dnes je 30.9.2022

Input:

ČSN EN 1218-2+A1:2010 - Bezpečnost dřevozpracujících strojů - čepovací stroje - část 2

13.4.2011, , Zdroj: Verlag Dashöfer

6.4.2.6.15.1
ČSN EN 1218-2+A1:2010 – Bezpečnost dřevozpracujících strojů – čepovací stroje – část 2

Dr. Ing. Rostislav Suchánek a kolektiv autorů

LOGO FIRMY

Sídlo firmy

Název zařízení

provedení …………….

___________________________________________________

OVĚŘENÍ SHODY

provedení strojního zařízení s požadavky

ČSN EN 1218-2+A1:2010

Bezpečnost dřevozpracujících strojů – Čepovací stroje –

Část 2: Dvoustranné čepovací a/nebo profilovací stroje
s posouvacím řetězem nebo řetězy

                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                       
Požadavky
Podle ČSN EN 1218-2+A1:2010 (Třídící znak 49 6124)
Požadavky
splněny?
ano ne irel.
Změny proti předchozím normám

Tato norma obsahuje zapracovanou změnu A1 schválenou CEN 2009-05-21 a opravu C1 vydanou CEN 2006-12-20. Změny či doplněné a upravené články jsou v textu vyznačeny značkami a opravený text je vyznačen značkami . Vypuštěný text je zobrazen takto vypuštěný text opravený nebo nový text je zobrazen vloženým textem mezi obě značky. Norma obsahuje i nové znění přílohy ZA a přílohy ZB.
1 Předmět normy

Tento dokument se zabývá všemi významnými nebezpečími, nebezpečnými situacemi a událostmi, jejichž seznam je uveden v kapitole 4, které jsou relevantní pro dvoustranné čepovací a/nebo profilovací stroje s posouvacím řetězem nebo řetězy, dále uváděné jen jako „stroje“, konstruované k obrábění masivního dřeva, třískových desek, vláknitých desek nebo překližek a také takových materiálů, které jsou potaženy plastovou vrstvou nebo hranami. Obrobek prochází kolem nástrojů tak, že je strojně posouván.

vypuštěný text

Tento dokument neplatí pro:
  1. dvoustranné čepovací a/nebo profilovací stroje s posouvacím řetězem nebo řetězy s celkovým zakrytím, jak je definováno v 3.3.11;

  2. mobilní stroje.

Tento dokument se nezabývá jakýmikoliv nebezpečími týkajícími se:
  1. c) mechanického zakládání obrobku u jednotlivého stroje; nebo
  2. d) jednotlivý stroj, který je používán v kombinaci s jakýmkoliv jiným strojem (jako součást linky); nebo
  3. e) používání nástrojů, které pracující mezi polovinami stroje (viz 3.1); nebo
  4. f) používání laseru.
Tento dokument nezahrnuje nebezpečí týkající se elektromagnetické kompatibility (EMC) u číslicově řízených strojů pomocí počítače (CNC).

POZNÁMKA 1 Požadavky tohoto dokumentu platí na všechny stroje bez ohledu na způsob jejich ovládání, např. elektromechanické a/nebo elektronické.

Tento dokument je určen především pro stroje, které jsou vyrobeny po datu vydání této publikace CEN.

POZNÁMKA 2 Jednostrannými čepovacími stroji s posuvným stolem se zabývá EN 1218-1:1999. Jednostrannými čepovacími stroji u nichž je čep zhotovován pouze pilovými kotouči se zabývá EN 1218-3. Jednostrannými profilovacími stroji s posouvacím řetězem nebo řetězy se zabývá EN 1218-5.
3 Termíny a definice

3.1 Všeobecně

Pro účely tohoto dokumentu platí termíny a definice uvedené v EN ISO 12100-1:2003. Další definice speciálně potřebné pro tento dokument jsou uvedeny v 3.2 a 3.3.
3.2 Definice

Hlavní části stroje a jejich terminologie jsou uvedeny v obrázku 1.

Obrázek 1 – Terminologie
Legenda
1 polovina stroje 3nosníky řetězu
2 horní přítlačné nosníky4hřídel pohonu příčného posuvu
3.3 Definice
3.3.1 dvoustranný čepovací a/nebo profilovací stroj s posouvacím řetězem nebo řetězy (double end tenoning and/or profiling machine fed by chain or chains) obráběcí stroj na dřevo konstruovaný především pro zhotovování čepů a/nebo profilů na protilehlých koncích (stranách) obrobku při jednom průchodu strojem; čepy a/nebo profily jsou zhotovovány frézovacími nástroji, pilovým kotoučem (kotouči) a/nebo brousicími jednotkami namontovaným na jednom nebo více vřetenech na každé polovině stroje; obrobek je posouván řetězem nebo řetězy pomocí vložek a/nebo unášečů, které jsou namontovány na kontinuálním pásu řetězu nebo podobném dopravníku

3.3.2 polovina stroje (machine half) část stroje skládající se z rámu, nosníku řetězu, horního přítlačného nosníku a pracovních jednotek; na každé polovině stroje budou obráběny různé konce (strany) obrobku; jedna nebo obě poloviny stroje se pohybují tak, aby bylo možné obrábění obrobků různých šířek

3.3.3 profil (profile) profilování (tvarování) konce (strany) obrobku frézovacími nástroji, pilovými kotouči a/nebo brousicími jednotkami; profilování také zahrnuje formátování

3.3.4 strojní posuv (integrated feed) strojně ovládaný mechanismus posuvu obrobku nebo nástroje, který je součástí stroje a kde je obrobek nebo prvek stroje se zabudovaným nástrojem při strojním obrábění mechanicky přidržován a ovládán

3.3.5 vymrštění (ejection) neočekávaný pohyb obrobku, jeho částí nebo částí stroje ze stroje během obrábění

3.3.6 pohon stroje (machine actuator) silový mechanismus uskutečňující chod stroje

3.3.7 doba rozběhu (run-up time) doba, která uplyne od aktivace ovládacího zařízení pro spouštění až do dosažení určené frekvence otáčení *) vřetena

3.3.8 nebrzděná doba doběhu (unbraked run-down time) doba, která uplyne od aktivace ovládacího zařízení pro zastavení, avšak nikoliv brzdicího zařízení (je-li k dispozici), do úplného zastavení vřetena

