Ing. Aleš Kostelka
NahoruStupnice
Často potřebujeme znát absolutní hodnotu sledované veličiny, ne však
vždy. Někdy se můžeme spokojit s relativní hodnotou vzhledem k nějakému základu
(to může být vyjádřeno v procentech z daného základu nebo také jen výrazem jako
"větší než“, "menší než“). Jindy může stačit i zjištění, že daný jev se
zlepšuje.
Opět pro exaktnější povahy připomeňme, že existuje několik druhů
stupnic:
-
stupnice kardinální - př.: variabilní náklady na 1
výrobek činí 1 235 Kč, pouze tato stupnice používá jednotky,
-
stupnice ordinální (určující pořadí v řadě) - př.: náš
výrobek X má horší design než konkurenční výrobek Y,
-
stupnice nominální - př.: vzdělanost personálu neodpovídá
požadavkům.
Nemusíme vždy používat zmíněnou kardinální stupnici, pokud stačí
vyjádřit porovnání nebo změny stavu. Potom se můžeme spokojit se stupnicemi
ostatními, které lze využít pro řadu případů měření především nevýrobních
procesů. Pak hovoříme spíše o hodnocení než o měření (i když o měření obecně
jde).
Např. ve mzdových systémech používáme prémiové ukazatele. Ty jsou
rozlišeny podle toho, zda se dají přímo číselně měřit, to jsou ukazatele
měřitelné (např. zisk v Kč), nebo zda se přímo číselně vyjádřit nedají, to jsou
ukazatele hodnotitelné (např. úspěšné zavedení nového informačního
systému).
V případě potřeby přejdeme ze slovního hodnocení (stupnice
nominální) do číselného (stupnice kardinální) vytvořením škály slovního
hodnocení a jeho bodovým oceněním. V těchto případech je vhodné použít
prověřené metody, které doporučují:
-
způsob formulace cílů,
-
způsob dotazování a formu otázek,
-
způsob záznamu odpovědí,
-
velikost dotazovaného vzorku,
-
metody vyhodnocování výsledků atd.
Jsou to metody ze sociologických výzkumů. Měření spokojenosti
zákazníků je jedním z příkladů sociologického výzkumu.
Měření spokojenosti a podobných "měkkých“ faktorů dělají firmy často
svépomocně, levně a špatně. Není nutné si vždy najmout specializovanou firmu,
ale je nutné si o tom alespoň něco nastudovat.
NahoruJednotky
Obecné rozdělení jednotek na skupiny je následující:
-
jednotky hodnotové (vyjádřené v peněžních jednotkách -
univerzální přepočítávací jednotka),
-
jednotky naturální (vyjádřené ve fyzických jednotkách, např.
hodiny, kusy, kilogramy),
-
jednotky vytvořené uměle (%, podíly jednotek naturálních nebo
hodnotových, body, indexy apod.).
V umělých jednotkách vyjadřujeme obvykle "měkké“ veličiny typu
spokojenost, schopnost, míra spotřebitelské důvěry apod.
V jednotkách je nutné vyjádřit jak vstupy, tak výstupy z procesu.
Připomeňme si, co může v obecné rovině vstupy a výstupy tvořit, a uveďme si k
nim příklady jednotek:
Výstupy jsou tvořeny stejnými druhy jako vstupy, s výjimkou času
(čas bohužel nevyrábíme).
Zvolit vhodné jednotky měřených veličin v procesu většinou nečiní
zásadní potíže. Avšak zejména u veličin vyjadřovaných podílem je více možností
a je potřebné volit podle situace.
Uveďme si to na příkladu měření produktivity. Produktivita
obecně je podíl výstupů připadajících na jednotku vstupu.
NahoruPříklady jednotek produktivity:
-
Kč tržeb/Kč mzdových nákladů,
-
Kč zisku/počet pracovníků,
-
přidaná hodnota v Kč na pracovníka,
-
Kč tržeb/odpracované hodiny,
-
ks produkce/strojní hodiny,
-
tržba z projektů v Kč/počet odpracovaných hodin projektantů,
-
počet citací v renomovaných časopisech/náklady na vědecké
pracoviště v Kč,
-
% tržního podílu/náklady na obchodní a marketingové činnosti v
…
