3.14
Možná rizika v průvodní dokumentaci u nově uváděného výrobku na trh
Ing. Turza Lukáš, Ph.D
Analýza rizik pro strojní zařízení je jedním z mála dokumentů vyžadovaných přímo strojní směrnicí (2006/42/ES). Již tento parametr tedy naznačuje jeho vysokou důležitost při konstrukci a návrhu strojů a řešení jejich bezpečnosti.
NahoruDokumentace analýzy rizika
Požadavky strojní směrnice k dokumentaci analýzy rizik jsou následující:
• uvedení kompletního použitého postupu analýzy rizika;
• uvedení seznamu základních požadavků na ochranu zdraví a bezpečnost, které se vztahují na strojní zařízení (Strojní směrnice – Příloha I);
• uvedení popisu ochranných opatření provedených k vyloučení zjištěného nebezpečí nebo ke snížení rizik a případně uvedení dalších rizik souvisejících se strojním zařízením.
Strojní směrnice tedy obsahem svých požadavků není vůči dokumentu jako takovému náročná, na druhou stranu obecnost daných požadavků klade na inženýry vyšší nároky na volbu jako takovou. Vždy však jako správný návod je dobré použít ČSN EN ISO 12100:2011, která je k tomuto určena, a specifikuje potřebné části.
Stroje, které neprojdou analýzou rizika, vykazují charakteristické chyby v návrhu a ty se pak projevují jednak předimenzováním bezpečnostních funkcí nebo naopak jejich špatným zabezpečením. Naddimenzování zabezpečení povětšinou nevede ke vznikům nových nebezpečí, ale značně finančně zatěžuje koncovou cenu stroje. Oproti tomu neprovedení zabezpečení je ve většině případů jasné a toto porušení pravidel vede k velkému ohrožení uživatelů strojů, dodatečným konstrukčním změnám a vícenákladům značně zvyšujícím cenu konečného produktu.
Často se vyskytující chyby v konstrukci strojů v oblasti naddimenzování ochranných opatření:
a) použití přístupových krytů s blokováním bezpečnostními spínači do míst, kde není častý přístup a lze tedy použít pevné kryty;
b) použití nevhodných bezpečnostních prvků – například optických bran a roztečí jejich paprsků;
c) použití bezpečnostních funkcí v místech, kde není žádné riziko nebo je velmi malé a lze je řešit mechanickými prvky.
Chyby vyskytující se v oblasti nezabezpečení:
a) chybějící pevné, popřípadě pohyblivé bezpečnostní kryty u nebezpečných míst;
b) nebezpečné mezery v chráněných zónách stroje, v oplocení a krytech;
c) špatné nebo nedostatečné vzdálenosti optických ochranných prvků (laserové skenery, optické brány) vzhledem k době zastavení nebezpečného pohybu stroje, který je daným prvkem chráněn;
d) špatná architektura navržených bezpečnostních funkcí řídicího systému vzhledem k požadavkům normy ČSN EN ISO 13849-1:2008
Nejčastější chyby:
Nejčastější chyby výrobců a oznámených subjektů jsou pouze systémové a personální.
Systémové chyby:
nedodržování pravidel, špatně vedený systém a dokumentace, používání neplatných postupů a formulářů a jiné,
nedostatečný počet inspektorů,
neexistuje zastupitelnost,
chyby ve jmenování, v zácviku,
požadavků na kvalifikaci inspektorů.
Personální chyby inspektorů:
použití měřidla bez platné kalibrace,
použití neplatného formuláře,
nedostatečné podklady pro inspekci, chybí inspekční postup, normy a jiné,
nedodržování BOZP a používání pomůcek,
nedodržování nestrannosti (min. 2 roky nesmí vykonávat ve společnosti, kde měl osobní zájmy svoji činnost před inspekcí),
chybí prohlášení o jmenování inspektora,
neurčení neshod z inspekce subjektu,
špatně vedený záznam z inspekce (prázdná okénka jedná-li se o Cheb-list, tužkou, chyby jiné hodnoty než naměřené).
Omyly a opomenutí výrobců, dovozců, distributorů produktů, a jejich důsledky pro ně (např. pokuty ČOI) – nejlépe na konkrétním příkladu takového pochybení (nedodržení postupu PS, nesprávný obsah EU prohlášení, chybný postup posouzení
Česká obchodní inspekce provedla v rámci projektu A16004 AdCo CPR – okna, dveře dle ČSN EN 14351-1+A1 kontroly u 13 hospodářských subjektů zabývajících se výrobou nebo distribucí oken a dveří. Obsahem tohoto projektu je kontrola a dozor…
