dnes je 6.7.2022

Input:

Příloha I směrnice 2006/42/ES - Rizika související s jiným nebezpečím

11.7.2012, , Zdroj: Verlag Dashöfer

6.2.5.7.5
Příloha I směrnice 2006/42/ES – Rizika související s jiným nebezpečím

Dr. Ing. Rostislav Suchánek a kolektiv autorů

Přívod elektrické energie

S elektrickou energií jsou spojena rizika zasažení elektrickým proudem po přímém dotyku částí pod napětím (náhodný styk s částmi, které jsou obvykle pod napětím) nebo nepřímém dotyku (styk s částmi, jež jsou pod napětím v důsledku závady) a popálení, požár nebo výbuch způsobené elektrickým zařízením.

Elektrickou energii lze pomocí elektrického motoru přeměnit na mechanickou energii nebo ji použít například k výrobě tepla či generování záření potřebného pro výrobní proces. V určitých procesech, například při nátěrech, třídění materiálů nebo usazování emisí, se používá rovněž statická elektřina.

Výrobce strojního zařízení musí přijmout nezbytná opatření s cílem zamezit všem nebezpečím způsobeným elektřinou. Tento obecný požadavek se použije bez ohledu na napětí přívodu elektrické energie.

Na strojní zařízení se vztahují cíle týkající se bezpečnosti uvedené ve směrnici 2006/95/ES o zařízeních nízkého napětí. Pro strojní zařízení, na něž se vztahuje směrnice o strojních zařízeních, neplatí postupy stanovené ve směrnici o zařízeních nízkého napětí, týkající se uvádění na trh a do provozu. To znamená, že prohlášení o shodě strojního zařízení, na něž se vztahuje směrnice o strojních zařízeních, neodkazuje na směrnici o zařízeních nízkého napětí.

Specifikace pro elektrická zařízení jsou uvedeny v mnoha normách pro zvláštní kategorie strojních zařízení. Všeobecné specifikace týkající se návrhu elektrických zařízení strojů jsou uvedeny v normě EN 60204-1; specifikace pro vysokonapěťová elektrická zařízení strojů jsou stanoveny v normě EN 60204-11.

Statická elektřina

Při kontaktu nebo přiblížení osoby s elektricky nabitou částí může elektrický výboj proudit tělem do země. Výsledné fyziologické účinky závisejí zejména na velikosti oblasti dotyku, množství energie výboje a amplitudě a frekvenci elektrického proudu. Tyto účinky mohou být pouze nepříjemné nebo bolestivé či mohou mít důsledky ohrožující život. K riziku úrazu může přispět účinek překvapení. Elektrostatický výboj může poškodit rovněž elektronické obvody v ovládacích systémech nebo zabránit jejich správnému fungování, což vede k nebezpečným situacím. Elektrostatický výboj může rovněž způsobit požár nebo výbuch.

Bezpečného vybití elektrostatických nábojů lze dosáhnout například spojením a uzemněním vodivých částí strojního zařízení. Pro zamezení hromadění nežádoucích elektrostatických nábojů se používají různé metody, například izolační materiály lze nahradit disipativními nebo vodivými materiály, v dotyčných oblastech lze předcházet suchému vzduchu nebo vytvářet ionizovaný vzduch.

Přívod jiné než elektrické energie

Mezi zdroje jiné než elektrické energie patří energie hydraulická, pneumatická, mechanická a tepelná. Energii může vyrábět samotné strojní zařízení, například pomocí elektricky poháněného hydraulického čerpadla nebo kompresoru či spalovacího motoru, nebo může být energie odebírána z externího zdroje, například přívod stlačeného vzduchu nebo odběr energie z traktoru. Energie může být odebírána taktéž z přírodních zdrojů, jako je vítr nebo tekoucí voda. Každý druh energie je spojen se zvláštním nebezpečím, jako je přehřátí a výfukové plyny u spalovacích motorů, přetlak a vnitřní nebo vnější netěsnost hydraulických nebo pneumatických systémů. Výrobci strojních zařízení musejí zabránit všem rizikům způsobeným takovýmito zdroji energie.

Norma EN ISO 4413 obsahuje všeobecné specifikace pro hydraulické systémy a norma EN ISO 4414 obsahuje všeobecné specifikace pro pneumatické systémy.

Chybná instalace

Výrobce má konstrukcí a provedením strojního zařízení a dotyčných částí a jejich upevňovacích systémů zabránit nesprávné instalaci nebo přestavbě, jež může způsobit riziko. Například sladění nesymetrického tvaru části, která má být instalována, a části strojního zařízení, na niž má být nasazena, může zajistit, že dotyčnou část nelze instalovat chybně. Stejný účinek může zajistit použití odlišných upevňovacích systémů u částí, u nichž může dojít k záměně. Ji-li řešení v oblasti konstrukce neproveditelné, musí být zamezeno chybné instalaci označením částí strojního zařízení nebo jejich krytů. Stejné požadavky se vztahují na pohybující se části, například řetězy nebo pásy, které musejí být instalovány v určitém směru.

