dnes je 28.11.2022

Input:

ČSN EN ISO 13855:2010 Bezpečnost strojních zařízení - umístění ochranných zařízení s ohledem na rychlosti přiblížení částí lidského těla

28.1.2011, , Zdroj: Verlag Dashöfer

6.4.2.4.21
ČSN EN ISO 13855:2010 Bezpečnost strojních zařízení – umístění ochranných zařízení s ohledem na rychlosti přiblížení částí lidského těla

Dr. Ing. Rostislav Suchánek a kolektiv

LOGO FIRMY

Sídlo firmy

Název zařízení

provedení …………….


___________________________________________________

OVĚŘENÍ SHODY

provedení strojního zařízení s požadavky

ČSN EN ISO 13855:2010

Bezpečnost strojních zařízení – Umístění ochranných zařízení s ohledem na rychlosti přiblížení částí lidského těla
                                                                                                                                                                                                                                                                                                                   
Požadavky
Podle ČSN EN ISO 13855:2010 (Třídící znak 83 3303)
Požadavky
splněny?
ano ne irel.
1 Předmět normy

Tato mezinárodní norma určuje umístění bezpečnostních zařízení s ohledem na rychlosti přiblížení částí Iidského těla. Norma specifikuje parametry založené na hodnotách rychlosti přiblížení části lidského těla a poskytuje metodologii k určení minimálních vzdáleností od detekčního prostoru k nebezpečnému prostoru nebo od ovládacích prvků bezpečnostních zařízení k nebezpečnému prostoru.

Hodnoty rychlostí přiblížení (rychlost chůze a pohyb horní končetiny) v této mezinárodní normě jsou neustále přezkušovány a ověřovány praktickými zkušenostmi. Tato mezinárodní norma uvádí návod pro typická přiblížení. Jiné typy přiblížení, například během, skokem nebo pádem nejsou v této mezinárodní normě uvažovány.

POZNÁMKA 1 Jiné typy přiblížení mohou vést k rychlostem přiblížení, které jsou vyšší nebo nižší, než rychlosti definované v této mezinárodní normě.

Bezpečnostní zařízení uvažovaná v této mezinárodní normě zahrnují:
  1. elektrická snímací ochranná zařízení (viz IEC 61496 (všechny části), včetně:

    • - světelných clon a světelné mřížky (AOPD);
    • - laserových snímačů (AOPDDR) a dvourozměrných vizuálních systémů;
  2. ochranná zařízení citlivá na tlak (viz ISO 13856-1, ISO 13856-2 a ISO 13856-3), zejména rohože citlivé na tlak;

  3. dvouruční ovládací zařízení (viz ISO 13851);

  4. ochranné kryty s blokováním bez jištění ochranného krytu (viz ISO 14119).

Tato mezinárodní norma specifikuje minimální vzdálenosti od detekčního prostoru, roviny, hranice, bodu nebo ochranného krytu s blokováním v místě přístupu do nebezpečného prostoru pro nebezpečí způsobená strojem (např. stlačení, střih, vtažení).

Ochrana proti rizikům, která jsou vyvolána nebezpečími způsobujícími vymrštění pevných materiálů nebo vystříknutí tekutých Iátek, emise, radiace a elektrická nebezpečí, není zahrnuta v této mezinárodní normě.

POZNÁMKA 2 Pro určení vzdálenosti vniknutí, tj, hodnoty „C“ byly v rovnících použity antropometrické údaje zahrnující 5 až 95 percentil osob 14-ti letých a starších.

POZNÁMKA 3 Údaje v této mezinárodní normě jsou založeny na zkušenostech průmyslového použití; je na zodpovědnosti konstruktéra uvážit použití této mezinárodní normy pro neprůmyslové aplikace.

POZNÁMKA 4 Údaje specifické pro děti nebyly zahnuty v této mezinárodní normě. Dokud nebudou dostupné specifické údaje rychlostí přiblížení pro děti, je na zodpovědnosti konstruktéra vypočítat vzdálenosti s přihlédnutím k tomu, že děti mohou být rychlejší a že mohou být detekovány pozdě.

Tato norma neplatí pro ochranná zařízení (např. závěsná dvouruční ovládací zařízení), která se mohou pohybovat, bez použití nářadí, blíže nebezpečného prostoru, než je vypočítaná minimální vzdálenost.

