Jak předcházet rizikům plynoucím z odpovědnosti za výrobek

2.3.3

Jak předcházet rizikům plynoucím z odpovědnosti za výrobek

Becková

 NahoruOdpovědnost za výrobek ovlivňuje postavení spotřebitele i soutěžitelů na trhu

I když výrobce splní všechny právní požadavky nutné k tomu, aby mohl být konkrétní výrobek uveden na trh, i když výrobek otestuje ve svých nebo specializovaných zkušebnách z hlediska bezpečnosti jeho užití, přesto nemá jistotu, že daný výrobek po dobu deseti let od okamžiku uvedení na trh nezpůsobí škodu ve smyslu odpovědnosti za výrobek. Může se jednat o škodu způsobenou výrobkem v důsledku konstrukční vady, výrobní vady, vady v instrukcích poskytnutých k výrobku, ale také např. v důsledku zanedbání požadavků na uložení či skladování výrobku.

 NahoruObjektivní odpovědnost za výsledek

Výrobce tedy musí čelit objektivní odpovědnosti za výsledek, kterou nelze předem dohodou či jednostranným prohlášením vyloučit ani omezit a které se lze zprostit pouze na základě taxativně stanovených liberačních důvodů, z nichž zejména některé bude v praxi téměř nemožné prokázat.

Navíc je třeba mít na paměti, že určité výrobky s sebou nesou určitá specifická rizika, čemuž jednak částečně odpovídají specifika zakotvená v oblasti technických požadavků na výrobky a také specifika v oblasti odpovědnosti za výrobek. Mezi výše uvedené výrobky pak patří potraviny, zdravotnické prostředky, léky a léčiva, automobily, kosmetické výrobky, hračky, software a další.

 NahoruRizika z odpovědnosti za výrobek vyloučit nelze

Pro výrobce je nepochybně nejen zajímavá, ale mnohdy také existenční, otázka, jak je možné vyloučit rizika plynoucí pro ně z odpovědnosti za výrobek.

Jak dnes, tak i do budoucna, však lze konstatovat, že neexistuje a ani nebude existovat způsob, jak tato rizika zcela vyloučit. Existují pouze určité možnosti, jak tato rizika omezit či minimalizovat. Prostředky, které slouží ke snížení rizik plynoucích pro výrobce z odpovědnosti za výrobek pak lze rozdělit na právní rozdělit na právní, technické a smíšené.

Právní prostředky zpravidla reagují na situaci, kdy již došlo ke vzniku škody a nebo se předpokládá, že s největší pravděpodobností dojde ke vzniku škody v důsledku vady výrobku. Technické prostředky pak představují možnosti, jak škodám vzniklým v důsledku vady výrobku předcházet. Smíšené prostředky využívají právní předpoklady zmírnění odpovědnosti výrobce kombinované o technické specifikace.

Nezbytnou součástí každodenního života výrobců, dovozců a distributorů by jako základní prostředek minimalizace rizik měla být informovanost vrcholového a středního managementu o právní úpravě odpovědnosti za výrobek a její úloze v rámci technické legislativy, konkrétně vedle právní úpravy technických požadavků na výrobky a obecné bezpečnosti výrobků. Toto právní povědomí je pak potřeba přenést na jednotlivé pracovníky firem, aby každý jeden zaměstnanec vnímal riziko, které může představovat nedodržení výrobních, skladovacích či montážních postupů, neoznámení různých událostí či neshod ve výrobě, nedostatečná kontrola. Každý zaměstnanec by měl mít vždy dvě oznamovací cesty pro informování o případných problematických skutečnostech, které by měly vést k posouzení případného rizika a přijetí odpovídajících postupů.

2/3.3.1 Právní prostředky minimalizující rizika plynoucí pro výrobce z odpovědnosti za výrobek

Pojištění odpovědnosti za výrobek

Pojištění představuje základní právní prostředek vedoucí ke snížení rizik plynoucích pro výrobce z odpovědnosti za výrobek. Existence možnosti pojištění rizik plynoucích z odpovědnosti za výrobek je v podstatě předpokladem k tomu, aby mohl režim objektivní odpovědnosti za výrobek dobře fungovat. Je však třeba mít na paměti, že pojistná smlouva nemůže pokrýt všechna rizika plynoucí z odpovědnosti za výrobek.

 NahoruVýznam pojištění odpovědnosti za výrorbek pro výrobce a spotřebitele

Pojištění má význam jak pro výrobce, tak také pro spotřebitele. Spotřebitel má jistotu, že případné uplatnění nároku na náhradu škody způsobené vadným výrobkem bude úspěšné. Výrobci pak toto pojištění umožní pokračovat v jeho obchodních či podnikatelských aktivitách i v případě, kdy bude nucen poskytnout spotřebiteli náhradu škody v souvislosti s vadným výrobkem. V případě neexistence patřičné pojistné smlouvy totiž výrobci hrozí likvidace jeho podniku a spotřebiteli nevymahatelnost náhrady škody způsobené vadným výrobkem v důsledku insolventnosti výrobce.

