dnes je 7.11.2024

Input:

ČSN EN 60335-1 ED.2:2003 - Elektrické spotřebiče pro domácnost a podobné účely

11.1.2012, Zdroj: Verlag Dashöfer

7.4.2.4 ČSN EN 60335-1 ED.2:2003 – Elektrické spotřebiče pro domácnost a podobné účely

LOGO FIRMY

Sídlo firmy

Název zařízení

provedení …………….

 
OVĚŘENÍ SHODY

provedení strojního zařízení s požadavky

EN 60335-1 ed. 2:2003

Elektrické spotřebiče pro domácnost a podobné účely –
Bezpečnost –

Část 1 : Všeobecné požadavky 


Požadavky
Podle ČSN EN 60335-1 ed. 2
:2003 (Třídící znak 36 1045)  
Požadavky
splněny?
 
  ano  ne  irel. 
Změny proti předchozí normě

Tato norma byla zcela přepracována. Vychází ze 4. vydání IEC 60335-1:2001, které přebírá s odchylkami.

Došlo k přečíslování kapitol; nově jsou zařazeny kapitoly 2 – Normativní odkazy a 14 – Přechodná přepětí. Dále byly zcela přepracovány kapitoly 29, 30 a přílohy. 
     
1 Rozsah platnosti

Tato mezinárodní norma se vztahuje na bezpečnost elektrických spotřebičů pro domácnost a podobné účely, jejichž jmenovité napětí nepřesahuje 250 V u jednofázových spotřebičů a 480 V u ostatních spotřebičů.

Tato norma platí pro spotřebiče, které nejsou určeny pro používání v normálních domácnostech, ale které se přesto mohou stát zdrojem nebezpečí pro osoby, jako jsou např. spotřebiče určené pro používání neznalými osobami v obchodech, ve spotřebním průmyslu a v zemědělství.

POZNÁMKA 1 Příkladem takových spotřebičů jsou zařízení veřejného stravování, úklidové spotřebiče pro průmyslové a komerční použití a spotřebiče pro kadeřnictví.

V možné míře pojednává tato norma o běžných nebezpečích představovaných spotřebiči, se kterými se setkávají všechny osoby v domácnosti a blízkém okolí. Nebere však všeobecně v úvahu
  • používání spotřebičů malými dětmi nebo nesvéprávnými osobami bez dozoru,

  • hru malých dětí se spotřebičem.

POZNÁMKA 2 Upozorňuje se na skutečnost, že
  • pro spotřebiče určené pro používání ve vozidlech nebo na palubách lodí či letadel mohou být nutné doplňující požadavky;

  • pro spotřebiče určené pro používání v tropických zemích mohou být nutné zvláštní požadavky;

  • v mnoha zemích jsou předepsány doplňující požadavky národními zdravotními úřady, úřady zodpovědnými za ochranu bezpečnosti práce, vodohospodářskými a podobnými úřady.

POZNÁMKA 3 Tato norma neplatí pro
  • spotřebiče určené výlučně pro průmyslové účely;

  • spotřebiče určené pro používání v místech, kde se vyskytují zvláštní podmínky, jako je přítomnost korozivní nebo výbušné atmosféry (prach, výpary nebo plyn);

  • audio, video a podobné elektronické přístroje (IEC 60065);

  • spotřebiče pro lékařské účely (IEC 60601);

  • elektrické ruční nářadí (IEC 60745);

  • osobní počítače a podobné přístroje (IEC 60950);

  • přenosné elektromechanické nářadí (IEC 61029).

 
     
3 Definice

3.1
Kde jsou použity výrazy „napětí“ a „proud“, rozumějí se tím efektivní hodnoty, pokud není předepsáno jinak.

3.1.1 jmenovité napětí (rated voltage) napětí stanovené pro spotřebič výrobcem

3.1.2 jmenovitý rozsah napětí (rated voltage range) rozsah napětí stanovený pro spotřebič výrobcem a vyjádřený svou dolní a horní hranicí

3.1.3 pracovní napětí (working voltage) největší napětí, které může působit na určitou část, pokud je spotřebič napájen jmenovitým napětím a je v činnosti za podmínek normální činnosti

POZNÁMKA 1 V úvahu se berou různé polohy řídicích a spínacích zařízení.

POZNÁMKA 2 Pracovní napětí zahrnuje také rezonanční napětí.

POZNÁMKA 3 Při odvozování pracovního napětí se účinek možných přechodných napětí v síti zanedbává.


3.1.4 jmenovitý příkon (rated power input) příkon stanovený pro spotřebič výrobcem

3.1.5 jmenovitý rozsah příkonu (rated power input range) jmenovitý rozsah příkonu stanovený pro spotřebič výrobcem vyjádřený svou spodní a horní hranicí

3.1.6 jmenovitý proud (rated current) proud stanovený pro spotřebič výrobcem

POZNÁMKA Pokud není pro spotřebič stanoven žádný proud, je jmenovitý proud
  • pro tepelné spotřebiče proud vypočítaný z jmenovitého příkonu a jmenovitého napětí;

  • pro elektromechanické spotřebiče a kombinované spotřebiče proud změřený, když je spotřebič napájen jmenovitým napětím a je v činnosti za podmínek normální činnosti.

3.1.7 jmenovitý kmitočet (rated frequency) kmitočet stanovený pro spotřebič výrobcem

3.1.8 jmenovitý rozsah kmitočtu (rated frequency range) rozsah kmitočtu stanovaný pro spotřebič výrobcem vyjádřený svou spodní a horní hranicí

3.1.9 normální činnost (normal operation) podmínky, při kterých je spotřebič v činnosti jako při normálním používání při připojení k síti

3.1.10 jmenovité impulsní napětí (rated impulse voltage) napětí odvozené z jmenovitého napětí a kategorie přepětí spotřebiče charakterizující stanovenou schopnost odolnosti jeho izolace proti přepětím

3.2

3.2.1
odpojitelný přívod (detachable cord) pohyblivý přívod pro připojení k síti nebo pro jiné účely určený k připojení ke spotřebiči pomocí vhodné nástrčky

3.2.2 propojovací přívod (interconnection cord) vnější pohyblivý přívod dodaný jako část úplného spotřebiče pro jiné účely, než je připojení k síti

POZNÁMKA Příklady propojovacích přívodů jsou dálková ruční spínací zařízení, vnější propojení mezi dvěmi částmi spotřebiče a přívod spojující příslušenství se spotřebičem nebo s odděleným signálním obvodem.

3.2.3 napájecí přívod (supply cord) pohyblivý přívod pro účely napájení, který je připevněn ke spotřebiči

3.2.4 připojení typu X (type X attachment) způsob připojení, při kterém je možno napájecí přívod snadno vyměnit

POZNÁMKA Napájecí přívod může být speciálně upraven a dostupný pouze u výrobce nebo u jeho servisního technika. Speciálně upravený přívod může také zahrnovat část spotřebiče.

3.2.5 připojení typu Y (type Y attachment) způsob připojení napájecího přívodu, při kterém se požaduje, aby výměnu provedl výrobce, jeho servisní technik nebo podobně kvalifikovaná osoba

3.2.6 připojení typu Z (type Z attachment) způsob připojení, při němž není možno napájecí přívod vyměnit bez porušení nebo zničení spotřebiče

3.2.7 napájecí vodiče (supply leads) souprava vodičů určených pro připojení spotřebiče k pevnému vedení, které jsou uloženy v prostoru uvnitř spotřebiče nebo jsou připojeny ke spotřebiči

3.3

3.3.1
základní izolace (basic insulation) izolace živých částí zajišťující základní ochranu před úrazem elektrickým proudem

3.3.2 přídavná izolace (supplementary insulation) nezávislá izolace přidaná k základní izolaci pro zajištění ochrany před úrazem elektrickým proudem v případě poškození základní izolace

3.3.3 dvojitá izolace (double insulation) izolační systém skládající se ze základní i přídavné izolace

3.3.4 zesílená izolace (reinforced insulation) jedna izolace živých částí, která zajišťuje stejný stupeň ochrany před úrazem elektrickým proudem jako dvojitá izolace za podmínek předepsaných v této normě

POZNÁMKA To neznamená, že izolace musí tvořit jeden homogenní celek. Může tvořit několik vrstev, které není možno zkoušet samostatně, jak je tomu u přídavné nebo základní izolace.

3.3.5
pracovní izolace (functional insulation) izolace mezi vodivými částmi různého potenciálu, která je nezbytná pouze pro správnou funkci spotřebiče

3.3.6 ochranná impedance (protective impedance) impedance připojená mezi živé části a přístupné vodivé části konstrukcí třídy II tak, aby byl při normálním používání a za pravděpodobných podmínek selhání ve spotřebiči omezen proud na bezpečnou hodnotu

3.3.7 spotřebič třídy ochrany 0 (class 0 appliance) spotřebič, u něhož ochranu před úrazem elektrickým proudem zajišťuje pouze základní izolace, přičemž neexistují prostředky pro připojení případných přístupných částí k ochrannému vodiči pevného vedení, přičemž v případě poškození základní izolace zajišťuje ochranu okolí

POZNÁMKA Spotřebiče třídy ochrany 0 mají buď kryt z izolačního materiálu, který může tvořit část nebo celou základní izolaci, nebo kovový kryt, který je od živých částí oddělen vhodnou izolací. Jestliže má spotřebič s krytem z izolačního materiálu opatření pro ochranné spojení vnitřních částí se zemí, považuje se takový spotřebič za spotřebič třídy ochrany I nebo 0I.

3.3.8 spotřebič třídy ochrany 0I (class 0I appliance) spotřebič, který má všude nejméně základní izolaci a je opatřen ochrannou svorkou ale má napájecí přívod bez

3.3.9 spotřebič třídy ochrany I (class I appliance) spotřebič, u něhož ochranu před úrazem elektrickým proudem nezajišťuje pouze základní izolace, ale který obsahuje další bezpečnostní opatření taková, že jsou vodivé přístupné části spojeny s ochranným vodičem v pevném vedení takovým způsobem, aby se vodivé přístupné části nemohly stát živými v případě poškození základní izolace ochranného vodiče a vidlici bez ochranného kontaktu

POZNÁMKA Toto opatřeni zahrnuje ochranný vodič v napájecím přívodu.

3.3.10 spotřebič třídy ochrany II (class II appliance) spotřebič, u něhož ochranu před úrazem elektrickým proudem nezajišťuje pouze základní izolace, ale který obsahuje další bezpečnostní opatření, jako např. dvojitou nebo zesílenou izolaci, přičemž neexistuje ochranné spojení se zemí nebo zabezpečení podmínkami instalace POZNÁMKA 1 Takový spotřebič může být jedním z následujícím typů:
  • spotřebič mající trvanlivý a v podstatě souvislý kryt z izolačního materiálu, který zakrývá všechny kovové části kromě malých částí, jako jsou štítky, šrouby a nýty, které jsou izolovány od živých částí izolací rovnocennou nejméně zesílené izolaci; takový spotřebič se nazývá spotřebič třídy ochrany II s izolačním krytem;

  • spotřebič mající v podstatě souvislý kovový kryt, v němž je všude použita dvojitá nebo zesílená izolace; takový spotřebič se nazývá spotřebič třídy ochrany II s kovovým krytem;

  • spotřebič, který je kombinací spotřebiče třídy ochrany II s izolačním krytem a spotřebiče třídy ochrany II s kovovým krytem.

POZNÁMKA 2 Kryt spotřebiče třídy ochrany II s izolačním krytem může tvořit část nebo celou přídavnou nebo zesílenou izolaci.

POZNÁMKA 3 Pokud má spotřebič s dvojitou nebo zesílenou izolací ochranné spojení se zemí, považuje se za spotřebič třídy ochrany I nebo 0I.


3.3.11 konstrukce třídy II (class II construction) část spotřebiče, u které zajišťuje ochranu před úrazem elektrickým proudem dvojitá nebo zesílená izolace

3.3.12 spotřebič třídy ochrany III (class III appliance) spotřebič, ve kterém ochranu před úrazem elektrickým proudem zajišťuje napájení bezpečným malým napětím, a ve kterém nevznikají žádná vyšší napětí než bezpečná malá napětí

3.3.13 konstrukce třídy III (class III construction) část spotřebiče, u které ochranu před úrazem elektrickým proudem zajišťuje bezpečné malé napětí, a ve které nevznikají žádná vyšší napětí než bezpečná malá napětí

3.3.14 vzdušná vzdálenost (clearance) nejkratší vzdálenost mezi dvěma vodivými částmi nebo mezi vodivou částí a přístupným povrchem

3.3.15 povrchová cesta (creepage distance) nejkratší vzdálenost na povrchu izolace mezi dvěma vodivými částmi nebo mezi vodivou části a přístupným povrchem

3.4

3.4.1
malé napětí (extra-low voltage) napětí získávané ze zdroje uvnitř spotřebiče, které nepřesahuje 50 V mezi vodiči a mezi vodiči a zemí, když je spotřebič napájen jmenovitým napětím

3.4.2 bezpečné malé napětí (safety extra-low voltage) napětí nepřesahující 42 V mezi vodiči a mezi vodiči a zemí, přičemž napětí naprázdno nepřesahuje 50 V
Pokud se bezpečné malé napětí získává ze sítě, musí se tak dít pomocí bezpečnostního ochranného transformátoru nebo měniče s odděleným vinutím, jehož izolace splňuje požadavky na dvojitou nebo zesílenou izolaci.

POZNÁMKA 1 Předepsané mezní hodnoty napětí vycházejí z předpokladu, že je bezpečnostní ochranný transformátor

POZNÁMKA 2 Bezpečné malé napětí je také známo jako SELV. napájen jmenovitým napětím.


3.4.3 bezpečnostní ochranný transformátor (safety isolating transformer) transformátor, jehož vstupní vinutí je elektricky odděleno od výstupního vinutí izolací nejméně rovnocennou dvojité nebo zesílené izolaci, který je určen pro napájení spotřebiče nebo obvodu na bezpečné malé napětí

3.4.4 chráněný obvod malého napětí (protective extra-low voltage circuit) obvod spojený se zemí pracující při bezpečném malém napětí, který je oddělen od ostatních obvodů základní izolací a ochrannou přepážkou, dvojitou nebo zesílenou izolací

POZNÁMKA 1 Ochranná přepážka je přepážka oddělující

POZNÁMKA 2 Chráněný obvod malého napětí je také znám jako obvod PELV. obvod od živých částí, která má ochranné spojení se zemí.


3.5

3.5.1
přenosný spotřebič (portable appliance) spotřebič určený k pohybu při činnosti nebo spotřebič jiný než připevněný spotřebič, který má hmotnost menší než 18 kg

3.5.2 spotřebič držený v ruce (hand-held appliance) přenosný spotřebič určený pro držení v ruce během normálního používání

3.5.3 nepřenosný spotřebič (stationary appliance) připevněný spotřebič nebo spotřebič, který není přenosný spotřebič

3.5.4 připevněný spotřebič (fixed appliance) spotřebič určený k používání, zatímco je připevněn k podložce nebo jiným způsobem zajištěn na předepsaném místě

POZNÁMKA Lepidla nejsou uznávána jako prostředky pro připevnění připevněného spotřebiče k podložce.

3.5.5 vestavný spotřebič (built-in appliance) připevněný spotřebič určený pro instalaci do skříňky, do výklenku ve stěně nebo do podobného místa

3.5.6 tepelný spotřebič (heating appliance) spotřebič obsahující topné články, ale bez žádného motoru

3.5.7 elektromechanický spotřebič (motor-operated appliance) spotřebič obsahující motory, ale bez topného článku

POZNÁMKA Magneticky poháněné spotřebiče se považují za elektromechanické spotřebiče.

3.5.8 kombinovaný spotřebič (combined appliance) spotřebič obsahující topné články a motory

3.6

3.6.1
nesnadno odnímatelná část (non-detachable part) část, kterou je možno odejmout nebo otevřít pouze s použitím nástroje, nebo část, která vyhověla zkoušce podle 22.11

3.6.2 odnímatelná část (detachable part) část, kterou je možno odejmout bez použití nástroje, nebo část, která se odnímá podle návodu k použití, dokonce i když je k jejímu odejmutí nutné použití nástroje, nebo část, která nevyhověla zkoušce podle 22.11

POZNÁMKA 1 Pokud je při instalování spotřebiče nutno odejmout jeho část, nepovažuje se tato část za odnímatelnou, i když návod uvádí, že má být odejmuta.

