dnes je 3.8.2020

Input:

Jak motivovat zaměstnance ke kvalitě? - Kurz pro vedoucí pracovníky - 4. lekce

28.7.2020, , Zdroj: Verlag Dashöfer

4.5.2.4
Jak motivovat zaměstnance ke kvalitě? – Kurz pro vedoucí pracovníky – 4. lekce

Verlag Dashöfer

MacGregorova teorie X a Y a úvahy 6, 7

Zamysleli jste se někdy nad tím, jak se vedoucí pracovníci dívají na chování lidí, kteří pracují v jejich týmech? Zajímavé myšlenky v tomto směru přinesl další známý psycholog, Douglas McGregor. Nabyl přesvědčení, že rozhodnutí a činy vedoucích pracovníků vycházejí z jejich znalostí lidské povahy a chování. McGregor vyzdvihuje důležitost lidské povahy v motivaci a vzájemných vztazích vedoucího a týmu následujícím způsobem: Manažerská praxe a strategie vedení týmů je silně ovlivněna lidskou povahou, která má níže uvedené formy:

  • - lidé ve své podstatě neradi pracují a práci se, pokud mohou, vyhýbají,
  • - protože práci nemají rádi, musí se jim nabídnout odměna, případně pohrozit trestem, jestliže pracovat odmítnou,
  • - lidé dávají přednost tomu, aby byli v práci řízeni a směrováni, vyhýbají se odpovědnosti, mají nízké ambice a nejvíce ze všeho žádají jistoty.

McGregor pokřtil soubor těchto předpokladů o lidské povaze jako „teorii X”.

Podívejme se na to, jak vnímáte „teorii X”.

Úvaha 6 (orientační čas 4 minuty)

Podívejte se znovu na tři předpoklady o lidské povaze, které jste si před chvíli přečetl.

(a) Myslíte si, že tyto myšlenky jsou přesným popisem lidí v práci?

__________________________________________________________________________

(b) Myslíte si, že vedoucí pracovníci mají často takové názory na lidi v práci?

__________________________________________________________________________

__________________________________________________________________________

__________________________________________________________________________

McGregor napsal své názory kolem roku 1960 a vycházel z pozorování v americkém průmyslu. Patrně souhlasíte s tím, že někteří vedoucí pracovníci dodnes jednají tak, jako kdyby věřili ve správnost popisu chování zaměstnanců uváděného „teorií X”. Bylo by však pravděpodobně obtížné nalézt vedoucí pracovníky, kteří by nahlas připustili, že jsou zastánci takových názorů.

Tato teorie se nejeví jako zcela pravdivá a ani McGregor si prý nemyslel, že je pravdivou v plném rozsahu. Pokud se ovšem podíváte do historických pramenů na styl hromadné průmyslové výroby s vysokou mírou dělby práce, stereotypem a přísným kastováním mezi dělníky (modré límečky) a úředníky (bílé límečky) v Americe 60. let minulého století, pochopíte, že pro určité situace se může dostat i tato McGregorova teorie do souladu se skutečností. Ve velice působivé formě najdete vysvětlení pro tuto teorii i v němých filmech Charlie Chaplina, ve kterých zobrazil ještě starší prostředí továren.

Podívejme se nyní, jak byla tato teorie dále McGregorem rozvíjena, kdy ještě připouští, že by „teorie X” mohla fungovat.

McGregor plně akceptoval myšlenku několika úrovní lidských potřeb, jak jsme se o ní zmiňovali výše, když jsme mluvili o Maslowovi. Rozšířil ji, když řekl, že v obtížných dobách, například v období hospodářské recese, může strategie chování založená na „teorii X” fungovat. Jestliže se lidé zajímají o uspokojení potřeb po potravě a bezpečí, pak budou pravděpodobně ochotněji reagovat na politiku “cukru a biče“, jak je uvedeno v předpokladu „teorie X”.

McGregor došel k závěru, že pokud nežijeme v takových extrémních podmínkách (hospodářská recese nebo jiný extrém ovlivňující pracovní prostředí), vedou manažerské strategie založené na těchto názorech  častěji k nespokojenosti a konfliktům na pracovištích,