Požadavky Podle ČSN EN
201:1998 (Třídící znak 69 1700) | Požadavky splněny? |
| ano | ne | irel. |
1 Rozsah platnosti Tato
norma určuje základní bezpečnostní požadavky pro vstřikovací stroje na
zpracování plastů a/nebo pryže. Všechna rizika uvedená v kapitole 4 jsou
obsažena v této normě. Tato norma neplatí pro následující stroje: -
stroje, jejichž uzavírací jednotka může být
ovládána pouze fyzickou silou obsluhy; -
stroje pro zpětné injekční vstřikování (RIM, viz
prEN 1612-1 a prEN 1612-2); -
kompresní a přetlačovací stroje (viz EN 289); -
vstřikovací stroje pro přímý nástřik na svršek a
vstřikovací pro výrobu celovstřikované obuvi (vodonepropustná holeňová nebo
poloholeňová obuv s textilní podšívkou) (viz prEN 1845). Jsou specifikovány bezpečnostní požadavky na
vzájemné působení vstřikovacího stroje a pomocného zařízení. Nejsou
specifikovány bezpečnostní požadavky na samostatné pomocné zařízení. Tato
norma neobsahuje požadavky na konstrukci odsávacího zařízení. Tato norma
platí pro stroje vyrobené po jejím vydání. | | | |
3 Definice Pro účely této
normy platí následující definice: | | | |
3.1 vstřikovací stroj Stroj pro přerušovanou výrobu vstřikovaných částí z termoplastů, reaktoplastů,
termoplastického kaučuku nebo kaučukových směsí. Změkčený materiál se tryskou
vstřikuje do formy s dutinou, ve které se tvaruje. POZNÁMKA: Viz EN 289,
jestliže změkčený materiál není vstřikován tryskou do
formy. Vstřikovací stroj se v zásadě skládá z jedné nebo více
uzavíracích jednotek, jedné nebo více vstřikovacích jednotek, pohonu a
ovládacího systému. | | | |
3.2 prostor formy Prostor
mezi upínacími deskami. | | | |
3.3 uzavírací mechanismus Mechanismus připevněný k pohyblivé upínací desce, který deskou pohybuje a
vyvíjí uzavírací sílu. | | | |
3.4 plastikační a/nebo vstřikovací
jednotka Jednotka pro změkčení a následné vstříknutí materiálu
tryskou. | | | |
3.5 kruhový stroj Stroj
skládající se ze dvou nebo více uzavíracích jednotek připevněných na kruhu ve
vertikálním nebo horizontálním postavení tak, aby směřovaly k jedné nebo více
upevněným plastikačním a/nebo vstřikovacím jednotkám (viz obrázek 1). | | | |
Obrázek 1 Příklad kruhového stroje Obrázek 1a Příklad kruhového stroje
bez ochranných krytů | | | |
Obrázek 1b Příklad kruhového stroje s ochrannými kryty (půdorys) | | | |
3.6 stroje člunkové/s otočným
stolem Stroj takové konstrukce, která obsahuje jednu nebo více
spodních částí formy připevněných k upínací desce. Deska pootáčí se spodními
částmi forem klouzavým nebo otočným pohybem mezi nakládací/ /vykládací polohou
a vstřikovací polohou (viz obrázky 2 a 3). | | | |
Obrázek 2 Příklady člunkových strojů bez ochranných krytů pro pohyb desky | | | |
Obrázek 3 Příklad stroje s otočným stolem bez ochranných krytů pro pohyb stolu | | | |
3.7 skupinový stroj s pohyblivou
vstřikovací jednotkou Stroj s pohyblivou plastikační a/nebo
vstřikovací jednotkou, která se pootáčí mezi dvěma či více pevnými uzavíracími
jednotkami (viz obrázek 4) | | | |
Obrázek 4 Příklady skupinových strojů s pohyblivými plastikačními a vstřikovacími
jednotkami Obrázek 4a Příklad skupinového stroje s
pohyblivou plastikační a vstřikovací jednotkou bez ochranných krytů uzavíracích
jednotek | | | |
Obrázek 4b Příklad skupinového stroje s pohyblivou plastikační a vstřikovací jednotkou s
ochrannými kryty uzavíracích jednotek | | | |
3.8 pomocné zařízení Vybavení, které se používá spolu se vstřikovacím strojem, například přenášecí
zařízení, automat, zařízení na výměnu formy, zařízení na upevnění formy nebo