Minimální vzdálenosti odvozené z této normy neplatí pro bezpečnostní zařízení používaná k detekci přítomnosti osob uvnitř prostoru, který je již chráněný ochranným krytem nebo elektrickým snímacím ochranným zařízením.
3 Termíny, definice symboly a zkratky
3.1 Termíny a definice

Pro účely tohoto normativního dokumentu platí termíny a definice uvedené v ISO 12100-1 a dále platí následující:
3.1.1 uvedení do činnosti (actuation) (bezpečnostní zařízení) (safeguards) fyzická iniciace bezpečnostního zařízení, je-li detekováno tělo nebo části těla
3.1.2 celková doba zastavení systému (overall system stopping performance) T doba mezi uvedením funkce snímače do činnosti a ukončením nebezpečné funkce stroje

POZNÁMKA Upraveno z IEC 61496-1:2004.
3.1.3 detekční schopnost (detection capability) d mezní parametr funkce snímače udaný dodavatelem, uvádějící ochranné zařízení do činnosti [IEC/TS 62046:2008, 3.1.4]
3.1.4 elektrické snímací ochranné zařízení (ESPE) (electro – sensitive protective equipment (ESPE)) sestava vzájemně spolupracujících zařízení a/nebo součástí určená pro ochranné vypínání nebo pro účely snímání přítomnosti a zahrnující nejméně:
– snímací zařazení;
– ovládací/monitorovací zařízení;
– spínací zařízení výstupního signálu [IEC 61496-1:2004, definice 3.5]

POZNÁMKA ESPE odkazuje pouze na bezdotyková snímací zařízení.
3.1.5 nepřímé přiblížení (indirect axppx;roach) přiblížení, u něhož je přístup po nejkratší dráze do nebezpečného prostoru ztížen mechanickou překážkou

POZNÁMKA Nebezpečný prostor může být dosažen pouze obejitím překážky.
3.1.6 obejítí detekčního prostoru (circumventing the detection zone) dosažení do nebezpečného prostoru bez uvedení ochranného zařízení do činnosti tím, že se detekční prostor obejde vrchem, spodem nebo z boku
3.1.7 ukončení nebezpečné funkce stroje (termination of the hazardous machine function) stav dosažený tehdy, jsou-li parametry nebezpečí sníženy na úroveň, která nemůže způsobit fyzické zranění nebo poškození zdraví

POZNÁMKA Viz příklady v příloze B.
3.1.8 detekční prostor (detection zone) prostor, uvnitř kterého je detekován stanovený zkušební kus ochranným zařízením

POZNÁMKA 1 Detekčním prostorem může být také bod, přímka nebo rovina.

POZNÁMKA 2 Upraveno z IEC 61496-1:2004, definice 3.4.
3.1.9 minimální vzdálenost (minimum distance) S vypočítaná vzdálenost mezi bezpečnostním zařízením a nebezpečným prostorem, která je nezbytná k zamezení dosahu osob nebo části těla osob do nebezpečného prostoru před ukončením nebezpečné funkce stroje

POZNÁMKA Různé bezpečné vzdálenosti mohou být vypočítány pro různé podmínky nebo přiblížení, ale největší tyto minimální vzdálenosti jsou použity pro volbu umístění bezpečnostního zařízení.
3.1.10 vzdálenost vniknutí (intrusion distance) C vzdálenost, po které se může část těla (obvykle ruka) pohybovat (proniknout) kolem bezpečnostního zařízení do nebezpečeného prostoru před uvedením bezpečnostního zařízení do činnosti
3.2 Symboly a zkratky
3.2.1 Symboly
3.2.2 Zkratky

AOPD .. aktivní optoelektronické ochranné zařízení
AOPDDR .. aktivní optoelektronické ochranné zařízení citlivé na rozptylový odraz (např. laserové snímače)
VBPD .. ochranné zařízení založené na vizualizaci
ESPE .. elektrické snímací ochranné zařízení
4 Metodologie

Obrázek 1 schematicky představuje metodologický postup k určení správné polohy snímacích nebo ovládacích zařízení bezpečnostních zařízení podle této mezinárodní normy, který je následující:
  1. identifikují se nebezpečí a posoudí se rizika (jak je specifikováno v ISO 12100-1 a ISO 14121-1);

  2. jestliže existuje pro stroj norma typu C, zvolí se jeden z udaných typů bezpečnostního zařízení z normy, která specifikuje stroj a poté se použije vzdálenost uvedená v této normě;
    POZNÁMKA 1 Normy typu C specifikují minimální vzdálenosti přímo nebo odkazem na tuto mezinárodní normu.