POZNÁMKA 2 Součásti, které mohou být odejmuty bez použití nástroje, se považují za odnímatelné části.

POZNÁMKA 3 Část, která může být otevřena, se považuje za část, která může být odejmuta.


3.6.3 přístupná část (accessible part) část nebo povrch, kterých je možno se dotknout zkušební sondou B podle IEC 61032 a, pokud je část nebo povrch z kovu, jakákoli vodivá část k ní připojená

3.6.4 živá část (live part) vodič nebo vodivá část určená k připojení k napájení při normálním používání včetně středního vodiče, ale po dohodě však nezahrnuje vodič PEN
POZNÁMKA 1 Přístupné nebo nepřístupné části splňující požadavky 8.1.4 se nepovažují za živé části.

POZNÁMKA 2 Vodič PEN je ochranný střední vodič spojený se zemí slučující v sobě funkci ochranného a středního vodiče.


3.6.5 nástroj (tool) šroubovák, mince nebo jakýkoli jiný předmět, který se může použít k manipulaci se šroubem nebo podobnými připevňovacími prostředky

3.7

3.7.1
termostat (thermostat) zařízení citlivé na teplotu, jehož pracovní teplota může být buď pevná nebo nastavitelná, a které při normální činnosti udržuje teplotu řízené části v určitých mezních hodnotách automatickým vypínáním a zapínáním obvodu

3.7.2 omezovač teploty (temperature limiter) zařízení citlivé na teplotu, jehož pracovní teplota může být buď pevná nebo nastavitelná, a které při normální činnosti vypíná nebo zapíná obvod, když teplota řízené části dosáhne předem stanovené hodnoty

POZNÁMKA Během normálního pracovního cyklu spotřebiče nevykonává omezovač zpětnou funkci. Může nebo nemusí vyžadovat ruční nastavení do původního stavu.

3.7.3 tepelná pojistka (thermal cut-out) zařízení, které při abnormální činnosti omezí teplotu řízené části automatickým vypnutím obvodu nebo omezením proudu, a které je konstruováno tak, aby uživatel nemohl změnit jeho nastavení

3.7.4 samočinně nastavitelná tepelná pojistka (self-resetting thermal cut-out) tepelná pojistka, která automaticky obnoví přívod proudu, jakmile příslušná část spotřebiče dostatečně vychladne

3.7.5 nesamočinně nastavitelná tepelná pojistka (non-self-resetting thermal cut-out) tepelná pojistka, která vyžaduje ruční uvedení do původního stavu nebo nahrazení některé části, aby se obnovil přívod proudu

POZNÁMKA Ruční zásah zahrnuje odpojení spotřebiče od sítě.

3.7.6 ochranné zařízení (protective device) zařízení, jehož činnost zabraňuje vzniku nebezpečné situace při abnormálních podmínkách činnosti

3.7.7 tavná tepelná pojistka (thermal link) tepelná pojistka, která je v činnosti pouze jednou a poté vyžaduje částečnou nebo úplnou výměnu

3.8

3.8.1
odpojení všech pólů (all-pole disconnection) odpojení všech napájecích vodičů jedinou vybavovací akcí nebo u trojfázových spotřebičů odpojení tří napájecích vodičů jedinou vybavovací akcí

POZNÁMKA U trojfázových spotřebičů se střední vodič nepovažuje za napájecí vodič.

3.8.2 poloha vypnuto (off position) stabilní poloha spínacího zařízení, ve které je obvod ovládaný spínačem odpojen od napájení

3.8.2 poloha vypnuto (off position) stabilní poloha spínacího zařízení, ve které je obvod ovládaný spínačem odpojen od napájení

POZNÁMKA Poloha vypnuto neznamená odpojení všech pólů.

3.8.3 viditelně žhnoucí topný článek (visibly glowing heating element) topný článek, který je částečně nebo úplně viditelný z vnějšku spotřebiče, a má teplotu nejméně 650 °C, když je spotřebič v činnosti za podmínek normální činnosti při jmenovitém příkonu, dokud se nedosáhne ustálených podmínek

3.8.4 topný článek PTC (PTC heating element) topný článek tvořený převážně rezistory s kladným teplotním koeficientem, které jsou citlivé na teplotu a mají rychlé nelineární zvýšení odporu při rychlém zvýšení teploty v určitém rozsahu

3.8.5 údržba prováděná uživatelem (user maintenance) jakákoli údržbářská činnost uvedená v návodu k použití nebo vyznačená na spotřebiči, kterou má uživatel vykonat

3.9

3.9.1
elektronická součást (electronic component) část, ve které se dosáhne vodivosti principem pohybu elektronů ve vakuu, plynu nebo polovodiči

POZNÁMKA Neónové indikátory se nepovažují za elektronické součásti.

3.9.2 elektronický obvod (electronic circuit) obvod obsahující nejméně jednu elektronickou součást 
     
4 Všeobecný požadavek

Spotřebiče musí být konstruovány tak, aby při normálním používání fungovaly tak bezpečně, aby nevyvolaly žádné nebezpečí pro osoby nebo okolí, a to dokonce i při nedbalém zacházení, které se může vyskytnout při normálním používání.

Všeobecně se tohoto principu dosáhne splněním příslušných požadavků předepsaných v této normě a splnění požadavků je kontrolováno provedením všech příslušných zkoušek. 
     
5 Všeobecné podmínky pro zkoušky

Pokud není předepsáno jinak, provádí se zkoušky podle této kapitoly. 
     
5.1 Zkoušky podle této normy jsou typové zkoušky.

POZNÁMKA Kusové zkoušky jsou popsány v příloze A. 
     
5.2 Zkoušky se provedou na jednom spotřebiči, který musí vyhovět ve všech příslušných zkouškách.

Zkoušky podle kapitol 20, 22 (kromě 22.11 a 22.18) až 26, 28, 30 a 31 se však mohou provést na zvláštních spotřebičích. Zkouška podle 22.3 se provede na novém spotřebiči.

POZNÁMKA 1 Mohou být požadovány další vzorky, pokud má být spotřebič zkoušen za různých podmínek, např. pokud může být napájen různými napětími.

Pokud záměrně zeslabená část přeruší obvod při zkoušce podle kapitoly 19, může být nutný další spotřebič.Zkoušení součástí může vyžadovat předložení dalších vzorků těchto součástí.

Když se musí provést zkouška podle přílohy C, je potřeba šest motorů.

Když se musí provést zkoušky podle přílohy G, jsou potřeba čtyři transformátory.

Když se musí provést zkoušky podle přílohy H, jsou potřeba tři spínače nebo tři další spotřebiče.

POZNÁMKA 2 Je nutné zabránit kumulativnímu namáhání elektronických obvodů, které by vzniklo z jejich následného zkoušení. Může být nutné vyměnit součásti nebo použít další vzorky. Počet dalších vzorků by se měl udržet na minimální hodnotě vyhodnocením příslušných elektronických obvodů.

POZNÁMKA 3 Pokud musí být spotřebič odkrytován, aby se provedla zkouška, musí být zajištěno opětovné smontování do původního stavu. V případě pochybností mohou být následné zkoušky provedeny na zvláštním vzorku.
 
     
5.3 Zkoušky se provedou v pořadí kapitol. Zkouška podle 22.11 na spotřebiči při teplotě místnosti se však provede před zkouškami podle kapitoly 8. Zkoušky podle kapitoly 14 a 22.24 se provedou po zkouškách podle kapitoly 29.

Pokud je z konstrukce spotřebiče zřejmé, že určitá zkouška není použitelná, pak se tato zkouška neprovádí. 
     
5.4 Při zkoušení spotřebičů, které využívají také jiné energie jako např. plyn, se musí vzít v úvahu vliv jejich spotřeby.       
5.5 Zkoušky se provádí se spotřebičem nebo s jakoukoli pohyblivou částí umístěnou v nejnepříznivější poloze, která se při normálním používání může vyskytnout.       
5.6 Spotřebiče opatřené řídicími nebo spínacími zařízeními se zkoušejí s těmito řídicími nebo spínacími zařízeními nastavenými na jejich nejnepříznivější nastavení, pokud může být nastavení provedeno uživatelem.

POZNÁMKA 1 Pokud jsou nastavovací prostředky řídicího zařízení přístupné bez použití nástroje, platí tento článek, ať se nastavení může změnit ručně nebo s použitím nástroje. Pokud nejsou nastavovací prostředky přístupné bez použití nástroje a pokud není určeno, aby nastavení prováděl uživatel, tento článek neplatí.

POZNÁMKA 2 Vhodné zaplombování se považuje za ochranu před změnou nastavení provedenou uživatelem.
 
     
5.7 Zkoušky se provádí v prostorech bez proudění vzduchu při teplotě okolí 20 °C ± 5 °C.

Pokud je teplota dosahovaná jakoukoli částí omezena zařízením citlivým na teplotu, nebo je ovlivňována teplotou, při které nastává změna skupenství, např. teplota varu vody, udržuje se teplota místnosti ve sporných případech na hodnotě 23 °C ± 2 °C. 
     
5.8.1 Spotřebiče pouze na střídavý proud se zkoušejí střídavým proudem při jmenovitém kmitočtu a spotřebiče na střídavý i stejnosměrný proud se zkoušejí nejnepříznivějším druhem napájení.

Spotřebiče na střídavý proud, na kterých není vyznačen jmenovitý kmitočet nebo je vyznačen rozsah kmitočtu 50 Hz až 60 Hz, se zkoušejí buď při 50 Hz nebo 60 Hz, podle toho, co je nepříznivější. 
     
5.8.2 Spotřebiče, které mají více než jedno jmenovité napětí, se zkoušejí při nejnepříznivějším napětí.

Pokud je u elektromechanických a kombinovaných spotřebičů s vyznačeným jmenovitým rozsahem napětí předepsáno, že je napájecí napětí rovno jmenovitému napětí násobenému součinitelem, je spotřebič napájen při
  • horní hranici jmenovitého rozsahu napětí násobenému tímto součinitelem, pokud je součinitel větší než 1;

  • spodní hranici jmenovitého rozsahu napětí násobenému tímto součinitelem, pokud je součinitel menší než 1.

Kde není součinitel předepsán, je napájecím napětím nejnepříznivější napětí v rámci jmenovitého rozsahu napětí.

POZNÁMKA 1 Pokud má tepelný spotřebič jmenovitý rozsah napětí, bude horní hranice rozsahu obvykle nejnepříznivějším napětím v rámci tohoto rozsahu.

POZNÁMKA 2 U elektromechanických spotřebičů, kombinovaných spotřebičů a spotřebičů, které mají více než jedno jmenovité napětí nebo jmenovitý rozsah napětí, může být nutné provést některé zkoušky při minimální, střední a maximální hodnotě jmenovitého napětí nebo jmenovitého rozsahu napětí, aby se zjistilo nejnepříznivější napětí.


5.8.3 Pokud je u tepelných a kombinovaných spotřebičů s vyznačeným jmenovitým rozsahem příkonu předepsáno, že je příkon roven jmenovitému příkonu násobenému součinitelem, je spotřebič v činnosti při
  • horní hranici jmenovitého rozsahu příkonu násobeného tímto součinitelem, pokud je součinitel větší než 1;

  • spodní hranici jmenovitého rozsahu příkonu násobeného tímto součinitelem, pokud je součinitel menší než 1.

Kde není součinitel předepsán, je příkonem nejnepříznivější příkon v rámci jmenovitého rozsahu příkonu.

5.8.4 Pokud je u spotřebičů s vyznačeným jmenovitým rozsahem napětí a jmenovitým příkonem odpovídajícím střední hodnotě jmenovitého rozsahu napětí předepsáno, že je příkon roven jmenovitému příkonu násobenému součinitelem, je spotřebič v činnosti při
  • horní hranici jmenovitého rozsahu napětí násobenému tímto součinitelem, pokud je součinitel větší než 1;

  • vypočítaném příkonu odpovídajícímu

  • vypočítanému příkonu odpovídajícímu spodní hranici jmenovitého rozsahu napětí násobenému tímto součinitelem, pokud je součinitel menší než 1.

Kde není součinitel předepsán, odpovídá příkon příkonu při nejnepříznivějším napětí v rámci jmenovitého rozsahu napětí. 
     
5.9 Pokud výrobce dodává ke spotřebiči alternativní topné články nebo příslušenství, zkouší se spotřebič s těmi články nebo příslušenstvím, které vyvolají nejnepříznivější výsledky.

5.10 Zkoušky se provádí na spotřebiči v dodaném stavu. Spotřebič konstruovaný jako celek ale dodaný v několika jednotkách se však zkouší po smontování podle návodu dodaného se spotřebičem.

Vestavné a připevněné spotřebiče se před zkoušením nainstalují podle návodu dodaného se spotřebičem. 
     
5.11 Spotřebiče určené pro připojení k pevnému vedení prostřednictvím pohyblivého přívodu se zkoušejí s příslušným pohyblivým přívodem připevněným ke spotřebiči.       
5.12 Pokud je u tepelných a kombinovaných spotřebičů předepsáno, že spotřebič musí být v činnosti při příkonu násobeném součinitelem, platí to pouze pro topné články bez nezanedbatelného kladného teplotního součinitele odporu.

U topných článků s nezanedbatelným kladným teplotním součinitelem odporu jiných než topných článků PTC se napájecí napětí určí napájením spotřebiče jmenovitým napětím, dokud nedosáhne topný článek pracovní teploty. Napájecí napětí se poté rychle zvýší na hodnotu nezbytnou pro dosažení příkonu požadovaného pro příslušnou zkoušku, přičemž se tato hodnota napájecího napětí udržuje po celou dobu zkoušky.

POZNÁMKA Všeobecně se teplotní součinitel považuje za nezanedbatelný, jestliže se při jmenovitém napětí příkon spotřebiče za studena liší více než o 25 % od příkonu při pracovní teplotě. 
     
5.13 U spotřebičů s topnými články PTC se zkoušky provádí při napětí odpovídajícímu předepsanému příkonu. Pokud je příkon větší než předepsaný jmenovitý příkon, je součinitel pro násobení roven druhé odmocnině součinitele pro násobení příkonu.       
5.14 Pokud mají spotřebiče třídy ochrany 0I nebo I přístupné kovové části, které nemají ochranné spojení se zemí a které nejsou odděleny od živých částí vloženou kovovou částí, která má ochranné spojení se zemí, kontroluje se, zda tyto části vyhovují příslušným požadavkům předepsaným pro konstrukci třídy II.

Pokud mají spotřebiče třídy ochrany 0I nebo I přístupné nekovové části, kontroluje se, zda tyto části vyhovují příslušným požadavkům předepsaným pro konstrukci třídy II, pokud tyto části nejsou odděleny od živých částí vloženou kovovou částí, která má ochranné spojení se zemí. 
     
5.15 Pokud mají spotřebiče části pracující při bezpečném malém napětí, kontroluje se, zda tyto části vyhovují příslušným požadavkům předepsaným pro konstrukci třídy III.       
5.16 Při zkoušení elektronických obvodů musí být napájení bez poruch z vnějších zdrojů, které by mohly ovlivnit výsledky zkoušek.

5.17 Spotřebiče napájené akumulátorovými bateriemi se zkoušejí podle přílohy B. 
     
5.18 Pokud jsou lineární a úhlové rozměry předepsány bez tolerance, platí ISO 2768-1.       
6 Třídění       
6.1 Spotřebiče musí být v jedné z následujících tříd vzhledem k ochraně před úrazem elektrickým proudem:

třídy ochrany I, II, III.

Splnění požadavku se kontroluje prohlídkou a příslušnými zkouškami. 
     
6.2 Spotřebiče musí mít příslušný stupeň ochrany proti škodlivému vniknutí vody.

Splnění požadavku se kontroluje prohlídkou a příslušnými zkouškami.

POZNÁMKA Stupně ochrany proti škodlivému vniknutí vody jsou uvedeny v IEC 60529.
 
     
7 Značení a návody       
7.1 Na spotřebičích musí být vyznačeno
  • jmenovité napětí nebo jmenovitý rozsah napětí ve voltech;

  • značka pro druh proudu, pokud není uveden jmenovitý kmitočet;

  • jmenovitý příkon ve watech nebo jmenovitý proud v ampérech;

  • jméno, obchodní nebo identifikační značka výrobce nebo odpovědného prodejce;

  • údaj o modelu nebo typu;

  • značka 5172 podle IEC 60417 pouze pro spotřebiče třídy ochrany II;

  • číslo IP podle stupně ochrany proti škodlivému vniknutí vody jiné než IPX0.