dopravník. | | | |
4 Seznam rizik Tento
článek obsahuje všechna důležitá rizika spojená se vstřikovacím strojem. Tato
norma rozlišuje: -
všeobecná rizika; -
další rizika vytvářená zvláštními prostory
stroje; -
další rizika vytvářená zvláštní konstrukcí; -
další rizika vytvářená součinnosti vstřikovacího
stroje a pomocného zařízení. | | | |
4.1 Všeobecná rizika | | | |
4.1.1 Mechanická
rizika | | | |
4.1.1.1 Rizika rozdrcení a/nebo
střihu a/nebo nárazu způsobená: | | | |
4.1.1.2 Rizika vytvářená
uvolněním tekutin pod tlakem Poranění očí nebo kůže způsobená
neúmyslným uvolněním tekutin pod tlakem z hydraulického nebo pneumatického
systému nebo z tepelného regulačního systému, obzvláště z ohebných hadic a
jejich spojů s tlakem vyšším než 5 MPa. | | | |
4.1.2 Rizika vytvářená elektrickým
proudem Elektrický šok nebo popáleniny způsobené přímým nebo nepřímým
dotykem vodivých částí pod napětím. | | | |
4.1.3 Tepelná rizika Popáleniny a/nebo opařeniny způsobené provozní teplotou: | | | |
4.1.4 Rizika vytvářená
hlukem Poškození sluchu zaviněné hlukem. Hlavní zdroje hluku jsou: -
hydraulický systém, zvláště během vstřikování; -
pneumatický systém, například odsávání plynů. | | | |
4.1.5 Rizika vytvářená plyny,
výpary a prachem Rizika způsobená stykem se zdraví škodlivými plyny,
výpary nebo prachem nebo jejich inhalací: | | | |
4.1.6 Rizika uklouznutí, zakopnutí
a pádu Zranění způsobená uklouznutím, zakopnutím a pádem z určených
přístupových pozic nad vztažnou rovinou. | | | |
4.2 Další rizika vytvářená
zvláštními prostory stroje Hlavní nebezpečné prostory jsou na
obrázcích 5 a 6: -
prostor formy; -
prostor uzavíracího mechanismu; -
prostor pohybu pohonných mechanismů jádra a
vyhazovače mimo prostory pod položkou 1 a 2; -
prostor trysky; -
prostor plastikační a/nebo vstřikovací
jednotky; 5.1 prostor podávacího otvoru; 5.2 prostor topného pásu
plastikačního a/nebo vstřikovacího válce; -
výstupní prostor. | | | |
4.2.1 Prostor formy | | | |
4.2.1.1 Mechanická
rizika Rizika rozdrcení a/nebo střihu a/nebo nárazu způsobená: -
uzavíracím pohybem upínacích desek; -
pohyby vstřikovacích válců na vodičích pevných
upínacích desek; -
pohyby jader a vyhazovačů a jejich pohonných
mechanismů. | | | |
Obrázek 5 Vstřikovací stroj s horizontální uzavírací jednotkou a horizontální plastikační
a vstřikovací jednotkou bez ochranných krytů | | | |
Obrázek 6 Vstřikovací stroj s vertikální uzavírací jednotkou a horizontální plastikační a
vstřikovací jednotkou bez ochranných krytů | | | |
4.2.1.2 Tepelná rizika Popáleniny a/nebo opařeniny způsobené provozní teplotou: | | | |
4.2.2 Prostor uzavíracího
mechanismu Mechanická rizika rozdrcení a/nebo střihu: -
pohybem pohonného mechanismu upínacích desek; -
tam, kde ochranný kryt prostoru formy umožňuje
přístup během pohybu upínacích desek, pokud je otevřen; -
pohybem pohonných mechanismů jádra a
vyhazovače. | | | |
4.2.3 Prostor pohybu pohonných
mechanismů jádra a vyhazovače mimo prostor formy a mimo prostor uzavíracího
mechanismu (viz obr. 6, pozice 3). Mechanická rizika rozdrcení a/nebo
střihu vytvářená pohybem pohonných mechanismů jádra a vyhazovače | | | |
4.2.4 Prostor trysky | | | |
4.2.4.1 Mechanická
rizika Rizika rozdrcení a/nebo střihu vytvářená: | | | |
4.2.4.2 Rizika vytvářená
vyhozením dílů, které je způsobeno: | | | |
4.2.4.3 Tepelná rizika Popáleniny a/nebo opařeniny způsobené provozní teplotou: | | | |
4.2.5 Prostor plastikační a/nebo
vstřikovací jednotky | | | |