  3. jestliže neexistuje norma typu C, pak se k výpočtu minimální vzdálenosti pro zvolené bezpečnostní zařízení použijí vztahy uvedené v této mezinárodní normě;
    POZNÁMKA 2 Pro volbu vhodného typu bezpečnostního zařízení viz ISO 12100-2:2003, kapitola 5 a IEC/TS 62046.

  4. pokud je možné obejíti (kolem) detekčního prostoru, musí být provedeny další výpočty podle vztahů v 6.5;

  5. jsou-li použity kombinace bezpečnostních zařízení, musí být proveden výpočet minimální vzdálenosti s uvážením každého bezpečnostního zařízení a možnosti obejití;

  6. vypočítají se minimální vzdáleností pro každý možný dosah do nebezpečného prostoru; poté se zvolí největší minimální vzdálenosti;

  7. pokud je to možné, začlení se vzdálenost (vzdálenosti) do konstrukce stroje, jinak viz krok i);

  8. ověří se, zda instalace bezpečnostního zařízení neumožňuje přístup bez detekce; pokud je nedetekovaný přístup, je nutný nový návrh [ krok i)], jinak přejdeme na krok j);

  9. mohou být parametry modifikovány nebo změněny použitými bezpečnostními zařízeními? Pokud není možná ani jedna z možností, musí být použita další bezpečnostní zařízení;

  10. ověří se, zda určená poloha umožní osobám pobývat mezi bezpečnostním zařízením a nebezpečným prostorem aniž by byly detekovány; v takovém případě musí být požadována doplňující opatření v závislostí na dalším posouzením rizika;

POZNÁMKA 3 Například doplňujícím opatřením je ručně resetovaný spínač umístěný vně nebezpečného prostoru a v prostoru mezi bezpečnostním zařízením a nebezpečným prostorem. Jeho umístění je zvoleno tak, aby byla při jeho ovládání umožněna spolehlivá kontrola, aby se uvnitř nebezpečného prostoru nebo v prostoru mezi bezpečnostním zařízením a nebezpečným prostorem nikdo nenacházel. Požadavky na ručně resetovanou funkcí viz ISO 13849-1:2006, 5.2.2.
Obrázek 1 – Metodologie
5 Základní rovnice pro výpočet celkové doby zastavení systému a minimálních vzdáleností
5.1 Celková doba zastavení systému

Celková doba zastavení systému se skládá alespoň ze dvou fází. Tyto dvě fáze jsou vyjádřeny vztahem (1):

T = t1 + t2 (1)

kde
T ... je celková doba zastavení systému
t1 ... maximální doba mezi uvedením bezpečnostního zařízení do činnosti a výstupním signálem k dosažení vypnutého stavu;
t2 ... doba zastavení, kterou je maximální doba požadovaná k ukončení nebezpečné funkce stroje po výstupním signálu od bezpečnostního zařízení k dosažení vypnutého stavu; doba reakce ovládacího systému stroje musí být zahrnuta v t2.

Doby t1 a t2 jsou ovlivňovány různými faktory, např. teplotou, spínací dobou ventilů, stárnutím součástí.

Doby t1 a t2 jsou zobrazeny na obrázku 2. Doby t1 a t2 jsou funkcemi bezpečnostního zařízení a stroje a jsou určeny konstrukcí a vyhodnoceným měřením. Vyhodnocení těchto dvou hodnot musí zahrnovat nejistoty vyplývající z měření, výpočtů a/nebo konstrukce.

Obrázek 2 – Vztah mezi t1 a t2
a ... uvedení ochranného zařízení do činnosti
b ... činnost ochranného zařízení (vytváření signálu vypnutí)
c ... ukončení nebezpečné funkce stroje (bezpečný stav)

Celková doba zastavení systému T, je základní charakteristikou pro umístění ochranného zařízení. Každá odchylka doby zastavení stroje t2, musí být vzata v úvahu při odhadu T (viz příloha D). Pokud může být doba zastavení během životnosti stroje zhoršena, mají být přijata technická a organizační opatření k zajištění správné celkové doby zastavení systému. Těmito opatřeními mohou být například:

– ovládací zařízení doby brzdění;
– kontroly, druh a četnost, které mají být stanoveny v návodu k používání.

POZNÁMKA Zde mají být zvážena další hlediska, např.:
  1. integrita ochranné funkce (bezpečnost v případě závad) (viz ISO 13849-1, ISO 13849-2 a IEC 62061);

  2. monitorování doby zastavení (viz např. IEC/TS 62046);

  3. případy, kdy neodpovídající doba zastavení zamezí použití této mezinárodní normy, např.:

    1. není možné zastavit stroj během cyklu, nebo

    2. doba zastavení nemůže být stanovena.

