dnes je 14.12.2024

Input:

Ověření shody - ochranné kryty

13.4.2010, , Zdroj: Verlag Dashöfer

6.7.9 Ověření shody – ochranné kryty

Dr. Ing. Rostislav Suchánek a kolektiv autorů

LOGO FIRMY

Sídlo firmy

Linka barvy dvojitá – LB2

______________________________________________

OVĚŘENÍ SHODY

provedení strojního zařízení s požadavky

ČSN EN 953+A1:2009

Bezpečnost strojních zařízení
Ochranné kryty
Všeobecné požadavky pro konstrukci a výrobu pevných
a pohyblivých ochranných krytů

 

Požadavky
Dle ČSN EN 953+A1:2009 (Třídicí znak 83 3202) 
Požadavky
splněny?
 
  ano  ne  irel. 
Změny proti předchozím normám

Tato norma obsahuje zapracovanou změnu A1 schválenou CEN 2009-02-08. Změny či doplněné a upravené články jsou v textu vyznačeny značkami . Vypuštěný text je zobrazen takto vypuštěný text, opravený nebo nový text je zobrazen vloženým textem mezi obě značky. 
     
1 Předmět normy

Tato evropská norma specifikuje všeobecné požadavky pro konstrukci a výrobu ochranných krytů, určených především k ochraně osob před mechanickými riziky.

Norma je určena především pro stroje, které byly vyrobeny po vydání této normy.

Pozornost je také zaměřena na používání ochranných krytů k minimalizaci ohrožení jinými riziky (nemechanické povahy).

Požadavky jsou zaměřeny na používání pevných a pohyblivých ochranných krytů. Norma nezahrnuje takové části ochranných krytů, které ovládají blokovací zařízení. Tyto části jsou zahrnuty v EN 1088.

Tato norma neobsahuje požadavky pro speciální systémy vztahující se zvláště na ochranné konstrukce chránící při převrácení (ROPS) a ochranné konstrukce chránící proti padajícím předmětům (FOPS) u mobilních strojů a zdvihacích zařízení břemen. 
     
3 Definice

Pro účely tohoto dokumentu jsou termíny a definice uvedeny v EN ISO 12100-1:2003 a dále platí následující. 
     
3.1 ochranný kryt (guard):

fyzická bariéra konstruovaná jako část stroje k poskytnutí ochrany

POZNÁMKA 1 – Ochranný kryt může působit:
– sám o sobě; pohyblivý ochranný kryt je účinný pouze tehdy, je-li uzavřený, nebo pouze tehdy, je-li ochranný kryt „bezpečně držen v ochranné poloze“
– ve spojení s blokovacím zařízením s jištěním nebo bez jištění ochranného krytu; v tomto případě je ochrana zajištěna v jakékoli poloze ochranného krytu.

POZNÁMKA 2 V závislosti na konstrukci může být ochranný kryt nazýván např.skříň, štít, víko, clona, dveře, zcela uzavřený ochranný kryt (ochranné ohrazení).

POZNÁMKA 3 Typy ochranných krytů a jejich požadavky se zabývá 5.3.2. v EN ISO 12100-2:2003 a 5.3.2.4 v EN ISO 12100-1/prA1:2008.
[EN ISO 12100-1:2003, 3.25]
 
     
3.2 pevný ochranný kryt (fixed guard):

ochranný kryt připevněný takovým způsobem (např. šrouby, maticemi, přivařením), že může být otevřen nebo odstraněn pouze použitím nářadí nebo destrukcí připevňovacích prostředků.
[EN ISO 12100-1:2003, 3.25.1] 
     
3.2.1 zcela uzavřený ochranný kryt (enclosing guard):

ochranný kryt, který zabraňuje přístupu do nebezpečného prostoru ze všech stran (viz obrázek 1). 
     
