20.2.4.2.1
Odborná způsobilost a certifikace personálu v oblasti BOZP -
koordinátor (BOZP) na staveništi
V předchozí části této kapitoly jsme se věnovali pojmům odborná
způsobilost a zvláštní odborná způsobilost obecně, ale také ve vztahu ke
konkrétním profesím resp. činnostem odborně způsobilých osob, jakož i rozsahu
jejich způsobilosti a jejímu prokazování. Nyní se tedy budeme postupně věnovat
dalších příkladům z této oblasti.
NahoruKoordinátor (BOZP) na staveništi
Kde a v jakých případech se můžeme v praxi setkat s tzv.
koordinátorem na staveništi?
Obecně se s funkcí koordinátora ve smyslu BOZP setkáme samozřejmě
v oblasti stavební výroby, tedy v rámci "provádění staveb včetně jejich změn a
odstraňování“ ve smyslu živnostenského zákona. Jedná se opět, tak jako v
případě osoby odborně způsobilé v prevenci rizik (BOZP) buď o vlastního
zaměstnance, nebo externího pracovníka poskytujícího firmě služby v oblasti
bezpečnosti práce (či jiné) na základě živnostenského oprávnění a příslušného
dokladu odborné způsobilosti.
NahoruPrávní souvislosti
Z jakého předpisu povinnost mít takového pracovníka vyplývá, pokud
vůbec?
Povinnost ustanovit v určitých případech koordinátora BOZP na
staveništi upravuje zákon č. 309/2006 Sb., v pl. zn., kterým se upravují další
požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a
o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb
mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a
ochrany zdraví při práci), a to část třetí, která ustanovuje tzv. další úkoly
zadavatele stavby, jejího zhotovitele, popřípadě fyzické osoby, která se podílí
na zhotovení stavby, a koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na
staveništi, v § 14, následujícím způsobem:
Odst. (1): "Budou-li na staveništi působit zaměstnanci více než
jednoho zhotovitele stavby, je zadavatel stavby povinen určit potřebný počet
koordinátorů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi (dále jen
"koordinátor“) s přihlédnutím k rozsahu a složitosti díla a jeho náročnosti na
koordinaci ve fázi přípravy a ve fázi jeho realizace. Činnosti koordinátora při
přípravě díla a při jeho realizaci mohou být vykonávány toutéž osobou.“
Staveb, kde působí najednou zaměstnanci víc než jednoho
zhotovitele, tedy více než jedné stavební firmy, je většina. Na všech ale není
nutné koordinátora na staveništi určovat, protože se jedná většinou o stavby
jednoduché. Pro takové stavby je proto v zákoně příslušné ustanovení.
Případy, kdy povinnost určit koordinátora nevzniká, jsou jasně
vymezeny následujícím způsobem:
-
Při přípravě a realizaci staveb, u nichž nevzniká povinnost
doručení oznámení o zahájení prací podle § 15 odst. 1 zákona č. 309/2006 Sb
(koordinátor na stavbě tedy nemusí být určen, pokud celková předpokládaná doba
trvání prací a činností nepřesáhne 30 pracovních dnů, ve kterých budou
vykonávány práce a činnosti, a nebude na nich pracovat současně více než 20
fyzických osob po dobu delší než 1 pracovní den, nebo celkový plánovaný objem
prací a činností během realizace díla nepřesáhne 500 pracovních dnů v přepočtu
na jednu fyzickou osobu
-
Tato povinnost nevzniká ani při přípravě a realizaci staveb,
které provádí stavebník sám pro sebe svépomocí
-
Tato povinnost nevzniká konečně ani u staveb, které
nevyžadující stavební povolení ani ohlášení podle zákona č. 183/2006 Sb. v pl.
zn., stavební zákon
Pokud uvedené podmínky obrátíme, povinnost určit koordinátora
na staveništi (resp. potřebný počet koordinátorů) platí pro zadavatele
následujících staveb:
Pro tuto oblast platí následující pravidla:
-
Zadavatel stavby určuje koordinátora (formou písemného
pověření, smluvních ujednání)
-
Zadavatel stavby (který je fyzickou osobou), pokud splňuje
stanovené předpoklady odborné způsobilosti, může činnost koordinátora vykonávat
sám (pak nemusí žádného určovat, ovšem s přihlédnutím k rozsahu a složitosti
díla a jeho náročnosti na koordinaci ve fázi přípravy a ve fázi jeho realizace
- tedy kromě případů, kdy je nezbytné určit více koordinátorů)
-
Určí-li zadavatel stavby více koordinátorů, kteří působí při
přípravě nebo realizaci stavby současně, vymezí pravidla jejich vzájemné
spolupráce.