Měření doby zastavení systému vyžaduje pečlivou úvahu, abychom získali přesné a relevantní hodnoty. Příloha D uvádí návod o krocích, které se musí provést k zajištění vhodných výsledků.
5.2 Minimální vzdálenost

Minimální vzdálenost k nebezpečnému prostoru musí být vypočítána použitím základní rovnice (2).

S = (K x T) + C (2)

kde
S ... je minimální vzdálenost, v milimetrech (mm);
K ... parametr v milimetrech za sekundu (mm/s) odvozený z údajů rychlosti přiblížení těla nebo částí těla;
T ... celková doba zastavení systému, v sekundách (s), viz 3.1.2 a 5.1);
C ... vzdálenost vniknutí, v milimetrech (mm).

Kapitoly 6 až 9 ukazují, jak mají být tyto rovnice použity u jednotlivých typů a uspořádání ochranných zařízení. Pracovní příklady viz přílohu A.
6 Výpočet minimálních vzdáleností pro elektrická snímací ochranná zařízení používající aktivní optoelektronická ochranná zařízení
6.1 Všeobecně
6.1.1 Tento článek specifikuje požadavky pro dvě hlavní situace založené na směru přiblížení osoby nebo částí těla osoby:
  1. kolmé přiblížení k detekčnímu prostoru (v pravém úhlu nebo v kolmici) (viz 6.2), nebo

  2. rovnoběžné přiblížení k detekčnímu prostoru (viz 6.3).

Požadavky jsou také stanoveny na uspořádání, kdy:
  • - má být uvažováno šikmé přiblížení (mezi kolmým a rovnoběžným přiblížením) (víz 6.4);
  • - je nezbytné přihlédnout k možností obejití elektrického snímacího zařízení (viz 6.5);
  • - je dráha od oblasti detekce k nebezpečnému prostoru ztížena překážkami (nepřímé přiblížení) (viz 6.6).
POZNÁMKA 1 Tyto situace se mohou také vyskytovat v kombinaci.

Pokud je minimální vzdálenost taková, že bude umožňovat, aby osoba zůstala nedetekována mezi detekčním prostorem a nebezpečným prostorem, má být k zamezení této situace použito další snímací zařízení snímající přítomnost osoby.

POZNÁMKA 2 Tato mezinárodní norma neurčuje opatření proti dosahu nebezpečného prostoru přelézáním.
6.1.2 Bezpečnostní zařízení musí být uspořádána a umístěna tak, aby nebyl možný nedetekovaný přístup do nebezpečného prostoru.
6.1.3 K zamezení obejití detekčního prostoru bezpečnostního zařízení (viz obrázek 9), musí být použita, pokud je to nezbytné, další bezpečnostní zařízení (viz obrázek 9).
6.1.4 Pro používání laserových snímačů (AOPDDR) nebo ochranných zařízení založených na vizualizaci (VBPD) s dvourozměrným ochranným prostorem, musí být výpočet minimální vzdálenosti v souladu s 6.2, 6.3 nebo 6.4, v závislosti na směru přiblížení.
6.2 Detekční prostor kolmý ke směru přihlížení
6.2.1 Všeobecně

Obrázek 3 uvádí tři příklady, kde je detekční prostor kolmý ke směru přiblížení.

Obrázek 3 –Tři příklady, kdy je detekční prostor kolmý ke směru přiblížení
Legenda
1 ... nebezpečný prostor
2 ... detekční prostor
3 ... pevný ochranný kryt
S ... minimální vzdálenost
a ... směr přiblížení
6.2.2 Svislé detekční prostory detekující přístup celého těla

Pokud je použito bezpečnostní zařízení pouze pro detekci přístupu celého těla:
  1. musí být výška nejnižšího paprsku 300 mm, aby byI zamezen přístup pod detekčním prostorem; pokud se předpokládá, že elektrické snímací ochranné zařízení bude použito v neprůmyslových aplikacích, například pro snímání přítomnosti ?dětí, musí být výška nejnižšího paprsku 200 mm;

  2. musí být výška nejvyššího paprsku 900 mm, aby bylo zamezeno překračování detekčního prostoru; toto neplatí pro jednotlivé paprsky nebo pro detekční prostory rovnoběžné se směrem přiblížení (viz 6.3).

6.2.3 Elektrická snímací ochranná zařízení používající aktivní optoelektronická ochranná zařízení s detekční schopností senzoru ?o průměru 40 mm
6.2.3.1 Výpočet

Minimální vzdálenost S v milimetrech, od detekčního prostoru k nebezpečnému prostoru nesmí být menší než je hodnota vypočítaná podle rovnice (2).

