dnes je 14.12.2024

Input:

ČSN EN 60204-1ED.2:2007 - ověření shody - elektrická zařízení strojů

14.7.2011, , Zdroj: Verlag Dashöfer

6.7.10 ČSN EN 60204-1ED.2:2007 – ověření shody – elektrická zařízení strojů

Dr. Ing. Rostislav Suchánek a kolektiv autorů

LOGO FIRMY

Sídlo firmy

Linka barvy dvojitá – LB2

______________________________________________

OVĚŘENÍ SHODY

provedení strojního zařízení s požadavky

ČSN EN 60204-1 ed. 2:2007

Bezpečnost strojních zařízení – Elektrická zařízení strojů –

Část 1 : Všeobecné požadavky

 
Požadavky
Dle ČSN EN 60204-1 ed. 2
:2007 (třídicí znak 33 2200)  
Požadavek
uplatněn?
 
  ano  ne  irel. 
Úvod

V této části IEC 60204 jsou uvedeny požadavky a doporučení týkající se elektrických zařízení strojů zaměřené na:
  • bezpečnost osob a majetku;

  • shodnost reakce na řídicí signál;

  • snadnost údržby.

Více pokynů pro používání této části IEC 60204 je uvedeno v příloze F.

Jako pomůcka pro pochopení vzájemného vztahu různých prvků stroje a jeho přidružených zařízení je uveden obrázek 1. Na obrázku 1 je blokové schéma typického stroje a přidružených zařízení, znázorňující různé prvky elektrických zařízení, která jsou předmětem této části IEC 60204. Čísla v závorkách ( ) odkazují na kapitoly a články této části IEC 60204. Pokud jde o obrázek 1, má se za to, že všechny prvky, včetně bezpečnostních ochran, vybavení nástroji a přípravky, programového vybavení a dokumentace, tvoří stroj a že jeden nebo více strojů, které pracují společně a mají obvykle nejméně jednu úroveň nadřazeného řízení, tvoří výrobní buňku nebo systém. 
     
1 Předmět normy

Tato norma definuje technické zásady, které pomohou konstruktérům dosáhnout bezpečné konstrukce strojního zařízení.

Tato evropská norma se má používat společně s EN ISO 12100-1 při posuzování řešení specifického problému. Tyto dvě části EN ISO 12100 mohou být použity nezávisle na jiných dokumentech nebo jako základ pro přípravu dalších norem typu A nebo norem typu B a C.

Tato norma se nezabývá poškozením domácích zvířat, majetku nebo prostředí.

 
     
3 Termíny a definice

Pro účely této normy mezinárodní platí termíny a definice uvedené v EN ISO 12100-1:2003.

 
     
4 Opatření zabudovaná v konstrukci       
4.1 Všeobecně

Opatření zabudovaná v konstrukci jsou prvním a nejdůležitějším krokem v procesu snižování rizika, protože zabudovaná ochranná opatření vlastní charakteru stroje zůstávají vždy účinná, kdežto zkušenosti ukazují, že i dokonce správně navržená bezpečnostní ochrana může selhat nebo může být obcházena a informace pro používání nemusí být dodrženy.

Opatření zabudovaná v konstrukci jsou dosažena vyloučením nebezpečí nebo snížením rizik vhodnou volbou konstrukčních vlastností samotného stroje a/nebo vzájemným působením mezi ohroženými osobami a strojem.

POZNÁMKA: Pokud nejsou opatření zabudovaná v konstrukci dostatečná (viz metodu tří kroků v kapitole 5 EN ISO 12100-1:2003), uvádí kapitola 5 bezpečnostní ochranu a doplňková ochranná opatření k dosažení cílů snížení rizika.

 
     
4.2 Uvažování geometrických faktorů a fyzikálních hledisek       
4.2.1 Geometrické faktory

Těmito faktory mohou být například:

 
     
  • navržení tvaru strojního zařízení k maximalizování přímého sledování pracovních prostorů a nebezpečných prostorů z místa ovládání, např. omezení zacloněných míst, a pokud je to nezbytné, volba a umístění prostředků nepřímého sledování (např. zrcadla), s přihlédnutím k vlastnostem lidského zraku, zvláště pokud bezpečný provoz vyžaduje trvalé přímé ovládání obsluhou, například:

 
■     
  • pojížděcí a pracovní prostor mobilních strojů;

 
    ■ 
  • prostor pohybu zdvihaných břemen nebo kabiny strojního zařízení pro zdvihání osob;

 
■     
  • prostor dotyku nástroje ručního nářadí nebo rukama vedeného stroje se zpracovávaným materiálem;

 
    ■ 
Konstrukce stroje musí být taková, aby z hlavního místa ovládání byla obsluha schopna zajistit, že se v nebezpečných prostorech nenacházejí ohrožené osoby.      ■ 
  • tvar a vzájemné umístění mechanických částí (součástí) například nebezpečí stlačení a střihu se zamezí zvětšením minimální mezery mezi pohybujícími se částmi buď tak, že uvažovaná část lidského těla může bezpečně vstoupit do mezery nebo zmenšením mezery tak, že se žádná část lidského těla do ní nemůže dostat (viz ISO 13852, ISO 13853, ISO 13854);

 
■     
  • odstranění ostrých hran a rohů, vyčnívajících částí, pokud to umožňuje jejich účel, nesmí mít v přístupné části strojního zařízení žádné ostré hrany, ostré úhly, drsné plochy, vyčnívající části, které mohou způsobit zranění, a nesmí mít žádné otvory, které mohou „zachytit“ části lidského těla nebo oděvu; zejména se musí srazit, zahnout nebo zaoblit hrany plechů; otevřené konce trubek, které by mohly být příčinou „zachycení“, se musí zakrýt atd.;

 
■     
  • navržení tvaru stroje k dosažení vhodné pracovní polohy a přístupnosti ručních ovládačů (ovládačů).

