dnes je 14.12.2024

Input:

ČSN EN 1218-3+A1:2010 - Bezpečnost dřevozpracujících strojů - čepovací stroje - část 3

13.4.2011, , Zdroj: Verlag Dashöfer

6.4.2.6.15.2 ČSN EN 1218-3+A1:2010 – Bezpečnost dřevozpracujících strojů – čepovací stroje – část 3

Dr. Ing. Rostislav Suchánek a kolektiv autorů

LOGO FIRMY

Sídlo firmy

Název zařízení

provedení …………….

___________________________________________________

OVĚŘENÍ SHODY

provedení strojního zařízení s požadavky

ČSN EN 1218-3+A1:2010

Bezpečnost dřevozpracujících strojů – Čepovací stroje –

Část 3 : Čepovací stroje s ručně posuvným stolem pro řezání konstrukčního stavebního dřeva

 

Požadavky
Podle ČSN EN 1218-3+A1:2010 (Třídící znak 49 6124) 
Požadavky
splněny?
 
  ano  ne  irel. 
Změny proti předchozím normám

Tato norma obsahuje zapracovanou změnu A1 schválenou CEN 2009-05- 21. Změny či doplněné a upravené články jsou v textu vyznačeny značkami . Vypuštěný text je zobrazen takto vypuštěný text , opravený nebo nový text je zobrazen vloženým textem mezi obě značky. Norma obsahuje i nové znění přílohy ZA a přílohy ZB. 
     
       
1 Předmět normy

Tento dokument se zabývá významnými nebezpečími, nebezpečnými situacemi a událostmi, které jsou uvedeny v kapitole 4, které jsou relevantní u čepovacích strojů s ručně posuvným stolem pro řezání konstrukčního stavebního dřeva, dále uváděných jako „stroje“.

Tato evropská norma neplatí pro:
  • stroje, u nichž je čep zhotovován frézovacími nástroji;

  • stroje, u nichž má vřeteno nástroje vyšší frekvenci otáčení *) než 6 000 min-1;

  • stroje, u nichž je řezání prováděno na obou koncích obrobku během jednoho cyklu;

  • kombinované stroje používané pro čepování (viz EN 940:2008);

  • čepovací zařízení svislé stolní frézky (viz EN 848-1:2007).

vypuštěný text

Tato evropská norma se nezabývá nebezpečími týkajícími se elektromagnetické kompatibility (EMC) u číslicově řízených strojů řízených počítačem (CNC).

Tato evropská norma platí především pro stroje, které jsou vyrobeny po datu vydání této evropské normy. 
     
3 Termíny a definice

Pro účely této evropské normy platí následující termíny a definice: 
     
3.1 Termíny

Hlavní části stroje a jeho terminologie jsou uvedeny v obrázku 1: 
     
Obrázek 1 – Terminologie Legenda
1 hlavní pilový kotouč
2 vodorovné pilové kotouče
3 svislé pilové kotouče
4 ovládače
5 vedení posuvného stolu
6 posuvný stůl
7 upínací zařízení obrobku

POZNÁMKA Obrázek je určen pouze pro ilustraci termínů. Pro zjednodušení nejsou uvedeny všechny nezbytné ochranné kryty. 
     
3.2 Definice

3.2.1 čepovací stroj s ručně posuvným stolem pro řezání konstrukčního stavebního dřeva *) (hand fed tenoning machine with sliding table for cutting structural timbers) stroj, konstruovaný pro zhotovování řezů, pro spojování konstrukčního stavebního dřeva, na jednom konci obrobku během jednoho cyklu; řezy jsou prováděny pomocí pilového kotouče (pilových kotoučů), který je instalován na jednom nebo více vřetenech (viz obrázek 1)

3.2.2 řezy pro spojování konstrukčního stavebního dřeva (cuts for jointing structural timber) obrobené výstupky včetně čepů na konci obrobku pro umožnění spojení obrobků (viz obrázek 2) 
     
Obrázek 2 – Příklady řezů pro spojování konstrukčního stavebního dřeva        
3.2.3 ruční posuv (hand feed) ruční držení a/nebo vedení obrobku (nebo prvku stroje spojeného s nástrojem); ruční posuv zahrnuje používání ručně ovládaného vozíku, na který je obrobek ručně ukládán nebo upínán (a také používání demontovatelného přídavného strojního posouvacího zařízení)

POZNÁMKA Slova v závorkách neplatí pro stroj zahrnutý touto evropskou normou.

3.2.4 vymrštění (ejection) neočekávaný pohyb obrobku, jeho částí nebo částí stroje ze stroje během obrábění

3.2.5 doba rozběhu (run-up time) doba, která uplyne od aktivace ovládacího zařízení pro spouštění až do dosažení určené frekvence otáčení vřetena

3.2.6 doba doběhu (run-down time) doba, která uplyne od aktivace ovládacího zařízení pro zastavení do úplného zastavení vřetena

3.2.7 přemístitelný stroj; mobilní stroj (displacement machine) stroj umístěný na podlaze, který je při používání stacionární a je vybaven zařízením, obvykle koly, která dovolují jeho pohyb mezi pracovními místy

3.2.8 řezání proti směru posuvu; nesousledné řezání (cutting against the fed) řezání, kde není vzájemný smysl otáčení pilového kotouče a směr posuvu obrobku shodný, jak je ilustrováno v obrázku 3

