dnes je 11.12.2018
Input:

Poskytování osobních ochranných pracovních prostředků

10.4.2013, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.6.3.3
Poskytování osobních ochranných pracovních prostředků

JUDr. Eva Dandová

Přehled souvisejících předpisů:

  • Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, zejména ust. § 101, § 102, § 103 , § 104, § 106 a § 394

  • Zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci).

  • Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů.

  • Nařízení vlády č. 495/2001 Sb., kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků.

  • Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci.

  • Nařízení vlády č. 21/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na osobní ochranné prostředky.

  • Zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, zejména ust. § 17 a § 30.

  • Směrnice Rady 89/686/EHS ze dne 30. listopadu 1989 o sbližování právních předpisů členských států, týkající se osobních ochranných prostředků, ve znění směrnic Rady 93/68/EHS, 93/95/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/58/ES.

  • Směrnice Rady 89/391/EHS ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření směřujících ke zvyšování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (rámcová směrnice).

  • Směrnice Rady 89/656/EHS, o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro používání osobních ochranných prostředků zaměstnanci při práci.

Právní úprava OOPP

Právní úprava osobních ochranných pracovních prostředků (dále jen „OOPP“) je obsažena v  § 104 zákoníku práceNV č. 495/2001 Sb., kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čistících a dezinfekčních prostředků. Toto NV bylo vydáno původně k provedení § 133a ZP č. 65/1965 Sb., pojednávajícího o OOPP a  podle § 394 druhého ZP bude platit do doby vydání nového prováděcího předpisu.

Vzhledem k tomu, že ZP, i samo NV jsou plně harmonizovány s právem EU – se směrnicí Rady 89/655/EHS, o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranuzdraví pro používání osobních ochranných prostředků zaměstnanci při práci i se směrnicí Rady 89/686/EHS ze dne 30. listopadu 1989 o sbližování právních předpisů členských států, týkající se osobních ochranných prostředků a že směrnice zatím nebyly měněny a v nejbližší době se ani neuvažuje o jejich rekodifikaci, je i naše národní právní úprava v této oblasti stabilní.

Definice OOPP

Definice samotného pojmu „osobní ochranné pracovní prostředky“ je obsažená v § 104 odst. 1 ZP. Podle ní OOPP jsou ochranné prostředky, které musí chránit zaměstnance před riziky, nesmí ohrožovat jejich zdraví, nesmí bránit při výkonu práce a musí splňovat požadavky stanovené prováděcím předpisem. Požadavky stanovenými prováděcím předpisem má na mysli zákonodárce požadavky stanovené NV č. 21/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na osobní ochranné prostředky .

Pracovní oděv a pracovní obuv

Zákoník práce dále stanoví, že v prostředí, v němž oděv nebo obuv:

  • podléhají při práci mimořádnému opotřebení nebo znečištění nebo

  • plní ochrannou funkci

přísluší zaměstnanci od zaměstnavatele jako OOPP též pracovní oděv a pracovní obuv. Znamená to, že v takovém případě se pracovní oděv a pracovní obuv poskytují v režimu osobních ochranných pracovních prostředků a jako osobní ochranné pracovní prostředky je zaměstnanec povinen je používat.

Co není OOPP

Definici OOPP obsaženou v § 104 ZP je třeba vykládat v kontextu s § 2 NV č. 495/2001 Sb., v kterém je taxativní výčet věcí, které nejsou považovány za OOPP. OOPP pro účely tohoto nařízení nejsou:

  • běžné pracovní oděvy a obuv, které nejsou určeny k ochraně zdraví zaměstnanců před riziky a které nepodléhají při práci mimořádnému opotřebení nebo znečištění,

  • výstroj a vybavení záchranných sborů a služeb vykonávajících činnost podle zvláštních právních předpisů,

  • speciální ochranné prostředky používané v armádě nebo pořádkových a bezpečnostních silách,

  • výstroj a vybavení používané při provozu na pozemních komunikacích,

  • sportovní výstroj a vybavení,

  • ochranné prostředky určené pro sebeobranu,

  • prostředky pro zjišťování a signalizování rizik a škodlivin na pracovišti.

Odkaz pod čarou na zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů je pouze příkladný. Vzhledem k tomu, že tato právní úprava je v praxi zažitá, nečiní definice pojmu OOPP výkladové problémy.

Požadavky stanovené nařízením vlády č. 21/2003 Sb.

OOPP jako stanovený výrobek

Nařízení vlády v návaznosti na § 12 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů zajišťuje, aby výrobci a dovozci osobních ochranných prostředků v souladu s právem zemí EU znali přesně své povinnosti a dodávali na trh jen výrobky, které splňují požadavky náležité ochrany před rizikovými faktory pracovišť a prací. Cílem těchto opatření je preventivní ochrana spotřebitele před výrobky, které by mohly některými vlastnostmi způsobit vážnou újmu na zdraví nebo ohrozit život, majetek apod.

NV č. 21/2003 Sb. kterým se stanoví technické požadavky na osobní ochranné prostředky, má širší působnost, protože se netýká pouze OOPP používaných při práci, ale osobních ochranných prostředků jako takových. Za osobní ochranný prostředek podle tohoto NV se považuje:

  • každé zařízení nebo prostředek určený k nošení nebo držení jednotlivcem pro ochranu před jedním nebo více zdravotními a bezpečnostními riziky,

  • technická sestava, tvořená několika výrobcem nedílně spojenými zařízeními nebo prostředky, pro ochranu jednotlivce proti jednomu nebo více potenciálně současně působícím rizikům,

  • ochranné zařízení nebo prostředek spojené oddělitelně nebo neoddělitelně s osobní výstrojí bez ochranného účinku, nošenou nebo drženou jednotlivcem při provádění určité činnosti,

  • vyměnitelná součástka osobního ochranného prostředku, která je nezbytná pro jeho bezchybnou funkci a je použita výhradně pro tento prostředek.