Splnění požadavků se kontroluje prohlídkou.

Značení jmenovitého napětí nebo jmenovitého rozsahu napětí u spotřebičů určených pro připojení k síti musí zahrnovat:
  • 230 V u jednofázových spotřebičů;

  • 400 V u vícefázových spotřebičů.

POZNÁMKA 1 První číslice čísla IP nemusí být na spotřebiči vyznačena.

POZNÁMKA 2 Je povoleno doplňující značení za předpokladu, že to nevyvolá nedorozumění.

POZNÁMKA 3 Pokud jsou součásti značeny samostatně, má být značení spotřebiče a součástí takové, aby nemohlo dojít k pochybnostem, pokud jde o značení samotného spotřebiče.

POZNÁMKA 4 Pokud je na spotřebiči vyznačen jmenovitý tlak, mohou být použité jednotky bary ale pouze společně s pascaly a umístěné v závorkách.
 
     
7.2 Na nepřenosných spotřebičích pro více druhů napájení musí být vyznačeno v podstatě následující:

Výstraha: Před odkrytím přístupu ke svorkám musí být všechny napájecí obvody odpojeny.

Tato výstraha musí být umístěna v blízkosti krytu svorek.

Splnění požadavku se kontroluje prohlídkou. 
     
7.3 Spotřebiče, které mají jmenovitý rozsah hodnot, a které mohou být v činnosti bez nastavování rozsahu, musí být označeny dolní a horní hranicí rozsahu oddělenými pomlčkou.

Spotřebiče, které mají různé jmenovité hodnoty, a které musí být nastaveny pro použití na určitou hodnotu uživatelem nebo servisním technikem, musí být označeny různými hodnotami oddělenými lomítkem.

POZNÁMKA 2 Příklad: 115/230 V: Spotřebič je vhodný pouze pro vyznačené hodnoty (holicí strojek s přepínačem).

POZNÁMKA 3 Tento požadavek také platí pro spotřebiče s opatřením pro připojení jednofázového i vícefázového napájení


Příklad: 230 V/400 V:

Spotřebič je vhodný pouze pro vyznačené hodnoty napětí, přičemž je 230 V pro jednofázovou činnost a 400 V pro trojfázovou činnost (myčka nádobí se svorkami pro oba druhy napájení).

Splnění požadavků se kontroluje prohlídkou.

7.4 Pokud může být spotřebič nastaven na různá jmenovitá napětí, musí být jasně rozeznatelné, na které napětí je spotřebič nastaven.

POZNÁMKA Pokud není požadováno časté nastavovaní napětí, považuje se tento požadavek za splněný, když jmenovité napětí, na které má být spotřebič nastaven, může být určeno za schématu zapojení připojeného ke spotřebiči. Schéma zapojení může být na vnitřní straně krytu, který se musí odejmout při připojování napájecích vodičů. Nemá být na štítku volně připojeném ke spotřebiči.

Splnění požadavku se kontroluje prohlídkou
 
     
7.5 U spotřebičů označených více než jedním jmenovitým napětím nebo jedním nebo více jmenovitými rozsahy napětí musí být vyznačen jmenovitý příkon nebo jmenovitý proud pro každé z těchto napětí nebo těchto rozsahů. Pokud však rozdíl mezi hranicemi jmenovitého rozsahu napětí nepřesahuje 10% střední hodnoty tohoto rozsahu, může se značení jmenovitého příkonu nebo jmenovitého proudu vztahovat ke střední hodnotě tohoto rozsahu.

Horní a dolní hranice jmenovitého příkonu nebo jmenovitého proudu musí být vyznačeny na spotřebiči tak, aby byl zřetelný vztah mezi příkonem a napětím.

Splnění požadavku se kontroluje prohlídkou. 
     
7.6 Při používání značek se musí použít následující značky

POZNÁMKA 1 Jmenovitý proud pojistky může být vyznačen v kombinaci s touto značkou.

POZNÁMKA 2 Jmenovitý příkon žárovky může být vyznačen v kombinaci s touto značkou. [značka 1641 podle IEC 7000] přečtěte si návod

Značka pro druh proudu musí být umístěna vedle vyznačeného jmenovitého napětí.

Značka pro spotřebiče třídy ochrany II musí být umístěna tak, aby bylo zřejmé, že je součástí technických informací a aby nebyla pravděpodobná záměna s jiným značením.

Fyzikální jednotky a jejich značky musí být jednotky a značky mezinárodního normalizačního systému.

Splnění požadavků se kontroluje prohlídkou.

POZNÁMKA 3 Jsou povoleny další značky, pokud to nepovede k nedorozumění.

POZNÁMKA 4 Mohou se použít značky předepsané v IEC 60417 a ISO 7000.
 
     
7.7 Spotřebiče pro připojení k více než dvěma napájecím vodičům a spotřebiče pro připojení k více zdrojům musí být opatřeny schématem zapojení připevněným ke spotřebiči, pokud není správný způsob připojení zřejmý.

Splnění požadavku se kontroluje prohlídkou.

POZNÁMKA 1 Správný způsob zapojení u trojfázových spotřebičů se považuje za zřejmý, pokud jsou svorky napájecích vodičů označeny šipkami směřujícími ke svorkám.

POZNÁMKA 2 Slovní značení se považuje za vyhovující prostředek pro označení správného způsobu připojení.

POZNÁMKA 3 Schématem zapojení může být zapojovací schéma, o kterém se hovoří v 7.4.
 
     
7.8 Kromě připojení typu Z musí být svorky použité pro připojení k napájení označeny takto:
  • svorky určené výlučně pro střední vodič musí být označeny písmenem N;

  • ochranné svorky musí být označeny značkou 5019 podle IEC 60417.

Tato značení nesmí být umístěna na šroubech, odnímatelných podložkách nebo na jiných částech, které je možno při připojování vodičů odejmout.

Splnění požadavku se kontroluje prohlídkou. 
     
7.9 Pokud je to nezbytné, musí být spínače, které mohou způsobit nebezpečí, když jsou v činnosti, označeny nebo umístěny tak, aby jasně ukazovaly, kterou část spotřebiče ovládají. Všude, kde je to použitelné, musí být značky použité pro tyto účely srozumitelné bez znalostí jazyků nebo národních norem.

Splnění požadavku se kontroluje prohlídkou. 
     
7.10 Odlišné polohy spínačů na nepřenosných spotřebičích a odlišné polohy řídicích zařízení na spotřebičích musí být vyznačeny číslicemi, písmeny nebo jiným viditelným způsobem.

POZNÁMKA 1 Tento požadavek také platí pro spínače, které jsou součástí řídicího zařízení.

Pokud se pro označení různých poloh použije číslic, musí být poloha vypnuto označena číslicí 0 a poloha pro vyšší hodnotu např. výkonu, příkonu, rychlosti nebo chlazení musí být označena vyšší číslicí.

Číslice 0 se nesmí použít pro žádné jiné označení, pokud není umístěna a sdružena s jinými číslicemi tak, aby nemohlo dojít k omylu vzhledem k označení polohy vypnuto.

POZNÁMKA 2 Např. číslice 0 může být použita na číslicové programovací klávesnici.

Splnění požadavku se kontroluje prohlídkou.
 
     
7.11 Řídicí zařízení určená pro nastavování během instalace nebo při normálním používání musí být opatřena označením směru nastavování.

POZNÁMKA Označení + a – se považuje za dostatečné.

Splnění požadavku se kontroluje prohlídkou.
 
     
7.12 Návod k používání musí být dodán se spotřebičem, aby mohl být spotřebič bezpečně používán.

POZNÁMKA Návod k používání může být vyznačen na spotřebiči, pokud je viditelný při normálním používání.

Pokud jsou nutná zvláštní opatření při údržbě prováděné uživatelem, musí být tyto podrobnosti uvedeny.

Splnění požadavku se kontroluje prohlídkou. 
     
7.12.1 Pokud jsou nutná zvláštní opatření při instalaci spotřebiče, musí být tyto podrobnosti uvedeny.

Splnění požadavku se kontroluje prohlídkou 
     
7.12.2 Pokud není nepřenosný spotřebič opatřen napájecím přívodem a vidlicí nebo jinými prostředky pro odpojení od sítě, které mají rozpojení kontaktů ve všech pólech, jenž zajistí úplné odpojení při podmínkách přepětí III kategorie, musí návod uvádět, že tyto prostředky pro odpojení musí být vestavěny do pevného vedení v souladu s předpisy pro vedení.

Splnění požadavku se kontroluje prohlídkou. 
     
7.12.3 Pokud izolace pevných vodičů napájejících spotřebič určený pro trvalé připojení k síti může přijít do styku s částmi, jejichž oteplení přesahuje 50 K při zkoušce podle kapitoly 11, musí návod uvádět, že musí být izolace pevných vodičů chráněna např. izolačními návleky s příslušnými tepelně izolačními vlastnostmi.

Splnění požadavku se kontroluje prohlídkou a během zkoušky podle kapitoly 11  
     
7.12.4 Návod pro vestavné spotřebiče musí obsahovat informace o následujících údajích:
  • rozměry prostoru, který je nutno pro spotřebič vyhradit;

  • rozměry a polohu podpěr a upevňovacích prostředků uvnitř tohoto prostoru;

  • minimální vzdálenosti mezi různými částmi spotřebiče a sousedními částmi nábytku;

  • minimální rozměry větracích otvorů a jejich správné uspořádání;

  • připojení spotřebiče k síti a vzájemné propojení případných samostatných částí;

  • nezbytnost zajistit přístup k vidlici po nainstalovaní, pokud není spotřebič opatřen spínačem splňujícím požadavky 24.3.

Splnění požadavků se kontroluje prohlídkou 
     
7.12.5 U spotřebičů s připojením typu X, které mají speciální úpravu přívodu, musí návod obsahovat v podstatě následující.

Jestliže je napájecí přívod poškozen, musí být nahrazen speciálním přívodem nebo sadou přívodu, které jsou dostupné u výrobce nebo jeho servisního technika.

U spotřebičů s připojením typu Y musí návod obsahovat v podstatě následující.

Jestliže je napájecí přívod poškozen, musí být nahrazen výrobcem, jeho servisním technikem nebo podobně kvalifikovanou osobou, aby se zabránilo vzniku nebezpečné situace.

U spotřebičů s připojením typu Z musí návod obsahovat v podstatě následující.

Tento napájecí přívod není možno vyměnit. Jestliže se přívod poškodí, měl by být spotřebič vyřazen.

Splnění požadavku se kontroluje prohlídkou. 
     
7.13 Návod a další texty požadované touto normou musí být napsány v úředním jazyku země, ve které se má spotřebič prodávat.

Splnění požadavku se kontroluje prohlídkou. 
     
7.14 Značení požadované touto normou musí být snadno čitelné a trvanlivé.

Splnění požadavku se kontroluje prohlídkou a ručním třením značení po dobu 15 s kouskem tkaniny navlhčené vodou a poté dalších 15 s kouskem tkaniny navlhčené benzínem.

Po všech zkouškách podle této normy musí být značení snadno čitelné. Nesmí být možno štítky s údaji snadno odstranit ani se tyto štítky nesmí kroutit.

POZNÁMKA 1 Při posuzování trvanlivosti značení se bere v úvahu vliv normálního používání. Např. značení barvou nebo lakem jiným než skelným lakem na nádobách, které budou pravděpodobně často čištěny, se nepovažuje za trvanlivé.

POZNÁMKA 2 Benzín použitý pro tuto zkoušku je alifatický těkavý hexan s maximálním obsahem aromatických uhlovodíků 0,1 %, hodnota rozvětveného butanolu je 29, počáteční bod varu v průměru 65 °C, bod vzplanutí 69 °C a měrná hmotnost přibližně 0,66 kg/l.
 
     
7.15 Značení předepsané v 7.1 až 7.5 musí být na hlavní části spotřebiče.

Značení na spotřebiči musí být zřetelně rozeznatelné z vnější strany spotřebiče ale, pokud je to nutné, i po odstranění krytu. U přenosných spotřebičů musí být možné odejmout nebo otevřít tento kryt bez použití nástroje.

U nepřenosných spotřebičů musí být alespoň jméno nebo značka výrobce, odpovědného prodejce nebo údaje o typu nebo modelu viditelné, pokud je spotřebič nainstalován jako pří normálním používání.

Toto značení může být pod odnímatelným krytem. Ostatní značení může být pod krytem pouze, pokud je v blízkosti svorek. Pro připevněné spotřebiče platí tento požadavek po instalaci spotřebiče podle návodu dodaného se spotřebičem.

Označení spínačů a řídicích zařízení musí být umístěna na těchto součástech nebo v jejich těsné blízkosti.

Nesmí se umísťovat na části, se kterými se může manipulovat takovým způsobem, že by mohlo značení uvést uživatele v omyl.

Splnění požadavku se kontroluje prohlídkou. 
     
7.16 Pokud splnění požadavků této normy závisí na činnosti vyměnitelné tavné tepelné pojistky nebo tavné pojistky, odkazové číslo nebo jiné prostředky pro rozlišení pojistky musí být na této pojistce označeny nebo musí být označeny na takovém místě, aby byly zřetelně viditelné při rozebrání spotřebiče do takové míry, která je nutná pro výměnu této pojistky.

POZNÁMKA Značení na pojistce je dovolené tehdy, když je i po poškození pojistky viditelné.

Tento požadavek neplatí pro pojistky, které je možno vyměnit pouze společně s částí spotřebiče.

Splnění požadavku se kontroluje prohlídkou. 
     
8 Ochrana před přístupem k živým částem       
8.1 Spotřebiče musí být konstruovány a zakryty tak, aby byla zajištěna dostatečná ochrana před náhodným dotykem s živými částmi.
Splnění požadavku se kontroluje prohlídkou a zkouškami podle 8.1.1 až 8.1.3, pokud jsou použitelné, přičemž se bere v úvahu 8.1.4 a 8.1.5. 
     
8.1.1 Požadavek 8.1 platí pro všechny polohy spotřebiče, když je v činnosti jako při normálním používání, a po odejmutí odnímatelných částí.

POZNÁMKA Toto vylučuje použití šroubovacích pojistek a šroubovacích miniaturních proudových chráničů, které jsou přístupné bez použití nástroje. Žárovky umístěné za odnímatelným krytem se neodstraňují za předpokladu, že je možno odpojit spotřebič od sítě pomocí vidlice nebo spínačem odpojujícím všechny póly. Při výměně žárovek, které jsou umístěny za odnímatelným krytem, však musí být zajištěna ochrana před dotykem s živými částmi patice žárovky.

Zkušební sonda B podle IEC 61032 se přikládá bez znatelného tlaku, přičemž je spotřebič ve všech možných polohách, kromě toho, že spotřebiče normálně používané na podlaze a které mají hmotnost vyšší než 40 kg, se nepřevracejí. Zkušební sonda se přikládá otvory, jak daleko dosáhne, a otáčí se ve všech směrech nebo úhlech při a po každém vložení do libovolné polohy. Pokud sonda otvorem neprojde, síla působící na sondu v přímém směru se zvýší o 20 N. Pokud sonda otvorem projde, opakuje se zkouška se sondou v pootočené poloze.

Nesmí být možné dotknout se sondou živých částí nebo živých částí chráněných pouze lakem, smaltem, obyčejným papírem, bavlnou, vrstvou oxidu, izolačními korálky nebo zalévací hmotou kromě samovolně vytvrzujících pryskyřic. 
     
8.1.2 Zkušební sonda 13 podle IEC 61032 se přikládá bez znatelného tlaku otvory ve spotřebičích třídy ochrany 0, II a konstrukcí třídy II, kromě těch, které umožňují přístup k paticím žárovek a k živým částem v zásuvkách.

POZNÁMKA Zásuvky ve spotřebičích se nepovažují za zásuvky.

Zkušební sonda se také přikládá otvory v kovových krytech spojených se zemí, které mají nevodivý povlak, jako je smalt nebo lak.

Nesmí být možné dotknout se zkušební sondou živých částí. 
     