S = (K x T) + C (2)

kde
K = 2 000 mm/s;
C = 8 (d – 14 mm), ale ne menší než 0;
d ... je detekční schopnost senzoru zařízení, v milimetrech.

Potom:
S = (2000 x T) +8 (d – 14) (3)

Rovnice (3) platí pro všechny minimální vzdálenosti S ≤ 500 mm.

Minimální hodnota S nesmí být menší než 100 mm.

Jestliže jsou hodnoty S vypočítané podle rovnice (3) větší než 500 mm, může být použita rovnice (4). V tomto případě nesmí být minimální hodnota S menší než 500 mm.

S = (K x T) + C (2)

kde
K = 1 600 mm/s;
C = 8 (d – 14 mm), aIe ne menší než 0;
d ... je detekční schopnost senzoru zařízení v milimetrech.

Potom
S = (1 600 x T) + 8 (d – 14) (4)

Tam, kde Ize předpokládat, že elektrická snímací ochranná zařízení používající aktivní optoelektronická ochranná zařízení budou používána v neprůmyslové aplikaci, např. v přítomnosti dětí, musí být minimální vzdálenost S, vypočítaná podle rovnice (3) a zvětšena nejméně o 75 mm. V takových případech nesmí být použita pro výpočet rovnice (4).
6.2.3.2 Aktivní optoelektronická ochranná zařízení používaná k opětnému spuštění cyklu stroje

Pokud jsou aktivní optoelektronická ochranná zařízení používaná k opětnému spuštění cyklu stroje:
  • - musí být jejich detekční schopnost senzoru ≤ 30 mm;
  • - musí být použita rovnice (3) (viz 6.2.3.1), a
  • - minimální vzdálenost S musí být > 150 mm.
Je-li detekční schopnost senzoru ≤ 14 mm,
  • - musí být použit vztah (3), a
  • - minimální vzdálenost S musí být > 100 mm.
POZNÁMKA 1 Podmínky pro používání elektrických snímacích ochranných zařízení k opětnému spuštění cyklu stroje jsou uvedeny v ISO 12100-2:2003, 5.2.5.3 a v IEC/TS 62046:2008, 5.6.

POZNÁMKA 2 Další požadavky pro elektrická snímací ochranná zařízení jsou uvedeny v IEC 61496-1.

POZNÁMKA 3 U elektrických snímacích zařízení s detekční schopností senzoru o průměru > 30 mm je možné, že nebude detekováno zápěstí nebo předloktí až po ruku. Může se vyskytnout neočekávané opětné spuštění cyklu.
6.2.4 Elektrická snímací ochranná zařízení s detekční schopností senzoru o průměru > 40 mm a ≤ 70 mm

Elektrická snímací ochranná zařízení s detekční schopností senzoru o průměru > 40 mm a ≤ 70 mm nedetekují vniknutí rukou a proto musí být používána pouze tam, kde posouzení rizika ukáže, že detekce vniknutí rukou není nutná.

Tato zařízení musí být instalována podle následujících parametrů.

Minimální vzdálenost od detekčního prostoru k nebezpečnému prostoru musí být počítána podle rovnice (5).

S = (K x T) + C (2)

kde
K = 1 600 m/s;
C = 850 mm

Potom
S = (1 600 x T) + 850 (5)

POZNÁMKA Vzdálenost 850 mm je uvažována pro standardní dosah horní končetiny.
6.2.5 Několik samostatných paprsků

Několik samostatných paprsků, např. kombinace 2, 3 nebo 4 paprsků může být použito k detekci vniknutí celého těla do nebezpečného prostoru, aIe není vhodné k detekci částí těla (např. ruky nebo prstů).

Jestliže posouzení rizika ukáže, že samostatné paprsky jsou vhodné, musí být umístěny v minimální vzdálenosti od nebezpečného prostoru v souladu s rovnicí (5) (viz 6.2.3).

Při posouzení rizika musí být vzaty v úvahu i způsoby, kterými je možné při používání obejít takové zařízení. Posouzení rizika musí uvážit způsoby, kterými je možné uspořádání paprsků obejít. Například:
– podlezením nejnižšího paprsku;
– dosahem nad horním paprskem;
– dosahem mezi dvěma paprsky;
– přístupem těla mezi dvěma paprsky.