Samotné NV č. 21/2003 Sb. sjednocuje kriteria pro výrobu a certifikaci i posuzování shody vzorku se schváleným prototypem a zajišťuje jejich jednotné označování ve všech státech EU. Účelem dohledu nad výrobcem je zajistit, aby byl dodržován systém řízení jakosti. Z těchto důvodů se v příloze č. 2 citovaného NV stanoví „základní požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví” na vyráběné osobní ochranné prostředky tak, aby poskytovaly přiměřenou ochranu proti všem působícím nebezpečím při náležitém využití ochrany nejvyšší možné úrovně. V těchto kriteriích se počítá s vyloučením nebezpečných a omezujících vlastností osobních ochranných prostředků, ale i s účelností, hmotností, pohodlností a i s dostatečnými informacemi pro spotřebitele. Pro praxi jsou totiž velice důležité informace jak osobní ochranné prostředky používat, čistit, udržovat, přezkušovat nebo dezinfikovat. Nakonec důležité jsou i informace o dosahované účinnosti, vhodném příslušenství, datu skončení použitelnosti, které ta, kde je to důležité musí být vyznačeny na každém kusu osobní ochranné prostředky U některých výrobků je zapotřebí označit maximální počet čistících operací, nebo postup, kterým uživatel ověřuje správnost seřízení, způsob signalizace, potřebnou úroveň ochrany apod.

Nařízení vlády č. 21/2003 Sb. výslovně stanoví, že osobní ochranné prostředky musí splňovat základní požadavky na bezpečnost a na ochranu zdraví stanovené v příloze č. 2 k tomuto nařízení a mohou být uváděny na trh a do provozu, pouze pokud při řádném udržování a používání pro zamýšlený účel chrání zdraví a zaručují bezpečnost uživatelů, aniž by tím došlo k ohrožení zdraví, bezpečnosti jiných osob, domácích a hospodářských zvířat nebo majetku. Základní požadavky se považují za splněné, pokud je osobní ochranný prostředek ve shodě s harmonizovanou českou technickou normou, popřípadě se zahraniční technickou normou přejímající v členských státech Evropské unie harmonizovanou evropskou normu.

NV ukládá, aby výrobce nebo dovozce některých druhů OOPP před jejich uvedením na trh zajistil posouzení shody (přezkoušení typu) autorizovanou osobou. Kromě to je výrobce povinen před uvedením osobního ochranného prostředku na trh poskytnout pokyny, které obsahu nezbytné informace o 

  • skladování, používání, čistění, údržbě, seřizování a desinfekci. Prostředky pro čistění, údržbu a desinfekci doporučené výrobcem nesmějí mít žádný nepříznivý účinek na osobní ochranný prostředek nebo uživatele, jsou-li používány v souladu s příslušnými pokyny;

  • dosahované účinnosti daného osobního ochranného prostředku;

  • vhodném příslušenství k osobnímu ochrannému prostředku a o charakteristikách příslušných náhradních dílů;

  • třídách ochrany odpovídajících různým úrovním rizika a z toho vyplývajících limitech užívání;

  • době ukončení životnosti nebo době životnosti osobního ochranného prostředku nebo jeho určitých součástí;

  • typu balení vhodném pro přepravu;

  • významu všech označení;

  • právních předpisech;

  • identifikačních údajích o notifikované osobě (název nebo obchodní firma a její sídlo).

Platí zásada, že před uvedením osobního ochranného prostředku na trh výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce shromáždí technickou dokumentaci v rozsahu stanoveném v příloze č. 3 k NV č. 21/2003 Sb., aby mohla být v případě potřeby předložena orgánům dozoru, který zajišťuje ES přezkoušení typu.

Osobní ochranné prostředky jednoduché konstrukce

Výjimkou z výše uvedené zásady jsou pouze tzv. osobní ochranné prostředky jednoduché konstrukce. U nich se ES přezkoušení typu nevyžaduje. Do této kategorie patří výhradně osobní ochranné prostředky určené pro ochranu uživatele proti

  • mechanickému působení, jehož účinky jsou povrchové (například zahradnické rukavice, náprstky),

  • slabě agresivním čisticím prostředkům, jejichž účinek lze snadno vyloučit (například ochranné rukavice proti zředěným roztokům čisticích přípravků),

  • rizikům při manipulaci s horkými předměty, které nevystaví uživatele teplotám převyšujícím 50 °C nebo nebezpečným nárazům (například rukavice, zástěry pro profesionální používání),

  • klimatickým vlivům, které však nejsou mimořádné ani extrémní (například pokrývka hlavy, sezónní oděv, obuv),

  • slabým nárazům a vibracím, které nepostihují životně důležité části těla a jejichž účinky nemohou způsobit nevratná poškození (například lehké ochranné přilby proti skalpování vlasů, rukavice, lehká obuv),

  • slunečnímu záření (sluneční brýle).

