2.2.96
Revize normy ISO 14001:2015 – 8. Část – Provoz (1. díl)
Ing. Monika Becková
Kapitola 8 obsahuje původní dvě hlavní části normy ISO 14001:2004 – řízení provozu a havarijní připravenost, tedy upravené individuální požadavky specifické pro systém environmentálního managementu. Tato kapitola se podstatně liší svým obsahem v obou revidovaných normách (systém managementu kvality a systém environmentálního managementu), které jsou ve svých ostatních požadavcích jinak velmi podobné.
Kapitola 8 zahrnuje požadavky dřívějších článků 4.4.6 (Řízení provozu) a 4.4.7 (Havarijní připravenost a reakce).
Kapitola 8 zahrnuje, stejně jako předchozí kapitoly revidované normy, některé změny ve formulacích. Podstatné jsou ale zcela nové požadavky v oblasti řízení změn, poprvé se v textu normy hovoří o procesech včetně řízení externích procesů (dosavadní verze se pouze v úvodu zmiňuje o procesních přístupu založeném na principu PDCA, a v samotných požadavcích kapitoly 4 s procesy v podstatě nepracuje). Nový je také požadavek do řízení provozu zahrnout hledisko životního cyklu výrobku a služby.
Kapitola 8 má následující části:
Byť je struktura této kapitoly stejně jednoduchá jako v případě předcházející verze, požadavky jsou upravené a doplněné. Ve výsledku je tato část normy nyní podstatně obsáhlejší.
Nahoru8.1 Plánování a řízení provozu
Jak už bylo zmíněno, tento článek obsahuje požadavky původně stanovené ve čl. 4.4.6 (Řízení provozu). Pokud se týká plánování a řízení provozu, organizace musí zvážit více faktorů než dosud.
Původně:
Organizace musí určit a plánovat operace a činnosti, které:
-
souvisejí s významnými environmentálními aspekty;
-
v souladu s environmentální politikou, cíli a cílovými hodnotami;
-
tak, aby byly prováděny za přesně stanovených podmínek.
Nástroje k tomuto jsou (resp. byly) následující:
- vytvoření, zavedení a udržování dokumentovaných postupů pro řízení situací...;
- ustanovení provozních kritérií v těchto postupech;
- vytvoření, zavedení a udržování postupů pro identifikované významné environmentální aspekty zboží a služeb ...., sdělením příslušných postupů a požadavků dodavatelům, včetně smluvních partnerů (pozn.: tedy požadavky pro nákup – tato část se promítá nově do požadavků na externí poskytovatele).
Nyní:
Organizace musí:
-
vytvořit, implementovat, řídit a udržovat procesy potřebné k plnění požadavků na systém environmentálního managementu a realizovat opatření stanovená v 6.1 a 6.2 tím, že:
- stanovuje provozní kritéria pro procesy;
- uskutečňuje řízení procesů podle těchto provozních kritérií.
Poznámka v textu normy (a její informativní příloha A) k tomu dodává příklady vhodných metod řízení:
-
Uplatnění návrhu procesů (navrhnout procesy potřebné k plnění),
-
Používání vhodné technologie včetně potřebných technických kontrol (obdoba vstupní, mezioperační, výstupní kontroly v systému managementu kvality, zaměřená na dodržování provozních kritérií)
-
Používání kompetentních pracovníků
-
Dodržování předepsaných postupů
-
Monitorování / měření procesů
-
Sběr a analýza dat
Pozn.:
Nově je zde doplněn požadavek realizovat opatření stanovená v 6.1 a 6.2. Co to tedy v praxi znamená?
Rozdělíme si pro názornost celou tuto část na jednotlivé aspekty:
Tato část zhruba odpovídá předchozí verzi, pomineme-li změnu terminologie např. z "dokumentovaných postupů" na "potřebné procesy".
V celém čl. 8.1 je požadavek na rozsah dokumentovaných organizací zcela na organizaci samotné.
Jakým způsobem můžeme vytvořit, implementovat, řídit a udržovat procesy potřebné k plnění požadavků na EMS si ukážeme na následujícím příkladu způsobu návrhu procesu včetně provozních kritérií:
Návrh procesu: Provoz manipulačních vozíků
Požadavky na EMS, kterých se tento proces týká:
-
emise do ovzduší (spaliny u motorových vozíků)
-
emise do půdy (úkapy při neshodném technickém stavu)
-
vznik nebezpečného odpadu z údržby
-
spotřeba chemických látek (směsí) při provozu a údržbě
-
spotřeba pohonných hmot (tedy energie) z provozu
Platí pravidlo: vozík ve špatném stavu, špatná logistika a/nebo nekompetentní řidič vedou k negativnímu dopadu (nejen) na životní prostředí.
Jak tomu zamezit?
Vytvořit, implementovat, řídit a udržovat proces potřebný k plnění požadavků na EMS.
