3.3.3
Management procesů v rámci integrovaných systémů
managementu
Doc. Ing. Alois Fiala, CSc.
NahoruObecně
Stále více firem implementuje k systému managementu kvality dle
požadavků ISO 9001:2008 (mohli bychom tento systém nazvat základním) ještě
další systém, jako je např. systém environmentálního managementu podle normy
ISO 14001:2004, a/nebo systém managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při
práci podle normy ČSN OHSAS 18001:2008 . Existuje ale celá řada dalších modulů,
které lze více či méně úspěšně řídit jako soustavu vzájemně propojených procesů
v rámci integrovaného systému managmentu. Namátkově si uveďme několik dalších
nejčastějších příkladů:
-
Systém správné výrobní praxe v potravinářském průmyslu - HACCP
(Hazard Analysis Critical Control Points);
-
Systémy managementu bezpečnosti potravin (ISO 22 000);
-
Systémy managementu bezpečnosti informací (Information Security
Management Systems - ISMS dle ISO/IEC 27001);
-
Systémy pro automobilový průmysl (VDA 6.1, QS 9000 a ISO/TS
16949);
-
Systém managementu kvality procesů ve svařování (ČSN EN ISO
3834-2).
Další příklady technických norem s oborovou aplikací vycházející z
ISO 9001, které lze použít jako jeden z modulů integrovaných systémů
managementu, ukazuje následující tabulka:
Příklady dalších norem pro systémy managementu
NahoruDosažení shody s požadavky
Systém managementu kvality a jeho procesy jsou samozřejmě zaměřeny
na dosahování výsledků ve vztahu k cílům kvality. Smyslem je tedy dosažení
shody s požadavky na produkt a spokojenosti zákazníka. Organizace ale mají
celou řadu dalších cílů, např. dosažení určitého ekonomického výsledku, úrovně
v oblasti odbornosti, nějakého oficiálního uznání, cíle v oblasti ochrany
životního prostředí nebo bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, shody s
požadavky právních předpisů, které se netýkají přímo poskytovaného produktu
apod. S tím je spojeno řízení celé řady dalších procesů.
Za tím účelem tak vznikají různé části systému managementu
organizace, které mohou působit samostatně a někdy i zcela nezávisle na sobě,
ale stejně tak mohou být začleněny spolu se systémem managementu kvality do
jediného systému managementu využívajícího společné prvky. Tak může být
prováděno společně plánování a přidělování zdrojů, monitorování a kontrola
procesů, přezkoumávání a hodnocení celkové efektivnosti organizace.
NahoruHarmonický integrovaný systém
Aby všechny tyto systémy mohly přirozeně a konzistentně podporovat
úspěšnou realizaci potřebných procesů v organizaci, je potřebné, aby došlo k
jejich vzájemné harmonické integraci. Harmonický integrovaný systém vzniká
rozvíjením základního systému dvěma směry. Jedním směrem se vyvíjejí procesy a
optimalizuje se jejich organizační uspořádání, stejně důležitým je však i druhý
směr, týkající se výcviku, školení, chování lidí a jejich systémového
myšlení.
Jak lze charakterizovat integrovaný systém managementu
(ISM)?
NahoruIntegrovaný systém managementu
Integrovaný systém managementu (nebo systém integrovaného
managementu) je pojem, který se běžně používá pro systém řízení vzájemně se
podporujícího a účinného realizování procesů, politik, cílů a programů v rámci
řízení firmy s ohledem na spokojenost zákazníků, zaměstnanců, společnosti a v
neposlední řadě i vlastníků a dalších zainteresovaných stran a který vychází ze
dvou, případně více systémových norem, jejichž přehled je zřejmý z předchozího
odstavce.
Definice vycházející z dokumentu Evropské akreditace EA - 7/05:
Pokyny EA k aplikaci ISO/IEC 17021:2006 pro kombinované audity (český překlad
vydal ČIA v lednu 2009) uvádí, že integrovaný systém managementu je takový, kdy
"organizace aplikuje jeden jednotný systém managementu pro řízení několika
aspektů činnosti organizace pro splnění požadavků více než jedné normy systému
managementu“.
NahoruZákladní znaky integrovaného systému
NahoruZákladní znaky
Zopakujme si základní znaky, které musí být splněny, chceme-li, aby
integrovaný systém managementu byl efektivní a mohli jsme hovořit o určitém
stupni integrace:
-
Integrovaný systém zastřešuje v organizaci jeden představitel
vedení (jeden vedoucí - koordinátor) integrovaného systému managementu.
-
Řízení firmy a plánovací mechanismy jsou
harmonizované.
-
Přístup k řízení procesů je integrovaný, integrovaný
systém zároveň respektuje uspořádání činností (procesů) ve firmě.
-
Politika a cíle firmy, stejně jako plánování a
přidělování zdrojů pro jejich dosahování, jsou jednotné (integrované).
-
Organizační struktura a rozdělení odpovědností respektují
všechny integrované systémy.
-
Je vytvořen jednotný integrovaný soubor dokumentace (případně je zpracován harmonogram pro sjednocování).
-
Informační a podpůrný systém, včetně udržování a
implementace právních předpisů ve firmě, jsou harmonizované.
-
Školení, výcvik a systém odměňování a hodnocení jsou
harmonizované.
-
Systém měření a monitorování, včetně komunikace a
podávání zpráv je jednotný.
-
Plánování a realizování interních auditů (řízení programu
auditů ve firmě) je integrováno.
-
Přezkoumávání systému managementu vedením je integrováno
a bere do úvahy celkovou strategii firmy, její celkové politiky, plány a
cíle.
-
Systém evidence a realizace nápravných a preventivních
opatření je jednotný.
NahoruÚroveň integrace systémů
Úroveň integrace procesů
Úroveň integrace systémů managementu a jejich procesů může být na
základě vlivu jednotlivých aspektů různá. Uveďme si hlavní aspekty, týkající se
vyspělosti systémové integrace ve firmě:
-
úroveň integrace dle stupně splnění výše uvedených
požadavků,
-
předcházející stav a úroveň jakéhokoli ze systémů řízení (to
znamená existence a/nebo předchozí certifikace systému řízení kvality, EMS nebo
dalšího systému managementu),
-
historické aspekty vývoje (úroveň vyspělosti systému managementu
ve firmě obecně),
-
reference z trhu.
Můžeme tak stanovit tři základní úrovně integrace. Jde ale pouze o
příklad, jak lze na tyto varianty nahlížet, každá firma může mít samozřejmě
specifický přístup k integraci jednotlivých procesů či dokumentů.