 
■     
4.2.2 Fyzikální hlediska

Těmito hledisky mohou být například:

 
     
  • omezení působící síly na dostatečně nízkou hodnotu tak, že ovládaná část nevytváří mechanické nebezpečí;

 
    ■ 
  • omezení hmotnosti a/nebo rychlosti pohyblivých prvků a tím i jejich kinetické energie;

 
■     
  • omezení emisí působením na vlastnosti zdroje;

 
■     
  • opatření pro snížení emise hluku u zdroje (viz ISO/TR 11688-1);

 
    ■ 
  • opatření ke snížení emise vibrací u zdroje včetně např. přerozdělení nebo přidání hmotnosti a změny parametrů, např. frekvence a/nebo amplitudy pohybů (u ručního nářadí a strojního zařízení vedeného rukama, viz CR 1030-1);

 
    ■ 
  • opatření ke snížení emise nebezpečných látek včetně např. použití méně nebezpečných látek nebo použití procesů snižujících prašnost;

 
■     
  • opatření ke snížení emisí záření včetně např. vyloučení zdrojů nebezpečného záření, omezení výkonu vyzařování na nejnižší hodnotu, která je dostatečná pro vlastní funkci stroje, navržení zdroje tak, že paprsek je soustředěn na cíl, zvětšením vzdálenosti mezi zdrojem a obsluhou nebo poskytnutím dálkového ovládání strojního zařízení;

 
■     
  • opatření pro snížení emise neionizujícího záření jsou uvedena v 5.4.5 (viz také EN 12198-1 až EN 12198-3)

 
    ■ 
4.3 Všeobecné technické znalosti týkající se konstrukce stroje

Tyto všeobecné technické znalosti mohou být odvozeny od technických specifikací pro konstrukci (např. normy, konstrukční předpisy, výpočtová pravidla). Ty mají být použity při řešení:

 
     
a) mechanických namáhání, například:       
  • omezení namáhání použitím správného výpočtu, výroby a způsobů upevnění pokud jde například o šroubové spoje, svařované spoje;

 
■     
  • omezení namáhání zamezením přetížení (např. „tavné“ zátky, pojistné ventily, pojistné lomové prvky, zařízení omezující krouticí moment);

 
■     
  • předcházení únavě materiálu u střídavě namáhaných prvků (zejména cyklická namáhání),

 
■     
  • statické a dynamické vyvážení rotujících prvků;

 
    ■ 
b) materiálů a jejich vlastností, například:       
  • odolnosti proti korozi, stárnutí, odírání a opotřebení;

 
■     
  • tvrdosti, tvárnosti, křehkosti;

 
■     
  • homogenity;

 
■     
  • toxicity;

 
■     
  • hořlavosti plamenem;

 
■     
c) hodnot emise:       
  • hluku;

 
■     
  • vibrací;

 
    ■ 
  • nebezpečných látek;

 
■     
  • záření.

 
■     
Pokud je spolehlivost jednotlivých součástí nebo montážních skupin pro bezpečnost kritická (např. lana, řetězy, příslušenství pro zdvihání břemen nebo osob), musí být meze namáhání znásobeny přiměřenými pracovními koeficienty.      ■ 
4.4 Volba vhodné technologie

Jedno nebo více nebezpečí může být vyloučeno nebo mohou být snížena rizika volbou technologie pro použití v určitých aplikacích, například:

 
     
  1. a) u strojů, u kterých se předpokládá používání ve výbušných prostředích:
    • plně pneumatický nebo hydraulický řídicí systém a pohony stroje;

    • „jiskrově bezpečná“ elektrická zařízení (viz EN 50020);

 
    ■ 
  1. b) pro určité produkty, které mají být zpracovány, jako jsou například rozpouštědla: zařízení zajišťující, že teplota zůstane značně pod bodem vzplanutí;
 
    ■ 
  1. c) alternativní zařízení k zamezení vysoké hladiny hluku, například:
    • elektrické zařízení místo zařízení pneumatického;

    • za určitých podmínek řezání vodním paprskem místo mechanických zařízení.

 
    ■ 
4.5 Používání principu pozitivního (nuceného) mechanického působení součásti na jinou součást       

Jestliže pohybující se mechanická součást současně pohybuje jinou součástí, a to buď přímo, nebo prostřednictvím tuhých prvků, jsou tyto součásti spojeny pozitivním (nuceným) způsobem (nebo pozitivně - nuceně).

Příkladem toho je pozitivní (nucené) vypnutí spínacích zařízení v elektrickém obvodu (viz IEC 60947-5-1a 5.7 v ISO 14119:1998).

POZNÁMKA: Kde se mechanická součást pohybuje, a tak umožňuje, aby se jiná součást volně pohybovala (např. gravitací, silou pružiny), není to pozitivní (nucené) mechanické působení první součástí na druhou.

 
    ■ 
4.6 Opatření pro stabilitu

Stroje musí být konstruovány tak, aby měly dostatečnou stabilitu, aby bylo umožněno používat je bezpečně v jejich stanovených podmínkách používání.

 
     
Faktory, které je nutno vzít v úvahu, zahrnují:       
  • geometrii (tvar) základu;

 
■     
  • rozložení hmotnosti včetně nákladu;

 
■     
  • dynamické síly vzniklé pohyby částí stroje, samotného stroje, nebo prvků držených strojem, které mohou vést k převrácení;

 
■     
  • vibrace;

 
    ■ 
  • kolísání těžiště;

 
■     
  • vlastnosti nosné plochy v případě pojíždění nebo instalace na různých místech používání stroje (např. kvalita půdy, sklon);

 
    ■ 
  • vnější síly (např. tlak větru, ruční síly).

 
    ■ 

Stabilita musí být uvažována ve všech fázích životnosti stroje včetně manipulace, pojíždění, instalace, používání, vyřazení z provozu a likvidace.

Další ochranná opatření pro stabilitu týkající se bezpečnostní ochrany jsou uvedena v 5.2.6.

 
■     
4.7 Opatření pro údržbu

Při konstrukci stroje musí být uváženy následující faktory údržby:

 
     
  • přístupnost s přihlédnutím k prostředí a k rozměrům lidského těla včetně velikosti pracovních oděvů a používaných nástrojů;

 
■     
  • snadná manipulace s přihlédnutím k lidských schopnostem;

 
■     
  • omezení počtu speciálního nářadí a vybavení.