Další informace viz příloha E.
6.2.6 Jednotlivé paprsky

Tyto paprsky mohou být uvažovány tehdy, jestliže jsou použity rovnoběžně se základnou (podlahou) a paprsek je přerušen lidským tělem ve vzpřímené poloze. Jednotlivý paprsek není vhodný jako prostředek ochrany pro zamezení přístupu celého těla.

POZNÁMKA Zařízení s jedním paprskem je obvykle použito v kombinaci s jinými bezpečnostními zařízeními nebo jinými konstrukcemi, které omezují otvor (otvory) tak, že není možně projít ochranným zařízením bez detekce.

Minimální vzdálenost S, musí být vypočítána podle rovnice (6).

S = ( 1600 x T) + 1200 (6)

Výška 750 mm od podlahy nebo referenční roviny (viz ISO 13857) byla prokázána v průmyslu jako praktické řešení problémů neúmyslného přístupu překročením nebo podlezením paprsku.
6.3 Detekční prostor rovnoběžný se směrem přiblížení

Viz obrázek 4.

Obrázek 4 – Detekční prostor rovnoběžný se směrem přiblížení
Legenda
1 ... nebezpečný prostor H výška detekčního prostoru nad
2 ... detekční prostor referenční rovinou
3 ... začátek detekčního prostoru S minimální vzdálenost
4 ... pevný ochranný kryt X vzdálenost mezi koncem detekčního prostoru a nebezpečným prostorem a směr přiblížení

Pokud je směr přiblížení rovnoběžný s detekčním prostorem, musí být minimální vzdálenost S vypočítána podle rovnice (7).

S = (K x T) + C (2)

kde
K = 1 600 mm/s;
C = 1 200 mm – 0,4 H, ale ne méně než 850 mm,

kde
H ... je výška detekčního prostoru nad referenční rovinou, například podlahou v milimetrech (mm).

Potom:
S = (1 600 x T) + (1 200 – 0,4 H) (7)

Pro bezpečnostní zařízení, kde je směr přiblížení rovnoběžný s detekčním prostorem, nesmí být výška detekčního prostoru H větší než 1 000 mm. Je-li však H větší než 300 mm (200 mm pro neprůmyslové aplikace, například v přítomnosti dětí), je riziko neúmyslného, nedetekovaného přístupu pod detekčním prostorem. Toto musí být vzato v úvahu při posouzení rizika a při použití dalších ochranných opatření, jsou-li nezbytná.

Nejnižší dovolená výška detekčního prostoru musí být vypočítána podle rovnice (8).

H = 15 (d – 50) (8)

Je-li d menší než 50 mm, H nesmí být nikdy menší než 0.

Proto tedy pro uvedenou výšku detekčního prostoru, musí být odpovídající detekční schopnost senzoru d, vypočítána podle rovnice (9).

d = (H/15) + 50 (9)

To znamená, že je-li výška detekčního prostoru známa nebo je stanovena, může být vypočítána maximální detekční schopnost senzoru.

Například, je-Ii počítán vodorovný průřez elektrického snímacího ochranného zařízení ve tvaru „L“, nebo je-li detekční schopnost známa nebo je stanovena, může být vypočítána minimální výška, do dovoleného maxima 1 000 mm.

Pokud je zařízení použito jak jako bezpečnostní vypínací zařízení, tak i jako zařízení snímající přítomnost, nesmí být vzdálenost X (viz obrázek 4) menší než detekční schopnost d.

Musí být aplikována taková opatření, aby ochranná zařízení nemohla být použita k dosažení přístupu do nebezpečného prostoru (např. stoupáním nebo lezením na stojan).
6.4 Detekční prostor šikmý ke směru přiblížení

Jestliže byl detekční prostor instalován tak, že úhel směru přiblížení je větší než - 30°, musí být toto přiblížení uvažováno jako kolmé přiblížení [viz 6.2 a obrázky 5 a) a 6].

Jestliže byl detekční prostor instalován tak, že úhel směru přiblížení je menší než - 30°, musí být toto přiblížení uvažováno jako rovnoběžné přiblížení [viz 6.3 a obrázky 5 b) a 6].

Pro tyto úhly má být použita tolerance ± 5°.
Obrázek 5 – Detekční prostor šikmý ke směru přiblížení
Legenda
1 nebezpečný prostor
2 detekční prostor
3 pevný ochranný kryt
4 začátek detekčního prostoru
S minimální vzdálenost
a směr přiblížení
Obrázek 6 – Různé úhly ke směru přiblížení
Legenda
1 ... umístění ESPE pod různými úhly ke směru přiblížení
b ... úhly rovnoběžného přiblížení; menší než ± 30°
a ... směr přiblížení
c ... úhly kolmého přiblížení

Jestliže je šikmé přiblížení k detekčním prostorům uvažováno jako rovnoběžné přiblížení (viz obrázek 6), pak musí být pro začátek detekčního prostoru, který je nejdále od nebezpečného prostoru (víz obrázek 7), použita rovnice (8), zahrnující H a d.

