA 3 V praxi jsou často
termíny závada a porucha používány ve stejném významu. 3.34
porucha (failure) ukončení schopnosti objektu plnit požadovanou
funkci POZNÁMKA 1 Objekt po poruše má závadu. POZNÁMKA 2 "Porucha“ je událost, na rozdíl od "závady“, která je stavem. POZNÁMKA 3 Takto definovaný pojem se nevztahuje na objekty, které se
skládají jen ze softwaru. [IEV 191-04-01] 3.35
poruchy se společnou příčinou (common cause failures) poruchy
různých objektů, vyplývající z jediné události, kde tyto poruchy nejsou
vzájemným důsledkem každé z nich POZNÁMKA Poruchy se společnou
příčinou nemají být zaměňovány s poruchami se společným režimem. [IEV 191-04-23] 3.36 poruchy se společným režimem (common mode failures) poruchy objektů, které jsou charakterizovány
stejným režimem závady POZNÁMKA Poruchy se společným režimem
nemají být zaměňovány s poruchami se společnou příčinou, protože poruchy se
společným režimem mohou vyplývat z různých příčin. [IEV
191-04-24] 3.37 selhání (malfunction) porucha
stroje zabraňující vykonávání předpokládané funkce POZNÁMKA
Příklady viz 5.4.b), odrážka 2). 3.38 nouzová situace (emergency situation) nebezpečná situace vyžadující bezodkladné
ukončení nebo odvrácení POZNÁMKA Nouzová situace může
vznikat -
při normálním provozu stroje (např. vlivem
vzájemného působení osob, nebo jako výsledek vnějších vlivů), nebo -
jako důsledek selhání nebo poruchy jakékoliv
části stroje. 3.39 nouzová činnost (emergency operation) všechny činnosti a funkce určené k ukončení nebo odvrácení nouzové
situace 3.40 nouzové zastavení; funkce nouzového zastavení (emergency stop; emergency stop function) funkce, která je určena -
k odvrácení vzniku nebezpečí nebo ke snížení
existujících nebezpečí, která ohrožují osoby, poškozují strojní zařízení nebo
pracovní proces, a -
k uvedení do činnosti jednoduchým lidským
úkonem POZNÁMKA Podrobná opatření uvádí ISO 13850. 3.41 hodnota emise (emission value) číselná
hodnota kvantitativně vyjadřující emisi vytvářenou strojem (např. hluk,
vibrace, nebezpečné látky, záření) POZNÁMKA 1 Hodnoty emise jsou
součástí informací o vlastnostech stroje a jsou používány jako základ pro
posouzení rizika. POZNÁMKA 2 Termín "hodnota emise“ nemá být
zaměňován s termínem "hodnota vystavení“, která kvantitativně vyjadřuje
vystavení osob emisím (emisemi) v době používání stroje. Hodnoty vystavení
mohou být odhadnuty pomocí hodnot emise. POZNÁMKA 3 Hodnoty emise
jsou přednostně měřeny a jejich příslušné nejistoty jsou určeny pomocí
normalizovaných metod (např. umožnit porovnání mezi podobnými stroji). 3.42 porovnávací údaje emise (comparative emission data) soubor hodnot emise podobných strojů shromážděných za účelem
porovnání POZNÁMKA Pro porovnání hluku viz ISO
11689. |
4 Strategie posouzení rizika a
snížení rizika K realizaci posouzení rizika a snížení rizika
musí konstruktér brát v úvahu následující činnosti v uvedené pořadí (viz
obrázek 1): -
určit mezní hodnoty strojního zařízení, které
zahrnují předpokládané používání a jakékoliv předvídatelné nesprávné
použití; -
identifikovat nebezpečí a příslušné nebezpečné
situace; -
odhadnout riziko pro každé identifikované
nebezpečí a nebezpečnou situaci; -
zhodnotit riziko a rozhodnout o nutnosti snížení
rizika; -
vyloučit nebezpečí nebo snížit riziko spojené s
nebezpečím ochrannými opatřeními. Činnosti a) až d) se vztahují k posouzení
rizika a e) ke snížení rizika. Posouzení rizika je řada logických kroků,
umožňujících systematickým způsobem analyzovat a zhodnotit rizika spojená se
strojním zařízením. Posouzení rizika je následováno, kdykoliv je to
nezbytné, snížením rizika. Opakování tohoto procesu může být nezbytné, pokud je
to prakticky možné, k vyloučení nebezpečí a k adekvátnímu snížení rizik
realizací ochranných opatření. Pokud na daném strojním zařízení
nebyla žádná ochranná opatření realizována, předpokládá se, že nebezpečí
existující na stroji povede dříve nebo později k úrazu. Příklady nebezpečí jsou
uvedeny v příloze B. Ochranná opatření jsou kombinace opatření
realizovaných konstruktérem a uživatelem podle obrázku 2. Opatření, která mohou
být začleněna v etapě konstrukce mají přednost a jsou obecně účinnější než
taková opatření, která jsou realizovaná uživatelem. Ke splnění cíle
největšího snížení rizika je nutno vzít v úvahu čtyři faktory, které jsou
uvedeny níže. Strategie definovaná výše je znázorněna blokovým schématem v
obrázku 1. Samotný postup je opakovací a ke snížení rizika může být nezbytné,
při nejlepším použití dostupné technologie, použít tento postup několikrát za
sebou. Při uskutečňování tohoto postupu je nezbytné vzít v úvahu tyto čtyři
faktory, přednostně v uvedeném pořadí: -
bezpečnost stroje během všech fází jeho
životnosti; -
schopnost stroje vykonávat svou funkci; -
použitelnost stroje; -
výrobní a provozní náklady stroje a náklady na
jeho vyřazení. POZNÁMKA 1 Ideální aplikace těchto zásad
vyžaduje znalosti o používání stroje, historii úrazů a zdravotnické záznamy,
znalosti o dostupné technice ke snížení rizika a o právní oblasti, ve které má
být stroj používán. POZNÁMKA 2 Konstrukce stroje, která je
přijatelná v současnosti, nemůže být dále ospravedlnitelná, pokud technický
vývoj umožní konstrukci stejného stroje s nižším rizikem. |
Obrázek 1 – Schematické znázornění procesu snižování
rizika včetně opakovací tří-krokové metody Poprvé je položena otázka, jaký je
výsledek počátečního posouzení rizika |
Obrázek 2 – Proces snižování rizika z hlediska
konstruktéra |
-
Poskytnutí vhodných informací pro používání je
součástí příspěvku konstruktéra ke snížení rizika, ale uvažovaná ochranná
opatření jsou účinná pouze tehdy, byla-li realizována uživatelem. -
Ve vstupu od uživatele jsou takové informace,
které získá konstruktér buď od společenství uživatelů a týkají se obecně
předpokládaného používání stroje nebo které získá od specifického
uživatele. -
V tomto případě není hierarchie mezi různými
ochrannými opatřeními přijatými uživatelem. Těmito ochrannými opatřeními se
předmět této mezinárodní normy nezabývá. -
Toto jsou ochranná opatření požadovaná vzhledem
ke specifickému procesu nebo procesům, který (které) není (nejsou) uvažován
(uvažovány) v předpokládaném používání stroje nebo vzhledem ke specifickým
podmínkám instalace, která nemohou být kontrolována konstruktérem. |
5 Posouzení rizika 5.1
Všeobecně Posouzení rizika zahrnuje (viz obrázek 1) -
analýzu rizika, zahrnující -
určení mezních hodnot strojního zařízení (viz
5.3); -
identifikaci nebezpečí (5.4 a příloha B),
a -
odhad rizika (viz 5.5), a -
zhodnocení rizika (viz 5.6): Analýza rizika
poskytuje informace požadované pro zhodnocení rizika, které jako důsledek
umožňuje rozhodnout, zda je nebo není požadováno snížení rizika. Tato rozhodnutí musí být podpořena kvalitativním,
nebo pokud je to vhodné kvantitativním odhadem rizika, které je spojené s
nebezpečími vyskytujícími se u strojního zařízení. POZNÁMKA
Kvantitativní přístup může být vhodný tehdy, jsou-li dostupné užitečné údaje.
