dnes je 6.7.2022

Input:

Ověření shody - blokovací zařízení spojená s ochrannými kryty - zásady pro konstrukci a volbu

13.4.2010, , Zdroj: Verlag Dashöfer

6.7.13
Ověření shody – blokovací zařízení spojená s ochrannými kryty – zásady pro konstrukci a volbu

Dr. Ing. Rostislav Suchánek a kolektiv autorů

LOGO FIRMY

Sídlo firmy, PSČ

Linka barvy dvojitá – LB2

______________________________________________

OVĚŘENÍ SHODY

provedení strojního zařízení s požadavky

ČSN EN 1088+A2 : 2008

Bezpečnost strojních zařízení –
Blokovací zařízení spojená s ochrannými kryty –
Zásady pro konstrukci a volbu

                                                                                                                                                                                 
Požadavky
Podle ČSN EN 1088+A2:2008 (Třídící znak 83 3315)
Požadavky
splněny ?
ano ne irel.
Změny proti předchozím normám

Tato norma obsahuje zapracovanou změnu A1 z dubna 2007 a změnu A2 z července 2008. Změny či doplněné a upravené články jsou v textu vyznačeny značkami resp. . Vypuštěný text je zobrazen takto vypuštěný text, opravený nebo text je zobrazen vloženým textem mezi obě značky.
1 Předmět normy

Norma určuje zásady pro konstrukci a volbu – nezávisle na povaze zdroje energie – blokovacích zařízení spojených s ochrannými kryty (jak jsou definována v 3.23.1 „blokovací zařízení (blokování)“ 3.22.4 „ochranný kryt s blokováním“ a 3.22.5 „ochranný kryt s blokováním a jištěním ochranného krytu“ EN 292-1:1991).

Norma také zahrnuje požadavky speciálně určené pro elektrická blokovací zařízení (viz kapitola 6).

Norma zahrnuje části ochranných krytů, které působí na blokovací zařízení. Požadavky na ochranné kryty jsou uvedeny v prEN 953. Zpracování signálu od blokovacího zařízení k zastavení a klidu stroje je uvede no v prEN 954-1.
3 Definice

Pro účely této normy platí následující definice:
3.1 blokovací zařízení (blokování) (interlocking device (interlock)):

zařízení mechanického, elektrického nebo jiného typu; jeho účelem je zabránit činnosti strojních částí za určitých podmínek (většinou tak dlouho, dokud není uzavřen ochranný kryt).
3.2 ochranný kryt s blokováním; blokovací ochranný kryt (interlocking guard):

ochranný kryt spojený s blokovacím zařízením tak, že:
– rizikové funkce stroje „chráněné“ ochranným krytem nemohou být spuštěny, dokud není ochranný kryt v ochranné poloze;
– je-li ochranný kryt otevřen, zatímco stroj vykonává rizikové funkce, je vydán povel k zastavení;
– je-li ochranný kryt v ochranné poloze, stroj může vykonávat rizikové funkce „chráněné“ ochranným krytem, ale uzavření ochranného krytu samo a sobě nezpůsobí vykonávání těchto funkci
3.3 ochranný kryt s blokováním a jištěním ochranného krytu; blokovací ochranný kryt s jištěním ochranného krytu (interlocking guard with guard locking):

ochranný kryt spojený s blokovacím zařízením a s jistícím zařízením ochranného krytu tak, že:
– stroj nemůže vykonávat rizikové funkce „chráněné“ ochranným krytem, dokud tento kryt není v ochranné poloze;
– ochranný kryt zůstává uzavřen a v ochranně poloze, dokud nebezpečí zranění působením rizikových funkci stroje nepomine;
– je-li ochranný kryt v ochranné poloze a zajištěn, stroj může vykonávat rizikové funkce „chráněné“ ochranným krytem, ale uzavření a zajištění ochranného krytu samo o sobě nezpůsobí vykonáváni těchto funkcí
3.4 jistící zařízení ochranného krytu (guard locking device):

