Podle rozšířeného názoru je pro hospodářský růst zcela nezbytná vysoce vzdělaná pracovní síla. Ještě více to údajně platí v podmínkách "znalostní ekonomiky", ve kterých se vzdělání, zejména vysokoškolské, stává hlavním klíčem k prosperitě. Skutečnost je však složitější.
Argumentace ve prospěch vysoké vzdělanosti se zdá být samozřejmá. Vzdělanější lidé jsou produktivnější, o čemž svědčí jejich platy, ekonomika vybavená vzdělanějšími pracov-níky bude proto nutně bohatší. Význam vzdělání zdánlivě dokládají i srovnání s chudšími státy, s kratší školní docházkou, menšími podíly osob s vyšším vzděláním, apod.
Bližší pohled i konkrétní údaje však tuto argumentaci zpochybňují. "Zmasovění" vyššího, resp. vysokoškolského vzdělání…