Analýza dvojí významnosti v ESG reportingu: praktický a stručný návod pro malé a střední podniky

2.2.185

Analýza dvojí významnosti v ESG reportingu: praktický a stručný návod pro malé a střední podniky

Ing. Pavla Blackmore

Malé a střední podniky (MSP) v Česku čelí rostoucímu tlaku na transparentní vykazování udržitelnosti podle směrnice CSRD a standardů ESRS (European Sustainability Reporting Standards). I když povinný ESG reporting pro většinu MSP začíná až v roce 2026, dobrovolné vykazování již v prosinci 2025 může přinést možnost otestovat si nastavení procesů, reportingu a interní komunikaci. Také to znamená konkurenční výhodu, lepší přístup k financím a důvěru stakeholderů. Klíčovým krokem je analýza dvojí významnosti (double materiality assessment), která pomáhá identifikovat nejdůležitější environmentální, sociální a správní (ESG) témata. Tento článek vám nabízí praktický návod, jak provést analýzu podle ESRS, ilustrovaný příklady z českých firem v automotive, zdravotnictví a potravinářství

Co je analýza dvojí významnosti?

Analýza dvojí významnosti podle ESRS (kapitola 3.4, ESRS 1) kombinuje dvě perspektivy: dopadovou materialitu (jak firma ovlivňuje životní prostředí a společnost) a finanční materialitu (jak faktory udržitelnosti ovlivňují finanční výkonnost firmy). Výsledkem je seznam prioritních ESG témat, která firma musí vykazovat. Pro MSP je tento proces zjednodušen díky dobrovolným standardům VSME (Voluntary SME Standards), které kladou důraz na klíčové stakeholdery (např. odběratele, banky) a zohledňují omezené zdroje.

 Nahoru Postup analýzy dvojí významnosti pro MSP

1. Zmapování činností a stakeholderů

Cílem je získat přehled o vašich aktivitách, hodnotovém řetězci a klíčových stakeholderech.

Jak na to?

Identifikujte hlavní činnosti firmy: Popište klíčové procesy. Například:

1. Automotive organizace vyrábí díly pro OEM (nákup, výroba, logistika).
2. Potravinářský podnik zpracovává suroviny (sklizeň, balení, distribuce).
3. Zdravotnické zařízení poskytuje péči pacientům (diagnostika, hospitalizace).

Mapujte hodnotový řetězec: Zahrňte dodavatele (např. suroviny, energie), odběratele (např. distributoři, koneční zákazníci) a další partnery (např. logistické firmy).

Určete stakeholdery: Zohledněte zaměstnance, zákazníky, banky, místní komunity, regulační orgány nebo investory.

Nástroje: Vytvořte jednoduchou tabulku nebo diagram hodnotového řetězce. Pro inspiraci použijte šablony z ESRS (např. ESRS 1, příloha B).

Příklad: Potravinářský podnik mapuje pěstování surovin (dodavatelé), zpracování (výroba), balení (odpady) a distribuci (logistika). Mezi stakeholdery patří farmáři, supermarkety, zaměstnanci a místní úřady.

Vyzkoušený postup: Zapojte zaměstnance z různých oddělení (např. výroba, nákup, HR), aby poskytli komplexní pohled.

2. Identifikace dopadů a rizik

Cílem je určit environmentální, sociální a správní dopady vašich činností a finanční rizika spojená s udržitelností.

Jak na to?

Environmentální dopady (E1–E5): Zvažte emise CO2 (E1), spotřebu vody (E3), odpady (E5) nebo dopady na biodiverzitu (E4). Například firma v automotive produkuje emise při výrobě, potravinářský podnik generuje potravinový odpad.

Sociální dopady (S1–S4): Zohledněte pracovní podmínky (S1), rovnost (S2) nebo dopady na místní komunity (S4). Například zdravotnické zařízení může mít sociální dopad na zdraví pacientů.

Správní dopady (G1): Zaměřte se na etiku, transparentnost nebo prevenci korupce. Například MSP může čelit riziku neetického chování v dodavatelském řetězci.

Finanční rizika a příležitosti: Identifikujte regulace (např. uhlíková daň), změny trhu (poptávka po udržitelných produktech) nebo fyzická rizika (např. povodně).

Nástroje: Použijte seznam témat z ESRS jako checklist (E1–E5, S1–S4, G1). Proveďte brainstorming s týmem nebo konzultujte se stakeholdery (např. dotazníky pro zaměstnance).

Příklad: Automotive firma dentifikuje emise CO2 z výroby (E1), pracovní bezpečnost ve výrobě (S1) a riziko pokut za nesplnění emisních norem (finanční riziko).

Vyzkoušený postup: Začněte s 5–10 hlavními dopady a riziky, abyste se vyhnuli přílišné složitosti.

3. Hodnocení významnosti

Cílem je posoudit závažnost dopadů a finanční dopady rizik/příležitostí a určit, která témata jsou významná.

Jak na to?

Dopadová materialita: Ohodnoťte dopady podle tří kritérií:

1. Závažnost: Rozsah dopadu (např. emise CO2 ovlivňují klima globálně).
2. Pravděpodobnost: Jak často se dopad projevuje (např. časté nehody zaměstnanců).
3. Neodstranitelnost: Jak těžké je dopad zmírnit (např. znečištění vody je obtížně reverzibilní).

Finanční materialita: Posuďte rizika a příležitosti podle finančního dopadu (např. pokuta za emise, ztráta zákazníků kvůli neetickým praktikám).

Prahové hodnoty: Stanovte jasná kritéria, například:

1. Dopad je významný, pokud ovlivňuje >10 % zaměstnanců nebo způsobuje škody >50 000 Kč ročně.
2. Finanční riziko je významné, pokud přesahuje 100 000 Kč ročně.

• Nástroje: Vytvořte matici významnosti (os X: dopadová materialita, osa Y: finanční materialita). Skóre dopadů a rizik (např. 1–5) a vyhodnoťte, která témata překračují prahovou hodnotu.

Příklad: Potravinářský podnik ohodnotí potravinový odpad (E5) jako vysoce závažný (velké množství odpadu) a pravděpodobný (denní výskyt), s finančním…