NahoruNízká úroveň
1. Nízká úroveň
-
jednotlivé systémy se vytvářely odděleně,
-
různé osoby jako představitelé vedení kvality/EMS apod.,
-
plánovací mechanismy jsou odlišné,
-
interní audity a přezkoumání vedením se realizují odděleně,
-
monitorování právních předpisů je nekonzistentní,
nesystematické,
-
různé soubory dokumentací, které jsou nekonzistentní,
-
existuje snaha o naplánování některých procesů tak, aby
navazovaly, případně probíhaly společně.
NahoruStřední úroveň
2. Střední úroveň
-
Každý ze systémů byl zaváděn odděleně,
-
různí představitelé vedení, ale jeden koordinátor,
-
různé soubory dokumentací, ale jedna příručka ISM,
-
harmonizované řízení dokumentace a záznamů,
-
plánovací mechanismy se liší, ale interní audity a přezkoumání
vedením jsou společné.
NahoruVysoká úroveň
3. Vysoká úroveň
-
Závazek vedení k integrovanému systému,
-
plánovací mechanismy plně harmonizovány,
-
jeden koordinátor systému využívá jedny manažerské nástroje,
-
společná dokumentace ISM,
-
společné harmonizované řízení dokumentů a záznamů,
-
harmonizovaný a harmonický systém udržování registru právních
požadavků,
-
integrované audity, přezkoumávání vedením.
Organizace uplatňující více než jednu normu systému managementu má
samozřejmě možnost volby, zda (a do jaké míry) uplatňovat integrovaný systém
managementu (ISM), či zda řídit procesy zabezpečující shodu s požadavky na
kvalitu či EMS např. odděleně od procesů zabezpečujících shodu s požadavky v
oblasti BOZP. Shrňme si tedy důvody pro a proti zavedení ISM.
Výhody a nevýhody uplatňování integrovaného systému
managementu
Výhody a nevýhody uplatňování integrovaného systému
managementu
Mezi největší výhody bezesporu patří následující:
-
Zcela nepochybně mnohem větší transparentnost dokumentace než v
případě separátních systémů managementu (lze použít společnou příručku ISM,
řadu směrnic pro více systémů, jako jsou třeba společné směrnice pro řízení
dokumentů a záznamů, směrnice pro provádění interních auditů, nápravná a
preventivní opatření, nakupování, hodnocení a výběr dodavatele, může být
vyhlášena společná politika, může být vybudován společný registr právních a
jiných požadavků, stanoveny zčásti společné cíle, jednotný management
zdrojů).
-
Lepší koordinace činností v rámci celé organizace.
-
Je možné vytvořit jeden systém pro školení (odborný výcvik)
hlídaný například zadáním požadavků do systému v elektronické podobě.
-
Probíhá společné přezkoumání vedením.
-
Lze ušetřit zbytečné náklady na zdroje (např. z hlediska
přípravy, udržování systému, náklady za audity, vyhneme se dvojím zbytečným
nákladům za zjišťování a nákup shodných informací apod.).
-
Zkracováním průběžných dob může dojít ke snižování nákladů při
současném zvyšování produktivity a kvality práce.
-
Zvyšuje se spokojenost zákazníka s pozitivními důsledky na
celkovou finanční výkonnost organizace, zlepšuje se image organizace a vnímání
zainteresovaných stran.
-
ISM může být efektivnější s ohledem na průhlednost, čitelnost a
srozumitelnost dokumentace i procesů nejen pro management, ale i pro řadového
pracovníka, což přináší větší motivaci.
-
Probíhá lepší spolupráce mezi jednotlivými organizačními
složkami.
-
Větší efektivita při jednotném řízení procesů a komunikaci mezi
jejich představiteli (manažery), než když jde o systémy oddělené.
-
V případě certifikace může certifikační orgán provádět
kombinované audity, což znamená úsporu času a opět nákladů.
Najdou se samozřejmě také důvody proti, i když důvody pro
uplatňování ISM výrazně převažují. Hlavní negativní stránky jsou v zásadě
dvě:
-
Větší nároky na počáteční analýzu a zorganizování (zavedení)
všech požadavků ISM do procesů ve firmě. S tím je také spojená delší fáze
spjatá se "zkušebním provozem“ a vyřešením počátečních potíží a nedokonalostí
ISM.
-
Mnohem větší nároky na komunikaci ve firmě, a to jak po
formální, tak i neformální (neoficiální) stránce. Nefunguje-li ve firmě
komunikace na dobré úrovni, nikdy nebude na dobré úrovni ani ISM.
NahoruAudity ISM
Audity ISM
Jak už bylo řečeno, jednou z mnoha výhod zavedení ISM (v kombinaci
QMS, EMS, BOZP nebo dalších) je možnost provádění kombinovaných auditů
posuzovaných systémů managementu. Výhodou je snížení časové a finanční
náročnosti, a pokud je v rámci auditu identifikován potenciál zlepšení, je
kombinovaný audit zároveň nástrojem zvyšování efektivity ISM.
NahoruKombinovaný audit
Kombinovaný audit je opět dle definice vycházející z již zmiňovaného
dokumentu EA - 7/05: Pokyny EA k aplikaci ISO/IEC 17021:2006 pro kombinované
audity"... audit systému(ů) managementu organizace podle 2 nebo více
souborů kritérií auditu/norem prováděný současně“.
Podmínkou možnosti realizace kombinovaného auditu (může jít jak o
externí audit certifikačním orgánem, tak o interní audit vlastními interními
auditory, případě interními auditory poradenské firmy) je existence ISM
organizace a také dostupnost zdrojů pro provedení kombinovaného auditu. To
znamená, že musí být splněna určitá míra integrace systémů/procesů, k dispozici
kvalifikovaní auditoři a schválený postup procesu pro realizaci kombinovaných
auditů. Základní a nejdůležitější částí je stanovení rozsahu kombinovaného
auditu, které je vždy individuální a musí zohlednit míru integrace, umístění
pracovišť, rizikovost ve vztahu k jednotlivým požadavkům; dále pak naplánování
a vlastní provedení integrovaného auditu včetně dostatečných záznamů - důkazů z
auditu. O možnosti provedení kombinovaného auditu si více řekneme v dalších
odstavcích.
NahoruPostup implementace ISM
Postup implementace ISM
Výhody implementace ISM jsme si nastínili, položme si nyní otázku,
jak efektivní systém integrovaného managementu vybudovat? Nejprve je třeba si
vyjasnit, které systémové prvky lze budovat společně a které mají svá specifika
a je třeba je rozvíjet separátně.
