dnes je 5.12.2022

Input:

Ověření shody kombinované stolové kotoučové pily

17.4.2008, , Zdroj: Verlag Dashöfer

6.4.2.6.4
Ověření shody kombinované stolové kotoučové pily

Dr. Ing. Rostislav Suchánek a kolektiv autorů

LOGO FIRMY

Sídlo firmy

Název zařízení

provedení …………….

OVĚŘENÍ SHODY

provedení strojního zařízení s požadavky

ČSN EN 1870-5:2002

Bezpečnost dřevozpracujících strojů – Kotoučové pily

Část 5: Kombinované stolové kotoučové pily/spodní kotoučové
pily pro příčné řezání


                                                                                                                                                                                                                                                                                           
Požadavky
Podle ČSN EN 1870-5:2002 (49 6130)
Požadavky splněny?
ano ne irel.
1 Předmět normy
Tato evropská norma stanovuje požadavky a/nebo opatření k odstranění nebezpečí a omezení rizika u kombinovaných stolových kotoučových pil/spodních kotoučových pil pro příčné řezání, dále uváděných jako „stroje“, konstruovaných k obrábění masivního dřeva, třískových desek, vláknitých desek, překližek a také materiálů s hladkým laminátovým povrchem.
Tato evropská norma neplatí pro:
– ruční obráběcí stroje na dřevo nebo pro jakékoliv přizpůsobení umožňující jejich používání různým způsobem, tj. například při upnutí na pracovní stůl;
– stroje upevněné na stojanu nebo stole sloužícím jako stojan, které jsou určeny k práci ve stacionární poloze a které mohou být zvednuty rukama jedné osoby.

Tato evropská norma zahrnuje nebezpečí, relevantní pro tyto stroje, jak jsou uvedena v kapitole 4.
Tato evropská norma nezahrnuje nebezpečí týkající se elektromagnetické kompatibility (EMC) u číslicově řízených strojů řízených počítačem (CNC).
Tato evropská norma se vztahuje především na stroje, které jsou vyrobeny po datu vydání této evropské normy.
POZNÁMKA: Stolové kotoučové pily jsou obsaženy v EN 1870-1:2000.
3 Termíny a definice
Pro účely této evropské normy platí následující termíny a definice.
3.1 Termíny
Hlavní části stroje a jejich terminologie jsou ilustrovány v obrázku 1.

Obrázek 1
Terminologie
3.2 Definice
3.2.1 Kombinovaná stolová kotoučová pila/spodní kotoučová pila pro příčné řezání (circular saw bench/up-cutting cross-cutsawing machine):
kotoučová pila s jedním pilovým kotoučem; vřeteno pilového kotouče má jednu stálou frekvenci otáčení; jednotka pily je umístěna pod podpěrou obrobku (stolem) a stroj může být používán ve třech režimech:
a) pro rozřezávání, s pilovým kotoučem rovnoběžným s pravítkem; obrobek je posouván ručně nebo demontovatelným přídavným strojním posouvacím zařízením (viz obrázek 2); nebo
b) pro příčné řezání, s jednotkou pily pootočenou o 90° k pravítku; obrobek je přisouván ručně pomocí posuvného předního stolu, který se pohybuje ve směru kolmém k pravítku (viz obrázek 3); nebo
c) pro příčné řezání, kdy je jednotka pily zdvihána ručně, např. ruční pákou, k provedení řezu obrobku, který se nepohybuje (viz obrázek 4).

K provedení úhlových řezů u obrobku může být dále jednotka pily v každém režimu skloněna, vzhledem k vodorovné ose vřetena pily; v režimech příčného řezání může být jednotka pily navíc pootočena, vzhledem k svislé ose, k provedení šikmého řezu.

Obrázek 2
Příklad stroje v režimu rozřezávání

Obrázek 3
Příklad stroje v režimu příčného řezání s přisouváním obrobku
3.2.2 Přiváděcí (přední) stůl (infeed table): přídavný stůl na přiváděcí (přední) straně stroje, používaný jako:
a) podpěra pravítka pro rozřezávání a prostředek sloužící k posuvu obrobku při rozřezávání během používání stroje jako stolové kotoučové pily;
b) posuvný stůl pro příčné řezání s jednotkou pilového kotouče v pevné poloze;
c) další pevné místo podpěry obrobku při používání stroje jako spodní kotoučové pily pro příčné řezání.