Pozn.: zákon jasně nespecifikuje (a to ani zákon o
bezpečnosti práce, ani stavební zákon), kdo je myšlen pod pojmem zadavatel. V
praxi je zadavatelem myšlen investor, tedy stavebník ve smyslu zákona č.
183/2006 Sb., stavební zákon).
Koordinátorem může být fyzická i právnická osoba, a to za
následujících podmínek:
-
Koordinátorem může být určena fyzická osoba, pokud splňuje
stanovené předpoklady odborné způsobilosti
-
Činnost koordinátora může vykonávat právnická osoba,
zabezpečí-li její výkon odborně způsobilou fyzickou osobou
-
Koordinátor nemůže být totožný s osobou, která odborně vede
realizaci stavby (tj. se stavbyvedoucím ve smyslu zákona 183/2006 Sb.)
NahoruPovinnosti zadavatele stavby
Shrneme-li povinnosti zadavatele vyplývající ze zákona o
bezpečnosti práce, pak u výše uvedených vybraných staveb (stavby trvající více
než 30 dní a 20 osob nebo 500 dní v přepočtu na jednu fyzickou osobu) je již v
době projektování povinnost určit koordinátora BOZP pro přípravu stavby, který
pro projektanta zpracuje tzv. "Plán BOZP na staveništi“. Ten je pak součástí
projektové dokumentace. Pro realizaci stavby pak zadavatel stavby určuje
koordinátora BOZP na staveništi pro realizaci (může být totožný s koordinátorem
pro přípravu), který pak na stavbě samotné dbá a dohlíží na dodržování
požadavků v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
Další povinností zadavatele stavby je pak zaslání oznámení o
zahájení prací na oblastní inspektorát práce dle místa stavby. Oznámení je
nutno zaslat v termínu nejdéle 8 dní před předáním staveniště zhotoviteli.
Kopie tohoto oznámení se, podobně jako stavební povolení, vyvěšuje na
viditelném místě u vstupu na stavbu.
A konečně další významnou povinností zadavatele stavby v této
oblasti je, aby i u staveb či rekonstrukcí menšího rozsahu, kde se provádějí
práce a činnosti vystavující fyzickou osobu zvýšenému ohrožení života nebo
zdraví (např. práce v ochranném pásmu energetických vedení, práce ve výšce nad
10 m, práce spojené s osazováním těžkých dílců, práce ve hlubokých výkopech
...) zajistil zpracování plánu BOZP na staveništi podle druhu a velikosti
stavby tak, aby plně vyhovoval potřebám zajištění bezpečné a zdraví
neohrožující práce. V plánu je nutné uvést:
-
potřebná opatření z hlediska časové potřeby
-
potřebná opatření z hlediska způsobu provedení
-
musí být rovněž přizpůsoben skutečnému stavu a podstatným
změnám během realizace stavby
Pozn.: Protože v praxi občas dochází k záměně či nepřesnostem v
této oblasti, jako upřesňující poznámku doplňujeme příslušné ustanovení § 101
zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, který se týká rovněž oblasti BOZP, ale v
obecnější rovině. Tato část zákoníku práce totiž také používá pojem koordinace. Je třeba si ale uvědomit, že v tomto případě nejde o
koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi dle § 14
zákona č. 309/2006 Sb., zákon o bezpečnosti práce (viz předchozí text). Dále
uvedené ustanovení platí obecně a nemá žádnou výjimku:
§ 101 odst. (3) ZP: "Plní-li na jednom pracovišti úkoly
zaměstnanci dvou a více zaměstnavatelů, jsou zaměstnavatelé povinni vzájemně se
písemně informovat o rizicích a přijatých opatřeních k ochraně před jejich
působením, která se týkají výkonu práce a pracoviště, a spolupracovat při
zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pro všechny zaměstnance na
pracovišti. Na základě písemné dohody zúčastněných zaměstnavatelů touto
dohodou pověřený zaměstnavatel koordinuje provádění opatření k ochraně
bezpečnosti a zdraví zaměstnanců a postupy k jejich zajištění.