Požadavky na značení, jež má zamezit chybné instalaci, jsou stanovené v oddíle týkajícím se informací a výstrah na strojním zařízení. Také návod k používání musí v případě potřeby uvádět další informace o opatřeních, která je nutno přijmout, aby se zamezilo chybné instalaci, a popřípadě poskytnout vysvětlení informací uvedených na dotyčných částech.

Je-li to možné, je nutno zamezit chybnému spojení, jež může vyvolat riziko, konstrukcí částí, které mají být spojeny, například použitím jiných průměrů, závitů nebo spojovacích systémů. Značení (například barevné kódy) nenahrazuje konstrukční opatření. Nelze-li však taková opatření provést, musejí být na částech, které mají být připojeny, případně na spojovacích prostředcích, uvedeny potřebné informace. Druhy dotyčného spojení mohou zahrnovat například napojení strojního zařízení na přívod energie nebo dodávky tekutin.

Extrémní teploty

Pokud je to možné, je nutno snížit rizika vyplývající z dotyku nebo blízkosti částí strojního zařízení nebo materiálů o vysoké nebo velmi nízké teplotě, a to předcházením nebezpečným teplotám. Není-li to možné, musí být přijata nezbytná ochranná opatření, aby se zamezilo nebezpečnému dotyku nebo blízkosti dotyčných oblastí, a to buď tím, že se umístí v dostatečné vzdálenosti od míst, jež se nacházejí v běžném dosahu osob, nebo použitím ochranných krytů či jiných ochranných konstrukcí s potřebnou tepelnou izolací. Jsou-li instalovány ochranné kryty na ochranu před rizikem vymrštění horkého nebo velmi studeného materiálu, musejí být navrženy tak, aby odolaly teplotám tohoto materiálu.

K posouzení rizika poranění způsobeného dotykem s horkými nebo studenými povrchy poskytuje vodítko norma EN ISO 13732, část 1 a 3.

Požár

Vážné riziko pro osoby i majetek představuje požár způsobený strojním zařízením, jelikož může poškodit nebo zničit samotné strojní zařízení i okolní zařízení a budovy. Posouzení nebezpečí požáru zahrnuje určení a vyhodnocení tří základních prvků, jež jsou zapotřebí k vzniku požáru a které jsou znázorněny ve tvaru trojúhelníku na obrázku.

Nebezpečí požáru se snižuje kombinací opatření s ohledem na tři prvky trojúhelníku:

  • Omezit nebo zabránit, aby byly ve strojním zařízení obsaženy, používány nebo vytvářeny hořlavé materiály nebo látky (například použití ohnivzdorných materiálů v konstrukci strojního zařízení, bezpečné odstraňování hořlavého materiálu, bezpečné zadržování hořlavých tekutin, prachu nebo plynů používaných nebo vytvářených ve strojním zařízení).

  • Zabránit kontaktu mezi hořlavými materiály nebo látkami a zdroji zážehu (například jiskrami mechanického nebo elektrického původu či horkými povrchy). Vyloučit přehřátí strojního zařízení nebo materiálů či látek používaných nebo vytvářených ve strojním zařízení, a jestliže může dojít k přehřátí, jeho zjištění a spuštění potřebných nápravných opatření nebo upozornění obsluhy dříve, než vznikne nebezpečí požáru.

  • Zamezení výskytu oxidujících látek nebo snížení koncentrace kyslíku.

Specifikace pro posuzování nebezpečí požáru, požární prevenci a ochranu jsou stanoveny v normě EN 13478+A1.

Pokud není možné nebezpečí požáru pomocí těchto opatření přiměřeně snížit, je nutno přijmout doplňující ochranná opatření s cílem omezit účinky požáru. K těmto opatřením může patřit například ochrana nebo uzavření strojního zařízení a instalace systémů pro detekci požáru, poplašných nebo hasicích systémů.

Výbuch

Výrobce strojního zařízení musí posoudit riziko výbuchu způsobeného provozem samotného strojního zařízení nebo materiály či látkami používanými nebo vytvářenými ve strojním zařízení. Výbuch zahrnuje velmi rychlé šíření hoření s vytvářením vysokého tlaku. K výbuchu může dojít, pokud zdroj zážehu s dostatečnou energií vyvolá hoření určitých koncentrací hořlavých látek, například plynů, par, mlhy nebo prachu, ve vzduchu. Důsledkem výbuchu jsou velké plameny, tepelné záření, tlakové vlny, letící úlomky a nebezpečné látky.