Obrázek 4
Příklad stroje v režimu příčného řezání bez přisouvání obrobku
3.2.3 Místo obsluhy (operator position): prostor zaujímaný obsluhou při používání stroje v režimu stolové kotoučové pily a v obou režimech příčného řezání, jak ukazuje obrázek 5.

Obrázek 5
Místo obsluhy
3.2.4 Mobilní stroj (transportablemachine): stroj umístěný na podlaze, který je při používání stacionární a je vybaven zařízením, obvykle koly, která dovolují jeho pohyb mezi pracovními místy.
3.2.5 Pohon stroje (machine actuator): silový mechanismus uskutečňující chod stroje.
3.2.6 Ruční posuv (hand feed): ruční držení a/nebo vedení obrobku (nebo prvku stroje, na kterém je nástroj); ruční posuv zahrnuje používání ručně ovládaného vozíku, na který je obrobek ukládán nebo upínán, a používání demontovatelného přídavného strojního posouvacího zařízení.
POZNÁMKA: Věta uvedená v závorce neplatí pro tento stroj.
3.2.7 Demontovatelné přídavné strojní posouvací zařízení (demountable power feed unit): posuvový mechanismus, který je namontován na stroj tak, že může být ze své pracovní polohy odsunut bez použití nářadí nebo podobného dalšího zařízení.
3.2.8 Vymrštění (ejection): neočekávaný pohyb obrobku, jeho částí nebo částí stroje ze stroje během obrábění.
3.2.9 Zpětný vrh (kickback): zvláštní forma vymrštění vyznačující se při obrábění neočekávaným pohybem obrobku, jeho částí nebo částí stroje proti směru posuvu.
3.2.10 Zařízení proti zpětnému vrhu (anti kick-back device): zařízení, které bud’ snižuje možnost zpětného vrhu, nebo zachytí pohyb obrobku, jeho částí nebo částí stroje při zpětném vrhu.
3.2.11 Bezpečnostní příslušenství (safetyappliance): přídavné zařízení, které není součástí stroje, ale které napomáhá obsluze v bezpečném posuvu obrobku, např. jak je ilustrováno v obrázku 6.

Obrázek 6
Příklady pracovní a posouvací pomůcky
a) – Příklad posouvací pomůcky

b) – Příklad pracovní pomůcky
3.2.12 Doba doběhu (run-down time): doba, která uplyne od aktivace ovládacího zařízení pro zastavení do úplného zastavení vřetena.
3.2.13 Potvrzení (confirmation): prohlášení, prodejní literatura, prospekty nebo jiné dokumenty, kde výrobce (nebo dodavatel) deklaruje bud’ vlastnosti materiálu nebo výrobku, nebo jejich shodu s příslušnou normou.
4 Seznam významných nebezpečí
Tato nebezpečí jsou uvedena v tabulce 1 ČSN EN 1870-5:2002.
5 Bezpečnostní požadavky a/nebo opatření
Návod ke snižování rizika konstrukcí viz kapitolu 3 EN 292-2:1991/A1:1995, a kromě toho dále:
5.1 Ovládače
5.1.1 Bezpečnost a spolehlivost řídicích systémů
Pro účely této evropské normy řídicí systém související s bezpečností znamená systém, zahrnující vše od počátečního ručního ovládání nebo detektoru polohy až ke vstupu konečného pohonu nebo prvku, např. motoru. Bezpečnostní části řídicích systémů tohoto stroje (viz EN 954-1:1996) jsou části pro:
– spouštění (viz 5.1.3);
– normální zastavení (viz 5.1.4);
– blokování (viz 5.2.7.3, 5.2.7.4);
– brzdící systém (viz 5.1.4, 5.2.4).
Tyto řídicí systémy musí být navrženy a vyrobeny minimálně s použitím „osvědčených součástí a zásad“.