Obrázek 1

Příklad zcela uzavřeného ochranného krytu zamezujícího přístup k pohonu strojního zařízení
 
     
3.2.2 ochranný kryt s bezpečnou vzdalenosti: ochranný kryt, který zcela neuzavira nebezpečný prostor, ale který zamezuje nebo omezuje přistup svými fyzickými rozměry a vzdálenostmi od nebezpečnéhoprostoru, např. obvodovým ohrazením nebo tunelovým ochranným krytem (viz obrázky 2 a 3).       
Obrázek 2

Příklad ochranného krytu s bezpečnou vzdáleností
 
     
Obrázek 3

Příklad ochranného krytu s bezpečnou vzdáleností: tunelový ochranný kryt zajišťující ochranu prostoru pro posuv do stroje nebo pro odebírání
 
     
3.3 pohyblivý ochranný kryt (movable guard):

ochranný kryt, který může být otevřen bez použití nářadí
[EN ISO 12100-1:2003, 3.25.2] 
     
3.3.1 silově ovládaný ochranný kryt (power operated guard):

pohyblivý kryt, který je ovládán pomocí síly, která má jiný zdroj než je obsluha nebo zemská tíže 
     
3.3.2 samočinně se zavírající ochranný kryt (self closing guard):

pohyblivý ochranný kryt ovládaný prvky stroje (např. pohyblivým stolem) nebo obrobkem nebo částí upínacího přípravku tak, že dovoluje obrobku (a přípravkům) průchod a automaticky se vrací (prostřednictvím zemské tíže, pružinou a jinými vnějšími zdroji, atd.) do uzavřené ochranné polohy, jakmile obrobek uvolní otevření, které dovolilo jeho průchod. vypuštěný text 
     
Obrázek 4

Příklad samočinně se zavírajícího ochranného krytu
 
     
3.3.3 ovládací ochranný kryt (control guard):

speciální forma ochranného krytu s blokováním který, jakmile bylo dosaženo uzavřené polohy ochranného krytu, udílí povel ke spuštění nebezpečné funkce (nebezpečných funkcí) stroje bez použití samostatného spouštěcího zařízení.

POZNÁMKA EN ISO 12100-2:2003, 5.3.2.5, uvádí podobná opatření týkající se podmínek použití.
[EN ISO 12100-1:2003, 3.25.6] 
     
3.4 nastavitelný ochranný kryt: (adjustable guard):

pevný nebo pohyblivý ochranný kryt, který je nastavitelný jako celek nebo který má nastavitelnou část (části).
[EN ISO 12100-1:2003, 3.25.3 a EN ISO 12100-1:2003/prA1:2008] 
     
Obrázek 5

Příklad nastavitelného ochranného krytu u radiální nebo stojanové vrtačky
 
     
Ochranný kryt je teleskopický s možností nastavení na povrch obrobku. Pro umožnění přístupu k vřetenu při výměně vrtáku je upevněn na závěsu.       
3.4.1 ručně nastavitelný ochranný kryt (manually adjustable guard):

nastavitelný ochranný kryt, u něhož je nastavení provedeno ručně a při jednotlivé operaci zůstává nastavení zachováno.

POZNÁMKA Viz také obrázek 5. 
     
3.4.2 automaticky nastavitelný ochranný kryt (utomatically adjustable guard):

nastavitelný ochranný kryt, u něhož je při jednotlivé operaci nastavení provedeno automaticky.

POZNÁMKA Samočinně se uzavírající ochranný kryt může být také automaticky nastavitelný ochranný kryt. 
     
3.5 ochranný kryt s blokováním (interlocking guard):

ochranný kryt spojený s blokovacím zařízením tak, že spolu s ovládacím systémem stroje jsou plněny následující funkce:
– nebezpečné funkce stroje „chráněné“ ochranným krytem nemohou být spuštěny, dokud není ochranný kryt uzavřen;
– dojde-li k otevírání ochranného krytu v době, kdy stroj vykonává nebezpečné funkce, je vydán povel k zastavení;
– je-li ochranný kryt uzavřen, stroj může vykonávat nebezpečné funkce „chráněné“ ochranným krytem; uzavření ochranného krytu nesmí samo o sobě nezpůsobit spuštění nebezpečných funkcí stroje.

POZNÁMKA Podobná opatření jsou uvedena v ISO 14119.
[EN ISO 12100-1:2003, 3.25.4]

Viz také obrázek 6 a obrázek 7 a EN 1088. 
     
Obrázek 6

Příklad závěsných ochranných krytů s blokováním; nebezpečný prostor je uzavřen ochrannou polohou ochranného krytu
 
     
Obrázek 7

Příklad posuvných ochranných krytů s blokováním
 
     
3.6 ochranný kryt s blokováním a jištěním ochranného krytu, (interlocking guard with guard locking):

ochranný kryt s spojený s blokovacím zařízením a jištěním ochranného krytu tak, že spolu s ovládacím systémem stroje jsou plněny následující funkce:
– stroj nemůže vykonávat nebezpečné funkce „chráněné“ ochranným krytem, dokud tento ochranný kryt není uzavřen a zajištěn;
– ochranný kryt zůstává uzavřen a zajištěn, dokud riziko zranění způsobené nebezpečnými funkcemi stroje, „chráněné“ ochranným krytem nepomine;
– je-li ochranný kryt uzavřen a zajištěn, stroj může vykonávat nebezpečné funkce „chráněné“ ochranným krytem; uzavření a zajištění ochranného krytu nesmí samo o sobě nezpůsobit spuštění nebezpečných funkcí stroje.