Osobní ochranné prostředky složité konstrukce

Naproti tomu u  tzv. osobních ochranných prostředků složité konstrukce určených k ochraně proti smrtelnému nebezpečí nebo proti nebezpečím, která mohou vážně a nevratně poškodit zdraví a kde návrh vychází z toho, že jejich bezprostřední účinky uživatel nemůže včas rozpoznat, zajišťuje výrobce kromě postupu uvedeného běžných osobních ochranných prostředků podle své volby kontrolu vyráběných osobních ochranných prostředků zvláštním postupem NV č. 21/2003 Sb. Do této kategorie patří výhradně

  • filtrační prostředky pro ochranu dýchacích orgánů proti pevným a kapalným aerosolům nebo proti dráždivým, nebezpečným, toxickým nebo radioaktivním plynům,

  • prostředky pro ochranu dýchacích orgánů zajišťující plnou izolaci vůči okolní atmosféře, včetně přístrojů pro potápění,

  • osobní ochranné prostředky poskytující pouze časově omezenou ochranu proti chemickému působení nebo proti ionizujícímu záření,

  • zásahové prostředky pro použití v horkých prostředích, s účinky srovnatelnými se vzduchem o teplotě 100 °C nebo vyšší, kde může nebo nemusí být infračervené záření, plameny nebo rozstřik velkého množství roztaveného materiálu,

  • zásahové prostředky pro použití v chladných prostředích, s účinky srovnatelnými se vzduchem o teplotě –50 °C nebo nižší,

  • osobní ochranné prostředky chránící před pádem z výšky,

  • osobní ochranné prostředky proti rizikům vyvolaným elektřinou a nebezpečným napětím nebo prostředky užívané jako izolace při práci pod vysokým napětím.

Další požadavky NV č. 21/2003 Sb.

Tam, kde jde o osobní ochranné prostředky určené k zamezení pádům z výšky, musí pokyny blíže určovat charakteristiky spolehlivého kotevního bodu a požadavky řádného způsobu oblečení postroje na tělo. U osobních ochranných prostředků před účinky elektrického proudu musí být označena identifikující třída ochrany na jmenovitém a maximálním napětí; výrobek musí být označen výrobním číslem a datem výroby. Také osobní ochranné prostředky proti neionizujícímu a ionizujícímu záření musí být nejen řádně označeny číslem ochranného faktoru, ale musí být též zajištěno, aby dekontaminační opatření neovlivnila nepříznivé opětovné použití. U osobních ochranných prostředků ochrany dýchacích orgánů musí použité materiály zajistit přiměřené dýchání a hygienu. Osobní ochranné prostředky proti hluku musí být označeny stupněm útlumu. Označení všech osobních ochranných prostředků musí být úplné, přesné a srozumitelné, aby neumožňovalo mylný výklad. Všechny informace musí být přesné a souhrnné a musí být poskytovány v českém jazyce. Předpokládá se, že u osobních ochranných prostředků složité konstrukce, které jsou určeny k ochraně života a proti rizikům, která mohou vážně a trvale poškodit zdraví zaměstnanců, zajistí zaměstnavatel řádné vyškolení k jejich správnému a kvalifikovanému použití.

Označení „CE“

Pro zaměstnavatele je důležité, že u OOPP vyrobených v České republice, které splňují požadavky NV č. 21/2003 Sb., a ve státech EU, se na každý výrobek umísťuje označení „CE“, pokud autorizovaná osoba ověřovala shodu výrobku s certifikovaným typem a posuzovala systém jakosti s identifikačním číslem této osoby. Grafická podoba označení „CE“ je stanovena v nařízení vlády č. 291/2000 Sb., kterým se stanoví grafická podoba označení CE. Zaměstnavatel by proto si měl vždy ověřit již při nákupu OOPP, že všechny mají uvedený cerifikát.

Požadavky zákoníku práce

Smysl a účel § 104 ZP

Ustanovení § 104 ZP, týkající se OOPP, pracovních oděvů a obuvi, mycích, čistících a dezinfekčních prostředků má za cíl podrobně rozpracovat povinnosti zaměstnavatele ve vztahu k zaměstnancům pokud se týká prevence rizik, konkrétně formou poskytování prostředků individuální ochrany před riziky.

Povinnosti zaměstnavatele podle § 104 ZP

§ 104 ZP vyplývá především zásada, že není-li možné rizika odstranit nebo dostatečně omezit prostředky kolektivní ochrany nebo opatřeními v oblasti organizace práce, je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnancům OOPP. Jedná se o základní právo zaměstnance v souvislosti s poskytováním OOPP, které vyplývá z povinností uložených ZP na úseku BOZP zaměstnavateli, konkrétně z  § 102 odst. 5 ZP, podle kterého je zaměstnavatel povinen přednostně uplatňoval prostředky kolektivní ochrany před prostředky individuální ochrany, tedy OOPP. Obě tato ustanovení mají logické vyústění v  § 106 odst. 1 ZP, podle kterého zaměstnanci mají právo na zajištění BOZP, na informace o rizicích jejich práce a na informace o opatřeních na ochranu před jejich působením. Zde jde v podstatě o základní ústavní právo každého občana na ochranu zdraví transponované do oblasti BOZP.

Požadavky nařízení vlády č. 495/2001 Sb.

Hodnocení rizik pro výběr a použití OOPP

Z ust.§ 104 odst. 5 ZP vyplývá, že zaměstnavatele OOPP poskytne zaměstnanci bezplatně podle vlastního seznamu zpracovaného na základě vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek práce. To je zásada a zákonná povinnost zaměstnavatele ve vztahu k jednomu každému zaměstnanci. Je třeba ji však vykládat v kontextu s NV č. 495/2001 Sb.,. kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků.