Pro účely této evropské normy „osvědčené součásti a zásady“ znamenají:
a) elektrické součásti, pokud splňují příslušné normy včetně norem následujících:
i) EN 60947-5-1:1997 (oddíl 3) pro řídicí spínače s pozitivním (nuceným) rozpojením, používané jako mechanicky ovládané detektory polohy pro ochranné kryty s blokováním a pro relé používaná v pomocných obvodech;
ii) EN 60947-4-1 pro elektromechanické stykače a motorové spouštěče používané v hlavních obvodech;
iii) HD 22.1 S3 pro pryžové kabely;
iv) HD 21.1 S3 pro kabely izolované PVC, pokud jsou tyto kabely navíc chráněny proti mechanickému poškození polohou (např. uvnitř stojanů);
b) zásady týkající se elektrických zařízení, pokud splňují první čtyři opatření uvedená v 9.4.2.1 EN 60204-1:1992; obvody musí být bud’ „kontaktně spojeny“, nebo jestliže jsou v bezpečnostních řídicích systémech použity elektronické součásti, je požadavek „osvědčených součástí“ splněn, jestliže jsou v souladu s 9.4.2.2 (tj. zálohování s křížovou kontrolou) nebo 9.4.2.3 (tj. použití různých funkčních principů a různých typů součástí) EN 60204-1:1992;
c) mechanické součásti, pokud například pracují v pozitivním režimu v souladu s 3.5 EN 292-2:1991/A1:1995;
d) mechanicky ovládané detektory polohy ochranných krytů, pokud jsou ovládány pozitivním (nuceným) způsobem a jejich uspořádání/upevnění a konstrukce/montáž vačky je v souladu s požadavky 5.2 a 5.3 EN 1088:1995;

Zařízení časové prodlevy používaná v kontaktně spojených bezpečnostních řídicích obvodech mohou být kategorie B podle požadavků EN 954-1:1996, pokud je zařízení časové prodlevy konstruováno alespoň pro jeden milion sepnutí.
Ověření: Kontrolou relevantních výkresů a/nebo obvodových schémat a prohlídkou stroje; u elektrických součástí požadovaným potvrzením od výrobce součásti, které odpovídá relevantním normám.
5.1.2 Umístění ovládačů
Ovládače pro spouštění a zastavení musí být umístěny v prostoru označeném X v obrázku 7.

Obrázek 7
Umístění ovládačů

Ověření: Kontrolou relevantních výkresů, měřením, prohlídkou stroje.
5.1.3 Spouštění
Viz 9.2.5.2 EN 60204-1:1992 a dále:
Pro účely této evropské normy je dosaženo „ochranné polohy a funkčnosti všech ochranných zařízení“ blokováním popsaným v 5.2.7 a „provoz“ znamená otáčení vřetena pily.
Výjimky popsané v 9.2.5.2 EN 60204-1:1992 nejsou relevantní.
Ověření: Kontrolou relevantních výkresů a/nebo obvodových schémat, prohlídkou a relevantním funkčním přezkoušením stroje.
5.1.4 Normální zastavení
Stroje musí být vybaveny ovládačem normálního zastavení, který je-li ovládán, musí odpojit energii od všech pohonů stroje a spustit brzdu (je-li k dispozici).
Je-li stroj vybaven mechanickou brzdou, musí být ovládání normálního zastavení v kategorii 0 podle požadavků 9.2.2 EN 60204-1:1992.
Je-li stroj vybaven elektrickou brzdou, musí být ovládání normálního zastavení v kategorii 1 podle požadavků 9.2.2 EN 60204-1:1992. Je-li iniciováno, musí být posloupnost zastavení následující:
a) přeruší se dodávka energie k pohonům stroje a spustí se brzda;
b) po ukončení brzdění se přeruší dodávka energie k brzdě.

Posloupnost zastavení musí být splněna na úrovni řídicích obvodů. Je-li použito zařízení časové prodlevy (časové relé), musí být doba prodlevy alespoň stejná, jako je maximální doba doběhu. Doba prodlevy musí být bud’ stálá (fixní), nebo musí být zařízení pro nastavení časové prodlevy zaplombováno.
Ověření: Kontrolou relevantních výkresů a/nebo obvodových schémat, prohlídkou a relevantním funkčním přezkoušením stroje.
5.1.5 Porucha dodávky energie
U elektricky poháněných strojů musí být po přerušení dodávky energie a jejím opětovném obnovení zamezeno automatickému opětovnému spuštění podle 7.5 odstavce 1 a 3 EN 60204-1:1992.
Ověření: Kontrolou relevantních výkresů a/nebo obvodových schémat, prohlídkou a relevantním funkčním přezkoušením stroje.
5.1.8 Porucha řídicích obvodů
Viz 5.1.1.
5.2 Ochrana proti mechanickým nebezpečím
5.2.1 Stabilita
Stroje musí být vybaveny prostředky, které jsou určeny k jejich upevnění k podlaze, např. upínacími otvory v rámu stroje.
Tuhost stroje musí být v souladu s požadavky přílohy A.
Stroje určené k přemístění pomocí jeřábu nebo zdvihacích zařízení musí být upraveny pro zdvihací zařízení, např. zdvihacími oky, správně umístěnými vzhledem k těžišti stroje.
Mobilní stroje, které jsou opatřeny pojezdovými koly, musí mít prostředky k zajištění stability při řezání, např. brzdy kol nebo zařízení k zvednutí kol od podlahy.
POZNÁMKA: Požadavky na zkoušku stability mobilních strojů s pojezdovými koly, k průběžnému využívání, budou uváženy při první revizi této normy.