8.1.3 Místo zkušební sondy B a zkušební sondy 13 se u spotřebičů jiných než třídy ochrany II přikládá zkušební sonda 41 podle IEC 61032 bez znatelného tlaku k živým částem viditelně žhnoucích topných článků, jejichž všechny póly mohou být odpojeny jedinou spínací akcí. Přikládá se také k částem, které tyto články podpírají, za předpokladu, že je zřejmé zvnějšku spotřebiče bez odnímání krytů a podobných částí, že tyto části podpírají článek a dotýkají se ho.

Nesmí být možné se dotknout těchto živých částí.

POZNÁMKA U spotřebičů opatřených napájecím přívodem a bez spínacího zařízení v napájecím obvodu se vytažení vidlice za zásuvky považuje za jednu spínací akci. 
     
8.1.4 Přístupná část se nepovažuje za živou, jestliže
  • je část napájena bezpečným malým napětím, za předpokladu, že

    • u střídavého napětí nepřesáhne špičková hodnota napětí 42,4 V,

    • u stejnosměrného napětí nepřesáhne napětí 42,4 V,

nebo
  • je část oddělena od živých částí ochrannou impedancí.

Pokud se použije ochranná impedance, nesmí proud mezi částí a napájecím zdrojem přesáhnout 2 mA u stejnosměrného proudu a špičková hodnota u střídavého proudu nesmí přesáhnout 0,7 mA a
  • u napětí se špičkovou hodnotou nad 42,4 V až do 450 V včetně nesmí kapacita přesáhnout 0,1 µF,

  • u napětí se špičkovou hodnotou nad 450 V až 15 kV včetně nesmí výboj přesáhnout 45 µC.

Splnění požadavku se kontroluje měřením, přičemž se spotřebič napájí jmenovitým napětím.

Napětí a proudy se měří mezi příslušnými částmi a každým pólem napájecího zdroje. Výboje se měří bezprostředně po přerušení napájení.

POZNÁMKA Podrobnosti vhodného měřicího obvodu pro unikající proud jsou uvedeny v IEC 60990. 
     
8.1.5 Živé části vestavných spotřebičů, připevněných spotřebičů a spotřebičů dodávaných v samostatných jednotkách musí být před instalací nebo montáží chráněny alespoň základní izolací.

Splnění požadavku se kontroluje prohlídkou a zkouškou podle 8.1.1. 
     
8.2 Spotřebiče třídy ochrany II a konstrukce třídy II musí být konstruovány a zakryty tak, aby byla zajištěna dostatečná ochrana před náhodným dotykem se základní izolací a kovovými částmi oddělenými od živých částí pouze základní izolací.

Nesmí být možné dotknout se částí, které nejsou odděleny od živých částí dvojitou nebo zesílenou izolací.

Splnění požadavku se kontroluje prohlídkou a použitím zkušební sondy B podle IEC 61032, jak je popsáno v 8.1.1.

POZNÁMKA 1 Tento požadavek platí pro všechny polohy spotřebiče, ve kterých je v činnosti jako při normálním používání a po odejmutí odnímatelných částí.

POZNÁMKA 2 Vestavné a připevněné spotřebiče se zkoušejí po instalaci.
 
     
9 Rozběh elektromechanických spotřebičů

POZNÁMKA Pokud je to nezbytné, jsou požadavky a zkoušky předepsány v Části 2
     
10 Příkon a proud       
10.1 Pokud má spotřebič vyznačen jmenovitý příkon, nesmí se příkon při normální činnosti lišit od jmenovitého příkonu více, než je uvedeno v tabulce 1.

Tabulka 1 – Odchylka příkonu


Odchylka pro elektromechanické spotřebiče platí pro kombinované spotřebiče, pokud je příkon motorů větší než 50 % jmenovitého příkonu.

POZNÁMKA 1 V případě pochybností se příkon motorů změří samostatně.

Splnění požadavku se kontroluje měřením po ustálení příkonu přičemž
  • všechny obvody, které mohou pracovat současně, jsou v činnosti;

  • spotřebič je napájen jmenovitým napětím;

  • spotřebič je v činnosti za podmínek normální činnosti.

Pokud se příkon spotřebiče během cyklu činnosti mění, určí se příkon jako střední hodnota během reprezentativní periody.

POZNÁMKA 2 Zkouška se provede při horní i spodní hranici rozsahů u spotřebičů označených více než jedním jmenovitým rozsahem napětí, pokud se značení jmenovitého příkonu nevztahuje na střední hodnotu příslušného rozsahu napětí, v kterémžto případě se zkouška provede při napětí rovném střední hodnotě tohoto rozsahu.

POZNÁMKA 3 Povolené odchylky platí pro obě hranice rozsahu u spotřebičů označených jmenovitým rozsahem napětí, jehož hranice se liší více než o 10 % střední hodnoty rozsahu.
 
     
10.2 Pokud je na spotřebiči vyznačen jmenovitý proud, nesmí se proud při normální pracovní teplotě lišit od jmenovitého proudu více než o příslušnou odchylku uvedenou v tabulce 2.

Tabulka 2 – Odchylka proudu


Odchylka pro elektromechanické spotřebiče platí pro kombinované spotřebiče, pokud je proud motorů větší než 50 % jmenovitého proudu.

POZNÁMKA 1 V případě pochybností se může proud motorů změřit samostatně.

Splnění požadavku se kontroluje měřením po ustálení proudu, přičemž
  • všechny obvody, které mohou pracovat současně, jsou v činnosti;

  • spotřebič je napájen jmenovitým napětím;

  • spotřebič je v činnosti za podmínek normální činnosti.

Pokud se proud mění během cyklu činnosti, určí se proud jako střední hodnota proudu během reprezentativní periody.

POZNÁMKA 2 Zkouška se provádí při horní i spodní hranici rozsahu u spotřebičů označených více než jedním jmenovitým rozsahem napětí, pokud se vyznačený jmenovitý proud nevztahuje ke střední hodnotě příslušného rozsahu napětí, v kterémžto případě se zkouška provede při napětí rovném střední hodnotě tohoto rozsahu.

POZNÁMKA 3 Povolené odchylky platí pro obě hranice rozsahu pro spotřebiče s vyznačeným jmenovitým rozsahem napětí, jehož hranice se liší více než o 10 % střední hodnoty rozsahu.
 
     
11 Oteplení       
11.1 Spotřebiče a jejich okolí nesmí při normálním používání dosahovat nadměrné teploty.

Splnění požadavku se kontroluje určením oteplení různých částí za podmínek předepsaných v 11.2 až 11.7.

11.2 Spotřebiče držené v ruce jsou drženy ve své obvyklé poloze používání.

Spotřebiče s kolíky pro zasunutí do zásuvek se zasunou do příslušné zásuvky namontované na stěně.

Vestavné spotřebiče se nainstalují podle návodu.

Ostatní tepelné spotřebiče a ostatní kombinované spotřebiče se umístí do zkušebního koutu takto:
  • spotřebiče umístěné při normálním používání na podlaze nebo na stole se umístí na podlahu co nejblíže ke stěnám;

  • spotřebiče normálně připevněné ke stěně se připevní k jedné ze stěn co nejblíže druhé stěně a podlaze nebo stropu, jak je to pravděpodobné při normálním používání, přičemž se bere v úvahu návod;

  • spotřebiče normálně připevněné ke stropu se připevní ke stropu co nejblíže stěnám, jak je to pravděpodobné při normálním používání, přičemž se bere v úvahu návod.

Ostatní elektromechanické spotřebiče se umístí takto:
  • spotřebiče umístěné při normálním používání na podlaze nebo na stole se umístí na vodorovnou podložku;

  • spotřebiče normálně připevněné ke stěně se připevní na svislou podložku;

  • spotřebiče normálně připevněné ke stropu se připevní pod vodorovnou podložku.

Pro zkušební kout, podložky a pro instalaci vestavných spotřebičů se použije matně černě natřená překližka o tloušťce přibližně 20 mm.

U spotřebičů opatřených automatickým navijákem přívodu se odvine jedna třetina celkové délky přívodu.

Oteplení pláště přívodu se určí co nejblíže k náboji navíjecího kola a také mezi dvěma nejkrajnějšími vrstvami přívodu na navijáku.

U zařízení pro uložení přívodu jiných než automatických navijáků přívodu, které jsou určeny pro částečné uložení napájecího přívodu, zatímco je spotřebič v činnosti, se odvine 50 cm přívodu. Oteplení uložené části přívodu se určuje v nejnepříznivějším místě. 
     
11.3 Oteplení jiná než oteplení vinutí se určují pomocí termoelektrických článků z tenkých drátků umístěných tak, aby co nejméně ovlivňovaly teplotu zkoušené části.

POZNÁMKA 1 Termoelektrické články s průměrem drátků 0,3 mm se považují za termoelektrické články z tenkých drátků.

Termoelektrické články pro určování oteplení povrchu stěn, stropu a podlahy zkušebního koutu se připevní k zadní straně malých začerněných kotoučků o průměru 15 mm a tloušťce 1 mm, které jsou z mědi nebo mosazi. Přední strana kotoučku a povrch desky jsou v jedné úrovni.

Spotřebič se umístí, pokud možno tak, aby termoelektrické články měřily nejvyšší teploty.

Oteplení elektrické izolace jiné než vinutí se měří na povrchu izolace v místech, kde by porušení izolace mohlo způsobit
  • zkrat obvodu;

  • dotyk mezi živými částmi a přístupnými kovovými částmi;

  • přemostění izolace;

  • zkrácení vzdušných vzdáleností a povrchových cest pod hodnoty předepsané v kapitole 29.

POZNÁMKA 2 Pokud je nutno rozmontovat spotřebič pro umístění termoelektrických článků, musí se pozornost věnovat tomu, aby byl spotřebič správně smontován. V případě pochybností se příkon změří znovu.

POZNÁMKA 3 Příkladem míst, do kterých se umísťují termoelektrické články, jsou body, v nichž se oddělují jednotlivé žíly u vícežilových přívodů a ve kterých izolované vodiče vstupují do žárovkových objímek.


Oteplení vinutí se určuje odporovou metodou, pokud nejsou vinutí nepravidelná nebo pokud je obtížné vytvořit nutné spoje, v takovémto případě se oteplení určí pomocí termoelektrických článků.

POZNÁMKA 4 Oteplení vinutí se vypočítá ze vzorce:


kde

∆t je oteplení vinutí;
R1 odpor na počátku zkoušky;
R2 odpor na konci zkoušky;
k je rovno 234,5 pro měděná vinutí a 225 pro hliníková vinutí;
t1 teplota místnosti na počátku zkoušky;
t2 teplota místnosti na konci zkoušky.

Na počátku zkoušky jsou vinutí při teplotě místnosti. Doporučuje se, aby byl odpor vinutí na konci zkoušky určen tak, že se odpor měří co možná nejdříve po vypnutí a poté v krátkých intervalech tak, aby mohla být sestrojena křivka odporu v závislosti na čase pro zjištění odporu okamžitě po vypnutí. 
     
11.4 Tepelné spotřebiče jsou v činnosti za podmínek normální činnosti při 1,15 násobku jmenovitého příkonu.       
11.5 Elektromechanické spotřebiče jsou v činnosti za podmínek normální činnosti a jsou napájeny nejnepříznivějším napětím mezi 0,94 násobkem a 1,06 násobkem jmenovitého napětí.       
11.6 Kombinované spotřebiče jsou v činnosti za podmínek normální činnosti a jsou napájeny nejnepříznivějším napětím mezi 0,94 násobkem a 1,06 násobkem jmenovitého napětí.       
11.7 Spotřebič je v činnosti po dobu odpovídající nejnepříznivějším podmínkám normálního používání.

POZNÁMKA Trvání zkoušky se může sestávat z více než jednoho cyklu činnosti. 
     
11.8 Během zkoušky se musí oteplení nepřetržitě sledovat a nesmí přesáhnout hodnoty uvedené v tabulce 3.

Pokud však oteplení motorového vinutí přesahuje hodnotu předepsanou v tabulce 3 nebo pokud jsou pochybnosti vzhledem k třídě tepelné izolace motoru, provedou se zkoušky podle přílohy C.

Ochranná zařízení nesmí vstoupit do činnosti a zalévací hmota nesmí vytékat. 
     
Tabulka 3 – Maximální normální hodnoty oteplení
 
12 Neobsazeno       
13 Unikající proud a elektrická pevnost při pracovní teplotě       
13.1 Při pracovní teplotě nesmí být unikající proud spotřebiče nadměrný a jeho elektrická pevnost musí být dostatečná.

Splnění požadavku se kontroluje zkouškami podle 13.2 a 13.3.

Spotřebič je v činnosti za podmínek normální činnosti po dobu předepsanou v 11.7.


Tepelné spotřebiče jsou v činnosti při 1,15 násobku jmenovitého příkonu.

Elektromechanické a kombinované spotřebiče se napájí 1,06 násobkem jmenovitého napětí.

Trojfázové spotřebiče, které jsou podle návodu pro instalaci také vhodné pro jednofázové napájení, se zkouší jako jednofázové spotřebiče se třemi obvody připojenými paralelně.

Před prováděním zkoušek se odpojí ochranná impedance a odrušovací filtry.
 
     
13.2 Unikající proud se měří pomocí obvodu znázorněného na obrázku 4 IEC 60990 mezi libovolným pólem napájení a přístupnými kovovými částmi připojenými ke kovové fólii o ploše nepřesahující 20 cm x 10 cm, která se dotýká přístupných povrchů izolačních materiálů.

POZNÁMKA 1 Voltmetr znázorněný na obrázku 4 IEC 60990 je vhodný pro měření skutečné efektivní (r.m.s.) hodnoty napětí.

Pro jednofázové spotřebiče je měřicí obvod znázorněn v následujících obrázcích:
  • pokud jsou třídy ochrany II, v obrázku 1;

  • pokud jsou jiné třídy než třídy ochrany II, v obrázku 2.

Unikající proud se měří s přepínačem v každé z poloh a a b.

Pro trojfázové spotřebiče je měřicí obvod znázorněný v následujících obrázcích:
  • pokud jsou třídy ochrany II, v obrázku 3;

  • pokud jsou jiné třídy než třídy ochrany II, v obrázku 4.

U trojfázových spotřebičů se unikající proud měří se spínači a, b a c sepnutými. Měření se poté opakuje s každým ze spínačů a, b a c rozpojeným, zatímco ostatní dva spínače zůstanou sepnuty. U spotřebičů určených pro zapojení pouze do hvězdy není střední vodič připojen.

Poté, co byl spotřebič v činnosti po dobu předepsanou v 11.7, nesmí hodnoty unikajícího proudu přesáhnout následující hodnoty:
  • u spotřebičů třídy ochrany II ……………………………………… 0,25 mA

  • u spotřebičů třídy ochrany 0, 0I a III ………………………… 0,5 mA

  • u přenosných spotřebičů třídy ochrany I …………………… 0,75 mA

  • u nepřenosných elektromechanických spotřebičů ……… 3,5 mA
    třídy ochrany I

  • u nepřenosných tepelných spotřebičů ………………………… 0,75 mA
    třídy ochrany I

nebo

0,75 mA na jeden kW jmenovitého příkonu spotřebiče s maximální hodnotou 5 mA, podle toho, co je větší.

U kombinovaných spotřebičů může být celkový unikající proud uvnitř mezí předepsaných pro tepelné spotřebiče nebo pro elektromechanické spotřebiče, podle toho, co je větší, ale tyto dvě meze se nesčítají.

Pokud spotřebič obsahuje kondenzátory a je opatřen jednopólovým spínačem, opakují se měření se spínačem v poloze vypnuto.

Pokud spotřebič obsahuje tepelné řídicí zařízení, které je v činnosti při zkoušce podle kapitoly 11, měří se unikající proud bezprostředně poté, co řídicí zařízení rozpojilo obvod.

POZNÁMKA 2 Zkouška se spínačem v poloze vypnuto se provádí, aby se ověřilo, že kondenzátory připojené za jednopólovým spínačem nezpůsobují nadměrný unikající proud.

POZNÁMKA 3 Doporučuje se napájet spotřebič prostřednictvím oddělovacího ochranného transformátoru; jinak musí být izolován od země.

POZNÁMKA 4 Kovová fólie má nejvyšší možnou plochu vhledem ke zkoušenému povrchu, aniž by se překročily předepsané rozměry. Pokud je plocha fólie menší než zkoušený povrch, pohybuje se jí tak, aby se vyzkoušely všechny části povrchu. Teplo vyzařované spotřebičem by nemělo být ovlivňováno kovovou fólií.
 
     
13.3 Izolace se podrobí 1 min působení napětí v podstatě sinusového průběhu o kmitočtu 50 Hz nebo 60 Hz. U jednofázových spotřebičů jsou způsoby zapojení znázorněny v obrázku 5. Motory a trojfázové spotřebiče se zkoušejí bezprostředně po odpojení spotřebiče od napájení.

Zkušební napětí se přikládá mezi živé části a přístupné části, přičemž se nekovové části překryjí kovovou fólií. U konstrukcí třídy II, které obsahují vložený kov mezi živé části a přístupné části, se přikládá napětí přes základní a přídavnou izolaci.

POZNÁMKA 1 Pozornost by se měla věnovat tomu, aby se zabránilo přetížení elektronických obvodů.

Hodnoty zkušebních napětí jsou předepsány v tabulce 4. 
     
Tabulka 4 – Napětí pro zkoušku elektrické pevnosti
 
Zpočátku se přikládá nejvýše polovina předepsaného napětí, které se pak rychle zvýší na plnou hodnotu.

Během zkoušky nesmí dojít k průrazu.

POZNÁMKA 2 Doutnavé výboje bez poklesu napětí se zanedbávají.

POZNÁMKA 3 Vysokonapěťový zdroj použitý pro zkoušku má být schopen dodávat proud nakrátko Is mezi výstupními svorkami po nastavení výstupního napětí na příslušné zkušební napětí. Nadproudová relé obvodu nemají být v činnosti s proudem nižším, než je vypínací proud Ir. Voltmetr použitý pro měření efektivní (r.m.s.) hodnoty zkušebního napětí má být nejméně třídy 2.5 podle IEC 60051-2. Hodnoty Is a Ir jsou uvedeny v tabulce 5 pro různé typy vysokonapěťových zdrojů.
 
     
Tabulka 5 – Charakteristiky vysokonapěťových zdrojů
 
14 Přechodná přepětí

Spotřebiče musí odolat přechodným přepětím, kterým mohou být vystaveny.

Splnění požadavku se kontroluje podrobením každé vzdušné vzdálenosti, která má hodnotu menší než hodnoty předepsané v tabulce 16, zkoušce impulsním napětím.

Impulsní zkušební napětí má v nezatíženém stavu tvar odpovídající 1,2/50 µs normalizovanému impulsu specifikovaném v IEC 61180-1. Získává se z generátoru, který má virtuální impedanci 12 V. Impulsní zkušební napětí se přikládá 3 krát pro každou polaritu s intervaly nejméně 1 s.

POZNÁMKA 1 Generátor je specifikován v IEC 61180-2.

Impulsní zkušební napětí je předepsáno v tabulce 6 pro jmenovitá impulsní napětí uvedená v tabulce 15.

Tabulka 6 – Impulsní zkušební napětí

Nesmí dojít k přeskoku. Přeskok pracovní izolace je však povolen, pokud spotřebič vyhoví podle kapitoly 19 se vzdušnou vzdáleností zkratovanou.

POZNÁMKA 2 Impulsní zkušební napětí jsou vypočítána pro vzdušné vzdálenosti mezi 1 mm a 10 mm a pro polohu 200 m nad mořem. Považují se za přípustná pro polohu mezi mořskou hladinou a 500 m. Pokud se provádí zkoušky v jiných nadmořských výškách, měly by se použít další korekční faktory uvedené v 4.1.1.2.1.2 IEC 60664-1.

POZNÁMKA 3 Podrobnosti zkoušky pro celé spotřebiče se projednávají.
 
     
15 Odolnost proti vlhkosti       
15.1 Kryt spotřebiče musí zajišťovat stupeň ochrany proti vlhkosti v souladu s klasifikací spotřebiče.

Splnění požadavku se kontroluje podle 15.1.1 s ohledem na 15.1.2, přičemž není spotřebič připojen k síti.

Spotřebič musí vyhovět zkoušce elektrické pevnosti podle 16.3 a prohlídka musí ukázat, že nejsou žádné stopy vody na izolaci, které by mohly snížit vzdušné vzdálenosti a povrchové cesty pod hodnoty předepsané v kapitole 29.

POZNÁMKA Vnější kryt se pečlivě vytře, aby se odstranily zbytky vody před prohlídkou. Pozornost se musí věnovat tomu, aby při odstraňování krytu nedošlo k rozptýlení vody do spotřebiče. 
     
15.1.1 Spotřebiče jiné než spotřebiče IPX0 se podrobí zkouškám podle IEC 60529 takto:
  • spotřebiče IPX1, jak je popsáno v 14.2.1;

  • spotřebiče IPX2, jak je popsáno v 14.2.2;

  • spotřebiče IPX3, jak je popsáno v 14.2.3a;

  • spotřebiče IPX4, jak je popsáno v 14.2.4a;

  • spotřebiče IPX5, jak je popsáno v 14.2.5;

  • spotřebiče IPX6, jak je popsáno v 14.2.6;

  • spotřebiče IPX7, jak je popsáno v 14.2.7. Při této zkoušce se spotřebič ponoří do vody obsahující přibližně 1 % NaCl.

POZNÁMKA Pro zkoušení spotřebičů, které se nemohou umístit pod kmitající trubku předepsanou v IEC 60529, se může použít ruční sprcha. 
     
15.1.2 Spotřebiče držené v ruce se při zkoušce trvale otáčejí do nejnepříznivějších poloh.

Vestavné spotřebiče se nainstalují podle návodu.

Spotřebiče normálně umístěné na podlaze nebo na stole se umístí na vodorovnou podložku bez jakýchkoli otvorů, která má průměr rovný 2 násobku poloměru kmitající trubky mínus 15 cm.

Spotřebiče normálně připevněné ke stěně a spotřebiče s kolíky pro zasunutí do zásuvky se namontují jako při normálním používání do středu dřevěné desky o rozměrech, které jsou o 15 cm ± 5 cm větší než rozměry pravoúhlého průmětu spotřebiče na desku. Dřevěná deska se umístí do středu kmitající trubky.

U spotřebičů IPX3 se základna spotřebičů namontovaných na stěnu umístí do stejné úrovně jako osa čepu kmitající trubky.

U spotřebičů IPX4 tvoří osa čepu kmitající trubky osu spotřebiče. U spotřebičů normálně používaných na podlaze nebo na stole je však pohyb omezen na 2 násobek 90° od kolmice po dobu 5 min, přičemž se podložka umístí do úrovně osy čepu kmitající trubky.

Pokud návod pro spotřebiče namontované na stěnu uvádí, že se má spotřebič umístit těsně v úrovni podlahy a uvádí vzdálenost, umístí se deska pod spotřebič v této vzdálenosti. Rozměry desky jsou o 15 cm větší než vodorovný průmět spotřebiče.

Spotřebiče s připojením typu X s výjimkou spotřebičů opatřených speciálně upraveným přívodem se opatří nejméně odolným povoleným typem pohyblivého přívodu nejmenšího průřezu předepsaného v tabulce 13.

Odnímatelné části se odejmou a, pokud je to nutné, podrobí se příslušné přípravě s hlavní částí. Pokud však návod uvádí, že má být část odejmuta při údržbě prováděné uživatelem a je potřebný nástroj, tato část se neodnímá. 
     
15.2 Spotřebiče, které jsou při normálním používání vystaveny přelití kapaliny, musí být konstruovány tak, aby takové přelití neovlivňovalo jejich elektrickou izolaci.

Splnění požadavku se kontroluje následující zkouškou.

Spotřebiče s připojením typu X s výjimkou spotřebičů opatřených speciálně upraveným přívodem se opatří nejméně odolným povoleným typem pohyblivého přívodu o nejmenším průřezu předepsaném v tabulce 13.

Spotřebiče obsahující přívodku se zkoušejí s příslušnou nástrčkou ve své poloze nebo bez ní, podle toho, co je nejnepříznivější.

Odnímatelné části se odejmou.

Nádržka na kapalinu spotřebiče se zcela naplní vodou obsahující přibližně 1 % NaCl a další množství rovné 15 % objemu nádržky nebo 0,25 l, podle toho, co je větší, se plynule přilévá po dobu 1 min.

Spotřebič musí vyhovět při zkoušce elektrické pevnosti podle 16.3 a prohlídka musí ukázat, že nejsou stopy vody na izolaci, které by mohly vést ke snížení vzdušných vzdáleností nebo povrchových cest pod hodnoty předepsané v kapitole 29. 
     
15.3 Spotřebiče musí být odolné proti vlhkosti, která se může vyskytnout při normálním používání.

Splnění požadavku se kontroluje následující zkouškou.

Spotřebiče, které se podrobily zkouškám podle 15.1 nebo 15.2, se umístí na 24 h do normální atmosféry.

Případné vstupní otvory pro přívod se nechají otevřené. Pokud má spotřebič vylamovací otvory, jeden z nich se otevře. Odnímatelné části se odejmou a, pokud je to nutné, podrobí se zkoušce vlhkostí s hlavní částí.

Zkouška vlhkostí se provádí 48 h ve vlhkostní skříni obsahující vzduch o relativní vlhkosti (93 ± 3) %.

Teplota vzduchu se udržuje v rozmezí 1 K od libovolné vhodné teploty t mezi 20 °C a 30 °C. Před umístěním do vlhkostní skříně se spotřebič vytemperuje na teplotu t +4 0 C .

POZNÁMKA 1 Ve většině případů může být spotřebič vytemperován na předepsanou teplotu udržováním při této teplotě nejméně 4 h před zkouškou vlhkostí.

POZNÁMKA 2 Relativní vlhkost (93 ±3) % může být dosažena vložením nasyceného roztoku Na2 SO4 nebo KNO3 ve vodě do vlhkostní skříně tak, aby měl dostatečně velký styčný povrch se vzduchem.

POZNÁMKA 3 Předepsané podmínky je možno dosáhnout zajištěním stálé cirkulace vzduchu uvnitř tepelně izolované vlhkostní skříně.


Spotřebič musí vyhovět zkouškám podle kapitoly 16 ve vlhkostní skříni nebo v místnosti, ve které byl spotřebič vytemperován na předepsanou teplotu po opětovné montáži částí, které mohly být odejmuty. 
     
16 Unikající proud a elektrická pevnost       
16.1 Unikající proud spotřebiče nesmí být nadměrný a jeho elektrická pevnost musí být dostatečná.

Splnění požadavku se kontroluje zkouškami podle 16.2 a 16.3.

Před prováděním zkoušek se odpojí ochranná impedance od živých částí.

Zkoušky se provádí se spotřebičem při teplotě okolí a nepřipojeném k síti. 
     
16.2 Střídavé zkušební napětí se přikládá mezi živé části a přístupné kovové části, které jsou připojeny ke kovové fólii o ploše nepřesahující 20 cm x 10 cm dotýkající se přístupných povrchů z izolačních materiálů.

Zkušební napětí je
  • 1,06 násobek jmenovitého napětí pro jednofázové spotřebiče;

  • 1,06 násobek jmenovitého napětí dělený √3 pro trojfázové spotřebiče.

Unikající proud se měří do 5 s po přiložení zkušebního napětí.

Unikající proud nesmí přesáhnout následující hodnoty:
  • u spotřebičů třídy ochrany II ……………………………………………… 0,25 mA

  • u spotřebičů třídy ochrany 0, 0I a III ………………………………… 0,5 mA

  • u přenosných spotřebičů třídy ochrany I …………………………… 0,75 mA

  • u nepřenosných elektromechanických spotřebičů
    třídy ochrany I …………………………………………………………………………3,5 mA

  • u nepřenosných tepelných spotřebičů třídy ochrany I ……… 0,75 mA

nebo

0,75 mA na jeden kW jmenovitého příkonu spotřebiče s maximální hodnotou 5 mA, podle toho, co je větší.

Hodnoty předepsané výše se násobí dvěma, pokud mají všechna řídicí zařízení polohu vypnuto ve všech pólech. Násobí se také dvěma pokud
  • spotřebič nemá řídicí zařízení jiné než tepelnou pojistku nebo

  • všechny termostaty, omezovače teploty a regulátory energie nemají polohu vypnuto nebo

  • spotřebič má odrušovací filtry. V tomto případě nesmí unikající proud s odpojenými filtry přesáhnout předepsaných mezních hodnot.

U kombinovaných spotřebičů může být celkový unikající proud v rozsahu mezních hodnot předepsaných pro tepelné spotřebiče nebo elektromechanické spotřebiče, podle toho, co je větší, ale tyto dvě mezní hodnoty se nesčítají. 
     
16.3 Bezprostředně po zkoušce podle 16.2 se na izolaci působí napětím v podstatě sinusového průběhu o kmitočtu 50 Hz nebo 60 Hz po dobu 1 min. Hodnoty zkušebního napětí pro různé typy izolace jsou uvedeny v tabulce 7.

Přístupné části z izolačního materiálu se pokryjí kovovou fólií.

POZNÁMKA 1 Je nutno dbát na to, aby kovová fólie byla umístěna tak, aby nenastal přeskok na hranách izolace 
     
Tabulka 7 – Zkušební napětí
 
Zkušební napětí se přikládá mezi přístupné kovové části a napájecí přívod, který je ovinut kovovou fólií, kde je na vstupu opatřen vyložením, návlačkou nebo uchycením přívodu, přičemž jsou upínací šrouby utaženy 2/3 krouticího momentu předepsaného v tabulce 14. Zkušební napětí je 1 250 V pro spotřebiče třídy ochrany 0 a I a 1 750 V pro spotřebiče třídy ochrany II.

POZNÁMKA 2 Vysokonapěťový zdroj použitý pro zkoušku je popsán v poznámce 3 článku 13.3.

POZNÁMKA 3 U konstrukcí třídy II obsahujících jak zesílenou tak i dvojitou izolaci je nutno dbát na to, aby napětí přiložené k zesílené izolaci nepřetížilo základní nebo přídavnou izolaci.

POZNÁMKA 4 V konstrukcích, ve kterých není možné zkoušet základní a přídavnou izolaci odděleně, se izolace podrobí působení zkušebních napětí předepsaných pro zesílenou izolaci.

POZNÁMKA 5 Při zkoušení izolačních povlaků se může kovová fólie přitlačovat na izolaci pomocí sáčku s pískem tak, aby byl tlak přibližně 5 kPa. Zkouška se může omezit na místa, u nichž je pravděpodobné, že je izolace slabá, např. v místech, kde jsou pod izolací ostré kovové hrany.

POZNÁMKA 6 Pokud je to možné, zkoušejí se izolační vyložení samostatně.

POZNÁMKA 7 Je třeba dbát na to, aby se zabránilo přetěžování elektronických obvodů.


Zpočátku se přiloží nejvýše polovina předepsaného napětí, které se pak rychle zvýší na plnou hodnotu.

Při zkoušce nesmí dojít k průrazu. 
     
17 Ochrana transformátorů a přidružených obvodů proti přetížení

Spotřebiče obsahující obvody napájené z transformátoru musí být konstruovány tak, aby v případě zkratu, k němuž může dojít při normálním používání, se transformátory nebo přidružené obvody nadměrně nezahřívaly.

POZNÁMKA 1 Příkladem jsou zkratování holých nebo nedostatečně izolovaných vodičů přístupných obvodů, které jsou v činnosti při bezpečném malém napětí.

POZNÁMKA 2 Poškození základní izolace se při normálním používání nepovažuje za pravděpodobné.

Splnění požadavku se kontroluje vyvoláním nejnepříznivějšího zkratu nebo přetížení, které se pravděpodobně mohou vyskytnout při normálním používání, přičemž se spotřebič napájí 1,06 násobkem nebo 0,94 násobkem jmenovitého napětí, podle toho, co je nepříznivější.


Oteplení izolace vodičů v obvodech na bezpečné malé napětí nesmí přesáhnout příslušnou hodnotu předepsanou v tabulce 3 o více než 15 K.

Teplota vinutí nesmí přesáhnout hodnoty předepsané v tabulce 8. Tyto mezní hodnoty však neplatí pro transformátory bezpečné při poruše vyhovující podle článku 15.5 IEC 61558-1. 
     
