5.9.4
Poslání logistiky v procesu řízení
Prof. Ing. František Němec, Ph.D.
V procesu řízení, který probíhá v rámci dané organizační struktury,
působí funkce řízení:
-
plánování,
-
organizování,
-
operativní řízení,
-
kontrola.
Dále funkce výkonné:
-
technické,
-
výrobní,
-
obchodní,
-
ekonomické,
-
personální
-
a ostatní.
NahoruÚčelové působení řídících funkcí na funkce obchodní
Jedná se o účelné působení řídících funkcí na funkce obchodní (marketing, odbyt, zásobování, dopravu) s cílem dosahovat plynulého,
bezporuchového procesu výroby (zabezpečeného materiálu a dalšími prostředky v
potřebném množství a čase) a trvalého uspokojování zákazníků (zbožním v
potřebném množství a čase) bez zbytečných meziskladů, nehospodárné dopravy, bez
materiálu a výrobků na skladě.
Takovýto proces řízení s uplatněním logistického myšlení si
vyžaduje:
-
zabezpečení aktuálními informacemi (logistický informační
systém),
-
zabezpečení personální (logistické profese),
-
zabezpečení prostředky (finančními a hmotnými),
-
solidní dodavatelské a odběratelské vztahy (spolehlivost
dodavatelů, solventnost odběratelů).
NahoruLogistické řízení
Máme-li na mysli logistické řízení, pak je jeho úspěšnost
determinována kvalitou informačního a komunikačního systému. Úlohou
logistického managementu je vyřešit dva konfliktní podnikové cíle:
NahoruZrychlení průtahu
NahoruKratší intervaly
NahoruVyloučení dvojí pojistné zásoby
NahoruOdstranění dvojí kontroly jakosti
Společným jmenovatelem obou cílů je čas. Prostředkem ke snížení
kapitálové vázanosti je podstatné zrychlení průtoku materiálu a hotových
výrobků a s ním spojené snížení všech zásob. Nejde přitom o zrychlení
vlastních technologických operací ve výrobě ani o zvýšení intenzity práce, ale
o koordinaci, synchronizaci a celkovou optimalizaci logistických řetězců,
přirozeně nejen uvnitř podniku, ale i v mezipodnikovém styku. Důležitou úlohu
hraje přechod k přísunu materiálu a k dodávkám výrobků v kratších
intervalech a v menších množstvích. Zároveň se musí změnit vztahy mezi
články řetězce - dodavateli a odběrateli. Dosud bylo zvykem, že jak dodavatel,
tak i odběratel vytvářel pojistné zásoby. Tyto zásoby byly nutné kvůli
zabezpečení plynulosti zásobování pro případ, kdyby došlo k opoždění expedice u
dodavatele nebo k nepředvídanému zdržení dodávky v dopravě. To však znamenalo,
že dodavatel i odběratel museli mít potřebné sklady, což bylo investičně i
provozně nákladné. Proto je třeba vyloučit dvojí pojistné zásoby,
ponechat pojistnou zásobu pouze u dodavatele a přenést na něj celou
zodpovědnost za pružnost dodávek v případě jakýchkoliv nerovnoměrností.
Nespolehlivě fungující doprava musí být nahrazena jinou, která bude schopna zaručit vysokou přesnost dodání, byť s vyššími náklady. V celém
logistickém řetězci musí být vyloučena zbytečná manipulace s materiálem
a s výrobky, především ruční manipulace, a využito výhod progresivních
přepravních prostředků (zejména kontejnerů). Rovněž musí být odstraněna
dvojí kontrola jakosti, kterou dosud prováděl dodavatel i odběratel, a musí
být uplatněna zásada, že za jakost ručí dodavatel. Vstupní kontrola u
odběratele tedy odpadá. Uvedené zásady logistické koordinace a synchronizace
hmotných řetězců mohou být realizovány v praxi jen za předpokladu, že je uvnitř
podniku vytvořen informační systém, který poskytuje informace potřebné k
logistickému řízení, a že existuje propojení informačních systémů mezi
podniky (dodavateli a odběrateli), podílející se na uskutečňování logistických
řetězců. Přirozeně, že celé logistické řešení musí přinést prospěch všem
zúčastněným subjektům a že je nelze uplatnit jednostranně, bez pochopení a
souhlasu všech partnerů.
Výhody, které může podniku, jenž má představu o své budoucnosti,
tento systém přinést, jsou především tyto:
NahoruŘízení podnikové logistiky na bázi reálného času
-
Být schopný uskutečňovat řízení podnikové logistiky na bázi
reálného času znamená, že dny a týdny budou odstraněny z většiny
plánovacích a prováděcích cyklů…