Tabulka pro vyhodnocení rizik a výběr OOPP

Nařízení vlády č. 495/2001 Sb. v  § 4 stanoví, že se v těchto případech postupuje podle tabulky uvedené v příloze č. 1 tohoto nařízení. Tabulka člení rizika na fyzikální, chemická a biologická, která jsou ještě dále rozčleněna do podskupin.

Každá tato kolonka se musí zhodnotit ve vztahu k ochraně:

  • hlavy – a zde zvlášť lebky, sluchu, zraku, dýchacích orgánů, obličeje a celé hlavy,

  • horních končetin – a zde zvlášť rukou a paží(části),

  • dolních končetin – a zde zvlášť chodidel a nohou (částí),

  • různé – a zde zvlášť pokožky, trupu/břicha, parenterálních cest a celého těla.

Jinak je důležité si zapamatovat i to, že OOPP nesmí bránit výkonu práce zaměstnance, zaměstnavatel musí vybrat OOPP patřičné velikosti a střihu, aby např. pracovní oděv zaměstnance neškrtil, nebyl mu malý apod.

Vzhledem k tomu, že tabulka je přímo součástí NV č. 495/2001 Sb. a že § 4 NV ukládá zaměstnavateli ji používat při hodnocení rizik pro výběr a použití ochranných prostředků, je třeba konstatovat, že její používání má sílu obecně závazného právního předpisu a je stanoveno jako povinnost zaměstnavatele, takže orgány inspekce práce při kontrolách podle ZoIP ji musí kontrolovat.

Tabulka pro vyhodnocení rizik pro výběr a použití ochranných prostředků

Postup při výběru OOPP

Když zaměstnavatel vyplní tabulku pro výběr a hodnocení OOPP pak použije přílohu č. 2 NV č. 495/2001 Sb., v které je uveden seznam OOPP a přílohu č. 3, v které je uveden seznam prací a činností, které vyžadují poskytování OOPP a podle toho stanoví vlastní seznam OOPP.

Jaké vlastnosti musí OOPP splňovat

Odpověď na otázku jaké vlastnosti musí OOPP splňovat, dává § 3 odst. 12 NV č. 495/2001 Sb., kde se stanoví, že OOPP musí:

  • být po dobu používání účinné proti vyskytujícím se rizikům a jejich používání nesmí představovat další riziko,

  • odpovídat podmínkám na pracovišti,

  • být přizpůsobeny fyzickým předpokladům jednotlivých zaměstnanců,

  • respektovat ergonomické požadavky a zdravotní stav zaměstnanců.

Navíc tam, kde přítomnost více než jednoho rizika vyžaduje, aby zaměstnanci používali současně více OOPP, musí být tyto OOPP vzájemně slučitelné.

Pro praxi je nejdůležitější, aby skutečně plnily svůj účel po celou dobu používání. Není možné, aby zaměstnavatel nakoupil × kusů určitého OOPP bez toho aniž by si předem ověřil velikosti, které potřebují jeho zaměstnanci. Vzhledem k tomu, že výběr a sortiment OPPP se značně rozšířil, neměl by výběr činit zaměstnavatelům potíže.

OOPP mají plnit svůj účel po celou dobu používání. Pokud se týká povinnosti zaměstnavatele zajistit, aby OOPP respektoval ergonomické požadavky, je možno konstatovat, že s ohledem na již poměrně rozšířený sortiment oděvů a obuvi používaných jako OOPP by neměla ani tato otázka činit problémy. Zásadně je třeba upozornit, že OOPP musí být nejen funkční, ale musí splňovat i ostatní požadavky jako např. použitý materiál (bavlna, kůže, impregnace apod.), ale a především střih a velikost. Vzhledem k tomu, že se jedná o OOPP, v kterém zaměstnanec pracuje, musí se v něm také dobře při práci cítit.

Problémy z praxe

V praxi se ještě setkáváme s dotazy, jak postupovat v případě, kdy zaměstnanec nosící brýle používá jako OOPP svářečskou kuklu apod. Odpověď je jednoduchá. Zaměstnavatel musí zajistit zaměstnanci zabudování dioptrických skel do takové kukly, neboť jak vyplývá z výše citovaného, používání OOPP nesmí představovat další riziko. Obdobnou povinnost má také zaměstnavatel ve vztahu k zaměstnancům se změněnu pracovní schopností. Ustanovení § 103 odst. 5 ZP výslovně stanoví, že zaměstnavatel je povinen pro zaměstnance, který je osobou se zdravotním postižením, zajišťovat na svůj náklad technickými a organizačními opatřeními, zejména potřebnou úpravu pracovních podmínek, úpravu pracovišť, zřízení chráněných dílen, zaškolení nebo zaučení těchto zaměstnanců a zvyšování jejich kvalifikace při výkonu jejich pravidelného zaměstnání. Z toho tedy vyplývá, že zaměstnavatel musí těmto zaměstnancům v případě, že nemohou používat sériově vyráběný OOPP podle potřeby na svůj náklad jej dát upravit nebo zhotovit, tak aby tento splňoval svůj účel. V praxi jsou tyto případy nejčastější u zaměstnanců, kteří musí při práci používat jako OOPP ochrannou obuv a zároveň v běžném životě používají ortopedickou obuv.

Vlastní seznam zaměstnavatele

Zákon stanoví povinnost zaměstnavatele poskytnout OOPP bezplatně podle vlastního seznamu zpracovaného na základě vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek práce. Formulář, vzor nebo povinné náležitosti takového seznamu právní předpisy neupravují; vytvoří si jej zaměstnavatel sám tak.

