dnes je 6.7.2022

Input:

Význam logistiky

22.11.2006, Zdroj: Verlag Dashöfer

5.2.1.4
Význam logistiky

Makroekonomický význam logistiky

V ekonomice státu má logistika téměř zásadní význam. Velmi často si neuvědomujeme, že logistika představuje jednu z hlavních výdajových položek podniků a tím ovlivňuje veškeré další ekonomické aktivity a je jimi zároveň sama ovlivňována. Zpravidla se nám vysoké logistické náklady promítají do vyšších cen, které platíme za zboží, nebo do nižších zisků podniků anebo, což je častější, do obojího. Dopadem je pak následná nižší životní úroveň obyvatelstva, doprovázená nižšími daňovými odvody do státní pokladny, což zase snižuje možnost státu aktivně zasahovat v sociální oblasti a to se zase projevuje v nižší životní úrovni obyvatel. Jednoznačně můžeme tedy přijmout tvrzení, že zvýšením efektivnosti logistických operací logistika přispívá významně ke zlepšení ekonomické situace společnosti jako celku.

Logistika je nezbytnou aktivitou při realizaci prodeje prakticky jakéhokoliv druhu zboží či služby a tím podporuje pohyb a plynulý tok mnoha ekonomických transakcí. Ze systémového hlediska je jasná jednoduchá pravda, která spočívá v myšlence, že pokud zboží nedojde včas, zákazníci si je nemohou koupit. Pokud zboží nedojde na správné místo nebo ve správném (neporušeném) stavu, nelze žádný prodej uskutečnit. Narušení průběhu logistických funkcí v rámci logistického řetězce poškozuje veškeré ekonomické aktivity, a tím poškozuje i na nich se podílející subjekty.

Přínosem logistiky je především to, že se podílí na vytváření přidané hodnoty. Z ekonomického hlediska je přínos vyjádřen jako hodnota užitečnosti, kterou má dané zboží nebo služba při splnění určité potřeby nebo požadavku. Lze identifikovat čtyři typy přínosů: výrobek, vlastnictví, čas a místo. Čas a místo jsou velmi intenzivně ovlivňovány a podporovány logistikou. Pokud je naším cílem dobře a kvalitně fungující logistický systém, musíme jednoznačně pochopit jednotlivé přínosy logistiky.

Výrobek reprezentuje vlastní transformační proces výroby zboží nebo tvorby služby. Do této oblasti lze zahrnout případně i jejich přizpůsobování do tvaru, který vyhovuje uživatelským potřebám zákazníků. Pokud např. naše firma transformuje jednotlivé díly a materiály na hotový výrobek, vytváříme tím věcný přínos. Jde tedy o součást výrobního nebo provozního procesu.

Vlastnictví je taková hodnota přidaná k určitému výrobku nebo službě, která představuje tu skutečnost, že zákazník může získat skutečné vlastnictví výrobku nebo služby. Může toho dosáhnout formou úvěrů, půjček atd. Pokud např. naše firma prodlouží půjčku některému perspektivnímu prodejci, vznikne takto tomuto prodejci majetkový užitek.

Na první pohled se nám může zdát, že výrobek a vlastnictví s logistikou bezprostředně nesouvisejí. Je však nutno uvědomit si, že ani výrobek, ani vlastnictví nelze realizovat, pokud nezajistíme, že se správné položky (zboží nebo služba), potřebné pro spotřebu nebo výrobu, dostanou na správné místo, ve správnou dobu, správném stavu a za správné náklady. Tato "logistická pravidla“ tvoří základ dvou přínosů, které poskytuje logistika, tj. využití času a místa.

Čas je vlastně přínos toho, že daná položka je k dispozici tehdy, když ji zákazník potřebuje. Tento přínos se projeví například v podniku, kdy je nutno mít zabezpečeny všechny materiály a díly nutné pro výrobu tak, aby se výrobní linka nemusela zastavovat. Na trhu znamená časový přínos skutečnost, že zboží je k dispozici zákazníkům tehdy, když ho zákazníci požadují. Zboží, které není k dispozici tehdy, když je potřebné, nepřináší zákazníkovi žádný prospěch.