Nicméně kvantitativní přístup je omezen užitečnými údaji, které jsou dostupné,
a/nebo limitovanými zdroji užitečných údajů řídících posouzení rizika. Proto
bude v mnoha aplikacích možný pouze kvalitativní odhad rizika. Posouzení rizika musí být zdokumentováno podle kapitoly 7. |
5.2 Informace pro posouzení
rizika Informace pro posouzení rizika mají zahrnovat následující. -
Informace týkající se popisu strojního
zařízení: -
specifikace uživatele; -
očekávané specifikace strojního zařízení,
včetně - i)
popisu různých fází celého životního
cyklu strojního zařízení,
- ii)
konstrukčních výkresů nebo ostatních
prostředků určujících povahu strojního zařízení, a
- iii)
požadovaných zdrojů energie a jak jsou
dodávány;
-
dokumentace o předchozích konstrukcích
podobných strojních zařízení, je-li to relevantní; -
informace pro používání strojního zařízení,
pokud jsou dostupné. -
Informace týkající se předpisů, norem a jiných
použitelných dokumentů: -
použitelné předpisy; -
relevantní normy; -
relevantní technické specifikace; -
seznam relevantních bezpečnostních údajů. -
Informace vztahující se ke zkušenosti z
používání: -
historie jakýchkoliv úrazů, nehod nebo
selhání dotyčného nebo podobného strojního zařízení; -
historický přehled poškození zdraví
vyplývající například z emisí (hluk, vibrace, prach, kouře, atd.), z
používaných chemikálií nebo materiálů zpracovávaných strojním zařízením; -
zkušenosti uživatelů z používání podobných
strojů a, kdykoliv je to možné, výměna informací s potenciálními uživateli. POZNÁMKA Událost, která se může vyskytnout a
vést k poškození zdraví, může být nazývána jako "úraz“, kdežto událost, která
se může vyskytnout a nevede k poškození zdraví, může být nazývána "skoro
nehoda“ nebo "nebezpečná událost“. - d)
Relevantní ergonomické zásady.
Informace musí být aktualizovány při konstrukčním
vývoji nebo tehdy, jsou-li požadovány modifikace stroje. Často je
možné porovnání mezi podobnými nebezpečnými situacemi, které jsou spojené s
různými typy strojních zařízení za předpokladu, že jsou dostupné dostatečné
informace o nebezpečích a okolnostech úrazů v takových situacích. POZNÁMKA Chybí-li historie úrazů nebo je malý počet úrazů nebo malá
závažnost úrazů, nelze to brát jako předpoklad nízkého rizika. Pro kvantitativní analýzu mohou být použity údaje z databáze údajů,
příruček, laboratoří nebo od výrobců za předpokladu, že u těchto zdrojů je
jistota vhodnosti údajů. Nejistota spojená s těmito údaji musí být uvedena v
dokumentaci (viz 7). |
5.3 Určení mezních hodnot
strojního zařízení |
5.3.1 Všeobecně Posouzení rizika začíná určením mezních hodnot strojního zařízení s
přihlédnutím ke všem fázím života strojního zařízení. To znamená, že mají být
identifikovány vlastnosti a výkonnost stroje nebo řady strojů v integrovaném
procesu a příslušných osob, prostředí nebo produktů, s ohledem na mezní hodnoty
strojního zařízení, jak je uvedeno v 5.3.2 až 5.3.5. |
5.3.2 Vymezení používání Vymezení používání zahrnuje předpokládané používání a předvídatelné
nesprávné použití. Hlediska, která je nutno brát v úvahu zahrnují následující: -
různé provozní režimy stroje a různé postupy
zásahů uživatelů včetně zásahů požadovaných při selhání používaného stroje; -
používání strojního zařízení (např. v průmyslu,
řemeslech a domácnostech) osobami identifikovanými pohlavím, věkem,
převládajícím používáním levé nebo pravé ruky nebo omezenými fyzickými
schopnostmi (např. zhoršeným zrakem nebo sluchem, velikostí, silovými
schopnostmi, atd.); -
očekávané úrovně zácviku, zkušeností nebo
schopností takových uživatelů jako jsou -
obsluhující, -
údržbáři nebo technici, -
učni a mladiství, a -
široká veřejnost; - d) vystavení jiných osob nebezpečím, která
jsou spojena se strojním zařízením, kde to může být rozumně předvídáno,
včetně:
-
osob, které mají dobré povědomí o specifických
nebezpečích, např. obsluhující sousední strojní zařízení; -
osob, které mají malé povědomí o specifických
nebezpečích, ale které mají pravděpodobně dobré povědomí o provozních
bezpečných postupech, dovolených stanovených cestách, atd., např.
administrativních pracovníků; -
osob, které mají velmi malé povědomí o
nebezpečích stroje nebo o provozních bezpečných postupech, např. návštěvníků
nebo veřejnosti, včetně dětí. Pokud nejsou dostupné specifické informace týkající
se b), má výrobce vzít v úvahu všeobecné informace o předpokládané populaci
uživatele (např. vhodné antropometrické údaje). |
5.3.3 Vymezení prostoru Hlediska, která je nutno brát v úvahu zahrnují -
rozsah pohybu, -
požadavky na prostor pro vzájemné působení osob a
stroje, např. při provozu a údržbě, -
vzájemné působení lidí, např. rozhraní obsluha –
stroj, a -
rozhraní stroj – dodávka energie. |
5.3.4 Vymezení doby Hlediska, která je nutno brát v úvahu zahrnují -
vymezení životnosti strojního zařízení a/nebo
některých jeho součástí (např. nástroje, části podléhající opotřebení,
elektromechanické součásti, atd.) s přihlédnutím k jeho předpokládanému
používání a předvídatelnému nesprávnému použití, a -
doporučené intervaly údržby. |
5.3.5 Ostatní vymezení Příklad ostatních vymezení -
vlastnosti zpracovávaného materiálu
(materiálů), -
udržovatelnost – úroveň požadované čistoty, a -
prostředí – doporučené minimální a maximální
teploty, zda stroj může pracovat ve vnitřním nebo venkovním prostředí, v suchém
nebo vlhkém prostředí, na přímém slunci, tolerance prachu a vlhkosti, atd. |
5.4 Identifikace nebezpečí Po určení mezí strojního zařízení je základním krokem při posouzení
rizika u každého stroje systematická identifikace rozumně předvídatelných
nebezpečí (trvalá nebezpečí a taková nebezpečí, která se mohou vyskytnout
neočekávaně), nebezpečných situací a/nebo nebezpečných událostí ve všech fázích
životního cyklu stroje, tj. při: -
dopravě, montáži a instalaci; -
uvedení do provozu; -
používání; -
vyřazení z provozu, demontáži a likvidaci. Pouze tehdy, pokud byla identifikována nebezpečí,
mohou být přijaty kroky k jejich vyloučení nebo snížení rizik. K provedení této
identifikace nebezpečí je nezbytné identifikovat činnosti prováděné strojním
zařízením a úkoly prováděné obsluhujícími při vzájemném působení se strojním
zařízení, přičemž je nutno vzít v úvahu různé části, mechanismy nebo funkce
stroje, zpracovávané materiály, pokud existují, a prostředí, ve kterém může být
stroj používán. Konstruktér musí identifikovat nebezpečí s
přihlédnutím k následujícímu. -
Vzájemné působení člověka a stroje během celého
životního cyklu stroje Identifikace úkolů má uvážit všechny takové úkoly,
které jsou spojené se všemi fázemi výše uvedeného životního cyklu stroje.
