dnes je 19.3.2019
Input:

Norma ČSN ISO 45001:2018 - komentář k praktické aplikaci - 9 Hodnocení výkonnosti

25.2.2019, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2.2.130.7
Norma ČSN ISO 45001:2018 - komentář k praktické aplikaci – 9 Hodnocení výkonnosti

Ing. Monika Becková

9 Hodnocení výkonnosti

Kapitola 9 se skládá z článků kap. 4.5 OHSAS (Kontrola), kromě řízení záznamů, které je místo dosavadního čl. 4.5.4 OHSAS (Řízení záznamů) součástí nynějšího čl. 7.5.2 normy ISO 45001 (Vytváření a aktualizace dokumentovaných informací); a kromě čl. 4.5.3 OHSAS (Vyšetřování incidentu…), který je nyní součástí kap. 10.2 normy ISO 45001 (Incident, neshoda...). Dále je v kap. 9 zařazeno přezkoumání systému managementu, které bylo dosud samostatným čl. 4.6 OHSAS (Přezkoumání systému managementu).

Kromě uvedených přesunů a jiné struktury, která je analogická s kap. 9 normy ČSN EN ISO 14001:2016, se upřesnily požadavky v oblasti monitorování, měření, analýzy a vyhodnocování. K podstatnější změně patří také rozšíření rozsahu přezkoumávání SMBOZP vedením.

Kapitola 9 se skládá z 3 ucelených dílů, v nichž jsou obsaženy zejména požadavky na monitoring a analýzy, dále interní audit a již zmíněné přezkoumávání vedením.

Kapitola 9 má následující části:

  • 9.1 Monitorování, měření, analýza a hodnocení výkonnosti

  • 9.2 Interní audit

  • 9.3 Přezkoumání systému managementu

  • 9.1 Monitorování, měření, analýza a hodnocení výkonnosti

Tento článek obsahuje požadavky původně stanovené ve čl. 4.5.1 OHSAS (Měření a monitorování výkonnosti), které jsou více ROZPRACOVÁNY, článek je také více STRUKTUROVÁN. Pokud se týká monitorování, měření, analýzy a vyhodnocování, organizace musí zajistit následující požadavky.

 

9.1.1 Obecně

NOVÝ SAMOSTATNÝ NADPIS.

Původně (zkráceně):

Organizace musí vytvořit, implementovat a udržovat postupy pro pravidelné monitorování a měření výkonnosti v oblasti BOZP.

Tyto postupy musí umožnit:

  • přiměřená kvalitativní a kvantitativní měření (pozn.: nyní rozpracováno ve čl. 9.1.1 normy);

  • monitorování míry dosažení cílů BOZP (pozn.: zůstává ve čl. 9.1.1 normy);

  • monitorování efektivity způsobu řízení v oblasti zdraví i v oblasti bezpečnosti (pozn.: nyní rozpracováno ve čl. 9.1.1 normy);

  • provádění proaktivních opatření, která budou monitorovat shodu s programy BOZP, s kontrolními a provozními kritérii (pozn.: takto formulovaný požadavek v ISO 45001 není);

  • provádění reaktivních opatření, která budou monitorovat poškození zdraví, incidenty včetně nehod, skoronehod atd. (pozn.: takto formulovaný požadavek v ISO 45001 není);

  • Zaznamenávání údajů a výsledků z monitorování a měření (pozn.: zůstává ve čl. 9.1.1 normy).

Nyní:

Organizace musí vytvořit, zavést a udržovat procesy pro monitorování, měření, analýzu a hodnocení výkonnosti.

Organizace musí:

  • určit, co je třeba monitorovat a měřit, včetně:

    1. míry souladu s požadavky právních předpisů / jinými požadavky (NOVĚ FORMULOVANÝ OBECNÝ POŽADAVEK, kterému se dále věnuje následující čl. 9.1.2 normy Hodnocení souladu, navazující na původní čl. 4.5.2 OHSAS);
    2. činností a operací týkajících se identifikovaných nebezpečí, rizik, příležitostí (NOVĚ FORMULOVANÝ požadavek týkající se monitorování souladu v oblasti operativního řízení – např. roční prověrky BOZP, kontrola pořádku na pracovišti, kontrola dodržování použití předepsaných OOPP, kontrola na přítomnost alkoholu v dechu, revize vyhrazených technických zařízení atd.);
    3. pokroku při dosahování cílů v BOZP (pozn.: dříve „míry dosažení” cílů);
    4. efektivnosti provozních i jiných způsobů řízení (pozn.: pouze upřesněno);
  • určit metody monitorování, měření, analýzy a hodnocení, které jsou vhodné pro zajištění platných výsledků (NOVĚ FORMULOVANÝ požadavek, který znamená stanovit, JAK budeme monitorovat, měřit…);