18 Trvanlivost

POZNÁMKA Tam, kde je to nezbytné, jsou požadavky a zkoušky uvedeny v Části 2
     
19 Abnormální činnost       
19.1 Spotřebiče musí být, pokud je to proveditelné, konstruovány tak, aby se odstranilo nebezpečí v důsledku abnormální činnosti nebo nepečlivé obsluhy, vzniku požáru, mechanického poškození snižujícího bezpečnost nebo ochranu před úrazem elektrickým proudem.

Elektronické obvody musí být navrženy a použity tak, aby nezpůsobily v případě selhání, že se spotřebič stane nebezpečným z hlediska úrazu elektrickým proudem, nebezpečím požáru, mechanickým nebezpečím nebo nebezpečným selháním funkce.

Spotřebiče obsahující topné články se podrobí zkouškám podle 19.2 a 19.3. Navíc takové spotřebiče, které mají řídicí zařízení, které omezí teplotu během kapitoly 11, se podrobí zkouškám podle 19.4 a, pokud je to použitelné, zkoušce podle 19.5. Spotřebiče obsahující topné články PTC se také podrobí zkoušce podle 19.6.

Spotřebiče obsahující motory se podrobí zkouškám podle 19.7 až 19.10, pokud je to použitelné.

Spotřebiče obsahující elektronické obvody se také podrobí zkouškám podle 19.11 a 19.12, pokud je to použitelné.

Pokud není předepsáno jinak, pokračují zkoušky, dokud nesamočinně nastavitelná tepelná pojistka nevstoupí do činnosti nebo dokud se nedosáhne ustálených podmínek. Pokud topný článek nebo záměrně zeslabená část trvale rozpojí obvod, opakuje se příslušná zkouška na druhém vzorku. Tato druhá zkouška musí být ukončena stejným způsobem, pokud není ukončena jiným uspokojivým způsobem.

POZNÁMKA 1 Záměrně zeslabená část je část určená pro přerušení za podmínek abnormální činnosti, aby se zabránilo vzniku podmínek, které by mohly snížit bezpečnost podle této normy. Takové části mohou být výměnné části, jako je rezistor nebo kondenzátor nebo část součásti, která se nahrazuje, jako je nepřístupná tepelná pojistka vestavěná do motoru.

POZNÁMKA 2 Pojistky, tepelné pojistky, nadproudová ochranná zařízení nebo podobná zařízení vestavěná do spotřebiče mohou být použita pro zajištění nezbytné ochrany. Ochranné zařízení v pevném vedení nezajišťuje dostatečnou ochranu.


Pokud není předepsáno jinak, simuluje se pouze jedna abnormální podmínka v daném čase.

POZNÁMKA 3 Pokud se u stejného spotřebiče provádí více než jedna zkouška, provádí se tyto zkoušky postupně oté, co spotřebič vychladnul na teplotu okolí.

POZNÁMKA 4 U kombinovaných spotřebičů se zkoušky provádí s motory a topnými články pracujícími současně za podmínek normální činnosti, přičemž na každý motor a topný článek se aplikuje vždy jen jedna zkouška.

POZNÁMKA 5 Jestliže je uvedeno, že se má zkratovat řídicí zařízení, může se místo toho vyřadit z činnosti.

Pokud není předepsáno jinak, splnění zkoušek podle této kapitoly se kontroluje, jak je popsáno v 19.13.
 
     
19.2 Spotřebiče s topnými články se zkoušejí za podmínek předepsaných v kapitole 11, ale s omezeným odváděním tepla. Napájecí napětí určené před zkouškou je takové, aby se požadovaný příkon rovnal 0,85 násobku jmenovitého příkonu za podmínek normální činnosti po ustálení příkonu. Toto napětí se udržuje v průběhu zkoušky.       
19.3 Zkouška podle 19.2 se opakuje ale s napájecím napětím určeným před zkouškou takovým, aby se příkon rovnal 1,24 násobku jmenovitého příkonu za podmínek normální činnosti po ustálení příkonu.

Toto napětí se udržuje v průběhu zkoušky. 
     
19.4 Spotřebič se zkouší za podmínek popsaných v kapitole 11. Případné řídicí zařízení, které omezuje teplotu při zkoušce podle kapitoly 11, se zkratuje.

POZNÁMKA Pokud spotřebič obsahuje více než jedno řídicí zařízení, zkratují se tato zařízení postupně. 
     
19.5 Zkouška podle 19.4 se opakuje u spotřebičů třídy ochrany 0I a I, které obsahují opláštěné nebo zapouzdřené topné články. Řídicí zařízení se však nezkratují, ale jeden konec topného článku se připojí ke svému plášti.

Tato zkouška se opakuje s opačnou polaritou napájení spotřebiče a s druhým koncem topného článku připojeným k plášti.

Zkouška se neprovádí u spotřebičů určených pro trvalé připojení k pevnému vedení a u spotřebičů, kde při zkoušce podle 19.4 nastane odpojení všech pólů.

POZNÁMKA 1 Spotřebiče se středním vodičem se zkoušejí se středním vodičem připojeným k plášti.

POZNÁMKA 2 U zapouzdřených topných článků se považují kovové kryty za plášť.
 
     
19.6 Spotřebiče s topnými články PTC se napájí jmenovitým napětím, dokud se nedosáhne ustálených podmínek vzhledem k příkonu a k teplotě.

Pracovní napětí topných článků PTC se zvýší o 5 %a spotřebič je v činnosti, dokud se opět nedosáhne ustálených podmínek. Napětí se poté zvyšuje po podobných krocích, dokud se nedosáhne 1,5 násobku pracovního napětí, nebo dokud se topný článek PTC nepřeruší, podle toho, co nastane dříve. 
     
19.7 Spotřebič je v činnosti za podmínek zablokování takto
  • zablokuje se rotor, pokud je krouticí moment zablokovaného rotoru menší než při plném zatížení;

  • u ostatních spotřebičů se zablokují pohyblivé části.

POZNÁMKA 1 Pokud má spotřebič více než jeden motor, opakuje se zkouška pro každý motor zvlášť.

POZNÁMKA 2 Alternativní zkoušky pro ochrany motorů jsou uvedeny v příloze D.


Spotřebiče obsahující motory, které mají kondenzátory v obvodu pomocného vinutí, jsou v činnosti se zablokovaným rotorem, přičemž se kondenzátory odpojují postupně. Zkouška se opakuje s kondenzátory postupně zkratovanými, pokud nejsou třídy P2 podle IEC 60252.

POZNÁMKA 3 Tato zkouška se provádí se zablokovaným rotorem, protože některé motory se mohou rozběhnout, takže by mohlo být dosaženo rozdílných výsledků.

Při každé ze zkoušek se spotřebiče opatřené časovým spínačem nebo programátorem napájejí jmenovitým napětím po dobu rovnající se maximální době povolené časovým spínačem nebo programátorem.

Ostatní spotřebiče se napájejí jmenovitým napětím po dobu
  • 30 s pro

    • spotřebiče držené v ruce,

    • spotřebiče, které musí být udržovány v sepnutém stavu rukou nebo nohou a

    • spotřebiče, které jsou trvale zatěžovány rukou;

  • 5 min pro ostatní spotřebiče, které jsou v činnosti pod dohledem;

  • dokud se nedosáhne ustálených podmínek u ostatních spotřebičů.

POZNÁMKA 4 Spotřebiče, které se zkoušejí po dobu 5 min, jsou uvedeny v příslušné Části 2.

Během zkoušky nesmí teplota vinutí přesáhnou příslušné hodnoty předepsané v tabulce 8. 
     
Tabulka 8 – Maximální teploty vinutí
 
19.8 U spotřebičů obsahujících trojfázové motory se odpojí jedna fáze. Spotřebič je poté v činnosti za podmínek normální činnosti a napájí se jmenovitým napětím po dobu předepsanou v 19.7.       
19.9 Zkouška přetížením se provádí u spotřebičů obsahujících motory, které jsou určeny pro dálkové nebo automatické ovládání, nebo u nichž je pravděpodobné, že budou v činnosti nepřetržitě.

Spotřebič je v činnosti za podmínek normální činnosti a napájen jmenovitým napětím, dokud se nedosáhne ustálených podmínek. Zatížení se potom zvýší tak, aby se proud procházející vinutím motoru zvýšil o 10 %, a spotřebič je opět v činnosti, dokud se nedosáhne ustálených podmínek, přičemž se napájecí napětí udržuje na původní hodnotě. Zatížení se opět zvýší a zkouška se opakuje, dokud nevstoupí ochranné zařízení do činnosti nebo dokud se motor nezastaví.

Při zkoušce nesmí teplota vinutí přesáhnout
  • 140 °C pro izolaci vinutí třídy A;

  • 155 °C pro izolaci vinutí třídy E;

  • 165 °C pro izolaci vinutí třídy B;

  • 180 °C pro izolaci vinutí třídy F;

  • 200 °C pro izolaci vinutí třídy H;

  • 220 °C pro izolaci vinutí třídy 200;

  • 240 °C pro izolaci vinutí třídy 220;

  • 270 °C pro izolaci vinutí třídy 250.

POZNÁMKA 1 Pokud není možné měnit zvyšovat zatížení po vhodných krocích, vyjme se motor ze spotřebiče a zkouší se odděleně.

POZNÁMKA 2 Alternativní zkoušky pro ochrany motorů jsou uvedeny v příloze D.
 
     
19.10 Spotřebiče obsahující sériové motory jsou v činnosti s nejnižším možným zatížením a jsou napájeny 1,3 násobkem jmenovitého napětí po dobu 1 min.

Během zkoušky nesmí ze spotřebiče vypadávat části. 
     
19.11 Elektronické obvody se kontrolují vyhodnocením poruch specifikovaných v 19.11.2 pro všechny obvody nebo části obvodů, pokud nesplňují podmínky specifikované v 19.11.1.

POZNÁMKA 1 Všeobecně z prozkoumání spotřebiče a ze schématu jeho zapojení vyplynou poruchy, které se musí simulovat, aby se zkoušení mohlo omezit na ty případy, u nichž lze předpokládat, že vyvolají nejnepříznivější výsledky.

Pokud spotřebič obsahuje ochranný elektronický obvod, provádí se zkouška předepsaná v 19.11.3.

Pokud bezpečnost spotřebiče při libovolné poruše závisí na činnosti miniaturního tavného členu vyhovujícím podle IEC 60127, provede se zkouška podle 19.12.

Při zkouškách a po každé zkoušce nesmí teplota vinutí přesáhnout hodnoty předepsané v tabulce 8. Tyto meze však neplatí pro transformátory bezpečné při poruše vyhovující článku 15.5 IEC 61558-1. Spotřebič musí splňovat podmínky předepsané v 19.13. Jakýkoli proud protékající ochranou impedancí nesmí přesáhnout hodnoty předepsané v 8.1.4.

POZNÁMKA 2 Pokud není nutné nahradit po kterékoli ze zkoušek součásti, provede se zkouška elektrické pevnosti požadovaná podle 19.13 pouze po závěrečné zkoušce elektronického obvodu.

Pokud dojde k rozpojení vodiče na desce plošných spojů, považuje se spotřebič za splňující požadavky zkoušky za předpokladu, že jsou splněny tři následující podmínky
  • materiál desky plošného spoje vyhoví zkoušce podle přílohy E,

  • žádný z uvolněných vodičů nesníží vzdušné vzdálenosti a povrchové cesty mezi živými částmi a přístupnými kovovými částmi pod hodnoty předepsané v kapitole 29,

  • spotřebič vyhoví zkouškám podle 19.11.2 s rozpojeným vodičem přemostěným.

 
     
19.11.1 Poruchy a) až f) specifikované v 19.11.2 se neaplikují u obvodů nebo částí obvodů, kde jsou splněny obě následující podmínky:
  • elektronický obvod je obvod s nízkým příkonem, jak je popsáno níže;

  • ochrana před úrazem elektrickým proudem, nebezpečím požáru, mechanickým nebezpečím nebo nebezpečným selháním částí spotřebiče nespočívá ve správné funkci elektronického obvodu.

Příklad obvodu s nízkým příkonem je znázorněn na obrázku 6 a je určen takto.

Spotřebič se napájí jmenovitým napětím a proměnný rezistor nastavený na maximální odpor se připojí mezi hledaný bod a opačný pól napájecího zdroje. Odpor se poté snižuje, dokud příkon dodávaný do rezistoru nedosáhne maxima. Body nejblíže napájecímu zdroji, ve kterých maximální příkon dodávaný do rezistoru nepřekročí 15 W za 5 s, se nazývají body s nízkým příkonem. Část obvodu dále od napájecího zdroje se považuje za obvod s nízkým příkonem.

POZNÁMKA 1 Měření se provádí pouze z jednoho pólu napájecího zdroje, přednostně z toho, který dává nejméně bodů s nízkým příkonem.

POZNÁMKA 2 Při určování bodů s nízkým příkonem se doporučuje začít s body blíže napájecímu zdroji.

POZNÁMKA 3 Příkon spotřebovaný proměnným rezistorem se měří wattmetrem.
 
     
19.11.2 Uvažují se následující podmínky a, pokud je to nutné, postupně se aplikují, přičemž se uvažují po sobě tyto poruchy:
  1. zkratování pracovní izolace, pokud jsou vzdušné vzdálenosti a povrchové cesty menší než hodnoty předepsané v kapitole 29;

  2. rozpojení ve svorkách libovolné součásti;

  3. zkratování kondenzátorů, pokud nevyhovují podle IEC 60384-14;

  4. zkratování libovolných dvou svorek elektronické součásti jiné než integrovaných obvodů. Tato porucha se neaplikuje mezi dvěma obvody optočlenu;

  5. poškození triaků pracujících jako diody;

  6. poškození integrovaného obvodu. V tomto případě se vyhodnocují nebezpečné situace spotřebiče, aby se zajistilo, že bezpečnost nebude záležet na správné funkci takové součásti. Všechny možné výstupní signály se považují za poruchy vzniklé uvnitř integrovaného obvodu. Pokud je možno prokázat, že není pravděpodobné, aby se objevil zvláštní výstupní signál, tato porucha se neuvažuje.

POZNÁMKA 1 Součásti takové, jako jsou tyristory a triaky, se nepodrobují poruše f).

POZNÁMKA 2 Mikroprocesory se zkoušejí jako integrované obvody.


Porucha f) se použije pro zapouzdřené a podobné součástky, pokud nemůže být obvod vyhodnocen jinými metodami.

Rezistory s pozitivním teplotním součinitelem se nezkratují, pokud jsou použity v rozsahu specifikací výrobce.

Termistory PTC-S se však zkratují, pokud nevyhovují podle IEC 60738-1.

Dále se každý obvod s nízkým příkonem zkratuje připojením bodu s nízkým příkonem k pólu napájecího zdroje, ze kterého se provádí měření.

Pro simulování poruch je spotřebič v činnosti za podmínek předepsaných v kapitole 11, ale napájený jmenovitým napětím.

Při simulování poruch je doba trvání zkoušky
  • jak je předepsáno v 11.7, ale pouze pro jeden cyklus činnosti a pouze, pokud porucha nemůže být rozpoznána uživatelem, např. změna teploty;

  • jak je předepsáno v 19.7, pokud může být porucha zpozorována uživatelem, např. když se zastaví motor kuchyňského strojku;

  • dokud nedojde k ustálení podmínek u obvodů trvale připojených k síti, např. pohotovostní obvody.

V každém případě se zkouška ukončí, pokud dojde k přerušení napájení ve spotřebiči. 
     
19.11.3 Pokud obsahuje spotřebič ochranný elektronický obvod, který je v činnosti pro zajištění splnění požadavků kapitoly 19, opakuje se příslušná zkouška se simulováním jedné poruchy, jak je označeno v a) až f) článku 19.11.2.       
19.12 Pokud bezpečnost spotřebiče závisí na činnosti miniaturního tavného členu vyhovujícího podle IEC 60127, během libovolné poruchy předepsané v 19.11.2, opakuje se zkouška ale s miniaturním tavným členem nahrazeným ampérmetrem. Pokud změřený proud
  • nepřesahuje 2,1 násobek jmenovitého proudu tavného členu, nepovažuje se obvod za dostatečně chráněný a zkouška se provede s tavným členem zkratovaným;

  • je nejméně 2,75 násobek jmenovitého proudu tavného členu, považuje se obvod za dostatečně chráněný;

  • je mezi 2,1 násobkem a 2,75 násobkem jmenovitého proudu tavného členu, zkratuje se tavný člen a zkouška se provede

    • po příslušnou dobu nebo 30 min, podle toho, co je kratší, u rychlých tavných členů;

    • po příslušnou dobu nebo 2 min, podle toho, co je kratší, u tavných členů se zpožděním.