 
■     
4.8 Dodržování ergonomických zásad       
4.8.1 Ke snížení psychické nebo fyzické námahy a stresu obsluhy       
musí být při konstrukci strojního zařízení vzaty v úvahu ergonomické zásady.  ■     
Tyto zásady musí být uvažovány na začátku konstrukce, kdy se přiřazují funkce obsluze a stroji (stupeň automatizace).
POZNÁMKA: Toto také zlepšuje vlastnosti a spolehlivost provozu, a proto je snížena pravděpodobnost chyb ve všech etapách používání stroje. 
■     
Musí být vzaty v úvahu rozměry těla, které se pravděpodobně vyskytují v předpokládané populaci uživatele, síly a polohy těla, rozsahy pohybů a frekvence cyklických činností (viz ISO 10075-1 a ISO 10075-2).  ■     
Všechny prvky rozhraní „obsluha – stroj“, jako jsou ovládače, signalizační prvky nebo prvky pro zobrazení dat, musí být navrženy tak, aby byla umožněna jasná a jednoznačná interakce mezi obsluhou a strojem (viz EN 614-1, ISO 6385, EN 13861 a IEC 61310-1).  ■     
Pozornost konstruktéra musí být zvláště zaměřena k následujícím ergonomickým hlediskům konstrukce stroje:  ■     
4.8.2 Odstranění namáhavých poloh a pohybů během používání stroje (např. poskytnutím možnosti přizpůsobit stroj tak, aby vyhovoval různé obsluze).  ■     
4.8.3 Konstruování strojů, zejména přenosných strojů a mobilních strojů tak, aby mohly být snadno ovládány, přičemž je nutno vzít v úvahu lidskou sílu, ovládání ovládačů a anatomii ruky, paže a dolní končetiny.      ■ 
4.8.4 Největší možné zamezení hluku, vibracím, tepelným účinkům (např. vysoké teploty).  ■     
4.8.5 Zamezení spojení pracovního rytmu obsluhy s automatickou posloupností cyklů      ■ 
4.8.6 Používání místního osvětlení na nebo ve stroji pro osvětlení pracovního prostoru a míst pro nastavování, seřizování a často udržovaných prostorů, pokud konstrukční vlastnosti stroje a/nebo jeho ochranné kryty způsobují, že je okolní osvětlení nedostatečné. Jestliže blikání, oslňování, stíny a stroboskopické efekty mohou vyvolat riziko, musí se jim zamezit, jestliže má být poloha světelného zdroje nastavitelná, musí být jeho umístění takové, že nevznikne žádné riziko pro osoby, které nastavení provádějí.  ■     
4.8.7 Volba, umístění a identifikace ručních ovládačů tak, aby:       
  • byly jasně viditelné a identifikovatelné, a kde je to nutné, příslušně označeny (viz 5.4*);

 
■     
  • mohly být bezpečně ovládány bez zaváhání nebo ztráty času a bez dvojznačnosti (např. standardní rozmístění ovládačů snižuje možnost chyby při přechodu obsluhy z jednoho stroje na druhý stroj podobného typu, který provádí stejný typ činnosti);

 
■     
  • jejich umístění (u tlačítek) a pohyb (u pák a ručních kol) byl v souladu s jejich účinkem (viz IEC 61310-3);

 
■     
  • jejich ovládání nemohlo způsobit další riziko.

 
■     
Viz také EN 894-3.       
Tam, kde je ovládač navržen a vyroben tak, aby vykonával několik různých činností, zvláště tam, kde neexistuje jednoznačný soulad s účinkem (např. klávesnice atd.), musí být činnost, která se má provést, jasně zobrazena (sdělena), a kde je to nezbytné, podléhat potvrzení.      ■ 
Ovládače musí být uspořádány tak, že jejich rozmístění, dráha a odpor proti činnosti jsou kompatibilní s činností, která se má vykonávat, přičemž se berou v úvahu ergonomické zásady. Rovněž musí být vzata v úvahu omezení daná nutným nebo předpokládaným používáním osobních ochranných prostředků (jako např. obuv, rukavice).  ■     
4.8.8 Volba, konstrukce a umístění ukazatelů, číselníků a zobrazovacích jednotek tak, aby:       
  • vyhovovaly parametrům a charakteristikám lidského vnímání;

 
■     
  • zobrazené (sdělované) informace bylo možno bez obtíží nalézt, identifikovat a interpretovat, tzn. že mají být trvanlivé, zřetelné a s ohledem na požadavky obsluhy a předpokládané používání jednoznačné a srozumitelné;

 
■     
  • je mohla obsluha z místa obsluhy vnímat.

 
■     
4.9 Zamezení elektrickému nebezpečí       
Pro konstrukci elektrického zařízení strojů jsou všeobecná opatření uvedena v EN 60204-1:1997, zejména v kapitole 6, která se zabývá ochranou před úrazem elektrickým proudem. Pro požadavky, které se týkají specifických strojů, viz odpovídající normy IEC (např. soubory IEC 61029, IEC 60745, IEC 60335).  ■     
4.10 Zamezení nebezpečím od pneumatického a hydraulického zařízení       
Pneumatické a hydraulické zařízení strojního zařízení musí být navrženo tak, že:       
  • maximální jmenovitý tlak v obvodech nemůže být překročen (např. pomocí prostředků omezujících tlak);

 
■     
  • nemůže vzniknout žádné nebezpečí z tlakových rázů nebo vzrůstem tlaku, nebo poklesy a ztrátami tlaku nebo ztrátami podtlaku;

 
■     
  • nemůže dojít k vystříknutí nebezpečného média nebo nemůže nastat náhlý nebezpečný pohyb hadice (šlehnutí) následkem poruch součásti nebo netěsností;

 
■     
  • vzdušníky a vzduchojemy nebo podobné nádrže (takové, jako jsou v hydropneumatických zásobnících) vyhovují konstrukčním předpisům pro tyto prvky;

 
    ■ 
  • všechny prvky zařízení, zvláště trubky a hadice, jsou chráněny před škodlivými vnějšími vlivy;

 
■     
  • zásobníky a podobné tlakové nádoby (např. hydropneumatické zásobníky) jsou, jak je to jen možné, po odpojení dodávky energie od stroje automaticky odtlakovány (viz 5.5.4), a pokud to není možné, jsou zajištěny prostředky pro jejich odpojení, místní odtlakování a indikaci tlaku (viz také kapitolu 5 ISO 14118:2000);

 
    ■ 
  • všechny prvky, které po odpojení stroje od zdroje jeho energie zůstanou pod tlakem, jsou vybaveny jasně označenými vypouštěcími zařízeními a varovným označením (štítkem), které upozorňuje na nutnost odstranění tlaku z těchto prvků dříve, než se bude provádět jakékoli seřizování nebo údržba stroje.