POZNÁMKA Detekční prostor může být v některých aplikacích rozšířen na více než 1 000 mm nad referenční rovinu. Pro výpočty podle vztahu (7), nejsou uvažovány části detekčního prostoru větší než 1 000 mm nad referenční rovinou.
Obrázek 7 – Výška detekčního prostoru (nejnižší paprsek)
Legenda
1 nebezpečný prostor
2 detekční prostor
3 začátek detekčního prostoru
4 pevný ochranný kryt
H ... výška detekčního prostoru (nejnižší paprsek)
S ... minimální vzdálenost
a ... směr přiblížení
6.5 Určení možného obejití elektrického snímacího ochranného zařízení dosahem nad detekčním prostorem
6.5.1 Všeobecně

Musí být vyloučen přístup do nebezpečného prostoru obejitím elektrického snímacího ochranného zařízení.

POZNÁMKA To může být dosaženo použitím ochranných krytů nebo jinými ochrannými opatřeními.

Pokud nemůže být vyloučen přístup do nebezpečného prostoru dosahem nad detekčním prostorem svisle instalovaného elektrického snímacího zařízení, musí být určena výška a minimální vzdálenost S bezpečnostního zařízení. Minimální vzdálenost S musí být určena porovnáním vypočítaných hodnot podle 6.2 a 6.3, které jsou založeny na přiblížení končetiny nebo částí těla a hodnoty pro dosah nad detekčním prostorem jsou určeny podle 6.5.2, 6.5.3 a 6.5.4. Musí být použity větší hodnoty vyplývající z tohoto porovnání.
6.5.2 zamezení dosahu nad svislým detekčním prostorem elektrického snímacího ochranného zařízení bez další ochranné konstrukce

Minimální vzdálenost S v milimetrech od detekčního prostoru do nebezpečného prostoru pro zamezení obejití dosahem nad ESPE nesmí být menší než vypočítané hodnoty podle rovnice (10).

Pro hodnoty CRO musí být použita tabulka 1. Hodnota CRO je uvedena v této tabulce jako doplňující vzdálenost v milimetrech, založená na vzdálenosti, kterou může část těla (obvykle ruka) překonat k nebezpečnému prostoru dříve, než je elektrické snímací ochranné zařízení uvedeno do činností. Tabulka 1 se zabývá pouze dosahem nad detekčním prostorem ESPE.

Obrázek 8 znázorňuje dosah nad svislým detekčním prostorem bez další ochranné konstrukce.

Je-li výška ESPE již stanovena, může být tabulka 1 použita k odvození vzdáleností S. Je-li výška ESPE již stanovena, může být tabulka 1 také použita k odvození požadované výšky ESPE.

S = (K x T) + CRO (10)

kde
K = 2 000 mm/s;

Potom
S = (2 000 x T) + CRO (11)

Rovnice platí pro všechny minimální vzdálenosti S až do vzdálenosti 500 mm včetně. Minimální hodnota S nesmí být menší než 100 mm. Nejdříve se vypočítá S podle rovnice (11). Je-li hodnota S větší než 500 mm, může být použita rovnice (12). Hodnota S nesmí být menší než 500 mm.

S = (K x T) + CRO (10)

kde
K = 1 600 mm/s;

Potom
S = (1 600 x T) + CRO(12)
Obrázek 8 – Dosah nad svislým detekčním prostorem elektrického snímacího ochranného zařízení
Legenda
1 elektrické snímací ochranné zařízení
2 nebezpečný prostor
3 referenční rovina
a ... výška nebezpečného prostoru
b ... výška horního okraje detekčního prostoru elektrického snímacího ochranného zařízení
CRO ..doplňující vzdálenost, kterou může část těla překonat k nebezpečnému prostoru dříve, než je bezpečnostní zařízení uvedeno do činnosti (viz hodnoty v tabulce 1)
S ... minimální vzdálenost pro dosah nad ochranným zařízením
Tabulka 1 – Dosah nad svislým detekčním prostorem elektrického snímacího ochranného zařízení

Rozměry v milimetrech
Hodnoty určené podle tabulky 1 nesmí být interpolovány. Jsou-li známy hodnoty a, b nebo CRO mezi dvěma hodnotami tabulky 1, musí být použity větší hodnoty minimální vzdálenosti.