Ověření: Kontrolou relevantních výkresů, prohlídkou stroje a relevantním funkčním přezkoušením stroje.
5.2.2 Riziko roztržení při provozu
Ochranné kryty pro pilový kotouč musí být vyrobeny z:
a) oceli s pevností v tahu nejméně 350 N/mm2 a tloušťkou stěny alespoň 1,5 mm;
b) lehké slitiny s vlastnostmi podle požadavků tabulky 2:

Tabulka 2
Tloušťka a pevnost lehké slitiny ochranného krytu nástroje
Pevnost v tahu
N/mm2
Minimální tloušťka
mm
180 5
240 4
300 3

c) polykarbonátu s tloušťkou stěny alespoň 3 mm nebo jiného plastu s takovou tloušťkou stěny, aby rázová pevnost byla stejná nebo lepší než polykarbonátu při tloušťce 3 mm.
Ověření: Kontrolou relevantních výkresů, měřením, prohlídkou na stroji a pro pevnost v tahu potvrzením od výrobce materiálu.
5.2.3 Konstrukce držáku nástroje a nástroje
5.2.3.1 Všeobecně
Na stroj nesmí být možné instalovat pilový kotouč většího průměru, než je průměr pilového kotouče, pro který je stroj konstruován.
Vřetena pily musí být vyrobena v tolerancích, které jsou uvedeny v příloze B.
Ověření: Kontrolou relevantních výkresů, prohlídkou, měřením a relevantním funkčním přezkoušením stroje.
5.2.3.2 Zajištění vřetena
Pokud je nezbytné při výměně nástroje zajistit vřeteno v klidové poloze, musí být vřeteno opatřeno zařízením k jeho zajištění. Toto může být provedeno, např. dvěma klíči nebo zajišťovacím čepem zasunutým do vřetena. Tento čep musí mít minimální průměr 8 mm a musí být vyroben z oceli s pevností v tahu alespoň 350 N/mm2.
Zajišťovací čepy musí zamezit otáčení vřetena, jestliže je nepozorností zapnut motor pohonu vřetena.
Ověření: Kontrolou relevantních výkresů, prohlídkou, měřením, potvrzením od výrobce oceli pro čep a relevantním funkčním přezkoušením stroje; druhou možností je na strojích se zajišťovacím čepem provést následující zkoušku: po spuštění motoru pohonu vřetena, které je opatřeno zajišťovacím čepem, musí zůstat vřeteno v klidové poloze.
5.2.3.3 Upínací zařízení pilového kotouče
Kotoučová pila musí být opatřena přírubami pilového kotouče (nebo přírubou v případě pilových kotoučů, které jsou upevněny zapuštěnými šrouby).
U pilových kotoučů s průměrem ≤ 450 mm, musí být průměr obou přírub (nebo příruby v případě pilových kotoučů, které jsou upevněny zapuštěnými šrouby) alespoň D/4 (kde D = průměr největšího pilového kotouče, pro který je stroj konstruován).
U pilových kotoučů s průměrem 450 mm musí být průměr přírub (nebo příruby v případě pilových kotoučů, které jsou upevněny zapuštěnými šrouby) alespoň D/6, ale nesmí být menší než 115 mm. Dosedací upínací plocha přírub na vnější části příruby, kromě příruby u pilových kotoučů upevněných zapuštěnými šrouby, musí mít šířku alespoň 5 mm a musí být směrem ke středu odlehčena (mezikruží) (viz obrázek 8).
Je-li stroj opatřen dvěma přírubami, musí být oba vnější průměry přírub v toleranci ± 1 mm.
Musí být provedena opatření k zajištění, aby nedošlo k uvolnění pilového kotouče při spouštění, otáčení, doběhu nebo brzdění, např. použitím tvarového spojení mezi vřetenem a pilovým kotoučem nebo použitím tvarového spojení mezi přední přírubou a vřetenem pily.