Účel procesu: Provoz, údržba a opravy motorových vozíků (MV).
Forma specifikace (tzn. vlastní návrh procesu potřebného z hlediska logistiky, která patří do rozsahu EMS, včetně průběhu, odpovědností a pravomocí): Vytvoření pravidel formou "Směrnice pro Provoz manipulačních vozíků".
Opatření, která jsou jeho součástí:
-
Kvalifikace obsluhy (průkaz řidiče);
-
Stanovení předpisu pro obsluhu, údržbu a opravy MV;
-
Seznámení s tímto předpisem příslušné pracovníky;
-
Stanovení plánu kontrol (denní kontroly, technické kontroly 1x za 12 měsíců);
-
Stanovení předpisu pro provoz (např. nepřetěžovat, což vede mj. k nadbytečné spotřebě pohonných hmot);
-
Plánovaná údržba (podle pokynů výrobce uvedených v návodu k používání).
Provozní kritéria:
Řízení podle těchto kritérií:
Kontrola:
Monitoring:
Vytvořením podobné směrnice můžeme navrhnout, implementovat, řídit a udržovat proces potřebný k plnění požadavků na EMS v nejrůznějších oblastech.
Další částí požadavků nové normy je:
Pokud se týká environmentálních aspektů, závazných povinností (dříve požadavků právních a jiných předpisů) a environmentálních cílů, realizovat opatření jsme zvyklí prostřednictvím např. návrhu opatření na základě registru environmentálních aspektů, registru právních požadavků, vytvářením cílů a programů EMS. Na tomto mechanismu (pokud dobře funguje) nemusíme nic podstatného měnit. Nově ale musíme zvážit způsob opatření, které vyplynou z analýzy rizik (viz komentář k čl. 6.1 Opatření pro řešení rizik a příležitostí). Tato část je (stejně jako v ISO 9001) nová.
Příklad způsobu návrhu opatření pro řešení rizik a příležitostí v EMS:
Nejprve je třeba s využitím vhodné metodiky zpracovat analýzu rizik (viz čl. 6.1). Výsledkem je Tabulka (registr) rizik s vyhodnocením míry rizika. Pro rizika s mírou vyšší než je námi stanovená mez je pak třeba naplánovat vhodná opatření, realizovat je, zkontrolovat účinnost a vyhodnotit – viz následující příklad rizik a opatření.
Příklad:
Část Registru environmentálních rizik a příležitostí
Pozn.: tabulka není příkladem pro vlastní analýzu rizik, která je obsahem komentáře ke čl. 6.1.
Tímto odstavcem také původní článek 4.4.6 končí. Další odstavce v novém čl. 8.1 (viz komentář dále) jsou zcela nebo zčásti nové, a organizace je tedy nyní musí navíc v rámci řízení provozu implementovat. Týkají se následujících třech významných oblastí:
První nová část se týká tzv. managementu změn:
Organizace musí:
-
řídit plánované změny,
-
přezkoumávat následky nezamýšlených změn,
-
podle potřeby přijímat opatření pro zmírňování všech nepříznivých účinků.
Pozn.: management změny je významnější součástí jak nové ISO 9001, tak nové ISO 14001. Nová ISO 9001 má dokonce k této problematice vytvořeny dva samostatné odstavce 6.3 a 8.5.6.
Nová ISO 14001 zahrnuje management změn do řízení provozu, ale smysl uvedeného ustanovení je stejný. Tam, kde organizace určuje potřebu změny v systému environmentálního managementu, měla by jí provádět plánovaným a systematickým způsobem, tedy řídit plánovanou změnu.
Organizace by měla v této souvislosti zvažovat zejména následující záležitosti:
-
účel změny a všechny možné následky,
-
integritu systému environmentálního managementu včetně případné změny analýzy rizik, registru environmentálních aspektů, závazných povinností, opatření pro řízení provozu apod.,
-
dostupnost zdrojů,
-
nutné rozdělení nebo přerozdělení odpovědností a pravomocí.
Příklady způsobů řízení plánované změny:
-
projednání změn na poradě vedení se stanovením termínů, úkolů, odpovědností atd.;
-
management projektu s využitím návodu dle ČSN ISO 10006 ed.2.;
-
vytvoření postupu (pracovní instrukce) pro management změnového řízení pro různé druhy změn (viz např. nástin části směrnice pro management nových projektů v komentáři k čl. 7.4 normy).
Pokud se týká nezamýšlených změn, znamená to řídit i změny, které sice firma neplánovala, ale z nějakého důvodu nastaly a je potřeba je zahrnout do EMS tak, aby negativně neovlivnily chod firmy a v konečném výsledku shodu s požadavky. Může se jednat např. o neplánovanou změnu na pozici klíčového zaměstnance, změnu vyplývající s novely nějakého právního předpisu, či změnu z důvodů závady na infrastruktuře apod.
Příklad způsobu řízení nezamýšlené změny: