Postup posuzování shody pro přístroje dle směrnice o EMC 2004/108/ES

8.6.3

Postup posuzování shody pro přístroje dle směrnice o EMC 2004/108/ES

Dr. Ing. Rostislav Suchánek

ÚVOD

Směrnice o EMC vyžaduje, aby přístroj uváděný výrobcem na trh, byl ve shodě s požadavky na ochranu uváděnými v článku 5 a v příloze I směrnice o EMC. Tuto shodu výrobce prokazuje použitím postupu posuzování shody podle článku 7 a přílohy II, případně dobrovolně podle přílohy III.

Výrobce musí vypracovat technickou dokumentaci pro prokázání shody s požadavky na ochranu. To zahrnuje důkaz, že přístroj je ve shodě s příslušnými harmonizovanými normami, nebo pokud harmonizované normy nejsou použity nebo jsou použity jen částečně, podrobné technické odůvodnění. Výrobce musí zajistit, že je přístroj vyráběn ve shodě s platnou technickou dokumentací.

Výrobce se může dobrovolně rozhodnout využít při posuzování shody notifikované osoby. Výrobce musí vystavit ES prohlášení o shodě a výrobek opatřit označením CE.

POSOUZENÍ EMC

 NahoruObecný koncept

Výrobce je povinen posoudit EMC přístroje, aby ověřil, že přístroj splňuje všechny požadavky na ochranu. Směrnice o EMC nevyžaduje účast třetí strany při provádění posouzení shody. Výrobce je plně odpovědný za použití patřičné metody posouzení. Za posouzení shody není nikdy odpovědná třetí strana, například zkušební laboratoř EMC nebo notifikovaná osoba.

Pokud je při posouzení EMC prokázáno, že je posuzovaný přístroj z hlediska elektromagnetické kompatibility ze své podstaty neškodný podle článku 1(3) jak z hlediska vyzařování, tak i odolnosti, je přístroj vyloučen z rozsahu platnosti směrnice o EMC a nejsou nutné žádné další postupy. Je však doporučeno výsledek posouzení a jeho závěr dokumentovat.

Při posouzení EMC se musí brát v úvahu všechny normálně uvažované pracovní podmínky přístroje. Pokud může mít přístroj různé konfigurace, posouzení elektromagnetické kompatibility potvrzuje, že přístroj splňuje požadavky na ochranu ve všech možných konfiguracích stanovených výrobcem.

Posouzení EMC musí být v praxi provedeno podle definované metodiky. Jsou možné tři metody posouzení EMC:

a) posouzení použitím harmonizovaných norem EMC,

b) posouzení EMC bez použití harmonizovaných norem pomocí vlastní metodiky výrobce,

c) posouzení kombinací obou předchozích metod. Například použití harmonizovaných norem pro vyzařování a podrobné technické posouzení EMC pro odolnost.

Preferovaným způsobem prokázání shody jsou evropské harmonizované normy, které poskytují uznanou metodiku pro prokázání shody s požadavky na ochranu. Použití příslušných EMC harmonizovaných norem pro pokrytí všech požadavků na ochranu je rovnocenné provedení posouzení EMC. V případě nepoužití harmonizovaných norem bude výrobce muset dokázat, že podniknuté kroky jsou odpovídající pro zajištění shody se směrnicí o EMC. Výrobce může pověřit třetí stranu, aby pro něj provedla posouzení EMC nebo aby mu pomohla s jeho částí, ale odpovědnost za shodu přístroje s ustanoveními směrnice bude mít i nadále pouze výrobce.

Pokud výrobce sestavuje finální přístroj s použitím součástek od jiných výrobců, musí si udržet celkovou kontrolu a za shodu finálního přístroje je odpovědný výrobce tohoto přístroje.

 NahoruMetoda nejhoršího případu

Metoda posouzení shody přístroje, nazývaná metodou nejhoršího případu, se používá v situaci, kdy výrobce vyrábí přístroj v různých konfiguracích a přístroj je určen do různého prostředí. V takových případech se považuje za postačující provést posouzení na základě konfigurace, která nejspíše způsobí maximální rušení, a konfigurace, jež bude nejvíce citlivá vůči rušení. Tímto způsobem se dosahuje minimalizace nákladů na posouzení. Výrobce současně zajistí, že přístroj splňuje požadavky na ochranu ve všech konfiguracích předvídatelných výrobcem jako příklad normálního použití v určených aplikacích.

Tato metoda se používá u přístrojů, které se odchylují od série přístrojů a jež mají všechny podobné charakteristiky, takže by bylo přehnané nechat posuzovat všechny přístroje odděleně. Používá se rovněž u přístrojů, které mohou být uváděny na trh v různých konfiguracích s různými kombinacemi přístroje a funkce. Jako příklad je možno uvést počítač s různými konfiguracemi vnitřních diskových jednotek a zásuvných karet nebo přístroje stejného typu s různým příkonem, kde je zdroj rušení nebo možných problémů s odolností na příkonu nezávislý.

