4.2.9
Identifikace a prevence rizik
NahoruVšeobecné zásady
Stanovení rizikovosti je řada logických kroků usnadňujících zjistit
systematickým způsobem rizika vznikající u zařízení, objektů nebo činností. Po
stanovení rizikovosti následuje, pokud to je nezbytné, snížení rizikovosti.
Pokud je tento postup opakován, vzniká opakovací postup pro odstranění rizik a
uskutečnění bezpečnostních opatření.
Pro vypracování analýz rizik jednotlivých pracovních činností byla
použita metodika britské normy BS 8800 a zásady postupu stanovení rizikovosti
uvedené v ČSN EN ISO 14 121-1.
Vlastní analýzy zjišťují:
-
které energie (mechanická, tepelná, elektrická atd.) se při
hodnocení pracoviště nebo činnosti vyskytují a
-
za jakých specifických provozních a pracovních podmínek mohou
tyto energie ohrozit zaměstnance.
Při stanovení míry rizika, stupně ohrožení se vychází z předpokladu,
že technická závada, nedostatek bránící bezpečnému užívání, je nepřípustná.
Takovéto nedostatky je třeba řešit neprodleně, nelze je tolerovat.
NahoruZákladní pojmy
Nebezpečí – je podstatná, ale skrytá vlastnost nebo schopnost
něčeho (materiálu, stroje, pracovní činnosti), která může způsobit poškození
člověka nebo majetku a tím i vzniku škody
Rizikový faktor (riziko) – zdroj možného zranění nebo
poškození zdraví. Slovo riziko je obecně používáno ve spojení s dalšími slovy,
která definují původ nebo charakter očekávaného zranění nebo poškození zdraví:
riziko elektrického šoku, riziko rozdrcení, riziko otravy, atd.
Riziková situace – jakákoli situace, v níž je osoba vystavena
jednomu nebo více rizikovým faktorům
Rizikovost – kombinace pravděpodobnosti a rozsahu možného
zranění nebo poškození zdraví v určité rizikové situaci
Stanovení rizikovosti – zevrubný odhad pravděpodobnosti a
rozsahu možného zranění nebo poškození zdraví v určité rizikové situaci za
účelem výběru přiměřených bezpečnostních opatření
Ohrožení – pokud stroje, materiál, technologie či pracovní
činnosti obsahují určité nebezpečí a uvedou se do provozu a pokud je tomuto
riziku vystaven člověk nebo prostředí, jedná se o ohrožení
Poškození – fyzické zranění a/nebo poškození zdraví nebo
majetku
Riziková událost – událost, která může být příčinou
poškození
Zbytková rizikovost – rizikovost, která zůstává i po
uskutečnění bezpečnostních opatření
Nebezpečný prostor – jakýkoli prostor uvnitř nebo vně stroje,
kde je osoba vystavena nebezpečí úrazu nebo poškození zdraví. Rizikový faktor,
který způsobuje ohrožení zdraví, je v této definici buď:
-
nepřetržitě přítomný během předpokládaného použití stroje (pohyb
nebezpečných pohyblivých částí, elektrický oblouk při svařování atd.),
-
nebo se může objevit neočekávaně (neúmyslné či samovolné
spuštění apod.)
NahoruMetodický postup
Vyhledávání a hodnocení rizik a pracovní zátěže zaměstnanců je
prováděno v těchto krocích:
-
Stanovení pracovních oborů a činností
V závislosti na stanovení cílů se určí postup hodnocení
(pracovní činnost, profese)
-
Vyhledávání rizik a pracovní zátěže
Hodnocení současného stavu ve vztahu ohrožení zdraví zaměstnanců
(např. energie, příp. látky, které mohou nepříznivě působit na lidský
organismus) využitím:
-
přímých metod – pravidelnou kontrolou zařízení
- nepřímých metod – hodnocením úrazovosti a nemocnosti
zaměstnanců
-
Přijetí opatření
Opatření mohou být:
-
technická
- organizační
- personální
-
Přezkoušení účinnosti
-
průběžné kontroly
- kontroly účinnosti
- potvrzení nebo změna opatření
NahoruVýběr rizikových faktorů
Pro zjištění různých rizikových faktorů je nutno předvídat všechny
situace, které by mohly vést ke zranění nebo poškození zdraví, způsobené těmito
faktory.
Za tím účelem se musí vzít v úvahu:
-
činnost osob ve vztahu ke všem fázím pracovního procesu,
- různé možné stavy zařízení a činnosti,
-
běžný provoz – dodržování pracovních a technologických
postupů,
- selhání funkce, jako např.:
-
selhání jedné nebo více součástí,
-
vnější poruchy,
-
chyba v projektu,
-
přerušení dodávky energie,
-
ztráta ovládání zařízení obsluhou,
-
předvídatelné případy, kdy by mohlo dojít k nesprávnému použití
zařízení či provozního postupu, např.:
-
předvídatelné nesprávné chování, které je výsledkem běžné
neopatrnosti, není však výsledkem záměrného nesprávného používání zařízení nebo
pracovního postupu,
-
bezděčné chování osoby v případě selhání, nehody, poruchy
atd.,
-
chování, jež je výsledkem použití cesty nejmenšího odporu
při provádění nějakého úkonu,
-
náhlá změna zdravotního stavu obsluhy.