4.2.5.1 Mechanická
rizika Rizika rozdrcení a/nebo střihu a/nebo vtažení způsobená: -
neúmyslným poklesem způsobeným gravitací,
například u strojů s plastikační a/nebo vstřikovací jednotkou umístěnou nad
prostorem formy; -
pohybem šneku a/nebo vstřikovacího pístu ve válci,
přístupného podávacím otvorem. | | | |
4.2.5.2 Tepelná rizika Popáleniny a/nebo opařeniny způsobené provozní teplotou: -
plastikační a/nebo vstřikovací jednotky; -
topných prvků, například topného pásu nebo
tepelných výměníků; -
změkčeného materiálu vycházejícího z
odvzdušňovacího otvoru. | | | |
4.2.5.3 Mechanická a/nebo tepelná
rizika Rizika způsobená snížením mechanické síly plastikačního a/nebo
vstřikovacího válce z důvodu přehřátí. | | | |
4.2.6 Výstupní prostor Mechanická rizika rozdrcení a/nebo střihu a/nebo nárazu způsobená pohyblivými
částmi v prostoru formy přístupnými výstupním otvorem. | | | |
4.3 Další rizika způsobená
zvláštní konstrukcí | | | |
4.3.1 Stroje, u kterých je
možný přístup celého těla mezi pohyblivé ochranné kryty prostoru formy a
vlastní prostor formy. Mechanická rizika rozdrcení a/nebo střihu, pokud
může obsluha stát mezi pohyblivými ochrannými kryty a prostorem formy. | | | |
4.3.2 Stroje, u kterých je možný
přístup celého těla do prostoru formy Mechanická rizika rozdrcení
a/nebo střihu, pokud může obsluha vstoupit do prostoru formy. | | | |
4.3.3 Stroje s hornotlakými
upínacími deskami Mechanická rizika rozdrcení a/nebo střihu vytvářená
uzavíracím pohybem upínacích desek způsobeným gravitací. | | | |
4.3.4 Kruhové stroje Mechanická rizika nárazu karuselu a/nebo rozdrcení a/nebo střihu a/nebo vtažení
mezi karusel a pevné části. | | | |
4.3.5 Člunkové/otočné
stroje Mechanická rizika rozdrcení a/nebo střihu a/nebo nárazu a/nebo
vtažení způsobená pohybem upínací desky. Mechanická rizika rozdrcení
a/nebo střihu a/nebo nárazu způsobená nahodilým poklesem člunkové upínací desky
s možností vertikálního pohybu vlivem gravitace. | | | |
4.3.6 Skupinový stroj s pohyblivou
plastikační a/nebo vstřikovací jednotkou Mechanická rizika rozdrcení
a/nebo střihu a/nebo nárazu způsobená pohybem plastikační a/nebo vstřikovací
jednotky mezi uzavíracími jednotkami. | | | |
4.4 Další rizika vznikající
součinností vstřikovacího stroje a pomocného zařízení | | | |
4.4.1 Poháněná zařízení na výměnu
forem Mechanická rizika rozdrcení a/nebo střihu mezi pohybující se
formou a/nebo transportní jednotkou a pevnými částmi stroje. Mechanická
rizika nárazu způsobená pohybující se formou a/nebo transportní jednotkou v
bezprostřední blízkosti prostoru formy. | | | |
4.4.2 Poháněná zařízení na
uzavíraní formy | | | |
4.4.2.1 Mechanická rizika Rizika rozdrcení a/nebo střihu a/nebo nárazu způsobená: -
pohybem zařízení na uzavírání formy; -
pádem formy nebo částí formy zapříčiněným výpadkem
napájecí energie nebo, v případě magnetického uzavírání, zapříčiněným ztrátou
magnetické síly, nebo vlivem neúmyslného otevření či nedokonalého uzavření. | | | |
4.4.2.2 Rizika způsobená
magnetickými poli Ovlivnění činnosti např. přístrojů na podporu srdce nebo
sluchových pomůcek. | | | |
4.4.3 Další pomocné
zařízení Rizika závisí na typu pomocného zařízení. | | | |
5 Bezpečnostní požadavky a/nebo
opatření Bezpečné vzdálenosti musí odpovídat tabulce 1 EN 294:1992. (Tisková změna A1:2000). Nouzové zastavovací zařízení musí
odpovídat EN 418. Může se zvolit nouzové zastavení bud’ kategorie 0 nebo
kategorie 1, pokud není uvedeno jinak (viz 5.3.1 a 5.3.2). U vstřikovacích