 
    ■ 
Viz také ISO 4413 a ISO 4414.
*) NÁRODNÍ POZNÁMKA: Správně má být 6.4. Článek 5.4 se zabývá bezpečnostní ochranou ke snížení emisí a nikoliv značením. 
     
4.11 Používání opatření zabudovaných v konstrukci pro řídicí systémy       
4.11.1 Všeobecně       
Konstrukční opatření řídicího systému musí být volena tak, aby jejich bezpečnostní vlastnosti poskytovaly dostatečný stupeň snížení rizika (viz ISO 13849-1).  ■     
Správná konstrukce řídicích systémů stroje může vyloučit nepředvídatelné a potenciálně nebezpečné chování stroje.  ■     
Typické příčiny nebezpečného chování stroje jsou:
  • nevhodná konstrukce nebo modifikace (nahodilé nebo záměrné) logiky řídicího systému;

  • dočasné nebo trvalé selhání nebo porucha jedné součásti nebo několika součástí řídicího systému;

  • kolísání nebo porucha dodávky energie do řídicího systému;

  • špatná volba, konstrukce a umístění ovládacích zařízení.

 
     
Typickými příklady nebezpečného chování stroje jsou:
  • neúmyslné/neočekávané spuštění (viz ISO 14118);

  • nezadaná změna rychlosti;

  • nemožnost zastavení pohybujících se částí;

  • vypadnutí nebo vymrštění pohybujících se částí stroje nebo obrobku upnutého ve stroji;

  • činnost stroje vyplývající z neúčinnosti (vyřazení nebo poruchy) ochranných zařízení.

 
     
Aby se zamezilo nebezpečnému chování stroje a dosáhlo se bezpečnostních funkcí, musí konstrukce řídicích systémů vyhovovat následujícím zásadám a metodám uvedeným v 4.11 a 4.12. Tyto zásady a metody musí být aplikovány buď samostatně, nebo v kombinaci, v závislosti na příslušných okolnostech (viz ISO 13849-1 a kapitoly 9 až 12 EN 60204-1:1997).  ■     
Řídicí systémy musí být navrženy tak, aby umožnily obsluze bezpečnou a snadnou interakci se strojem;  ■     
to vyžaduje jedno nebo několik následujících řešení:
  • systematickou analýzu podmínek spuštění a zastavení;

  • opatření pro specifické provozní režimy (např. spuštění po normálním zastavení, opětné spuštění po přerušení cyklu nebo po nouzovém zastavení, odstranění obrobků, které jsou ve stroji, činnost části stroje v případě poruchy prvku stroje atd.);

  • jasné sdělení (zobrazení) závad;

  • opatření k zamezení náhodného vzniku povelů neočekávaného spuštění (např. ochranou spouštěcího zařízení), které mohou způsobit nebezpečné chování stroje (viz ISO 14118:2000, obrázek 1);

  • udržení povelů zastavení (např. blokováním) k zamezení opětného spuštění, které by mohlo vést k nebezpečnému chování stroje (viz ISO 14118:2000, obrázek 1).

 
     
Montážní celek strojů může být rozdělen do několika zón pro nouzové zastavení, pro zastavení v důsledku působení ochranných zařízení a/nebo pro odpojení a uvolnění energie. Různé zóny musí být jasně definovány a musí být zřejmé, které části stroje patří do té které zóny. Rovněž musí být zřejmé, která ovládací zařízení (např. zařízení nouzového zastavení, zařízení pro odpojení přívodu energie) a/nebo která ochranná zařízení patří k příslušné zóně. Rozhraní mezi zónami musí být navržena tak, aby žádná funkce v jedné zóně nevytvářela nebezpečí v jiné zóně, která byla zastavena pro nějaký zásah.  ■     
Řídicí systémy musí být konstruovány tak, aby byly omezeny pohyby částí strojního zařízení, samotného stroje nebo obrobků a/nebo břemen držených strojním zařízením, na navržené bezpečné parametry (např. rozsah, rychlost, zrychlení, zpomalení, nosnost). Musí být přihlédnuto k dynamickým účinkům (např. kývání břemen).  ■     
Například:
  • rychlost pojíždění mobilních strojních zařízení ovládaných pěším řidičem, kromě strojních zařízení ovládaných dálkově, musí být přizpůsobena rychlosti chůze;

  • rozsah, rychlost, zrychlení a zpomalení pohybů výtahových kabin a zařízení pro zdvihání osob musí být omezeny na bezpečné hodnoty, s přihlédnutím k celkové době reakce obsluhy a stroje;

  • rozsah pohybů částí strojního zařízení pro zdvihání břemen musí být udržen ve stanovených mezích.

 
     
Je-li strojní zařízení konstruováno pro synchronní používání různých prvků, které mohou být rovněž použity samostatně, musí být řídicí systém navržen tak, aby bylo zamezeno rizikům způsobeným nedostatečnou synchronizací.      ■ 
4.11.2 Spuštění vnitřního zdroje energie/sepnutí vnější dodávky energie       
Spuštění vnitřního zdroje energie nebo sepnutí vnější dodávky energie nesmí vést ke spuštění pracovních částí (např. spuštění spalovacího motoru nesmí vést k pohybu mobilního stroje, připojení k hlavnímu elektrickému přívodu nesmí vést ke spuštění pracovních částí stroje s elektrickým pohonem; viz 7.5 EN 60204-1:1997).  ■     
4.11.3 Spuštění/zastavení mechanismu       
Primární činnost pro spuštění nebo zrychlení pohybu mechanismu se má provádět přivedením nebo zvýšením napětí nebo tlaku média nebo, pokud jde o binární logické prvky, přechodem ze stavu 0 do stavu 1 (jestliže stav 1 představuje stav s nejvyšší energií).  ■     
Primární činnost pro zastavení nebo zpomalení se má provádět odstraněním nebo snížením napětí nebo tlaku média, nebo pokud jde o binární logické prvky, přechodem ze stavu 1 do stavu 0 (jestliže stav 1 představuje stav s nejvyšší energií).

