2.2.7.2
Rozhodnutí evropského parlamentu a rady č. 768/2008/ES
Doc. Ing. Alois Fiala, CSc.
NahoruVšeobecné zásady
Celý dokument má 47 stran. Stanovuje následující všeobecné
zásady pro uvádění výrobků na trh EU:
-
výrobky uváděné na trh Společenství musí být v souladu se
všemi příslušnými právními předpisy,
-
při uvádění výrobků na trh Společenství jsou hospodářské
subjekty podle role, kterou hrají v dodavatelském řetězci, odpovědné za soulad
výrobku s příslušnými právními předpisy,
-
hospodářské subjekty jsou odpovědny za to, že informace,
které o svých výrobcích poskytují, jsou správné, úplné a v souladu se všemi
příslušnými pravidly Společenství.
NahoruÚvodní část
Úvodní část představuje vlastně důvodovou zprávu
rozhodnutí. Má celkem 50 článků. Upozorňujeme na nejdůležitější z nich. Jsou to
následující:
NahoruČlánek 2
-
Článek 2 konstatuje, že uvedené rozhodnutí stanoví společné zásady a referenční ustanovení, jež se mají použít v právních
předpisech pro celá odvětví s cílem poskytnout souvislý základ pro revizi nebo
přepracování uvedených právních předpisů. Zmíněné rozhodnutí vytváří obecný
horizontální rámec pro budoucí právní předpisy harmonizující podmínky týkající
se uvádění výrobků na trh a je referenčním textem pro stávající právní
předpisy.
NahoruČlánek 3
-
Článek 3 upozorňuje, že uvedeným rozhodnutím jsou
stanoveny definice, obecné povinnosti hospodářských subjektů, požadavky
na subjekty posuzující shodu, různé postupy posuzování shody a pravidla
pro označení CE.
NahoruČlánek 6
NahoruČlánek 8, 11
-
Články 8 a 11 se zabývají tzv. základními
požadavky. Konstatuje se, že právní předpisy týkající se konkrétních
výrobků by neměly zacházet, pokud je to možné, do technických podrobností, ale
měly by se omezit pouze na stanovení základních požadavků. Ty by měly
být formulovány dostatečně přesně, aby zakládaly právně závazné povinnosti.
Měly by být formulovány tak, aby umožnily posouzení shody s nimi, a to i v
případech, kdy neexistují harmonizované normy nebo kdy se výrobce rozhodne, že
je nepoužije.
NahoruČlánek 13
NahoruČlánek 16
-
Článek 16 upozorňuje, že v minulosti byla v právních
předpisech týkajících se volného pohybu zboží používána řada pojmů, aniž by
tyto pojmy byly definovány. V případech, kdy byly definice uvedeny, se v různé
míře lišilo jejich znění a někdy i význam, což značně ztěžovalo jejich výklad a
správné provádění. Proto toto rozhodnutí stanoví (v příloze) definice
nejdůležitějších základních pojmů.
NahoruČlánek 19, 20
-
Články 19 a 20 upozorňují na to, že tímto rozhodnutím
je (nově) stanoveno jasné a vyrovnané rozdělení povinností odpovídající
roli jednotlivých subjektů, kterou mají v procesu dodávání a distribuce
výrobků. Protože některé úkoly může provádět pouze výrobce, je nezbytné
jednoznačně a jasně rozlišit mezi výrobcem a subjekty, které následují v
distribučním řetězci. Rovněž je třeba jasně rozlišit dovozce a distributora. Poznámka: Dovozce uvádí na jednotný vnitřní trh EU
výrobky ze třetích zemí, kdežto distributor výrobky z členských zemí
Unie.
NahoruČlánek 21
NahoruČlánek 22
-
Článek 22 požaduje, aby i výrobky z třetích zemí uváděné na trh Společenství splňovaly všechny příslušné požadavky. Dovozci
proto musí zajistit, aby výrobky, které uvádějí na trh, byly v souladu s
příslušnými požadavky a aby na trh neuváděli výrobky, které s těmito požadavky
v souladu nejsou či představují určité riziko. Dovozci musí rovněž zajistit,
aby byly provedeny postupy posuzování shody a aby označení výrobků a
dokumentace vypracovaná výrobci byly k dispozici ke kontrole ze strany orgánů
dozoru.
NahoruČlánek 24
-
Článek 24 pojednává o výrobcích, které nejsou v
souladu s harmonizačními předpisy Společenství. Za škodu, způsobenou
takovými výrobky, jsou ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady č.
85/374/EHS (odpovědnost za vadné výrobky) odpovědní výrobci a dovozci, kteří je
uvedli na trh Společenství.
NahoruČlánek 29 až 33
NahoruČlánek 34