5.2.1.3
Logistické řízení
Abychom byli úspěšní v rámci svých podnikatelských aktivit,
potřebujeme dokonalý a pružný systém řízení podniku. Zpravidla jde zejména o
řízení výroby v jeho úzké provázanosti s logistikou. Význam logistiky se
neomezuje pouze na výrobní sféru. Je nutné si však uvědomit, že se týká
prakticky všech podniků a organizací, tj. státní správy, nemocnic, škol,
organizací poskytujících obchodní, bankovní nebo finanční služby apod.
Logistiku lze označit jako podnikatelskou filozofii, jako určitý manažerský
systém, který v sobě integruje marketingové, předvýrobní, výrobní, distribuční,
obchodní i ekonomické aktivity. Jde o integraci řízení logistických procesů a s
tím související analýzu a projektování hmotných a informačních toků. Z těchto
důvodů se dá logistika dnes označit jako určitá podnikatelská filozofie.
Vymezme si proto nyní, co budeme chápat pod pojmem logistika. Logistika měla
totiž v průběhu svého vývoje různá označení. Jedno však měly všechny tyto pojmy
společné. Týkaly se toku zboží a materiálů z místa vzniku do místa
spotřeby, a někdy dokonce až do místa jejich likvidace. Jelikož však
nechceme tento pojem chápat pouze v pasivním slova smyslu, chceme vše sami
řídit, nutně nás musí zajímat i pojem logistické řízení.
Americká organizace The Council of Logistics Management (CLM)
definuje pojem logistické řízení takto: "Logistické řízení je proces
plánování, realizace a řízení efektivního, výkonného toku a skladování zboží,
služeb a souvisejících informací z místa vzniku do místa spotřeby, jehož cílem
je uspokojit požadavky zákazníků.“
Budeme se přidržovat této definice, která zahrnuje tok
materiálů a služeb v sektoru výrobním i v sektoru služeb. Do sektoru služeb
patří státní správa, nemocnice, banky, maloobchod a velkoobchod. Logistika se
však zabývá i následnou likvidací, recyklováním a opětovným použitím produktů,
protože logistice je v poslední době ve zvýšené míře přiřazována odpovědnost za
takové oblasti jako odstraňování obalového materiálu, jakmile je zboží dodáno,
anebo odvoz starých použitých zařízení.
NahoruAspekty ovlivňující logistické řízení
V souvislosti s ropnou krizí dochází v 70. letech k nárůstu
úrokových měr a zvyšování nákladů na energii. Logistika se stala hlavním
faktorem nákladů. Logistické náklady se navíc staly pro řadu podniků otázkou
vlastního přežití z důvodů postupující globalizace průmyslu. Vliv
globalizace na logistiku můžeme vidět především v těchto čtyřech oblastech:
-
nárůst konkurence ve světovém měřítku,
-
prodlužování logistických řetězců,
-
větší důraz na řízení nákladů a
-
rozvoj informačních technologií.
Růst konkurence ve světovém měřítku, tj. možnost konkurence
ze strany zahraničních firem, nutí české podniky, aby hledaly možnosti, jak se
odlišit od jiných podniků a jak odlišit výrobky, které nabízejí. Je logické, že
pozornost přitahuje oblast logistiky, protože domácí podniky by v rámci "svého“
trhu měly být schopny poskytovat stejné, pokud už ne spolehlivější a pružnější
služby než zahraniční konkurence. Do počátku 90. let byl v ČR tento aspekt
uměle zatlačován do pozadí, ale s postupným přechodem k tržní ekonomice se
projevuje s o to větší intenzitou.
České podniky dnes stále ve větší míře nakupují a prodávají do
zahraničí, takže logistický řetězec mezi podnikem a jeho obchodními
partnery se prodlužuje, stává se nákladnějším a složitějším. Aby byl
podnik schopen plně využít globálních příležitostí, potřebuje nezbytně kvalitní
logistický systém.
Dalším faktorem je neustále se zvyšující důraz na řízení
nákladů. Ukazuje se, že nejdůležitější způsob, jak zlepšit efektivitu
podnikání, spočívá ve snižování nákladů. Snižování nákladů se dnes musí
považovat za nejvýznamnější aspekt. Je velmi důležité klást důraz na kvalitu a
zákaznický servis, ale je zároveň jasné, že s vysokými náklady nelze dosáhnout
požadované kvality a požadované úrovně zákaznického servisu. Pro většinu
podniků je mnohem obtížnější dosáhnout zvýšení obratu, než snížení
logistických nákladů. Zejména to platí na vyspělých trzích, kde se
konkurence vzájemně nutí ke snižování cen a obrat odvětví jako celku se tím
snižuje.
S vlastním prodejem produkce nebo i služeb je spojeno mnoho druhů
nákladů, např. náklady na prodávané zboží nebo náklady na logistiku. Zamysleme
se však nad faktem, že zvýšení prodeje o1 Kč nemá za následek automatické
zvýšení zisku o 1 Kč. Pokud například podnik dosahuje 5 % hrubého zisku (tržby
minus náklady), znamená to, že z 1 utržené koruny zůstává podniku pouhých 0,05
Kč zisku. Na druhé straně finance, které se ušetří v rámci logistických
nákladů, nevyžadují žádný prodej ani zvýšení jiných nákladů. Takže jedna koruna
ušetřená na logistických nákladech znamená zvýšení zisku zase o jednu celou
korunu. Je jednoznačné, že úspory v logistických nákladech mají ve srovnání se
zvyšováním prodeje mnohem větší účinnost (jedna k jedné), a tvrzení, že
logistika pozitivně ovlivňuje zisk, je tedy zcela na místě.