POZNÁMKA: V určitých případech (např. u vysokonapěťových spínacích přístrojů) nemůže být tento princip použit. V takových případech mají být použita jiná opatření tak, aby se dosáhlo pro zastavení nebo zpomalení stejné bezpečnostní úrovně.

 
■     
Pokud není tato zásada dodržena (např. u hydraulického brzdicího zařízení samojízdného mobilního stroje), aby obsluha mohla trvale ovládat zpomalení, musí být stroj vybaven prostředky pro zpomalení a zastavení, v případě poruchy hlavního brzdicího systému.      ■ 
4.11.4 Opětné spuštění po přerušení energie       
Musí se zamezit spontánnímu opětnému spuštění stroje po obnovení dodávky energie po jejím přerušení, pokud takové opětné spuštění může vyvolat nebezpečí (např. použitím samodržného relé, stykače nebo ventilu).  ■     
4.11.5 Přerušení dodávky energie       
Strojní zařízení musí být konstruováno tak, aby bylo zamezeno nebezpečným situacím, které vyplývají z přerušení nebo nadměrného kolísání dodávky energie. Musí být splněny alespoň následující požadavky:       
  • musí zůstat zachována funkce zastavení strojního zařízení;

 
■     
  • všechna zařízení, u nichž je pro bezpečnost požadována trvalá činnost, musí pracovat účinným způsobem, aby byla zachována bezpečnost (např. jištění, upínací zařízení, chladicí nebo vyhřívací zařízení, řízení s posilovačem samojízdných mobilních strojních zařízení);

 
■     
  • části strojního zařízení nebo obrobků a/nebo břemena držená strojním zařízením, která jsou náchylná k pohybu, který je výsledkem potenciální energie, musí být zajištěna po dobu, která je nezbytná k jejich uvedení do bezpečného stavu (např. bezpečnému spuštění).

 
■     
4.11.6 Používání automatického monitorování       
Pokud je snížena schopnost součásti nebo prvku vykonávat jeho funkci nebo pokud se změní podmínky procesu takovým způsobem, že jsou vytvářena nebezpečí, je k zajištění toho, aby neselhala bezpečnostní funkce vykonávaná ochranným opatřením, určeno automatické monitorování.      ■ 
Automatické monitorování buď zjišťuje závadu okamžitě, nebo provádí periodické kontroly tak, že je závada zjištěna dříve, než je požadována nejbližší bezpečnostní funkce. V obou případech může být ochranné opatření iniciováno okamžitě nebo zpožděně, až když se specifická událost vyskytne (např. při začátku pracovního cyklu stroje).      ■ 
Ochranná opatření mohou být například:
  • zastavení nebezpečného procesu;

  • zamezení opětnému spuštění tohoto procesu po prvním zastavení, které následovalo po poruše;

  • spuštění poplachu.

 
     
4.11.7 Bezpečnostní funkce vykonávané programovatelnými elektronickými řídicími systémy       
4.11.7.1 Všeobecně       
Řídicí systém, včetně programovatelných elektronických zařízení (např. programovatelné řídicí přístroje), může být použit k vykonávání bezpečnostních funkcí strojního zařízení. Pokud je použit programovatelný elektronický řídicí systém, je nezbytné zvážit jeho požadavky na vlastnosti s ohledem na požadavky pro bezpečnostní funkce.  ■     
Konstrukce programovatelného elektronického řídicího systému musí být taková, aby pravděpodobnost nahodilých poruch hardwaru a systematických poruch, které mohou nepříznivě ovlivnit vlastnost bezpečnostní řídicí funkce (funkcí), byla dostatečně malá. Pokud programovatelný elektronický řídicí systém monitoruje funkci, musí být uvažován systém chování v případě zjištění závady (další návod viz také soubor IEC 61508).

POZNÁMKA: Oba návrhy IEC 62061 a ISO 13849-1, které platí pro bezpečnost strojních zařízení, uvádějí návod, který je použitelný u programovatelných elektronických řídicích systémů.

 
■     

K zajištění toho, že byly dosaženy stanovené vlastnosti (např. úroveň bezpečnostní integrity (SIL) podle IEC 61508) pro každou bezpečnostní funkci, by měl být programovatelný elektronický řídicí systém instalován a ověřen.

Ověření zahrnuje zkoušení a analýzu (např. statickou, dynamickou nebo analýzu poruch) k prokázání, že všechny části vzájemně správně vykonávají bezpečnostní funkci a že se nevyskytují žádné neúmyslné funkce.

 
■     
4.11.7.2 Hlediska hardwaru       
Hardware (včetně například senzorů, ovládačů, logického dekódování) musí být volen (a/nebo navržen) a instalován tak, aby splňoval jak požadavky funkční, tak i požadavky na vlastnosti bezpečnostní funkce (funkcí), která je prováděna, zvláště pomocí:
  • konstrukčního omezení (např. uspořádání systému, jeho schopnost tolerovat závady, jeho chování při zjištění závady);

  • volby (a/nebo navržení) vybavení a zařízení s přiměřenou pravděpodobností nahodilé nebezpečné poruchy hardwaru;

  • včlenění opatření a techniky do hardwaru k odstranění systematických poruch a ke kontrole systematických závad.

 
■     
4.11.7.3 Hlediska softwaru       
Software (včetně vnitřního pracovního softwaru (nebo systému softwaru) a aplikačního softwaru) musí být navržen tak, aby splňoval vlastnosti stanovené pro bezpečnostní funkce (viz také IEC 61508-3).  ■     
4.11.7.4 Aplikační software       
Aplikační software nemá být přeprogramovatelný uživatelem. Toho může být dosaženo použitím pevně uloženého softwaru v paměti, kterou nelze přeprogramovat (např. mikroovládač, použití specifického integrovaného obvodu (ASIC)).  ■     
Pokud použití vyžaduje přeprogramování uživatelem, má být omezen přístup k softwaru, který plní bezpečnostní funkce, například pomocí:       
  • zámků;

 
■     
  • hesel pro oprávněné osoby.

 
■     
4.11.8 Zásady týkající se ručního ovládání       
  1. a) Ruční ovládací zařízení musí být konstruována a umístěna podle příslušných ergonomických zásad, které jsou uvedeny v 4.8.7.
 
