Třetí vydání směrnice ČSN EN ISO 19011:2019 - Kapitola 7 - "Kompetence a hodnocení auditorů"

2.2.123.10

Třetí vydání směrnice ČSN EN ISO 19011:2019 - Kapitola 7 – "Kompetence a hodnocení auditorů"

Ing. Monika Becková

 NahoruKapitola 7 – "Kompetence a hodnocení auditorů"

Následující část Směrnice se týká, jak už název napovídá, odborné způsobilosti auditorů, kteří mají provádět audit první, druhou, nebo třetí stranou. Obsahuje návod pro stanovování vhodných kompetencí a pro hodnocení auditorů (včetně jejich výkonnosti) před zahájením činnosti i v jejich průběhu.

Kapitola má šest odstavců, což je stejný počet jako dosud. Mírně upravené jsou některé jejich názvy a jednotlivá dílčí ustanovení. Místo termínů "znalosti a dovednosti" (v angl. "auditor knowledge") se např. uplatňuje termín "kompetence" (v angl. "auditor competence"). Ve svém souhrnu zahrnuje sedmá (a poslední) kapitola Směrnice následující oblasti:

• jaké má mít auditor kompetence;

• kritéria, podle nichž má být kompetence auditora hodnocena;

• metody hodnocení auditora;

• vlastní hodnocení auditora;

• návod pro zlepšování kompetencí auditora.

Důležitou změnou je zde zrušení příloh "A" a "B" v původní podobě (pozn.: příloha A podávala návod a příklady znalostí a dovedností auditorů v určitých oborech; takové příklady nyní v příloze nejsou, doporučení týkající se kompetencí včetně všech souvisejících aspektů jsou nyní pouze součástí vlastního textu kapitoly 7). Jediná nynější příloha zohledňuje auditování některých aspektů systémů managementu a použitelných metod.

Srovnání kap. 7 obou směrnic ukazuje následující tabulka:

Jak je vidět ze srovnávací tabulky, struktura Směrnice se v tomto ohledu nezměnila. Stejný zůstal i základ, ze kterého vycházejí požadavky na odbornou způsobilost (kompetenci) auditorů. Připomeňme si, že požadavky vyplývají z:

• vlastních ustanovení kriteriálních norem, ať už je to např. ISO 9001, ISO 14001, ISO 45001 či dalších;

• návodu ve směrnici ČSN EN ISO 19011:2019 – "Směrnice pro auditování systémů managementu" - kapitola 7, Kompetence a hodnocení auditorů, z nějž organizace vychází při specifikaci vlastních interních požadavků;

• z vnitřních předpisů organizace;

• z dalších případných relevantních norem (např. norem řady ISO/IEC 17021 pro certifikační orány).

ISO 9001, ISO 14001 a další normy pro systémy managementu stanovují v této souvislosti pouze požadavek "vybírat auditory a provádět audity tak, aby byla zajištěna objektivita a nestrannost procesu auditu", s odkazem na návod ve Směrnici ISO 19011. Ani jedna z výše uvedených norem nestanovuje požadavek na jakékoli osvědčení nebo certifikát.

Co nám tedy ve stručnosti o kompetencích auditorů říkají jednotlivé části kapitoly 7 a jaké jsou jejich úpravy?

 Nahoru7.1 Obecně

Tento úvodní odstavec je BEZ PODSTATNÝCH ZMĚN. Je zde vysvětlen význam a smysl celé kapitoly. Dle něj obsahuje kapitola 7 návod pro zajištění kompetencí osob zapojených do provádění auditu, což zahrnuje 4 následující kroky:

1. Určení potřebných kompetencí
2. Stanovení kritérií pro hodnocení, zda konkrétní osoba tyto kompetence splňuje
3. Výběr metod hodnocení, které použijeme
4. Vlastní provedení hodnocení

Tyto čtyři kroky použijeme jako základ pro:

• Posouzení kompetencí konkrétní osoby

• Výběr členů týmu auditorů

• Periodické hodnocení výkonnosti

Celá problematika hodnocení se týká zejména těchto osob:

• Auditorů

• Vedoucích týmu auditorů

• Osoby řídící program auditů ("manažera kvality")

Nejpodstatnější změnou kapitoly 7 obecně je už dříve avizované rozšíření mimo ISO 9001 a ISO 14001 i na další systémy managementu, tedy její zobecnění.

 Nahoru7.2 Určování kompetencí auditorů

Následující úsek začíná (stejně jako dříve) obecnými zásadami.