strojů se používají následující specifická ochranná zařízení: a)
Ochranné zařízení typu I (viz obrázek 7) Pohyblivé blokovací ochranné
kryty (viz 3.22.2 a 3.22.4 EN 292-1:1991) s jedním polohovým přepínačem (viz EN
1088:1995, 6.2), který ovládá hlavní přerušovací zařízení silového obvodu
(například ventil, stykač) prostřednictvím ovládacího obvodu. Pokud je
ochranný kryt uzavřen, polohový přepínač: Pokud je ochranný kryt otevřen, polohový přepínač
musí být ovládán plně a přímo ochranným krytem a musí zcela přerušit řídící
signál spouštějící nebezpečný pohyb. Obecně musí být zajištěna celková
bezpečnost i v případě jediné závady. Například, pokud se používají relé,
ovládaná polohovým přepínačem za účelem zvětšení počtu kontaktů, je nutné
monitorování těchto relé. Monitorování může být prováděno použitím
programovatelného elektronického systému. Požadavek bezpečnosti při jediné
závadě se nevztahuje na polohový přepínač a hlavní přerušovací zařízení,
protože se předpokládá, že toto jsou řádně vyzkoušené prvky. b)
Ochranné zařízení typu II (viz obrázek 7) Pohyblivé blokovací ochranné
kryty s dvěma polohovými přepínači, které oba působí na hlavní přerušovací
zařízení silového obvodu prostřednictvím ovládacího obvodu. Činnost
prvního polohového přepínače se musí shodovat s ochranným zařízením typu
I. Pokud je ochranný kryt uzavřen, druhý polohový přepínač: -
musí být ovládán ochranným krytem; -
musí mít uzavřené kontakty nebo funkci v
odpovídajícím režimu; -
musí potvrzovat řídící signál spouštějící
nebezpečný pohyb. Pokud je ochranný kryt otevřen, druhý polohový
přepínač už nesmí být v činnosti a musí přerušit řídící signál spouštějící
nebezpečný pohyb. Správná činnost obou polohových přepínačů musí být
monitorována nejméně jednou během každého pohybového cyklu ochranného krytu,
aby závada v jednom ze dvou polohových přepínačů byla automaticky rozeznána a
bylo zabráněno spuštění jakéhokoliv dalšího nebezpečného pohybu. c)
Ochranné zařízení typu III (viz obrázek 7) Pohyblivé blokovací
ochranné kryty s dvěma blokovacími zařízeními, která jsou na sobě nezávislá.
Jedno zařízení musí působit prostřednictvím ovládacího obvodu v souladu s
ochranným zařízením typu II. Druhé blokovací zařízení musí přímo nebo nepřímo
působit na silový obvod pomocí polohového detektoru (viz EN 1088:1995, 5.1 a
5.2). Pokud je ochranný kryt uzavřen, polohový detektor: Pokud je ochranný kryt otevřen, polohový detektor
musí být plně a přímo ovládán ochranným krytem a musí přerušit silový obvod
prostřednictvím druhého přerušovacího zařízení. Správná činnost obou
blokovacích zařízení musí být monitorována nejméně jednou během každého
pohybového cyklu ochranného krytu, aby závada v jednom ze dvou blokovacích
zařízení byla automaticky rozeznána a bylo zabráněno spuštění jakéhokoliv
dalšího nebezpečného pohybu. Další požadavky jsou uvedeny v příloze
A. | | | |
Obrázek 7 Ochranná zařízení typu I, II, III 1 Silový obvod | 5 Hlavní přerušovací
zařízení | 2 Ovládací obvod | 6 Monitorovací
obvod | 3 Pohyblivý ochranný kryt –
uzavřen | 7 Druhé přerušovací
zařízení (přímé, viz A.1.1.1 přílohy A) | 4 Pohyblivý ochranný kryt –
otevřen | 8 Druhé přerušovací
zařízení (nepřímé, viz A.1.1.2, A.1.1.3, A.1.1.4 přílohy A) | | | | |
Kromě ochranných zařízení popsaných
výše mohou být používány pevné ochranné kryty podle 3.22.1 EN 292-1:1991 a
ochranné zařízení podle 3.23 EN 292-1:1991. Ochranné kryty musí být
konstruovány podle EN 953. Přednostně musí být přimontovány ke stroji anebo v
