5.2.30
Nová legislativa v oblasti posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh
Ing. Lukáš Turza
V tomto článku jsou uvedeny hlavní důvody, které vedly k zavedení nového právního rámce EU (NLF – new legislativ Framework).
Nový právní rámec EU
Hlavním cílem zavedení nového právního rámce bylo zlepšit fungování vnitřního trhu zboží, zajistit bezpečnost občanů a omezit počet výrobků na trhu, které nevyhovují evropské legislativě. Dalším cílem bylo zlepšit kvalitu prací prováděných subjekty působícími při zkoušení a certifikaci výrobků, napravit nedostatky ve stávajících harmonizovaných předpisech Unie a dokončit vznik jednotného trhu, který se bude vyznačovat spravedlivou hospodářskou soutěží.
Nejednotné provádění a vymáhání stávajících harmonizovaných právních předpisů Unie v členských státech spolu se složitou regulací způsobily, že pro hospodářské subjekty i orgány bylo stále obtížnější správně vykládat a uplatňovat právní předpisy, což vedlo k nerovným tržním podmínkám a také k tomu, že na trh mohly proniknout nebezpečné výrobky. "Balíček týkající se zboží" by měl poskytnout platformu pro zjednodušení předpisů týkajících se výrobků s cílem učinit je jednotnějšími a srozumitelnějšími jak pro hospodářské subjekty, tak pro orgány dozoru nad trhem.
Nicméně ustanovení rozhodnutí o novém právním rámci nebyla přímo použitelná. K tomu, aby zlepšení, jež tento rámec přináší, mohla být vztažena na všechna hospodářská odvětví podléhající harmonizačním právním předpisům Unie, bylo nejprve nutné zapracovat jeho legislativní požadavky do stávajících právních předpisů týkajících se výrobků. Poté, co byl tedy v roce 2008 nový právní rámec přijat, začala Komise s prováděním hodnoticího procesu harmonizovaných předpisů Evropské unie v oblasti výrobků za účelem identifikace nástrojů, jež je třeba revidovat, aby mohl být nový právní rámec proveden. Během tohoto hodnoticího procesu bylo určeno mnoho směrnic, které vyžadovaly revizi například pro upřesnění oblasti působnosti, aktualizaci požadavků na bezpečnost atd. Z těchto důvodů bylo nezbytné revidovat převážnou většinu stávajících právních předpisů Evropské unie v oblasti výrobků.
Během provádění a prosazování harmonizačních právních předpisů Unie v různých odvětvích vyšly najevo některé nedostatky a nejednotnosti, jejichž důsledky jsou:
– výskyt výrobků, které nejsou v souladu s právními předpisy, nebo nebezpečných výrobků na trhu a s tím související nedostatek důvěry v označení CE,
– konkurenční nevýhody hospodářských subjektů, které právní předpisy dodržují, v porovnání se subjekty, které je obcházejí,
– nerovné zacházení v případě výrobků, které nejsou v souladu s právními předpisy, a narušení hospodářské soutěže v důsledku různých přístupů k prosazování právních předpisů,
– uplatňování různých postupů při jmenování subjektů posuzování shody ze strany vnitrostátních orgánů,
– problémy s kvalitou některých oznámených subjektů.
Regulační prostředí se rovněž stávalo čím dál víc složitějším, neboť jeden a týž výrobek často zároveň spadal do působnosti několika právních předpisů. Vzhledem k nejednotnosti těchto předpisů je pro hospodářské subjekty a orgány stále těžší tyto předpisy správně vykládat a uplatňovat.
Nový právní rámec vstoupil v platnost 1. ledna 2010 (byl v EU přijat v roce 2008) a obsahuje doplňkové nástroje:
- - rozhodnutí 768/2008 o společném rámci pro uvádění výrobků na trh a o zrušení rozhodnutí Rady 93/465/EHS
- - nařízení 765/2008, jímž se stanoví požadavky pro akreditaci a dozor týkající se uvádění výrobků na trh (které nahradilo nařízení (EHS) č. 339/93).
Balíček týkající se zboží
Evropská komise schválila 13. února 2013 tzv. balíček k bezpečnosti výrobků a dozoru nad trhem. Dokladem jeho významu je, že byl zařazen mezi prioritní opatření…