NahoruSpolečné vymezení hranic
Prvním krokem by mělo být společné vymezení hranic rozsahu
systému managementu.
Znamená to:
-
identifikaci všech procesů a činností v rámci organizace
(analýza procesů),
-
stanovení stávajících a potřebných metod řízení procesů,
-
identifikaci zdrojů (personálních, informačních, strojů a
zařízení, budov...) a jejich stavu,
-
identifikaci rozsahu nezbytných partnerských vztahů a vztahů k
okolí,
-
identifikaci environmentálních aspektů v rámci celého rozsahu
organizace,
-
identifikace rizik v rámci celého rozsahu systému (analýza rizik
může zahrnovat bezpečnostní rizika v rámci BOZP, kritické body v rámci HACCP
nebo třeba rizika bezpečnosti informací).
Politika
Pro vymezený rozsah musí být deklarována politika zohledňující:
-
uspokojení potřeb zákazníků pro dosažení vlastní úspěšnosti,
-
potřebný rozsah uspokojení potřeb zaměstnanců,
-
vztah k životnímu prostředí pro zachování udržitelného
rozvoje,
-
vztah k bezpečnosti informací,
-
závazek kontinuálního zlepšování.
NahoruCíle a programy
Cíle a programy
Od politik(y) se musí odvíjet další kroky plánovacího procesu:
-
stanovení priorit,
-
stanovení cílů (plánů) pro danou oblast,
-
harmonogram implementace,
-
ustavení měřitelných indikátorů výkonnosti nezbytných pro
dosažení cílů.
Na cíle pak musí navazovat programy k jejich dosažení.
NahoruImplementace a rozvoj ISM
Implementace a rozvoj ISM
-
Řízení dokumentů a záznamů,
-
velmi citlivě je třeba definovat rozsah dokumentace, pokrývající
celý integrovaný systém,
-
dokumentace nezbytného rozsahu pro všechny systémy, které jsou
součástí integrovaného systému, musí být jednotně konstruována i řízena,
-
užitečné je vést přehled veškeré systémové dokumentace a
dokumentů na ni navazujících pro jednotlivé subsystémy včetně odpovědnosti za
její aktualizaci,
-
stanovení odpovědností, povinností a pravomocí v rámci ISM,
-
plánování a zajišťování přiměřených zdrojů,
-
realizace produktu/řízení provozu zahrnující jednotlivé aspekty
ISM,
-
mechanismy vnitřního kontrolního systému (monitorování a měření,
interní audity),
-
dokladované řešení jakýchkoli incidentů a jejich příčin, tzn.
vypořádání neshod a nápravná opatření.
Které specifické oblasti se pak řeší v rámci odborníků na
příslušné oblasti?
Především musí být identifikovány příslušné právní předpisy pro
jednotlivé systémy (QMS, EMS a/nebo OHSAS a/nebo ISMS a další). Tyto právní a
jiné požadavky (např. normativní) musí být ve firmě přístupné. Jejich požadavky
musí být rozpracovány na jednotlivá pracoviště. Důsledně musí fungovat
sledování a aplikace změn zákonných požadavků a přiměřená komunikace zákonných
požadavků směrem ke všem zaměstnancům organizace a k dalším zúčastněným
stranám/dodavatelům, podnájemníkům apod.).
Na tuto oblast bezprostředně navazuje realizace produktu z hlediska
kvality, řízení provozu z hlediska BOZP, PO, ochrany ŽP, zajištění bezpečnosti
informací, marketing a další. Samostatnou oblastí může být dále sledování a
uplatňování požadavků technických norem.
NahoruPostup implementace ISM
Postup implementace ISM
Ke zpracování integrovaného systému můžeme přistupovat takto:
Jak už jsme popsali v předchozím textu, jednotlivé systémové
nástroje jako plánování a přidělování zdrojů, řízení dokumentů a záznamů,
interní audity, nápravná, preventivní opatření, neshody a přezkoumání vedením
jsou společné všem systémovým normám. Jednoduše řečeno: má-li firma zavedený
systém řízení kvality, pak k integrovanému systému zbývá daleko menší krok než
při zavádění systému od začátku. Systémové nástroje jsou již vytvořeny, rizika
vůči zaměstnancům musí být ze zákona již zmapována a podchycena, a zbývá tedy
zmapovat např. aspekty a jejich potenciální dopady vůči životnímu prostředí a
všechny oblasti integrovat do jediného funkčního ISM. Příslušné požadavky je
třeba dále zohlednit v jednotlivých procesech společnosti. V další části si
uvedeme postupně různé příklady ISM a jeho procesů.
Procesy integrovaného managementu kvality a ochrany životního
prostředí
Jednou z nejčastějších variant ISM je implementace požadavků z
hlediska kvality dle požadavků normy ČSN EN ISO 9001:2009 (QMS) a požadavků z
hlediska ochrany životního prostředí dle ČSN EN ISO 14001:2004 (EMS). Budeme se
tedy této variantě věnovat jako první. Zřejmě tento fakt vychází z historického
vývoje v oblasti systémů managementu, ale také požadavku právních předpisů. V
ČR např. jde o požadavek zákona o zadávání veřejných zakázek.
Připomeňme si, že již zákon č. 40/2004 Sb., který byl
nahrazen zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, stanovil
nutnost prokazování požadavků na jakost anebo ochranu životního prostředí v § 37: prokazování jakosti a splnění požadavků systému řízení podniků z
hlediska ochrany životního prostředí certifikátem, a to ve svém odst. 1 :
NahoruJakost dodávek
"Jakost dodávek, stavebních prací nebo služeb prokazuje dodavatel
předložením:
-
certifikátu systému řízení jakosti vydaného podle českých
technických norem akreditovanou osobou,
-
certifikátu rovnocenného certifikátu podle písmene a)
vydaného v členském státě Evropské unie, nebo
-
jiného dokladu prokazujícího jakost, pokud jej zadavatel
uzná...“
Dále ve svém odst. 2 :
"Splnění požadavků systému řízení podniků z hlediska ochrany
životního prostředí prokazuje dodavatel předložením:
-
certifikátu vydaného podle českých technických norem
akreditovanou osobou,
-
certifikátu rovnocenného certifikátu podle písmene a)
vydaného v členském státě Evropské unie, nebo
-
jiného dokladu prokazujícího splnění požadavků systému řízení
podniků z hlediska ochrany životního prostředí, pokud jej zadavatel
uzná.“
Aktuálně platný zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách,
ve znění pozdějších předpisů a novelizací, v § 56: technické
kvalifikační předpoklady, uvádí v odst. 3 následující požadavek doložit:
-
"opatření v oblasti řízení z hlediska ochrany životního
prostředí, která bude dodavatel schopen použít při plnění veřejné zakázky,
je-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky; veřejný zadavatel je oprávněn
požadovat rovněž předložení certifikátu“, a dále v odst. 4 :
-
"Je-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky, může veřejný
zadavatel v rámci prokázání technických kvalifikačních předpokladů požadovat
předložení certifikátu systému řízení jakosti vydaného podle českých
technických norem akreditovanou osobou...“
Touto skutečností byla prakticky donucena řada firem z oborů, jako
jsou inženýrské služby, provádění staveb včetně jejich změn a odstraňování, ale
i z oblasti služeb informačních technologií či obchodu, ke QMS přidat EMS.
