Obaly

2.4.2 Obaly

Dr. Ing. Rostislav Suchánek

Související legislativní předpisy

Evropská unie

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/62/ES, ze dne 20. prosince 1994, o obalech a obalových odpadech.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/12/ES ze dne 11. února 2004, kterou se mění směrnice 94/62/ES o obalech a obalových odpadech.

Rozhodnutí Komise 2001/171/ES ze dne 19. února 2001, kterým se stanoví podmínky pro odchylku u skleněných obalů týkající se úrovní koncentrací těžkých kovů stanovených ve směrnici 94/62/ES o obalech a obalových odpadech.

Rozhodnutí Komise 97/129/ES ze dne 28. ledna 1997, kterým se zavádí identifikační systém pro obalové materiály podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/62/ES o obalech a obalových odpadech, a to včetně příloh č. I až VII.

Česká republika

č. 477/2001 Sb. Zákon o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech – úplné znění).

č. 111/2002 Sb. Nařízení vlády, kterým se stanoví výše zálohy pro vybrané druhy vratných zálohovaných obalů.

č. 115/2002 Sb. Vyhláška o podrobnostech nakládání s obaly.

č. 116/2002 Sb. Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu ČR o způsobu označování vratných zálohovaných obalů.

č. 641/2004 Sb. Vyhláška MŽP ČR o rozsahu a způsobu vedení evidence obalů a ohlašování údajů z této evidence.

Základní smysl a účel zákona o obalech

Povinnými osobami z hlediska zákona o obalech jsou výrobci, dovozci, distributoři a prodejci obalů. Nezáleží přitom, zda se jedná o výrobu či dovoz samotného obalu nebo o šíření tzv. baleného výrobku. Zákon uplatňuje tzv. princip rozšířené odpovědnosti = tzn. že odpovědnost povinných osob za obal nekončí jeho prodejem spotřebiteli, ale trvá po celý životní cyklus obalu. Tímto způsobem se postupně přenáší odpovědnost za odpady z obalů z obcí a občanů na tyto povinné osoby.

Zásadní myšlenkou zákona tedy je to, že právě osoby, které uvádějí obaly na trh nebo do oběhu, mohou nejlépe ovlivnit parametry výrobku (např. materiál, z něhož je vyroben, velikost, tvar apod.) a přijmout opatření, která povedou k omezení negativního vlivu obalu na životní prostředí. Výrobu obalů mohou ovlivnit ve prospěch levněji a technicky snáze recyklovatelných obalů, případně mohou zavést i variantu vratných zálohovaných obalů.

Účelem zákona je chránit ŽP předcházením vzniku odpadů z obalů, a to zejména snižováním hmotnosti, objemu a škodlivosti obalů a množství chemických látek v těchto obalech obsažených v souladu s právem Evropských společenství.

Základní pojmy

Obal = výrobek z jakéhokoli materiálu, který je určený k pojmutí, ochraně, manipulaci, dodávce či prezentaci výrobků určených pro spotřebitele (občana) nebo pro jiného konečného uživatele.

Kategorie obalů:

1. Prodejní obal – v místě nákupu tvoří prodejní jednotku pro spotřebitele nebo jiného konečného uživatele (až domů ke spotřebiteli, např. PET láhev).

2. Skupinový obal – v místě nákupu tvoří skupinu určitého počtu prodejních jednotek, ať již je tato skupina prodávána spotřebiteli nebo jinému konečnému uživateli, případně slouží jako pomůcka pro umístění do regálů v místě prodeje. Může být z výrobku odstraněn, aniž se tím ovlivní jeho vlastnosti (končí většinou v obchodě, např. fólie přes 6 PET lahví, krabice na celé balení sušenek).

3. Přepravní obal – usnadňuje manipulaci s určitým množstvím prodejních jednotek nebo skupinových obalů, zabraňuje fyzickému poškození při přepravě a manipulaci (např. paleta).

4. Průmyslový obal – obal určený výhradně k balení výrobku určeného výhradně pro jiného konečného uživatele.

Příloha č. 1 k zákonu uvádí 3 kritéria a názorné příklady upřesňující pojem obal:

Výrobek se považuje za obal, pokud:	Je obal		Není obal
1. – není nedílnou součástí jiného výrobku; – není nezbytný k tomu, aby uzavíral, nesl nebo uschovával výrobek po dobu jeho životnosti; – nejsou všechny jeho části určeny k tomu, aby byly společně používány, spotřebovány nebo odstraněny	krabice na cukrovinky, fóliový přebal kolem CD		kufřík na vrtačku, čajové sáčky, střívka uzenin, voskové vrstvy na sýrech
2. – se jedná o předměty navržené k plnění v místě prodeje, musí plnit funkci obalu	igelitové tašky, alobal, jednorázové talíře		jednorázový příbor, míchadlo
3. – se jedná o pomocné prvky plnící funkci obalu, nesmí být nedílnou součástí výrobku a nesmí být všechny části určeny k tomu, aby byly společně spotřebovány nebo odstraněny		kartáč od řasenky a dávkovač od tekutého mýdla nejsou samy obalem, ale jsou součástí obalu, do kterého jsou začleněny

Výrobek = jakákoli věc, jež byla vyrobena, vytěžena nebo jinak získána bez ohledu na stupeň jejího zpracování a je určena k uvedení na trh nebo do oběhu.