■     
  1. b) Ovládací zařízení pro zastavení musí být umístěno v blízkosti každého ovládacího zařízení pro spuštění.
 
■     
Pokud je funkce START/STOP prováděna ovládacím zařízením vyžadujícím nepřetržité působení na ovládací prvek (tipovacím ovládacím zařízením), musí být k dispozici samostatné ovládací zařízení pro zastavení, pokud může vzniknout riziko selháním ovládacího zařízení vyžadujícího nepřetržité působení na ovládací prvek při vydání povelu k zastavení.      ■ 
  1. c) Ruční ovládače musí být umístěny mimo dosah nebezpečných prostorů (viz IEC 61310-3:1999, kapitolu 4), kromě určitých nezbytných ovládačů, které musí být umístěny uvnitř nebezpečného prostoru, jako je zařízení nouzového zastavení nebo programovací panel.
 
■     
  1. d) Kdykoliv je to možné, musí být ovládací zařízení a místa ovládání umístěna tak, že je obsluha schopna sledovat pracovní nebo nebezpečný prostor.
 
■     
Řidič řízeného mobilního stroje musí být schopen ovládat všechna ovládací zařízení, která jsou požadovaná k práci stroje z místa řízení, kromě funkcí, které mohou být bezpečněji ovládány z jiných míst.      ■ 
U strojního zařízení určeného pro zdvihání osob, musí být ovládače pro zdvihání a spouštění a, je-li to vhodné, i pro pojíždění kabiny obvykle umístěny v kabině. Vyžaduje-li to bezpečný provoz, musí být ovládače umístěny mimo kabinu a obsluha v kabině musí mít k dispozici prostředky zamezující nebezpečným pohybům.      ■ 
  1. e) Pokud je možné spustit některý nebezpečný prvek několika ovládači, musí být řídicí obvod uspořádán tak, že je v daném okamžiku funkční pouze jeden ovládač. To platí zejména pro stroje, které mohou být ovládány ručně mj. pomocí přenosné ovládací jednotky (například programovací panel), se kterou může obsluha vstoupit do nebezpečných prostorů.
 
    ■ 
  1. f) Ovládače musí být konstruovány nebo chráněny tak, že jejich účinek, pokud vzniká riziko, nemůže vzniknout bez záměrného působení na ovládač (viz ISO 9355-1 a ISO 447).
 
■     
  1. g) Pro funkce stroje, jejichž bezpečná činnost závisí na trvalém přímém ovládání obsluhou, musí být přijata opatření k zajištění přítomnosti obsluhy na místě ovládání, např. navržením a umístěním ovládacích zařízení.
 
    ■ 
  1. h) Pokud nejsou při bezdrátovém ovládání přijaty správné ovládací signály, včetně ztráty komunikace, musí dojít k automatickému zastavení (viz 9.2.7 EN 60204-1:1997).
 
    ■ 
4.11.9 Ovládací režim pro seřizování, programování, změnu procesu, vyhledávání závady, čištění nebo údržbu       
Pokud musí být pro seřizování, programování, změnu procesu, vyhledávání závady, čištění nebo údržbu strojního zařízení přemístěny nebo odstraněny ochranné kryty a/nebo odblokována ochranná zařízení, a tam, kde je nezbytné kvůli těmto operacím uvést strojní zařízení nebo část strojního zařízení do činnosti, musí se bezpečnost obsluhy dosáhnout specifickým ovládacím režimem, který současně:      ■ 
  • vyřazuje z činnosti všechny ostatní ovládací režimy;

 
    ■ 
  • dovoluje činnost nebezpečných prvků pouze nepřetržitým ovládáním souhlasného povelového ovládacího zařízení, ovládacího zařízení vyžadujícího nepřetržité působení na ovládací prvek (tipovacího ovládacího zařízení) nebo dvouručního ovládacího zařízení;

 
    ■ 
  • dovoluje činnost nebezpečných prvků pouze za podmínek sníženého rizika (např. snížená rychlost, snížený výkon/síla, krokování – např. pomocí krokovacího ovládacího zařízení).

 
    ■ 
POZNÁMKA: Pro některá speciální strojní zařízení mohou být vhodná jiná ochranná opatření.       
Tento ovládací režim musí být spojen s jedním nebo více z následujících opatření:
  • omezení přístupu do nebezpečného prostoru, pokud je to možné;

  • ovládač nouzového zastavení v bezprostředním dosahu obsluhy;

  • přenosná ovládací jednotka (programovací panel) a/nebo místní ovládače (umožňující výhled na ovládané prvky).

(Viz 9.2.4, EN 60204-1:1997.)

 
    ■ 
4.11.10 Volba ovládacích a provozních režimů       
Pokud bylo strojní zařízení konstruováno a vyrobeno tak, že je možné jeho použití v několika ovládacích nebo provozních režimech, které vyžadují různá ochranná opatření a/nebo pracovní postupy (např. k umožnění nastavování, seřizování, údržby, prohlídky), musí být vybaveno voličem režimu, který může být uzamčen v každé poloze. Každá poloha voliče musí být jasně identifikovatelná a musí výhradně umožnit jeden ovládací nebo provozní režim.      ■ 
Volič může být nahrazen jinými prostředky volby, které omezí použití určitých funkcí strojního zařízení na určité kategorie (skupiny) obsluhy (např. přístupové kódy pro určité numericky řízené funkce).      ■ 
4.11.11 Používání opatření k dosažení elektromagnetické kompatibility (EMC)       
Návod k elektromagnetické kompatibilitě viz 4.4.2 EN 60204-1:1997 a soubor IEC 61000-6.  ■     
4.11.12 Opatření diagnostických systémů pro vyhledávání závady       
Diagnostické systémy pro vyhledávání závady mají být zahrnuty do řídicího systému tak, že není nutno vyřadit žádné ochranné opatření.

POZNÁMKA: Tyto systémy nejen zlepšují schopnost a udržovatelnost strojního zařízení, ale také snižují ohrožení zaměstnanců údržby nebezpečími.

 
    ■ 
4.12 Minimalizace pravděpodobnosti poruchy bezpečnostních funkcí       

Bezpečnost strojního zařízení není závislá pouze na spolehlivosti řídicích systémů, ale také na spolehlivosti všech částí stroje.