POZNÁMKA 1 V případě pochybností při určování proudu se musí vzít v úvahu maximální odpor tavného členu.

POZNÁMKA 2 Ověřování, zda tavný člen může hrát roli ochranného zařízení, je založeno na charakteristikách specifikovaných v IEC 60127, která též uvádí informace nutné pro výpočet maximálního odporu tavného členu.


POZNÁMKA 3 Ostatní pojistky se považují za záměrně zeslabené části podle 19.1. 
     
19.13 Během zkoušek nesmí ze spotřebiče šlehat plameny, vytékat roztavený kov nebo unikat jedovatý nebo hořlavý plyn v nebezpečném množství a oteplení nesmí přesáhnout hodnoty uvedené v tabulce 9.

Po zkouškách a po ochlazení spotřebiče přibližně na teplotu místnosti nesmí být kryty deformovány tak, aby byl narušen soulad s kapitolou 8 a spotřebič musí vyhovět podle 20.2, pokud může být ještě v činnosti. 
     
Tabulka 9 – Maximální abnormální oteplení
 
Izolace spotřebičů jiných než spotřebičů třídy ochrany III musí po vychladnutí přibližně na teplotu okolí vyhovět zkoušce elektrické pevnosti podle 16.3, přičemž je zkušební napětí předepsáno v tabulce 4.

POZNÁMKA Před touto zkouškou elektrické pevnosti se neprovádí příprava ve vlhku podle 15.3.

U spotřebičů, které se při normálním používání ponořují nebo plní vodivou kapalinou, se spotřebič ponoří do vody na 24 h před provedením zkoušky elektrické pevnosti. 
     
20 Stabilita a mechanická nebezpečí       
20.1 Spotřebiče jiné než připevněné spotřebiče a spotřebiče držené v ruce určené k používání na povrchu, jako je podlaha nebo stůl, musí mít dostatečnou stabilitu.

Splnění požadavku se kontroluje následující zkouškou, přičemž se spotřebiče obsahující přívodku opatří příslušnou nástrčkou a pohyblivým přívodem.

Spotřebič se umístí do libovolné polohy obvyklé při normálním používání na rovinu nakloněnou 10° od vodorovné roviny, přičemž napájecí přívod spočívá na nakloněné rovině v nejnepříznivější poloze. Pokud však část spotřebiče přijde do styku s vodorovným podkladním povrchem při naklonění spotřebiče o úhel 10°, umístí se spotřebič na vodorovnou podložku a nakloní se v nejnepříznivějším směru o úhel 10°.


POZNÁMKA 1 Spotřebič se nepřipojuje k síti.

POZNÁMKA 2 Zkouška na vodorovné podložce může být nutná pro spotřebiče opatřené kolečky, válečky nebo nožkami.

POZNÁMKA 3 Kolečka nebo válečky se zablokují, aby se zabránilo pojezdu spotřebiče.


Spotřebiče opatřené dvířky se zkoušejí s dvířky otevřenými nebo uzavřenými, podle toho, co je nepříznivější.

Spotřebiče určené pro plnění kapalinou uživatelem při normálním používání se zkoušejí prázdné nebo naplněné nejnepříznivějším množstvím vody na objem vyznačený v návodu.

Spotřebič se nesmí převrhnout.

U spotřebičů s topnými články se zkouška opakuje s úhlem naklonění zvýšeným o 15°. Pokud se spotřebič převrhne v jedné nebo více polohách, podrobí se zkouškám podle kapitoly 11 v každé z těchto poloh převržení.

Během této zkoušky nesmí oteplení přesáhnout hodnoty uvedené v tabulce 9. 
     
20.2 Pohyblivé části spotřebičů musí být, pokud je to slučitelné s používáním a činností spotřebiče, umístěny nebo zakryty tak, aby byla zajištěna dostatečná ochrana osob před zraněním při normálním používání.

POZNÁMKA 1 U některých spotřebičů je úplná ochrana nemožná, např. u šicích strojů, šlehačů a elektrických nožů.

Ochranné kryty, návlačky a podobné části musí být nesnadno odnímatelné části a musí mít dostatečnou mechanickou pevnost.

POZNÁMKA 2 Kryty, které mohou být otevřeny vyřazením blokovacího zařízení z činnosti prostřednictvím zkušební sondy, se považují za odnímatelné části.

Neočekávané opětovné zapnutí samočinně nastavitelných tepelných pojistek a nadproudových ochranných zařízení nesmí způsobit nebezpečí.

POZNÁMKA 3 Příkladem spotřebičů, ve kterých by samočinně nastavitelné tepelné pojistky a nadproudová ochranná zařízení mohly způsobit nebezpečí, jsou šlehače a ždímačky.

Splnění požadavku se kontroluje prohlídkou, zkouškami podle kapitoly 21 a působením síly nepřesahující 5 N pomocí zkušební sondy, která je podobná zkušební sondě B podle IEC 61032 ale, která má kruhovou zarážku o průměru 50 mm namísto nekruhové zarážky.


U spotřebičů opatřených pohyblivými zařízeními takovými, jako jsou zařízení určená pro změnu napětí řemenů, se zkouška se zkušební sondou provádí s těmito zařízeními nastavenými do nejnepříznivější polohy v rozsahu jejich nastavení. Pokud je to nutné, řemeny se odejmou.

Nesmí být možné se touto zkušební sondou dotknout nebezpečných pohyblivých částí. 
     
21 Mechanická pevnost       
Spotřebiče musí mít dostatečnou mechanickou pevnost a musí být konstruovány tak, aby odolávaly takovému hrubému zacházení, které se může očekávat při normálním používání.

Splnění požadavku se kontroluje působením rázů na spotřebič prostřednictvím pružinového přístroje, jak je specifikován v IEC 60068-2-75.
Spotřebič se pevně podloží a působí se třemi rázy na každý bod krytu, kde se předpokládá, že je slabý, rázovou energií 0,5 J ±0,04 J.

POZNÁMKA 1 Aby se zajistilo pevné podložení spotřebiče, může být nutné ho umístit proti pevné stěně z cihel, betonu nebo podobného materiálu. Ke stěně se pevně připevní deska z polyamidu, přičemž se pozornost věnuje tomu, aby se zajistilo, že nebude znatelná vzduchová mezera mezi deskou a stěnou. Deska má tvrdost podle Rockwella HR 100, tloušťku nejméně 8 mm a dostatečnou plochu, aby se zajistilo, že všechny části spotřebiče budou podloženy.
Pokud je to nutné, působí se rázy také na rukojeti, páčky, knoflíky a podobné části a na signální žárovky a jejich kryty ale pouze, pokud žárovky nebo kryty vyčnívají z krytu více než o 10 mm nebo pokud jejich plocha přesahuje 4 cm2. Žárovky ve spotřebiči a jejich kryty se zkoušejí pouze, pokud je pravděpodobné jejich poškození při normálním používání.

POZNÁMKA 2 Jestliže se použije kuželová spoušť u ochranné mřížky viditelně žhnoucího topného článku, je nutno dbát na to, aby hlava kladiva při pronikání ochrannou mřížkou nezasáhla topný článek.
Po zkoušce nesmí spotřebič vykazovat poškození, které by mohlo ovlivnit soulad s touto normou a soulad s 8.1, 15.1 a kapitolou 29. V případě pochybností se přídavná a zesílená izolace podrobí zkoušce elektrické pevnosti podle 16.3.

POZNÁMKA 3 Poškození povrchové úpravy, malé stopy po úderu, které nesnižují vzdušné vzdálenosti a povrchové cesty pod hodnoty předepsané v kapitole 29, a malé úlomky, které nepříznivě neovlivňují ochranu před přístupem k živým částem nebo vlhkostí, se ignorují.

POZNÁMKA 4 Pokud je ozdobný kryt chráněn vnitřním krytem, ignoruje se porušení ozdobného krytu, pokud vnitřní kryt samotný vyhoví zkoušce.
V případě pochybností, zda bylo poškození vyvoláno předchozími rázy, se toto poškození nebere v úvahu a působí se skupinou tří rázů na stejné místo na novém vzorku, který pak musí při zkoušce vyhovět.

POZNÁMKA 5 Trhlinky, které nejsou viditelné pouhým okem a povrchové trhlinky u výrobků vyztužených vlákny a podobnými materiály, se ignorují.  
     
22 Konstrukce       
22.1 Pokud je spotřebič označen první číslicí IP systému, musí být splněny příslušné požadavky IEC 60529.
Splnění požadavku se kontroluje příslušnými zkouškami.  
     
22.2 Nepřenosné spotřebiče musí být opatřeny prostředky pro zajištění odpojení všech pólů od sítě.
Takové prostředky musí být jedny z následujících:
– napájecí přívod opatřený vidlicí;
– spínač splňující požadavky 24.3;
– prohlášení v návodu, že je nutno zajistit rozpojení v pevném vedení;
– přívodka.
Jednopólové spínače a jednopólová ochranná zařízení, která odpojují topné články od sítě v jednofázových, trvale připojených spotřebičů třídy ochrany I, musí být připojeny k fázovému vodiči.
Splnění požadavku se kontroluje prohlídkou. 
     
22.3 Spotřebiče s kolíky pro vložení do zásuvek nesmí tyto zásuvky nadměrně namáhat. Prostředky pro držení kolíků musí vydržet síly, kterým budou kolíky pravděpodobně podrobeny při normálním používání.

Splnění požadavku se kontroluje zasunutím kolíků spotřebiče do zásuvky bez ochranného kontaktu. Zásuvka je otočná kolem vodorovného čepu procházejícího ve vzdálenosti 8 mm za čelní plochou zásuvky a v rovině kontaktních dutinek.
Krouticí moment, kterým se musí působit na zásuvku, aby se její čelní plocha udržela ve svislé rovině, nesmí přesáhnout 0,25 Nm.

POZNÁMKA Krouticí moment, kterým se působí na samotnou zásuvku, se nezahrnuje do této hodnoty.  
     
Nový vzorek spotřebiče se pevně drží tak, aby se neovlivnilo uchycení kolíků. Spotřebič se umístí do tepelné skříně na 1 h při teplotě 70 °C ± 2 °C. Spotřebič se poté vyjme z tepelné skříně a tahovou silou 50 N se bezprostředně působí 1 min na každý kolík podél jejich podélné osy.
Po vychladnutí spotřebiče na teplotu okolí se nesmí kolíky pohnout o více než 1 mm.
Každý kolík se podrobí otáčení momentem 0,4 Nm, kterým se působí 1 min v každém směru. Kolíky se nesmí otáčet, pokud by otáčení ovlivnilo splnění požadavků této normy.  
     
22.4 Spotřebiče pro ohřev kapalin a spotřebiče způsobující nadměrné chvění nesmí být opatřeny kolíky pro zasunutí do zásuvek.
Splnění požadavku se kontroluje prohlídkou. 
     
22.5 Spotřebiče určené pro připojení k síti pomocí vidlice musí být konstruovány tak, aby při normálním používání neexistovalo nebezpečí úrazu elektrickým proudem z nabitých kondenzátorů při dotyku kolíků vidlice.

POZNÁMKA Kondenzátory se jmenovitou kapacitou do 0,1 µF se nepovažují za kondenzátory, které by mohly způsobit nebezpečí úrazu elektrickým proudem.

Splnění požadavku se kontroluje následující zkouškou, která se provede 10 krát.
Spotřebič se napájí jmenovitým napětím. Případný spínač se poté uvede do polohy vypnuto a spotřebič se odpojí od sítě. Jednu sekundu po odpojení se změří napětí mezi kolíky vidlice přístrojem, který nemá podstatný vliv na měřenou hodnotu.
Napětí nesmí přesáhnout 34 V. 
     
22.6 Spotřebiče musí být konstruovány tak, aby jejich elektrická izolace nemohla být ovlivněna vodou, která by mohla kondenzovat na chladných místech nebo kapalinou, která by mohla unikat z nádržek, hadic, spojek a podobných částí spotřebiče. Elektrická izolace spotřebičů třídy ochrany II a konstrukcí třídy II nesmí být ovlivněna, pokud se poruší hadice nebo těsnění.

Splnění požadavku se kontroluje prohlídkou a v případě pochybností následující zkouškou.
Kapky obarvené vody se aplikují injekční stříkačkou na části uvnitř spotřebiče, kde může nastat únik kapaliny a ovlivnit elektrickou izolaci. Spotřebič je v činnosti nebo v klidu, podle toho, co je nepříznivější. 
     
Po této zkoušce musí prohlídka ukázat, že nejsou stopy kapaliny na vinutích nebo izolaci, které by mohly snížit povrchové cesty pod hodnoty předepsané v 29.2.
22.7 Spotřebiče obsahující kapalinu nebo plyny při normálním používání, nebo mají zařízení pro vývin páry, musí obsahovat dostatečnou ochranu proti nebezpečí nadměrného tlaku.

Splnění požadavku se kontroluje prohlídkou a, pokud je to nutné, příslušnou zkouškou.  
     
22.8 U spotřebičů, které mají prostory, do nichž je možný přístup bez pomocí nástroje a které budou pravděpodobně čištěny při normálním používání, musí být elektrické spoje uspořádány tak, aby nebyly při čištění vystaveny tahu.
Splnění požadavku se kontroluje prohlídkou a ruční zkouškou. 
     
22.9 Spotřebiče musí být konstruovány tak, aby části takové jako izolace, vnitřní vodiče, vinutí, komutátory a kluzné kroužky nebyly vystaveny působení oleje, tuku nebo podobných látek, pokud nemají tyto látky dostatečné izolační vlastnosti takové, aby nebyl narušen soulad s touto normou.

Splnění požadavku se kontroluje prohlídkou a zkouškami podle této normy. 
     
22.10 Knoflíky pro znovu nastavování nesamočinně nastavitelných řídicích zařízení musí být umístěny nebo chráněny tak, aby jejich náhodné znovu nastavení nebylo pravděpodobné, pokud by to mohlo mít za následek nebezpečí.

POZNÁMKA Např. tento požadavek vylučuje knoflíky pro znovu nastavování umístěné na zadní straně spotřebiče takové, které mohou být nastaveny přitlačením spotřebiče ke stěně.
Splnění požadavku se kontroluje prohlídkou. 
     
22.11 Nesnadno odnímatelné části, které zajišťují ochranu před přístupem k živým částem, proti vlhkosti nebo dotyku s pohyblivými částmi, musí být upevněny spolehlivým způsobem a musí vyhovět mechanickým namáháním, která se objeví při normálním používání. Zařízení se západkou použitá pro připevnění takových částí musí mít zřejmou uzamčenou polohu. Upevňovací vlastnosti zařízení se západkou použitých u částí, které budou pravděpodobně odnímány při instalaci nebo údržbě, musí být spolehlivé.       
Splnění požadavku se kontroluje následujícími zkouškami.
Části, které se budou pravděpodobně odnímat při instalaci nebo údržbě, se před zkouškou 10 krát odmontují a namontují.
POZNÁMKA Údržba zahrnuje výměnu napájecího přívodu.
Zkouška se provádí při teplotě okolí. Pokud však může být splnění požadavku ovlivněno teplotou spotřebiče, provádí se zkouška také bezprostředně poté, co byl spotřebič v činnosti za podmínek předepsaných v kapitole 11.
Zkouška se provede u všech částí, které se pravděpodobně budou odnímat, bez ohledu na to, zda jsou připevněny šrouby, nýty nebo podobnými součástkami.
Silou bez rázů se působí 10 s v nejnepříznivějším směru na části, u nichž je pravděpodobné, že budou slabé. Síla je:
– tlaková síla, 50 N;
– tahová síla:
  • pokud je tvar části takový, že konečky prstů nemohou snadno sklouznout, 50 N;
  • pokud část, která se bude uchopovat, vyčnívá ve směru odnímání méně než 10 mm, 30 N. 
Tlakovou silou se působí zkušební sondou 11 podle IEC 61032.
Tahovou silou se působí vhodnými prostředky, jako je přísavka, tak, aby nebyly ovlivněny výsledky zkoušky.
Zatímco se působí silou, zkušební nehet podle obrázku 7 se vkládá do jakéhokoli otvoru nebo spáry silou 10 N. Na nehet se potom působí z boku silou 10 N ale neotáčí se s ním a ani se nepoužívá jako páka.
Pokud je tvar části takový, že není pravděpodobné, že se objeví tah ve směru osy, nepůsobí se žádným tahem, ale zkušební nehet se vkládá do jakéhokoli otvoru nebo spáry silou 10 N a je potom 10 s tažen smyčkou silou 30 N ve směru odnímání.
Pokud je pravděpodobné, že bude část vystavena kroucení, působí se následujícím krouticím momentem ve stejném okamžiku jako tlakovou nebo tahovou silou:
– 2 Nm pro hlavní rozměry do 50 mm;
– 4 Nm pro hlavní rozměry nad 50 mm.
Krouticím momentem se také působí, když je zkušební nehet tažen pomocí smyčky.
Pokud je uchopitelný výčnělek části menší než 10 mm, sníží se krouticí moment o 50 %.  
     