Postup posouzení:

1. Stanovte nejhorší případ z možných kombinací přístroje z hlediska EMC charakteristik.

2. Proveďte posouzení EMC pro tento nejhorší případ tak, aby pokrylo všechny příslušné jevy.

3. Vybraný nejhorší případ přístroje prohlaste za reprezentativní pro celou sérii.

4. Zdokumentujte výběr nejhoršího případu.

Použití metody nejhoršího případu musí být zdokumentováno v technické dokumentaci a výrobce je odpovědný za identifikaci možných konfigurací a výběr nejhoršího případu nebo nejhorších případů.

Použití EMC evropských harmonizovaných norem

Nejpoužívanějším a doporučeným způsobem prokázání shody EMC je správná aplikace příslušných evropských harmonizovaných norem, na něž byl zveřejněn odkaz v příslušné části Úředního věstníku Evropské unie (OJEU), pokrývajících všechny základní požadavky směrnice o EMC. Tato metoda je rovnocenná s provedením podrobného technického posouzení EMC.

Přístroj, který splňuje požadavky na EMC příslušných aktuálních EMC harmonizovaných norem, využívá předpokladu shody s požadavky na ochranu podle směrnice o EMC.

Výrobce musí zajistit, že přístroj splňuje požadavky směrnice o EMC v okamžiku aktuálního uvedení na trh. To je důležité pro přístroj, který je průběžně vyráběn po dlouhou dobu, a použité harmonizované normy se mohou v průběhu času měnit. Pro usnadnění situace výrobců bývá zavedeno přechodné období (obvykle tři roky), během něhož jsou platné staré i nové normy. Po této době, jestliže si výrobce přeje pokračovat ve využívání předpokladu shody, je požadováno nové ES prohlášení o shodě respektující novější platné vydání harmonizované normy. To si vyžádá vyhodnocení EMC podle nové verze zveřejněné harmonizované normy a může si vyžádat i nové zkoušení. Může se však stát, že výrobce si přeje pokračovat v plnění základních požadavků pokračujícím používáním starého, již neharmonizovaného vydání, a v případě nutnosti jinými technickými řešeními. Jelikož jsou harmonizované normy dobrovolné, je to samozřejmě přijatelným řešením, ale nebude poskytovat předpoklad shody tak, jak by tomu bylo při použití nového vydání harmonizované normy. Protože to znamená změnu metody posuzování shody, je nutno provést i změnu textu v ES prohlášení o shodě.

Při novém vydání harmonizované normy nebývá nezbytné kompletní opětovné posouzení stávajícího výrobku. Vyhodnocení může být omezeno na ty změny, které se tohoto výrobku přímo dotýkají.

Evropské normy harmonizované ke směrnici o EMC jsou vypracovány a přijaty třemi evropskými normalizačními orgány:

• Evropský výbor pro normalizaci v elektrotechnice (CENELEC);

• Evropský ústav pro telekomunikační normy (ETSI);

• Evropský výbor pro normalizaci (CEN).

Další informace k evropským harmonizovaným normám jsou dostupné na internetových stránkách:

http://ec.europa.eu/comm/enterprise/electr equipment ;

http://www.newapproach.org .

Seznam evropských harmonizovaných norem

Na internetové stránce Evropské komise je pravidelně aktualizovaný a dostupný seznam evropských harmonizovaných norem uveřejňovaný v Úředním věstníku Evropské unie (OJEU):

http://ec.europa.eu/comm/enterprise/newapproach/standardization/harmstds/reflist/emc.html.

Dalším zdrojem informací o normách jsou internetové stránky CENELEC, ETSI a CEN:

www.cenelec.org ;

www.etsi.org ;

www.cen.eu .

Na uvedené internetové stránce ETSI jsou volně dostupné normy ETSI.

Získání textů norem je v ČR zpoplatněno a je možné na internetové adrese:

http://csnonline.unmz.cz

Příslušné evropské harmonizované normy

Výrobce je odpovědný za výběr vhodných evropských harmonizovaných norem. V mnoha případech je nutno pro pokrytí všech požadavků směrnice o EMC na ochranu použít několik harmonizovaných norem. Použití několika norem může být též nutné pro multifunkční přístroje, například pro přístroje kombinující rozhlasový přijímač a jinou nerádiovou funkci, například budík.

Obecně musí výrobce zajistit splnění požadavků směrnice o EMC pro:

• vysokofrekvenční vyzařování (radiová ochrana);

• nízkofrekvenční vyzařování v napájecím vedení (kolísání napětí, harmonické);

• odolnost vůči trvalým a přechodným EMC jevům.

Jsou-li zavedeny alternativní zkušební a měřicí metody do harmonizovaných norem za týmž účelem, jsou spolu s jejich přiřazenými limity považovány za rovnocenné s ohledem na ustanovení o předpokladu shody s požadavky na ochranu.