Nakládání s obaly = výroba obalů, uvádění obalů nebo balených výrobků na trh nebo do oběhu, použití obalů, úprava obalů a opakované použití obalů;

Uvedení obalu na trh = okamžik, kdy je obal, bez ohledu na to, zda samostatně nebo spolu s výrobkem, v České republice poprvé úplatně nebo bezúplatně předán nebo nabídnut k předání za účelem distribuce nebo používání nebo kdy jsou k němu poprvé převedena vlastnická práva; za uvedení obalu na trh se považuje též dovoz obalu nebo baleného výrobku.

Uvedení obalu do oběhu = úplatné nebo bezúplatné předání obalu bez ohledu na to, zda samostatně nebo spolu s výrobkem, jiné osobě za účelem distribuce nebo použití, s výjimkou uvedení obalu na trh.

Dovoz obalu nebo baleného výrobku = propuštění do režimu volného oběhu nebo do režimu aktivního zušlechťovacího styku.

Opakované použití obalu = činnost, při níž se obal, který byl navržen a určen, aby během doby své životnosti vykonal určitý minimální počet obrátek či cyklů (dále jen „opakovaně použitelný obal“), znovu plní nebo se používá k témuž účelu, pro nějž byl určen, s pomocí nebo bez pomoci dodatečných prostředků, které opětovné plnění umožňují, jako jsou zejména náhradní doplňková balení a prostředky k jejich použití.

Vratný obal = obal, pro který existuje zvláště pro něj vytvořený způsob vracení použitého obalu osobě, jež jej uvedla do oběhu.

Zpětný odběr = odebírání použitých obalů od spotřebitelů na území České republiky za účelem opakovaného použití obalů nebo za účelem využití nebo odstranění odpadu z obalů.

Jiný konečný uživatel = podnikající fyzická nebo právnická osoba, která nakupuje obaly nebo balené výrobky pro svou podnikatelskou činnost a neuvádí je dále do oběhu.

Obalový prostředek = výrobek, z něhož je obal prodejní, obal skupinový nebo obal přepravní přímo vyroben nebo který je součástí obalu sestávajícího se z více částí.

Povinnosti při nakládání s obaly a odpady z obalů

Povinnosti osob při uvádění obalů na trh

Osoba, která uvádí na trh obal, je povinna zajistit, aby hmotnost a objem obalu byly co nejmenší (z hlediska zákona o obalech je považována minimalizace objemu a hmotnosti obalového materiálu při konstrukci obalu za preventivní opatření vedoucí ke snížení celkového množství obalového odpadu).

Osoba, jež uvádí na trh obal, balený výrobek nebo obalový prostředek, je povinna zajistit stanovené požadavky (obsah nebezpečných látek, využitelnost).

Pokud je označován materiál, ze kterého je obal vyroben, je nutné provést toto značení podle stanovených pravidel.

Osoba, která uvádí na trh nebo do oběhu výrobky, jejichž obaly jsou opakovaně použitelné, je povinna učinit stanovená organizační, technická nebo finanční opatření.

Osoba, která uvádí na trh nebo do oběhu výrobky, jejichž obaly jsou vratné, je povinna zajistit opakované použití těchto obalů nebo využití odpadů z těchto obalů.

Osoba, která uvádí na trh nebo do oběhu obaly nebo balené výrobky, je povinna zajistit zpětný odběr. Osoby, jež uvádějí na trh nebo do oběhu výrobky prodejem spotřebiteli, jsou povinny informovat odběratele a spotřebitele o způsobu zajištění zpětného odběru.

Osoba, která uvádí na trh nebo do oběhu obaly nebo balené výrobky, je povinna zajistit, aby odpady z obalů jí uvedených na trh nebo do oběhu byly využity ve stanoveném rozsahu.

Osoba, jež uvádí na trh nebo do oběhu obaly nebo balené výrobky, je povinna podat návrh na Ministerstvu životního prostředí ČR na zápis do Seznamu osob, které jsou nositeli povinnosti zpětného odběru nebo využití odpadu z obalů (dále jen „Seznam“), a to nejpozději do 60 dnů od vzniku povinnosti.

