Skladovací procesy v rámci distribučních procesů

5.6.3

Skladovací procesy v rámci distribučních procesů

Prof. Ing. František Němec, Ph.D.

Distribuční logistické procesy představují spojovací článek mezi výrobou a odbytovou částí podniku. Zahrnují veškeré skladové a dopravní pohyby zboží k odběrateli (zákazníkovi) a s tím spojené informační, řídící a kontrolní činnosti. Cílem je zde dát k dispozici správné zboží ve správné době na správné místo ve správném množství a kvalitě a současně vytvořit optimální poměr mezi určitým souborem dodacích služeb, které je schopen podnik poskytovat nebo který je zákazníkem požadován, a vznikajícími náklady. Jedná se tedy o to, aby se podařilo zvolené odbytové cesty optimálně obsloužit. Hlavní problémové okruhy distribučních procesů se zaměřují na:

 NahoruProblémové okruhy

• volbu stanovišť distribučních skladů,

• skladování,

• komisionářství a obalové hospodářství,

• výstup zboží a zajištění nakládacích činností,

• dopravu.

 NahoruStanoviště distribučních skladů

Volba stanoviště distribučních skladů hraje v distribuci význačnou roli. Rozmístění skladů hotových výrobků a určení jejich stanovišť lze charakterizovat těmito znaky:

• počet různých skladových stupňů,

• počet skladů na každém stupni a jejich stanoviště,

• prostorové přiřazení skladů k odbytovým oblastem.

 NahoruPočet a druhy skladových stupňů

• Provozní sklady, též sklady hotových výrobků, jsou umístěny prostorově v rámci výrobně místní jednotky (závodu, provozu), jejíž konkrétní odváděné množství výrobků se většinou používá pro krátkodobé vyrovnávání požadovaného množství. Obsahují pouze sortiment zboží, vyráběný na místě.

• Centrální sklady představují skladový stupeň nadřazený provozním skladům. Jejich počet je většinou omezen, přesto však obsahují vždy kompletní šíři sortimentu podniku. Jejich funkce je v doplňování zásob při existenci nadřazených skladových stupňů. V případě centralizované distribuční struktury se v centrálních skladech připravuje zboží v množství objednaném jednotlivým zákazníkem k expedici.

• Regionální sklady - úkolem regionálních skladů je vytvářet pohotovostní (nárazníkové, vyrovnávací) zásoby pro potřeby výroby odbytového trhu v rámci určité oblasti odbytu, která se skládá z většího počtu prodejních oblastí, a odlehčovat tak předcházející a navazující skladové stupně prostřednictvím udržování pohotovostních zásob. V regionálních skladech se udržují pouze části celkového sortimentu.

• Expediční (odbytové) sklady na nejnižším stupni skladové hierarchie jsou expediční sklady, které jsou uspořádány v rámci celé odbytové oblasti decentralizovaným způsobem. Jejich úkol spočívá v dělení množství na jednotky objednané odběratelem a jejich přípravě pro zásobování zákazníka. Expediční sklady jsou přidělovány přímo určitým prodejním okresům podle zákazníků v nich usídlených. Neobsahují nutně komplexní sortiment, ale zpravidla - vždy regionálně diferencované - produkty se značným odbytem.

 NahoruNákladová kritéria

Vyjdeme-li z předpokladu, že podnik zadal jako cíl určitou plánovanou lhůtu v rámci svých dodavatelských služeb, potom můžeme odvodit podle nákladových kritérií určité strategie pro strukturování rozdělení sortimentu. Do nákladových rozborů je třeba zahrnout:

• počet a velikost skladů,

• dopravní náklady na přesuny přepravovaného množství mezi sklady,

• expediční náklady dodání k zákazníkovi,

• výši stavu zásob.

Zařízení každého skladového stupně vyžaduje dodatečné náklady, protože každý sklad na sebe váže další kapitál a vyvolává fixní náklady. S klesajícím počtem skladů se snižuje kolísání poptávky v poměru k průměrné poptávce při současné vyšší agregaci zákazníků, takže je možno snížit pojistné zásoby bez následných účinků na pokles dodací připravenosti. Stanovení nákladového optima závisí značně na tom, jaké výše dosahují expediční náklady při různých skladových strukturách. Je-li počet zákazníků podniku omezen a objednává-li se vždy velké množství, pak se očekává, že nákladově úsporné bude centralizované skladování. Vyskytují-li se však naproti tomu četné, ale malé zakázky značně rozšířeného okruhu odběratelů, pak se ukazuje jako účelné zařadit další mezistupeň decentralizovaných expedičních skladů, protože jinak povede vysoká frekvence přepravy expedičních zásilek při relativně nízkých objemech přepravy a velkých vzdálenostech ke značnému vzestupu nákladů a doba přepravy se velmi prodlouží - vždy podle požadavků zákazníka.

Totéž platí i pro případ, kdy odběratel přesunuje své skladování na dodavatele a objednává si menší množství v relativně krátkých intervalech přesně podle svých potřeb. Takové příklady můžeme nalézt zejména u výrobců automobilů, kteří uplatňují strategii zásobování v systému JIT s hodinově přesným přísunem zásilek. To nutí dodavatele částečně k tomu realizovat expediční sklady v bezprostřední blízkosti odběratele tak, aby zde byla výrobní stanoviště a provozní sklady.

 NahoruVýše nákladů na stavy zásob

Výše nákladů na stavy zásob roste se stoupajícím počtem …