Pojištění odpovědnosti za výrobek tedy eliminuje rizika jak na straně výrobce, tak také na straně spotřebitele. Je však nutné počítat s tím, že výše pojistného, která se odvíjí od výše předpokládaných rizik, které jsou předmětem náhrady od pojišťovny v rámci pojistné smlouvy, se nutně promítá do ceny výrobku.

 NahoruZákladní pojišťovací principy

V současné době je pojištění odpovědnosti za výrobek u jednotlivých pojišťoven založeno na jednom ze dvou principů. Ačkoliv je však rozdíl mezi těmito principy značný, nelze jednoznačně říci, který z nich je pro pojištěného výhodnější. 

Historicky starším je princip "loss occurance". Druhým principem je pak princip "claims made". Zásadní rozdíl mezi těmito principy pak spočívá ve stanovení pojistné události.

 NahoruPrincip "loss occurance"

V rámci principu "loss occurance" je rozhodující pro určení pojistné události okamžik, kdy vadný výrobek způsobí škodu. Pojištění v rámci principu loss occurance tedy chrání pojištěného proti rizikům plynoucím z odpovědnosti za výrobek u těch škod, které jsou v důsledku vady výrobku způsobeny v době platnosti pojistné smlouvy.

 NahoruRozhodný okamžik

Rozhodným okamžikem je pak v oblasti škod na zdraví a životě osob okamžik, kdy dojde k poškození zdraví člověka, a to buď ve formě nemoci nebo formou úrazu, nebo kdy dojde k úmrtí, opět se může jednat o úmrtí související s nemocí nebo s úrazem. Jak v případě škod na zdraví, tak také v případě škod na životě, je pak zpravidla rozhodným okamžikem podle pojistných podmínek jednotlivých pojišťoven okamžik, kdy nastala příčina tohoto výsledného stavu, tedy okamžik vzniku nemoci nebo okamžik, kdy došlo k úrazu. V oblasti věcných škod je tímto rozhodným okamžikem okamžik, kdy dojde k poškození, pohřešování nebo zničení věci.

 NahoruVýhody

Výhoda pojištění odpovědnosti za výrobek, které je založeno na principu loss occurance spočívá v tom, že poškozený má jistotu, že pokud dojde ke vzniku škody a výrobce je v této době pojištěn, dojde k náhradě této škody v režimu pojistné smlouvy. Druhou výhodou, která je ve prospěch pojištěného, je potom skutečnost, že případná škodná událost se do výše pojistného promítne až s poměrně velkým časovým zpožděním, přičemž v mezidobí může dojít i ke změně pojistitele, takže přímý dopad pojistné události v rámci tohoto typu odpovědnosti na výši pojistného může být vyloučen zcela.

 NahoruNevýhody

Nevýhodou pojištění odpovědnosti za výrobek podle principu loss occurance je pak skutečnost, že vzhledem k pohybu cen a změnám legislativy nemusí být výše pojistného dostatečná a výrobce musí případný schodek hradit z jiných zdrojů. Druhou nevýhodou je pak skutečnost, že se pojistitel, který ví o vzniklé škodě, může rozhodnout pojistku s tímto pojištěným pro další období neuzavřít.

 NahoruPrincip "claims made"

V rámci principu "claims made" je pak pro určení pojistné události rozhodující okamžik prvního písemného uplatnění nároku na náhradu škody ze strany poškozeného vůči pojištěnému. Tento princip pojištění odpovědnosti za výrobek kryje škody, které mohly nastat v minulosti, ale k uplatnění nároku na náhradu těchto škod dochází až v době platnosti pojistné smlouvy. Tento princip pojištění pak převažuje na pojistném trhu od přelomu 70-tých a 80-tých let.

 NahoruVýhody

Výhodou tohoto typu pojištění odpovědnosti za výrobek je možnost na základě aktuální situace stanovit odpovídající pojistné podmínky. Další výhodou je pak možnost lépe odhadnout předpokládaný limit plnění a tím také odpovídající výši pojistného, protože pojištění představuje základní právní prostředek vedoucí ke snížení rizik plynoucích pro výrobce z odpovědnosti za výrobek.

 NahoruHrazené škody

V rámci plnění z pojistné smlouvy budou v souladu s konkrétními pojistnými podmínkami v případě pojištění odpovědnosti za výrobek hrazeny, a to až do výše pojistného, následující škody:

- škody na zdraví

- bolestné

- ztráta výdělku po dobu pracovní neschopnosti

- ztráta výdělku po skončení pracovní neschopnosti

- ztráta na důchodu

- náklady léčení

- škody v souvislosti s úmrtím osoby

- náklady pohřbu

- náklady léčení

- náklady na výživu pozůstalých

- jednorázové odškodnění

- škody na věci

- škoda skutečná

- ušlý zisk.