7.2.1 Obecně:

Dřívější verze používala termíny "znalosti a dovednosti", které jsou nahrazeny obecnějším výrazem "kompetence". Při určování potřebných kompetencí má organizace zvážit řadu aspektů, které byly rozšířeny a k nimž nyní patří:

• Velikost, povaha, složitost, výrobky, služby a procesy auditovaného;

• Metody auditování (NOVĚ DOPLNĚNO);

• Obory systémů managementu;

• Procesy systémů managementu;

• Typy a úrovně rizik a příležitostí řešených v systému managementu (NOVĚ DOPLNĚNO);

• Cíle a rozsah ročního programu;

• Nejistoty jejich splnění;

• Další požadavky včetně požadavků relevantních zainteresovaných stran.

Proč jsou důležitým aspektem pro kompetence metody auditování?

• Protože ne každý ovládá stejné metody podobně (pokud má být např. použita metoda auditování s využitím vzdáleného přístupu, je potřeba umět ovládat příslušnou techniku/technologii).

Proč jsou důležitým aspektem pro kompetence typy a úrovně rizik a příležitostí řešených v systému managementu?

• Protože auditor má být schopen pochopit typy a míry rizik a příležitostí včetně metodiky jejich hodnocení v příslušném oboru.

Určování kompetencí auditorů ve smyslu nové Směrnice ISO 19011 představuje 4 segmenty:

1. Potřebné a vhodné osobní chování (viz čl. 7.2.2)
2. Potřebné znalosti a dovednosti (viz čl. 7.2.3)
3. Proces získávání kompetencí auditora (viz čl. 7.2.4)
4. Proces získávání kompetencí vedoucí týmu (viz čl. 7.2.5)

Systém 4 x 4:

V souhrnu tedy máme 4 kroky vedoucí ke stanovení potřebných kompetencí jednotlivých osob (viz kap. 7.1) a 4 segmenty, z nichž jsou ony kompetence složeny (viz kap. 7.2 a zejména další komentář k odst. 7.2.2 až 7.2.5).

7.2.2 Osobní chování:

Tato pasáž je BEZ PODSTATNÝCH ZMĚN (POUZE ÚPRAVA FOMULACÍ). Auditoři mají mít potřebné vlastnosti (dříve "nezbytné kvality"), aby mohli jednat dle principů uvedených v kapitole 4. Celkem nová Směrnice obsahuje 13 aspektů osobního chování (počet se nezměnil). Auditor má jednat profesionálně, což zahrnuje následující faktory (kromě menších změn formulací některých faktorů BEZE ZMĚNY):

• Etika;

• Otevřenost k jiným úhlům pohledu;

• Diplomatičnost;

• Všímavost;

• Vnímavost;

• Přizpůsobivost;

• Vytrvalost;

• Rozhodnost;

• Samostatnost;

• Statečnost;

• Otevřenost ke zlepšování;

• Ohleduplnost;

• Schopnost spolupráce.

Ne vždy jsou všechny osobní vlastnosti příslušného auditora ve shodě s výše uvedeným očekávaným osobním chováním. Je také poněkud problematické stanovit takové způsoby hodnocení, které by umožnily osobní chování auditora v předstihu správně identifikovat. Mnohem častěji jde o výběr auditorů instinktivní, a teprve praxe ukáže, zda byl instinkt správný. V každém případě by měly být alespoň základní požadavky na vhodné osobní chování auditorů součástí stanovených kritérií.

7.2.3 Znalosti a dovednosti:

Tato pasáž je také BEZ PODSTATNÝCH ZMĚN (došlo POUZE K ÚPRAVĚ FOMULACÍ).

Auditoři mají mít kompetence:

• Nezbytné pro dosažení cílů auditu (tj. dostatečné znalosti procesů a metod auditování – vědět, "jak na to");

• Potřebné v daném oboru a odvětví, která mají auditovat (tj. odborné znalosti – vědět "o co jde" v daném oboru).

Kapitola se dále člení na následující (opět čtyři) segmenty:

1. Obecné znalosti a dovednosti (týká se jednotlivých auditorů)
2. Kompetence specifické pro obor a odvětví (týká se týmu auditorů)
3. Obecné kompetence vedoucího týmu
4. Znalosti a dovednosti pro auditování více oborů

Rozčlenění potřebných znalostí do těchto oblastí znázorňuje následující obrázek:

Viz následující komentář, který souhrnně popisuje odst. 7.2.3.2 až 7.2.3.5 Směrnice:

Co zahrnují…