NahoruMakroekonomický význam logistiky
V ekonomice státu má logistika téměř zásadní význam. Velmi často
si neuvědomujeme, že logistika představuje jednu z hlavních výdajových položek
podniků a tím ovlivňuje veškeré další ekonomické aktivity a je jimi zároveň
sama ovlivňována. Zpravidla se nám vysoké logistické náklady promítají do
vyšších cen, které platíme za zboží, nebo do nižších zisků podniků anebo, což
je častější, do obojího. Dopadem je pak následná nižší životní úroveň
obyvatelstva, doprovázená nižšími daňovými odvody do státní pokladny, což zase
snižuje možnost státu aktivně zasahovat v sociální oblasti a to se zase
projevuje v nižší životní úrovni obyvatel. Jednoznačně můžeme tedy přijmout
tvrzení, že zvýšením efektivnosti logistických operací logistika přispívá
významně ke zlepšení ekonomické situace společnosti jako celku.
Logistika je nezbytnou aktivitou při realizaci prodeje
prakticky jakéhokoliv druhu zboží či služby a tím podporuje pohyb a plynulý tok
mnoha ekonomických transakcí. Ze systémového hlediska je jasná jednoduchá
pravda, která spočívá v myšlence, že pokud zboží nedojde včas, zákazníci si je
nemohou koupit. Pokud zboží nedojde na správné místo nebo ve správném
(neporušeném) stavu, nelze žádný prodej uskutečnit. Narušení průběhu
logistických funkcí v rámci logistického řetězce poškozuje veškeré ekonomické
aktivity, a tím poškozuje i na nich se podílející subjekty.
Přínosem logistiky je především to, že se podílí na
vytváření přidané hodnoty. Z ekonomického hlediska je přínos vyjádřen jako
hodnota užitečnosti, kterou má dané zboží nebo služba při splnění určité
potřeby nebo požadavku. Lze identifikovat čtyři typy přínosů: výrobek,
vlastnictví, čas a místo. Čas a místo jsou velmi intenzivně ovlivňovány a
podporovány logistikou. Pokud je naším cílem dobře a kvalitně fungující
logistický systém, musíme jednoznačně pochopit jednotlivé přínosy
logistiky.
Výrobek reprezentuje vlastní transformační proces výroby
zboží nebo tvorby služby. Do této oblasti lze zahrnout případně i jejich
přizpůsobování do tvaru, který vyhovuje uživatelským potřebám zákazníků. Pokud
např. naše firma transformuje jednotlivé díly a materiály na hotový výrobek,
vytváříme tím věcný přínos. Jde tedy o součást výrobního nebo provozního
procesu.
Vlastnictví je taková hodnota přidaná k určitému výrobku
nebo službě, která představuje tu skutečnost, že zákazník může získat skutečné
vlastnictví výrobku nebo služby. Může toho dosáhnout formou úvěrů, půjček atd.
Pokud např. naše firma prodlouží půjčku některému perspektivnímu prodejci,
vznikne takto tomuto prodejci majetkový užitek.
Na první pohled se nám může zdát, že výrobek a vlastnictví s
logistikou bezprostředně nesouvisejí. Je však nutno uvědomit si, že ani
výrobek, ani vlastnictví nelze realizovat, pokud nezajistíme, že se správné
položky (zboží nebo služba), potřebné pro spotřebu nebo výrobu, dostanou na správné místo, ve správnou dobu, správném stavu a za správné náklady. Tato "logistická pravidla“ tvoří základ dvou
přínosů, které poskytuje logistika, tj. využití času a místa.
Čas je vlastně přínos toho, že daná položka je k dispozici
tehdy, když ji zákazník potřebuje. Tento přínos se projeví například v podniku,
kdy je nutno mít zabezpečeny všechny materiály a díly nutné pro výrobu tak, aby
se výrobní linka nemusela zastavovat. Na trhu znamená časový přínos skutečnost,
že zboží je k dispozici zákazníkům tehdy, když ho zákazníci požadují. Zboží,
které není k dispozici tehdy, když je potřebné, nepřináší zákazníkovi žádný
prospěch.