 NahoruFakultativnost pojištění

Česká republika nepřijala koncepci povinného pojištění odpovědnosti za výrobek. Pojištění tak představuje pouze možnost ochrany před riziky plynoucími z odpovědnosti za výrobek a záleží pouze na vůli jednotlivých podnikatelů, zda této možnosti využijí. V České republice poskytují v současné době pojištění odpovědnosti za výrobek jako standardně nabízený produkt téměř všechny pojišťovny. Jednotlivé pojišťovny nabízí pojištění odpovědnosti za výrobek buď jako samostatný druh pojištění nebo jako součást pojištění obecné odpovědnosti, přičemž v tomto případě se může jednat o variantu, kdy je pojištění odpovědnosti za výrobek zahrnuto do pojištění obecné odpovědnosti automaticky nebo formou připojištění.

 NahoruPojistná smlouva

Každá pojistná smlouva je zcela individuální. Za optimální bývá obecně považováno řešení, kdy je pojištění odpovědnosti za výrobek sjednáno pojištěným pro všechny výrobky, které vyrábí, na jejichž výrobě se podílí a se kterými obchoduje, a to pro všechny státy světa (s výjimkou USA a Kanady, pro které jsou obvyklé odlišné podmínky a zejména vyšší sazby pojištění odpovědnosti za výrobek a pro které je nutné výslovné sjednání tohoto typu pojištění). Pro některé typy výrobků bývá naopak optimální sjednat konkrétní pojistnou smlouvu, která reaguje na konkrétní charakteristiky výrobku případně na konkrétní teritorium (určitý konkrétní stát nebo určitá skupina států - např. členské státy Evropských společenství).

Individuální je v rámci pojištění odpovědnosti za výrobek také výše pojistného. Zpravidla bývá kalkulována v souvislosti s předpokládaným množstvím a rizikovostí pojištěných výrobků, předpokládaným teritoriem, výší limitu plnění pojišťovny a skutečností, zda, jak často a v jakém rozsahu byly v minulosti v souvislosti s danými podmínkami poskytovány náhrady poškozeným.

Nejpodstatnější v souvislosti s pojištěním je ale nejen samotné sjednání pojistné smlouvy, ale také její podrobná znalost, co se týká postupů v případě pojistné události. Každopádně by smlouva měla být k dispozici i u dceřiných společností, a to i v případě, že ji za ně sjednává společnost mateřská. Neuplatnění nároku v souladu s pojistnou smlouvou pak může být pro společnost likvidační.

 NahoruPředpokládaný vývoj

Vzhledem ke skutečnosti, že s účinností od 1. 1. 2014 se v oblasti vyčíslení škod na životě a zdraví již nadále nebude řídit současnou právní úpravou, ale bude bez konkrétní právní úpravy tzv. bodové vyhlášky, dá se předpokládat, že pojišťovny přijmou související opatření, a to navýšení pojistného u nových smluv a případná úprava stávajících pojistných smluv v oblasti pojištění odpovědnosti za výrobek v ČR. Smluv chránící jiná teritoria by se tato změna neměla dotknout.

2/3.3.2 Technické prostředky vedoucí k minimalizaci rizik plynoucích pro výrobce z odpovědnosti za výrobek

Maximální bezpečnost výrobku

 NahoruKvalita jako součást bezpečnosti výrobku

Každý výrobce by měl usilovat o to, aby jím vyráběné nebo distribuované výrobky poskytovaly co nejvyšší míru bezpečnosti. Je nutné zohlednit zejména existující stav techniky, právní předpisy daného konkrétního státu, na jehož trh je výrobek uváděn, průmyslové standardy a dostupné technické normy, ale také například aktivity konkurence. Každý podnik by měl mít fungující systém zabezpečení jakosti výrobků (např. podle norem řady ISO 9000:2000), přičemž je možné využívat vlastní vnitropodnikovou technickou kontrolu se zdůrazněním kontroly výstupní nebo systém nezávislých laboratoří a zkušebních ústavů doplněný vlastní vstupní a výstupní kontrolou.

Ani v případě, že podnik má dokonale propracovaný a fungující systém zabezpečení jakosti a bezpečnosti jednotlivých výrobků však neexistuje absolutní jistota, že dané výrobky nezpůsobí škodu na zdraví, životě či majetku osob v důsledku své vady. Nikdy nelze zcela vyloučit možnost vzniku výjimečných a mimořádných vad výrobků, a to zejména v rámci hromadné výroby.

