dnes je 26.5.2022

Input:

Už je tu zase: Společenská odpovědnost, ISO 45001 a whistleblowing

25.2.2022, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2.2.130.11
Už je tu zase: Společenská odpovědnost, ISO 45001 a whistleblowing

Ing. Monika Becková

Jak spolu tyto pojmy souvisí? A co je v této oblasti nového?

Už jsme tu měli GDPR a ochranu osobních údajů (na začátku žhavé téma, které postupně ochladlo), OHSAS a zástupce zaměstnanců (z čehož se později vyvinula ISO 45001 včetně spoluúčasti a zapojení "nemanažerských" profesí), SA 8000 (v české variantě ČSN 01 0391 Systém managementu společenské odpovědnosti organizací, která je od loňského podzimu v nové verzi), a teď před námi vyvstává další téma: ochrana oznamovatelů. Co mají tyto aspekty společného? A jak se s tím má česká firma vyrovnat?

Analogie témat je jednoznačná: je to právě společenská odpovědnost organizací. V této souvislosti se od firem očekává, že budou hrát proaktivní roli a využijí svůj vliv a finanční prostředky mimo jiné pro působení na okolní život, budou se angažovat pro užitek společnosti v těch oblastech, na které můžou mít vliv a budou se také snažit působit ve prospěch jednotlivých zainteresovaných stran.

Připomeňme si, co znamená termín společenská odpovědnost organizací: představuje dobrovolný závazek firem chovat se v rámci svého fungování odpovědně k okolnímu prostředí i společnosti. Společensky odpovědné firmy se zaměřují nejen na svůj vlastní ekonomický prospěch, ale také na oblasti sociální, environmentální, protikorupční, což se v praxi projevuje například tím, že:

  • dobrovolně stanovují etické standardy,

  • minimalizují negativní environmentální aspekty své činnosti na životní prostředí,

  • přijímají protikorupční opatření,

  • vytvářejí dobré obchodní vztahy s partnerskými organizacemi,

  • snaží se být dobrým zaměstnavatelem,

  • podporují region, ve kterém působí, i místní komunitu.

Pro upřesnění dodejme, že společenskou odpovědnost definuje řada normativních dokumentů, my použijeme definici z již zmiňované ČSN 01 0391:2021: je to "odpovědnost organizace za dopady jejích rozhodnutí a aktivit na společnost" (viz čl. 3.17 normy). Nedílnou součástí organizace jsou i tzv. "zainteresované strany", a mezi ně samozřejmě, ve firemním kontextu, patří i zaměstnanci. A o zaměstnance musí být dobře postaráno (chceme přece od nich výsledky, a navíc, právě v dnešní době, kdy je nedostatek kompetentních lidí, kteří chtějí pracovat, je o to víc potřeba vytvářet pro ně nejen zdravá a bezpečná pracoviště, ale také prostředí, ve kterém se cítí dobře). Mezi faktory, které taková pracoviště spoluvytvářejí, patří i vztahy mezi vedením a zaměstnanci, a v neposlední řadě funkční procesy komunikace, umožňující zaměstnancům podávat podněty (a to jak v pozitivním, tak v negativním smyslu).

Je tu ale jeden podstatný rozdíl: ISO 45001, SA 8000 či ČSN 01 0391 jsou dobré základy pro zcela dobrovolnou činnost, zavedení systémů managementu dle těchto standardů záleží na volbě a rozhodnutí každé organizace (samozřejmě, pokud se nejedná o požadavek zákazníka).

Na rozdíl od toho je oblast ochrany osobních údajů (Nařízení GDPR, u nás zákon č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů), a stejně tak oblast ochrany oznamovatelů, požadavkem právních předpisů (neboli, jak to označují některé normy pro systémy managementu, patří mezi závazné povinnosti). A musíme se jimi řídit, být s nimi v souladu. A tak je téma ochrany oznamovatelů letošní aktuální záležitost, nabývající na významu z titulu závazné povinnosti.

Co je tedy ten "whistleblowing“ a je potřeba se o něj zajímat?

Anglický termín "whistleblower" je v českém prostředí překládán jako "oznamovatel" (možno přeložit též jako informátor), a návrh českého zákona je označen jako zákon o ochraně oznamovatelů. Celý status ochrany oznamovatelů má sloužit k předcházení podvodům a korupci při zadávání veřejných zakázek, k odhalování nedostatečného prosazování pravidel pro zadávání veřejných zakázek zadavateli v souvislosti s pořízením zboží, stavebních prací, dodávkou zboží a poskytnutím služeb, k předcházení případným postihům za podání takového oznámení o podezření na nelegální činnost.

Český zákon o ochraně oznamovatelů je v současné době stále ve schvalovacím řízení. S jeho účinností vznikne některým veřejným zadavatelům, určeným orgánům veřejné moci a také podnikatelským subjektům povinnost zavedení tzv. vnitřního oznamovacího systému. Podle metodiky Ministerstva spravedlnosti (viz poznámka dále) je ale některé požadavky na místě aplikovat již nyní a celkově je potřeba se na plnění požadavků včas připravit.

Základem pro ochranu oznamovatelů je směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie, která byla na úrovni Evropské unie přijata již v roce 2019. Členské státy měly uvést v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 17. prosince 2021. V tomto smyslu vznikl v ČR návrh zákona, který má za cíl chybějící prvky ochrany oznamovatelů doplnit do českého právního řádu a transponovat tak zmiňovanou Směrnici.

Jak už bylo řečeno, smyslem této ochrany je přitom poskytnout oznamovateli záruku, že pokud oznámí skutečnosti nasvědčující tomu, že se někdo dopustil protiprávního jednání, nebude postihován. Cílem je umožnit pracovníkům v soukromém i veřejném sektoru podat oznámení prostřednictvím stanoveného postupu (oznamovacího systému), a přitom jim zajistit dostatečnou ochranu před možnými postihy ze strany zaměstnavatelů a případně dalších subjektů. Pozor ale na věcnou působnost zákona: oznamovatelů se ochrana ve smyslu tohoto zákona bude týkat pouze v takovém případě, že oznámení spadá do jedné z 10 Směrnicí (zákonem) uvedených oblastí. Oblasti, kterých se musí oznamované protiprávní jednání týkat, jsou následující:

  1. zadávání veřejných zakázek,
  2. finanční služby, produkty a trhy a předcházení praní peněz a financování terorismu,
  3. bezpečnost a soulad výrobků s předpisy,
  4. bezpečnost dopravy,
  5. ochrana životního prostředí,
  6. radiační ochrana a jaderná bezpečnost,
  7. bezpečnost potravin a krmiv, zdraví a dobré životní podmínky zvířat,
  8. veřejné zdraví,
  9. ochrana spotřebitele,
  10. ochrana soukromí a osobních údajů a bezpečnost sítí a informačních systémů.

Vzhledem k tomu, že lhůta pro přijetí právního předpisu již uplynula, aniž byl návrh zákona schválen, vydalo v prosinci loňského roku Ministerstvo spravedlnosti, Odbor střetu zájmů a boje proti korupci Metodiku k přímé aplikovatelnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady

Nahrávám...
Nahrávám...