dnes je 4.12.2024

Input:

Čtyři svobody

11.1.2007, , Zdroj: Verlag Dashöfer

19.4.2
Čtyři svobody

Ing. Jaroslav Rajlich

Poněkud zjednodušeně řečeno vyznačuje se jednotný vnitřní trh čtyřmi svobodami, to znamená umožněním volného pohybu zboží, služeb, osob a kapitálu, podporovaným a usměrňovaným institucionálními nástroji s celoplošnými kompetencemi. Tyto nástroje současně slouží k odstraňování možných negativních průvodních jevů integrace.

Volný pohyb osob

V rámci budování jednotného vnitřního trhu byly odstraněny překážky volného pohybu osob. Volný pohyb se původně vztahoval pouze na zaměstnance hledající práci. V současnosti mají právo volného pohybu také studenti, důchodci a další osoby, za předpokladu, že mají dostatek prostředků a že jsou zdravotně pojištěni. Právo volného pohybu dnes zahrnuje možnosti:

  • ucházet se o skutečně nabízené zaměstnání v kterékoliv zemi EU;

  • pohybovat se za tím účelem volně po zemích členských států;

  • žít, případně usadit se v libovolném z členských států za účelem výkonu zaměstnání, v souladu s předpisy tohoto státu. Příslušník jednoho státu může volně nabývat a užívat nemovitý majetek na území jiného členského státu;

  • zůstat na území jiného členského státu i po ukončení zaměstnání.

Výrazného pokroku bylo dosaženo i v oblasti vzájemného uznávání vysokoškolských diplomů. Také zde existovala původně snaha přesného vymezení kvalifikačních předpokladů pro různé profese. To se ukázalo jako neschůdné. Proto byla přijata zásada, že každý absolvent vysoké školy, oprávněný vykonávat svou profesi v mateřské zemi, je k tomu kvalifikován i v ostatních členských zemích Unie. U ostatních povolání (bez vysokoškolského vzdělání) byla směrnicemi vymezena požadovaná kvalifikace. To usnadní nalezení práce v jiných členských zemích. Zbývá dodat, že v roce 1985 podepsalo pět zemí (SRN, Francie a členské země Beneluxu) tzv. Schengenskou dohodu, která odstranila jakoukoliv kontrolu osob na vnitřních hranicích. K dohodě se posléze připojily i další členské země Unie.

Volný pohyb kapitálu

Volný pohyb kapitálu byl usnadněn řadou opatření, týkajících se kapitálového trhu (dohled nad bankami, směrnice pro činnost burz cenných papírů atd.). V roce 1988 bylo rozhodnuto odstranit zbývající překážky volného pohybu kapitálu a do konce roku 1992 byly postupně liberalizovány toky kapitálu mezi členskými zeměmi. Jeho restrikce jsou přípustné pouze v přesně vymezených případech.

Volný pohyb kapitálu má zásadní význam pro fungování tržní ekonomiky. Veškeré úhrady z transakcí spojených s pohybem zboží, služeb a výrobních faktorů musejí probíhat bez omezení a ve volně směnitelných měnách. Kromě toho umožňuje volný pohyb kapitálu rozšíření investičních aktivit za hranice dané objemem domácích zdrojů.

Volný pohyb služeb

Také volný pohyb služeb prošel složitým vývojem. Zahrnul nové oblasti - bankovnictví a pojišťovnictví. Finanční instituce mohou nyní operovat na celém území EU. Občan kterékoliv členské země může volně přesouvat své úspory, využívat pojišťovacích služeb a nabývat akcie v rámci Unie. Tím vznikl silný konkurenční tlak na finanční instituce. Ke značné liberalizaci došlo i při zadávání veřejných zakázek; ty jsou dnes zpřístupněny všem potenciálním zájemcům, zatímco ještě v nedávné minulosti byly při jejich zadávání preferovány subjekty příslušné členské země.

Ve sféře bankovnictví se volný trh služeb opírá o tyto tři zásady:

  • podmínky pro zakládání a provoz bank (finančních institucí) jsou společně stanoveny pro všechny členské země EU. Opírají se o tzv. pravidla obezřetného

Nahrávám...
Nahrávám...