NahoruVývoj ISM v oblasti QMS/EMS
Vývoj v oblasti těchto integrovaných systémů managementu pokračuje
od počátečních zcela separátních systémů managementu (v prvních třech letech
rozvoje, tj. v ČR zhruba v období 2002 - 2005, prakticky neexistovaly v tomto
smyslu integrované systémy, firma, která měla pouze jednu integrovanou příručku
zahrnující požadavky obou norem, byla spíše výjimkou) k dnes zcela běžně více
či méně ISM a naopak je výjimkou firma, mající dvě (a více) samostatných
příruček pro každý systém managementu (pro každou normu) zvlášť. Tendenci
směrem k ISM podporuje i třeba nedávno zveřejněná revize normy ISO 9001:2009,
kdy bylo jedním z důvodů přepracování normy ISO 9001:2000 zavedení změn, které
by zvýšily soulad této normy s ISO 14001:2005. Porovnání požadavků obou těchto
systémů managementu ukazuje následující tabulka.
Porovnání prvků ISO 9001:2008 a ISO 14001:2004
NahoruPostup zavádění ISM
Následující příklad nastíní postup implementace ISM v organizaci.
Jako u každého jiného projektu je na začátku třeba stanovit cíle, etapy,
odpovědnosti, termíny a zdroje. V našem případě bude mít rámec projektu podobu
harmonogramu implementace nebo-li zavádění ISM ve smyslu norem ISO 9001 a ISO
14001.
Vlastní harmonogram ukazuje přehledně následující tabulka.
Harmonogram implementace ISM
Legenda:
IA: interní audit, NO/PO: nápravná/preventivní
opatření, T: termín, O: odpovídá; CHL: chemické látky a přípravky, OŽP: ochrana
životního prostředí.
Nyní si projdeme postupně jednotlivé etapy našeho harmonogramu
na příkladu fiktivní firmy.
NahoruPříklad ISM
Nahoru1. Stanovení týmu
Členové realizačního týmu pro projekt implementace a jejich úlohy
(resp. odpovědnosti a pravomoci ve vztahu k projektu) jsou následující:
Manažer ISM pověřený vedením (zaměstnanec společnosti)
Odpovědnosti:
-
za komunikaci s externím poradcem,
-
za poskytnutí odbornému poradci veškeré možné součinnosti,
směřující ke splnění jednotlivých etap projektu včetně požadované dokumentace,
informací a dalších dokladů vztahujících se k projektu implementace ISM,
-
za zajištění/umožnění poradci přístupu k pracovištím
firmy,
-
za uplatňování jednotlivých požadavků ve vnitřním prostředí
firmy,
-
za přenos a podávání zpráv o výsledcích jednotlivých etap
směrem k vedení firmy.
Pravomoc:
-
udělovat pokyny příslušným pracovníkům firmy ve věci
implementace odsouhlasených kroků projektu,
-
kontrolovat činnost poradce,
-
schvalovat jednotlivé dílčí etapy projektu.
Odborný poradce (externí odborně způsobilý pracovník poradenské
firmy)
Odpovědnost:
-
za odborné vedení projektu implementace ISM,
-
za řízení a kontrolu realizace jednotlivých etap ve firmě,
-
za průběžné seznamování s dílčím zpracováním projektu a
podávání relevantních informací, případně vysvětlení pověřenému manažerovi
ISM,
-
za dodržení závazku mlčenlivosti a zachování obchodního
tajemství.
Pravomoc:
-
zúčastnit se na úkonech realizace etap projektu, prováděných v
prostorách firmy, vstupovat do provozu a k důkazním materiálům,
-
nahlížet do dokumentace a záznamů firmy.
Nahoru2. Stanovení plánu
Viz etapy 3 až 12 z našeho vzorového harmonogramu.
Nahoru3. Úvodní přezkoumání (analýza procesů)
Cíl etapy:
Cílem úvodní analýzy je zejména:
-
identifikování potřeb organizace, požadavků a cílů vedení,
požadavků zákazníků,
-
současné řídicí a provozní metody (procesy, nástroje,
organizace),
-
shoda s relevantními požadavky norem,
-
soulad s relevantními požadavky zákonných předpisů,
-
stanovení rozdílů mezi současným stavem organizace a
identifikovanými cíli,
-
stanovení věcných a časových priorit.
K dosažení cílů použijeme následující nástroje
-
úvodní analýzu (SWOT),
-
analýzu procesů,
-
prověření výchozího stavu souladu s požadavky QMS dle ISO 9001
včetně souvisejících právních předpisů,
-
prověření výchozího stavu souladu s požadavky EMS dle ISO
14001 včetně souvisejících právních předpisů,
-
analýzu výchozí struktury dokumentace.
Postup:
V rámci úvodního přezkoumání použijeme několik jednoduchých
nástrojů. Budou to analýza SWOT pro stanovení priorit, dále řízená diskuse
(pohovor) s vybranými pracovníky pro zmapování stávajících procesů ve firmě,
stavu organizační struktury a stávající dokumentace, dále analýza stavu plnění
relevantních právních předpisů, nakonec místní šetření v prostorách firmy
včetně tzv. "dočasného pracoviště“, tj. návštěva administrativního zázemí
(kanceláří), skladu, dílny, stavebního dvora a stavby, pro zjištění
momentálního stavu realizace produktu, řízení provozu a plnění požadavků
příslušných právních předpisů ve vazbě na ochranu životního prostředí.
Požadovaný výstup:
-
výsledek analýzy SWOT,
-
mapa procesů,
-
posouzení výchozího stavu souladu s požadavky QMS dle ISO
9001,
-
rešerše požadavků právních předpisů, norem a normativních
požadavků ve vztahu k poskytovanému produktu a ochrany ŽP,
-
zpráva z úvodního environmentálního přezkoumání,
-
seznam stávající dokumentace,
-
stanovení priorit v další implementaci.
Komentář k jednotlivým bodům úvodního přezkoumání
(analýzy):
NahoruVýsledek analýzy SWOT
a) Výsledek analýzy SWOT
Pozn.: pro doplnění uvádíme, že tzv. SWOT analýzu lze využít pro
účely diagnostiky vnějšího i vnitřního prostředí a pro vytipování důležitých
aspektů plánování procesů, resp. systému managementu. Postup je
následující:
-
Hodnotí se silné a slabé stránky (SW) - strengths, weaknesses,
zejména se zaměřením na interní prostředí firmy, a příležitosti a hrozby (OT) -
opportunities, threats, zejména se zaměřením na externí prostředí firmy.
-
Analýza SWOT se běžně využívá v marketingové praxi, kde se
tvoří ze souboru potřebných externích i interních analýz firmy.
-
Silné a slabé stránky hodnotí vnitřní parametry procesu.
-
Příležitosti a hrozby se vztahují k vnějšímu prostředí, tj.
vyhodnocují faktory, které nejsou v převážné míře přímo ovlivnitelné
organizací.
-
Jsou řazeny podle důležitosti, jakou jim členové pracovní
skupiny přiřadili.
Výsledek z našeho příkladu může mít následující jednoduchou
podobu:
NahoruCo z analýzy vyplývá?
Pro další plánování jsou vytipovány následující důležité
aspekty:
-
Zajistit alespoň 2 autorizované techniky/inženýry ve výstavbě
pro splnění požadavků zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon, v pl. zn.
(nejlépe doplnění kvalifikace vytipovaných dvou stávajících pracovníků
firmy).
-
Systémově ošetřit sledování aktuálních právních a jiných
předpisů v oblasti působnosti firmy.
-
Systémově ošetřit oblast BOZP a PO (nejlépe externě odborně
způsobilou osobou dle zákona č. 309/2006 Sb., zákon o bezpečnosti práce,
v pl. zn.).
-
Systémově ošetřit oblast ochrany životního prostředí (nejlépe
externě poradenskou firmou).
-
Systémově ošetřit oblast pohledávek (nejlépe navázat kontakt s
firmou v oblasti řešení a vymáhání pohledávek, vytvoření vzoru smlouvy o dílo,
který by již tuto oblast ošetřoval preventivně).
-
Registrace u SFŽP pro možnost uplatnění se v programu dotací
na zateplování.
NahoruMapa proces
b) Mapa procesů
Před zahájením implementace ISM musí mít realizační tým přiměřené
znalosti o produktech a procesech organizace a o očekáváních vedení
společnosti. Zejména externí pracovník - odborný poradce musí poznat a pochopit
klíčové faktory vztahující se k oblastem, v nichž organizace působí, tedy v
našem případě ke stavební výrobě, včetně pochopení následujících aspektů:
-
klíčové charakteristiky procesů a souvisejících produktů
organizace,
-
identifikace posloupnosti a vzájemné součinnosti procesů
organizace,
-
identifikace organizační struktury, funkcí a vztahů v
organizaci, stávajících odpovědností a pravomocí.
Nástrojem pro zmapování a definování procesů, jejich vstupů,
výstupů a návazností, zdrojů, postupů a kontroly je řízená diskuse (pohovor) s
vybranými pracovníky, analýza stávající dokumentace ve firmě a její porovnání
se skutečností, návštěva pracovišť, pozorování a dotazování se pracovníků.
Výstupem bude v našem případě mapa procesů.
Příklad mapy procesů
V další části si ukážeme příklady podrobnější mapy jednotlivých
procesů.
Další příklady mapy procesů
NahoruTypy procesů
Procesy, jejichž posloupnost a návaznost chceme v rámci vstupní
analýzy při implementaci integrovaného (ale v podstatě jakéhokoli) systému
řízení určovat, jsou v našem případě obecně následujícího typu:
V předchozí části této kapitoly jsme si nastínili obecnou mapu
procesů jako výstup z úvodní analýzy procesů. Na tuto obecnou mapu navazují
konkrétní příklady již podrobnější mapy jednotlivých procesů.
NahoruProblémy z praxe
V praxi se často setkáváme s velmi zjednodušeným znázorněním
návaznosti procesů formou takovýchto map. V takto obecné rovině ale nejsou
zřejmé následující požadavky:
-
Není jasná posloupnost a vzájemné působení těchto procesů.
-
Není vidět, jak jsou procesy v rámci celé společnosti
aplikovány.
-
Není jasné, kdo zodpovídá za jaký proces, případně jeho
část.
-
V jednotlivých procesech není vůbec zřejmý postup jeho
realizace. (Jak probíhá např. obchodní činnost? Jak probíhá řízení firmy? Jak
na sebe procesy navazují?)
-
Úplně chybí návaznost procesů z hlediska ochrany životního
prostředí (nezapomínejme, že se jedná o integrovaný systém managementu kvality
- QMS a environmentálního managementu - EMS).
-
Není znázorněna návaznost externě řízených procesů
(outsourcing).
Takovým příkladem obecné mapy byla i naše mapa procesů z
předchozího odstavce. K některým procesům z této mapy si nyní ukážeme další
úroveň znázornění, tj. podrobnější mapu jednotlivých procesů, které si pro
přehlednost označíme následovně:
Hlavní (realizační) procesy (viz třetí rámeček v prostředním
sloupci naší mapy z minulé části):
-
RP 1 - Stavební výroba;
-
RP 2 - Projektování;
-
RP 3 - Obchodní činnost.
Prvním příkladem, kterému se budeme v této souvislosti věnovat, je RP 1 - Stavební výroba.
Podrobnější úroveň znázornění RP 1 včetně odpovědností za
jednotlivé etapy procesu ukazuje následující obrázek, přičemž odpovědnosti jsou
vidět v levé části mapy (část "realizuje“) a hlavní dokumenty včetně záznamů,
které z příslušné činnosti vznikají, v pravé části (část "dokumenty“).
Mapa procesu RP 1 - Stavební výroba - příklad 1
Přestože není tato mapa stále úplně detailní, pokud se týká např.