Pořizování OOPP

Před nákupem ochranných pracovních oděvů by se měl každý zaměstnavatel seznámit s platnou českou normou stanovující požadavky na ochranné oděvy. Jedná se o ČSN EN 340 (83 2701) ze září 2004 – Ochranné oděvy – Všeobecné požadavky a za nejdůležitější z ní asi lze považovat tyto požadavky:

Nezávadnost – ochranný oděv nesní nepříznivě ovlivňovat zdraví nebo hygienu uživatele. Ochranný oděv musí být zhotoven z materiálů jako je textilie, useň, pryže, plasty, které byly shledány vhodné po chemické stránce.materiály nesmí za předvídatelných podmínek při běžném používání nebo při degradaci uvolňovat látky, o kterých je všeobecně známo, že jsou toxické, karcinogenní, mutagenní, vyvolávající alergie, negativně ovlivňující reprodukční cyklus nebo jinak škodlivé. Musí být věřena informace, že výrobek je neškodný.

Provedení – Provedení ochranného oděvu by mělo usnadnit jeho správné umístění na uživateli a mělo by zajistit, aby oděv setrval na místě po předvídatelnou dobu používání, přičemž je nutno vzít v úvahu okolní faktory, spolu s pohyby a pozicemi, které by uživatel mohl zaujmout během výkonu práce nebo jiné činnost. Pro tento účel by měly být poskytovány vhodné prostředky, jako náležité pomůcky pro upravování nebo přiměřené rozsahy velikostí, aby umožnily přizpůsobení ochranného oděvu morfologii uživatele. Ochranný oděv by měl být co nejlehčí, jak je to možné vzhledem k pohodlí, odolnosti vůči vodním parám, provedení a úrovni ochrany.

Pohodlí – ochranný oděv by poskytnout uživateli určitou úroveň pohodlí v souladu s úrovní ochrany před nebezpečím, proti kterému je používán, podmínkami prostředí, úrovní činnosti uživatele a předpokládanou dobou použití ochranného oděvu. Předmětové normy výrobků musí obsahovat požadavky související s pohodlím jednotlivých typů ochranných oděvů a metody pro jeho stanovení například ohodnocení manuálním zjištěním, vizuální prohlídka nebo zkouška nošením). Ochranný oděv nesmí

  • mít hrubé, ostré nebo tvrdé povrchy, které dráždí nebo zraňují uživatele,

  • být tak těsný, aby omezoval krevní oběh,

  • být tak volný a/nebo těžký, aby překážel v pohybu.

Stárnutí – stárnutí může být ovlivněno jedním nebo více faktory. ČSN EN 340 se zabývá pouze stálobarevností, rozměrovou změnou po čištění a metodami praní a chemického čištění.

Pokud symboly pro údržbu nebo informace výrobce dovolí domácí praní nebo chemické čištění a/nebo doúpravu, pak ochranný oděv nebo materiál musí být vyprán podle EN ISO 6330 nebo chemicky vyčištěn podle EN ISO 3175-2 a/nebo s provedenými doúpravami. Pokud je dovoleno průmyslové praní a/nebo doúprava, pak musí být ochranný oděv vyprán podle ISO 15797. Jestliže je dovoleno praní i chemické čištění, pak se vzorek musí pouze prát. Pokud je dovoleno domácí i průmyslové praní, pak musí být průmyslové praní uskutečněno s předepsaným počtem procesů podle ISO 15797.

Označení velikosti – ochranný oděv musí být označen podle tělesných rozměrů měřených v centimetrech. Výjimky musí být podrobně stanoveny v příslušných výrobkových normách. Měřící postupy a označení musí odpovídat EN 13402. označení velikosti každého oděvu musí zahrnovat tělesné rozměry stanovené ČSN EN 340. Hodnota musí odpovídat reálné hodnotě tělesných rozměrů uživatele v centimetrech. Na oděvu musí být použit piktogram označující velikost podle řady EN 13402.

Značení – každá součást ochranného oděvu musí být označena. Označení musí být

  • v úředním jazyku státu kvůli informativním formulacím (např. varovným sdělením),

  • na výrobku samotném nebo na visačkách připojených k výrobku,

  • připevněné tak, aby bylo viditelné a čitelné,

  • trvanlivé po příslušný počet čistících procesů.

Příkladem využití technických požadavků na ochranné pracovní oděvy je bezesporu používání výstražných vest podle NV č. 168/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů v dopravě. V roce 2002 stanovilo MPSV tímto nařízením vlády požadavek, že zaměstnavatel je povinen zajistit, aby zaměstnanec používal při odstraňování poruch, ke kterým došlo během jízdy na pozemních komunikacích a kdy je nutno na ně vstoupit, výstražné vesty s vysokou viditelností vyhovující požadavkům normových hodnot. Toto NV pak způsobilo, že požadavek na vybavení automobilů výstražnými vestami prosadily pojišťovny a Policie i do obecného předpis týkajícího se technické způsobilosti vozidel a jejich povinné výbavy.