jeho blízkosti. Požadavky na pohyblivé ochranné kryty se vztahují i na
přístupová dvířka v ohrazení. POZNÁMKA – Podle EN 953 se přístupová
dvířka v ohrazení považují za pohyblivé ochranné kryty v pevných ochranných
krytech.Výběr ochranných krytů nebo ochranného zařízení viz následující články,
ve kterých jsou stanoveny minimální požadavky | | | |
5.1 Všeobecně | | | |
5.1.1 Mechanická
rizika | | | |
5.1.1.1 Rizika rozdrcení
a/nebo střihu a/nebo nárazu Jestliže pohyb silově ovládaných ochranných
krytů může způsobit zranění (viz 5.2.4.2 prEN 953:1992), musí být stroj vybaven
bezpečnostním vypínacím zařízením, které okamžitě zastaví nebo obrátí chod
uzavíracího pohybu krytu. Obrácení chodu nesmí vytvořit další rizika. Aby
se zabránilo šlehnutí, musí být ohebné hadice s tlakem vyšším než 5 MPa a
jejich spoje konstruovány tak, aby se zabránilo odtržení od armatur a
neúmyslnému uvolnění ze spojů. Odtržení lze zabránit použitím armatur
odolávajících odtržení, například pevných montážních spojů mezi hadicí a
armaturou. Eventuálně lze nebezpečnému šlehnutí ohebných hadic zabránit pevným
ochranným ohrazením (viz 3.2.1 prEN 953:1992) a/nebo dalším upevněním hadic,
například řetězem. Aby se zabránilo neúmyslnému uvolnění ze spojů, nesmí
být používány přípojky typu řezného kroužku. Vhodné spoje jsou například
přírubové spoje, hrdlová spojení nebo kuželové vsuvky. Viz také
7.1.6. | | | |
5.1.1.2 Rizika vytvářená
uvolněním tekutin pod tlakem Aby se zabránilo nekontrolovanému uvolňování
tekutin pod tlakem, musí být hydraulické a pneumatické zařízení konstruováno
podle 3.8 EN 292-2:1991/A1:1995, prEN 982:1992 a prEN 983:1992. Aby se
zabránilo uvolnění tlakové tekutiny z hadicové soustavy, musí být splněny
požadavky uvedené v 5.1.1.1 pro ohebné hadice a jejich spojení. | | | |
5.1.2 Elektrická rizika Elektrické vybavení musí odpovídat EN 60204-1:1992. | | | |
5.1.3 Tepelná rizika Aby
se zabránilo popáleninám způsobeným neúmyslným kontaktem s hadicemi tepelného
regulačního systému a jejich armaturami, musí být přístupné části mimo chráněný
prostor, kde může maximální provozní teplota překročit mezní hodnoty vymezené
podle EN 563:1994, vybaveny pevnými ochrannými kryty nebo izolací. Navíc musí
být připevněny výstražné značky (viz 7.2). Aby se zabránilo zranění
způsobenému unikající tekutinou, musí být holé hadice tepelného regulačního
systému a jejich armatury zakryté ochrannými kryty schopnými pojmout tuto
tekutinu. | | | |
5.1.4 Rizika způsobená
hlukem Stroj musí být konstruován podle 1.5.8 přílohy A EN
292-2:1991/A1:1995. U hydraulického systému musí být dosaženo snížení
hluku výběrem prvků s nízkou hlučností a/nebo částečnou nebo kompletní izolací
za použití současného stavu techniky. Snížení hluku pneumatického systému se
musí dosáhnout použitím odvzdušňovacích tlumičů podle současných možností. POZNÁMKA – V obou případech jsou podrobné informace o stavu techniky
dostupné v mnohých publikacích. Připravují se také normy typu B, například
ISO/TR 11688-1:1995 Akustika – Doporučený postup pro návrh strojů a zařízení s
nízkou hlučnosti – Část 1: Plánování Viz také 7.1.2. | | | |
5.1.5 Rizika způsobená plyny,
výpary a prachem Stroj musí být konstruován tak, aby k němu mohlo být
připevněno nebo umístěno odsávací zařízení pro odvod škodlivých látek. Tato
norma neobsahuje požadavky na konstrukci odsávacího zařízení (viz kapitolu
1). Viz také 7.1.3. | | | |
5.1.6 Rizika uklouznutí, zakopnutí
a pádu Vymezená přístupová místa na stroji musí být trvale označena.