Identifikace úkolů má vzít také v úvahu následující kategorie úkolů, ale není
to však omezeno pouze na ně: -
seřizování; -
zkoušení; -
učení/programování; -
změnu procesu/nástroje; -
spuštění; -
všechny režimy provozu; -
přívod do stroje; -
odstraňování výrobku od stroje; -
zastavení stroje; -
nouzové zastavení stroje; -
opětné obnovení provozu po zablokování; -
opětné spuštění po neplánovaném zastavení; -
vyhledávání závad/odstraňování poruch (zásah
obsluhy); -
čištění a udržování; -
preventivní údržbu; -
údržbu za účelem opravy. Poté musí být identifikována všechna rozumně
předvídatelná nebezpečí, nebezpečné situace nebo nebezpečné události, které
jsou spojeny s rozličnými úkoly. Příloha B uvádí příklady nebezpečí,
nebezpečných situací a nebezpečných událostí napomáhající v tomto procesu. Pro
systematickou identifikaci nebezpečí je k dispozici několik metod. Viz také
ISO/TR 14121-2. Dále musí být identifikována rozumně předvídatelná
nebezpečí, nebezpečné situace nebo nebezpečné události, které se úkolů přímo
netýkají. PŘÍKLAD Seismické události, blesky, nadměrné zatížení
sněhem, hluk, rozbití strojního zařízení, prasknutí hydraulické hadice. - b)
Možné stavy stroje
Tyto stavy jsou následující: -
stroj vykonává předpokládanou funkci (normální
provoz stroje); -
stroj nevykonává předpokládanou funkci (tj.
selhání) vlivem různých důvodů, včetně – změny vlastnosti nebo rozměru
zpracovávaného materiálu nebo obrobku, -
poruchy jedné (nebo více) jeho součástí nebo
funkcí, -
vnějších poruch (např. nárazy, vibrace,
elektromagnetické rušení), -
chyby nebo nedostatku konstrukce (např. chyby
softwaru), -
přerušení dodávky energie, a -
okolních podmínek (např. poškozené povrchy
podlahy). - c)
Nepředpokládané chování obsluhy nebo
předvídatelné selhání stroje
Příklady zahrnují -
ztrátu kontroly obsluhy nad strojem (zvláště u
ručního nářadí nebo mobilních strojů), -
reflexní chování osoby v případě selhání, nehody
nebo poruchy při používání stroje, -
chování vyplývající z nedostatečné koncentrace
nebo neopatrnosti, -
chování vyplývající z "cesty nejmenšího odporu“
při provádění úkolu, -
chování vyplývající z tlaku udržet stroj v chodu
za všech okolností, a -
chování určitých osob (např. dětí, invalidních
osob). POZNÁMKA Kontrola dostupné konstrukční
dokumentace může být užitečným prostředkem k identifikaci nebezpečí, která se
týkají strojního zařízení, zejména takových, která jsou spojena s pohybujícími
se prvky např. motory nebo hydraulickými válci. |
5.5 Odhad rizika |
5.5.1 Všeobecně Po
identifikaci nebezpečí musí být pro každou nebezpečnou situaci proveden odhad
rizika určením prvků rizika uvedeným v 5.5.2. Při určení těchto prvků je
nezbytné přihlédnout k hlediskům, která jsou uvedena v 5.5.3. Pokud
existují normalizované (nebo jiné vhodné) metody měření emise, mají být použity
k určení hodnot emise a pro porovnání hodnot emise, ve spojení s existujícími
strojními zařízeními nebo prototypy. To konstruktérovi umožní -
odhadnout riziko spojené s emisemi, -
zhodnotit účinnost ochranných opatření
realizovaných v etapě konstrukce, -
poskytnout potenciálním kupujícím dostatečné
informace o emisích v technické dokumentaci, a -
poskytnout uživatelům dostatečné informace o
emisích v informacích pro používání. S jinými nebezpečími než emisemi, která jsou
popsána měřitelnými parametry, se Ize vyrovnat podobným způsobem. |
5.5.2 Prvky rizika |
5.5.2.1 Všeobecně Riziko spojené s jednotlivou nebezpečnou situací závisí na
následujících prvcích: -
závažnosti úrazu; -
pravděpodobnosti výskytu tohoto úrazu, který je
funkcí -
vystavení osoby (osob) nebezpečím, -
výskytu nebezpečné události, a -
technických a lidských možností vyvarovat se
úrazu nebo omezit úraz. Prvky rizika jsou znázorněny na obrázku 3. Další
podrobnosti jsou uvedeny v 5.5.2.2, 5.5.2.3 a 5.5.3. |
Obrázek 3 – Prvky rizika |
5.5.2.2 Závažnost úrazu Závažnost může být odhadnuta s přihlédnutím k: -
závažnosti zranění nebo poškození zdraví,
například -
rozsahu úrazu, například -
u jedné osoby, -
u několika osob. Při posuzování rizika, musí být uvažováno riziko s
nejpravděpodobnější závažností úrazu, jehož výskyt je pravděpodobný z každého
identifikovaného nebezpečí, ale musí být také vzata v úvahu nejvyšší
předvídatelná závažnost, i když pravděpodobnost takového výskytu není
vysoká. |
5.5.2.3 Pravděpodobnost výskytu
úrazu |
5.5.2.3.1 Vystavení osob
nebezpečím Vystavení osoby nebezpečím ovlivňuje pravděpodobnost
výskytu úrazu. Faktory, které je nutno brát v úvahu při odhadu vystavení, jsou
mimo jiné -
nutnost přístupu do nebezpečného prostoru (např.