Stálá činnost bezpečnostních funkcí je základem pro bezpečné používání stroje. To může být dosaženo:

 
     
4.12.1 Používáním spolehlivých součástí       

„Spolehlivé součásti“ znamenají součásti, které jsou schopné odolávat všem nesprávným funkcím a namáháním, která jsou spojena s používáním zařízení v podmínkách předpokládaného používání (včetně podmínek prostředí), po stanovenou dobu nebo pro stanovený počet činností, s malou pravděpodobností poruch způsobujících nebezpečná selhání stroje. Součásti musí být voleny s přihlédnutím ke všem faktorům uvedeným výše (viz také 4.13).

POZNÁMKA 1: „Spolehlivé součásti“ nejsou synonymem pro „osvědčené součásti“ (viz 6.2.2 ISO 13849-1:1999).

POZNÁMKA 2: Podmínky prostředí, které je nutno uvážit, jsou například: náraz, vibrace, chlad, teplo, vlhkost, prach, korozivní a/nebo abrazivní látky, statická elektřina, magnetická a elektrická pole.

Nesprávné funkce, které mohou být vytvářeny těmito podmínkami, jsou např. poruchy izolace, přechodné nebo trvalé poruchy ve funkci součástí řídicího systému.

 
■     
4.12.2 Používáním součástí s „definovaným režimem poruchy“       

Součásti nebo systémy s „definovaným režimem poruchy“ jsou takové součásti nebo systémy, ve kterých je převládající režim poruchy předem znám a které mohou být používány tak, že taková porucha nevede k nebezpečné změně funkce stroje.

POZNÁMKA: V některých případech budou nezbytná další opatření k omezení negativních účinků takové poruchy.

 
■     
Používání těchto součástí má být vždy uváženo, zejména v případech, kde není použito zálohování.  ■     
4.12.3 Zdvojením (nebo zálohováním) součástí nebo subsystémů       
V konstrukci bezpečnostních částí stroje má být používáno zdvojení (nebo zálohování) součástí tak, že pokud jedna součást selže, pokračuje (pokračují) druhá součást (nebo jiné součásti) ve vykonávání její (jejich) funkce, čímž je zajištěno, že bezpečnostní funkce zůstává zachována.      ■ 
Aby mohla být iniciována správná činnost, musí být porucha součásti přednostně zjištěna automatickým monitorováním (viz 4.11.6) nebo při některých okolnostech pravidelnou prohlídkou za předpokladu, že interval prohlídky je kratší, než je očekávaná životnost součástí.      ■ 
Rozlišnost konstrukce a/nebo technologie může být použita k zabránění poruchám se společnou příčinou (např. od elektromagnetického rušení) nebo poruchám se společným režimem.      ■ 
4.13 Omezení ohrožení nebezpečími pomocí spolehlivosti zařízení       
Zvýšená spolehlivost všech částí (součástí) strojního zařízení snižuje četnost „nahodilých poruch“, které vyžadují odstranění, čímž se snižuje ohrožení nebezpečími.       
To se vztahuje na systémy pohonu (pracovní části) i na řídicí systémy, na bezpečnostní funkce a i na jiné funkce strojního zařízení.       
Musí být používány bezpečnostně kritické součásti (např. určité senzory) se známou spolehlivostí.  ■     
Prvky ochranných krytů a ochranných zařízení musí být zvláště spolehlivé, protože jejich porucha může ohrozit osoby nebezpečími, a malá spolehlivost by také mohla být příčinou pokusu obejít tato opatření.  ■     
4.14 Omezení ohrožení nebezpečími pomocí mechanizace nebo automatizace vkládání (podávání)/vykládání (vyjímání)       
Mechanizace a automatizace strojních operací vkládání/vykládání a všeobecněji manipulační operace (obrobků, materiálů, látek) omezují riziko vytvářené těmito operacemi tím, že snižují ohrožení osob těmito nebezpečími v pracovních místech.  ■     
Automatizace lze dosáhnout např. roboty, manipulátory, dopravníky, proudem vzduchu. Mechanizace lze dosáhnout např. podávacími skluzy, tlačnými tyčemi, ručně ovládanými otočnými stoly.  ■     
I když automatická zařízení pro vkládání a vykládání slouží k prevenci úrazů obsluhy stroje, mohou sama vytvářet nebezpečí při odstraňování jakýchkoli závad. Musí být zajištěno, že použití těchto zařízení nepřináší další nebezpečí (např. zachycení, stlačení) mezi zařízeními a částmi stroje nebo zpracovávanými obrobky/materiály. Pokud to nemůže být zajištěno, musí se použít vhodná bezpečnostní zařízení (viz kapitolu 5).  ■     
Automatická zařízení pro podávání nebo vyjímání s vlastními řídicími systémy a řídicí systém příslušného stroje musí být po důkladném přezkoušení toho, jak jsou vykonávány všechny bezpečnostní funkce ve všech ovládacích a provozních režimech celého zařízení, vzájemně propojeny.  ■     
4.15 Omezení ohrožení nebezpečími umístěním seřizovacích a údržbových míst vně nebezpečných prostorů       
Potřeba přístupu do nebezpečného prostoru musí být minimalizována umístěním údržbových, mazacích a seřizovacích míst vně těchto prostorů.      ■ 
5 Bezpečnostní ochrana a doplňková ochranná opatření       
5.1 Všeobecně       
Ochranné kryty a ochranná zařízení musí být používány k ochraně osob, pokud bezpečností zabudovanou do konstrukce nebylo možné ani odstranit nebezpečí, ani dostatečně snížit rizika. Mohou být použita doplňková ochranná opatření zahrnující další zařízení (např. zařízení nouzového zastavení) (viz 5.4 EN ISO 12100-1:2003).

Různé druhy ochranných krytů a ochranných zařízení jsou definovány v EN ISO 12100-1:2003, 3.25 a 3.26.

