dnes je 23.1.2021

Input:

Jak přežít vyhazov od šéfa?

13.1.2021, , Zdroj: Verlag Dashöfer

4.3.3
Jak přežít vyhazov od šéfa?

Ing. Pavla Blackmore

Osobní zkušenost

Možná to někteří máte již za sebou. Pracujete na různých pozicích, já třeba byla manažerka kvality menší výrobní firmy. Poslední čtyři, pět měsíců tehdy před asi 17 lety bylo pracovně krušných, dá se říct, co den to výzva a já bojovala. Měli jsme tři velké reklamace, takže každý den tak tři nebo čtyři telekonference, mezitím příprava na další telekonferenci, koordinace činností mezi lidi v mém týmu a s výrobou a logistikou. Do toho přirozeně operativa běžného stylu manažera kvality.

Vzpomínám si, že dvě z těch tří závažných reklamací byly i takového typu, že jsme nemohli přijít na příčinu vady. Zde mohu odkázat na můj předchozí článek, „Příčina-problém-následek”. Lámali jsme si hlavy v technicko - kvalitářsko- výrobním týmu a také s kolegy v centrále v celé divizi, ale příčinu jsme u těch dvou reklamací nebyli schopni odhalit. Takže byly zavedeny opatření de facto naslepo, které zázračně pomohly k detekci OK kusů – to je nám velmi dobře známá klasická kvalitářská řeč.

V závěru tohoto období za mnou přišel ředitel s personalistou, že by chtěl krátký meeting. Byli jsme tam všichni v managementu ve věku +- 30 a tykali jsme si.

Jak jsem na ten meeting šla, tak jsem tušila, že to nebude příjemné. No ale pohybuji se v mužském světě, tak co? Šli hned k věci, že pro mě mají nabídku, abych odešla, že budou hledat nástupce, ale že mají podmínku, abych vydržela, než někoho najdou.

Pocitově jsem to vnímala jako velký podraz. Makala jsem poslední měsíce na plný výkon, lépe už to nešlo, kolikrát jsem zažívala situace, že bych měla být klonovaná a teď toto? A také se mi nelíbilo, že byli dva muži na mně, jednu ženu. No a také ta drzost, že mám vydržet, než někoho najdou. No to už byla síla.

Říkala, jsem si také, to nemá ten můj šéf koule, aby mi to řekl sám? Sebrala jsem však svou vnitřní sílu a zeptala se a proč?

A oni začali cosi říkat, ale vlastně neměli argumenty. Pro mě neměli argumenty.

A já se znovu zeptala proč?

A přitom jsem si v duchu říkala – tak co, mám to vzít, a to všechno co už se mi taky nelíbilo zabalit? Anebo bojovat dál a ukázat jim, že se nedám. Já se v mžiku sekundy rozhodla, že to nezabalím a že jim ukážu, že se nedám.

Já jim na to reagovala a proč vlastně? Vždyť ví, jaká je situace a proč to teď dělají? Tým byl velmi nezkušený, v podstatě jsem měla dva lidi v týmu, kteří nebyli na kvalitě dlouho a stále byli v jakémsi podporovacím zácviku.

Takovou situaci není jednoduché ustát. Já to zvládla díky tomu, že jsem měla především oporu v mém partnerovi. I když asi nerozuměl všemu, co jsem na něj sem tam „hrnula”, byl vždy ochoten mě vyslechnout a

Nahrávám...
Nahrávám...