zařízení určené k jištění (uzamknutí) ochranného krytu v ochranné poloze a spojené s ovládacím zařízením tak, že:
– stroj nemůže pracovat dokud není ochranný kryt v ochranné poloze a zajištěn;
– ochranný kryt zůstává zajištěn, dokud rizika nepomine
3.5 automatická kontrola (automatic monitoring):

nepřímá bezpečnostní funkce, která zajišťuje, že jsou bezpečnostní zařízení uvedena do činnosti, jestliže je snížena schopnost nějaká části nebo prvku vykonávat svoji funkci nebo jestliže se provozní podmínky změnily tak, že vzniká riziko; existují dvě kategorie automatické kontroly:
– „spojitá“ automatická kontrola, s jejíž pomoci se bezpečnostní zařízení uvede okamžitě v činnost, jakmile se objeví porucha;
– „nespojitá“ automatická kontrola, s jejíž pomocí se bezpečnostní zařízení uvede v činnost v cyklu stroje následujícím po výskytu poruchy
3.6 pozitivní režim působeni (positiva mode actuation):

jestliže pohybující se mechanická součást současně pohybuje jinou součásti, a to buď přímým stykem nebo prostřednictvím tuhých prvků, říká se, že tato druhá součást je spojena pozitivním způsobem (nebo pozitivně) s první součástí.
3.7 pozitivní přerušení kontaktního prvku (positive opening operation of a contact element):

dosažení oddělení kontaktu jako přímý výsledek specifického pohybu ovládače spínače přes pevné prvky (např. nezávisle na pružinách)

POZNÁMKA Pro tekutinový pohon je odpovídající řešení nazýváno „pozitivní režim přerušení“.
3.8 doba zastavení (doba k odstranění rizika) [stopping time (time for hazard elimination)]:

doba mezi okamžikem, kdy blokovací zařízení vydá povel k zastavení a okamžikem, kdy pomine nebezpečí od rizikové funkce stroje
3.9 doba přístupu (doba pro přístup do nebezpečného prostoru) [access time (time for access to a danger zone)]:

doba nutná k přístupu k rizikovým částem stroje po vydání povelu blokovacím zařízení k zastaveni; doba může být vypočítána na základě hodnot rychlosti, která má být zvolena pro každý jednotlivý případ s přihlédnutím k parametrům uvedeným v prEN 999 „Bezpečnost strojních zařízení – Umístění ochranného zařízení ve vztahu k rychlosti přiblížení částí lidského těla“.
4 Zásady činnosti a typické druhy blokovacích zařízení spojených s ochrannými kryty

POZNÁMKA – Odkazy jsou provedeny na příslušné informativní přílohy, kde lze záměry jasně pochopit.
4.1 Principy blokování
4.1.1 Blokování řídicího obvodu

Povel k zastavení je od blokovacího zařízení veden k řídicímu systému tak, že dojde k přerušení přívodu energie k pohonům stroje – nebo k mechanickému odpojení pohyblivých části od pohonů stroje – řídicím systémem (nepřímé přerušení: úroveň A a B v obrázku 1).


Obrázek 1

Umístění blokovacích zařízení u strojních zařízení (na základě přílohy A EN 292-1)
4.1.2 Blokování silového obvodu

Povel k zastavení od blokovacího zařízení přímo přeruší přívod energie k pohonům stroje nebo odpojí pohyblivé části od pohonů stroje (úroveň C v obrázku 1). „Přímo“ znamená, že na rozdíl od blokování řídicího obvodu (viz 4.1.1), řídicí systém nehraje v blokovací funkci žádnou zprostředkující roli.


4.2 Typické druhy blokovacích zařízení
4.2.1 Blokovací zařízení (bez jištění ochranného krytu) (viz tabulka 1 a obrázek 3a))

U tohoto způsobu blokování je vždy možné otevřít ochranný kryt. Jakmile dojde k otevírání ochranného krytu, blokovací zařízení vyvolá povel k vypnutí. Protože je možné zahájit otevírání ochranného krytu během činnosti stroje (nebo rizikových prvků stroje), je funkce blokovacího zařízení taková, jak je definováno v 3.22.4 EN 292-1:1991.