3.3.9 brzděná doba doběhu (braked run-down time) doba, která uplyne od aktivace ovládacího zařízení pro zastavení a brzdicích zařízení, do úplného zastavení vřetena

3.3.10 integrální zakrytí (integral enclosure) ochrana konstruovaná tak, aby byla blízko stroje a poskytovala opatření k útlumu zvuku; určitá místa seřizování a nastavování mohou být přístupná z vnější strany zakrytí; každá polovina stroje je opatřena samostatnou ochranou a je-li prováděno nastavování podle šířky obrobku, pohybuje se ochrana s nastavovanou polovinou /nastavovanými polovinami stroje

3.3.11 celkové zakrytí (complete enclosure) celkové zakrytí stroje je konstruované především k útlumu hluku a umožňuje uvnitř zakrytí volný pohyb obsluhy; všechna místa pro seřizování a nastavování jsou přístupná z vnitřku tohoto zakrytí

3.3.12 přemístitelný stroj; mobilní stroj (displaceable machine) stroj umístěný na podlaze, který je při používání stacionární a je vybaven zařízením, obvykle koly, které dovolují jeho pohyb mezi pracovními místy

3.3.13 informace od dodavatele (information from the supplier)) prohlášení, prodejní literatura, prospekty nebo jiné dokumenty, kde výrobce (dodavatel) deklaruje buď vlastnosti materiálu nebo výrobku nebo jejich shodu s příslušnou normou
4 Seznam významných nebezpečí

Tato kapitola obsahuje významná nebezpečí, nebezpečné situace a události (viz EN 1050:1996*)), pokud jsou zahrnuty v tomto dokumentu, identifikované posouzením rizika jako významné pro stroje definované v předmětu normy a které vyžadují činnost k vyloučení nebo snížení rizika. Tento dokument se zabývá významnými nebezpečími stanovením bezpečnostních požadavků a/nebo opatření nebo odkazem na relevantní normy.

Tato nebezpečí jsou uvedena v tabulce 1 podle přílohy A EN 1050:1996 *).
Tabulka 1 – Seznam významných nebezpečí
                             
Číslo Nebezpečí, nebezpečné situace a nebezpečné události EN ISO 12100 Relevantní článek
tohoto dokumentu
Část 1:2003 Část 2:2003
1 Mechanická nebezpečí týkající se
– části stroje nebo obrobků způsobená
a) tvarem; 4.2 4.2.1, 4.2.2, 5 5.3.3, 5.3.7, 5.4.5, 6.3
b) vzájemnou polohou; 5.2.2, 5.2.5, 5.3.7
d) hmotností a stabilitou (potenciální energie prvků při jejich ovládaném nebo neovládaném pohybu); 5.2.7, 5.3.5, 5.3.7
e) mechanickou pevností; 5.3.2, 5.3.3
– nahromadění energie uvnitř strojního zařízení způsobené:
g) kapalinami a plyny pod tlakem; 4.2 4.10, 5.5.4 5.4.7, 5.4.8
1.1 Nebezpečí stlačení 4.2.15.3.7
1.2 Nebezpečí střihu 5.3.7
1.3 Nebezpečí pořezání nebo uříznutí 5.3.2, 5.3.3, 5.3.4, 5.3.7
1.4 Nebezpečí navinutí 5.3.3, 5.3.4, 5.3.6, 5.3.7
1.5 Nebezpečí vtažení nebo zachycení 5.3.7.1
1.6 Nebezpečí naražení 5.3.7
1.9 Nebezpečí výronu vysokotlakého média nebo nebezpečí vymrštění částí 5.3.4, 5.4.7, 5.4.8
2 Elektrická nebezpečí způsobená:
2.1 dotykem osob s živými částmi (přímý dotyk) 4.3 4.9, 5.5.4 5.4.4, 5.4.6, 5.4.12, 5.4.13
2.2 dotykem osob s částmi, které se staly živými vlivem vadných podmínek (nepřímý dotyk) 4.3 4.9 5.4.4, 5.4.6, 5.4.12, 5.4.13
4 Nebezpečí vytvářená hlukem vedoucí:
4.1 ke ztrátě sluchu (hluchotě), k ostatním fyziologickým poškozením zdraví (např. ztráta rovnováhy, vědomí) 4.5 4.2.2, 5 5.4.2
4.2 k rušení řečové komunikace, akustických signálů5.4.2
7 Nebezpečí vytvářená materiály a látkami (a jejich součástmi) zpracovávanými nebo používanými u strojního zařízení
7.1 nebezpečí kontaktu se škodlivými kapalinami a prachy nebo jejich vdechnutí 4.8 4.3b, 4.4 5.4.3, 6.3
7.2 nebezpečí požáru 4.8 4.4 5.4.1, 5.4.3
8 Nebezpečí vytvářená zanedbáním ergonomických zásad při konstrukci strojního zařízení týkající se:
8.1 nevhodné pracovní polohy nebo nadměrné tělesné námahy 4.9 4.7, 4.8.2, 4.11.12, 5.5.5 5.5.6 5.2.2, 5.4.5, 6.3
8.2 nedostatků s ohledem k anatomii rukou/horních končetin nebo nohou/dolních končetin 4.9 4.8.3 5.2.2, 5.4.5, 6.3
8.4 místního osvětlení4.8.6 5.4.6, 6.3
8.6 chybného jednání člověka, chování člověka4.8, 4.11.8 4.11.10, 5.5.2, 6 6.3
8.7 konstrukce, umístění nebo označení ručních ovládačů4.8.7, 4.11.8 5.2.2
8.8 konstrukce nebo umístění vizuálníchzobrazovacích jednotek 4.8.8, 6.2 5.2.2
9 Kombinace nebezpečí 4.115.2.6, 5.2.7
10 Neočekávané spuštění, neočekávané přejetí/překročení rychlosti (nebo jakékoliv podobné selhání) vyvolané:
10.1 poruchou/selháním ovládacího systému4.11, 5.5.4 5.2.1, 5.2.11
10.2 obnovou dodávky energie po přerušení4.11.4 5.2.10, 5.3.3.7
10.3 vnějšími vlivy působícími na elektrické zařízení4.11.11 5.4.4, 5.4.9
10.6 chybami obsluhy (způsobené chybným vztahem mezi schopnostmi a vlastnostmi člověka a strojním zařízením, viz 8.6)4.8, 4.11.8, 4.11.10, 5.5.2, 6 5.2.1, 5.2.4, 5.2.9
11 Nemožnost zastavení stroje v nejvhodnějších podmínkách4.11.1, 4.11.3, 5.5.2 5.2.2, 5.2.4, 5.2.9
13 Porucha dodávky energie4.11.1, 4.11.4 5.2.10
14 Porucha ovládacího obvodu4.11, 5.5.4 5.2.11
15 Chybná instalace 4.9 4.7, 6.5 5.4.11, 6.3
16 Roztržení během provozu 4.2.2 4.3 5.2.2
17 Pád nebo vymrštění předmětů nebo vystříknutí kapalin 4.2.2 4.3, 4.10 5.2.6, 5.2.8, 5.3.2, 5.3.3, 5.3.5, 5.3.6, 5.4.12
18 Ztráta stability/převrácení strojního zařízení 4.2.2 5.2.6 5.3.1
5 Bezpečnostní požadavky a/nebo opatření
5.1 Všeobecně

