Management BOZP

2.4.5 Management BOZP

Doc. Dr. Ing. Michail Šenovský

Mnoho úrazů je způsobeno chybou člověka, který nedodržuje stanovená bezpečnostní opatření. Mnoho úrazů se však stalo i tam, kde tyto zásady byly respektovány a dodržovány. Hlavní myšlenkou řízení rizik je nejen snižování počtu nežádoucích událostí, ale i vytváření takových podmínek, které, když už k nežádoucí události dojde, efektivně sníží její negativní následky.

Je zřejmé, že systém ochrany člověka nemůže být provozován jako jednorázový systém, ale musí se jednat o systém působící ve vzestupné spirále, snažící se o neustále zlepšování. To znamená, že celý okruh činností se musí opakovat v určitých intervalech a tento poměrně složitý systém musí mít svá pravidla a musí být určitým způsobem řízený v souladu s platnou legislativou, jako i v souladu s firemní strategií.

I systém managementu rizik v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v podstatě musí probíhat na bázi Demingova cyklu plánovat-provést-zkontrolovat-zhodnotit (viz obrázek).

Tento princip je však využívaný i v systémech řízení kvality (normy řady ISO 9000) a v systémech environmentálního řízení firem (normy řady ISO 14 000). Mnoho firem proto využívá výhody integrovaného managementu. Jednou z nejznámějších norem je British standard BS 8800. Tato britská norma je jakýmsi standardem, dle kterého lze úspěšně provádět management BOZP.

V květnu 1966 nabyla platnost britská norma BS 8800 – Occupational Health and Safety (OHS), volně přeloženo jako Směrnice pro systémy managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Směrnice je založená na všeobecných zásadách managementu a má umožnit začlenění managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci do celkového systému managementu společnosti. Jejím cílem je:

• minimalizovat rizika jak pro zaměstnance firmy, tak i pro její partnery,

• zlepšit podnikatelskou činnost,

• napomoci vytvoření image firmy se zodpovědným přístupem k otázkám bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Jestliže má firma vybudovaný systém řízení podle ISO 9001 a ISO 14 001 (a potvrzený certifikací), potom nebude pro firmu velkým problémem zvládnout i řízení v oblasti BOZP podle směrnice BS 8800. Aplikace norem ISO 9001 a 14 001 ve firmě ale není podmínkou.

Norma BS 8800 je rozdělená na 5 častí a 6 dodatků.

• Úvod

• Rozsah

• Informativní odkazy

• Definice

• Prvky systému managementu BOZP

  • podle HS(6)65

  • podle ISO 14 001

• Dodatek A: Propojení s normou ISO 9001

• Dodatek B: Organizace

• Dodatek C: Plánování a realizace

• Dodatek D: Odhad rizika

• Dodatek E: Měření výkonu

• Dodatek F: Audit

• Odkazy

Prověření počátečního stavu – viz následující schéma:

Organizace by měla uvažovat o provedení počátečního propojení existujících opatření managementu a BOZP. Toto prověření by se mělo provést s cílem poskytnout informace, které budou mít vliv na rozhodnutí o rozsahu, přiměřenosti a realizace současného systému a také poskytnou základní úroveň, od které se může poměřovat dosahovaný pokrok. Prověřením počátečního stavu bychom měli dostat odpověď na otázku „Kde jsme nyní?“

Prověření má porovnat existující opatření s:

• Požadavky příslušné legislativy týkající se otázek managementu BOZP,

• existujícími směrnicemi managementu BOZP, které jsou v organizaci,

• nejlepšími využívanými postupy a výkony v zaměstnaneckém sektoru a ostatních příslušných sektorech (např. z relevantních poradních výborů pro zdraví a bezpečnost a směrnic obchodní asociace,

• účinností a výkonností existujících zdrojů vyhrazených pro management BOZP.

Užitečným výchozím bodem je prověření existujícího systému a jeho porovnáním s těmito směrnicemi. Dodatky poskytují informace, které mají napomoci organizacím zabezpečit pokrytí jejich klíčových aktivit. Informace získané z prověření počátečního stavu lze použít v plánovacím procesu.