  • určit kritéria, podle nichž bude organizace hodnotit svoji výkonnost v oblasti BOZP (NOVĚ FORMULOVANÝ požadavek, který znamená stanovit, CO budeme monitorovat, měřit…);

  • určit, kdy se musí provádět monitorování a měření (NOVĚ FORMULOVANÝ požadavek);

  • určit, kdy se musí výsledky z monitorování a měření analyzovat, vyhodnocovat a sdělovat (NOVĚ FORMULOVANÝ požadavek);

  • uchovávat vhodné dokumentované informace jako důkazy o výsledcích monitorování, měření, analýzy a hodnocení (pozn.: pouze upřesněno).

Pozn.: Je zřejmé, že tato část je celkově rozpracována a upřesněna. Musíme vhodnou formou stanovit jak - co - kdy budeme monitorovat, kdy a komu výsledky sdělovat.

Jak se s těmito požadavky vypořádat? Jako návod poslouží následující krátké příklady:

1. JAK monitorovat, měřit, analyzovat? Jaké metody monitorování, měření, analýzy a hodnocení, vhodné pro zajištění platných výsledků, použít?

Monitorovat můžeme např. prostřednictvím:

  • průběžné kontroly BOZP pochůzkou

  • sledování stavu specifického ukazatele

  • pozorování

  • rozhovorů

  • použití checklistů

  • přezkoumávání dokumentovaných informací (záznamů o závadách, incidentech, neshodách, FMEA, SWOT atd.)

  • analýzy rizik (opakované)

  • kontroly údržby

  • průzkumů „veřejného mínění” (dotazníky spokojenosti)

  • roční prověrky BOZP

  • sledováním výsledků kontrol orgánů dozoru

  • sledováním výsledků detekce škodlivin, přítomnosti určitých látek

Měřit můžeme např.:

  • rizikové faktory pracovního prostředí (hluk, prašnost, vibrace…) – pro úřední účely prostřednictvím autorizované nebo akreditované osoby;

  • časový úsek (např. délku výkonu určité činnosti v kontrolovaném pásmu);

  • fyzikální veličiny související s BOZP (např. elektrické napětí).

Analyzovat můžeme data za použití statistických metod.

Hodnotit výkonnost pak budeme s cílem konstatovat, zda jsme dosáhli stanovený výsledek, cíl. Výsledkem může být slovní popis, procentuální vyjádření, dosažení určité úrovně v daném rozsahu.

2. CO monitorovat, měřit? Jaká kritéria pro hodnocení výkonnosti v oblasti BOZP zvolit?

Možností je celá řada, níže uvádíme několik obecně použitelných příkladů (více informací lze nalézt také v příloze A.9.1 normy ISO 45001):

  • stížnosti a podněty týkající se BOZP

  • incidenty v BOZP

  • výsledky v oblasti havarijního nácviku

  • výsledky opatření v oblasti způsobilosti (např. formou testu, dodržování požadavků)

  • soulad se stanovenými opatřeními v provozu (např. použití OOPP, vedení předepsaných evidencí, dodržování technologických postupů)

  • soulad s požadavky předpisů

  • dodržování limitů rizikových faktorů (např. hluk, osvětlení, teplota na pracovišti, vibrace atd.)

  • expozice rizikovým faktorům

  • plnění smluvních ujednání (např. kolektivní smlouvy)

  • počet závad

K měření kritérií se používají ve smyslu ISO 45001 ukazatele - definovaná měřítka, podle kterých lze hodnotit výkonnost, a to srovnáním s jinými organizacemi, s normativními dokumenty, hodnotami v předpisech, rozhodnutích (povoleních), porovnáním se statistikami, stanovenými cíli nebo vnitřními předpisy v organizaci. Nesplní-li se kritérium, nebo je trend negativní, výkonnost lze považovat za klesající.

Příklady kritérií k daným ukazatelům monitorování a měření formou tabulky:

Pozn. pro zajímavost: v některých jiných standardech se tyto pojmy používají obráceně, tzn. k měření ukazatelů se používají kritéria. Stejně tak najdeme tuto definici např. ve slovníku cizích slov, kde kritérium = „měřítko pro srovnávání, hledisko při posuzování” (zdroj: https://slovnik-cizich-slov.abz.cz).