Stroj musí splňovat bezpečnostní požadavky a/nebo ochranná opatření této kapitoly. Pro nebezpečí, která jsou relevantní ale nejsou významná, kterými se nezabývá tento dokument (např. ostré hrany), musí být stroj dále konstruován podle zásad kapitoly 5 v EN ISO 12100-1:2003.

Návod ke snižování rizika konstrukcí viz kapitolu 4 v EN ISO 12100-2:2003 a pro bezpečnostní ochranná opatření viz kapitolu 5 v EN ISO 12100-2:2003.
5.2 Ovládání
5.2.1 Bezpečnost a spolehlivost ovládacích systémů

Pro účely tohoto dokumentu ovládací systém související s bezpečností znamená systém, zahrnující vše od počátečního ručního ovládání nebo detektoru polohy až ke vstupu konečného pohonu nebo prvku, např. motoru. Ovládací systémy tohoto stroje, které souvisejí s bezpečností, jsou systémy pro:
– spouštění (viz 5.2.3);
– normální zastavení (viz 5.2.4);
– nouzové zastavení (viz 5.2.5);
– pohyblivé ochranné kryty s blokováním (viz 5.3.7);
– pohyblivé ochranné kryty s blokováním a jištěním ochranného krytu (viz 5.3.7);
– bezpečnostní vypínací zařízení, omezovací zařízení a ovládací zařízení vyžadující nepřetržité působení na ovládací prvek (tipovací ovládací zařízení) požadované v 5.3.7.3;
– volbu režimu (viz 5.2.7);
– strojní posuv (viz 5.2.6);
– plynulou změnu frekvence otáčení (viz 5.2.8);
– zajištění jednotky vřetena (viz 5.3.3.4);
– brzdění (viz 5.2.4, 5.2.5, 5.3.4);

Pokud není v tomto dokumentu stanoveno jinak, musí být tyto ovládací systémy navrženy a vyrobeny minimálně podle kategorie 1, jak je určena v EN ISO 13849-1:2008.

Pro účely tohoto dokumentu „osvědčené součásti a zásady“ znamenají:
  1. elektrické součásti, pokud splňují příslušné normy včetně norem následujících:

    1. EN 60947-5-1:2004 (oddíl 3) pro ovládací spínače s pozitivním (nuceným) rozpojením, používané jako mechanicky ovládané detektory polohy pro ochranné kryty s blokováním a pro relé používaná v pomocných obvodech;

    2. EN 60947-4-1:2001 pro elektromechanické stykače a motorové spouštěče používané v hlavních obvodech;

    3. HD 22.1 S4:2002 pro kabely a vodiče se zesítěnou izolací;

    4. HD 21.1 S4:2002 pro kabely a vodiče s termoplastickou izolací, pokud jsou tyto kabely navíc chráněny proti mechanickému poškození polohou (např. uvnitř stojanů);

  2. zásady týkající se elektrických zařízení, pokud splňují první čtyři opatření uvedená v 9.4.2.1 EN 60204-1:2006; obvody musí být buď „kontaktně spojeny“, nebo jestliže jsou v bezpečnostních ovládacích systémech použity elektronické součásti je požadavek „osvědčených součástí“ splněn, jestliže jsou v souladu s 9.4.2.2 (tj. zálohování s křížovým monitorováním) nebo 9.4.2.3 (tj. použití různých funkčních principů a různých typů součástí) v EN 60204-1:2006 (příklady bezpečnostních ovládacích systémů viz přílohu A);

  3. mechanické součásti, pokud například pracují pozitivním (nuceným) způsobem v souladu s popisem uvedeným v 4.5 v EN ISO 12100-2:2003;

  4. mechanicky ovládané detektory polohy ochranných krytů, pokud jsou ovládány pozitivním (nuceným) způsobem a jejich uspořádání/upevnění a konstrukce/montáž vačky je v souladu s požadavky 5.2 a 5.3 EN 1088:1995;

  5. blokovací zařízení s jištěním ochranného krytu pokud splňují požadavky 5.3.7.1;

  6. pneumatické a hydraulické součásti a systémy, pokud splňují požadavky EN 982:1996 a EN 983:1996;

Výjimečně mohou být zařízení časové prodlevy používaná v kontaktně spojených bezpečnostních ovládacích obvodech, konstruovaných alespoň pro jeden milion sepnutí a součásti sestávající se ze vstupního ručního ovládače ovládající zařízení vyžadující nepřetržité působení na ovládací prvek (tipovací ovládací zařízení), kategorie B podle požadavků EN ISO 13849-1:2008.

Ovládací systém pro plynulou změnu frekvence otáčení musí být dále navržen a vyroben minimálně podle následujících zásad:

Skutečná frekvence otáčení nebo výstupní frekvence mohou být měněny v komparátoru, např. elektronickým systémem, a může být zde porovnána se zvolenou hodnotou buď samotným měničem, nebo vnějším komparátorem.

