Způsob provádění inspekcí se postupně mění, ale dalšímu vývoji brání tradiční způsob myšlení.
Pro potřeby inspekcí v ropném a plynárenském průmyslu existuje bohatá nabídka postupů, která je připravena zachytit závady a poruchy, dříve než tyto defekty ohrozí bezpečnost a provoz. Přesto může být provádění inspekcí nákladné, časově náročné a v mnoha případech neefektivní.
Co máme na mysli, když se řekne „neefektivní“? Vezměme si jako příklad zkoušku se zaměřením na důlkovou korozi. Při kontrole potrubí na výskyt důlkové koroze lze na základě znalostí o materiálu, provozu kapalin a vzhledem k dalším faktorům soudit, že důlková koroze se bude vyskytovat v určitých oblastech. Podle toho se postupuje při cíleně zaměřených inspekcích. Pokud se však inspekce vrátí s nulovým výsledkem, můžeme si být skutečně jisti, že tento výsledek odráží celkový stav potrubí a že riziko bylo účinně řízeno?
Bez stoprocentního záběru inspekce by nedostatek závad a selhání v kontrolních režimech mohl nastat jen díky štěstí. Nicméně i když kompletní, 100% kontrola pravděpodobně přinese konečnou jistotu, jedná se o časově náročný a nákladný přístup, který je schopno provést jen málo provozovatelů vzhledem k jednotlivým hrozbám. Není to však již jediná možnost řešení.
Zatímco metody inspekce založené na riziku (RBI) umožňují do jisté míry zaměřit úsilí na inspekci, s nástupem digitalizace jsou k dispozici inteligentnější a účinnější přístupy, což mění způsob, jakým se z prováděných inspekcí získává přidaná hodnota.
S použitím tradičních metod získávají správci aktiv z inspekcí přidanou hodnotu pouze tehdy, když identifikují závadu nebo poruchu, proto se z mnohých inspekcí nevrací žádná přidaná hodnota. S konceptem řízení integrity aktiv, jenž je založen na datech, přinášejí všechny výsledky inspekcí určitou návratnost.
NahoruHodnota dat
Většina provozovatelů je obeznámena s přínosem statistické analýzy tradičních inspekčních dat, která slouží jako podklad pro plánování integrity aktiv. Nejnovější verze tohoto konceptu jde ještě o krok dál; srovnává klíčová data v reálném čase (nebo téměř v reálném čase) ze stávajících provozních zdrojů, jako jsou procesní parametry (teplota, tlak a další parametry), a vytváří tak model degradace aktiv provozovatele.
Vytvořený prediktivní plán řízení integrity je založen na inspekcích řízených událostmi, přičemž inspekce jsou primárně motivovány měnícími se procesními nebo environmentálními podmínkami, například scénáři, které mohou indikovat zrychlenou korozi, ztrátu tloušťky stěny, degradaci nebo únavové problémy.
Každá provedená inspekce pomáhá ověřit předpoklady modelu o degradaci každého aktiva a doplňuje chybějící údaje, čímž vytváří robustnější model a metodiku, podle níž se provádějí inspekční činnosti v oblasti integrity.
Provozovatelé mohou s jistotou zaměřit své zdroje na oblasti, kde měnící se provozní podmínky vyžadují ověření v reálných situacích, aby se zajistilo, že rizika zůstanou nadále pochopena a že každá snaha inspekce přinese přidanou hodnotu. Zatímco při použití datového modelu většina provozovatelů vynaloží podobné úsilí na inspekce, model průběžně ověřuje potřebu těchto inspekcí a zároveň výrazně zvyšuje i jejich návratnost. Také u aktiv, jejichž životnost se blíží ke konci, to přináší určité výhody. Podle neoficiálních informací provozovatelé, kteří používají datový model AIDA společnosti IMRANDD, odhadují typickou návratnost investic za méně než rok a úsporu nákladů v řádu týdnů nebo měsíců.
Tento…