4.2.2 Blokovací zařízení s jištěním ochranného krytu (viz tabulku 1 a obrázek 3b))

Ochranný kryt je v ochranné poloze držen jisticím (uzamykacím) zařízením (viz 3.4). Existují dva typy těchto zařízení:
– taková, kdy uvolnění (odjištění) ochranného krytu může být provedeno kdykoliv obsluhou (nepodmíněné uvolnění: viz tabulku 1 a obrázek 3 b1);
– taková, kdy uvolnění (odjištění) ochranného krytu je možné pouze tehdy, jestliže jsou zcela splněny určité podmínky, které zabezpečuji stroj do doby, než pomine riziko (podmíněné uvolnění: viz tabulku a obrázek 3 b2)).

Jistící zařízení ochranného krytu (viz 3.4) může být nedílnou součásti blokovacího zařízení nebo samostatnou jednotkou.

U jistícího zařízení ochranného krytu má být část, která je určena k jištění/uvolnění ochranného krytu:
– zasunuta ručně, uvolněna ručně (viz obrázek N.1 v příloze N);
– zasunuta pružinou, uvolněna silově (motoricky) (viz obrázek 2a));
– zasunuta silově (motoricky), uvolněna pružinou (viz obrázek 2b));
– zasunuta silově (motoricky), uvolněna silově (motoricky) (viz obrázek 2c)).



Obrázek 2

Režimy činnosti jistícího zařízení ochranného krytu u silově ovládaných jistících zařízení
Příklady blokovacích zařízení s jištěním ochranného krytu jsou uvedeny v přílohách C, D, E, H, M, N.
Obrázek 3

Funkční schéma různých typu blokovacích zařízení

a) Blokovací zařízení bez jištění ochranného krytu („dvoustupňové blokování“)

b) Blokovací zařízení s jištěním ochranného krytu
Tabulka 1

Různá hlediska blokovacích zařízení s jištěním a bez jištění ochranného krytu
4.3 Technické druhy blokovacích zařízení

Blokovací zařízení zahrnují široké spektrum technických hledisek. Blokovací zařízení mohou být klasifikována použitím různých kritérii, např. druhem spojení mezi ochranným krytem a přerušovacími prvky obvodu nebo technickými typy (elektromechanický, pneumatický, elektronický, atd.) přerušovacích prvků obvodu.
Tabulka 2 – Technické druhy blokovacích zařízení
   
Provedení blokovacích zařízení Obsažené v ustanovení Příklady v příloze
Blokovací zařízení s mechanicky ovládanými čidly:
– čidla ovládaná vačkou;
– čidla ovládaná jazýčkem
5.1 až 5.4, 5.7.2, 6.2
5.7.2.1
5.7.2.2

A, G, L, M
B
Blokovací zařízení s nemechanicky ovládanými čidly:
– magneticky ovládané spínače;
– elektronické bezkontaktní spínače

5.7.3 – 6.3
5.7.3 – 6.3

J
K
Systém s klíči:
– systém s vestavěným klíčem
– systém s přenosným klíčem

D
E
Zařízení s vidlicí a zásuvkou 5.7.4 F
Mechanické blokování mezi
ochranným krytem a pohyblivými částmi
H
5 Opatření pro konstrukci blokovacích zařízení (nezávisle na povaze zdroje energie)
5.1 Režimy činnosti mechanicky ovládaných čidel polohy

Je-li použito jedině čidlo k vyvolání povelu k zastavení, musí být ovládáno pozitivním režimem (viz tabulku 3 a 3.6). Negativní režim ovládání je dovolen pouze ve spojení s čidlem s pozitivním režimem ovládání, zejména k vyvarování se běžných příčin poruch (viz 5.a.1). Konstrukce ovládacích prvků má být pokud možno jednoduchá, aby byla snížena pravděpodobnost poruchy.