Obrázek 8
Detail příruby pilového kotouče

Ověření: Kontrolou relevantních výkresů, měřením a prohlídkou stroje.
5.2.4 Brzdění
5.2.4.1 Všeobecně
Pokud je doba nebrzděného doběhu delší než 10 s, musí být vřeteno pily opatřeno automatickou brzdou. Doba brzděného doběhu musí být kratší než 10 s.
Elektrické brzdění protiproudem nesmí být použito.
Ověření: Pro stanovení doby nebrzděného doběhu a doby brzděného doběhu, je-li to relevantní, viz níže uvedenou příslušnou zkoušku.
5.2.4.2 Podmínky všech zkoušek
a) jednotka vřetena musí být seřízena v souladu s instrukcemi výrobce (např. napnutí řemenů);
b) při volbě frekvence otáčení *) pilového kotouče musí zvolené podmínky odpovídat největší kinetické energii, pro kterou je stroj konstruován;
c) před začátkem zkoušky se zahřeje jednotka vřetena chodem bez zatížení po dobu nejméně 15 minut;
d) ověří se, zda skutečná frekvence otáčení vřetena je v rozmezí 10 % určené frekvence otáčení;
e) jestliže se zkouší jednotka s ručním spouštěním hvězda/trojúhelník, musí být při spouštění stroje postupováno podle instrukcí výrobce;
f) otáčkoměr musí mít přesnost alespoň ± 1 % celého rozsahu stupnice;
g) zařízení pro měření doby musí mít přesnost alespoň ± 0,1 s.
5.2.4.3 Zkoušky
5.2.4.3.1 Doba nebrzděného doběhu
Doba nebrzděného doběhu musí být měřena následovně:
a) přeruší se dodávka energie k motoru pohonu vřetena a měří se doba nebrzděného doběhu;
b) opětovně se spustí motor pohonu vřetena a vyčká se, až dosáhne určené frekvence otáčení;
c) kroky uvedené pod a) a b) se opakují ještě dvakrát.

Doba nebrzděného doběhu stroje je průměrem těchto tří měření.
NÁRODNÍ POZNÁMKA: Podle ČSN ISO 31-5 (01 1300) Veličiny a jednotky je nutno používat místo termínu „otáčky“ nový termín „frekvence otáčení“.
5.2.4.3.2 Doba brzděného doběhu
Doba brzděného doběhu musí být měřena následovně:
a) přeruší se dodávka energie k motoru pohonu vřetena a měří se doba brzděného doběhu;
b) vřeteno se ponechá jednu minutu v zastaveném stavu;
c) opětovně se spustí motor pohonu vřetena a nechá se v chodu bez zatížení po dobu jedné minuty;
d) kroky uvedené pod a) až c) se opakují ještě devětkrát.

Doba brzděného doběhu stroje je průměrem těchto deseti měření.
5.2.5 Zařízení snižující možnost nebo účinek vymrštění
Pro používání v režimu stolové kotoučové pily musí být stroj dodán s rozvíracím klínem/rozvíracími klíny, který (které) odpovídá rozsahu pilových kotoučů, které jsou předpokládány pro používání se strojem tak, jak je uvedeno v návodu k používání.
Ověření: Kontrolou relevantních výkresů a prohlídkou stroje.

Rozvírací klín a jeho instalace musí splňovat následující požadavky:
a) Rozvírací klíny musí být vyrobeny z oceli s minimální pevností v tahu 580 N/mm2 nebo ze srovnatelného materiálu, musí mít rovné plochy (rovinnost 0,1 mm na 100 mm) a musí mít tloušťku mezi tloušťkou pilového kotouče a šířkou řezu (šířkou ozubení) (viz obrázek 9).
Ověření: Kontrolou relevantních výkresů, měřením a potvrzením o mezi pevnosti od výrobců oceli.