Ověření: Kontrolou relevantních výkresů a/nebo obvodových schémat a prohlídkou stroje. vypuštěný text

POZNÁMKA Pro vlastnosti součástí mohou být užitečné informace od dodavatele součásti.
5.2.2 Umístění ovládačů

Hlavní ovládací zařízení stroje pro spuštění nástrojových vřeten, normální zastavení, pohyb nosníku a volbu režimu, musí být umístěny společně na stroji a musí být situovány tak, že může být sledováno místo zakládání. Pokud jsou ovládače umístěny na samostatném ovládacím panelu, musí být jejich umístění uvedeno výrobcem v návodu k používání (viz 6.3).

Ovládací zařízení vyžadující nepřetržité působení na ovládací prvek (tipovací ovládací zařízení) musí být umístěna tak, aby obsluha, pokud je ovládá, mohla sledovat ovládané pohyby (viz 5.2.7.2 d)).

Umístění ovládačů nouzového zastavení viz 5.2.5.

Pokud je používán pohyblivý ovládací panel, musí být připojen kabelem ke stroji.

Ověření: Kontrolou relevantních výkresů a/nebo obvodových schémat, prohlídkou a relevantním funkčním přezkoušením stroje.
5.2.3 Spouštění

Před spuštěním nebo opětným spuštěním stroje musí být všechny ochranné kryty v ochranné poloze a funkční. Toho je dosaženo blokovacím zařízením popsaným v 5.3.7. Spuštění nebo opětné spuštění smí být možné pouze pro tento účel určeným ovládacím zařízením pro spuštění.

Je-li dodávána energie k motoru nástrojového vřetena, musí být toto trvale indikováno. Prostředky sdělování jsou například světelný signál těsně u ovládače pro spuštění nebo signalizace zabudovaná ve spouštěcím tlačítku, nebo použitím dvoupolohového spínače nebo pomocí dotazu obsluhy na počítač určený pro ovládání.

Prostor střihu a/nebo stlačení mezi obrobkem a částí (částmi) stroje musí být z hlavního místa obsluhy buď přímo viditelný nebo musí být viditelný nepřímo, např. pomocí zrcadla nebo televizní kamery.

Musí být možné samostatné spuštění každého motoru nástrojového vřetena a mechanismu posuvu (viz 5.2.6).

Pro elektricky spouštěné stroje viz 9.2.5.2 v EN 60204-1:2006.

Ověření: Kontrolou relevantních výkresů a/nebo obvodových schémat, prohlídkou a relevantním funkčním přezkoušením stroje.
5.2.4 Ovládače pro zastavení
5.2.4.1 Normální zastavení

Stroj musí být vybaven ovládačem normálního zastavení, který, je-li ovládán, zastaví všechny pohony stroje a po úplném zastavení přeruší přívod energie ke všem pohonům stroje.

Kategorie této funkce zastavení (kategorie 0 nebo 1) musí být podle požadavků 9.2.2 v EN 60204-1:2006, kde jsou splněny „bezpečnostní a/nebo funkční“ požadavky stroje tak, že je zamezeno nárazu mezi obrobkem, dobíhajícími nástroji nebo nástroji v klidu a je umožněno zachování přívodu energie k elektrické brzdě (je-li k dispozici) do té doby, dokud není brzdění zcela ukončeno.

Výše uvedené požadavky musí být splněny na úrovni ovládacích obvodů. Je-li použito zařízení časové prodlevy (časové relé), musí být doba prodlevy minimálně tak dlouhá, jako je maximální doba doběhu stroje. Doba prodlevy musí být buď stálá (fixní), nebo musí být zařízení pro nastavení časové prodlevy zaplombováno.

Pokud ovládač nouzového zastavení podle 5.2.5 splňuje také alespoň výše uvedené požadavky, může být ovládač nouzového zastavení považován za ovládač, který splňuje požadavky ovládače normálního zastavení. V tomto případě musí být použita opatření, která zamezují automatickému nebo neočekávanému opětnému spuštění (viz také 7.5 v EN 60204-1:2006).

Ověření: Kontrolou relevantních výkresů a/nebo obvodových schémat, prohlídkou a relevantním funkčním přezkoušením stroje.
5.2.4.2 Všechny ostatní ovládače pro zastavení

Všechny ostatní použité ovládače pro zastavení musí být v kategorii 0, 1 nebo 2 podle požadavků EN 60204-1:2006) a to v závislosti na jejich předpokládané funkci. Pokud je použit ovládač zastavení v kategorii 2 a je-li funkční pro všechny pohyby v režimu seřizování nebo pouze pro posuv v režimu obrábění, musí splňovat všechny bezpečnostní požadavky spojené s jednotlivým režimem.

Pokud je tento ovládač zastavení uveden do činnosti, musí být posloupnost zastavení následující:
  1. zastaví se pohyby os;

  2. zastaví se otáčení vřetena a spustí se brzda (je-li k dispozici);

  3. po ukončení brzdění se přeruší přívod energie k brzdě (je-li k dispozici elektrická brzda).

Neočekávanému spuštění všech pohybů v režimu seřizování nebo pohybu posuvu v režimu obrábění musí být zamezeno podle požadavků EN 1037:1995. Pokud není možné přerušit dodávku energie ke všem pohonům stroje, je nezbytné monitorovat zastavený stav podle požadavků 6.4 v EN 1037:1995. V případě poruchy, musí monitorovací systém zastaveného stavu přerušit dodávku energie k těmto pohybům.

Ověření: Kontrolou relevantních výkresů a/nebo obvodových schémat, prohlídkou a relevantním funkčním přezkoušením stroje.
5.2.5 Nouzové zastavení

Nouzové zastavení musí být podle EN ISO 13850:2008 a dále:

Stroje musí být vybaveny ovládačem (ovládači) nouzového zastavení, který (které) musí splňovat 9.2.5.4 a 10.7 v EN 60204-1:2006. Požadavek 10.7.5 v EN 60204-1:2006 ale neplatí.

Musí být použity požadavky 5.2.4 pro normální zastavení.