Operativní výměna OOPP

Vzhledem k tomu, že z výše uvedené zásady jednoznačně vyplývá, že zaměstnavatel má povinnost poskytovat zaměstnancům OOPP k ochraně před riziky, nemůže se dovolávat, že jednou stanovil vnitřním předpisem podmínky poskytování OOPP a že OOPP vyměňuje např. jednou za 2 či 3 roky a že to je neměnné dogma. Opak je pravdou. OOPP musí za každé situace chránit zaměstnance před riziky a v okamžiku, kdy z nějakého důvodu ztratí svoji funkčnost a použitelnost, musí jej zaměstnavatel vyměnit bez ohledu na to, kdy probíhala na pracovišti poslední výměna OOPP. S tím se setkáváme zejména u pracovních oděvů a pracovní obuvi. V praxi se musí tyto případy řešit individuálně, neboť se zároveň musí objektivně zjistit do jaké míry se OOPP stal nepoužitelný i třeba vinou zaměstnance a zda tedy zaměstnanec nezpůsobil zaměstnavateli dokonce škodu.

Seznámení zaměstnance s používáním OOPP

V neposlední řadě je třeba připomenout povinnost zaměstnavatele seznámit zaměstnance s používáním OOPP. Řada OOPP používaných v praxi jsou značně složité konstrukce (např. chrániče sluchu s přijímačem a nízkofrekvenční indukční smyčkou nebo izolační dýchací přístroje s přívodem vzduchu), takže není možno jej zaměstnanci předat k používání bez toho, aniž by byl zaměstnavatelem podrobně seznámen s návodem na obsluhu. Neodborné použití takového OOPP by mohlo vést k jeho naprostému znehodnocení.

Zkušební doba a OOPP

V praxi se také setkáváme s otázkou, zda zaměstnavatel musí poskytovat OOPP zaměstnancům ve zkušební době či zaměstnancům pracujícím na základě některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohody o provedení práce či dohody o pracovní činnosti). I zde je odpověď jednoduchá, pokud zaměstnanec pracuje u zaměstnavatele v rizikovém prostředí, pak bez ohledu na fakt, zda bude u zaměstnavatele pracovat týden nebo rok, musí mu zaměstnavatel poskytnout OOPP. Zaměstnavatel odpovídá plně za BOZP a má povinnost poskytnout všem svým zaměstnancům pracujícím (třeba jen na základě dohody o provedení práce) v rizikovém prostředí OOPP. Tuto povinnost má dokonce i  vůči tzv. domáckým zaměstnancům (homeworkeři, teleworkeři). Zaměstnavatel má povinnost dokonce poskytovat OOPP návštěvám, to se v praxi vyskytuje zejména např. ve zdravotnických zařízeních apod.

Kontrola používání OOPP

Ze ZP také vyplývá, že zaměstnavatel musí také kontrolovat používání OOPP. To předpokládá, že zaměstnavatel si bude jednak vést seznam vydaných OOPP a za další, že každý vedoucí zaměstnanec bude kontrolovat, jestli jeho podřízení při práci používají přidělené jim OOPP. To má význam především za situace, kdy zaměstnanec utrpí pracovní úraz. V praxi se totiž při zjišťování příčin a okolností pracovního úrazu pravidelně zjišťuje, zda jednou z příčin pracovního úrazu bylo nedostatečné osobní zajištění zaměstnance včetně OOPP. Je to nakonec i jedna z rubrik Záznamu o úrazu podle přílohy NV č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu. Přitom se v praxi často zjistí, že zaměstnanec svévolně přidělený OOPP nepoužíval. Zaměstnavatel to pak může použít i proti zaměstnanci, když se částečně zprostí odpovědnosti za vzniklý úraz s poukazem na to, že by úraz se nestal tak jak se stal, kdyby zaměstnanec použil přidělené mu OOPP.

Údržba OOPP

Ze ZP dále vyplývá, že zaměstnavatel je povinen udržovat OOPP v použivatelném stavu. Znamená to, aby byly osobní ochranné pracovní prostředky udržovány v dobrém funkčním stavu a na dostatečné hygienické úrovni po celou dobu jejich používání, a to potřebnou údržbou či opravou (samozřejmě včetně pracovních oděvů a pracovní obuvi).

Udržování osobních ochranných pracovních prostředků v použivatelném stavu, pokud se týče pracovních oděvů a obuvi, znamená zejména praní, čištění a opravy pracovních oděvů v čistírně, prádelně nebo opravně oděvů. Může ale také zahrnovat například dezinfekci, impregnaci, apretaci ap.

Zaměstnavatel může zajišťovat praní a čištění ve vlastních zařízení, nebo využíváním služeb jiné specializované firmy (prádelny, čistírny). Součástí údržby je též skladování a ukládání osobních ochranných pracovních prostředků. Je třeba mít vhodné prostory, aby nebyla znehodnocována nebo snižována ochranná funkce osobních ochranných pracovních prostředků. Některé podzákonné předpisy, např. nařízení vlády č. 361/2007 Sb., stanoví s ohledem na rizikové faktory pracovního prostředí specifické požadavky na praní, čištění, opravy, frekvenci praní a čištění, ukládání, převoz a odstraňování osobních ochranných pracovních prostředků.

Zaměstnavatel se může dohodnout se zaměstnancem, že si údržbu například pracovních oděvů a pracovní obuvi poskytovaných v režimu osobních ochranných pracovních prostředků bude zajišťovat sám a že zaměstnavatel mu tuto údržbu bude nahrazovat finančním plněním. Takové finanční plnění z daňového hlediska není považováno za příjem zaměstnancem.

Z  všech těchto důvodů by měl mít zaměstnavatel vnitřním předpisem stanoveno, kdo OOPP vydává, jaká je životnost jednotlivých OOPP. Kdo kontroluje užívání OOPP a kdo zodpovídá za čištění a údržbu OOPP.

Vlastnictví OOPP

Poskytnuté OOPP jsou majetkem zaměstnavatele. Tím, že zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci OOPP, zaměstnanci osobní ochranný pracovní prostředek nedaruje. Ten nadále zůstává ve vlastnictví zaměstnavatele. Po ukončení používání osobního ochranného pracovního prostředku, je zaměstnanec povinen OOPP zaměstnavateli vrátit, pokud výslovně zaměstnavatel nerozhodne jinak (tedy například že OOPP zaměstnanci odprodá za zůstatkovou cenu nebo ponechá jako již bezcenný).

Svěření OOPP zaměstnanci

Osobní ochranné pracovní prostředky, jako majetek zaměstnavatele jsou vydávány zaměstnancům na základě písemných dokladů. Podle hodnoty OOPP mohou přicházet dva režimy, které upravuje zákoník práce v ust. § 255 a § 256, a to:

a) svěření OOPP na základě písemného potvrzení; těch bude většina, neboť v tomto režimu se

Nejnavštěvovanější semináře
.
  1. Smlouva o poskytnutí užívacích práv k On-line produktu (dále také jen   "smlouva") se uzavírá na dobu určitou, a to na dobu předplatného uvedenou v objednávce a ve faktuře. 
  2. Dojde-li k objednání On-line produktu nakladatelství přes internet, vzniká smlouva mezi objednatelem a nakladatelstvím okamžikem odeslání objednávky učiněné v internetovém obchodu nakladatelství. Podmínkou odeslání objednávky je odsouhlasení těchto všeobecných obchodních podmínek pro On-line produkty (dále také "VOP-O"), které se tak stávají právně závazné pro obě smluvní strany. 
  3. V případě objednání On-line produktu jakýmkoli jiným způsobem vzniká smlouva mezi objednatelem a nakladatelstvím zaplacením zálohové faktury. Úhradou zálohové faktury se stávají VOP-O právně závaznými pro obě smluvní strany. 
  4. Ke vzniku smlouvy mezi nakladatelstvím a objednatelem dojde vždy s výhradou ztráty schopnosti nakladatelství smlouvu plnit. 
  5. Objednateli vzniká právo užívat On-line produkt po uzavření smlouvy, zaplacení ceny (předplatného) On-line produktu  a aktivaci přístupu objednatele do On-line produktu provedené nakladatelstvím.
    O aktivaci přístupu do On-line produktu je objednatel nakladatelstvím informován emailem a současně jsou mu zaslány pokyny k přihlášení do On-line produktu. Rozhodne-li se objednatel svého práva na užívání On-line produktu nevyužít, nemá tato skutečnost vliv na platnost smlouvy a povinnost objednatele platit cenu On-line produktu (předplatné). 
  6. Smlouva se vždy automaticky prodlužuje o další předplatné období, jehož délka je shodná s délkou předcházejícího  předplatného období, nedoručí-li nejpozději 6 týdnů před uplynutím předplaceného období uvedeného na faktuře jakákoli ze smluvních stran druhé smluvní straně emailem nebo dopisem učiněné oznámení, že o automatické prodloužení předplatného nemá zájem. V případě jednoměsíčního předplatného se šestitýdenní lhůta pro doručení oznámení zkracuje na 15 dní a ust. čl. 8 VOP-O se nepoužije. Obě smluvní strany s automatickým prodlužováním smlouvy výslovně souhlasí. Objednatel je povinen platit nakladatelství předplatné navýšené o DPH po celou dobu platnosti smlouvy. 
  7.  Nakladatelství je s ohledem na nárůst průměrného indexu spotřebitelským cen oprávněno zvýšit jednou ročně ceny předplatného na další předplatné období, maximálně však vždy o 3 % z  ceny předplatného předcházejícího předplatného období. 
  8. Nakladatelství odešle objednateli zálohovou fakturu na další předplatné období vždy nejpozději 4 týdny před koncem stávajícího předplaceného období. 
  9. Dojde-li ze strany objednatele k prodlení se zaplacením ceny předplatného, je nakladatelství oprávněno požadovat od objednatele zaplacení nákladů spojených s vymáháním každé pohledávky ve výši 1200 Kč v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 
  10. Objednatel je povinen nakladatelství bez zbytečného odkladu oznámit jakékoli změny údajů, které  uvedl při uskutečnění objednávky. 
  11. On-line produkt podléhá autorskoprávní ochraně. On-line produkt nesmí být objednatelem ani nikým jiným bez předchozího souhlasu nakladatelství jakkoli rozmnožován, rozšiřován, pronajímán, propachtován, vystavován či půjčován třetím osobám a jeho obsah nesmí být sdělován v jakékoli formě veřejnosti. 
  12. Právo užívat On-line produkt je nepřenosné. Není-li mezi stranami smlouvy ujednáno jinak (multilicenční ujednání obsažené ve faktuře), má právo užívat On-line produkt
    a) v případě objednatelů - fyzických osob pouze tato jedna fyzická osoba a b) v případě objednatelů - právnických osob pouze jedna fyzická osoba u objednatele. 
  13. Poruší-li objednatel toto podlicenční ujednání nebo poruší-li jinou svou zákonnou či smluvní povinnost podstatným způsobem, je nakladatelství oprávněno od smlouvy s    okamžitým účinkem odstoupit a zrušit přístup objednatele k On-line produktu formou deaktivace přístupu nebo přístupového jména a hesla objednatele. 
  14. Nakladatelství nenese jakoukoli odpovědnost za správnost či úplnost obsahu On-line produktu a za případnou škodu či nemajetkovou újmu způsobenou přímo či nepřímo užitím obsahu On-line produktu. Ustanovení § 2950 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, se na odpovědnost nakladatelství neuplatní. 
  15. Nakladatelství odpovídá za to, že dostupnost On-line produktu nebude v průměru měsíčně nižší než 90%. Tato odpovědnost se však nevztahuje na kvalitu internetového připojení poskytovaného objednateli třetími osobami. Objednatel má právo odstoupit od smlouvy s účinky do budoucna, bude-li alespoň dva po sobě následující měsíce dostupnost On-line produktu nižší než 90 %. 
  16. V případě potřeby (oznámení, reklamace, stížnosti atp.) může objednatel kontaktovat nakladatelství na emailové adrese info@dashofer.cz nebo prostřednictvím kontaktů uvedených na www.dashofer.cz.  
  17. Není-li uvedeno jinak, mohou být veškerá oznámení adresovaná objednateli nakladatelstvím činěna ve formě elektronické zprávy adresované na emailovou adresu objednatele. Nakladatelství je dále oprávněno zasílat zálohové faktury a daňové doklady objednateli elektronicky, případně poštou. 
  18. Není-li v objednávce výslovně uvedeno jinak, má se za to, že objednatel je podnikatel a objednávku činí v souvislosti se svou podnikatelskou činností. V těchto případech se na právní vztah mezi objednatelem a nakladatelstvím neuplatní ustanovení § 1799 a § 1800 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Zákonná práva objednatelů - spotřebitelů nejsou tímto ustanovením dotčena. 
  19. Případné soudní spory vyplývající z právních vztahů mezi objednatelem a nakladatelstvím  bude rozhodovat obecný soud místně příslušný podle sídla nakladatelství. 
  20. Tyto všeobecné obchodní podmínky pro On-line produkty tvoří nedílnou součást smlouvy. Nakladatelství je oprávněno v případě potřeby tyto VOP-O jednostranně změnit. O takovéto změně bude objednatel vždy s dostatečným časovým předstihem písemně, elektronicky emailem anebo na internetových stránkách nakladatelství informován a bude mít možnost změnu VOP-O odmítnout a smlouvu z tohoto důvodu ukončit. 
  21. V případě rozporu mezi ustanovením smlouvy a těmito VOP-O má příslušné ustanovení smlouvy před VOP-O přednost . 
  22. Společnost Verlag Dashöfer, nakladatelství,spol.s r.o. se sídlem Praha 6 - Vokovice, Evropská 423/178, PSČ 160 00, IČ: 45245681, je zapsána u Městského soudu v Praze, oddíl C, vložka 7702.