Obrázek 9
Tloušťka rozvíracího klínu ve vztahu k rozměrům pilového kotouče

b) Náběžná hrana rozvíracího klínu musí být k „navedení“ materiálu zkosena (viz obrázek 10) a rozvírací klín musí mít v celé pracovní délce stejnou tloušťku (± 0,05 mm).
Ověření: Kontrolou relevantních výkresů, prohlídkou a měřením.

Obrázek 10
Sražení náběžné hrany rozvíracího klínu

c) Rozvírací klín musí být svisle přestavitelný tak, aby jeho vrchol dosahoval k vrcholu pilového kotouče nebo aby byl výše než nejvyšší bod (vrchol) na obvodu pilového kotouče, pokud je seřízen podle požadavků této evropské normy (viz obrázek 11).
Ověření: Kontrolou relevantních výkresů, prohlídkou a měřením.

Obrázek 11
Výškové nastavení rozvíracího klínu

d) Rozvírací klín musí být navržen tak, aby po jeho instalaci a nastavení byla nejmenší vzdálenost od pilového kotouče 3 mm a nejvyšší pak 8 mm, měřeno v radiálním směru k ose vřetena pily (viz obrázek 12).
Ověření: Kontrolou relevantních výkresů, prohlídkou a měřením.

Obrázek 12
Mezní polohy nastavení pro konstrukci rozvíracího klínu

e) Přední a zadní tvar rozvíracího klínu musí tvořit souvislé křivky nebo přímky, bez jakýchkoliv lomů, které by jej mohly zeslabit (například viz obrázek 13).
Ověření: Kontrolou relevantních výkresů a prohlídkou.

Obrázek 13
Tvar rozvíracího klínu



f) Zařízení pro upevnění rozvíracího klínu musí být provedeno tak, aby byla relativní poloha rozvíracího klínu a pevné příruby pilového kotouče v souladu s tolerancí, která je uvedena v obrázku 14; relativní poloha rozvíracího klínu a pevné příruby pilového kotouče musí zůstat zachována i při zdvihání, sjíždění a naklonění pilového kotouče.
Ověření: Kontrolou relevantních výkresů, prohlídkou, měřením a relevantním funkčním přezkoušením stroje.

Obrázek 14
Poloha rozvíracího klínu ve vztahu k pevné upínací přírubě



g) Zařízení pro upevnění rozvíracího klínu musí být provedeno tak, aby byla zajištěna jeho stabilita v souladu s požadavky uvedenými v příloze C.
Ověření: Kontrolou relevantních výkresů a provedením zkoušky podle přílohy C.
h) Rozvírací klín musí bud’ vyhovovat zkouškám boční stability, uvedeným v příloze D, nebo musí být šířka rozvíracího klínu, na každé straně upínací drážky, v prostoru upevnění navržena podle následujícího vztahu:

kde Dmax je maximální průměr pilového kotouče, pro který je stroj konstruován;
X a Y musí být měřeny uprostřed upínací drážky rozvíracího klínu v prostoru upnutí (viz obrázek 15).
Ověření: Pokud je to vhodné provedením zkoušky podle přílohy D nebo kontrolou relevantních výkresů, prohlídkou a měřením.

Obrázek 15
Šířka rozvíracího klínu u upínací drážky

i) Rozvírací klín musí být udržován ve své poloze vodícími prvky, např. vodícími čepy (viz obrázek 16); upínací drážka v rozvíracím klínu nesmí být širší než vodicí prvky o více než 0,5 mm.
Ověření: Kontrolou relevantních výkresů, prohlídkou a měřením.