Obrázek 3 – Smysl otáčení nástroje ve vztahu k posuvu obrobku při nesousledném řezání Legenda
1 pevný pilový kotouč (neposouvá se)
2 pilový kotouč (posouvá se)
3 obrobek (posouvá se)
4 obrobek (neposouvá se)
5 směr posuvu 
     
3.2.9 řezání ve směru posuvu; sousledné řezání (climb cutting) řezání, kde je vzájemný smysl otáčení pilového kotouče a směr posuvu obrobku shodný, jak je ilustrováno v obrázku 4

Obrázek 4 – Smysl otáčení nástroje ve vztahu k posuvu obrobku při sousledném řezání Legenda
1 pevný pilový kotouč (neposouvá se)
2 pilový kotouč (posouvá se)
3 obrobek (posouvá se)
4 pevný obrobek (neposouvá se)
5 směr posuvu 
     
3.2.10 pohon stroje (machine actuator) silový mechanismus uskutečňující chod stroje

3.2.11 informace od dodavatele (information from the supplier) prohlášení, prodejní literatura, prospekty nebo jiné dokumenty, kde výrobce (dodavatel) deklaruje buď vlastnosti materiálu nebo výrobku nebo jejich shodu s příslušnou normou 
     
4 Seznam významných nebezpečí

Tato kapitola obsahuje významná nebezpečí, nebezpečné situace a události (viz EN 1050:1996 *) ), pokud jsou zahrnuty v tomto dokumentu, identifikované posouzením rizika jako významné pro stroje definované v předmětu normy a které vyžadují činnost k vyloučení nebo snížení rizika. Tento dokument se zabývá významnými nebezpečími stanovením bezpečnostních požadavků a/nebo opatření nebo odkazem na relevantní normy.

Tato nebezpečí jsou uvedena v tabulce 1 podle přílohy A v EN 1050:1996. 
     
Tabulka 1 – Seznam významných nebezpečí
Číslo  Nebezpečí, nebezpečné situace
a nebezpečné události
 
EN ISO 12100  Relevantní
článek
tohoto dokumentu
 
Část 1:2003  Část 2:2003 
1  Mechanická nebezpečí týkající se
– způsobená částmi stroje nebo materiály například: 
a) tvarem;  4.2  4.2.1, 4.2.2, 5  5.2.2, 5.2.3, 5.2.5, 5.2.7, 5.2.8 
b) vzájemnou polohou;  5.1.2, 5.1.5, 5.1.6, 5.2.5, 5.2.7, 5.2.8 
c) hmotností a stabilitou (potenciální energie prvků, které se mohou pohybovat účinkem gravitace);  5.2.5 
e) mechanickou pevností;  5.2. 
– nahromaděním potenciální energie, např.: 
f) u elastických prvků (pružin), nebo  4.2  4.10, 5.5.4  5.2.7 
g) v kapalinách nebo plynech pod tlakem  4.2  4.10, 5.5.4  5.3.7, 5.3.8 
1.1  Nebezpečí stlačení  4.2.1    5.2.1, 5.2.7, 5.2.8 
1.2  Nebezpečí střihu  5.2.7, 5.2.8 
1.3  Nebezpečí pořezání nebo uříznutí  5.2.2, 5.2.3, 5.2.4, 5.2.7, 5.2.8 
1.4  Nebezpečí navinutí  5.2.3, 5.2.4, 5.2.6, 5.2.7 
1.5  Nebezpečí vtažení nebo zachycení  5.2.7, 5.2.8 
1.9  Nebezpečí výronu vysokotlakého média nebo vymrštění  5.3.7, 5.3.8 
2  Elektrická nebezpečí způsobená: 
2.1  dotykem osob s živými částmi (přímý dotyk)  4.3  4.9, 5.5.4  5.3.4, 5.3.16, 5.3.17 
2.2  dotykem osob s částmi, které se staly živými vlivem vadných podmínek (nepřímý dotyk)  4.3  4.9  5.3.4, 5.3.16, 5.3.17 
4  Nebezpečí vytvářená hlukem vedoucí například: 
4.1  ke ztrátě sluchu (hluchotě), k ostatním fyziologickým poškozením zdraví (např. ztráta rovnováhy, vědomí)  4.5  4.2.2, 5  5.3.2 
4.2  k rušení řečové komunikace, akustických signálů  5.3.2 
6  Nebezpečí vytvářená zářením zvláště: 
6.5  lasery      4.7 5.3.13, 6.3 
7  Nebezpečí vytvářená materiály a látkami (a jejich součástmi) zpracovávanými nebo používanými u strojního zařízení: 
7.1  nebezpečí kontaktu se škodlivými kapalinami a prachy nebo jejich vdechnutí  4.8  4.3b, 4.4  5.3.3 
7.2  nebezpečí požáru  4.8  4.4  5.3.1, 5.3.3, 6.3 
8  Nebezpečí vytvářená zanedbáním ergonomických zásad při konstrukci strojního zařízení týkající se: 
8.1  nevhodné pracovní polohy nebo nadměrné tělesné námahy  4.9  4.7, 4.8.2, 4.11.12, 5.5.5 5.5.6  5.1.2, 6.3 
8.2  nedostatků s ohledem k anatomii rukou/horních končetin nebo nohou/dolních končetin  4.9  4.8.3  5.1.2, 6.3 
8.3  nepoužívání osobních ochranných prostředků    4.8.7  6.3 
8.4  místního osvětlení    4.8.6  6.3 
8.6  chybného jednání člověka, chování člověka    4.8, 4.11.8 4.11.10, 5.5.2, 6  6.3 
8.7  konstrukce, umístění nebo identifikace ručních ovládačů    4.8.7, 4.11.8  5.1.2 
8.8  konstrukce nebo umístění vizuálních zobrazovacích jednotek    4.8.8, 6.2  5.1.2 
10  Neočekávané spuštění, neočekávané přejetí/překročení rychlosti (nebo jakékoliv podobné selhání) vyvolané: 
10.1  poruchou/selháním ovládacího systému    4.11, 5.5.4  5.1.1 
10.2  obnovením dodávky energie po jejím přerušení  4.9  4.11.4  5.1.6, 5.2.5 
10.3  vnějšími vlivy na elektrická zařízení  4.11.11  5.1.1, 5.3.4, 5.3.12 
10.6  chybou obsluhy (vlivem nesouladu strojního zařízení s vlastnostmi a schopnostmi člověka, viz 8.6)  4.8, 4.11.8, 4.11.10, 5.5.2, 6  5.1.1, 5.3.5, 6.3 
11  Nemožnost zastavení stroje v nejvhodnějších podmínkách    4.11.1, 4.11.3, 5.5.2  5.1.2, 5.1.4, 5.1.5 
13  Porucha dodávky energie    4.11.1, 4.11.4  5.1.6 
14  Porucha ovládacího obvodu    4.11, 5.5.4  5.1.1 
15  Chybná instalace  4.9  4.7, 6.5  5.2.3, 6.3 
16  Roztržení během provozu  4.2.2  4.3  5.2.2 
17  Pád nebo vymrštění předmětů nebo vystříknutí kapalin  4.2.2  4.3, 4.10  5.2.2, 5.2.3, 5.2.5, 5.2.6, 5.2.8, 5.3.16 
18  Ztráta stability/převrácení strojního zařízení  4.2.2  5.2.6  5.2.1 
 