při normálním provozu, odstranění selhání, údržbě nebo opravě, atd.), -
povaha přístupu (např. ruční posuv materiálů), -
doba strávená v nebezpečném prostoru, -
počet osob jejichž přístup je vyžadován, a -
četnost přístupu. |
5.5.2.3.2 Výskyt nebezpečné
událostí Výskyt nebezpečné události ovlivňuje pravděpodobnost
výskytu úrazu. Faktory, které je nutno brát v úvahu při odhadu výskytu
nebezpečné události, jsou mimo jiné -
spolehlivost a jiné statistické údaje, -
historie úrazů, -
historie poškození zdraví, a d) porovnání rizik
(viz 5.6.3). POZNÁMKA Výskyt nebezpečné události může být
původu technického nebo lidského. |
5.5.2.3.3 Možnosti vyvarování se
nebo omezení úrazu Možnosti vyvarování se nebo omezení úrazu
ovlivňuje pravděpodobnost výskytu úrazu. Faktory, které je nutno brát v úvahu
při odhadu možnosti vyvarování se nebo omezení úrazu, jsou mimo jiné
následující: -
různé osoby, které mohou být vystaveny nebezpečí
(nebezpečím), například -
kvalifikované, -
nekvalifikované; -
jak rychle může vést nebezpečná situace k úrazu,
například -
náhle (neočekávaně), -
rychle, -
pomalu; -
uvědomění si rizika, například -
všeobecnými informacemi, zejména informacemi
pro používání, -
přímým pozorováním, -
pomocí výstražných značek a sdělovacích
zařízení, zejména u strojního zařízení; -
lidské schopnosti vyvarování se nebo omezení
úrazu (např. reflexivností, hbitostí, možností úniku); -
praktické zkušenosti a znalosti, například |
5.5.3 Hlediska, která mají být
uvažována při odhadu rizika |
5.5.3.1 Vystavené osoby Odhad rizika musí vzít v úvahu všechny osoby (obsluhující a jiné
osoby), u nichž může být rozumně předvídáno, že mohou být vystaveny
nebezpečím. |
5.5.3.2 Druh, četnost a doba
trvání vystavení Odhad vystavení uvažovanému nebezpečí (včetně
dlouhodobého poškození zdraví) vyžaduje analýzu a musí se brát v úvahu všechny
režimy provozu strojního zařízení a pracovní postupy. Analýza musí uvážit
zejména nutnost přístupu při vkládání/vyjímání, seřizování, záběhu, změně nebo
úpravě procesu, čištění, vyhledávání závad a údržbě. Odhad rizika
musí také brát v úvahu úkoly, u kterých je nutné vyřadit ochranná
opatření. |
5.5.3.3 Vztah mezi vystavením a
účinky U každé uvažované nebezpečné situace musí být vzat v
úvahu vztah mezi vystavením nebezpečí a jeho účinky. Musí být také brány v
úvahu účinky vícenásobného vystavení a kombinace nebezpečí. Jsou-li tyto účinky
uvažovány, musí být odhad rizika pokud možno založen na vhodně ověřených
údajích. POZNÁMKA 1 Pro určení pravděpodobnosti a závažnosti
zranění spojených s používáním určitých druhů strojního zařízení s určitými
druhy ochranných opatření mohou pomoci údaje o úrazech. POZNÁMKA 2
Avšak nulový výskyt úrazů ještě nezaručuje nízkou pravděpodobnost a závažnost
zranění. |
5.5.3.4 Lidské faktory Riziko mohou ovlivnit lidské faktory a musí být proto při odhadu
rizika uvažovány. Toto zahrnuje například -
vzájemné působení mezi osobou (osobami) a
strojním zařízením, včetně opravy poruchy, -
vzájemné působení mezi osobami, -
psychická hlediska (stres), -
ergonomická hlediska, -
schopnost osob uvědomit si rizika v dané situaci,
což závisí na jejich zácviku, zkušenosti a schopnosti, -
hlediska únavy, a -
hlediska omezených schopností (způsobená
invaliditou, věkem, atd.). Zácvik, zkušenosti a schopnosti mohou ovlivnit
riziko; nicméně žádný z těchto faktorů nesmí být použit jako náhrada za
vyloučení nebezpečí, snížení rizika konstrukcí nebo bezpečnostní ochranou,
kdekoliv mohou být tato ochranná opatření prakticky realizována. |
5.5.3.5 Vhodnost ochranných
opatření Odhad rizika musí vzít v úvahu vhodnost ochranných
opatření a musí -
identifikovat okolnosti, které mohou končit
úrazem, -
k porovnání alternativních ochranných opatření
(viz ISO/TR 14121-2) použít, kdykoliv je to vhodné, kvantitativní metody, a -
uvést informace, které mohou přispět k volbě
vhodných ochranných opatření. Při odhadu rizika je třeba věnovat zvláštní
pozornost takovým součástem a systémům, u nichž bylo zjištěno, že v případě
poruchy bezprostředně zvyšují riziko. Jestliže ochranná opatření
zahrnují organizaci práce, správné chování, soustředěnost, používání osobních
ochranných prostředků (PPE), dovednost nebo zácvik, musí být při odhadu rizika
vzata v úvahu relativně nízká spolehlivost takových opatření v porovnání s
ověřenými technickými opatřeními. |
5.5.3.6 Možnosti vyřazení nebo
obejití ochranných opatření Pro nepřetržitý bezpečný provoz
stroje je důležité, aby ochranná opatření umožňovala jeho snadné používání a
nezabraňovala v jeho používání. Jinak je zde možnost, že ochranná opatření
budou obcházena, aby bylo dosaženo maximálního využití stroje. Odhad
rizika musí brát v úvahu možnost vyřazení nebo obejití ochranných opatření.
Odhad musí také vzít v úvahu podněty k vyřazení nebo obejití ochranných
opatření, například zda -
ochranné opatření zpomaluje výrobu nebo překáží
při jakýchkoliv jiných činnostech nebo prioritě uživatele, -
je obtížné používat ochranná opatření, -
jsou kromě obsluhy zapojeny i jiné osoby,
nebo -
je ochranné opatření uživateli neznámé nebo je
nepřijatelné vzhledem ke své funkci. Možnost vyřazení ochranného opatření závisí jak na
druhu ochranného opatření, např. nastavitelný ochranný kryt nebo
programovatelné bezpečnostní vypínací zařízení, tak i na jeho konstrukčních
detailech. Používání programovatelných elektronických systémů
představuje další možnost vyřazení nebo obejití, pokud přístup k bezpečnostnímu
softwaru není správně navržen a monitorován. Odhad rizika musí zjistit případy,
ve kterých nejsou bezpečnostní funkce odděleny od ostatních funkcí stroje, a
musí určit rozsah bezpečnostních funkcí, ke kterým je možný přístup. To je
zvláště důležité tehdy, jestliže je požadován dálkový přístup za účelem
diagnostiky nebo korekce procesu. |
5.5.3.7 Možnost udržení
ochranných opatření Odhad rizika musí uvážit, zda mohou být
ochranná opatření udržena v podmínkách, které jsou nezbytné k zajištění
požadované úrovně ochrany. POZNÁMKA Pokud nemohou být ochranná
opatření snadno udržována ve správném pracovním stavu, může to podněcovat k
vyřazení nebo obejití ochranných opatření, aby bylo umožněno nepřetržité
používání strojního zařízení. |
5.5.3.8 Informace pro
používání Odhad rizika musí vzít v úvahu dostupné informace pro
používání. Viz také 6.4. |
5.6 Zhodnocení rizika |
5.6.1 Všeobecně Po
odhadu rizika musí být provedeno zhodnocení rizika pro určení, zda je
požadováno snížení rizika. Jestliže je požadováno snížení rizika, musí být
zvolena a použita vhodná ochranná opatření (viz kapitola 6). Jak je znázorněno
v obrázku 1 musí být přiměřené snížení rizika určeno po použití každého ze tří
kroků snížení rizika, jak je popsáno v kapitole 6. Jako součást tohoto
opakovacího postupu musí konstruktér kontrolovat, zda při použití nových
ochranných opatření nevznikají další nebezpečí nebo se jiná rizika nezvyšují.
Pokud se vyskytnou další nebezpečí, musí být doplněna do seznamu
identifikovaných nebezpečí a pro omezení těchto nebezpečí budou požadována
vhodná ochranná opatření. Dosažení odpovídajícího snížení rizika a
příznivý výsledek porovnání rizika, je-li to prakticky možné, dává důvěru, že
riziko bylo náležitě sníženo. |
5.6.2 Odpovídající snížení
rizika Aplikace metody tří kroků popsané v 6.1 je nezbytná pro
dosažení odpovídajícího snížení rizika. Použitím aplikace následující metody
tří kroků je dosaženo odpovídajícího snížení rizika -
byly-li uváženy všechny provozní podmínky a
všechny postupy zásahů, -
byla-li vyloučena nebezpečí nebo snížena rizika na
nejnižší možnou úroveň, -
byla-li náležitě ošetřena všechna nová nebezpečí,
která byla způsobena ochrannými opatřeními, -
jsou-li uživatelé dostatečně informováni a
varováni o zbytkových rizicích (viz 6.1, krok 3), -
jsou-li ochranná opatření vzájemně
kompatibilní, -
byly-li dostatečně uváženy následky, které mohou
vzniknout při používání stroje, který byl navržen pro profesionální/průmyslové
používání v neprofesionálním/neprůmyslovém kontextu, a nemají-li ochranná
opatření nepříznivý vliv na pracovní podmínky obsluhy nebo použitelnost
stroje. |
5.6.3 Porovnání rizik Jako součást procesu zhodnocení rizika může být provedeno porovnání
rizik spojených se strojním zařízením nebo částmi strojního zařízení s
podobnými strojními zařízeními nebo částmi strojního zařízení za předpokladu,
že platí následující kritéria: -
podobné strojní zařízení je v souladu s relevantní
normou (normami) typu C; -
předpokládané používání, rozumně předvídatelné
nesprávné použití, konstrukce a výroba obou strojů jsou srovnatelné; -
nebezpečí a prvky rizika jsou srovnatelné; -
technické parametry jsou srovnatelné; -
podmínky pro používání jsou srovnatelné. Použití této srovnávací metody nevylučuje nutnost
použití procesu posouzení rizika, jak je popsáno v této mezinárodní normě, pro
specifické podmínky použití. Například je-li pásová pila používaná při řezání
masa srovnávána s pásovou pilou na řezání dřeva, musí být posouzena rizika
spojená s různými materiály. |
6 Snížení rizika |
6.1 Všeobecně Cíle
snížení rizika může být dosaženo vyloučením nebezpečí nebo samostatným nebo
současným snížením každého ze dvou prvků, které určují příslušné riziko: Všechna ochranná opatření určená pro dosažení
tohoto cíle musí být použita v následujícím sledu, uváděná jako metoda tří
kroků (viz také obrázky 1 a 2). Krok 1: Zabudovaná
konstrukční bezpečnostní opatření Zabudovanými konstrukčními
bezpečnostními opatřeními jsou nebezpečí vyloučena nebo rizika snížena vhodnou
volbou konstrukčních vlastností stroje samo o sobě a/nebo vzájemným působením
mezi vystavenými osobami a strojem. Viz 6.2. POZNÁMKA 1 Toto je
pouze jediná etapa ve které mohou být nebezpečí vyloučena, čímž je odstraněna
potřeba dalších ochranných opatření, jako jsou bezpečnostní ochrany nebo
doplňková ochranná opatření. Krok 2: Bezpečnostní ochrana
a/nebo doplňková ochranná opatření Pokud není prakticky možné
vyloučit nebezpečí nebo dostatečně snížit jeho příslušné riziko zabudovanými
konstrukčními bezpečnostními opatřeními, může být použita ke snížení rizika, s
přihlédnutím k předpokládanému používání a předvídatelnému nesprávnému použití,
vhodně zvolená bezpečnostní ochrana a doplňková ochranná opatření. Viz 6.3. Krok 3: Informace pro používání Pokud rizika
zůstávají navzdory zabudovaným konstrukčním bezpečnostním opatřením,
bezpečnostní ochrany a přijatým doplňkovým ochranným opatřením, musí být
zbytková rizika identifikována v informacích pro používání. Tyto informace musí
zahrnovat, ale není to omezeno, alespoň následující: -
pracovní postupy pro používání strojního zařízení
odpovídající očekávané schopnosti obsluhy, která používá strojní zařízení, nebo
jiných osob, které mohou být vystaveny nebezpečím spojeným se strojním
zařízením; -
doporučené bezpečné pracovní postupy pro používání
strojního zařízení a odpovídajícím způsobem popsané požadavky týkající se
zácviku; -
dostatečné informace, včetně výstrahy o zbytkových
rizicích, pro různé fáze životnosti strojního zařízení; -
popis všech doporučených osobních ochranných
prostředků, včetně detailů, jak je používat a jaký zácvik je nutný pro jejich
používání. Informace pro používání nesmí být náhradou za
správnou aplikací zabudovaných konstrukčních bezpečnostních opatření,
bezpečnostních ochran nebo doplňkových ochranných opatření. POZNÁMKA 2 Odpovídající ochranná opatření spojená s každým provozním režimem
a postupy zásahů snižují možnost obsluhy, v případě technických obtíží,
používat nebezpečné technické zásahy. |
6. Zabudovaná konstrukční
bezpečnostní opatření 6.2. Všeobecně Zabudovaná
konstrukční bezpečnostní opatření jsou prvním a nejdůležitějším krokem v
procesu snižování rizika. Je to z důvodu, že zabudovaná ochranná opatření
vlastní charakteru stroje zůstávají vždy účinná, kdežto zkušenosti ukazují, že
i dokonce správně navržená bezpečnostní ochrana může selhat nebo může být
obcházena a informace pro používání nemusí být dodrženy. Zabudovaná
konstrukční bezpečnostní opatření jsou dosažena vyloučením nebezpečí nebo
snížením rizik vhodnou volbou konstrukčních vlastností samotného stroje a/nebo
vzájemným působením mezi vystavenými osobami a strojem. POZNÁMKA
Pokud nejsou zabudovaná konstrukční bezpečnostní opatření dostatečná (viz 6.1
metodu tří kroků), uvádí 6.3 bezpečnostní ochranu a doplňková ochranná
opatření, která mohou být použita k dosažení cílů snížení rizika. |
6.2.2 Uvážení geometrických
faktorů a fyzikálních hledisek |
6.2.2.1 Geometrické faktory Tyto faktory zahrnují následující: -
Navržení tvaru strojního zařízení k
maximalizování přímého sledování pracovních prostorů a nebezpečných prostorů z
místa ovládání – například omezení zacloněných míst, a pokud je to nezbytné,
volba a umístění prostředků nepřímého sledování (např. zrcadel, atd.), s
přihlédnutím k vlastnostem lidského zraku, zvláště pokud bezpečný provoz
vyžaduje trvalé přímé ovládání obsluhou, například: -
pojížděcí a pracovní prostor mobilních
strojů; -
prostor pohybu zdvihaných břemen nebo kabiny
strojního zařízení pro zdvihání osob; -
prostor dotyku nástroje ručního nářadí nebo
rukama vedeného stroje se zpracovávaným materiálem. Konstrukce stroje musí být taková, aby z hlavního
místa ovládání byla obsluha schopna zajistit, že se v nebezpečných prostorech
nenacházejí ohrožené (vystavené) osoby. -
Tvar a vzájemné umístění mechanických částí
(součástí); například nebezpečí stlačení a střihu se zamezí zvětšením minimální
mezery mezi pohybujícími se částmi, takže uvažovaná část lidského těla může
bezpečně vniknout do mezery, nebo zmenšením mezery, takže se žádná část
lidského těla nemůže do ní dostat (viz ISO 13854 a ISO 13857). -
Odstranění ostrých hran a rohů, vyčnívajících
částí; pokud to umožňuje jejich účel, nesmí mít přístupné části strojního
zařízení žádné ostré hrany, ostré úhly, drsné plochy, vyčnívající části, které
mohou způsobit zranění, a nesmí mít žádné otvory, které mohou "zachytit“ části
lidského těla nebo oděvu; zejména se musí srazit, zahnout nebo zaoblit hrany
plechů, a otevřené konce trubek, které by mohly být příčinou "zachycení“, se
musí zakrýt. -
Navržení tvaru stroje k dosažení vhodné pracovní
polohy a přístupnosti ručních ovládačů. |
6.2.2.2 Fyzikální hlediska Tato hlediska zahrnují následující: -
omezení působící síly na dostatečně nízkou
hodnotu, takže ovládaná část nevytváří mechanické nebezpečí; -
omezení hmotnosti a/nebo rychlosti pohyblivých
prvků, a tím i jejich kinetické energie; -
omezení emisí působením na vlastnosti zdroje
použitím opatření pro snížení -
emise hluku u zdroje (viz ISO/TR
11688-1), -
emise vibrací u zdroje, např. přerozdělením
nebo přidáním hmotnosti a změnami procesních parametrů, [např. frekvence a/nebo
amplitudy pohybů (u ručního nářadí a strojního zařízení vedeného rukama, viz CR
1030-1)], -
emise nebezpečných látek, včetně použití méně
nebezpečných látek nebo použíti procesů snižujících prašnost (granule místo
prášku, frézování místo broušení), a -
emisí záření, například vyloučením zdrojů
nebezpečného záření, omezením výkonu vyzařování na nejnižší hodnotu, která je
dostatečná pro vlastní funkci stroje, navržením zdroje tak, že paprsek je
soustředěn na cíl, zvětšením vzdálenosti mezi zdrojem a obsluhou nebo
zajištěním dálkového ovládání strojního zařízení [opatření pro snížení emise
neionizujícího záření jsou uvedena v 6.3.4.5 (viz také EN 12198-1 až EN
12198-3)]. |
6.2.3 Uvážení všeobecných
technických znalostí konstrukce stroje Tyto všeobecné technické
znalosti mohou být odvozeny od technických specifikací pro konstrukci (např.
normy, konstrukční předpisy, výpočtová pravidla, atd.), které mají být použity
při řešení -
mechanických namáhání, jako je: -
omezení namáhání použitím správného výpočtu,
výroby a způsobů upevnění pokud jde například o šroubové spoje a svařované
spoje, -
omezení namáhání zamezením přetížení (např.
"tavné“ zátky, pojistné ventily, pojistné lomové prvky, zařízení omezující
krouticí moment, atd.), -
předcházení únavě materiálu u střídavě
namáhaných prvků (zejména cyklická namáhání), a -
statické a dynamické vyvážení rotujících
prvků, -
materiálů a jejich vlastností, jako je -
odolnost proti korozi, stárnutí, odírání a
opotřebení, -
tvrdost, tvárnost, křehkost, -
homogenita, -
toxicita, a -
hořlavost, -
hodnot emise -
hluku, -
vibrací, -
nebezpečných látek, a -
záření. Pokud je spolehlivost jednotlivých součástí nebo
montážních skupin pro bezpečnost kritická (např. lana, řetězy, příslušenství
pro zdvihání břemen nebo osob), musí být meze namáhání znásobeny přiměřenými
pracovními koeficienty. |
6.2.4 Volba vhodné technologie Jedno nebo více nebezpečí může být vyloučeno nebo mohou být snížena
rizika volbou technologie pro použití v určitých aplikacích, jako například: -
u strojů, u kterých se předpokládá používání ve
výbušných prostředích použitím -
vhodně zvoleného pneumatického nebo
hydraulického ovládacího systému a pohonu stroje, -
jiskrově bezpečného elektrického zařízení (viz
IEC 60079-11); -
pro určité produkty, které mají být zpracovány
(například rozpouštědla), použitím zařízení zajišťujícího, že teplota zůstane
značně pod bodem vzplanutí; -
použitím alternativního zařízení k zamezení
vysoké hladiny hluku, například -
elektrické zařízení místo zařízení
pneumatického, -
za určitých podmínek řezání vodním paprskem
místo mechanických zařízení. |
6.2.5 Používání principu
pozitivního (nuceného) mechanického působení Pozitivní (nucené)
mechanické působení je docíleno tehdy, jestliže pohybující se mechanická
součást současně pohybuje jinou součástí, a to buď přímo nebo přímým kontaktem
přes tuhé prvky. Příkladem toho je pozitivní (nucené) vypnutí spínacích
zařízení v elektrickém obvodu (viz IEC 60947-5-1 a ISO 14119). POZNÁMKA Kde se mechanická součást pohybuje a tak umožňuje, aby se jiná
součást volně pohybovala (např. gravitací, silou pružiny), není to pozitivní
(nucené) mechanické působení první součástí na druhou. |
6.2.6 Opatření pro stabilitu Stroje musí být konstruovány tak, aby měly dostatečnou stabilitu, aby
tak bylo umožněno používat je bezpečně v jejich stanovených podmínkách
používání. Faktory, které je nutno vzít v úvahu zahrnují -
geometrii (tvar) základu, -
rozložení hmotnosti, včetně zatížení, -
dynamické síly vzniklé pohyby částí stroje,
samotného stroje, nebo prvků držených strojem, které mohou vést k
převrácení, -
vibrace, kolísání těžiště, vlastnosti nosné plochy
v případě pojíždění nebo instalace na různých místech používání stroje (např.
kvalita půdy, sklon, atd.), a -
vnější síly například tlak větru a ruční síly. Stabilita musí být uvažována ve všech fázích
životního cyklu stroje, včetně manipulace, pojíždění, instalace, používání,
vyřazení z provozu a likvidace. Další ochranná opatření pro stabilitu
týkající se bezpečnostní ochrany jsou uvedena v 6.3.2.6. |
6.2.7 Opatření pro údržbu Při konstrukci stroje musí být uváženy následující faktory údržby
tak, aby byla umožněna jeho údržba: -
přístupnost s přihlédnutím k prostředí a k
rozměrům lidského těla, včetně velikosti pracovních oděvů a používaných
nástrojů; -
snadná manipulace s přihlédnutím k lidským
schopnostem; -
omezení počtu speciálního nářadí a vybavení. |
6.2.8 Dodržování ergonomických
zásad Ke snížení psychické nebo fyzické námahy a stresu obsluhy,
musí být při konstrukci strojního zařízení vzaty v úvahu ergonomické zásady.
Tyto zásady musí být uvažovány na začátku konstrukce, kdy se přiřazují funkce
obsluze a stroji (stupeň automatizace). POZNÁMKA Toto také
zlepšuje vlastnosti a spolehlivost provozu, a proto je snížena pravděpodobnost
chyb ve všech etapách používání stroje. Musí být vzaty v úvahu
rozměry těla, které se pravděpodobně vyskytují v předpokládané populaci
uživatele, síly a polohy těla, rozsahy pohybů a frekvence cyklických činností
(viz ISO 10075 a ISO 10075-2). Všechny prvky rozhraní "obsluha –
stroj“, jako jsou ovládače, signalizační prvky nebo prvky pro zobrazení dat,
musí být navrženy tak, aby byla umožněna jasná a jednoznačná interakce mezi
obsluhou a strojem. Viz EN 614-1, EN 13861 a IEC 61310-1. Pozornost
konstruktéra musí být zvláště zaměřena k následujícím ergonomickým hlediskům
konstrukce stroje. -
Odstranění namáhavých poloh a pohybů během
používání stroje (např. poskytnutím možnosti přizpůsobit stroj tak, aby
vyhovoval různé obsluze). -
Konstruování strojů, zejména přenosných strojů a
mobilních strojů tak, aby mohly být snadno ovládány, přičemž je nutno vzít v
úvahu lidskou sílu, ovládání ovládačů a anatomii ruky, paže a dolní
končetiny. -
Největší možné zamezení hluku, vibrací, tepelných
účinků, jako jsou vysoké teploty. -
Zamezení vazby pracovního rytmu obsluhy na
automatickou posloupnost cyklů. -
Zajištění místního osvětlení na nebo ve stroji
pro osvětlení pracovního prostoru a míst pro nastavování, seřizování a často
udržovaných prostorů, pokud konstrukční vlastnosti stroje a/nebo jeho ochranné
kryty způsobují, že okolní osvětlení je nedostatečné. Jestliže blikání,
oslňování, stíny a stroboskopické efekty mohou vyvolat riziko, musí se jim
zamezit; jestliže má být poloha světelného zdroje nastavitelná, musí být jeho
umístění takové, že nevznikne žádné riziko pro osoby; které nastavení
provádějí. -
Volba, umístění a identifikace ručních ovládačů
tak, aby -
byly jasně viditelné a identifikovatelné, a
kde je to nutné, příslušně označeny (viz 6.4.4), -
mohly být bezpečně ovládány bez zaváhání nebo
ztráty času a bez dvojznačnosti (např. standardní rozmístění ovládačů snižuje
možnost chyby při přechodu obsluhy z jednoho stroje na druhý stroj podobného
typu, který má stejný typ činnosti), -