POZNÁMKA Podobná opatření jsou uvedena v ISO 14119.
[EN ISO 12100-1:2003, 3.25.5]

Viz také obrázek 8 a EN 1088. 
     
Obrázek 8

Přiklad bezpečnostního zařízení u vrtačky používající pevný ochranný kryt a ochranný kryt s blokováním a jištěním

a) Ochranný kryt s blokováním v otevřené poloze
b) Příklad jistícího zařízení ochranného krytu 
     
3.7 uzavřená, ochranná poloha ochranného krytu (guard closed position):

ochranný kryt je v ochranné poloze (uzavřené poloze) tehdy, je-li při vykonávání funkce, pro kterou byl navržen, zamezen/omezen přístup do nebezpečného prostoru a/nebo sníženo vystavení rizikům hluku, záření atd. 
     
3.8 otevřená poloha ochranného krytu: ochranný kryt je v otevřené poloze tehdy, jestliže není v uzavřené poloze.       
3.9 nářadí: náčiní, jako např. klíč nebo šroubovák, určené k utahování a povolování. Pomocné prostředky, jako je mince nebo pilník na nehty, nemohou být považovány za nářadí.       
3.10 používání nářadí: používání nářadí oprávněnou osobou, za známých a předem určených okolností, jako součást bezpečného pracovního postupu.       
3.11 četnost přístupu: počet nutného přístupu za jednotku času, kdy je požadován nebo předpokládán vstup do chráněného prostoru.       
4 Posouzení rizika

Aby byly zvoleny a zkonstruovány takové typy ochranných krytů, které jsou vhodné pro určité strojní zařízení, je důležité posoudit riziko vznikající od různých nebezpečí vyskytujících se u strojního zařízení s přihlédnutím k předpokládaným skupinám osob vystavených riziku (viz kapitolu 5 v EN ISO 12100-1:2003 a EN ISO 14121-1). 


■ 
   
5 Základní požadavky pro konstrukci a výrobu ochranných krytů

5.1 Hlediska stroje 
     
5.1.1 Všeobecně

Při konstrukci a používání ochranných krytů je nezbytné přihlédnout ke všem předpokládaným hlediskům prostředí a provozu po celou předpokládanou životnost stroje. Nedostatečné uvážení těchto hledisek může vést k nebezpečnému nebo obtížně obsluhovatelnému strojnímu zařízení. Na druhé straně to může vést obsluhu k nepoužívání ochranných krytů a tedy k vystavení se velkému riziku. 


■ 
   
5.1.2 Přístup do nebezpečných prostorů

Pro minimalizaci přístupu do nebezpečných prostorů musí být všude tam, kde je to možné, ochranné kryty a strojní zařízení navrženy tak, aby mohlo být prováděno předepsané seřizování, mazání a údržba bez otevírání nebo odstraňování ochranných krytů.

Je-li požadován přístup do chráněného prostoru, musí být bez překážek a těžkostí tak, jak je to jen možné. Dále jsou uvedeny příklady odůvodněného přístupu:
– vkládání a vyjímání;
– výměna nástroje a seřizování;
– měření, cejchování a odebírání vzorků;
– sledování pracovního procesu;
– údržba a opravy;
– mazání;
– odstraňování odpadového materiálu (např. odřezky, železné piliny, rozlitá kapalina atd.);
– odstraňování překážek;
– čištění a hygienické důvody. 






■  
   
5.1.3 Zachycení odletujících částí

Tam, kde lze předpokládat rizika odletujících částí od stroje (např. zlomené nástroje, obrobky), musí být ochranný kryt pro jejich zachycení konstruován a vyroben z co nejvhodnějších materiálů. 


■ 
   
5.1.4 Zachycení nebezpečných látek

Tam, kde lze předpokládat rizika emisí nebezpečných látek unikajících ze stroje (např. chladicí kapalina, výpary plyny, třísky, jiskry, horké nebo roztavené materiály, prach), musí být ochranný kryt konstruován tak, aby tyto látky zachytil tak, jak je to dosažitelné, a v některých případech může být nutné vhodné odsávací zařízení (viz EN 626-1).