Příklady viz příloha A.
6.5.3 Zamezení dosahu nad svislým detekčním prostorem elektrického snímacího ochranného zařízení kombinovaného s ochrannou konstrukcí, například s ochranným krytem

Pokud může být nebezpečný prostor přístupný dosahem nad ochrannou konstrukcí (viz obrázek 9). nesmí být minimální vzdálenost S menší než vodorovná bezpečná vzdálenost do nebezpečného prostoru c, určená z ISO 13857:2008, 4.2.2, tabulky 1, (nízké riziko) nebo tabulky 2 (vysoké riziko).
Obrázek 9 – Příklad dosahu nad svislým detekčním prostorem elektrického snímacího ochranného zařízení kombinovaného s ochrannou konstrukcí
Legenda
1 elektrické snímací ochranné zařízení
2 nebezpečný prostor
3 referenční rovina
4 ochranná konstrukce (např. pevný ochranný kryt)
a .. výška nebezpečného prostoru
b .. výška horního okraje ochranné konstrukce
S .. minimální vzdálenost pro dosah nad ochranným zařízením (vzdálenost)
S .. je rovna hodnotě c z ISO 13857:2008, 4.2.2, tabulka 1 (nízké riziko) nebo tabulka 2 (vysoké riziko).
6.5.4 Dosah nad šikmým detekčním prostorem

Pokud je přiblížení uvažováno jako kolmé přiblížení [viz obrázky 5 a), a 6] a můžeme-li se do nebezpečného prostoru přiblížit dosahem nad elektrickým snímacím ochranným zařízením, musí být minimální vzdálenost S zvětšena:
  1. o vzdálenost vypočítanou použitím příslušných rovnic v 6.2.3.1 nebo 6.2.4; nebo

  2. o vzdálenost vypočítanou použitím příslušných rovnic v 6.2.3.1 nebo 6.2.4, nahrazením C doplňující vzdáleností pro dosah nad ochranným zařízením CRO, uvedenou v tabulce 1.

Minimální vzdálenost musí být aplikována od paprsku, který je nejblíže od nebezpečí.
6.6 Nepřímé přiblížení – Dráha od oblasti detekce k nebezpečnému prostoru je ztížena překážkami
6.6.1 Všeobecně

Při použití ESPE, kde se nachází dva nebo více nebezpečných prostorů, musí být vypočítána minimální vzdálenost pro každý nebezpečný prostor.

Je-li zamezen přístup do nebezpečného prostoru horními končetinami překážkami, které jsou trvale upevněny, může být minimální vzdálenost nejkratší dráhou okolo těchto překážek (pro nepřímé přiblížení viz obrázek 10). V tomto případě se rychlost přiblížení odlišuje od rychlosti přímého přiblížení, a proto může být snížena na 1 600 mm/s.

Pro minimální vzdálenost S musí být použita větší hodnota vyplývající z porovnání všech minimálních vzdáleností.

Překážky mohou vyplývat z funkční konstrukce stroje, ale nesmí být použity jen z důvodu snížení rychlosti přiblížení horních končetin.

POZNÁMKA Překážky jsou součástí konstrukce, např. skříně, víka, zadržovací zařízení, pomocná zařízení, která zamezují přímému proniknutí k nebezpečí.
Obrázek 10 – Příklad nepřímého přiblížení
Legenda
1 přímé přiblížení
2 nepřímé přiblížení
3 nebezpečný prostor 1
4 nebezpečný prostor 2
6.6.2 Výpočet minimálních vzdáleností pro nepřímé přiblížení

Pro nepřímé přiblížení je skutečná vzdálenost pokrývající prostor od elektrického snímacího ochranného zařízení k nebezpečnému prostoru vypočítána podle rovnice (13).

S* = (K x T) + C = l1+l2+l3 (13)

kde
S* je skutečně pokrytá vzdálenost

V tomto výpočtu musí být použit parametr pro rychlost přiblížení K s hodnotou 1 600 mm/s. Vzdálenosti l1, I2 a l3 musí být měřeny podél nejkratší dráhy okolo, pod nebo přes překážku (překážkami) z jakéhokoliv libovolného bodu detekčního prostoru (viz 6.2 až 6.5). Pro nepřímé přiblížení je minimální vzdálenost S vztažena na vodorovně promítnutou vzdálenost skutečné pokryté vzdálenosti S* (viz obrázek 11).

Příklad pro výpočet minimální vzdálenosti S je uveden v C.1.
Nahrávám...
Nahrávám...