Obrázek 16 Příklad upínacího zařízení rozvíracího klínu

j) Jestliže je nezbytná výměna rozvíracího klínu při použití různých průměrů pilového kotouče, musí být upínací drážka rozvíracího klínu dole otevřená.
Ověření: Kontrolou relevantních výkresů a prohlídkou.
5.2.6 Podpěry a vedení obrobku
5.2.6.1 Pravítko
Stroj musí být vybaven pravítkem, které splňuje následující požadavky:
a) Pro rozřezávání:
Vodicí část obrobku tohoto pravítka musí:
i) být vyrobena z plastu, lehké slitiny nebo dřeva, je-li možnost dotyku s pilovým kotoučem;
ii) být rovnoběžně nastavitelná s pilovým kotoučem tak, že zadní konec pravítka dosahuje nejdále k přední hraně rozvíracího klínu a nejblíže v místě, kde přichází první zub největšího pilového kotouče, pro který je stroj konstruován do řezu, je-li tento pilový kotouč nastaven na největší výšku řezu;
iii) být buď:
– vyrobena z jednoho kusu se dvěma vodicími plochami; vyšší vodicí plocha je určena pro vysoké řezy (viz obrázek 17a)) a nižší vodicí plocha pro nízké řezy nebo pro řezání s nakloněným pilovým kotoučem (viz obrázek 17b)); nebo
– se skládat ze dvou samostatných částí, z nichž jedna s vyšší vodicí plochou je určena pro vysoké řezy a druhá s nižší vodicí plochou je určena pro nízké řezy nebo pro řezání s nakloněným pilovým kotoučem; tyto části nesmí být možné instalovat na opěru (stůl) současně, s výjimkou strojů s maximálním průměrem pilového kotouče 200 mm, kdy se mohou skládat ze dvou částí, které mohou být instalovány současně, ale musí být odstranitelné bez pomoci nářadí;

Obrázek 17
Dvě polohy pravítka

Obrázek 17a)
Pravítko v poloze pro vysoké řezy

Obrázek 17b)
Pravítko v poloze pro nízké řezy nebo pro řezání s nakloněným pilovým kotoučem

iv) mít pro vysoké řezy výšku H a pro nízké řezy výšku h podle rozměrů uvedených v tabulce 3;

Tabulka 3
Rozměry H a h vodicí plochy pravítka
Výška Průměr pilového kotouče D (mm)
mm D ≤ 200 200 < D ≤ 315 D > 315
H ≥ 30 ≥ 50 ≥ 90
h 6 ≤ h ≤15

v) být navržena tak, že při nastavení pravítka pro nízké řezy nesmí dojít k dotyku pilového kotouče s podélným pravítkem v místě B, jak ukazuje obrázek 18, je-li pilový kotouč maximálně skloněn.

Obrázek 18
Konstrukce podélného pravítka (pro rozřezávání) pro nízké řezy

b) Pro příčné řezání:
Pravítko musí splňovat následující požadavky:
i) musí být nastavitelné v pravém úhlu ke směru posuvu pro rozřezávání;
ii) část nejblíže k pilovému kotouči musí být v minimální délce D (kde D je maximální průměr pilového kotouče, pro který je stroj konstruován) vyrobena ze dřeva, lehké slitiny nebo plastu;
iii) jestliže pravítko zasahuje pod ochranný kryt pilového kotouče (v poloze pro příčné řezání), pak výška pravítka v této části nesmí překročit 15 mm.

Veškerá nastavení pravítka, pro rozřezávání i pro příčné řezání, musí být možná bez pomoci nářadí.
Ověření: Kontrolou relevantních výkresů, prohlídkou a měřením a relevantním funkčním přezkoušením stroje.
5.2.6.2 Rozměry stolu
Rozměry stolu stolové kotoučové pily (viz obrázek 19) musí odpovídat požadavkům tabulky 4.
Ověření: Kontrolou relevantních výkresů, prohlídkou a měřením.