Jestliže část ochranného krytu tvoří odsávací systém, musí být tato funkce uvažována při konstrukci, výběru materiálu, výrobě a uspořádání ochranného krytu. 






■  
   
5.1.5 Hluk

Tam, kde je požadováno snížení hluku stroje, musí být ochranný kryt konstruován a vyroben tak, aby bylo dosaženo požadovaného snížení hluku a aby chránil i proti jiným rizikům, vyskytujícím se u stroje (odkaz: viz Bibliografie). Ochranné kryty, které působí jako akustické kryty, musí mít pro snížení emise hluku odpovídající utěsnění spojů. 


■ 
   
5.1.6 Záření

Tam, kde lze předpokládat rizika vystavení nebezpečnému záření, musí být pro konstrukci ochranných krytů vybrány vhodné materiály, které chrání osoby před tímto rizikem. Příklady zahrnují použití tmavých skel pro ochranu před záblesky při svařování nebo odstranění otvorů v ochranném krytu kolem laserů (odkaz: viz Bibliografie). 
   

■ 
5.1.7 Výbuch

Tam, kde lze předpokládat riziko výbuchu, musí být ochranné kryty konstruovány tak, aby došlo k zachycení nebo rozptýlení energie bezpečným způsobem a v bezpečném směru (např. použitím panelů pro „odlehčení výbuchu“) (odkaz: EN 1127-1). 
   

■ 
5.2 Hlediska člověka       
5.2.1 Všeobecně

Při konstrukci a výrobě ochranných krytů musí být náležitě zohledněna všechna předpokládaná hlediska vzájemného působení člověka se strojním zařízením (např. manipulace, údržba nebo mazání). 


■ 
   
5.2.2 Bezpečné vzdálenosti

Ochranné kryty, určené pro zamezení přístupu k nebezpečným prostorům, musí být konstruovány, vyrobeny a umístěny tak, aby zamezily dosahu jakékoliv části lidského těla do nebezpečného prostoru (viz také EN ISO 13857). 


■ 
   
5.2.3 Kontrola přístupu do nebezpečného prostoru

Pohyblivé ochranné kryty, pokud je to možné, musí být konstruovány a umístěny tak, aby při běžném provozu bylo zamezeno jejich uzavření v případě, že se uvnitř pracovního prostoru nacházejí osoby. Tam, kde to není proveditelné, musí být použity jiné prostředky, které zajistí detekci osob uvnitř nebezpečného prostoru. 


■ 
   
5.2.4 Viditelnost

Ochranné kryty musí být konstruovány a vyrobeny tak, aby umožnily odpovídající pohled do místa pracovní operace, aby tak byla minimalizována potřeba jejich odstraňování. 


■ 
   
5.2.5 Ergonomická hlediska

Ochranné kryty musí být konstruovány a vyrobeny s přihlédnutím k ergonomickým zásadám (viz také 4.8.2 a 4.8.3 EN ISO 12100-2:2003). 


■ 
   
5.2.5.1 Rozměry a hmotnost

Odnímatelné části ochranných krytů musí být konstruovány tak, aby měly vhodné rozměry a hmotnost umožňující snadnou manipulaci. Ochranné kryty, se kterými nemůže být snadno pohybováno nebo ručně manipulováno, musí být opatřeny, nebo musí být možné je dodatečně opatřit, vhodnými připevňovacími zařízeními pro dopravu zdvihacím zařízením.

Připevňovací a zdvihací zařízení nebo opatření mohou být například:
– standardní zdvihací zařízení s vázacími prostředky, háky, šrouby s okem nebo prosté otvory se závitem pro upevnění zařízení,
– zařízení pro automatické zachycení zdvihacím hákem, jestliže není možné připevnění od země,
– zdvihací zařízení a zařízení integrované do ochranného krytu,
– navíc musí být ochranný kryt opatřen údajem o jeho hmotnosti vyjádřeným v kilogramech (kg) buď na samotném ochranném krytu a na některých jeho odnímatelných částech, nebo v informacích pro používání. 


■ 
   
5.2.5.2 Ovládací síly

Pohyblivé ochranné kryty nebo jejich odnímatelné části musí být konstruovány tak, aby umožnily snadnou obsluhu.