• Za zápis do Seznamu se platí registrační poplatek ve výši 800 Kč.

• Evidenční poplatek se platí ročně ve výši 800 Kč/rok za uplynulý kalendářní rok (nejpozději do 15. února následujícího roku).

Podmínky uvedení obalu na trh

Dle zákona č. 477/2001 Sb., o obalech, v platném znění, je osoba, která uvádí na trh obal, balený výrobek nebo obalový prostředek, povinna zajistit, aby:

• koncentrace látek uvedených v Seznamu dosud klasifikovaných nebezpečných chemických látek v obalu nebo obalovém prostředku byla v souladu s limitními hodnotami stanovenými zvláštními právními předpisy (seznam je dostupný na www.mpo.cz/dance – v současnosti se jedná o cca 3365 látek), vzhledem k přítomnosti těchto látek v emisích, popelu nebo výluhu v případě spalování nebo skládkování odpadu vzniklého z tohoto obalu nebo obalového prostředku;

• součet množství olova, kadmia, rtuti a chrómu s oxidačním číslem VI v obalu nebo obalovém prostředku nepřekročil stanovenou hodnotu 100 mikrogramů/g (limitní hodnota);

• obal nebo obalový prostředek po použití, pro které byl určen, po vynětí výrobku nebo všech jeho zbytků obvyklým způsobem, byl dále opakovaně použitelný nebo aby odpad z tohoto obalu nebo obalového prostředku byl využitelný za obvyklých podmínek alespoň jedním z těchto postupů:

  • procesem, kterým jsou odpady z obalů nebo obalových prostředků nebo jejich zbytky, případně spolu s dalšími materiály přeměněny ve výrobek nebo surovinu (dále jen „recyklace“);

  • přímým spalováním za uvolňování energie hořením, a to samostatně nebo spolu s jiným odpadem a se zužitkováním získaného tepla (dále jen „energetické využití“);

  • aerobním zpracováním nebo anaerobním zpracováním biologicky rozložitelných složek tohoto odpadu za kontrolovaných podmínek a s použitím mikroorganismů za vzniku stabilizovaných organických zbytků nebo metanu (dále jen „organická recyklace“); skládkování se za organickou recyklaci nepovažuje.

Tímto ustanovením nejsou dotčena ustanovení vztahující se k nakládání s odpady podle zvláštního právního předpisu (zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech).

Jestliže je obal nebo obalový prostředek zhotoven v souladu s harmonizovanými českými technickými normami (viz níže), považují se požadavky výše uvedené za splněné.

Spolu s těmito podmínkami definuje zákon o obalech osobu, která je povinna z hlediska těchto podmínek posoudit daný obal, a zároveň okruh kontrolních orgánů, jež mají právo kontrolovat splnění těchto podmínek:

Osoba, která uvádí na trh obal nebo obalový prostředek, je povinna:

• na požádání předložit kontrolním orgánům technickou dokumentaci nezbytnou k prokázání splnění povinností,

• průkazně informovat své odběratele (např. dopisem, větou na faktuře, sdělením na www stránkách) o tom, že obal splňuje všechny zákonné požadavky.

Termín „technická dokumentace“ v tomto zákoně není definován a není stanoven ani její rozsah. Lze tedy vycházet z analogie požadavků zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, ve smyslu jeho novelizací, že se jedná o technické dokumenty osvědčující shodu s předmětnými technickými normami. Nicméně na základě Metodického pokynu odboru odpadů MŽP k provedení § 5 zákona č. 477/2001 Sb., o obalech (Věstník MŽP, březen 2005), bylo doporučeno pro splnění požadavků dle § 3 a 4 zákona použití normy ČSN EN 13427, která je zastřešující normou a stanovuje postup používání dále uvedených norem (výrobci obalů – ČSN EN 13428, ČSN EN 13430, ČSN EN 13431, ČSN EN 13432, ČSN CR 13695-1 a ČSN CR 13695-2 – viz níže).

Speciální požadavky při uvádění určitých druhů obalů na trh

Skleněné obaly

Výše uvedená limitní hodnota se nestanovuje u obalů a obalových prostředků vyrobených výhradně z olověného křišťálového skla.