5 Bezpečnostní požadavky a/nebo opatření

Návod ke snižování rizika konstrukcí viz 4.1 v EN ISO 12100-2:2003, a dále. 
     
5.1 Ovládání       
5.1.1 Bezpečnost a spolehlivost ovládacích systémů

Pro účely této evropské normy ovládací systém související s bezpečností znamená systém, zahrnující vše od počátečního ručního ovládání nebo detektoru polohy až ke vstupu konečného pohonu nebo prvku, např. motoru. Bezpečnostní části ovládacích systémů tohoto stroje (viz EN ISO 13849-1:2008) jsou části pro:
– spouštění (viz 5.1.3);
– normální zastavení (viz 5.1.4);
– nouzové zastavení (viz 5.1.5);
– brzdicí systém (viz 5.2.4);
– blokování (viz 5.2.7);
– blokování s jištěním ochranného krytu (viz 5.2.7);
– strojní upínací zařízení (je-li k dispozici) (viz 5.2.8).

Pokud není v této evropské normě stanoveno jinak, musí být tyto ovládací systémy navrženy a vyrobeny minimálně podle kategorie 1, jak je definována v EN ISO 13849-1:2008.

Pro účely této evropské normy „osvědčené součásti a zásady“ znamenají:
  1. elektrické součásti, pokud splňují příslušné normy včetně norem následujících:

    1. EN 60947-5-1:2004 (oddíl 3) pro ovládací spínače s pozitivním (nuceným) rozpojením, používané jako mechanicky ovládané detektory polohy pro ochranné kryty s blokováním a pro relé používaná v pomocných obvodech;

    2. EN 60947-4-1:2001 pro elektromechanické stykače a motorové spouštěče používané v hlavních obvodech;

    3. HD 22.1 S4:2002 pro pryžové kabely;

    4. HD 21.1 S4:2002 pro kabely izolované PVC, pokud jsou tyto kabely navíc chráněny proti mechanickému poškození polohou (např. uvnitř stojanů);

  2. zásady týkající se elektrických zařízení, pokud splňují první čtyři opatření uvedená v 9.4.2.1 v EN 60204-1:2006; obvody musí být buď kontaktně spojeny nebo jestliže jsou v bezpečnostních ovládacích systémech použity elektronické součásti, musí být tyto součásti v souladu s 9.4.2.2 (tj. zálohování s křížovou kontrolou) nebo 9.4.2.3 (tj. použití různých funkčních principů a různých typů součástí) v EN 60204-1:2006;

  3. mechanické součásti, pokud například pracují v pozitivním (nuceném) režimu, podle popisu uvedeném v 4.5 EN ISO 12100-2:2003;

  4. mechanicky ovládané detektory polohy ochranných krytů, pokud jsou ovládány pozitivním (nuceným) způsobem a jejich uspořádání/upevnění a konstrukce/montáž vačky je v souladu s požadavky 5.2 a 5.3 EN 1088:1995;

  5. blokovací zařízení s jištěním ochranného krytu, pokud splňují požadavky 5.2.7.1;

  6. pneumatické a hydraulické součásti a systémy, pokud splňují EN 983:1996 a EN 982:1996.

Jako výjimka mohou být zařízení časové prodlevy, používaná v kontaktně spojených bezpečnostních ovládacích obvodech, kategorie B podle požadavků EN ISO 13849-1:2008, pokud je zařízení časové prodlevy konstruováno alespoň pro jeden milion sepnutí.