Části musí zůstat v uzamčené poloze a nesmí se oddělit.       
22.12 Rukojeti, knoflíky, držadla, páčky a podobné části musí být spolehlivě připevněny takovým způsobem, aby se při normálním používání neuvolňovaly, pokud by uvolnění mohlo způsobit nebezpečí.
Pokud jsou tyto části použity pro označení polohy spínačů nebo podobných součástí, nesmí být možné je upevnit v nesprávné poloze, pokud by to způsobilo nebezpečí.

Splnění požadavku se kontroluje prohlídkou, ruční zkouškou a pokusem odejmout část působením síly ve směru osy
– 15 N, pokud je síla ve směru osy při normálním používání nepravděpodobná;
– 30 N, pokud je síla ve směru osy při normálním používání pravděpodobná.
Silou se působí po dobu 1 min.

POZNÁMKA Zalévací hmota a podobné materiály jiné než samovolně se vytvrzující pryskyřice se nepovažují za dostatečně účinnou ochranu proti uvolnění.  
     
22.13 Spotřebiče musí být konstruovány tak, aby při uchopení rukojeti při normálním používání byl nepravděpodobný dotyk mezi rukou uživatele a částmi, které mají oteplení přesahující hodnotu předepsanou v tabulce 3 pro rukojeti, které se při normálním používání drží v ruce jen krátkou dobu.

Splnění požadavku se kontroluje prohlídkou a, pokud je to nutné, určením oteplení. 
     
22.14 Spotřebiče nesmí mít otřepy nebo ostré hrany jiné, než jsou nutné pro funkci spotřebiče, které by mohly vyvolat nebezpečí pro uživatele při normálním používání nebo při údržbě prováděné uživatelem.
Vyčnívající konce samořezných šroubů nebo jiných upevňovacích prostředků musí být umístěny tak, aby nebylo pravděpodobné, že se jich uživatel dotkne při normálním používání nebo při údržbě prováděné uživatelem.
Splnění požadavku se kontroluje prohlídkou. 
     
22.15 Závěsné háčky a podobné součásti pro pohyblivé přívody musí být hladké a dobře zaoblené.
Splnění požadavku se kontroluje prohlídkou. 
     
22.16 Automatické navijáky přívodu musí být konstruovány tak, aby nezpůsobovaly nadměrné obroušení nebo poškození pláště pohyblivého přívodu;
– přelámání lanek vodičů;
– nadměrné opotřebení kontaktů.

Splnění požadavku se kontroluje následující zkouškou, která se provede s pohyblivým přívodem bez procházejícího proudu.
Odvinou se 2/3 délky přívodu. Pokud je vytažená délka přívodu menší než 225 cm, odvine se přívod tak, aby na navijáku zbyla délka 75 cm. Dále se potom odvine 75 cm přívodu a vytahuje se tak, aby nastalo největší odírání pláště, přičemž se bere v úvahu normální poloha používání spotřebiče. Kde přívod vystupuje ze spotřebiče, je úhel mezi osou přívodu při zkoušce a osou přívodu vytaženého přívodu bez podstatného odporu přibližně 60°. Přívod se nechá navinout navijákem.

POZNÁMKA 1 Pokud se přívod nenavine v úhlu 60°, nastaví se tento úhel na maximum, které dovolí navíjení.
Zkouška se provede 6 000 krát rychlostí přibližně 30 krát za minutu nebo maximální rychlostí, kterou dovolí konstrukce navijáku přívodu, pokud je tato menší.

POZNÁMKA 2 Může být nutné přerušit zkoušku, aby se nechal přívod vychladnout.
Po této zkoušce se přívod a naviják prohlédnou. V případě pochybností se přívod podrobí zkoušce elektrické pevnosti podle 16.3, přičemž se zkušební napětí 1 000 V přikládá mezi vodiče přívodu spojené dohromady a kovovou fólii ovinutou kolem přívodu.  
     
22.17 Distanční zařízení určená k tomu, aby zabránila nadměrnému ohřívaní stěn spotřebičem, musí být připevněna tak, aby je nebylo možno odejmout z vnější strany spotřebiče rukou nebo pomocí šroubováku nebo matkového klíče.
Splnění požadavku se kontroluje prohlídkou a ruční zkouškou. 
     
22.18 Části vedoucí proud a ostatní kovové části, jejichž koroze by mohla způsobit nebezpečí, musí být za normálních podmínek používání odolné proti korozi.

POZNÁMKA 1 Nerezová ocel a podobné antikorozní slitiny a pokovená ocel se považují za vyhovující tomuto požadavku.

Splnění požadavku se kontroluje ověřením po zkouškách podle kapitoly 19, že příslušné části nevykazují známky koroze. 
     
POZNÁMKA 2 Pozornost je nutno věnovat slučitelnosti materiálů svorek a vlivu oteplení.       
22.19 Hnací řemeny se nesmí používat pro zajištění požadované úrovně izolace, pokud nejsou konstruovány tak, aby se zabránilo nesprávné výměně.
Splnění požadavku se kontroluje prohlídkou. 
     
22.20 Musí být účinně zabráněno přímému dotyku mezi živými částmi a tepelnou izolací, pokud je takový materiál korozivní, hygroskopický a hořlavý.

POZNÁMKA Skleněná vlna je příkladem tepelné izolace, která dostatečně vyhovuje tomuto požadavku. Neimpregnovaná strusková vlna je příkladem korozivní tepelné izolace.

Splnění požadavku se kontroluje prohlídkou a, pokud je to nutné, příslušnými zkouškami.  
     
22.21 Dřevo, bavlna, hedvábí, obyčejný papír a podobné vláknité nebo hygroskopické materiály se nesmí používat jako izolace, pokud nejsou impregnovány.

POZNÁMKA 1 Izolační materiál se považuje za impregnovaný, pokud jsou mezery mezi vlákny v podstatě zaplněny vhodným izolantem.

POZNÁMKA 2 Oxid hořečnatý a minerální keramická vlákna použitá pro elektrickou izolaci topných článků se nepovažují za hygroskopické materiály.
Splnění požadavku se kontroluje prohlídkou. 
     
22.22 Spotřebiče nesmí obsahovat azbest.
Splnění požadavku se kontroluje prohlídkou. 
     
22.23 Ve spotřebičích se nesmí používat oleje obsahující polychlorovaný bifenyl (PCB).
Splnění požadavku se kontroluje prohlídkou. 
     
22.24 Holé topné články musí být podepřeny tak, aby bylo nepravděpodobné, že se topný vodič v případě přerušení dotkne přístupných kovových částí.

Splnění požadavku se kontroluje prohlídkou po přerušení topného vodiče v nejnepříznivějším místě.  
     
POZNÁMKA 1 Po přerušení nepůsobí na vodič žádná síla.
POZNÁMKA 2 Tato zkouška se provádí po zkouškách podle kapitoly 29. 
     
22.25 Spotřebiče jiné než spotřebiče třídy ochrany III musí být konstruovány tak, aby prohnuté topné vodiče nemohly přijít do styku s přístupnými kovovými částmi.
Splnění požadavku se kontroluje prohlídkou.

POZNÁMKA Tento požadavek je možno splnit použitím přídavné izolace nebo jádra, které účinně zabrání prohnutí topného vodiče.  
     
22.26 Spotřebiče třídy ochrany II, které mají části konstrukce třídy III, musí být konstruovány tak, aby izolace mezi částmi pracujícími na bezpečné malé napětí a ostatními živými částmi splňovala požadavky pro dvojitou nebo zesílenou izolaci.

Splnění požadavku se kontroluje zkouškami předepsanými pro dvojitou nebo zesílenou izolaci. 
     
22.27 Části připojené ochrannou impedancí musí být odděleny dvojitou nebo zesílenou izolací.

Splnění požadavku se kontroluje zkouškami předepsanými pro dvojitou nebo zesílenou izolaci. 
     
22.28 U spotřebičů třídy ochrany II připojených při normálním používání k plynovému nebo vodovodnímu potrubí, kovové části vodivě spojené s plynovým potrubím nebo v kontaktu s vodou, musí být odděleny od živých částí dvojitou nebo zesílenou izolací.
Splnění požadavku se kontroluje prohlídkou. 
     
22.29 Spotřebiče třídy ochrany II určené k trvalému připojení k pevnému vedení musí být konstruovány tak, aby byl po instalaci zachován požadovaný stupeň ochrany před přístupem k živým částem.

POZNÁMKA Ochrana před přístupem k živým částem může být ovlivněna např. instalací kovových trubek nebo přívodů opatřených kovovým pláštěm.
Splnění požadavku se kontroluje prohlídkou. 
     
22.30 Části konstrukcí třídy II, které slouží jako přídavná nebo zesílená izolace a které by mohly být vynechány při opětovné montáži po provedené údržbě, musí být
– připevněny tak, aby je nebylo možno odejmout bez vážného poškození, nebo
– konstruovány tak, aby nemohly být umístěny zpět v nesprávné poloze a, pokud byly vynechány, se stal spotřebič neschopným činnosti nebo byl evidentně nekompletní.

POZNÁMKA Údržba zahrnuje výměnu součástí, jako jsou napájecí přívody a spínače.
Splnění požadavku se kontroluje prohlídkou a ruční zkouškou.  
     
22.31 Vzdušné vzdálenosti a povrchové cesty přes přídavnou a zesílenou izolaci se v důsledku opotřebení nesmí snížit pod hodnoty předepsané v kapitole 29. Pokud se část jako vodič, šroub, matice nebo pružina uvolní nebo vypadne ze svého místa, nesmí se snížit vzdušné vzdálenosti a povrchové cesty mezi živými částmi a přístupnými částmi pod hodnoty předepsané pro přídavnou izolaci.
POZNÁMKA Pro účely tohoto požadavku
– uvažuje se pouze normální poloha používání spotřebiče;
– nepředpokládá se, že by se dvě nezávislá upevnění uvolnila současně;
– části připevněné pomocí šroubů nebo matic a pružných podložek se nepovažují za náchylné k uvolnění za předpokladu, že tyto šrouby nebo matice není nutno odejmout při výměně napájecího přívodu nebo při jiné údržbě;
– vodiče připevněné pájením se nepovažují za dostatečně připevněné, pokud nejsou přidržovány ve své poloze poblíž svorek nezávisle na pájení;
– vodiče připevněné ke svorkám se nepovažují za dostatečně chráněné, pokud není provedeno přídavné upevnění poblíž svorky takové, aby v případě vodiče s lanovaným jádrem svíraly upevňovací prostředky jak izolaci tak i vodič;
– krátké pevné vodiče se nepovažují za náchylné k vypadnutí ze svorky, pokud zůstanou na svém místě po uvolnění šroubu ze svorky.
Splnění požadavku se kontroluje prohlídkou, měřením a ruční zkouškou. 
     
22.32 Přídavná a zesílená izolace musí být konstruovány nebo chráněny tak, aby usazování nečistot, které pocházejí z částí uvnitř spotřebiče, nesnížilo vzdušné vzdálenosti a povrchové cesty pod hodnoty předepsané v kapitole 29.
Části z přírodního nebo syntetického kaučuku používané jako přídavná izolace musí být odolné vůči stárnutí nebo musí být umístěny a dimenzovány tak, aby se povrchové cesty nesnížily pod hodnoty předepsané v 29.2, i kdyby se objevily trhlinky. 
     
Keramické neúplně slinuté hmoty, podobné materiály nebo samotné izolační korálky se nesmí použít jako přídavná nebo zesílená izolace.

POZNÁMKA 1 Izolační materiál, ve kterém jsou uloženy topné vodiče, se považuje za základní izolaci a ne za zesílenou izolaci.

Splnění požadavku se kontroluje prohlídkou a měřením.
Pokud musí být pryžová část odolná proti stárnutí, provede se následující zkouška.
Část se volně zavěsí v kyslíkové láhvi, přičemž je skutečný objem láhve nejméně 10 násobek objemu části. Láhev se naplní kyslíkem o čistotě nejméně 97 %, tlaku 2,1 MPa ± 0,07 MPa a udržuje se při teplotě 70 °C ±1 °C.

POZNÁMKA 2 Použití kyslíkové láhve představuje určité nebezpečí, pokud se s ní nenakládá opatrně. Je nutno provést všechna opatření, aby se vyloučilo nebezpečí výbuchu vlivem náhlé oxidace.
Část se udržuje v láhvi 96 h. Poté se vyjme z láhve a ponechá se při teplotě okolí na přímém denním světle 16 h.
Část se pak prohlédne a pouhým okem nesmí být na ní zřejmé žádné trhlinky.
V případě pochybností se provede následující zkouška, aby se určilo, zda je keramický materiál těsně spékaný.
Keramický materiál se rozláme na kousky, které se ponoří do roztoku obsahujícího 1 g fuchsinu na každých 100 g alkoholu. Roztok se udržuje pod tlakem větším než 15 MPa po dobu takovou, že součin doby trvání v hodinách a zkušebního tlaku v MPa je přibližně 180.
Kousky se vyjmou z roztoku, opláchnou, vysuší a rozlámou se na menší kousky.
Čerstvě zlomené povrchy se zkoumají a nesmí vykazovat stopy po barvivu viditelné pouhým okem.  
     
22.33 Vodivé kapaliny, které jsou nebo se mohou stát přístupnými při normálním používání, nesmí být v přímém styku s živými částmi. Pro ohřev kapalin se nesmí použít elektrody.
U konstrukcí třídy II nesmí vodivé kapaliny, které jsou nebo se mohou stát přístupnými při normálním používání, být v přímém kontaktu se základní nebo zesílenou izolací.
U konstrukcí třídy II nesmí vodivé kapaliny, které jsou v přímém kontaktu s živými částmi, být v přímém kontaktu se zesílenou izolací. 
     
POZNÁMKA 1 Kapaliny, které jsou v kontaktu s přístupnými kovovými částmi nespojenými se zemí, se považují za přístupné.

POZNÁMKA 2 Vrstva vzduchu se nepovažuje za dostatečnou jako jedna z vrstev dvojité izolace, pokud je pravděpodobné, že může být přemostěna unikající kapalinou.
Splnění požadavku se kontroluje prohlídkou. 
     
22.34 Hřídele knoflíků, držadel, páček a podobných částí nesmí být živé, pokud není hřídel nepřístupný při odejmutí části.

Splnění požadavku se kontroluje prohlídkou a přikládáním zkušební sondy specifikované v 8.1 po odejmutí části, dokonce i s pomocí nástroje.  
     
22.35 U konstrukcí jiných než konstrukcí třídy III se držadla, páčky a knoflíky, které se drží nebo ovládají při normálním použití, nesmí stát živými v případě poruchy izolace. Pokud jsou tato držadla, páčky nebo knoflíky z kovu a pokud se jejich hřídele stanou živými v případě poruchy izolace, musí být dostatečně pokryty izolačním materiálem nebo jejich přístupné části musí být odděleny od svých hřídelí nebo upevnění přídavnou izolací.

POZNÁMKA Izolační materiál se považuje za dostatečný, pokud vyhoví zkoušce elektrické pevnosti podle 16.3 pro přídavnou izolaci.
U nepřenosných spotřebičů neplatí tento požadavek pro držadla, páčky a knoflíky jiné než držadla, páčky a knoflíky elektrických součástí za předpokladu, že jsou spolehlivě připojeny k ochranné svorce nebo ochrannému kontaktu nebo odděleny od živých částí kovem spojeným se zemí.

Splnění požadavku se kontroluje prohlídkou a, pokud je to nutné, příslušnými zkouškami. 
     
Nahrávám...
Nahrávám...