části "příprava realizace“ nebo "výstavba“, pro účely představy o návaznosti
procesů, vstupech, výstupech, odpovědnostech a pravomocech je zcela
dostačující. Může být navíc doplněna o odkazy na soubory dokumentů týkajících
se jednotlivých etap, tj. o odkazy na související dokumentaci II. a III. vrstvy
(směrnice, postupy, formuláře "před zahájením zakázky“ a "po zahájení zakázky“
atd.).
Příklad mapy RP 1 ještě doplňuje další obrázek, který již obsahuje
komplexnější vymezení činností a dokumentů při realizaci stavební zakázky.
Mapa procesu RP 1 - Stavební výroba - příklad 2
Postup činností a dokumenty vzniklé při realizaci
zakázky
V tomto našem druhém příkladu je už i zřejmá návaznost také na
oblast environmentálního managementu (viz požadavek na přezkoumání
environmentálních aspektů v části "příprava stavby“, požadavek na vedení
evidence odpadů v části "realizace stavby“).
Výčet činností a příslušných dokumentů není jistě kompletní, také
by zabíral podstatně více místa, ale pro představu týkající se této části, tedy
analýzy procesů a následného výstupu - mapy procesů, jejímž cílem je
identifikovat jednotlivé procesy, stanovit jejich posloupnost, pořadí, vzájemné
působení a základní odpovědnosti, je podle našeho názoru dostatečně
podrobný.
Outsourcing v mapě procesů
NahoruExterní proces
Dalším příkladem k této části bude druhý z realizačních procesů - RP 2 - Projektování.
Projektování je v podmínkách našeho fiktivního příkladu, Novák a
syn, s. r. o., proces, kterému říká norma ISO 9001 externí nebo také
outsourcing.
Připomeňme si, že externí proces je takový, který organizace
potřebuje pro svůj systém managementu (kvality), ale z určitých důvodů se
rozhodne jej realizovat mimo firmu, tzv. jej "vyvést“ z firmy neboli
outsourcovat tuto činnost. Abychom mohli ve smyslu normy ISO 9001 považovat
proces za externí, musí splňovat následující znaky:
-
Jedná se o proces ve smyslu procesního řízení, tj. jedná se o
činnost (nebo soubor činností), u které můžeme definovat vstupy, způsob jejich
přeměny na výstupy, zdroje a způsob řízení.
-
Jedná se o proces, který má vliv na shodu produktu s požadavky
(v našem případě je produktem stavba nebo její část, takže kvalitní projekt
zcela nepochybně vliv na kvalitu výsledné stavby má).
-
Jedná se o proces, za který nese vůči zákazníkovi odpovědnost
naše firma (např. to vyplývá ze smlouvy nebo z podstaty realizace poskytovaného
produktu).
-
Jedná se o proces, který je zcela realizován mimo firmu (tedy
ne jejími zaměstnanci, ale pomocí externích zdrojů).
-
Jedná se o proces, nikoli jednoduchý nákup.
NahoruPožadavky na externí procesy
Pro další stanovování způsobu návaznosti a řízení v rámci
integrovaného procesního managementu musíme dodržet pro externí proces
následující požadavky:
-
Za jeho výsledek zodpovídáme my (resp. v našem příkladě firma
Novák a syn, s. r. o., přestože sama nemá projektanty a vlastní projekty
nezpracovává; součástí smlouvy o dílo může být ale i zpracování např.
dokumentace ke stavebnímu povolení).
-
Stejně tak zodpovídáme za dodržení příslušných požadavků
(zákazníka, zákonů a předpisů, naše vlastní...).
-
Musí být stanoven způsob řízení externího procesu včetně
způsobu kontroly, který může zahrnovat:
-
požadavek na kompetence pracovníků (v našem příkladu
autorizovaný projektant);
-
požadavek na dodržení postupu (obecně může postup stanovit
firma, která za proces odpovídá; v našem případě je postup daný zejména
právními a normativními požadavky);
-
vstupní, mezioperační, výstupní kontrola (resp.
přejímka);
-
přítomnost zaměstnance firmy u části realizace externího
procesu (např. dohled přímo ve výrobě; v našem příkladu není nutné).
-
Návaznost externího procesu musí být zřejmá už v mapě procesů
(nebo v jiném dokumentu týkajícím se mapy procesů).
-
Dohodnutý způsob řízení (viz bod 3.) je nutno dodržovat a
pořizovat o tom důkazy v podobě stanovených záznamů.
Pokud použijeme mapu procesů v předchozím odstavci a doplníme ji o
externě řízený proces RP 2, může vypadat následovně:
Příklad mapy procesů doplněný o znázornění externě řízeného
procesu RP 2 a podpůrné procesy
Nakonec popíšeme stejným způsobem náš třetí realizační proces - RP 3 - Obchodní činnost. Opět si ukážeme výsledek analýzy tohoto procesu
na zjednodušené mapě procesů.
Mapa procesu RP 3 - Obchodní činnost
NahoruShrnutí
Shrneme-li tuto etapu implementace systému integrovaného procesního
managementu, jejím cílem bylo:
-
získat přiměřené znalosti o produktech a procesech organizace a
o očekáváních vedení společnosti,
-
poznat a pochopit klíčové charakteristiky procesů a
souvisejících produktů organizace,
-
identifikovat posloupnosti a vzájemné součinnosti procesů
organizace,
-
identifikovat organizační strukturu, funkce a vztahy v
organizaci, stávající odpovědnosti a pravomoci.
Lze konstatovat, že fáze 1 až 3 by mohly být pro tuto chvíli
považované za dokončené s tím, že výstupem je navržená mapa procesů, která má
obecnou část jako celek a podrobné části - mapy jednotlivých procesů včetně
stanovení odpovědností za tyto procesy a jejich části, a dále stanovení
jednotlivých činností a dokumentů k nim potřebných. V dalších etapách
implementace se samozřejmě tento výstup bude dále zpřesňovat a ani v budoucnu
nebude nikdy definitivní tak, jak se bude vyvíjet a měnit organizace a okolní
prostředí.
NahoruOrganizační struktura
Informace k fázi 4 obvykle vyplynou z analýzy procesů, jelikož
identifikace struktury a vztahů v organizaci je s návazností procesů
neoddělitelně propojená. Výstupem může být v tomto případě organizační
struktura spolu s definováním hlavních odpovědností a pravomocí, které je třeba
doplnit o chybějící aspekty - např. odpovědnosti v rámci ochrany životního
prostředí. Výsledek je vidět na následujícím příkladu.