Označená místa musí být: -
bezpečná z hlediska uklouznutí a zakopnutí; -
bezpečná z hlediska pádu (pro výšku 1000 nad
rovinou podlahy); -
vybavena bezpečnostními prostředky pro
přístup. Viz také 7.1.7 a 7.2. Viz také 6.2.4 EN
292-2:1991/A1:1995. | | | |
5.2 Další bezpečnostní požadavky
a/nebo opatření pro zvláštní prostory stroje | | | |
5.2.1 Prostor formy | | | |
5.2.1.1 Mechanická
rizika | | | |
5.2.1.1.1 Rizika vytvářená
uzavíracím pohybem upínacích desek Přístupu do prostoru formy musí být
zabráněno ochranným zařízením typu III pro uzavírací pohyb upínacích desek, v
případě nutnosti doplněným pevnými ochrannými kryty. Pohyblivý ochranný
kryt nemusí vyžadovat jištění, je-li mechanicky připojen k ochrannému zařízení
typu III, za předpokladu, že jsou použity spolehlivé spojovací prvky. Jsou-li použity pro ovládání pohybu upínacích desek proporcionální ventily, viz
přílohu B. U strojů s pohybem upínacích desek v jedné vodorovné ose musí
být zabráněno přístupu shora ochranným zařízením typu II.Pohyblivý horní
ochranný kryt není požadován tam, kde je dosaženo bezpečných vzdálenosti od
vymezených přístupových míst konstrukcí nebo pevnými ochrannými kryty. (Tisková změna A1:2000) Pohyblivé ochranné kryty musí být
přednostně konstruovány tak, aby mezi ochrannými kryty a prostorem formy
nemohla být žádná osoba. Tento požadavek může být splněn například tím, že bude
dosaženo rozměrů podle obrázku 8 (150 mm). Pokud je možné, aby mezi ochrannými
kryty a prostorem formy mohla být osoba, a pokud je umožněn přístup celého těla
do prostoru formy (viz 5.3.2, a, b, c, d), musí být splněny požadavky 5.3.1
a/nebo 5.3.2. Pohyblivý horní ochranný kryt není požadován tam, kde je
dosaženo bezpečných vzdálenosti od vymezených přístupových míst konstrukcí nebo
pevnými ochrannými kryty. | | | |
5.2.1.1.2 Strany stroje, ze
kterých nemůže být cyklus spuštěn Alternativně může být na stranách,
ze kterých nemůže být spuštěn cyklus, společně s ochranným zařízením typu III
použit blokovací ochranný kryt s dvěma polohovými přepínači, za předpokladu, že
není možný přístup celého těla do prostoru formy nebo mezi prostor formy a
ochranný kryt. Pokud je ochranný kryt otevřen, dva polohové přepínače
musí: | | | |
Obrázek 8 Příklady umístění pohyblivých ochranných krytů a rozměry e1, e2 pro stroje s
táhly | | | |
Aby byly tyto požadavky splněny, musí
se používat pouze napevno zapojené obvody s elektromechanickými prvky. Pokud je ochranný kryt zpět ve své uzavřené poloze, je nutné nové ruční
nastavení ovládacích prvků na té straně stroje, ze které lze spustit
cyklus. | | | |
5.2.1.1.3 Rizika vytvářená
dalšími pohyby popsanými v 4.2.1.1 Pohyblivé ochranné kryty popsané v
5.2.1.1.1 nebo 5.2.1.1.2 musí také chránit před těmito dalšími pohyby. Pro tyto
pohyby musí ochranné kryty pracovat jako ochranná zařízení typu II. Pokud
je ochranný kryt otevřen, musí: -
přerušit cyklus plastikace může pokračovat, je-li
vyloučen únik změkčeného materiálu a dotyková síla trysky nemůže způsobit
;rizikovou situaci; -
zastavit a nedovolit pohyb šneku nebo pístu
vpřed; -
zastavit a nedovolit pohyb vstřikovací jednotky
vpřed; -
zastavit a nedovolit nebezpečný pohyb jádra a
vyhazovače a jejich hnacích mechanismů. Stroj může být vybaven uzamykatelným přepínačem,
který umožní ruční chod jádra a vyhazovače, pokud jsou ochranné kryty prostoru
formy otevřené, pomocí tipovacího ovládacího zařízení (viz EN 292-1:1991,