NahoruPopis rizikových faktorů
Účelem této kapitoly je identifikovat a popsat (pomocí podstaty nebo
důsledků) různé rizikové faktory, které přicházejí v úvahu, aby se usnadnila
analýza rizika, kterou je nutno provést zejména při stanovení rizikovosti.
NahoruMechanické riziko
Mechanické riziko je obecné označení pro všechny fyzikální faktory,
které mohou vyvolat zranění mechanickou činností.
Mechanické riziko může být způsobeno předměty, nářadím, zařízením
nebo pracovní činností:
Nechráněné pohyblivé části strojů:
-
přimáčknutí, rozdrcení,
-
ustřižení,
-
pořezání, useknutí,
-
píchnutí, nabodnutí,
-
naražení,
-
zachycení, vtažení.
Části strojů s nebezpečnými povrchovými plochami:
-
ostré hrany,
-
rohy,
-
břity,
-
drsné plochy.
Pohyblivé dopravní prostředky, pohyblivé pracovní prostředky:
-
najetí,
-
naražení,
-
přimáčknutí,
-
rozdrcení,
-
přejetí,
-
převrácení,
-
pád nákladu.
Nekontrolované pohyblivé části:
Pád na rovině, uklouznutí, klopýtnutí, špatné našlápnutí:
-
znečištěný povrch (oleje, mastnota),
-
vlivy povětrnosti a počasí (led, sníh),
-
nerovnost,
-
výškový rozdíl,
-
poškozené předměty,
-
nevyhovující hladké plochy,
-
nevhodný tvar a velikost plochy.
Pád z výšky nebo do hloubky:
NahoruElektrické riziko
Elektrické riziko může způsobit zranění nebo smrt účinkem
elektrického proudu nebo popálením. To může být způsobeno:
-
dotykem osob:
-
s živými částmi, tj. částmi, které jsou běžně pod napětím
(přímý dotyk),
-
s částmi, které se staly živými následkem špatným podmínek,
zvláště jako výsledek poruchy izolace (nepřímý dotyk),
-
přiblížením osob k živým částem, zvláště v případě vysokého,
velmi vysokého či zvláště vysokého napětí,
-
nevhodnou izolací pro předvídatelné podmínky,
-
elektrostatickými jevy, jako je kontakt osob s nabitými
částmi,
-
tepelným zářením nebo jinými jevy, jako je odlet roztavených
částic, chemické účinky zkratů, přetížení apod.
NahoruTepelné riziko
Tepelné riziko může způsobit:
-
popálení nebo opaření a jiná zranění od předmětů nebo materiálů
o velmi vysoké nebo nízké teplotě, plamenů, výbuchů nebo popálení nebo opaření
vlivem radiace tepelných zdrojů,
-
poškození zdraví, jež je způsobeno horkým nebo chladným
pracovním prostředím.
NahoruRizika vytvářená hlukem
Hluk může způsobit:
-
permanentní ztrátu sluchu,
-
hučení v uších,
-
únavu, stres atd.,
-
další poruchy, jako je ztráta rovnováhy, ztráta vědomí atd.,
-
rušení přenosu řeči, zvukových signálů apod.
NahoruRizika vytvářená vibracemi
Vibrace mohou být přenášeny na celé tělo a zvláště na ruce a paže
(používání ručního nářadí).
Intenzivní vibrace (nebo méně intenzivní vibrace působící po dlouhou
dobu) mohou způsobit vážné poruchy (vaskulární poruchy, jako jsou bílé prsty,
neurologické poruchy, poruchy kloubů, bolesti v kříži apod.).
NahoruRizika vytvářená zářením
Ohrožení zdraví jsou produkována rozličnými zdroji neionizačního
nebo ionizačního záření:
NahoruRizika vytvářená materiály a látkami
Materiály a látky zpracované, používané nebo vylučované při pracovní
činnosti a specifické materiály používané ke konstrukci zařízení atd. mohou
vytvářet několik různých rizikových situací:
-
ohrožení vyvolaná kontaktem nebo požitím kapalin a kontaktem
nebo inhalací plynů, mlh, kouřů a prachů, které mají škodlivé, toxické, žíravé
nebo dráždivé účinky,
-
ohrožení způsobená požárem nebo výbuchem,
-
biologické (např. plíseň) a mikrobiologické ohrožení zdraví
(virové nebo bakteriální).
NahoruZanedbání ergonomických zásad
Nevhodné přizpůsobení zařízení lidským vlastnostem a schopnostem se
může projevit:
-
fyziologickými účinky vyplývajícími například z nezdravé polohy
těla nebo nadměrného nebo opakovaného přetížení atd.,
-
psycho-fyziologickými účinky spojenými s duševním přetížením
nebo…