Ovládače nouzového zastavení musí být na následujících místech:
  1. v zakládacích a odebíracích místech stroje na obou koncích každé poloviny stroje;

  2. na každém pohyblivém nebo pevném ovládacím panelu;

  3. ne více než 0,5 m od každého ovládacího zařízení vyžadující nepřetržité působení na ovládací prvek (tipovacího ovládacího zařízení);

  4. uvnitř každého zakrytí, kde je k dispozici spínač pro volbu režimu (viz 5.2.7) a který je umístěn tak, že je možné dosáhnout na ovládač nouzového zastavení z jakéhokoliv místa.

Jeden ovládač nouzového zastavení může na základě místa, kde je instalován, splňovat funkci více než jednoho z výše uvedených požadavků.

Ověření: Kontrolou relevantních výkresů a/nebo obvodových schémat, měřením, prohlídkou a relevantním funkčním přezkoušením stroje.
5.2.6 Strojní posuv

Strojní posuv smí být v činnosti pouze tehdy, jsou-li nástrojová vřetena, která jsou nastavována strojně, buď všechna v chodu nebo se ta, co nejsou v chodu, nacházejí se v nepracovní poloze pro maximální průměr nástroje pro který je stroj konstruován. Toto může být dosaženo buď:
  1. koncovým spínačem alespoň v kategorii B podle požadavků EN ISO 13849-1:2008; nebo

  2. programovatelným elektronickým systémem.

Pro nástroje, které jsou nastavovány ručně viz 6.3; toto ruční nastavování zahrnuje ovládací zařízení vyžadující nepřetržité působení na ovládací prvek (tipovací ovládací zařízení).

Ověření: Kontrolou relevantních výkresů a/nebo obvodových schémat, prohlídkou a relevantním funkčním přezkoušením stroje.
5.2.7 Volba režimu
5.2.7.1 Všeobecně

Spínač pro volbu režimu musí být použit tehdy, musí-li být při nastavování ochranný kryt (kryty) v otevřené poloze v době, kdy jsou určité části stroje v pohybu. Tento ovládací režim musí vyřadit všechny ostatní ovládací systémy, kromě nouzového zastavení.

Ověření: Kontrolou relevantních výkresů a/nebo obvodových schémat, prohlídkou a relevantním funkčním přezkoušením stroje.
5.2.7.2 Volba režimu pro nastavování nástrojů

Spínač pro volbu režimu má být k dispozici pro nástroje. Pokud je spínač pro volbu režimu použit, musí být dodrženy následující požadavky:
  1. v režimu nastavování musí být normální (automatický) ovládací režim vyřazen z činnosti;

  2. jeho použití nesmí iniciovat žádné nastavování;

  3. jeho pohyb do polohy nastavování musí iniciovat zastavení posuvu a nástrojových vřeten;

  4. musí být uzamykatelný, např. klíčem ovládaný spínač podle požadavků 4.11.10 EN ISO 12100-2:2003;

  5. pohyb posuvu musí být ovládán ovládacím zařízením vyžadujícím nepřetržité působení na ovládací prvek (tipovacím ovládacím zařízením) (viz také 5.2.2); pokud je ovládací zařízení vyžadující nepřetržité působení na ovládací prvek (tipovací ovládací zařízení) pro posuv nepřetržitě ovládáno po dobu delší než 5 minut musí dojít k zastavení posuvu a nástrojových vřeten; ovládací zařízení vyžadující nepřetržité působení na ovládací prvek (tipovací ovládací zařízení) smí být umístěno pouze na pohyblivém ovládacím panelu;

  6. strojní nastavování musí být ovládáno ovládacím zařízením vyžadujícím nepřetržité působení na ovládací prvek (tipovacím ovládacím zařízením) (viz také 5.2.2);

  7. některá nebo všechna nástrojová vřetena se mohou rozběhnout po úmyslném spuštění; je-li úmyslné spuštění v režimu nastavování možné, musí obsluha vidět do prostoru kolem nástroje;

  8. pokud je nezbytné zamezit vodorovnému přístupu z vnitřku zakrytí, musí být namontována ochranná zábrana/překážka; pro materiály a vlastnosti tohoto ochranného zařízení viz 5.3.2.

Ověření: Kontrolou relevantních výkresů a/nebo obvodových schémat, měřením, prohlídkou a relevantním funkčním přezkoušením stroje.
5.2.7.3 Volba režimu pro jemné nastavování nástrojů v době, kdy jsou tyto nástroje a posuv v chodu během obrábění

Pro jemné nastavování nástrojů má být použit spínač pro volbu režimu. Pokud je spínač pro volbu režimu použit, musí být dodrženy následující požadavky:
  1. v režimu jemného nastavování musí být normální (automatický) ovládací režim vyřazen z činnosti;

  2. jeho použití nesmí iniciovat žádné nastavování;

  3. musí být uzamykatelný, např. klíčem ovládaný spínač podle požadavků 4.11.10 EN ISO 12100-2:2003;

  4. vyřazení blokování jednotlivých dveří, nejvýše 2,0 m dlouhých, smí být možné po dobu nejvýše 3 minut; pokud je tato doba překročena musí dojít k zastavení posuvu a nástrojů;

  5. pokud je nezbytné zamezit vodorovnému přístupu k jakémukoliv rotujícímu nástroji z vnitřku zakrytí, musí být namontována ochranná zábrana/překážka; pro materiály a vlastnosti tohoto ochranného zařízení viz 5.3.2;

Viz také 5.2.2 a 5.3.7.

Ověření: Kontrolou relevantních výkresů a/nebo obvodových schémat, měřením, prohlídkou a relevantním funkčním přezkoušením stroje.
5.2.8 Změna frekvence otáčení

U strojů, které jsou opatřeny zařízením (např. měničem frekvence) pro plynulou změnu frekvence otáčení nástrojových vřeten, nesmí toto zařízení umožnit, aby skutečná frekvence otáčení překročila zvolenou frekvenci otáčení o více než 10 %. Skutečná frekvence otáčení nebo výstupní frekvence mohou být měněny v komparátoru, např. elektronickým systémem, a tam mohou být porovnány se zvolenou hodnotou buď samotným měničem, nebo vnějším komparátorem (viz také 9.4.2 v EN 60204-1:2006 a A.4).

Ověření: Kontrolou relevantních výkresů a/nebo obvodových schémata a prohlídkou vypuštěný text.

POZNÁMKA Pro vlastnosti součástí může být užitečné potvrzení od výrobce součástí.
5.2.9 Zdvojené ovládání

Pokud je stroj vybaven zdvojeným ovládáním pro spuštění, musí být tyto ovládače podle požadavků 4.11.8 e) v EN ISO 12100-2:2003, kde nebezpečné prvky znamenají pohyb jakéhokoliv pohonu stroje.

Ověření: Kontrolou relevantních výkresů a/nebo obvodových schémat, prohlídkou a relevantním funkčním přezkoušením stroje.
5.2.10 Porucha dodávky energie

U elektricky poháněných strojů musí být po přerušení dodávky energie a jejím opětovném obnovení zamezeno automatickému opětnému spuštění podle 7.5 odstavce 1 a 3 v EN 60204-1:2006.

Pokud je stroj vybaven pneumatickým pohonem, musí být opatřen zařízením, které zastaví stroj tehdy, je-li pneumatický tlak menší než 50 % stanoveného jmenovitého tlaku (viz také 6.3). Musí být zamezeno automatickému opětnému spuštění stroje.

Je-li pneumatický tlak vyžadován pro držení nebo nastavení, musí být použity prostředky, které udrží pneumatický tlak i v případě poruchy dodávky pneumatické energie. Pokud jsou použity ke splnění tohoto požadavku zpětné ventily, musí být instalovány u pracovních válců.

Ověření: Kontrolou relevantních výkresů a/nebo obvodových schémat, prohlídkou, měřením a relevantním funkčním přezkoušením stroje.
5.2.11 Porucha ovládacích obvodů

Musí být splněny požadavky EN 1037:1995 a dále:

Ovládací obvody musí být navrženy tak, aby přerušení v jakémkoliv obvodu (např. přetržení vodiče, prasknutí potrubí nebo hadice) nevedlo ke ztrátě bezpečnostní funkce, např. k neúmyslnému spuštění stroje (viz také EN 60204-1:2006, EN 982:1996 a EN 983:1996).

Viz také 5.2.1.

Ověření: Kontrolou relevantních výkresů a/nebo obvodových schémat, prohlídkou a relevantním funkčním přezkoušením stroje.
5.3 Ochrana proti mechanickým nebezpečím
5.3.1 Stabilita

Stacionární stroje a pomocná zařízení, např. přídavné podpěry obrobku, musí poskytovat možnosti, například otvory v rámu, aby je bylo možné upevnit k vhodné pevné konstrukci, např. podlaze (viz také 6.3).

Ověření: Kontrolou relevantních výkresů a prohlídkou stroje.
5.3.2 Riziko roztržení při provozu

Ochranné kryty pro nástroje musí být vyrobeny z materiálů s alespoň následujícími vlastnostmi (viz také 5.3.7):
  1. oceli s pevností v tahu nejméně 350 N/mm2 a tloušťkou stěny alespoň 2 mm;

  2. lehké slitiny s vlastnostmi podle požadavků tabulky 2;

    Tabulka 2 – Tloušťka a pevnost ochranného krytu nástroje z lehké slitiny

    Pevnost v tahu N/mm2 Minimální tloušťkamm
    180 5
    240 4
    300 3
  3. polykarbonátu s tloušťkou stěny alespoň 5 mm nebo jiného plastu s takovou tloušťkou stěny, aby rázová pevnost byla stejná nebo lepší než polykarbonátu při tloušťce 5 mm;

  4. litiny s pevností v tahu alespoň 200 N/mm2 a tloušťkou stěny alespoň 5 mm.

Musí být vyloučen dotyk mezi nástroji a částmi stroje během strojního nastavování vřeten, např. ručně nastavitelným omezovacím zařízením nebo prostředky NC řízení. Nastavování nezahrnuje ovládaný pohyb během obrábění (viz také 6.3).

Ověření: Kontrolou relevantních výkresů, měřením a prohlídkou stroje.
vypuštěný text

POZNÁMKA Pro pevnost v tahu může být užitečné potvrzení od výrobce materiálu.
5.3.3 Konstrukce držáku nástroje a nástroje
5.3.3.1 Geometrická přesnost

Všechna nástrojová vřetena musí být vyrobena alespoň podle požadavků uvedených v příloze B.

Část vřetena, na kterou jsou upínány pilové kotouče, musí mít minimální toleranci g6 podle požadavků ISO 286-2:1988.

Ověření: Kontrolou relevantních výkresů a měřením.
5.3.3.2 Pevnost

Nástrojová vřetena musí být vyrobena z oceli s minimální pevností v tahu 580 N/mm2.

Ověření: Kontrolou relevantních výkresů. vypuštěný text

POZNÁMKA Pro pevnost v tahu může být užitečné potvrzení od výrobce materiálu.
5.3.3.3 Rozměry vřeten a nástrojů

S ohledem na požadavky vyvážení uvedených v 6.2.4 v EN 847-1:2005, musí výrobce pro každé vřeteno deklarovat maximální frekvenci otáčení, maximální hmotnost a rozměry nástrojů, které mohou být používány s tímto vřetenem (viz také 6.3).

Ověření: Výpočtem nebo jinou metodou, např. zkouškou, uznávanými normami, ověřenými zkušenostmi.
5.3.3.4 Zajištění jednotky vřetena

Jednotky vřetena, které jsou při obrábění v nastavené poloze stabilní, musí být drženy v této stabilní poloze, např. pomocí:
  1. jisticího zařízení, pokud je nastavování ruční, nebo

  2. brzdy nebo samosvorného převodu (např. hřebenem a pastorkem), pokud je nastavování elektrickým motorem, nebo

  3. zpětného ventilu přímo připojeného k pracovnímu pneumatickému válci, pokud je nastavování prováděno pneumaticky, nebo

  4. ovládacího obvodu, pokud je nastavování prováděno NC řízením.

POZNÁMKA V souvislosti s tímto požadavkem „nastavování“ nezahrnuje ovládané pohyby při obrábění.

Ověření: Kontrolou relevantních výkresů a/nebo obvodových schémat, prohlídkou a relevantním funkčním přezkoušením stroje.
5.3.3.5 Zajištění vřetena

Pokud je nezbytné při výměně nástroje držet vřeteno v klidové poloze, musí být vřeteno opatřeno zařízením k jeho držení. Toto může být provedeno, např. dvěma klíči nebo zabudovaným zajišťovacím čepem pro zasunutí do vřetena.