Časový přínos přímo souvisí s přínosem místa. Zboží nebo služba musí být dostupné tam, kde je jich zapotřebí. Pokud je zboží, které zákazník požaduje, ještě na cestě nebo ve skladu, případně v jiném obchodě, nevzniká tak pro zákazníka žádný užitek místa. Přínos času a místa jsou proto základem spokojenosti zákazníka. Tyto dva přínosy logistika ovlivňuje přímo.

Význam logistiky pro podnikovou sféru

Efektivnímu řízení logistiky se v poslední době připisuje stále větší význam. Je to dáno tím, že podniky hledají možnosti, jak zlepšit svoji rentabilitu a konkurenční schopnost. V zemích západní Evropy byl do konce 80. a začátku 90. let v centru pozornosti většiny podniků především zákaznický servis. I podniky, které se dlouhou dobu důsledně držely "marketingové koncepce“, přehodnocovaly svůj přístup a zaměřovaly se především na zákazníka. Zaměření orientace na zákazníka můžeme vidět i v současnosti.

V současnosti je však významné především to, aby logistika měla hlavní postavení při vytváření podnikové strategie. Vytváření strategie podniku a implementaci změn do této strategie by měl v podniku realizovat tým specialistů ze všech zainteresovaných útvarů, nevyjímaje útvar logistiky. Práce takového týmu nespočívá jen ve formování strategie podniku, ale je nezbytná i při hledání účinných nástrojů pro realizaci strategických cílů podniku.

Výše zmíněnou "marketingovou koncepci“ lze definovat jako "filozofii marketingového řízení, která tvrdí, že dosažení podnikových cílů závisí na určení potřeb a požadavků cílového trhu a schopnosti dodat žádané zboží a služby efektivněji a hospodárněji než konkurence“. V tomto smyslu je marketingová koncepce vedena orientací na zákazníky, protože v sobě zahrnuje tvrzení, že podnik existuje proto, aby uspokojoval potřeby zákazníků. Vzájemný vztah mezi logistikou a marketingem lze vysledovat ve třech klíčových částech marketingové koncepce, tj. ve spokojenosti zákazníků, v integrovaném úsilí/systémovém přístupu a v odpovídajícím zisku podniku. Logistika se velmi významně podílí na všech těchto třech částech marketingu, a to v řadě oblastí.

Marketingový mix

Marketingový mix a jeho "4P“ (z anglického Product, Price, Promotion a Place) jednoznačně říkají, že pokud má být naše firma úspěšná, musí se ve svém marketingovém úsilí zaměřit na to, aby měla správný produkt za správnou cenu podpořený správným druhem propagace k dispozici na správném místě. Logistika zajišťuje zejména to, aby se výrobek dostal na správné místo. V souvislosti s přínosy zboží nebo služeb jsme uvedli, že tyto poskytují zákazníkovi uspokojení pouze v tom případě, když jsou dostupné v čase a místě, kde je zákazník očekává. Náš podnik, aby byl úspěšný, musí proto propojit potřeby zákazníků, prognózované marketingem, s výrobou a logistikou pomocí důsledně uplatňovaného systémového přístupu. Pro dosažení vysokého stupně spokojenosti zákazníků musíme vyvinout integrované úsilí, a to jak v rámci podniku, tak ve spolupráci s dodavateli a konečnými zákazníky.

Nákladové vazby v logistice

Za hlavní cíl každého podniku lze považovat zajištění dlouhodobé rentability nebo efektivní použití jmění v případě státních institucí a neziskových organizací. Základní cestou jak tohoto cíle dosáhnout je, a ještě se k tomuto problému vrátíme, zkoumání nákladových

Nahrávám...
Nahrávám...