Vrcholový management organizace má definovat, zdokumentovat a schválit svou politiku BOZP. Management má zabezpečit, aby politika obsahovala následující:

• uznávala BOZP jako neoddělitelnou součást svých podnikatelských aktivit,

• dosahovala vysokou úroveň výkonu BOZP, minimálně v souladu se zákonnými požadavky a neustálé zlepšování tohoto výkonu z hlediska efektivnosti nákladů,

• poskytovala přiměřené a vhodné zdroje pro realizaci této politiky,

• stanovovala a zveřejňovala cíle BOZP, i třeba formou interních oznámení,

• kladla management BOZP jako primární zodpovědnost přímého řízení od nejvyšší výkonné úrovně až po nejnižší kontrolní úroveň řízení,

• zabezpečovala její pochopení, realizaci a dodržování na všech úrovních řízení,

• zainteresování zaměstnanců a konzultace s nimi, aby byla dosažena jejich podpora této politiky a její realizace,

• pravidelné prověřování politiky, systému managementu a audity v souladu s politikou,

• zabezpečovala pro zaměstnance na všech úrovních přiměřený výcvik, aby byli kvalifikovaní pro vykonávání svých pracovních povinností a zodpovědnosti.

Je důležité, aby úspěch anebo neúspěch plánované činnosti byl zřetelně viditelný. To představuje identifikovat požadavky BOZP, stanovit jasná kritéria výkonů, které definují, co je třeba udělat, kdo je zodpovědný, kdy je to třeba udělat a požadovaný výsledek.

I když se v praxi zjistí, že organizační, plánovací a realizační funkce budou nadbytečné, následující klíčové oblasti se nesmí vynechat.

Organizace musí odhadnout riziko včetně identifikace nebezpečí. Kromě odhadu rizika má organizace identifikovat příslušné zákonné požadavky a také všechny další požadavky, které schválila jako aplikovatelné pro management BOZP.

Organizace má přijmout opatření v následujících klíčových oblastech:

• komplexní plány a cíle včetně personálních zdrojů k realizaci politiky organizace,

• vlastnit nebo mít přístup k dostatečnému množství znalostí, zkušeností a praxe pro bezpečné řízení svých činností v souladu se zákonnými požadavky,

• operační plány realizace opatření na řízení identifikovaných rizik a plnění ostatních požadavků,

• plánování činností operačního řízení,

• plánování měření výkonu, nápravných činností, auditů a prověrek managementu.

Konečnou zodpovědnost za bezpečnost a ochranu zdraví při práci nese vrcholový management. V praxi se nejvíce osvědčilo přidělit konkrétní fyzické osobě z vrcholového managementu (např. ve velkých organizacích členovi rady nebo představenstva) konkrétní zodpovědnost za zabezpečení řádné realizace BOZP v souladu s požadavky na všech místech ve všech sférách organizace.

Pracovníci na každé úrovni organizace musí být:

• odpovědni za bezpečnost a ochranu zdraví při práci svých podřízených, svou a ostatních, se kterými spolupracují,

• vědomi si své zodpovědnosti za bezpečnost a ochranu lidí, kteří mohou být zasaženi činnostmi, které řídí, např. odběratelé, veřejnost,

• vědomi si vlivu, který může mít jejich činnost a nebo také nečinnost, na účinnost systému managementu BOZP.

Vrcholový management má vlastním příkladem dávat najevo svou angažovanost aktivní účastí na neustálém zlepšování výkonu BOZP.

Organizace má vytvořit předpoklady pro identifikaci pracovních činností, k tomu přiřadit odpovídající kvalifikaci na všech úrovních řízení a zorganizovat potřebný výcvik (školení).

Blíže viz kapitola Řízení lidských zdrojů a znalosti v integrovaných systémech řízení této publikace.

Organizace má přijmout a dodržovat opatření tam, kde je to vhodné vzhledem k:

• účinnému a otevřenému sdělování informací o BOZP,

• poskytování poradenských a konzultačních služeb odborníky,

• zainteresování zaměstnanců a…