Dodržování ergonomických zásad při konstrukci ochranných krytů přispívá ke zvýšení bezpečnosti snižováním námahy a fyzického úsilí obsluhy. To zlepšuje činnost a její spolehlivost a tím snižuje pravděpodobnost chyb ve všech fázích používání stroje.vypuštěný text  






■ 
   
Ovládací síly mohou být sníženy použitím takových zařízení, jako jsou pružiny, protizávaží nebo teleskopy.

Jestliže jsou ochranné kryty ovládány silově, nesmí být možnost zranění (např. uzavíracím tlakem, silou, rychlostí nebo ostrými hranami). Je-li ochranný kryt vybaven jistícím zařízením, které automaticky iniciuje otevření ochranného krytu v případě, že přijde osoba nebo předmět do kontaktu s ochranným krytem, nesmí síla, která zamezuje uzavření ochranného krytu, překročit 150 N. Kinetická energie ochranného krytu nesmí překročit 10 J.

Tam, kde není pojišťovací zařízení, musí být uvedené hodnoty sníženy na 75 N (u síly) a na 4 J (u kinetické energie). 







■ 
5.2.6 Předpokládané použití

Ochranné kryty musí být konstruovány tak, aby braly v úvahu, jak je to jen možné, všechny možnosti předpokládaného použití a přiměřené předvídatelné nesprávné použití (viz 3.22 a 3.23 EN ISO 12100-1:2003). 


■ 
   
5.3 Konstrukční hlediska ochranného krytu       
5.3.1 Všeobecně

Všechna předpokládaná hlediska provozu ochranného krytu musí být náležitě uvážena ve všech etapách návrhu tak, aby bylo zajištěno, že konstrukce a výroba samotného ochranného krytu nevyvolá další riziko. 


■ 
   
5.3.2 Tlačná místa a místa zachycení

Ochranné kryty musí být konstruovány tak, aby spolu s částmi stroje nebo s jinými ochrannými kryty nebyly příčinou rizik stlačení nebo zachycení (viz také EN 349). 


■ 
   
5.3.3 Životnost

Ochranné kryty musí být konstruovány tak, aby plnily náležitě svou funkci po celou předpokládanou životnost stroje nebo umožnily výměnu poškozených částí. 


■ 
   
5.3.4 Hygiena

Tam, kde je to použitelné, musí být ochranné kryty konstruovány tak, aby nevznikala hygienická rizika zachycením předmětů nebo materiálů, např. zbytků potravin, zahnívající kapaliny (viz EN 1672-2). 
   

■ 
5.3.5 Čištění

Ochranné kryty používané v určitém průmyslu, zvláště při zpracování potravin a ve farmacii, musí být konstruovány tak, aby jejich používání zajišťovalo nejen bezpečnost, ale musí být snadno čistitelné. 
   

■ 
5.3.6 Zamezení kontaminace

Tam, kde to je při výrobním procesu požadováno, musí být ochranné kryty konstruovány tak, aby bylo zamezeno kontaminaci od procesů, např. v průmyslu potravinářském, farmaceutickém, elektronickém a příbuzných odvětvích. 
   

■ 
5.4 Výrobní hlediska ochranného krytu

Při určení metod, které mají být při výrobě ochranných krytů použity, musí být brána v úvahu následující hlediska. 


■ 
   
5.4.1 Ostré hrany atd.

Ochranné kryty musí být vyrobeny tak, aby neměly nechráněné ostré hrany a rohy nebo jiné nebezpečné výstupky. 


■ 
   
5.4.2 Neporušenost spojů

Svařované, lepené nebo mechanické spoje musí být dostatečně pevné, aby odolaly předpokládanému zatížení. Použité lepicí prostředky musí být kompatibilní s používanými postupy a materiály. Je-li použito mechanických spojů, jejich pevnost, počet a rozmístění musí zajistit stabilitu a tuhost ochranného krytu. 


■ 
   
5.4.3 Odstranění ochranných krytů pouze nářadím

Demontovatelné části ochranných krytů musí být snímatelné pouze za pomoci nářadí (viz 3.9 a 3.10). 


■ 
   
5.4.4 Nucené umístění snímatelných ochranných krytů

Tam, kde je to proveditelné se nesmí snímatelné ochranné kryty udržet na svém místě bez upevnění. 


■ 
   
5.4.5 Nucené uzavření pohyblivých ochranných krytů

Ochranná (uzavřená) poloha pohyblivých ochranných krytů musí být přesně stanovena. Ochranný kryt musí být držen v ochranné poloze prostřednictvím vlastní hmotnosti, pružiny, západky, pojišťovacím zařízením ochranného krytu nebo jinými prostředky. 