Ověření: Kontrolou relevantních výkresů a/nebo obvodových schémat a prohlídkou na stroji. vypuštěný text

POZNÁMKA Pro vlastnosti součástí mohou být užitečné informace od dodavatele součásti. 
     
5.1.2 Umístění ovládačů

Hlavní ovládací zařízení stroje pro spuštění vřeten pily a normální zastavení musí být umístěna v místě zakládání, ve výšce mezi 600 mm a 1 700 mm nad podlahou.

Pro umístění ovládačů nouzového zastavení viz 5.1.5.

Ovládače pro každý motor pohonu pilového kotouče musí zahrnovat indikaci dodávky energie k motoru, např. světelnou signalizací nebo dvoupolohovým spínačem.

Ověření: Kontrolou relevantních výkresů a/nebo obvodových schémat, prohlídkou a relevantním funkčním přezkoušením na stroji. 
     
5.1.3 Spouštění

Viz 9.2.5.2 v EN 60204-1:2006 a dále:

Pro účely této evropské normy je dosaženo „ochranné polohy a funkčnosti všech ochranných zařízení“ blokováním popsaným v 5.2.7 a „provoz“ znamená otáčení jakéhokoliv vřetena pily.

Musí být možné spuštění každého motoru pohonu pilového kotouče samostatně.

Ověření: Kontrolou relevantních výkresů a/nebo obvodových schémat, prohlídkou a relevantním funkčním přezkoušením na stroji. 
     
5.1.4 Normální zastavení

Stroje musí být vybaveny ovládačem normálního zastavení, který zastaví, je-li uveden do činnosti, všechny pohony stroje a je-li zastavení dokončeno, přeruší energii k pohonům.

Pokud jsou „bezpečnostní a/nebo funkční“ požadavky stroje splněny zachováním přívodu energie k elektrické brzdě (je-li k dispozici) a/nebo strojnímu upínacímu zařízení (je-li k dispozici) až do úplného zastavení, musí být kategorie funkce zastavení (kategorie 0 nebo 1) v souladu s požadavky 9.2.2 v EN 60204-1:2006.

Tyto požadavky musí být splněny na úrovni ovládacích obvodů. Je-li použito zařízení časové prodlevy (časové relé), musí být doba prodlevy alespoň stejná jako je maximální doba doběhu. Doba prodlevy musí být buď stálá (fixní) nebo musí být zařízení pro nastavení časové prodlevy zaplombováno.

Pokud nouzové zastavení podle 5.1.5 splňuje také výše uvedené požadavky, může být nouzové zastavení považováno za ovládač splňující požadavky ovládače normálního zastavení.

Ověření: Kontrolou relevantních výkresů a/nebo obvodových schémat, prohlídkou a relevantním funkčním přezkoušením na stroji. 
     
5.1.5 Nouzové zastavení

Viz EN ISO 13850:2008 a dále:

Stroje musí být vybaveny ovládačem (ovládači) nouzového zastavení, který odpovídá požadavkům 9.2.5.4 a 10.7 EN 60204-1:2006. Požadavek 10.7.4 v EN 60204-1:2006 ale neplatí.

Ovládač (ovládače) nouzového zastavení musí být umístěn (umístěny) tak, aby byl (byly) v dosahu obsluhy v jakékoliv poloze posuvného stolu.

Pokud jsou „bezpečnostní a/nebo funkční“ požadavky stroje splněny zachováním přívodu energie k elektrické brzdě (je-li k dispozici) a/nebo strojnímu upínacímu zařízení (je-li k dispozici) až do úplného zastavení, musí být kategorie funkce zastavení (kategorie 0 nebo 1) v souladu s požadavky 9.2.2 v EN 60204-1:2006.

Ověření: Kontrolou relevantních výkresů a/nebo obvodových schémat, prohlídkou a relevantním funkčním přezkoušením na stroji. 
     
5.1.6 Porucha dodávky energie

U elektricky poháněných strojů musí být po přerušení přívodu energie a jejím opětovném obnovení zamezeno automatickému opětovnému spuštění podle 7.5 odstavce 1 a 3 v EN 60204-1:2006.

U strojů s pneumatickým upínáním obrobku musí být provedeno opatření k udržení upínacího tlaku v případě poruchy pneumatické energie. Pokud jsou ke splnění tohoto požadavku použity zpětné ventily, musí být připevněny k pracovním válcům.

Ověření: Kontrolou relevantních výkresů a/nebo obvodových schémat, prohlídkou a relevantním funkčním přezkoušením na stroji. 
     
5.1.7 Porucha ovládacích obvodů

Viz 5.1.1. 
     
5.2 Ochrana proti mechanickým nebezpečím       
5.2.1 Stabilita

Stroje musí být vybaveny prostředky k jejich upevnění k podlaze nebo jiné pevné konstrukci, např. otvory v rámu stroje (viz také 6.3).

Přemístitelné (mobilní) stroje musí splňovat požadavky přílohy A.

Přemístitelné (mobilní) stroje vybavené koly musí mít zařízení k zajištění stroje při řezání ve stabilní poloze, např. brzdy kol nebo zařízení ke zdvižení kol z podlahy.

POZNÁMKA Požadavky pro zkoušku stability přemístitelných (mobilních) strojů s koly, při jejich pohybu z místa na místo a při jejich používání, budou uváženy při první revizi této normy.