§ 101 odst. (4) ZP: "Každý ze zaměstnavatelů uvedených v
odstavci 3 je povinen.. zajistit, aby jeho činnosti a práce jeho
zaměstnanců byly organizovány, koordinovány a prováděny tak, aby současně byli
chráněni také zaměstnanci dalšího zaměstnavatele.“
V tomto případě pověřený zaměstnavatel buď sám, nebo
prostřednictvím odborně způsobilé osoby, ale zde je myšlena odborná
způsobilost v prevenci rizik (viz předchozí odstavce této kapitoly),
koordinuje příslušná opatření. Ve smyslu uvedeného požadavku se navíc jedná o
jakékoli pracoviště zaměstnavatele, ne pouze o staveniště.
NahoruPředpoklady odborné způsobilosti
Požadavky na odbornou způsobilost koordinátora stanovuje, jak už
bylo výše zmíněno, opět zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek
BOZP. Tento zákon v § 10 odst. 1 specifikuje následující požadavky.
Předpokladem odborné způsobilosti fyzické osoby - koordinátora
na staveništi - je dle tohoto zákona:
-
alespoň střední vzdělání s maturitní zkouškou
- odborná praxe 3 nebo 1 rok (v délce alespoň 3 let nebo v délce
alespoň 1 roku, jestliže fyzická osoba získala vysokoškolské vzdělání v
bakalářském nebo magisterském studijním programu v oblasti bezpečnosti a
ochrany zdraví při práci; za odbornou praxi se považuje doba činnosti
vykonávané v oboru, ve kterém fyzická osoba bude zajišťovat úkoly v prevenci
rizik nebo činnost v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci)
- doklad o úspěšně vykonané zkoušce z odborné způsobilosti u
akreditované fyzické nebo právnické osoby
Jak je vidět, obecně jde o tytéž předpoklady odborné způsobilosti,
jako v případě odborně způsobilé osoby v prevenci rizik (bezpečnostního
technika), popsané v předchozích odstavcích. Nutno také opět podotknout, že až
do konce přechodného období, které končí (dle zákona 309/06 Sb., v pl. zn., o
bezpečnosti práce stanoveno na 5 let od nabytí účinnosti zákona, tedy od 1.
ledna 2007) ke dni 1.1.2012, platí odborná způsobilost a zvláštní odborná
způsobilost získaná podle dosavadních právních předpisů.
Od 1. 1. 2012 ale bude nezbytným předpokladem způsobilosti
koordinátora na staveništi zkouška OZO (z odborné způsobilosti osob) u
akreditované fyzické nebo právnické osoby!
Požadavky na proces udělení, pozastavení nebo zrušení akreditace
udělované fyzické nebo právnické osobě pro provádění zkoušek odborné
způsobilosti prostřednictvím MPSV (Ministerstvo práce a sociálních věcí), dále
zkušební okruhy teoretických znalostí pro zkoušku z odborné způsobilosti
koordinátora, obsah a způsob zkoušky z odborné způsobilosti, její organizaci,
průběh, hodnocení, jakož i obsah osvědčení jako dokladu o úspěšném vykonání
uvedené zkoušky, stanovuje (stejně jako v předchozím případě odborně způsobilé
osoby v prevenci rizik) nařízení vlády č. 592/2006 Sb. o podmínkách akreditace
a provádění zkoušek z odborné způsobilosti.
NahoruZkoušky z odborné způsobilosti
Pro představu uvádíme zkušební okruhy znalostí, ve kterých musí
uchazeč u zkoušky z odborné způsobilosti koordinátora na stavbě prokázat tzv.
"dostatečné“ znalosti. O tom, zda jsou dostatečné, rozhoduje dle zkušebního
řádu akreditované fyzické nebo právnické osoby jmenovaná zkušební komise.
Tematické okruhy k ověření znalostí vycházejí z přílohy č. 2
nařízení vlády č. 592/2006 Sb. Uchazeč musí prokázat v…