3. Kdy provádět vhodná monitorování a měření?

Doba a četnost závisí na stanoveném kritériu a metodě. Je vhodné si monitorování i měření naplánovat (např. formou plánu na kalendářní rok) – viz doplnění předcházejícího příkladu tabulky:

4. Kdy analyzovat a vyhodnocovat výsledky z monitorování a měření?

Kdy je to vhodné, resp. kdy je to potřeba. Některé výsledky potřebujeme pro naplánování dalších opatření v zákonem stanovených lhůtách, některé se váží na plnění požadavků normy ISO 45001 (např. přezkoumávání systému managementu nejméně 1x ročně – viz čl. 9.3 normy ISO 45001), některé jsou vstupem pro plánování dalších opatření, a tomu je potřeba načasování přizpůsobit (např. plánování investic).

5. Kdy a komu výsledky analýzy sdělovat?

Kdy a komu je vhodné, resp. potřeba výsledky sdělovat. Některé výsledky potřebujeme komunikovat se zákonem stanovenými organizacemi (zainteresovanými stranami), někdy se komunikace váže na plnění požadavků normy ISO 45001 (např. oblast týkající se projednání s pracovníky a jejich spoluúčast – čl. 5.4 normy ISO 45001).

Shrneme-li výše uvedené faktory 1) až 5), můžeme si vytvořit pro názornost celkový přehled, kde si všechny ukazatele, popřípadě i četnosti, metody a odpovědnosti přehledným způsobem stanovíme.

Příklad části takového přehledu formou tabulky:

Co znamenají v tomto kontextu pojmy výkonnost a efektivnost?

Definice:

Výkonost = měřitelný výsledek” (viz čl. 3.27 normy ISO 45001).

Efektivnost = „rozsah, v němž jsou plánované činnosti realizovány a plánované výsledky dosaženy” (viz čl. 3.12 normy ISO 45001).

Pozn.:

Hodnocení výkonnosti se vztahuje k oblasti BOZP a znamená vyhodnocení výsledků monitorování a měření konkrétních ukazatelů v BOZP (např. výkonnosti v oblasti dosažení počtu incidentů – viz komentář výše k ukazatelům a kritériím). Můžeme si jej představit např. jako jeden ze vstupů pro přezkoumání systému managementu vedením.

Určení efektivnosti se vztahuje k celému systému, tj. SMBOZP, a znamená stanovit rozsah, v jakém se podařilo plány a cíle obecně splnit. Můžeme si jej představit např. jako jeden ze závěrů přezkoumání systému managementu vedením.

Úprava oblasti řízení měřicích a monitorovacích zařízení:

Původně:

  • jestliže je pro monitorování a měření požadováno monitorovací zařízení, pak organizace musí vytvořit a udržovat postupy pro jeho kalibraci a údržbu, pokud je to vhodné.

  • záznamy z kalibračních činností a z činností údržby a výsledky musí být uchovávány.

Nyní:

Organizace musí:

  • zajistit, aby byla podle potřeby monitorovací a měřicí zařízení (MMZ) kalibrovaná nebo ověřovaná;

  • zajistit, aby se MMZ vhodným způsobem používala;

  • zajistit, aby se MMZ vhodným způsobem udržovala;

  • uchovávat vhodné dokumentované informace jako důkazy o udržování, kalibraci, ověřování měřicích zařízení.

Pozn.: Tato část neobsahuje nové požadavky.

9.1.2 Hodnocení souladu

Tento článek obsahuje požadavky původně stanovené ve stávajícím čl. 4.5.2 OHSAS (Hodnocení souladu).

Původně (zkráceně):

4.5.2.1 Organizace musí ve shodě se svým závazkem být v souladu s příslušnými požadavky právních předpisů vytvořit, implementovat a udržovat postupy pro pravidelné hodnocení souladu.

4.5.2.2 Organizace musí hodnotit soulad s jinými požadavky, které se na ni vztahují.

Organizace musí udržovat záznamy o výsledcích pravidelných hodnocení.

Nyní:  

Organizace musí:

  • vytvořit, zavést a udržovat proces(y) pro hodnocení souladu s požadavky právních předpisů / jinými požadavky;

  • určit četnost a metodu hodnocení souladu (pozn.: NOVĚ UPŘESNĚNÝ POŽADAVEK);

  • hodnotit soulad (pozn.: beze změny);

  • podle potřeby přijímat opatření (pozn.: DOPLNĚNÝ POŽADAVEK);

  • udržovat znalosti a vědomosti o zajišťování souladu (pozn.: DOPLNĚNÝ POŽADAVEK);

  • uchovávat dokumentované informace jako důkaz o výsledku (výsledcích) hodnocení souladu (pozn.: beze změny).

Pozn.: Požadavky jsou rozpracovány do podrobnějších detailů. Musíme vhodnou formou nově stanovit četnost hodnocení (např. při každém interním auditu, samostatně 4 x ročně apod.), a metodu (např. pomocí registru požadavků právních předpisů).

Doplněna je dále povinnost přijmout

Nejnavštěvovanější semináře