Tabulka 3 – Pozitivní a negativní režim ovládání čidel polohy
Režim ovládání Ochranný kryt uzavřen Ochranný kryt otevřen Pracovní režim
Pozitivní
režim
Pokud je ochranný kryt otevřen. vačka drží čidlo stlačené

Je-li ochranný kryt uzavřen, čidlo změní svoji polohu působením pružiny
Negativní
režim
Pokud je ochranný kryt uzavřen, vačka drží čidlo stlačené

Je-li ochranný kryt otevřen, čidlo změní svoji polohu působením pružiny
5.2 Uspořádání a upevnění čidel polohy
5.2.1 Čidla polohy musí být uspořádána tak, aby byla dostatečně chráněna proti změnám polohy. Aby byl požadavek splněn:
– upevnění čidel musí být spolehlivé a jejich uvolnění musí vyžadovat použití nářadí;
– použití drážek musí být omezeno na prvotní seřízení;
– musí být učiněna opatření pro zajištění nastavené polohy po jejím seřízení (např. čepem nebo kolíkem).

Výměna čidel musí být možná bez jakékoliv potřeby nového seřízení.








5.2.2 dále musí být splněny následující požadavky:

– musí být zamezeno samovolnému uvolnění nebo snadnému vyřazení čidel a jejich ovládacích prvků;
– upevnění čidel polohy musí mít dostatečnou tuhost, aby byla zachována správná činnost čidla;
– pohyb vznikající mechanickým ovládáním musí zůstat v pracovním rozsahu čidla polohy, aby byla zajištěna správná funkce a/nebo bylo zamezeno přejetí;
– přestavení ochranného krytu před změnou stavu polohového čidla nesmí být takové, aby způsobilo zhoršení ochranného účinku ochranného krytu (pro přistup do nebezpečného prostoru viz EN 294 a prEN 953);
– čidla polohy nesmí být používána jako mechanické dorazy;
– čidla polohy musí být umístěna, a je-li to nezbytné, chráněna tak, aby se vyloučilo možné poškození od předvídatelných vnějších vlivů;
– musí být zabezpečen snadný přistup k čidlům polohy při údržbě a funkčním přezkoušení, aby byla zabezpečena jejich správná funkce.












5.3 Uspořádání a upevnění vaček

Rotační vačky a náběhové lišty s přímočarým pohybem pro mechanické ovládání čidel polohy musí být konstruovány tak, že:
– jsou správně umístěny a pevně upevněny tak, že k jejich uvolnění musí být použito nářadí;
– je zamezeno samovolnému uvolnění;
– mohou být namontovány pouze ve správné poloze;
– nepoškodí čidlo polohy nebo nesníží jeho životnost.

POZNÁMKA – Tato opatření vylučuji montáž pouhým třením.


5.4 Snížení možností běžných příčin poruch

Jestliže jsou spínací prvky zálohovány, musí být zabráněno běžným příčinám poruch, např. použitím opatření uvedených v 5.4.1 a/nebo v 5.4.2.


5.4.1 Spojení pozitivního a negativního režimu u mechanicky ovládaných čidel polohy (viz 5.1)
Obrázek 4

Odstranění běžných příčin poruch dvou mechanicky ovládaných čidel polohy použitím pozitivního a negativního režimu ovládání
Legenda
1 ochranný kryt uzavřen
2 ochranný kryt otevřen
3 pozitivní režim ovládání
4 negativní režim ovládání
Typické příčiny poruch mechanicky ovládaných čidel polohy jsou:
a) nadměrně opotřebení ovládací části (např. dříku nebo kladičky) nebo vačky, která je spojena s ochranným krytem; vychýlení mezí vačkou a ovládanou části;
b) zaseknutí ovládací části (dříku) tak, že je znemožněna činnost pružiny.

Selhání čidel pracujících pozitivním režimem, jako D1 (viz obrázek 4), vede v případě a) k nebezpečí, ale v případě b) nikoliv.