Tyto obchodní podmínky si můžete vytisknout kliknutím na následující odkaz:
http://www.dashofer.cz/vop/online/vop-online.pdf.

.

Ochrana osobních údajů a jejich používání

Ochrana soukromí je záležitostí  důvěry a vaše důvěra je pro nás důležitá. Respektujeme vaše soukromí a při zpracování vašich osobních údajů dodržujeme zákonná právní předpisy týkající se ochrany osobních údajů, zejména tzv. GDPR (nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/679 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů)) (dále jen "Nařízení").

Chtěli bychom vás tímto informovat o našem nakládání s osobními údaji pro zajištění vaší informovanosti příp. pro získání souhlasu s jejich zpracováním.

1. Data a jejich využití 

Verlag Dashöfer, nakladatelství spol s r.o. jakožto Správce zpracovává osobní údaje za tímto účelem:

 

 

 

 

Výše uvedené údaje zpracováváme po dobu aktivní objednané služby a po dobu 5 let od ukončení objednané služby nebo nákupu singulárního produktu, nepožaduje-li právní předpis uchování smluvní dokumentace po dobu delší. V případě zpracování osobních údajů na základě uděleného dobrovolného souhlasu po dobu 5 let od udělení souhlasu.

Aktuální seznam našich zpracovatelů můžete nalézt zde.

2. Zabezpečení dat 

Ochrana vašich údajů je pro nás klíčová, proto vynakládáme maximální úsilí pro zajištění jejich bezpečnosti. Plně využíváme technická i organizační opatření pro prevenci neoprávněného přístupu k těmto datům a zamezení jejich zničení nebo zneužití. Způsoby zabezpečení vašich dat jsou také pravidelně kontrolovány.

Při zpracování údajů v plné míře využíváme možností pseudonymizace a anonymizace, abychom co nejvíce posílili jejich zabezpečení.   

 

3. Práva subjektů

Nad svými osobními údaji neztrácíte kontrolu. Můžete k nim kdykoliv přistupovat nebo je opravit. Jako subjekt zpracování osobních dat máte také následující práva: právo na potvrzení o zpracování a informace o tom, jaké osobní údaje o vás zpracováváme, na opravu, výmaz (pokud se nejedná o osobní údaje, které jsme povinni nebo oprávněni dále zpracovávat dle příslušných právních předpisů), omezení zpracování, přenos osobních údajů, námitku proti zpracování, podat stížnost u dozorového úřadu(ÚOOÚ), na účinnou soudní ochranu, pokud máte za to, že vaše práva podle Nařízení byla porušena v důsledku zpracování vašich osobních údajů v rozporu s tímto Nařízením. V případě zpracování na základě uděleného dobrovolného souhlasu máte také právo kdykoliv tento souhlas vzít zpět. 

V případě dalších dotazů ohledně zpracování osobních údajů nás můžete kontaktovat na info@dashofer.cz