jejich umístění (u tlačítek) a pohyb (u pák a
ručních kol) byl v souladu s jejich účinkem (viz IEC 61310-3), a -
jejich ovládání nemohlo způsobit další
riziko. Viz také ISO 9355-3. Tam, kde je ovládač
navržen a vyroben tak, aby vykonával několik různých činností, zvláště tam, kde
neexistuje jednoznačný soulad s účinkem (např. klávesnice), musí být činnost,
která se má provést, jasně zobrazena (sdělena), a kde je to nezbytné, podléhat
potvrzení. Ovládače musí být uspořádány tak, že jejich rozmístění,
dráha a odpor proti činnosti jsou kompatibilní s činností, která se má
vykonávat, přičemž se berou v úvahu ergonomické zásady. Rovněž musí být vzata v
úvahu omezení daná nutným nebo předpokládaným používáním osobních ochranných
prostředků (jako např. obuv, rukavice). - g)
Volba, konstrukce a umístění ukazatelů, číselníků
a zobrazovacích jednotek tak, aby
-
vyhovovaly parametrům a charakteristikám
lidského vnímání, -
zobrazené (sdělované) informace bylo možno bez
obtíží nalézt, identifikovat a interpretovat, tzn. že mají být trvanlivé,
zřetelné a s ohledem na požadavky obsluhy a předpokládané používání jednoznačné
a srozumitelné, a -
je mohla obsluha z místa obsluhy vnímat. |
6.2.9 Elektrická nebezpečí Pro konstrukci elektrického zařízení strojů jsou všeobecná opatření o
odpojení a zapnutí elektrických obvodů a o ochraně proti zasažení elektrickým
proudem uvedena v IEC 60204-1. Pro požadavky, které se týkají specifických
strojů viz odpovídající normy IEC (např. IEC 61029, IEC 60745, IEC
60335). |
6.2.10 Pneumatická a hydraulická
nebezpečí Pneumatické a hydraulické zařízení strojního zařízení
musí být navrženo tak, že -
maximální jmenovitý tlak v obvodech nemůže být
překročen (např. pomocí prostředků omezujících tlak), -
nemůže vzniknout žádné nebezpečí z kolísání tlaku
nebo vzrůstem tlaku, nebo z poklesů tlaku nebo vakua, -
nemůže dojít k nebezpečnému vystříknutí média nebo
k náhlému nebezpečnému pohybu hadice (šlehnutí) následkem poruch součásti nebo
netěsností, -
vzdušníky, vzduchojemy nebo podobné nádoby (takové
jako jsou v hydropneumatických zásobnících) vyhovují příslušným konstrukčním
normám nebo předpisům pro tyto prvky, -
všechny prvky zařízení, zvláště trubky a hadice,
jsou chráněny před škodlivými vnějšími vlivy, -
zásobníky a podobné nádoby (např. hydropneumatické
zásobníky) jsou, jak je to jen možné, po odpojení dodávky energie od stroje
automaticky odtlakovány (viz 6.3.5.4) a pokud to není možné, jsou zajištěny
prostředky pro jejich odpojení, místní odtlakování a indikaci tlaku (viz také
kapitolu 5 v ISO 14118:2000), a -
všechny prvky, které po odpojení stroje od zdroje
jeho energie zůstanou pod tlakem, jsou vybaveny jasně označenými vypouštěcími
zařízeními a varovným označením (štítkem), které upozorňuje na nutnost
odtlakování těchto prvků dříve, než se bude provádět jakékoli seřizování nebo
údržba stroje. POZNÁMKA Viz také ISO 4413 a ISO
4414. |
6.2.11 Používání zabudovaných
konstrukčních bezpečnostních opatření pro ovládací systémy |
6.2.11.1 Všeobecně Konstrukční opatření ovládacího systému musí být volena tak, aby
jejich bezpečnostní vlastnosti poskytovaly dostatečný stupeň snížení rizika
(viz ISO 13849-1 nebo IEC 62061). Správná konstrukce ovládacích
systémů stroje může vyloučit nepředvídatelné a potenciálně nebezpečné chování
stroje. Typické příčiny nebezpečného chování stroje jsou -
nevhodná konstrukce nebo modifikace (nahodilé nebo
záměrné) logiky ovládacího systému, -
dočasné nebo trvalé selhání nebo porucha jedné
nebo několika součástí ovládacího systému, -
kolísání nebo porucha dodávky energie do
ovládacího systému, a -
špatná volba, konstrukce a umístění ovládacích
zařízení. Typické příklady nebezpečného chování stroje jsou -
neúmyslné/neočekávané spuštění (viz ISO
14118), -
neovládaná změna rychlosti, -
nemožnost zastavení pohybujících se částí, -
vypadnutí nebo vymrštění pohybujících se částí
stroje nebo obrobku upnutého ve stroji, a -
činnost stroje vyplývající z neúčinnosti (vyřazení
nebo poruchy) ochranných zařízení. Aby se zamezilo nebezpečnému chování stroje a
dosáhlo se bezpečných funkcí, musí konstrukce ovládacích systémů vyhovovat
zásadám a metodám uvedeným v tomto článku (6.2.11) a v 6.2.12. Tyto zásady a
metody musí být aplikovány buď samostatně nebo v kombinaci, v závislosti na
příslušných okolnostech (viz ISO 13849-1, IEC 60204-1 a IEC 62061). Ovládací systémy musí být navrženy tak, aby umožnily obsluze
bezpečnou a snadnou interakci se strojem. To vyžaduje jedno nebo několik
následujících řešení: -
systematickou analýzu podmínek spuštění a
zastavení; -
opatření pro specifické provozní režimy (např.
spuštění po normálním zastavení, opětné spuštění po přerušení cyklu nebo po
nouzovém zastavení, odstranění obrobků, které jsou ve stroji, činnost části
stroje v případě poruchy prvku stroje); -
jasné sdělení (zobrazení) závad; -
opatření k zamezení náhodného generování povelů
neočekávaného spuštění (např. ochranou spouštěcího zařízení), které mohou
způsobit nebezpečné chování stroje (viz ISO 14118:2000, obrázek 1); -
udržení povelů zastavení (např. blokováním) k
zamezení opětného spuštění, které by mohlo vést k nebezpečnému chování stroje
(viz ISO 14118:2000, obrázek 1). Montážní celek strojů může být rozdělen do několika
zón pro nouzové zastavení, pro zastavení v důsledku působení ochranných
zařízení a/nebo pro odpojení a uvolnění energie. Různé zóny musí být jasně
definovány a musí být zřejmé, které části stroje patří do té které zóny. Rovněž
musí být zřejmé, která ovládací zařízení (např. zařízení nouzového zastavení,
zařízení pro odpojení přívodu energie) a/nebo která ochranná zařízení patří k
příslušné zóně. Rozhraní mezi zónami musí být navržena tak, aby žádná funkce v
jedné zóně nevytvářela nebezpečí v jiné zóně, která byla zastavena pro nějaký
zásah. Ovládací systémy musí být konstruovány tak, aby byly omezeny
pohyby částí strojního zařízení, samotného stroje, nebo obrobků a/nebo břemen
držených strojním zařízením, na rozsah navržených bezpečných parametrů (např.
rozsah, rychlost, zrychlení, zpomalení, nosnost). Musí být přihlédnuto k
dynamickým účinkům (např. kývání břemen, atd.). Například: -
rychlost pojíždění mobilních strojních zařízení
ovládaných pěším řidičem, kromě strojních zařízení ovládaných dálkově, musí být
přizpůsobena rychlosti chůze; -
rozsah, rychlost, zrychlení a zpomalení pohybů
výtahových kabin a zařízení pro zdvihání osob, musí být omezeny na bezpečné
hodnoty, s přihlédnutím k celkové době reakce obsluhy a stroje; -
rozsah pohybů částí strojního zařízení pro
zdvihání břemen musí být udržen ve stanovených mezích. Pokud strojní zařízení obsahuje různé prvky, které
mohou být ovládány nezávisle, musí být ovládací systém navržen tak, aby bylo
zamezeno rizikům, která jsou způsobena nedostatečnou koordinací (například
systém zamezující kolizi). |
6.2.11.2 Spuštění vnitřního
zdroje energie/sepnutí vnější dodávky energie Spuštění vnitřního
zdroje energie nebo sepnutí vnější dodávky energie nesmí vést k nebezpečné
situaci. Například: -
spuštění vnitřního spalovacího motoru nesmí vést k
pohybu mobilního stroje; -
připojení k hlavnímu elektrickému přívodu nesmí
vést ke spuštění pracovních částí stroje. Viz 7.5 v IEC 60204-1:2005,(viz také
přílohy A a B). |
6.2.11.3 Spuštění/zastavení
mechanismu Základní činnost pro spuštění nebo zrychlení pohybu
mechanismu má být vykonávána přivedením nebo zvýšením napětí nebo tlaku média
nebo – pokud jde o binární logické prvky – přechodem ze stavu 0 do stavu 1
(jestliže stav 1 představuje stav s nejvyšší energií). Základní
činnost pro zastavení nebo zpomalení má být vykonávána odstraněním nebo
snížením napětí nebo tlaku média, nebo – pokud jde o binární logické prvky –
přechodem ze stavu 1 do stavu 0 (jestliže stav 1 představuje stav s nejvyšší
energií). V určitých případech (např. u vysokonapěťových spínacích
přístrojů) nemůže být tento princip použit. V takových případech mají být
použita jiná opatření tak, aby se dosáhlo pro zastavení nebo zpomalení stejně
spolehlivé úrovně. Pokud není tato zásada dodržena (např. u
hydraulického brzdicího zařízení samojízdného mobilního stroje), aby obsluha
mohla trvale ovládat zpomalení, musí být stroj vybaven prostředky pro zpomalení
a zastavení v případě poruchy hlavního brzdicího systému. |
6.2.11.4 Opětné spuštění po
přerušení energie Jestliže může být vyvoláno nebezpečí, musí se
zamezit spontánnímu opětnému spuštění stroje po obnovení dodávky energie po
jejím přerušení (např. použitím samodržného relé, stykače nebo
ventilu). |
6.2.11.5 Přerušení dodávky
energie Strojní zařízení musí být konstruováno tak, aby bylo
zamezeno nebezpečným situacím, které vyplývají z přerušení nebo nadměrného
kolísání dodávky energie. Musí být splněny alespoň následující požadavky: -
musí zůstat zachována funkce zastavení strojního
zařízení; -
všechna zařízení, u nichž je pro bezpečnost
požadována trvalá činnost, musí pracovat účinným způsobem, aby byla zachována
bezpečnost (např. jištění, upínací zařízení, chladicí nebo – vyhřívací
zařízení, řízení s posilovačem samojízdných mobilních strojních zařízení); -
části strojního zařízení nebo obrobků a/nebo
břemena držená strojním zařízením, která jsou v důsledku potenciální energie
náchylná k pohybu, musí být zajištěna po dobu, která je nezbytná k jejich
bezpečnému spuštění (směrem dolů). |
6.2.11.6 Používání automatického
monitorování Pokud je snížena schopnost součásti nebo prvku
vykonávat jeho funkci nebo pokud se změní podmínky procesu takovým způsobem, že
jsou vytvářena nebezpečí, je k zajištění toho, aby neselhala bezpečnostní
funkce nebo funkce vykonávaná ochranným opatřením, určeno automatické
monitorování. Automatické monitorování bud zjišťuje závadu okamžitě
nebo provádí periodické kontroly tak, že je závada zjištěna dříve, než je
požadována nejbližší bezpečnostní funkce. V obou případech může být ochranné
opatření iniciováno okamžitě nebo zpožděně, až když se specifická událost
vyskytne (např. při začátku pracovního cyklu stroje). Ochranná
opatření mohou být například -
zastavení nebezpečného procesu, -
zamezení opětnému spuštění tohoto procesu po
prvním zastavení, které následovalo po poruše, nebo -
spuštění poplachu. |
6.2.11.7 Bezpečnostní funkce
vykonávané programovatelnými elektronickými ovládacími systémy |
6.2.11.7.1 Všeobecně Ovládací systém, který obsahuje programovatelné elektronické
zařízení (např. programovatelné ovládače), mohou být, kde je to vhodné, použity
k vykonávání bezpečnostních funkcí strojního zařízení. Pokud je použit
programovatelný elektronický ovládací systém, je nezbytné zvážit jeho požadavky
na vlastnosti s ohledem na požadavky pro bezpečnostní funkce. Konstrukce
programovatelného elektronického ovládacího systému musí být taková, aby
pravděpodobnost nahodilých poruch hardwaru a systematických poruch, které mohou
nepříznivě ovlivnit vlastnost bezpečnostní ovládací funkce (funkcí), byla
dostatečně malá. Pokud programovatelný elektronický ovládací systém monitoruje
funkci, musí být uvažován systém chování v případě zjištění závady (další návod
viz také soubor IEC 61508). POZNÁMKA Obě normy ISO 13849-1 a IEC
62061, které platí pro bezpečnost strojních zařízení, uvádí návod, který je
použitelný u programovatelných elektronických ovládacích systémů. K zajištění toho, aby byly dosaženy stanovené vlastnosti (např.
úroveň bezpečnostní integrity (SIL) podle IEC 61508) pro každou bezpečnostní
funkci, měl by být instalován a ověřen programovatelný elektronický ovládací
systém. Ověření zahrnuje zkoušení a analýzu (např. statickou, dynamickou nebo
analýzu poruch) k prokázání, že všechny části vzájemně správně vykonávají
bezpečnostní funkci a že se nevyskytují žádné nezamýšlené funkce. |
6.2.11.7.2 Hlediska hardwaru Hardware (včetně například senzorů, ovládačů a logických dekódovačů)
musí být volen a/nebo navržen a instalován tak, aby splňoval jak požadavky
funkční, tak i požadavky na vlastnosti bezpečnostní funkce (funkcí), která je
prováděna, zvláště pomocí -
konstrukčního omezení (uspořádání systému, jeho
schopnost tolerovat závady, jeho chování při zjištění závady), volby a/nebo
navržení vybavení a zařízení s přiměřenou pravděpodobností nahodilé nebezpečné
poruchy hardwaru, a -
včlenění opatření a techniky do hardwaru k
odstranění systematických poruch a ke kontrole systematických závad. |
6.2.11.7.3 Hlediska softwaru Software, včetně vnitřního pracovního softwaru (nebo systémového
softwaru) a aplikačního softwaru musí být navržen tak, aby splňoval vlastnosti
stanovené pro bezpečnostní funkce (viz také IEC 61508-3). Aplikační
software nemá být přeprogramovatelný uživatelem. Toho může být dosaženo
použitím pevně uloženého softwaru v paměti, kterou nelze přeprogramovat [např.
mikroovládač, použití specifického integrovaného obvodu (ASIC)]. Pokud použití vyžaduje přeprogramování uživatelem, má být zamezen
přístup k softwaru, který plní bezpečnostní funkce, (například pomocí zámků
nebo hesel pro oprávněné osoby). |