Organizace musí především definovat rozsah systému bezpečnosti potravin.
Systém musí zahrnovat veškeré produkty nebo skupiny produktů, veškeré lokality organizace a veškeré operace a procesy, které organizace zajišťuje.
Obvykle bývá největším problémem nadefinovat skupiny produktů. Musí být postaveny tak, aby se žádný produkt nevynechal, aby systém managementu respektoval veškeré odlišnosti produktů a na druhou stranu, aby tento systém nebyl příliš obsáhlý a tím obtížně řiditelný. Jedním extrémem je postavení zvláštního systému jakoby „pro každý rohlík", druhým extrémem je potom shrnutí veškerých pekárenských výrobků do jedné skupiny. Praxe potvrzuje, že je potřebné zvolit přiměřenou úroveň spojení. Jako příklad lze…