3.23.3) nebo dvouručního ochranného zařízení (viz 3.23.4 EN 292-1:1991) podle
prEN 574:1995, typ IIIB, nebo krokovacího ovládacího zařízení (viz 3.23.8 EN
292-1:1991). Viz 7.1.5. | | | |
5.2.1.1.4 Použití ovládacích
ochranných krytů Jako alternativa k pohyblivým blokovaným ochranným
krytům mohou být použity v souladu s 3.22.6 EN 292-1:1991 ovládací ochranné
kryty, za předpokladu, že: -
splňují požadavky 4.2.2.5 EN 292-2:1991/A1:1995
a -
splňují požadavky 5.2.1.1.1 a 5.2.1.1.3 a -
poloha ovládacích zařízení silově poháněných
ochranných krytů dovoluje nerušený výhled na prostor formy a vyhovuje
vzdálenostem uvedeným v EN 294:1992, tabulka 2 ve vztahu ke zmíněnému prostoru
a -
vzdálenosti e1, e2 mezi táhly (viz obrázek 8) nebo
odpovídající vzdálenostem mezi e1, e2 u strojů bez táhel (viz obrázek 9)
nepřesahují 630 mm a -
není možný přístup celého těla mezi prostor formy
a ochranný kryt (viz 5.2.1.1.1, poslední odstavec) a -
uzavírání silově poháněných ochranných krytů se
ovládá ručně. | | | |
Obrázek 9 Rozměry a, e1, e2 u strojů bez táhel | | | |
5.2.1.2 Tepelná rizika Výstražné tabulky upozorňující na rizika způsobená horkými formami a/nebo
topnými prvky musí být viditelné. Viz 7.2. Pevné a pohyblivé ochranné
kryty musí být konstruovány tak, aby zadržely jakýkoliv vystříknutý změkčený
materiál. Pokud jsou ochranné kryty prostoru formy otevřené, musí se
zabránit pohybu šneku nebo vstřikovacího pistu vpřed (viz 5.2.1.1.3). Výrobci stroje musí také poskytnout pomoc při volbě osobních ochranných
pomůcek. Viz 7.1.1. | | | |
5.2.2 Prostor uzavíracího
mechanismu Aby bylo zabráněno přístupu k nebezpečným pohybům v
prostoru uzavíracího mechanismu, musí být instalována ochranná zařízení typu
II. Pokud je pohyblivý kryt otevřen, musí dva polohové přepínače: Pokud je nutný přístup pouze pro opravy nebo údržbu
stroje, jsou povoleny pevné ochranné kryty Jakýkoliv otevírací pohyb
upínacích desek, pokud jsou ochranné kryty prostoru formy otevřeny, musí být
možný, jen je-li zabráněno přístupu k drtícím a/nebo střižným místům za
pohyblivými upínacími deskami. Přístupu do prostoru nebezpečného pohybu hnacích
mechanismů jádra a vyhazovače je již zabráněno výše popsanými ochrannými kryty
prostoru uzavíracího mechanismu. Pro tento pohyb musí ochranné kryty, jsou-li
pohyblivé, pracovat jako ochranná zařízení typu I. Případně mohou být použity
další pevné ochranné kryty. | | | |
5.2.3 Prostor pohybu hnacích
mechanismů jádra a vyhazovače mimo prostor formy a mimo prostor uzavíracího
mechanismu (viz obrázek 6, pozice 3). Přístupu do tohoto prostoru musí
být zabráněno: – ochranným zařízením typu I nebo – pevnými ochrannými
kryty. | | | |
5.2.4 Prostor trysky | | | |
5.2.4.1 Mechanická
rizika Musí být nainstalováno ochranné zařízení typu I. Pokud se
ochranný kryt otevře, musí být ve všech místech vstřikovací jednotky kromě míst
pro údržbu přerušeny následující činnosti: – pohyb vstřikovací jednotky včetně
trysky vpřed; – pohyb součástí silově poháněného zavírání trysky a jejich
pohon. V případě vodorovných vstřikovacích jednotek je povolen otvor v
ochranném krytu pod tryskou. | | | |
5.2.4.2 Rizika vytvářená vyvržením
součástí Viz 7.1.1. | | | |
5.2.4.3 Tepelná rizika Výstražné značení, které upozorní na rizika spojená s horkou tryskou, musí být
viditelné. Viz 7.2 Rizikům způsobeným horkým změkčeným materiálem
vycházejícím z trysky musí být zabráněno ochranným krytem popsanými v 5.2.4.1.