 NahoruNezbytnost neustálého testování výrobků z hlediska jejich bezpečnosti

Jednotlivé typy výrobků bývají zpravidla testovány před uvedením na trh. Je však nutné pokračovat v testování těchto výrobků také v souvislostech s novými modely, např. v rámci určité vývojové výrobkové řady. Může se stát, že výrobky v průběhu doby začnou být testovány z pohledu určitých nových druhů rizik, která souvisejí s vývojem výrobků. V této situaci by bylo vhodné z pohledu těchto rizik přezkoumat také bezpečnost stávajících výrobků daného výrobce a v případě, že budou zjištěny negativní dopady na bezpečnost výrobku, přerušit či zastavit jejich výrobu a distribuci, případně podniknout vhodnou akci na ochranu spotřebitelů a trhu.

 NahoruRole dokumentace a evidence v podniku

Aby mohly být informace získané v rámci technické a výstupní kontroly a v rámci testování výrobků patřičným způsobem zhodnoceny, musí v daném podniku existovat přesná a systematická dokumentace. Bude se jednat především o dokumentaci vývojovou, konstrukční, výrobní, o dokumentaci k zabezpečení jakosti výrobku, o dokumentaci dodavatelů surovin a jednotlivých komponentů výrobku, ale také o dokumentaci o distribuci výrobků z podniku. Tato dokumentace může sloužit jednak jako důkazní prostředek některých liberačních důvodů odpovědnosti za výrobek, ale také jako prostředek pro zmírnění dopadů této odpovědnosti na konkrétního výrobce.

 NahoruStandardizace obchodních smluv

Vhodným a přehledným doplněním dokumentace podniku s poměrně vysokou vypovídací schopností může být standardizovaná forma uzavírání obchodních smluv, a to jak vnitrostátních, tak také obchodních smluv v mezinárodním obchodním styku. Samotné smlouvy pak, ať již mají podobu klasické individuální smlouvy nebo smlouvy standardizované, pak mohou zajistit, a to zejména ve vztazích s mezinárodním prvkem, dodržení obligatorních právních předpisů, ale i do určité míry modifikovat odpovědnost za výrobek ve výrobním a distribučním řetězci, např. specifikací nároků v rámci regresních žalob z odpovědnosti za výrobek.

 NahoruFormulářové smlouvy

Jednotné formulářové smlouvy a dodací podmínky reagují na standardní situace vyskytující se při uzavírání vnitrostátních i mezinárodních obchodních transakcí. Jsou vhodným podkladem pro jednaní o konkrétních podmínkách kontraktu, zároveň posilují pozici strany, která se na dané obchodní jednání dostaví s připraveným podkladem. Pak je možné více pozornosti věnovat otázkám obchodním a technickým než otázkám právním.

Standardizované formy uzavírání smluv pak zpravidla řeší otázky, které jsou pro odpovědnost za výrobek velmi důležité. Jsou v nich vymezeny povinnosti smluvních stran, a to včetně těch, které se dotýkají balení a skladování výrobků, tedy podmínek, jejichž dodržení je předpokladem funkčnosti a bezpečnosti mnohých výrobků. V dodacích podmínkách a formulářových smlouvách bývá vymezeno příslušenství výrobku, které může ovlivnit míru jeho bezpečnosti. Formulářové smlouvy zpravidla řeší také problematiku návodu k použití výrobku a odpovědnosti za tento návod.

Formulářové smlouvy se pro svou jednotnost co do obsahu i formy mnohem snadněji evidují. V podstatě mohou plnit funkci databáze zákazníků a dodavatelů. Zároveň umožňují pružně reagovat na individuální požadavky jednotlivých protistran při zachování formy formulářové smlouvy.

 NahoruMožnosti modifikace odpovědnosti za výrobek

Z hlediska odpovědnosti za výrobek je pak zajímavá zejména modifikace této odpovědnosti v rámci distribučního řetězce, protože tato modifikace je právními řády, jejichž úprava odpovědnosti za výrobek vychází ze Směrnice Rady 85/374/EEC, umožněna. Zákaz smluvní modifikace v rámci odpovědnosti za výrobek platí pouze ve smlouvách, v nichž jednou ze stran je spotřebitel výrobku.

V rámci distribučního řetězce, a to včetně distribučního řetězce surovin a polotovarů, je tedy zcela běžné a mnohdy i vhodné řešit do budoucna situace, kdy dojde k uplatnění nároku z odpovědnosti za výrobek. Pravidelnou otázkou, která bývá v této souvislosti formulářovými smlouvami upravena, je otázka regresu v rámci odpovědnosti za výrobek a problematika zajištění a zachování bezpečnosti výrobku směrem k životu, zdraví a majetku osob.

2/3.3.3 Stahování výrobků z trhu a zpětné převzetí výrobků

 NahoruStažení výrobků z trhu

Pojmy stažení výrobku z trhu a zpětné převzetí výrobku bývají často zaměňovány. Stažením…