Ověření: Kontrolou relevantních výkresů, prohlídkou a relevantním funkčním přezkoušením na stroji. 
     
5.2.2 Riziko roztržení při provozu

Ochranné kryty pilového kotouče požadované v 5.2.7.1 musí být vyrobeny z materiálů s alespoň s následujícími vlastnostmi:
  1. z oceli s mezí pevnosti v tahu nejméně 350 N/mm2 a tloušťkou stěny alespoň 2 mm;

  2. z lehké slitiny s vlastnostmi podle požadavků tabulky 2;

    Tabulka 2 – Tloušťka a mez pevnosti v tahu lehkých slitin ochranného krytu pilového kotouče

    Mez pevnosti v tahu
    N/mm2 
    Minimální tloušťka
    mm 
    180 
    240 
    300 
  3. z polykarbonátů s tloušťkou stěny alespoň 5 mm nebo jiného plastu s takovou tloušťkou stěny, aby rázová pevnost byla stejná nebo lepší než polykarbonátu při tloušťce 5 mm;

  4. z litiny s mezí pevnosti v tahu alespoň 200 N/mm2 a tloušťkou stěny alespoň 5 mm.

Ověření: Kontrolou relevantních výkresů, měřením a prohlídkou stroje. vypuštěný text

POZNÁMKA Pro pevnost v tahu může být užitečné potvrzení od výrobce materiálu. 
     
5.2.3 Konstrukce držáku nástroje a nástroje

Viz 6.3, EN 847-1:2005 a dále: 
     
5.2.3.1 Geometrické přesnost

Vřeteno pilového kotouče musí být vyrobeno alespoň v souladu s požadavky přílohy B.

Ta část vřetena, nad kterou jsou umístěny pilové kotouče, musí mít minimální toleranci g6 podle požadavků ISO 286-2:1988.

Ověření: Kontrolou relevantních výkresů a měřením. 
     
5.2.3.2 Pevnost

Vřeteno nástroje musí být vyrobeno z oceli s mezí pevnosti v tahu 580 N/mm2.

Ověření: Kontrolou relevantních výkresů. vypuštěný text

POZNÁMKA Pro pevnost v tahu může být užitečné potvrzení od výrobce materiálu. 
     
5.2.3.3 Zajištění jednotky vřetena

Jednotky vřetena, které je možno nastavovat, musí být při obrábění zajištěny v nastavené poloze.

Ověření: Kontrolou relevantních výkresů, prohlídkou a relevantním funkčním přezkoušením na stroji. 
     
5.2.3.4 Zajištění vřetena

Je-li nezbytné, např. pro výměnu nástroje, zajištění vřetena v klidové poloze, musí být k dispozici zajišťovací zařízení.

Ověření: Kontrolou relevantních výkresů, prohlídkou a relevantním funkčním přezkoušením na stroji. 
     
5.2.3.5 Mezikroužky vřetena

Pokud je vřeteno opatřeno mezikroužky, musí:
  1. mít tyto mezikroužky toleranci vnitřního průměru 0,1 mm;

  2. být vyrobeny z oceli s mezí pevnosti v tahu alespoň 350 N/mm2 a musí mít tloušťku stěny alespoň 9,5 mm. vypuštěný text

Ověření: Kontrolou relevantních výkresů, prohlídkou a měřením. vypuštěný text

POZNÁMKA Pro pevnost v tahu může být užitečné potvrzení od výrobce materiálu. 
     
5.2.3.6 Upínací zařízení pilového kotouče

Pokud není pilový kotouč axiálně nastavitelný, musí být vřetena pilového kotouče opatřena dvěma přírubami pilového kotouče nebo přírubou v případě pilových kotoučů, které jsou upevněny zapuštěnými šrouby.

Průměr obou přírub (nebo příruby v případě pilových kotoučů, které jsou upevněny zapuštěnými šrouby) pro pilové kotouče s průměrem ≤ 400 mm musí být ≥ D/5 (kde D = průměr největšího pilového kotouče pro který je stroj konstruován). Pro pilové kotouče s průměrem> 400 mm musí být průměr příruby (přírub) ≥ D/7, ale nesmí však být menší než 80 mm.

Dosedací upínací plocha u vnější části obou přírub, kromě příruby u pilových kotoučů, které jsou upevněny zapuštěnými šrouby, musí mít nejmenší šířku 5 mm a musí být ke středu odlehčena (mezikruží) (viz obrázek 5). Je-li stroj opatřen dvěma přírubami, musí být oba vnější průměry přírub v toleranci - 1 mm.

Obrázek 5 – Detail příruby pilového kotouče
Musí být provedena opatření k zajištění, aby nedošlo k uvolnění pilového kotouče při spuštění, provozu, doběhu nebo brzdění, např. použitím tvarového spojením mezi vřetenem a pilovým kotoučem nebo použitím tvarového spojení mezi přední přírubou pilového kotouče a vřetenem pily.

Ověření: Kontrolou relevantních výkresů, měřením, prohlídkou a relevantním funkčním přezkoušením na stroji. 
     
5.2.4 Brzdění       
5.2.4.1 Všeobecně

Tam, kde je doba nebrzděného doběhu delší než 10 s, musí být vřetena nástroje opatřena automatickou brzdou.

Doba brzděného doběhu musí být kratší než 10 s, nebo pokud je doba rozběhu delší než 10 s, musí být doba doběhu kratší než doba rozběhu, ale nesmí být delší než 30 s.