Obrázek 19
Minimální rozměry stolu stroje

Tabulka 4
Rozměry stolu
Rozměry
stolu
Průměr pilového kotouče D mm
D ≤ 200 200 < D ≤ 250 250 < D ≤ 350 250 < D ≤ 400 400 < D ≤ 450 550 < D ≤ 500 D > 500
L 500 530 750 900 1 000 1 150 1 300
W 335 400 500 800 700 800 900
a 250 270 220 350 380 420 480
5.2.6.3 Stolové kotoučové pily s pohyblivým válečkovým stolem
Stroj musí být vybaven na přiváděcí (přední) straně válečkovým stolem, který splňuje následující požadavky:
a) musí mít minimální délku 1 200 mm a minimální šířka (Cm;n) musí být podle vztahu uvedeného v tabulce 4;
b) musí být připojen ke stolu stolové kotoučové pily a musí se pohybovat alespoň přes celou šířku (L) stolu (viz obrázek 19);
c) musí být možné jeho zajištění v jakékoliv poloze;
d) musí být na nejvzdálenějším konci od pilového kotouče podepřen a podpěra musí být kvůli vyrovnání výškově nastavitelná;
e) na konci, blíže k pilovému kotouči, musí být prvních 150 mm válečkového stolu souvislých, tj. bez válečků (viz obrázek 19).
Ověření: Kontrolou relevantních výkresů, prohlídkou a měřením a relevantním funkčním přezkoušením stroje.
5.2.6.4 Zadní stůl
Oddělené prodloužení stolu (nebo část stolu stroje) musí být provedeno tak, aby celková délka a šířka byly v souladu s požadavky obrázku 19.
Ověření: Kontrolou relevantních výkresů, měřením a prohlídkou stroje.
5.2.7 Zamezení přístupu k pohybujícím se částem
5.2.7.1 Bezpečnostní ochrana pilového kotouče nad stolem
Přístup k části pilového kotouče nad stolem musí být zamezen ručně nastavitelným ochranným krytem pilového kotouče. Tento ochranný kryt pilového kotouče musí splňovat následující požadavky:
a) u ochranných krytů pilového kotouče, které nejsou průhledné, musí být rovina řezu pilového kotouče vyznačena, např. zářezem nebo ryskou na ochranném krytu pilového kotouče;
b) musí být instalován odděleně od rozvíracího klínu;
c) musí zakrývat jak vrchol, tak i strany pilového kotouče nad stolem a musí být umožněno jeho spuštění tak, aby spodní hrana ochranného krytu byla v úrovni stolu, a jeho zdvižení bylo takové, aby maximální výška spodní hrany ochranného krytu nad úrovní stolu umožnila průchod obrobku s maximální výškou, pro kterou je stroj konstruován; ochranný kryt pilového kotouče musí být vybaven prostředkem pro snadné výškové nastavení, např. rukojetí; tímto prostředkem může být také pracovní pomůcka, pokud je umístěna držáku upevněném na nastavitelném ochranném krytu pilového kotouče;
d) po výškovém nastavení musí zůstat spodní hrana ochranného krytu pilového kotouče rovnoběžná se stolem;
e) podpěra (rameno) nesoucí ochranný kryt pilového kotouče se musí otáčet s jednotkou pily, je-li pootáčeno otočnou částí stolu;
f) u strojů, které nemají zařízení k naklonění pilového kotouče, smí být maximální šířka ochranného krytu pilového kotouče 50 mm; maximální vzdálenost vnější části ochranného krytu pilového kotouče na straně pravítka musí být 15 mm od příruby pilového kotouče (viz obrázek 20);
g) stroje, které mají zařízení k naklonění pilového kotouče, musí být opatřeny bud’ pomocným ochranným krytem nebo ochranný kryt pilového kotouče musí být opatřen rozšířením pro použití při skloněném pilovém kotouči;
h) přední a zadní konec spodní části ochranného krytu pilového kotouče musí být navržen tak, aby byl umožněn svislý pohyb vzhůru, aby se vyloučil ztížený posuv, je-li ochranný kryt nesprávně seřízen nebo je-li obrobek nerovný; toto může být dosaženo například buď:
i) navržením ochranného krytu pilového kotouče podle minimálních rozměrů uvedených v obrázku 21 nebo
ii) vybavením ochranného krytu pilového kotouče v přední části válečky o průměru alespoň 60 mm (viz obrázek 22);
i) spodní vnitřní hrany stran nastavitelného ochranného krytu pilového kotouče musí být opatřeny žebry, vyrobenými z plastu, lehké slitiny, dřeva nebo materiálů na bázi dřeva; tato žebra musí mít minimální tloušťku 3 mm a musí být navržena tak, aby zamezila zaříznutí zubů pilového kotouče do nastavitelného ochranného krytu pilového kotouče, je-li ochranný kryt pilového kotouče odsunut z roviny řezu (viz obrázek 23); jsou-li žebra vyměnitelná, musí být jejich upevnění provedeno tak, aby nedošlo k poškození pilového kotouče, např. mosaznými šrouby;
j) tuhost ochranného krytu pilového kotouče musí splňovat požadavky přílohy E.
Ověření: Kontrolou relevantních výkresů, prohlídkou, měřením a relevantním funkčním přezkoušením stroje.

Obrázek 20
Minimální šířka ochranného krytu pilového kotouče

Obrázek 21
Naváděcí část ochranného krytu pilového kotouče

Obrázek 22 Naváděcí válečky ochranného krytu pilového kotouče
Obrázek 23
Vyztužení spodní strany boční stěny ochranného krytu pilového kotouče
Nahrávám...
Nahrávám...