Předcházení nebezpečí výbuchu je podobné jako předcházení nebezpečí požáru. Zahrnuje kombinaci opatření:

  • zamezit hromadění výbušných směsí v oblastech strojního zařízení nebo v jeho okolí vyloučením používání hořlavých materiálů a látek nebo udržováním jejich koncentrace ve vzduchu trvale na hodnotách mimo výbušné meze;

  • vyloučení v nebezpečných oblastech možnosti zážehu;

  • snížit v nebezpečných oblastech koncentraci kyslíku.

Pokud není možno výbuchu zcela zabránit, je nutno omezit důsledky výbuchu doplňujícími ochrannými opatřeními (například konstrukce odolná vůči výbuchu, instalace zařízení, která zamezují šíření plamene a výbuchu nebo automatických systémů pro detekci a potlačení výbuchu).

V normě EN 1127-1 jsou stanoveny všeobecné specifikace pro posuzování, zamezení a ochranu před nebezpečím výbuchu.

Na strojní zařízení určené pro používání v prostředí s nebezpečím výbuchu se vztahují ustanovení směrnice o zařízeních pro použití v prostředí s nebezpečím výbuchu. Pojem prostředí s nebezpečím výbuchu je objasněn v pokynech k uplatňování směrnice o zařízeních pro použití v prostředí s nebezpečím výbuchu. Pro strojní zařízení, na něž se vztahuje směrnice o zařízeních pro použití v prostředí s nebezpečím výbuchu, platí zvláštní požadavky na označení.

Je potřeba upozornit, že směrnice o zařízeních pro použití v prostředí s nebezpečím výbuchu se nepoužije pro nebezpečí výbuchu vzniklé v samotném strojním zařízení. V oblastech strojního zařízení, v nichž existuje riziko vzniku prostředí s nebezpečím výbuchu, však musí být instalováno zařízení splňující požadavky směrnice o zařízeních pro použití v prostředí s nebezpečím výbuchu.

Hluk

Snížení emisí hluku

Dlouhodobé vystavení hluku ze strojního zařízení je hlavní příčinou poškození sluchu způsobeného hlukem na pracovišti. Riziko pro zdraví je často nenápadné, jelikož poškození sluchu je kumulativní a nevratné a v době vystavení hluku si toho dotyčná osoba není vědoma. Vystavení vysokoenergetickému impulsnímu hluku může způsobit náhlou ztrátu sluchu. Vystavení hluku pocházejícímu ze strojního zařízení je rovněž činitelem, který přispívá k únavě a zátěži a může přispět k úrazům.

Ve směrnici o strojních zařízeních nejsou stanoveny limitní hodnoty pro emise hluku, vyžaduje se však, aby výrobci snížili rizika způsobená emisemi hluku na co nejnižší úroveň, přičemž je třeba brát v úvahu technický pokrok.

Kromě směrnice o strojních zařízeních se na určité kategorie strojních zařízení vztahují limitní hodnoty pro emise hluku stanovené ve směrnici 2000/14/ES o zařízeních, která jsou určena k použití ve venkovním prostoru.

Limitní hodnoty expozice a hodnoty expozice vyvolávající akci s ohledem na denní hladinu expozice hluku a maximální akustický tlak u zaměstnanců stanoví směrnice 2003/10/ES o expozici zaměstnanců rizikům spojeným s hlukem. Čím nižší jsou emise hluku pocházející ze strojního zařízení, tím snazší je pro uživatele dodržet limitní hodnoty expozice stanovené ve směrnici 2003/10/ES.

Nejúčinnějším způsobem snížení rizik způsobených hlukem je snižování emisí hluku u zdroje. K tomu je potřeba určit hlavní zdroje hluku vytvářeného strojním zařízením. K zabudovaným ochranným opatřením proti emisím hluku patří instalace akustických bariér kolem strojního zařízení nebo kolem hlavních zdrojů hluku ve strojním zařízení. Je-li to vhodné, lze navrhnout kryty k zajištění požadovaného odhlučnění. Také je možné navrhnout uzavření stanovišť obsluhy nebo místa řidiče.

Všeobecné specifikace pro snižování emisí hluku pocházejících ze strojního zařízení jsou uvedeny v normě EN ISO 11688-1.

Srovnávací údaje o emisích

K posuzování přiměřenosti opatření přijatých k snížení rizik způsobených emisemi hluku patří porovnání úrovně rizika s úrovní u podobného strojního zařízení. Přístup je založen na porovnání hodnot emisí hluku naměřených u dotyčného strojního zařízení s hodnotami naměřenými u podobného strojního zařízení ve stejné skupině. Parametry popisující výkon jsou obvykle upřesněny ve zkušebním předpisu pro hluk pro dotyčnou kategorii strojních zařízení. Emise hluku pro strojní zařízení, jež mají být porovnány, musejí být naměřeny pomocí stejného zkušebního předpisu.

Pokud srovnání prokáže, že značný počet podobných strojních zařízení se srovnatelnými parametry má nižší úroveň emisí hluku, znamená to, že dotyčné strojní zařízení není v souladu se stavem techniky, jelikož

Nahrávám...
Nahrávám...