Datum ukončení předpokladu shody s nahrazovanou normou

V úředním věstníku Evropské unie (OJEU) jsou ke každé harmonizované normě tyto údaje:

• odkaz,

• název,

• odkaz na nahrazovanou normu,

• datum ukončení předpokladu shody s nahrazovanou normou.

Každá harmonizovaná norma z platného seznamu v OJEU může být použita jako harmonizovaná norma až do data ukončení předpokladu shody, které je tam uvedeno.

Posouzení EMC, pokud nebyly použity harmonizované normy

Výrobce přístroje, jenž zvolí tento postup posouzení shody EMC, nevyužívá výhodu předpokladu shody.

Výrobce může provést posouzení shody přístroje přímo s požadavky na ochranu, bez odkazu na harmonizované normy, provedením svého vlastního posouzení EMC. Při tomto posouzení musí být použita technická metodika, zajišťující splnění požadavků směrnice o EMC. Tato možnost dovoluje flexibilitu pro technický rozvoj, velmi důležitou v případě, kdy výrobci nového nebo inovovaného přístroje, pro který normy neexistují nebo je nelze použít, chtějí posoudit svůj přístroj podle požadavků na ochranu. Výrobce musí při tomto postupu podat jasný důkaz shody.

Tento postup používá výrobce obvykle v těchto případech:

• Evropské harmonizované normy pro přístroj nejsou nebo nepokrývají všechny požadavky na ochranu.

• Přístroj používá technologie neslučitelné s evropskými harmonizovanými normami nebo technologie, jež těmito normami ještě nejsou brány v úvahu, a nejsou přitom použitelné generické normy.

• Přístroj je fyzicky příliš velký, aby mohl být zkoušen v zařízeních popsaných v evropské harmonizované normě, nebo se předpokládá zkoušení na místě, které není odpovídajícím způsobem pokryto harmonizovanou normou.

• Výrobce použil jiné normy nebo specifikace, které nejsou harmonizovány.

• Výrobce používá zkušební zařízení, pro které ještě evropské harmonizované normy nebyly vypracovány;

Výrobce přístroje musí provést posouzení, jež bude záležet na několika faktorech, například:

• charakteristiky přístroje,

• určené použití,

• okolní prostředí a místo použití,

• typy rušení přístrojem vytvářené nebo přístroj ovlivňující,

• výkonová kritéria pro odolnost.

Výrobce musí podle směrnice o EMC zdokumentovat všechny postupy kontroly shody přístroje v těch aspektech, pro které tuto metodu posouzení zvolil. To může zahrnovat:

• stanovení provozních podmínek přístroje a jeho určený účel, včetně pokrytí napájecího napětí a kmitočtové aspekty týkající se přístroje;

• specifikaci, popis a klasifikaci prostředí, v nichž bude přístroj používán; to může pokrývat rovněž aspekty týkající se přístroje, který může být přemisťován a musí mít charakteristiky vyzařování a odolnosti vhodné pro několik prostředí;

• specifikaci příslušných zdrojů a účinků pokrývaných elektromagnetických jevů a použitých úrovní kompatibility;

• popis výkonových kritérií přístroje; ta by měla být udána s ohledem na rozumná očekávání uživatele;

• přijaté meze pro vyzařování;

• stanovení úrovně zkoušek s ohledem na odolnost přístroje;

• odkaz na dostupné dokumenty, jako jsou evropské harmonizované normy, a doporučení a uvedení jakýchkoli odchylek od dostupných referenčních dokumentů; tyto odchylky se mohou týkat hodnocených jevů, zkušebních metod, zkušebních zařízení nebo úrovní zkoušek;

• vyhodnocení konstrukce z hlediska EMC;

• výsledky výpočtů;

• provedená statistická vyhodnocení, teoretické studie nebo jiná zkoumání předkládající podpůrnou teorii, argumenty, výsledky a závěr. To může zahrnovat informaci o úrovních výskytu a statistickém rozdělení rušení;

• popis výběru použitých součástek;

• informace o stínění, stínění a vedení kabelů, filtrech, feritech;

• popis řešení přijatých pro shodu s požadavky na ochranu;

• kritéria pro výběr nejhoršího případu pro sérii podobných přístrojů;

• posouzení, zda musí být přijata nějaká speciální opatření při sestavování, instalaci, údržbě nebo používání přístroje, aby bylo zajištěno, že přístroj uvedený do provozu je ve shodě s požadavky na ochranu;

• posouzení, zda shoda s požadavky na ochranu je či není zajištěna v obytných zónách; pokud tomu tak není, musí být omezení používání jasně uvedeno;

• specifikaci obecných nebo konkrétních požadavků pro omezení vyzařování rušení.

Referenční zdroje informací pro výrobce, postupující podle této metody posouzení, dále zahrnují evropské harmonizované normy, jejich návrhy a rovněž normy, které se týkají EMC, ale ještě nejsou ke směrnici harmonizovány.

DOKUMENTACE VYŽADOVANÁ…