Elektrické brzdění protiproudem nesmí být použito.

Ověření: Pro stanovení doby brzděného doběhu, doby nebrzděného doběhu a doby rozběhu viz níže uvedenou příslušnou zkoušku. 
     
5.2.4.2 Podmínky pro všechny zkoušky
  1. jednotka vřetena musí být seřízena v souladu s instrukcemi výrobce (např. napnutí řemenů);

  2. při volbě frekvence otáčení a pilového kotouče musí být zvoleny podmínky při kterých vzniká největší kinetická energie pro kterou je stroj konstruován;

  3. před začátkem zkoušky se zahřeje jednotka vřetena chodem bez zatížení po dobu nejméně 15 minut;

  4. ověří se, zda skutečná frekvence otáčení vřetena je v rozmezí 10 % určené frekvence otáčení;

  5. jestliže se zkouší jednotka s ručním spouštěním hvězda/trojúhelník, musí být při spouštění stroje postupováno podle instrukcí výrobce;

  6. otáčkoměr musí mít přesnost alespoň - 1 % celého rozsahu stupnice;

  7. zařízení pro měření doby musí mít přesnost alespoň - 0,1 s.

 
     
5.2.4.3 Zkoušky       
5.2.4.3.1 Doba nebrzděného doběhu

Doba nebrzděného doběhu musí být měřena následovně:
  1. spustí motor pohonu vřetena a nechá se v chodu při určené frekvenci otáčení (bez zatížení) po dobu jedné minuty;

  2. přeruší se přívod energie k motoru pohonu vřetena a měří se doba nebrzděného doběhu;

  3. kroky uvedené pod a) a b) se opakují ještě dvakrát.

Doba nebrzděného doběhu stroje je průměrem těchto tří měření. 
     
5.2.4.3.2 Doba brzděného doběhu

Doba brzděného doběhu musí být měřena následovně:
  1. spustí motor pohonu vřetena a nechá se v chodu při určené frekvenci otáčení (bez zatížení) po dobu jedné minuty;

  2. přeruší se přívod energie k motoru pohonu vřetena a měří se doba brzděného doběhu;

  3. motor pohonu vřetena pily se ponechá v zastaveném stavu po dobu (P/7,5)2 minut (kde P je výkon motoru (jmenovitý příkon) v kW); doba do opětného spuštění nesmí být kratší než 1 minuta;

  4. kroky uvedené pod a) až c) se opakují ještě dvakrát.

Doba brzděného doběhu stroje je průměrem těchto tří měření. 
     
5.2.4.3.3 Doba rozběhu

Doba rozběhu musí být měřena následovně:
  1. přeruší se přívod energie k motoru pohonu vřetena a vyčká se až se vřeteno zcela zastaví;

  2. opětně se spustí motor pohonu vřetena pilového kotouče a měří se doba rozběhu;

  3. kroky uvedené pod a) a b) se opakují ještě dvakrát.

Doba rozběhu vřetena pilového kotouče je průměrem těchto tří měření. 
     
5.2.5 Zařízení snižující možnost nebo účinek vymrštění

K vyloučení vymrštění odřezků musí být použity prostředky, např. deflektor, které odsunou odřezky od pilového kotouče a tím vyloučí dotyk odřezků s jinými pilovými kotouči na stroji.

Stroje musí být konstruovány tak, aby nebylo možné sousledné řezání hlavním pilovým kotoučem a vodorovnými pilovými kotouči. Pokud je možné sousledné řezání svislými pilovými kotouči (viz 3 v obrázku 1), musí být bezpečnostní ochrana podle požadavků 5.2.7 na zadním (výstupním) konci stroje schopna zachytit každý vymrštěný odřezek.

U svislých pilových kotoučů musí být rozvírací klíny.

Rozvírací klín horního svislého pilového kotouče musí být konstruován tak, aby bylo zamezeno padání odřezků na spodní svislý pilový kotouč (např. viz obrázek 6)

Ověření: Kontrolou relevantních výkresů, prohlídkou a relevantním funkčním přezkoušením na stroji. 
     
Obrázek 6 – Příklad rozvíracího klínu horního svislého pilového kotouče Legenda
1 Rozvírací klín horního svislého pilového kotouče 
     
Rozvírací klín a jeho instalace musí mít následující vlastnosti:
  1. rozvírací klíny musí být vyrobeny z oceli s minimální mezí pevnosti v tahu alespoň 580 N/mm2 nebo srovnatelného materiálu, musí mít rovné plochy (rovinnost 0,1 mm na 100 mm) a musí mít tloušťku mezi tloušťkou pilového kotouče a šířkou řezu (viz obrázek 7);

    Ověření: Kontrolou relevantních výkresů a měřením. vypuštěný text

    POZNÁMKA Pro pevnost v tahu může být užitečné potvrzení od výrobce materiálu.

  2. rozvírací klín musí být nastavitelný tak, aby jeho vrchol dosahoval k vrcholu pilového kotouče (viz obrázek 8);

Ověření: Kontrolou relevantních výkresů, prohlídkou a měřením. 
     
Obrázek 7 – Tloušťka rozvíracího klínu ve vztahu k rozměrům pilového kotouče Legenda
e tloušťka rozvíracího klínu
B šířka řezu
b tloušťka pilového kotouče 
     
Obrázek 8 – Výškové nastavení rozvíracího klínu        
  1. c) rozvírací klín musí být navržen tak, aby po jeho instalaci a nastavení byla nejmenší vzdálenost od pilového kotouče 3 mm a největší pak 8 mm, měřeno v radiálním směru k ose vřetena pily (viz obrázek 9);
Ověření: Kontrolou relevantních výkresů, prohlídkou a měřením. 
     