Časový přínos přímo souvisí s přínosem místa. Zboží nebo
služba musí být dostupné tam, kde je jich zapotřebí. Pokud je zboží, které
zákazník požaduje, ještě na cestě nebo ve skladu, případně v jiném obchodě,
nevzniká tak pro zákazníka žádný užitek místa. Přínos času a místa jsou
proto základem spokojenosti zákazníka. Tyto dva přínosy logistika ovlivňuje
přímo.
NahoruVýznam logistiky pro podnikovou sféru
Efektivnímu řízení logistiky se v poslední době připisuje stále
větší význam. Je to dáno tím, že podniky hledají možnosti, jak zlepšit svoji
rentabilitu a konkurenční schopnost. V zemích západní Evropy byl do konce 80. a
začátku 90. let v centru pozornosti většiny podniků především zákaznický
servis. I podniky, které se dlouhou dobu důsledně držely "marketingové
koncepce“, přehodnocovaly svůj přístup a zaměřovaly se především na
zákazníka. Zaměření orientace na zákazníka můžeme vidět i v současnosti.
V současnosti je však významné především to, aby logistika měla
hlavní postavení při vytváření podnikové strategie. Vytváření strategie podniku
a implementaci změn do této strategie by měl v podniku realizovat tým
specialistů ze všech zainteresovaných útvarů, nevyjímaje útvar logistiky. Práce
takového týmu nespočívá jen ve formování strategie podniku, ale je nezbytná i
při hledání účinných nástrojů pro realizaci strategických cílů podniku.
Výše zmíněnou "marketingovou koncepci“ lze definovat jako
"filozofii marketingového řízení, která tvrdí, že dosažení podnikových cílů
závisí na určení potřeb a požadavků cílového trhu a schopnosti dodat žádané
zboží a služby efektivněji a hospodárněji než konkurence“. V tomto smyslu
je marketingová koncepce vedena orientací na zákazníky, protože v sobě zahrnuje
tvrzení, že podnik existuje proto, aby uspokojoval potřeby zákazníků. Vzájemný
vztah mezi logistikou a marketingem lze vysledovat ve třech klíčových částech
marketingové koncepce, tj. ve spokojenosti zákazníků, v integrovaném
úsilí/systémovém přístupu a v odpovídajícím zisku podniku. Logistika se velmi
významně podílí na všech těchto třech částech marketingu, a to v řadě
oblastí.
NahoruMarketingový mix
Marketingový mix a jeho "4P“ (z anglického Product, Price,
Promotion a Place) jednoznačně říkají, že pokud má být naše firma úspěšná, musí
se ve svém marketingovém úsilí zaměřit na to, aby měla správný produkt za správnou cenu podpořený správným druhem propagace k dispozici
na správném místě. Logistika zajišťuje zejména to, aby se výrobek dostal
na správné místo. V souvislosti s přínosy zboží nebo služeb jsme uvedli, že
tyto poskytují zákazníkovi uspokojení pouze v tom případě, když jsou dostupné v
čase a místě, kde je zákazník očekává. Náš podnik, aby byl úspěšný, musí proto
propojit potřeby zákazníků, prognózované marketingem, s výrobou a logistikou
pomocí důsledně uplatňovaného systémového přístupu. Pro dosažení vysokého
stupně spokojenosti zákazníků musíme vyvinout integrované úsilí, a to jak v
rámci podniku, tak ve spolupráci s dodavateli a konečnými zákazníky.
NahoruNákladové vazby v logistice
Za hlavní cíl každého podniku lze považovat zajištění dlouhodobé
rentability nebo efektivní použití jmění v případě státních institucí a
neziskových organizací. Základní cestou jak tohoto cíle dosáhnout je, a ještě
se k tomuto problému vrátíme, zkoumání nákladových…