Organizační schéma stavební firmy Novák a syn, s. r. o. a
tabulka odpovědností a pravomocí - výtah z organizačního řádu
Účel
Účelem organizačního řádu je stanovit organizaci a řízení
společnosti, odpovědnosti a pravomoci jejích vedoucích zaměstnanců, seznámit
zaměstnance s vnitřním uspořádáním společnosti Novák a syn, s. r. o. (dále též
pouze společnost), s kompetencemi, vztahy mezi funkcemi, zodpovědnostmi a
pravomocemi.
Oblast platnosti
Tato směrnice je závazná v rozsahu celé společnosti Novák a
syn, s. r. o.
Definice pojmů
-
Vrcholové vedení - osoba nebo skupina osob, která na
nejvyšší úrovni vede a řídí organizaci. V organizaci Novák a syn, s. r. o., je
tímto vrcholovým vedením jednatel a ředitel společnosti.
-
Společnost - skupina zaměstnanců a vybavení s uspořádáním
odpovědností, pravomocí a vztahů. V rámci společnosti Novák a syn, s. r. o., je
používán termín: "společnost“ nebo "organizace“.
-
Organizační struktura - stanovení odpovědností, pravomocí a
vztahů mezi zaměstnanci.
-
Pracovní prostředí - soubor podmínek, za kterých se práce
provádí, zahrnující fyzikální, sociální a psychologické faktory a faktory
prostředí.
Příslušnosti
Každý pracovník společnosti je povinen dodržovat ustanovení
řídicí dokumentace všech stupňů. Průběžnou kontrolu dodržování platné řídicí
dokumentace provádí vedoucí pracovníci na všech stupních řízení. Ti současně
zodpovídají za dodržování zásad stanovených v této směrnici, zabezpečení
dostupnosti a seznámení pracovníků s obsahem řídicí dokumentace včetně
změn.
Základní údaje - identifikace společnosti
Název: Novák a syn, s. r. o.
Sídlo: Praha 4
IČ: xxx xx xxx
DIČ: CZ xxx xx xxxxx
Statut organizace je vymezen zápisem v obchodním rejstříku:
Městský soud v Praze, oddíl C, vložka xxxxx
Soustava organizačních a řídicích norem
Základní řídící normou společnosti je společenská smlouva
vymezující práva a povinnosti orgánů společnosti, kterými jsou:
Způsob řízení a organizační strukturu výkonných složek
společnosti upravuje tento organizační řád. Organizační řád stanoví organizační
strukturu a kompetence jednotlivých útvarů (zaměstnanců) společnosti.
Organizační řád je závazný pro všechny zaměstnance a útvary
společnosti.
Dalšími závaznými normami spolupůsobícími v oblasti řízení
společnosti jsou zejména:
-
příručka integrovaného systému managementu dle ISO 9001 a
ISO 14001,
-
směrnice a postupy,
-
jednorázová interní opatření,
-
rozhodnutí vedení,
-
schválené pracovní a technologické postupy,
-
návody k obsluze strojů a zařízení,
-
zákonné pracovní, bezpečnostní a požární předpisy,
-
místní provozní bezpečnostní předpisy,
-
ceníky,
-
závěry z kontrolní činnosti.
Organizační vztahy
........
Organizační vztahy jsou dány organizačním schématem uvedeným
v příloze 1 tohoto organizačního řádu.
Odpovědnosti a pravomoci
....
Odpovědnosti a pravomoci jsou dány obecně tabulkou uvedenou
v příloze 2 tohoto organizačního řádu. Podrobně jsou pak zpracovány formou
popisu pracovního místa, který tvoří přílohu pracovní smlouvy a je uložený v
personální složce příslušného pracovníka.
Příloha 1 organizačního řádu - organizační schéma firmy Novák a
syn, s. r. o.
Příloha 2 organizačního řádu - tabulka kvalifikačních
požadavků, odpovědností a pravomocí firmy Novák a syn, s. r. o.
Tím je ukončena analýza procesů a může následovat další krok z
úvodního přezkoumání, a to prověření výchozího stavu souladu s požadavky QMS
dle ISO 9001 včetně souvisejících právních předpisů.
c) Posouzení výchozího stavu souladu s požadavky QMS dle
ISO 9001
NahoruSoulad s požadavky QMS
K tomuto úkolu, jehož cílem je zmapovat míru shody stávajícího stavu
systému řízení s aplikovatelnými požadavky normy ISO 9001, můžeme přistoupit
formou jakéhosi interního auditu, nebo úvodního přezkoumání, kdy na základě
zpracovaných otázek hledáme rozdíly mezi stávajícím stavem (= současnost) a
optimálním stavem (= shoda se všemi požadavky normy ISO 9001 včetně
souvisejících doplňkových požadavků a dokumentů). Výstupem bude seznam
neshod, resp. opatření, která bude nutno realizovat tak, aby bylo dosaženo
shody.
NahoruPoznámka k postupu
Pozn.: V našem postupu pro
zjednodušení oddělíme tuto část od úvodního environmentálního přezkoumání,
kterému se budeme věnovat dále v samostatné části, v praxi ale zkušený poradce
nebo tým podílející se na přípravě může určité požadavky týkající se ISO 9001 a
ISO 14001 hodnotit společně. Metodou získání informací bude opět pohovor s
vybranými pracovníky dle organizační struktury a definovaných odpovědností,
nahlížení do stávajících dokumentů a záznamů, návštěva provozu/výroby.
Abychom měli představu o způsobu posouzení, použijeme opět
jednoduchý katalog otázek. Je již vyplněn s ohledem na stav naší fiktivní
společnosti Novák a syn, s. r. o.
Příklad souboru otázek pro úvodní přezkoumání dle ISO
9001
NahoruSeznam neshod
Výstupem z úvodního přezkoumání bude zpráva obsahující seznam
neshod, na které bude nutno navázat opatření k realizaci tak, aby bylo
dosaženo shody požadavky normy ISO 9001. V našem případě bude obsahovat
přinejmenším tyto položky:
-
nejsou stanovena kritéria monitorování a měření, neprovádí se
monitoring procesů;
-
není zpracována příručka kvality;
-
nejsou k dispozici dokumentované postupy pro:
-
řízení dokumentů a záznamů,
-
interní audit,
-
řízení neshodného produktu,
-
nápravná a preventivní opatření,
-
reklamační řád;
-
nejsou dokumentovány politika a cíle kvality;
-
neprovádí se přezkoumávání vedením;
-
nejsou kompletní personální záznamy včetně plánu školení;
-
není systematicky plánována a prováděna údržba, prohlídky,
kontroly a revize nářadí, strojů a zařízení, elektrických spotřebičů...;
-
není systematicky ošetřena metrologie;
-
nejsou záznamy k hodnocení a kvalifikaci dodavatelů;
-
neprovádí se analýzy dat.