Selhání čidel pracujících negativním režimem, jako D2 (viz obrázek 4); vede v případě b) k nebezpečí, ale v případě a) nikoliv.

V případě poruchy D1 nebo D2 je přerušení obvodu zajištěno druhým čidlem
5.4.2 Různost druhů energie

Pro snížení možnosti běžných příčin poruch, mohou být s ochranným krytem spojena dvě nezávislá blokovací zařízení, přičemž každé přeruší přívod příslušného druhu energie (viz příklad na obrázku L 3).


5.5 Jistící zařízení ochranného krytu (viz 3.4 a 4.2.2)

Jištění ochranného krytu musí být výsledkem propojení dvou tuhých částí (tvarové zajištění).

Část (zástrčka) určená k jištění ochranného krytu musí být „zasunuta pružinou – uvolněna silově (motoricky)“ (viz obrázek 2a)).

Ostatní systémy (např. 2b), 2c)) mohou být v určitých případech použily, jestliže zajistí stejnou bezpečnostní úroveň.

Pro systémy „zasouvání pružinou – uvolňování silové (motorické)“ (víz obrázek 2a)) musí být zajištěno zařízení pro ruční uvolnění vyžadující použití nářadí. Každá norma typu C specifikující takové jištění ochranného krytu má také určovat vlastnosti ručního uvolňovacího zařízení.

Poloha zástrčky musí být kontrolována (např. čidlem pracujícím pozitivním režimem), takže stroj nemůže být spuštěn do doby, dokud zástrčka není zcela ve své zasunuté poloze (viz příloha M).

Jištění (zástrčka) musí odolávat silám. které lze předpokládat při normálním používání ochranného krytu. Síly, kterým je jištění schopno odolávat bez poškození, které by mohlo ovlivnit další používání krytu, musí být udány bud na samém jistícím zařízení ochranného krytu nebo v návodu k používání dodaném se zařízením.

POZNÁMKA – Jistící zařízení ochranného krytu mohou být používána např. jako zábrana otevření krytu okolo automatického nařízeni dříve, než stroj/proces dosáhl určitého stavu, aby tak bylo zamezeno ztrátě informací nebo materiálovým škodám


5.6 Zařízení časové prodlevy

Je-li používáno zařízení časové prodlevy (časový spínač), nesmí porucha v tomto zařízení zkrátit časovou prodlevu.


5.7 Konstrukce minimalizující možnosti vyřazení
5.7.1 Všeobecně

Požadavky obsažené v této změně pro minimalizaci možností vyřazení blokovacího zařízení nemusí platit tehdy, má-li bezpečnostní blokovací funkce jiná účinná opatření k minimaiizaci možnosti jejího vyřazení. Tato jiná opatření zahrnují:
– specifikace bezpečnostní blokovací funkce je taková, že opatření k minimalizaci možností vyřazení jsou realizována na úrovni systému a proto se nespoléhají na samotné blokovací zařízení (např. cyklické přezkoušení, indikace stavu, časové omezení), viz POZNÁMKA 1;
– specifikace bezpečnostní blokovací funkce je taková, že opatření k minimalizaci možností vyřazení jsou dosažena odstraněním předvídatelných důvodů pokusů vyřadit blokovací zařízení; toto může zahrnovat opatření specifických provozních režimů, které usnadňují bezpečné a účinné splnění všech předvídatelných činností po celou dobu životnosti stroje, viz POZNÁMKY 1 a 2.

POZNÁMKA 1 Specifikace bezpečnostních funkcí a konstrukce bezpečnostních ovládacích systémů, které provádějí tyto funkce, není předmětem této evropské normy. Informace a tomto tématu viz odkaz na EN ISO 12100, EN 62061, EN ISO 13849-1 a EN ISO 13849-2.

POZNÁMKA 2 Tento přístup může být účinný pří zamezení jakéhokoliv vyřazení bezpečnostní funkce.


Nahrávám...
Nahrávám...