dnes je 5.12.2022

Input:

Užitek z měření a škody z neměření

7.7.2008, , Zdroj: Verlag Dashöfer

15.4.3
Užitek z měření a škody z neměření

Ing. Aleš Kostelka

Užitek z měření

Jde nám prioritně o to, jak využijeme výsledky měření a zda následná rozhodnutí, učiněná na základě měření, převáží úsilí a prostředky na měření vynaložené. Např. uvážíme, zda bude efektivní uvolnit jednoho pracovníka na půl roku na důkladnější průzkum trhu. Výsledným užitkem (efektem) by měl být růst tržního podílu, a tedy růst tržeb. Výnos z nárůstu tržeb by měl být vyšší než náklady na dotyčný průzkum.

Mezi náklady vynaloženými na měření a získaným nárůstem výkonů, tržeb aj. je časový posun. V účetních výkazech ho můžeme ošetřit časovým rozlišením.

Hodnocení užitku (efektivity) měření má tedy následující části:

  1. hodnocení nákladů (ne jen v účetním smyslu) na samotné měření,

  2. hodnocení užitku z měření,

  3. porovnání obou položek, stanovení výsledného efektu.

Problémem je časová souslednost bodu 1 a 2 v praxi. Nejprve měříme, potom činíme rozhodnutí a sklízíme případné benefity. Náklady na měření vynaložíme dříve, než se přesvědčíme o výnosech z měření. Musíme proto nejprve učinit odhady. V jednoduchých případech to není problém, avšak např. při zavádění drahých informačních systémů za mnoho milionů Kč je stanovení budoucího efektu více záležitostí zkušenosti, citu a někdy snad i víry než exaktního propočtu.

Vždy je nutno se nejprve tázat po smyslu a pak teprve navrhovat, co měřit. Zároveň je třeba zvažovat náročnost na čas a peníze v porovnání s možným efektem.

Mnozí vedoucí si rádi nechávají zhotovovat různé rozbory. Než práci zadají, měli by se sami sebe ptát, jaká rozhodnutí jsou na základě tohoto rozboru schopni udělat a zda práce se zhotovením rozboru bude dostatečným přínosem. Pokud pak mají podřízené, kteří jim tuto otázku beze strachu kladou sami, je to ještě lepší. Cenný je veškerý čas, i čas podřízených.

Obecně řečeno, čas je cennější než peníze. Čas můžeme ušetřit, ale ani v té nejlepší bance nám ho nepůjčí.

Škody z neměření

Při úvahách o efektivitě měření nezapomeňme na častou situaci, kterou můžeme označit jako škody z neměření. Nelibozvučným výrazem "neměření“ je vyjádřena dvojí situace. Jednak stav, kdy neprovádíme měření ne proto, že bychom se mu záměrně vyhýbali, ale kdy si potřebu měření ani pořádně neuvědomujeme. To je častá situace. Neměření zahrnuje také stav, kdy pociťujeme potřebu měření, ale zatím tak z nějakých důvodů nečiníme. Tento druhý případ je již prvním krokem k provádění měření, pokud si to situace zaslouží.

Některé ideově popsané příklady z praxe jsme si uvedli výše. Je v nich naznačeno, jaké škody při nedostatku měření mohou vzniknout. Přidejme k nim vlastní úvahu a zkušenost a pokusme se o (neúplný) výčet škod, vzniklých z

Nahrávám...
Nahrávám...