dnes je 1.11.2024

Input:

Revize normy ISO 14001:2015 - 4. Část - Kontext organizace

18.7.2016, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2.2.86
Revize normy ISO 14001:2015 – 4. Část – Kontext organizace

Ing. Monika Becková

4 Kontext organizace

V předchozím článku jsme se věnovali přehledu změn nové normy pro systém environmentálního managementu (EMS) obecně. Nyní přejdeme k popisu změn jednotlivých požadavků počínaje zcela novou kapitolou 4, upravující tzv. kontext organizace.

Kapitola 4 má čtyři části a specifikuje (stejně jako v oblasti systému managementu kvality dle ČSN EN ISO 9001:2016) požadavky týkající se porozumění souvislostem, rozsahu a vztahům EMS organizace s okolním prostředím, zainteresovanými stranami a dalšími záležitostmi, které jej ovlivňují. Kapitola 4 je jednou z nových částí normy, která částečně zahrnuje požadavky dřívějšího článku 4.1 (Všeobecné požadavky).

Kapitola týkající se kontextu zavádí nově požadavky zejména ve vazbě k následujícím termínům:

  • Externí a interní záležitosti;

  • Změna resp. upřesnění v oblasti určování rozsahu EMS.

Kapitola 4 má nyní následující části:

  • 4.1 Porozumění organizaci a jejímu kontextu

  • 4.2 Porozumění potřebám a očekáváním zainteresovaných stran

  • 4.3 Stanovení rozsahu systému environmentálního managementu

  • 4.4 Systém environmentálního managementu

4.1 Porozumění organizaci a jejímu kontextu

Už sám název napovídá, že předpokladem porozumění organizaci je její kontext. Kontext organizace není explicitně v předcházející verzi normy zmiňován (viz ČSN EN ISO 14001:2005), nicméně souvislosti se dají identifikovat možná ve čl. 4.1, ale spíše v úvodu této verze normy. Pokud použijeme srovnání obou verzí, je zřejmé, že v určitém ohledu měl být kontext organizace brán v úvahu i dosud, součástí požadavků však nebyl, spíše se objevují souvislosti v rámci úvodního komentáře (viz čl. Úvod).

Původně:

Organizace řídí svůj environmentální profil, resp. dopady svých činností v kontextu environmentálních zákonů, opatření na ochranu životního prostředí, zájmu zainteresovaných stran na udržitelném rozvoji apod.

A dále také, úroveň podrobností a komplexnosti EMS je třeba chápat v kontextu různých faktorů, jako je rozsah systému, velikost organizace, povaha jejích činností, výrobků či služeb.

Nyní:

Organizace musí:

  • určit interní a externí záležitosti, které:

    • jsou relevantní pro její účel;

    • ovlivňují její schopnost dosahovat zamýšleného výsledku (výsledků) EMS.

Tyto záležitosti musí mj. zahrnovat tzv. environmentální podmínky, které mohou ovlivnit organizaci nebo jsou organizací ovlivněny.

Pozn.: srovnáme-li jinak velmi podobné požadavky článků 4.1 normy ČSN EN ISO 14001:2016 a ČSN EN ISO 9001:2016, můžeme nalézt zejména následující rozdíly (kromě jiného smyslu a zaměření norem, samozřejmě):

  • ISO 9001 používá termín "aspekt", zatímco ISO 14001 v téže souvislosti obsahuje termín "záležitost"; aspekty totiž zůstávají obsahem čl. 6 Plánování (jako environmentální aspekty tak, jak je známe z dosavadního vydání normy);

  • ISO 14001 obsahuje navíc požadavek na zapracování environmentálních podmínek do kontextu organizace.

  • ISO 14001 naopak v tomto článku vůbec neobsahuje požadavek na monitorování a přezkoumávání informací o aspektech, resp. záležitostech (požadavek ale bude vyplývat z dalšího textu).

O jaké záležitosti se vlastně jedná? A co znamená termín "environmentální podmínky" v praxi? Pro přesnější představu použijeme několik definic.

Definice pojmů:

  • Environmentální podmínky (ČSN EN ISO 14001:2005) = stav nebo charakteristika životního prostředí (tj. prostředí, ve kterém organizace provozuje svoji činnost) v určitém okamžiku.