Obrázek 9 – Mezní polohy rozvíracího klínu
  1. d) zařízení pro upevnění rozvíracího klínu musí být provedeno tak, aby byla relativní poloha rozvíracího klínu a pevné příruby pilového kotouče v souladu s tolerancí, které je uvedena v obrázku 10; relativní poloha rozvíracího klínu a pevné upínací příruby musí zůstat zachována při zdvihání a naklápění pilového kotouče;
Ověření: Kontrolou relevantních výkresů, prohlídkou, měřením a funkčním přezkoušením stroje. 
     
Obrázek 10 – Poloha rozvíracího klínu ve vztahu k pevné upínací přírubě pilového kotouče Legenda
1 pevná upínací příruba
2 rozvírací klín
3 maximální tolerance 0,2 mm 
     
  1. e) rozvírací klín musí být udržován ve své poloze vodicími prvky, např. vodicími čepy (viz obrázek 11); upínací drážka v rozvíracím klínu nesmí být o více než 0,5 mm širší, než vodicí prvky;
Ověření: Kontrolou relevantních výkresů, prohlídkou a měřením.

Obrázek 11 – Příklad upínacího zařízení rozvíracího klínu  
     
  1. f) rozvírací klín musí buď vyhovovat zkoušce boční stability podle přílohy C, nebo musí být šířka rozvíracího klínu v prostoru upevnění, na každé straně upínací drážky, navržena podle následujícího vztahu:
X + Y ≥ (Dmax / 6); kde X = Y ± 0,5 Y

kde Dmax je maximální průměr pilového kotouče, pro který může být rozvírací klín použit;.

X a Y musí být měřeny uprostřed upínací drážky rozvíracího klínu v prostoru upnutí (viz obrázek 12);

Ověření: Provedením, pokud je to vhodné, zkoušky podle přílohy C nebo kontrolou relevantních výkresů, prohlídkou a měřením. 
     
Obrázek 12 – Šířka rozvíracího klínu v prostoru upevnění Legenda
1 prostor upevnění
2 měřicí bod 
     
5.2.6 Podpěry a vedení obrobku

Stroje musí být opatřeny na posuvném stole pravítkem, o které je obrobek opřen při obrábění. Je-li vodicí část pravítka nastavitelná a je-li možnost dotyku mezi pravítkem a pilovými kotouči, musí být tato část pravítka vyrobena z plastu, lehké slitiny nebo dřeva.

Ověření: Kontrolou relevantních výkresů, prohlídkou a relevantním funkčním přezkoušením na stroji. 
     
5.2.7 Zamezení přístupu k pohybujícím se částem       
5.2.7.1 Zamezení přístupu k pilovým kotoučům       
5.2.7.1.1 Bezpečnostní ochrana přední strany stroje (místo obsluhy)

Přístup k pilovým kotoučům ze zdola vedení posuvného stolu musí být zamezen pevnými ochrannými kryty.

Přístup k pilovým kotoučům přes vedení posuvného stolu musí být zamezen kombinací pevných a nastavitelných ochranných krytů. Tyto nastavitelné ochranné kryty musí být umístěny na obou stranách posuvného stolu a mohou být teleskopické, posuvné nebo válečko-žaluziového typu.

Bezpečnostní ochrana musí dosahovat přes celou délku stroje, kromě nezbytných otvorů pro nastavení obrobku a obsluhu ručního upínacího zařízení.

Rozměry ochranných krytů musí být podle obrázku 13.

Ověření: Kontrolou relevantních výkresů, prohlídkou, měřením a relevantním funkčním přezkoušením na stroji. 
     
Obrázek 13 – Ilustrace bezpečnostní ochrany stroje
Rozměry v milimetrech Legenda
1 otvor pro obsluhu (ovládání) upínacího zařízení
2 nezbytný otvor pro zakládání obrobku (tento otvor může být také popsán jako prostor přemosťující upínání)
3 otvor pro obsluhu (ovládání) upínacího zařízení 
     
5.2.7.1.2 Bezpečnostní ochrana zadní a obou bočních stran stroje

Přístup k pilovým kotoučům ze zadní strany a z obou bočních stran stroje musí být zamezen kombinací pevných ochranných krytů a pohyblivých ochranných krytů s blokováním. Tyto ochranné kryty musí být v souladu s rozměry uvedenými v obrázku 13.

U strojů, u nichž je doba brzděného doběhu pilového kotouče delší než 10 s, musí být každý pohyblivý ochranný kryt, zamezující přístup k pilovému kotouči, opatřen alespoň blokovacím zařízením s jisticím zařízením ochranného krytu zasouvaným pružinou/silově uvolňovaným podle přílohy M v EN 1088:1995.

Ověření: Kontrolou relevantních výkresů, obvodových schémat, prohlídkou, měřením a relevantním funkčním přezkoušením na stroji. 
     
5.2.7.2 Bezpečnostní ochrana pohonů

Přístup k mechanismu pohonů pilových kotoučů musí být zamezen pevným ochranným krytem. Je-li požadován přístup za účelem údržby nebo nastavování, musí být přístup pomocí jiného, než pevného ochranného krytu, a to přes pohyblivý ochranný kryt s blokováním.