Překročení limitní hodnoty je možné ve skleněných obalech a obalových prostředcích, jestliže:

1. během výrobního procesu není do obalu nebo obalového prostředku záměrně zavedeno žádné olovo, kadmium, rtuť nebo chróm s oxidačním číslem VI; záměrným zavedením se, pro účely tohoto zákona v souladu s právem Evropských společenství, rozumí proces úmyslného použití určité látky k vytvoření obalu nebo obalového prostředku tak, aby tato látka byla přítomna ve vyrobeném obalu nebo obalovém prostředku s tím, že bude nositelem určité specifické charakteristiky, vzhledu či jakosti obalu; za záměrné zavedení se nepovažuje využívání recyklovaných materiálů pro výrobu obalů nebo obalových prostředků v případech, kdy určitá část recyklovaných materiálů může obsahovat určitá regulovaná množství těžkých kovů;

2. k překročení limitní hodnoty dojde pouze v důsledku přidání recyklovaných materiálů;

3. výrobce obalu nebo obalového prostředku provádí jedenkrát měsíčně měření koncentrace těžkých kovů ve vzorcích výroby, jež reprezentují normální a pravidelnou výrobní činnost. Tyto vzorky se odebírají z každého jednotlivého tavicího agregátu. Naměřené hodnoty koncentrace těžkých kovů se evidují a ohlašují způsobem, který stanoví příloha č. 5 zákona o obalech.

Plastové obaly

Překročení limitní hodnoty je možné u plastových přepravek a plastových palet, jestliže:

1. během výrobního procesu nebo během distribuce není do těchto přepravek nebo palet záměrně zavedeno žádné olovo, kadmium, rtuť nebo chróm s oxidačním číslem VI;

2. k překročení limitní hodnoty dojde pouze v důsledku přidání recyklovaných materiálů;

3. přepravky nebo palety jsou vyrobeny recyklačním procesem, do kterého vstupuje pouze takový recyklovaný materiál, jenž vznikl recyklací jiných plastových přepravek nebo palet, a vstup dalšího materiálu mimo tento recyklační cyklus je omezen na nejmenší přípustnou míru a nepřesahuje v žádném případě 20 % hmotnosti materiálu použitého k výrobě těchto přepravek nebo palet;

4. materiál, z něhož jsou přepravky nebo palety vyrobeny, je na nich viditelně označen v souladu s právem Evropských společenství.

Označování obalů

Označování obalů je dobrovolné. Nicméně v případě, že osoba, která uvádí na trh nebo do oběhu obal nebo balený výrobek, označí na tomto obalu nebo baleném výrobku materiál, ze kterého je obal vyroben, je povinna provést toto značení v souladu s právem Evropských společenství.

Řada států přijala, v souladu s rozhodnutím Komise 97/129/ES, kterým se zavádí identifikační systém pro obalové materiály, různá legislativní opatření: např. v Rakousku platí povinná materiálová identifikace plastů, v Německu je zase povinné označování spotřebitelských obalů symbolem Zeleného bodu.

Podle tohoto rozhodnutí byla připravena i česká technická norma ČSN 770052-2, a proto je možné při označování obalů postupovat podle ní. Z pohledu zákona o obalech již není nutné informovat spotřebitele o způsobu nakládání s obalem, protože směrnice 94/62/ES ani rozhodnutí Komise 97/129/ES tuto povinnost rovněž neobsahují.

Opakovaně použitelné obaly (OPO)

Každý, kdo uvádí na trh nebo do oběhu výrobky, jejichž obaly jsou opakovaně použitelné, je povinen učinit organizační, technická nebo finanční opatření odpovídající kritériím, která jsou stanovena v příloze č. 2 k zákonu o obalech a která umožňují opakované použití obalů:

• technická specifikace obalu;

• způsob údržby, opravy, mytí a čištění;

• určení systému opakovaného používání obalů;

• způsob využití poškozených, vyřazených obalů.

Definice a kritéria systémů zajištění opakovaného použití obalů:

• uzavřený systém – OPO je uváděn do oběhu osobou nebo organizovanou skupinou osob (např. pivní láhev – plní se vždy pivem, vlastní ji pivovar);

• otevřený systém – OPO je uváděn do oběhu mezi blíže neurčenými osobami (např. paleta – je na ní cokoli, koluje mezi různými subjekty);

• smíšený systém – tvořen ze dvou částí:

  1. OPO zůstává u konečného uživatele,

  2. jednocestný obal – jako pomocný výrobek pro přepravu obsahu k opakovanému naplnění obalu – „náhradní balení“ (např. láhev s aviváží – může se doplnit pomocí náhradního balení).

Náležitosti těchto opatření a způsob a postup opakovaného použití jsou stanoveny příslušnou harmonizovanou českou technickou normou (viz níže).

Vratné obaly

Každý, kdo uvádí na trh nebo do oběhu výrobky, jejichž obaly jsou vratné, je povinen zajistit opakované použití těchto obalů podle bodu B. 1 nebo B. 2 přílohy č. 2 zákona o obalech nebo využití odpadů z těchto obalů:

• obal, pro který existuje zvláště pro něj vytvořený způsob vracení použitého obalu osobě, jež jej uvedla do oběhu;

• nemusí se jednat o opakovaně použitelný obal.

Vratné zálohované obaly

Pokud je součástí opatření pro opakované využití…