 
■     
K zabránění ohrožení vytvářeného více než jedním nebezpečím mohou být použita určitá bezpečnostní zařízení (např. pevný ochranný kryt zamezující přístupu do prostoru, kde se vyskytuje mechanické nebezpečí, používaný také ke snížení hladiny hluku a k zachycení toxických emisí).      ■ 
5.2 Volba a praktické používání ochranných krytů a ochranných zařízení       
5.2.1 Všeobecně       
Toto ustanovení uvádí pokyny pro volbu a praktické používání ochranných krytů a ochranných zařízení, jejichž prvotním účelem je bezpečnostní ochrana osob před nebezpečími vytvářenými pohybujícími se částmi, v závislosti na povaze těchto částí (viz obrázek 1) a s ohledem na potřebu přístupu do nebezpečného prostoru (prostorů).  ■     
Přesná volba bezpečnostního zařízení pro určitý stroj musí být provedena na základě posouzení rizika pro tento stroj.  ■     
Při volbě příslušného bezpečnostního zařízení pro určitý typ strojního zařízení nebo nebezpečného prostoru musí být přihlédnuto k tomu, že pevný ochranný kryt je jednoduchý a musí být použit tam, kde není vyžadován přístup obsluhy do nebezpečného prostoru stroje během normálního provozu (provozu bez jakéhokoli selhání) strojního zařízení.  ■     
Jak četnost potřeby přístupu roste, vede to nevyhnutelně k tomu, aby nebyl pevný ochranný kryt vrácen na místo. To vyžaduje používat alternativní ochranné opatření (pohyblivý ochranný kryt s blokováním, snímací ochranné zařízení).  ■     
Někdy může být vyžadována kombinace bezpečnostních zařízení. Například tam, kde je pevný ochranný kryt a je použito mechanické vkládací (podávací) zařízení, které podává obrobky do stroje, čímž je potlačena potřeba přístupu do primárně nebezpečného prostoru, může být k ochraně proti druhotnému nebezpečí vtažení nebo střihu mezi mechanickým vkládacím (podávacím) zařízením, pokud je v dosahu, a pevným ochranným krytem požadováno bezpečnostní vypínací zařízení.      ■ 

Musí se uvážit požadavky k ochraně míst ovládání a prostorů zásahu, aby byla zajištěna kombinovaná ochrana proti několika nebezpečím, která mohou zahrnovat:

  • nebezpečí pádu nebo vymrštění předmětů (např. ochranná konstrukce proti padajícím předmětům);

  • nebezpečí emise (např. ochrana proti hluku, vibracím, záření, škodlivým látkám);

  • nebezpečí způsobená prostředím (např. ochrana proti teplu, chladu, špatnému počasí);

  • nebezpečí způsobená převrhnutím nebo převrácením strojního zařízení (např. ochranná konstrukce proti převrácení nebo převrhnutí).

Konstrukce těchto chráněných pracovních míst (např. kabin) musí vzít v úvahu ergonomické zásady týkající se viditelnosti, osvětlení, atmosférických podmínek, přístupu, poloh těla.

 
     
5.2.2 Kde není vyžadován přístup do nebezpečného prostoru během normálního provozu       
Tam, kde není vyžadován přístup do nebezpečného prostoru během normálního provozu strojního zařízení, mají být bezpečnostní zařízení volena z následujících možností:       
  1. a) pevný ochranný kryt (viz také ISO 14120);
 
■     
  1. b) ochranný kryt s blokováním a jištěním nebo bez jištění ochranného krytu (viz také ISO 14119, ISO 14120 a 5.3.2.3 této normy);
 
■     
  1. c) samočinně se zavírající ochranný kryt (viz 3.3.2 ISO 14120:2002);
 
    ■ 
  1. d) snímací ochranné zařízení, např. elektrické snímací ochranné zařízení (viz IEC 61496-1, IEC 61496– 2) nebo rohož citlivá na tlak (viz ISO 13856-1).
 
    ■ 
Obrázek 1
Pokyny pro volbu bezpečnostních zařízení proti nebezpečím vytvářeným pohybujícími se částmi
 
5.2.3 Kde je vyžadován přístup do nebezpečného prostoru během normálního provozu       

Tam, kde je vyžadován přístup do nebezpečného prostoru během normálního provozu strojního zařízení, mají být bezpečnostní zařízení volena z následujících možností:

  1. ochranný kryt s blokováním a jištěním nebo bez jištění ochranného krytu (viz také ISO 14119, ISO 14120 a 5.3.2.3 této normy);

  2. snímací ochranné zařízení, např. elektrické snímací ochranné zařízení (viz IEC 61496-1, IEC 61496-2);

  3. nastavitelný ochranný kryt;

  4. samočinně se zavírající ochranný kryt (viz 3.3.2 ISO 14120:2002);

  5. dvouruční ovládací zařízení (viz ISO 13851);

  6. ochranný kryt s blokováním se spouštěcí funkcí (ovládací ochranný kryt) (viz 5.3.2.5 této normy).

 
    ■ 
5.2.4 Kde je vyžadován přístup do nebezpečného prostoru při seřizování stroje, programování, změně procesu, vyhledávání závad, čištění nebo údržbě       
Pokud je to možné, musí být stroje navrženy tak, aby bezpečnostní zařízení, která poskytují ochranu obsluze během činnosti stroje, mohla také zajistit ochranu osob, které provádějí seřizování, programování, změnu procesu, vyhledávání závad, čištění nebo údržbu, aniž by jim bránily ve vykonávání jejich úkolu. Tyto úkoly musí být identifikovány a uváženy při posuzování rizika jako součást používání stroje (viz 5.3 EN ISO 12100-1:2003).

POZNÁMKA: Odpojení a uvolnění energie při zastavení stroje (viz 5.5.4; viz také 4.1 a kapitolu 5 ISO 14118:2000) zajišťuje nejvyšší úroveň bezpečnosti při provádění úkolů (zvláště údržby a oprav), které nevyžadují, aby stroj zůstal připojen ke svému zdroji energie.

 
■     
5.2.5 Volba a používání snímacích ochranných zařízení 1)        
5.2.5.1 Volba       
Vlivem rozličných technologií, na kterých je založena detekční funkce, nejsou zdaleka všechny druhy snímacích ochranných zařízení stejně vhodné pro bezpečnostní použití. Následující opatření jsou určena k tomu, aby byla konstruktérovi poskytnuta kritéria pro volbu nejvhodnějšího (nejvhodnějších) zařízení pro každou aplikaci:       
Druhy snímacích ochranných zařízení zahrnují například:       
  • světelné clony;

 
    ■ 
Nahrávám...
Nahrávám...