Dalším krokem z úvodní analýzy musí být zjištění, které právní
požadavky se na společnost vztahují. Zde už budeme zkoumat předpisy jak po
stránce realizace produktu (= stavební zákon a prováděcí předpisy), tak
požadavky z hlediska ochrany životního prostředí vzhledem k tomu, že se jedná o
integrovaný systém řízení kvality a ochrany životního prostředí.
d) Rešerše požadavků právních předpisů, norem a
normativních požadavků ve vztahu k poskytovanému produktu
NahoruPožadavky právních předpisů
NahoruRešerše požadavků právních předpisů
Informační zdroje jsou v tomto směru dnes poměrně bohaté, existuje
řada odborných portálů poskytujících zdarma či za poplatek přístup k více či
méně aktualizovanému souboru informací z oblasti právních požadavků. Ve fázi
úvodního přezkoumání, pokud spolupracuje firma s kvalifikovaným poradcem, získá
komplexní informaci včetně další návaznosti (tedy návod, jak má s touto
informací dále naložit a co se ho konkrétně týká).
Je třeba si ale uvědomit, že nejde jen o počáteční analýzu, ale
trvalou nutnost sledovat vývoj v této oblasti. Znamená to zejména:
-
stanovit odpovědnosti za oblast sledování a analýzy požadavků
předpisů (buď kompletně, nebo po určitých částech různým odborným
pracovníkům),
-
zajistit zdroje a postupy pro aktualizaci informací,
-
přenést případné změny, které z předpisů vyplývají, do
praxe.
Popis činností lze doplnit např. do směrnice Řízení dokumentů, neboť
jde o dokumenty externího původu, které jsou pro organizaci nezbytné, a tudíž
je nutno je odpovídajícím způsobem řídit - pro příklad viz následující
výtah:
.....
Řízení externích dokumentů
Externí dokumentace je taková dokumentace, která se ve
společnosti nevytváří, ale společnost je jejím působením či existencí
ovlivňována. Jedná se zejména o následující dokumenty:
-
právní předpisy - zákony, vyhlášky, výnosy, výměry, které
se vztahují na činnosti společnosti,
-
technické normy, specifikace, směrnice,
-
návody k obsluze, manuály apod. k nakupovaným
zařízením,
-
dokumentace dodaná zákazníkem.
Aktualizaci dokumentů typu a) a b) zajišťuje představitel
vedení ve spolupráci s technikem BOZP (pro oblast BOZP a PO), ekologem (pro
oblast životního prostředí) a stavbyvedoucím (pro oblast týkající se stavebních
předpisů) sledováním informací na internetu ( www.sbirka.cz ; www.cni.cz ; www.unmz.cz , www.ckait.cz apod.).
Právní předpisy jsou čtvrtletně aktualizovány v registru
právních požadavků, technické normy v seznamu norem.
Dokumenty typu c) jsou uloženy, je-li to relevantní, v
sekretariátu společnosti.
Dokumenty typu d) jsou uloženy a případně zpracovány v rámci
zakázky.
NahoruSoulad s legislativou
Právními předpisy, které se naší firmy týkají, jsou tedy směrnice,
nařízení, rozhodnutí..., zveřejněné v Úředním věstníku EU, dále zákony, nařízení
vlády a vyhlášky zveřejněné ve Sbírce zákonů ČR, dále různé výnosy, výměry,
povolení, rozhodnutí správních orgánů, které se vztahují na činnosti
společnosti. Je nepochybné, že každý (nejen podnikatelský) subjekt musí (měl
by?) svou činnost vykonávat v souladu s požadavky z právních předpisů
vyplývajícími. Pro úplnost si ale také doplňme, jaký vztah k plnění právních
předpisů mají obě normy, které bereme v našem příkladu v úvahu.
Požadavky právních předpisů směrem k ISO
9001
NahoruPrávní předpisy a ISO 9001
Norma ISO 9001 v tomto směru specifikuje požadavky:
-
na systém managementu kvality tam, kde "organizace potřebuje
prokazovat svou schopnost trvale poskytovat produkt, který splňuje... aplikovatelné požadavky zákonů a předpisů“ (viz čl. 1.1);
-
prostřednictvím požadavku na komunikaci (z hlediska
angažovanosti a odpovědnosti vedení firmy) v organizaci o tom, "jak je důležité
plnit ... požadavky zákonů a předpisů“ (viz čl. 5.1 písm. b);
-
prostřednictvím určování požadavků na produkt mj. z hlediska
zákonů a předpisů aplikovatelných na produkt (viz čl. 7.2.1 písm. c);
-
z hlediska návrhu a vývoje, kde je nutno vzít v úvahu jako
součást zadání "aplikovatelné požadavky zákonů a předpisů“ (viz čl.
7.3.2 písm. b).
Obecně se tedy ve smyslu normy ISO 9001 zaobíráme požadavky zákonů a
předpisů, které se týkají výrobku nebo poskytované služby, v našem
příkladu stavební výroby.
Požadavky právních předpisů ve smyslu ISO
14001
NahoruPrávní předpisy a ISO 14001
V případě normy pro oblast environmentálního managementu se této
problematiky týká přímo viz Rozvoj lidských zdrojů - Proces adaptace nového zaměstnance - "Požadavky právních předpisů a jiné
požadavky“. Po organizaci je požadováno, aby na základě schváleného stanoveného
postupu:
-
identifikovala příslušné právní (a "jiné“) požadavky, které se
jí týkají;
-
určila, jak jsou pro ni uplatnitelné;
-
vzala je v úvahu při vytváření, uplatnění a zlepšování systému
environmentálního managementu.
NahoruRegistr legislativy
Norma ISO 14004: "Systémy environmentálního managementu - Všeobecná
směrnice k zásadám, systémům a podpůrným metodám“ podává bližší návod k řízení
přístupu např. formou udržování aktualizovaného registru (seznamu) příslušných
požadavků právních předpisů. Protože tento způsob udržování informací je
přehledný a v praxi často používaný, příklad takového registru je v následující
tabulce.
Registr právních požadavků stavební společnosti Novák a
syn, s. r. o.
Stavebnictví
BOZP