Informační technologie ovlivňují logistiku především po
stránce kvalitativní. Podniky dnes mají nástroje, pomocí kterých mohou
monitorovat aktivity, které jsou náročné na počet transakcí, tj. objednávání,
pohyb materiálu, skladování zboží atd. V kombinaci s možnostmi počítačových
kvantitativních modelů takové informace zvýšily schopnost řídit materiálové
toky a optimalizovat výši a pohyb zásob. Systémy plánování materiálových
požadavků (MRP, MRP II - Materials Requirement Planning), systémy plánování
distribuce (DRP, DRP II - Distribution Resource Planning) a metody Just-In-Time
(JIT) umožňují podnikům propojení řady činností spojených s materiálovými toky,
a to od procesu objednávání od dodavatelů, přes řízení zásob, prognózování až
po výrobní plánování.
NahoruSystémový přístup v logistice
Logistika se zabývá časoprostorovými procesy, tj. procesy
transferu hmotných a s nimi souvisejících informačních toků v čase a prostoru.
Jde tedy především o procesy změny místa v čase. S těmito procesy se setkáváme
prakticky během celého životního cyklu produktu, tj. od zrodu nápadu až po
likvidaci samotného výrobku. Nás však nyní budou zajímat především pohybové
procesy v těchto etapách životního cyklu produktu či služby:
-
v předvýrobních etapách,
-
ve výrobě a
-
v distribuci.
Žádné dokonalejší řízení se neobejde bez zpětné vazby (tj. přímé
zpětné vazby pro řízení nebo alespoň zpětné vazby sloužící ke korekci modelu,
podle kterého řídíme). Logistický řídicí systém rovněž musí využívat celé řady
zpětných vazeb, a to z průzkumu a analýzy trhu a z analýzy povýrobních aktivit
(zejména obchodních a servisních služeb). Pohybové procesy ve smyslu
logistiky chápeme jako toky, toky hmotné, informační, energetické apod.,
tj. vycházíme zde z myšlenky, že tok je vždy plynulý. Prostý pohyb může být i
chaotický. Navíc je třeba logistiku chápat jako proces vícedimenzionální, který
pokrývá aspekty řídicí, informační, technické, ekonomické, obchodní atd., při
uplatňování účinných metod teorie systémů.
V takovém komplexním pojetí logistiky je právě aktuálnost jejího
významu pro podnikatelskou činnost. Systémový přístup pomáhá podniku udržovat
úspěšné pozice na trhu a dosahovat trvalé prosperity. Nebylo by účelné
vytrhávat logistiku z kontextu systému podnikatelských aktivit. Logistiku je
třeba chápat a rozvíjet jako integrující složku řízení podniku, posláním
kterého je usilovat o harmonické propojení všech aktivit podniku, směřujících k
zabezpečení rozvoje výroby a úspěšné komercializaci výrobků na trhu.
Pojem logistika je pro některé naše firmy, zejména malé a střední,
cizí, resp. často nejasný. Tomuto přístupu odpovídá i současný systém řízení
některých podniků, zejména v oblasti účinného propojení uvedených
předvýrobních, výrobních a povýrobních procesů. Systémový přístup představuje tedy jeden z nejdůležitějších základů logistiky. Logistika je sama
o sobě systém. Představuje síť vzájemně souvisejících činností, které mají za
cíl řídit tok materiálu a personálu v rámci logistického kanálu.
Systémový přístup v podstatě říká, že všechny funkce nebo
činnosti je třeba chápat v tom smyslu, jak ovlivňují a jsou ovlivňovány jinými
prvky a činnostmi, se kterými (v daném systému) přicházejí do styku. Toto
vymezení vychází z myšlenky, že pokud člověk pohlíží na určitou akci izolovaně,
není schopen si udělat celkový obraz o tom, jak tato akce ovlivní jiné činnosti
(nebo je jimi ovlivňována). V zásadě zde platí, že výsledek působení série
činností je významnější než výsledek působení jednotlivých prvků.
Mohli bychom např. udržovat vysoký stav zásob, abychom dosáhli
rychlejšího vyřizování zákaznických požadavků. Vysoký stav zásob však povede ke
zvýšení skladovacích nákladů a ke zvýšení rizika zastarávání výrobků. Takže
předtím, než se přijme rozhodnutí o zvýšení zásob, musí být tyto nepříznivé
faktory "vykompenzovány“ příznivými aspekty tohoto rozhodnutí. Bez zvažování
vlivu rozhodnutí na větší systém, jakým je např. podnik nebo distribuční kanál,
dochází obvykle pouze k ostrovnímu řešení. Znamená to, že ačkoli
jednotlivé prvky systému pracují zjevně lépe, celkový výsledek z hlediska
celého systému je relativně malý. Pokud chceme správně pochopit možnosti
zlepšení a důsledky těchto zlepšení, musíme pohlížet na systém jako na
celek.
Izolované logistické rozhodnutí o zlepšení úrovně služeb by mohlo
vést ke vzniku nadbytečných zásob v jednotlivých článcích logistického řetězce.
Tyto nadbytečné zásoby budou mít tendenci zvyšovat náklady uvnitř celého
řetězce, budou sice sloužit jako vyrovnávací zásoba pro případ nepředvídaného
chování ze strany jiných článků řetězce.…