Pokud je také možný přístup k pilovým kotoučům a je-li doba brzděného doběhu delší než 10 s, musí být každý pohyblivý ochranný kryt zamezující přístup k pilovému kotouči opatřen alespoň blokovacím zařízením s jisticím zařízením ochranného krytu zasouvaným pružinou/silově uvolňovaným podle přílohy M v EN 1088:1995.

Ověření: Kontrolou relevantních výkresů a/nebo obvodových schémat, prohlídkou a relevantním funkčním přezkoušením na stroji. 
     
5.2.8 Upínací zařízení

Všechny stroje musí být opatřeny upínacím zařízením obrobku. Toto upínací zařízení může být ovládáno ručně nebo strojně.

Pokud je ovládání strojní, musí být zamezeno nebezpečím stlačení například:
  1. dvoustupňovým upínáním s upínacím tlakem nepřevyšujícím v první sekundě 50 x 103 Pa, po kterém teprve následuje plný upínací tlak, nebo

  2. zmenšením mezery mezi upínkou/obrobkem na 6 mm nebo méně ručně nastavitelným zařízením a omezením zdvihu na maximálně 10 mm, nebo

  3. omezením uzavírací rychlosti upínky na 10 mm/s nebo méně, nebo

  4. zakrytím upínky ochranným krytem připevněným k upínacímu zařízení tak, aby došlo ke zmenšení mezery mezi obrobkem a ochranným krytem na 6 mm nebo méně; maximální roztažení upínky vně ochranného krytu nesmí být větší než 6 mm.

Upínací síla musí být alespoň 1 000 N v celém rozsahu nastavení upínacího zařízení.

Ověření: Kontrolou relevantních výkresů a/nebo obvodových schémat, prohlídkou, měřením a relevantním funkčním přezkoušením stroje. 
     
5.3 Ochrana proti jiným nebezpečím       
5.3.1 Požár

K vypuštěný text minimalizaci nebezpečí požáru musí být splněny požadavky 5.3.3 a 5.3.4 (viz také 6.3). 
     
5.3.2 Hluk

Při konstrukci strojního zařízení musí být vzaty v úvahu informace a technická opatření při snižování hluku ve zdroji uvedená v EN ISO 11688-1. Nejrelevantnějším zdrojem hluku jsou rotující pilové kotouče. 
     
5.3.2.2 Měření emise hluku

Provozní podmínky při měření hluku musí být v souladu s požadavky přílohy D.

Montážní a provozní podmínky stroje pro určení hladin emisního akustického tlaku v místě obsluhy a hladin akustického výkonu musí být stejné.

Hladiny akustického výkonu musí být měřeny v souladu s metodou měření na měřicí obalové ploše podle EN ISO 3746:1996 s následujícími modifikacemi:
  1. korekce na vliv prostředí K 2A musí být rovna nebo menší než 4 dB;

  2. rozdíl mezi hladinou akustického tlaku pozadí a hladinou akustického tlaku stroje v každém měřicím bodě musí být rovný nebo větší než 6 dB; vzorec pro korekci tohoto rozdílu (viz 8.2 EN ISO 3746:1995) musí být použit až do rozdílu 10 dB;

  3. musí být použita pouze měřicí plocha ve tvaru rovnoběžnostěnu ve vzdálenosti 1 m od referenční rovnoběžnostěnu;

  4. jestliže je vzdálenost mezi strojem a pomocným zařízením menší než 2,0 m, musí být pomocné zařízení být zahrnuto do referenčního rovnoběžnostěnu;

  5. doba měření požadovaná v 7.5.3 EN ISO 3746:1995, tj. 30 sekund nesmí být použita;

  6. přesnost zkoušky musí být lepší než 3 dB;

  7. v souladu s přílohou D musí být devět měřicích bodů.

Jsou-li k dispozici zařízení a je-li metoda měření použitelná u daného typu stroje, může být také alternativně použito přesnější měření hladin akustického výkonu podle metody uvedené v EN ISO 3743-1:1995, EN ISO 3743-2:1996, ISO 3744:1995 a EN ISO 3745:2003 bez výše uvedených modifikací.

Pro určení hladiny akustického výkonu pomocí akustické intenzity se použije EN ISO 9614-1:1995 (předmět dohody mezi dodavatelem a zákazníkem).

Hladina emisního akustického tlaku v místě obsluhy musí být měřena podle EN ISO 11202:1995 s následujícími modifikacemi:
  1. h) korekce na vliv prostředí K 2A nebo korekce na vliv prostředí místa K 3A musí být rovna nebo menší než 4 dB;
  2. i) rozdíl mezi emisní hladinou akustického tlaku pozadí a hladinou akustického tlaku v místě obsluhy musí být roven nebo větší než 6 dB;
  3. j) korekce na vliv prostředí místa K 3A musí být vypočítána podle A.2 EN ISO 11204:1995 s odkazem na omezení podle EN ISO 3746:1995, místo metody uvedené v příloze A EN ISO 11202:1995, nebo podle EN ISO 3743-1:1995 nebo EN ISO 3743-2:1996, EN ISO 3744:1995 nebo EN ISO 3745:2003, kdy jedna z těchto norem byla použita jako metoda měření.
 
     
5.3.2.3 Deklarace

Viz 6.3. 
     
Nahrávám...
Nahrávám...