Ověření: Kontrolou relevantních výkresů, prohlídkou a relevantním funkčním přezkoušením stroje.
5.3.3.6 Kroužky vřetena

Pokud jsou použity kroužky vřetena, musí mít jejich díry (otvory) toleranci alespoň H8 podle požadavků ISO 286-2:1988. Upínací plochy kroužku musí být rovnoběžné v toleranci 0,02 mm.

Kroužky vřetena musí být vyrobeny z oceli s pevností v tahu alespoň 580 N/mm2 a nejmenší tloušťka stěny musí být 9,5 mm.

Ověření: Kontrolou relevantních výkresů, prohlídkou a měřením. vypuštěný text

POZNÁMKA Pro pevnost v tahu může být užitečné potvrzení od výrobce materiálu.
5.3.3.7 Zařízení pro upevnění nástroje

Nástrojová vřetena musí být opatřena jedním z následujících upínacích zařízení nástroje:
  1. tvarovým spojením mezi nástrojem a vřetenem, nebo

  2. tvarovým spojením mezi přední přírubou nebo kroužkem vřetena (jisticí prstenec) a vřetenem, nebo

  3. kuželovým spojením.

Pokud jsou použity příruby pilového kotouče, musí odpovídat následujícím požadavkům:
  1. d) průměr obou přírub (nebo příruby v případě pilových kotoučů, které jsou upevněny zapuštěnými šrouby) musí být alespoň D/6 (kde D je průměr největšího pilového kotouče pro který je stroj konstruován);
  2. e) dosedací upínací plocha přírub na vnější části příruby, kromě příruby u pilových kotoučů upevněných zapuštěnými šrouby, musí mít šířku alespoň 5 mm a musí být směrem ke středu odlehčena (mezikruží) (viz obrázek 2); oba vnější průměry přírub musí být v toleranci 1 mm.
Je-li stroj vybaven hydraulickým upínacím systém nástroje, musí mít zařízení, které zamezí axiálnímu pohybu nástroje v případě poruchy hydraulického systému.

Ověření: Kontrolou relevantních výkresů, prohlídkou, měřením a relevantním funkčním přezkoušením.
Obrázek 2 – Detail příruby pilového kotouče
Rozměry v milimetrech
5.3.4 Brzdění
5.3.4.1 Všeobecně

Automatická brzda musí být k dispozici pro:
  1. nástrojová vřetena, kde je nebrzděná doba doběhu delší než 10 s; brzděná doba doběhu musí být kratší než 10 s nebo pokud je doba rozběhu delší než 10 s, musí být brzděná doba doběhu kratší než doba rozběhu, ale v žádném případě nesmí být delší než 30 s;

  2. jednotky brousicího pásu, kde je nebrzděná doba doběhu delší než 30 s; brzděná doba doběhu musí být kratší než 30 s.

Elektrické brzdění protiproudem nesmí být použito.

Ověření: Pro stanovení doby rozběhu, doby brzděného a nebrzděného doběhu viz příslušnou zkoušku uvedenou v 5.3.4.3.
5.3.4.2 Podmínky všech zkoušek
  1. jednotka vřetena musí být seřízena podle instrukcí výrobce (např. napnutí pásu);

  2. jestliže se volí frekvence otáčení a nástroje, musí být zvoleny podmínky při kterých vzniká největší kinetická energie pro kterou je stroj konstruován;

  3. před začátkem zkoušky musí být jednotka vřetena v chodu bez zatížení po dobu nejméně 15 minut;

  4. ověří se, zda skutečná frekvence otáčení vřetena je v rozmezí 10 % určené frekvence otáčení;

  5. jestliže se zkouší jednotka s ručním spouštěním hvězda/trojúhelník, musí být při spouštění stroje postupováno podle instrukcí výrobce;

  6. otáčkoměr musí mít přesnost alespoň 1 % celého rozsahu stupnice;

  7. zařízení pro měření doby musí mít přesnost alespoň 0,1 s.

5.3.4.3 Zkoušky
5.3.4.3.1 Doba nebrzděného doběhu

Doba nebrzděného doběhu musí být měřena následovně:
  1. spustí se motor pohonu vřetena a nechá se v chodu při určené frekvenci otáčení (bez zatížení) po dobu jedné minuty;

  2. přeruší se dodávka energie k motoru pohonu vřetena a měří se doba nebrzděného doběhu;

  3. kroky uvedené pod a) a b) se opakují ještě dvakrát.

Doba nebrzděného doběhu je aritmetickým průměrem těchto tří měření.
5.3.4.3.2 Doba brzděného doběhu

Doba brzděného doběhu musí být měřena následovně:
  1. spustí se motor pohonu vřetena a nechá se v chodu při určené frekvenci otáčení (bez zatížení) po dobu jedné minuty;

  2. přeruší se přívod energie k motoru pohonu vřetena a měří se doba brzděného doběhu;

  3. vřeteno se ponechá v zastaveném stavu po dobu (P / 7,5) minut [kde P je výkon motoru (jmenovitý příkon) v KW; interval opětného spuštění nesmí být kratší než jednu minutu;

  4. opětně se spustí motor pohonu vřetena a ponechá se v chodu bez zatížení po dobu 1 minuty;

  5. kroky uvedené pod b) až d) se opakují ještě devětkrát.

Doba brzděného doběhu je aritmetickým průměrem těchto deseti měření.
5.3.4.3.3 Doba rozběhu

Doba rozběhu musí být měřena následovně:
  1. spustí se motor pohonu vřetena a měří se doba rozběhu (viz 3.3.7);

  2. přeruší se přívod energie k motoru pohonu vřetena a vyčká se, až se vřeteno zcela zastaví;

  3. kroky uvedené pod a) a b) se opakují ještě dvakrát.

Doba rozběhu je aritmetickým průměrem těchto tří měření.
5.3.5 Zařízení snižující možnost nebo účinek vymrštění

Stroj musí být vybaven prostředky, např. deflektory, k odstraňování odřezků od pilového kotouče, aby bylo zamezeno jejich styku s následujícími nástroji a jejich vymrštění ze stroje, nebo musí být odřezky rozdrceny a odsávány.

Ověření: Kontrolou relevantních výkresů, prohlídkou a relevantním funkčním přezkoušením stroje.
5.3.6 Podpěry a vedení obrobku

Obrobek musí být veden a podepřen řetězovým pásem, unášeči nebo horním přítlačným nosníkem.

Ověření: Kontrolou relevantních výkresů, prohlídkou a relevantním funkčním přezkoušením stroje.
5.3.7 Zamezení přístupu k pohybujícím se částem
5.3.7.1 Bezpečnostní ochrana nástrojů

Přístup k rotujícím nástrojům, včetně brousicích nástrojů, musí být zamezen ochranným krytem nebo ochrannými kryty, které vytvářejí integrální zakrytí (viz také 5.4.2), kromě mezery mezi posouvacím řetězem a horním přítlačným nosníkem podél kterého obrobek prochází.

Pokud je umožněn přístup pro údržbu, nastavování nebo seřizování, musí být tento přístup uskutečněn přes ochranný kryt s blokováním a jištěním ochranného krytu podle požadavků EN 1088:1995 (výjimky viz 5.2.7.2).

Pokud je doba doběhu nástroje delší než 10 s, musí být pro jednotlivé sekce zakrytí použito alespoň blokovací zařízení s jisticím zařízením ochranného krytu zasouvaným pružinou/silově uvolňovaným podle požadavků přílohy M EN 1088:1995.

Integrální zakrytí musí být konstruováno tak, aby nebylo možné, aby osoba stála uvnitř tohoto zakrytí v době, kdy jsou dveře uzavřeny. Pokud ale kvůli konstrukci stroje nebo velikosti přístupových dveří je toto neproveditelné, musí být zakrytí navrženo tak, aby:
  1. byl omezen pohyb osob podél stroje;

  2. aby bylo pro osobu stojící uvnitř k dispozici nouzové zastavení;

  3. bylo možné otevřít přístupové dveře z vnitřní strany.



Ověření: Kontrolou relevantních výkresů a/nebo obvodových schémat, prohlídkou, měřením a relevantním funkčním přezkoušením stroje.
5.3.7.2 Bezpečnostní ochrana brousicích pásů

Přístup k brousicímu pásu, až na část, která je nezbytná k broušení obrobku, musí být zamezen pevnými ochrannými kryty. Ochranné kryty musí umožnit výměnu a nastavení brousicího pásu, čištění nebo odstraňování prachu, např. pomocí závěsných krytů bez blokování, které je možné uzamknout v uzavřené poloze během normálního provozu.

Ověření: Kontrolou relevantních výkresů a/nebo obvodových schémat, prohlídkou a relevantním funkčním přezkoušením stroje.
5.3.7.3 Bezpečnostní ochrana řetězu a jiných mechanismů posuvu
5.3.7.3.1 Všeobecně

Přístup k řetězům a přítlačným zařízením musí být zamezen zakrytím požadovaným v 5.3.7.1 a pro části, které jsou mimo (vně) zakrytí pevnými ochrannými kryty, až na část řetězu a přítlačného zařízení, která je nezbytná k držení a posouvání obrobku.

Na vstupní a výstupní straně, vně zakrytí, musí být minimalizováno riziko stlačení mezi uzavírajícími se články řetězu odpovídající konstrukcí řetězu (viz obrázek 3) nebo bezpečnostní ochranou. Nebezpečí vtažení mezi řetěz a pevnou část stroje, a lamač třísek musí být minimalizováno použitím podpěry obrobku nebo vhodného prodloužení krytu, který zakrývá místo zachycení (viz obrázky 4 a 5).

Ověření: Kontrolou relevantních výkresů, prohlídkou, měřením a relevantním funkčním přezkoušením stroje.
Obrázek 3 – Příklad vhodné konstrukce řetězu posuvu
Rozměry v milimetrech
Legenda
1 směr posuvu
Obrázek 4 – Podpěra obrobku na vstupní straně
Legenda
1 směr posuvu
2 podpěra obrobku
Obrázek 5 – Příklad bezpečnostní ochrany řetězu posuvu na vstupní straně
Legenda
1 směr posuvu
5.3.7.3.2 Místo zachycení na vstupní straně stroje

Přístup k místům zachycení na vstupní straně každého horního přítlačného nosníku, který slouží k vedení a držení obrobku, musí být zamezen buď:
  1. pevným ochranným krytem na každém horním přítlačném nosníku, který se pohybuje svisle s horním přítlačným nosníkem a omezuje mezeru mezi horní plochou obrobku a tímto ochranným krytem na ≤ 4 mm, nebo

  2. mechanicky ovládaným bezpečnostním vypínacím zařízením (viz obrázek 6) podle požadavků EN 1760-2:2001, které dále splňuje následující požadavky:

    1. šířka senzoru každého bezpečnostního vypínacího zařízení musí dosahovat alespoň přes celou šířku nosníku;

    2. spodní hrana bezpečnostního vypínacího zařízení musí být při normálním posuvu ve vzdálenosti 12 mm nad plochou obrobku;

    3. s ohledem na mezeru mezi tímto bezpečnostním vypínacím zařízením a obrobkem, vodorovné vzdálenosti od bezpečnostního vypínacího zařízení k místu zachycení, reakční době bezpečnostního vypínacího zařízení a době zastavení řetězu, musí být bezpečnostní vypínací zařízení konstruováno a umístěno tak, že je-li uvedeno do činnosti, dojde k zastavení posuvu dříve, než může ruka položená na obrobku, který se pohybuje maximální rychlostí posuvu pro kterou je stroj konstruován, dosáhnout do místa zachycení;

    4. bezpečnostní vypínací zařízení nesmí samo o sobě vytvářet nebezpečí zachycení.

Ověření: Kontrolou relevantních výkresů a/nebo obvodových schémat, měřením, prohlídkou a relevantním funkčním přezkoušením stroje.
Obrázek 6 – Bezpečnostní vypínací zařízení na vstupní straně stroje
Rozměry v milimetrech
Legenda
1 senzor bezpečnostního vypínacího zařízení
2 horní přítlačný nosník
3 obrobek
4 směr posuvu
A šířka senzoru (A ≥ šířka horního přítlačného nosníku)
Nahrávám...
Nahrávám...