■ 
   
5.4.6 Samočinně se zavírající ochranné kryty

Otevření ochranného krytu musí být omezeno podle největšího požadovaného průchodu obrobku. Nesmí být možné zajistit ochranný kryt v jeho otevřené poloze. Tyto ochranné kryty mohou být používány spolu s pevnými ochrannými kryty s bezpečnou vzdáleností. 
   

■ 
5.4.7 Nastavitelné ochranné kryty

Nastavitelné části musí být takové, aby umožnily omezené otevření na minimum ve shodě s průchodem materiálu, a musí být snadno nastavitelné bez použití nářadí. 
   

■ 
5.4.7.1 Všeobecně

Nastavitelné ochranné kryty musí být takové, aby umožnily omezené otevření na minimum ve shodě s průchodem materiálu. 
   

■ 
5.4.7.2 Ručně nastavitelné ochranné kryty

Ručně nastavitelné ochranné kryty musí být:
– navrženy a vyrobeny tak, aby nastavení zůstalo při dané operaci zachováno;
– musí být snadno nastavitelné bez použití nářadí. 
   

■ 
5.4.7.3 Automaticky nastavitelné ochranné kryty

Automaticky nastavitelné ochranné kryty musí být navrženy a vyrobeny tak, aby mezera mezi ochranným krytem a materiálem byla vždy omezena na minimum, jak je to nezbytné pro práci. 
   

■ 
5.4.8 Pohyblivé ochranné kryty

Otevření pohyblivých ochranných krytů musí vyžadovat přímé působení a tam, kde je to proveditelné, musí být pohyblivé ochranné kryty připevněny ke stroji nebo k sousedícím pevným částem tak, aby byly drženy i v otevřené poloze, např. kloubovými závěsy nebo vedením. Toto upevnění musí být provedeno tak, aby sejmutí ochranného krytu bylo možné pouze za pomoci nářadí (viz 3.9 a 3.10). 


■ 
   
5.4.9 Ovládací ochranné kryty

Ovládací ochranné kryty (viz 3.3.3 této normy a 5.3.2.5 v EN ISO 12100-2:2003) mohou být používány pouze tehdy, jestliže jsou splněny všechny následující podmínky:
– není možné, aby obsluha nebo část jejího těla zůstala v nebezpečném prostoru nebo mezi nebezpečným prostorem a ochranným krytem v okamžiku, kdy je ochranný kryt uzavírán;
– rozměry a tvar stroje umožňují obsluze nebo jakékoliv osobě, která má na stroji zasahovat, celkový přehled po celém stroji/postupu;
– zásah do nebezpečného prostoru je možný pouze tehdy, je-li ovládací ochranný kryt nebo ochranný kryt s blokováním otevřený;
– u blokovacího zařízení, které je spojené s ovládacím ochranným krytem, je dosaženo nejvyšší možné spolehlivosti (protože by porucha mohla vést k nežádoucímu/neočekávanému spuštění);
– spuštění stroje s ovládacím ochranným krytem je jedním z možných ovládacích režimů stroje; volba režimu musí být provedena podle 4.11.10 v EN ISO 12100-2:2003.

POZNÁMKA – Nebezpečný prostor uvedený shora je jakýkoliv prostor, kde je činnost rizikových prvků iniciována uzavřením ovládacího ochranného krytu. 
   

■ 
5.5 Volba materiálů       
5.5.1 Všeobecně

Pro výrobu ochranných krytů musí být při výběru vhodných materiálů vzata v úvahu následující hlediska.

Tyto vlastnosti musí být udržovány po celou dobu předpokládané životnosti ochranného krytu. 





■ 
   
5.5.2 Odolnost proti nárazu

Ochranné kryty musí být konstruovány tak, aby odolávaly předpokládaným nárazům od části strojního zařízení, obrobků, roztržených nástrojů, vymrštěných pevných částic nebo výronu kapalných látek, nárazům obsluhy atd. Jestliže jsou ochranné kryty opatřeny průhledovými okénky, musí být zvláštní pozornost věnována volbě materiálu a způsobu jejich upevnění. Materiály musí být voleny také s ohledem na jejich vlastnosti tak, aby odolávaly hmotnosti a rychlosti odletujících předmětů nebo materiálu. 


■ 
   
Nahrávám...
Nahrávám...