  • Kontext (protože ČSN EN ISO 14001:2016 definici tohoto termínu neobsahuje, použijeme definici z ČSN EN ISO 9000:2016) = kombinace interních a externích aspektů, které mohou mít vliv na přístup organizace při rozvíjení a dosahování cílů. Uvedená definice používá pojem aspekt, v této souvislosti bychom měli použít termín "záležitost", jako hledisko, stanovisko, zorný úhel, nebo také síla uplatňující se v nějakém procesu.

Stanovení kontextu je též definováno normou pro management rizik takto:

  • Stanovení kontextu (ČSN ISO 31000:2010) = vymezení vnějších a vnitřních parametrů, které mají být zohledněny, přičemž vnější kontext je definován jako vnější prostředí, ve kterém se organizace snaží dosáhnout svých cílů, a vnitřní kontext jako vnitřní prostředí, ve kterém se organizace snaží dosáhnout svých cílů.

V rámci EMS tedy budeme nadále používat termín "záležitost", abychom nezaměňovali tuto část za "environmentální aspekty" (v rámci EMS tak budeme mít nově definovány jak záležitosti, tak environmentální aspekty), a budeme analyzovat, zda tyto záležitosti jsou:

  • relevantní pro účel organizace, a

  • můžou ovlivňovat schopnost dosahovat zamýšlených výstupů celého EMS.

Pokud ano, jsou to ty záležitosti, které máme určit, které máme zvážit při určování rozsahu EMS, a na jejichž základě budeme určovat rizika a příležitosti v oblasti EMS.

Příklad:

Uvedené záležitosti mohou zahrnovat např. následující:

Interní záležitosti (dané vnitřním prostředím organizace):

  • Hodnoty (aktiva) organizace, které představuje např. management, organizační struktura, kompetence, technologie, informační systémy

  • Výkonnost organizace

  • Politiky, cíle, strategie

  • Vnitřní předpisy, dokumentace

  • Smluvní vztahy, vztahy s interními zainteresovanými stranami

Externí záležitosti (dané vnějším prostředím organizace):

  • Právní předpisy

  • Okolnosti vyplývající z technologie, konkurenčního, kulturního, sociálního a ekonomického prostředí

  • Vztahy s externími zainteresovanými stranami

  • Podpora podnikatelského prostředí (např. dotace)

Nesmíme zapomenout, že součástí záležitostí se stávají nově (na rozdíl od nové ISO 9001) environmentální podmínky.

Příklad:

Environmentální podmínky mohou zahrnovat např. následující:

  • Stávající znečištění

  • Dostupnost přírodních zdrojů

  • Kvalita ovzduší

  • Kvalita vod

  • Využívání půdního fondu, jeho stav

  • Biodiverzita

Pozn.: v této části normy není výslovně požadovaná dokumentovaná informace. Z logiky věci (a zkušenosti např. s registry environmentálních aspektů) se nabízí vhodnost použití obdobné metody identifikace záležitostí. A vezmeme-li v úvahu, že (nejen) na základě identifikovaných záležitostí máme určit rozsah EMS a zejména plánovat opatření přijatá pro řešení rizik a příležitostí (o rizicích a příležitostech, které je třeba řešit, navíc už musí být udržovány dokumentované informace), bude vhodné záležitosti nejen identifikovat, ale zvážit i vhodnou metodiku, popř. způsob vedení dokumentace.

Interní a externí záležitosti mohou vést k rizikům a příležitostem pro EMS (pozor – čl. 6.1.1 už požaduje dokumentované informace!)

Příklad:

Tabulka (registr) interních a externích záležitostí

Záležitost dle odst. 4.1 normy ISO 14001:2015 Typ záležitosti Bližší vymezení záležitosti
Management Interní Organizační řád
Organizační struktura Interní Organizační schéma
Role a odpovědnosti Interní Popisy pracovních míst
Kompetence Interní Popisy pracovních míst, osobní složky, personální audit
Technologie Interní Technologické postupy
Informační systémy Interní Manuály
Kapitál Interní Účetní a daňové doklady
Politiky, cíle, strategie Interní Politika kvality, cíle kvality, strategický plán, plán investic
Vnitřní předpisy, dokumentace Interní Soubor řídicí dokumentace
Normy přijaté organizací Interní ISO 9001; ISO 14001; OHSAS 18001
Kultura vnitřního prostředí Interní Zápisy z porad
Forma a rozsah smluvních vztahů Interní Smlouva s pronajímatelem areálu
Vztahy mezi interními zainteresovanými stranami Interní Pracovní smlouvy; pracovní postupy
Právní předpisy Externí Registr právních požadavků
Dostupné technologie Externí Nejlepší dostupná technologie v oboru
Kultura vnějšího prostředí Externí Záznamy z externí komunikace
Sociální prostředí Externí Záznamy z externí komunikace
Finanční možnosti Externí Výše investic; náklady na odškodnění
Ekonomické prostředí Externí Trendy v podnikání
Příroda Externí Obnovitelné i neobnovitelné zdroje, možnosti z hlediska dané lokality
Klíčové stimulátory Externí Dotační programy
Vztahy s vnějšími zainteresovanými stranami Externí Smlouvy s dodavateli, zákazníky; rozhodnutí, souhlasy, povolení orgánů státní správy; seznam schválených dodavatelů
Stávající znečištění Environmentální podmínka Staré zátěže v areálu - olejový transformátor mimo provoz
Biodiverzita Environmentální podmínka Chráněná fauna v areálu

4.2 Porozumění potřebám a očekáváním zainteresovaných stran  

Nový článek týkající se kontextu. Souvislosti se ale dají identifikovat znovu zejména v úvodním článku předcházející verze (opět viz čl. Úvod).

Původně:

Organizace řídí svůj environmentální profil, resp. dopady svých činností v kontextu zájmu zainteresovaných stran na udržitelném rozvoji apod.

A dále, použití různých prvků EMS se může lišit mj. v závislosti na zapojených zainteresovaných stranách. Organizace také má zvažovat názory zainteresovaných stran při plánování cílů, komunikovat s nimi atd.

Nyní:

Organizace musí určit:

  • zainteresované strany, které jsou relevantní pro EMS;

  • relevantní potřeby a očekávání (tj. požadavky) těchto zainteresovaných stran;

  • které z těchto potřeb a očekávání se stanou závaznými povinnostmi.

O jaké strany se jedná? Pro přesnější představu použijeme opět definici.

Definice:

  • Zainteresovaná strana (ČSN EN ISO 14001:2016) = osoba nebo organizace, která může mít vliv na rozhodnutí nebo činnost nebo jimi může být sama ovlivněna nebo se jimi cítí být ovlivněna.

Jedná se tedy o jakoukoli stranu (externí či interní), tj. osobu, organizaci, skupinu:

  • Která má potřeby nebo očekávání vůči organizaci, a současně

  • Tyto potřeby či očekávání (požadavky) mají nebo můžou mít dopad (tedy jsou ve vztahu k organizaci relevantní).

Zainteresované strany mohou zahrnovat osobu (osoby) nebo skupiny, které se zajímají o environmentální výkonnost organizace nebo jsou environmentální výkonností organizace ovlivněny.

Jinak řečeno, pokud existuje osoba, organizace apod., která:

  • je relevantní pro EMS (= má potřeby nebo očekávání vůči organizaci), a

  • má požadavky relevantní pro EMS organizace (= požadavky mají nebo můžou mít dopad na EMS, popřípadě jsou závazné),

měla by být organizací identifikována jako relevantní zainteresovaná strana, a na základě jejích relevantních požadavků nebo dokonce závazných povinností z nich vyplývajících by měla organizace určovat rozsah EMS a plánovat opatření pro řešení rizik a příležitostí.

Příklady zainteresovaných stran:

  • Zřizovatel/vlastník

  • Zákazníci

  • Zaměstnanci

  • Externí spolupracovníci

  • Dodavatelé (obchodní partneři)

  • Kontrolní orgány a podobné instituce

  • Spolupracující organizace

Pozn.: požadavky zainteresované strany nemusí být nutně požadavky organizace samotné. V této souvislosti lze uvažovat o následujících případech:

  • Požadavky mohou vyplynout ze závazných povinností, jako jsou aplikovatelné zákony a předpisy, rozhodnutí, povolení, licence úřadů pověřených zákonodárnými

Nahrávám...
Nahrávám...