Navíc musí tento ochranný kryt v otevřené poloze pracovat jako ochranné
zařízení typu I, aby zastavil pohyb šneku nebo vstřikovacího pístu vpřed. Konstrukce ochranných krytů musí počítat s rizikem rozstřikování horkého
změkčeného materiálu a s krajními polohami trysky, kromě poloh pro údržbu. Ve všech polohách vstřikovací jednotky pro údržbu (mimo ochranný kryt prostoru
trysky) musí být čistění změkčeného materiálu možné jen pomocí ovládacího
zařízení podle 3.7.8 a 3.7.10 EN 292-2:1991/A1:1995, a při zpracovávání plastů,
jen při snížené rychlosti. | | | |
5.2.5 Prostor plastikační a/nebo
vstřikovací jednotky | | | |
5.2.5.1 Mechanická
rizika Aby se zabránilo náhodnému poklesu vlivem gravitace, musí být
vstřikovací jednotky, které jsou umístěny nad prostorem formy, vybaveny
zajišťovacím zařízením, například pro vertikální hydraulický pohyb hydraulickým
zámkem připevněným pokud možno přímo k válci nebo co nejblíže k němu pouze s
použitím přírubových nebo hrdlových spojení. Podávací otvor musí být
konstruován tak, aby se zabránilo přístupu k místům, kde hrozí riziko rozdrcení
a/nebo střihu (bezpečné vzdálenosti viz EN 294:1992, tabulka 4). | | | |
5.2.5.2 Tepelná rizika Musí být splněny požadavky podle 5.2.4.3. Musí být provedena tepelná
izolace plastikačního a/nebo vstřikovacího válce. Izolace musí být takového
provedení, aby při teplotě válce 240 °C nepřesahovala teplota vnějšího povrchu
izolace mezní hodnoty podle EN 563:1994. Rizikům vytvářeným změkčeným
materiálem vycházejícím z odvzdušňovacího otvoru se musí zabránit ochranným
krytem schopným zadržet tento změkčený materiál. | | | |
5.2.5.3 Mechanická a/nebo
tepelná rizika Teplota plastikačních a/nebo vstřikovacích válců musí být
automaticky monitorována z důvodu kontroly překročení maximální dovolené mezní
hodnoty. Tato mezní hodnota musí být určena výrobcem (viz 7.1.1). Dodávka
elektrické energie všem topným prvkům musí být automaticky přerušena: Požadavky uvedené v 5.2.5.3 se nevztahují na
vstřikovací stroje konstruované výhradně pro zpracování pryže. | | | |
5.2.6 Výstupní prostor Výstupní otvor musí být konstruován nebo ochranné kryty musí být upevněny tak,
aby bylo zabráněno přístupu ke každému nebezpečnému pohybu otvorem, i když jsou
instalovány dopravníky. Přednostně musí být dodrženy rozměry z obrázku 10,
je-li to nutné pro upevnění pevných ochranných krytů. | | | |
Obrázek 10 Rozměry výstupního prostoru | | | |
Alternativně mohou být použita
následující ochranná zařízení: -
ochranné zařízení typu I a/nebo -
elektrosenzitivní ochranné vybavení v souladu s
prEN 50100-1:1994, typ 2. Toto ochranné vybavení nesmí být používáno k ovládání
stroje. Jsou-li použity dopravníky, viz také 5.4.3. | | | |
5.3 Další bezpečnostní požadavky
a/nebo opatření spojené se zvláštní konstrukcí | | | |
5.3.1 Stroje, u kterých je možný
přístup celého těla mezi pohyblivý ochranný kryt prostoru formy a vlastní
prostor formy Tyto stroje musí být vybaveny přídavným bezpečnostním
zařízením specifikovaným v 5.2.1.1.1 zaznamenávajícím přítomnost osob mezi
pohyblivým ochranným krytem prostoru formy a vlastním prostorem formy,
například elektrosenzitivním ochranným zařízením podle prEN 50100-1:1994, typ
2, nebo na tlak reagujícími nášlapnými můstky či podlahami podle prEN
1760-1:1994, kategorie 2. Tato přídavná bezpečnostní zařízení se musí
aktivovat spuštění stroje, a pokud se v tomto prostoru nacházejí osoby, musí: -
přerušit ovládací obvod uzavíracího pohybu
upínacích desek, a v případě silově ovládaného ochranného krytu přerušit
ovládací obvod uzavíracího pohybu ochranného krytu a -
zabránit vstříknutí do prostoru formy a -
zabránit spuštění dalšího cyklu. Jako alternativa k zaznamenání přítomnosti osob může
být použit systém jednoho potvrzení (viz příloha C) nebo mechanická závora v
souladu s podmínkami stanovenými v 5.3.2. Mezi pohyblivým ochranným krytem
prostoru formy a vlastním prostorem formy musí být umístěn nejméně jeden
nouzový vypínač odpovídající kategorii 0 podle EN 418. | | | |