dnes je 3.10.2022

Input:

Průvodní dokumentace tlakových zařízení uváděných na trh

30.4.2008, , Zdroj: Verlag Dashöfer

9.4.6
Průvodní dokumentace tlakových zařízení uváděných na trh

Dr. Ing. Rostislav Suchánek a kolektiv autorů

Úvod do problematiky

Dosavadní kapitoly této příručky se zabývaly různými aspekty posuzování shody tlakových zařízení a jejich uvádění na trh a do provozu, jak je definuje Nařízení vlády č. 26/2003 Sb., ve znění Nařízení vlády č. 621/2004 Sb. (dále pouze NV 26/2003 Sb.), resp. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/23/ES ze dne 29. května 1997 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se tlakových zařízení. V této části bych se rád zaměřil na problematiku dokumentace dodávané s tlakovým zařízením uživateli, a to zejména na oblast tlakových nádob, kotlů a potrubí.

V této souvislosti je nutné mít na zřeteli, že oblast tlakových zařízení zahrnuje celou řadu výrobků a zařízení – nádoby, kotle, potrubí, bezpečnostní a tlakovou výstroj a samozřejmě sestavy tlakových zařízení, a tedy nelze v této kapitole dát jednoduchý a všeobjímající návod. K této problematice také existuje celá řada technických norem (harmonizovaných i neharmonizovaných, např. ČSN 69 0010 – 7.2), které stanovují více či méně podrobné požadavky na rozsah dokumentace dodávané k tlakovému zařízení a jež by měl výrobce respektovat. Pravdou je, že některé normy, a to zejména nové evropské normy, tyto požadavky stanovují poměrně vágně a např. v porovnání s již citovanou ČSN 69 0010 – 7.2 méně detailně a jednoznačně.

Poznámka k harmonizovaným technickým normám

Poznámka k harmonizovaným technickým normám: Česká technická norma se stává harmonizovanou českou technickou normou, přejímá-li plně požadavky stanovené evropskou normou nebo harmonizačním dokumentem, které uznaly orgány Evropského společenství jako harmonizovanou evropskou normu, nebo evropskou normou, která byla jako harmonizovaná evropská norma stanovena v souladu s právem Evropských společenství společnou dohodou notifikovaných osob. Splnění harmonizované české technické normy nebo jejich částí se považuje v rozsahu a za podmínek stanovených v technickém předpisu za splnění těch požadavků stanovených technickými předpisy, k nimž se tyto normy nebo jejich části vztahují.

Použité podklady

Další text vychází z požadavků NV 26/2003 Sb., resp. Směrnice 97/23/ES, a z požadavků následujících Českých technických norem:

  • ČSN 69 0010 Tlakové nádoby stabilní – Technická pravidla zkoušení – Část 7.2: Pasport (neharmonizovaná, dosud však běžně používaná norma).

  • ČSN EN 13445 Netopené tlakové nádoby – Část 5: Kontrola a zkoušení (harmonizovaná norma ke Směrnici 97/23/EC).

  • ČSN EN 12952 Vodotrubné kotle a pomocná zařízení – Část 6: Kontrola při výrobě; dokumentace a značení částí kotle namáhaných tlakem (harmonizovaná norma ke Směrnici 97/23/EC).

  • ČSN EN 13480 Kovová průmyslová potrubí – Část 5: Kontrola a zkoušení (harmonizovaná norma ke Směrnici 97/23/EC).

  • ČSN EN 1050:2001 Bezpečnost strojních zařízení – Zásady pro posouzení rizika.

Všeobecné požadavky na dokumentaci tlakových zařízení pro uživatele

Základní požadavky na rozsah předávané dokumentace je stanoven v NV 26/2003 Sb., resp. ve Směrnici 97/23/ES, v příloze č. 1. Tato příloha v bodu 3.4. Návody k používání uvádí:

  1. Je-li tlakové zařízení uváděno na trh, musí být k němu, pokud to připadá v úvahu, připojen návod pro uživatele obsahující všechny nezbytné informace vztahující se k bezpečnosti a týkající se:

    1. instalace včetně montáže jednotlivých částí tlakového zařízení,

    2. uvádění do provozu,

    3. použití,

    4. údržby včetně kontrol a zkoušek prováděných uživatelem.

  2. Návod musí obsahovat informace připojené k tlakovému zařízení podle bodu 3.3, s výjimkou identifikace série, popřípadě musí být provázen technickou dokumentací, výkresy a schématy, nezbytnými k plnému pochopení tohoto návodu.

  3. Popřípadě musí návod též upozorňovat na nebezpečí vyplývající z nesprávného použití podle bodu 1.3 a zvláštních okolností návrhu podle bodu 2.2.3.

Když si tyto všeobecné požadavky rozebereme, vidíme, že dokumentace k tlakovému zařízení musí obsahovat v principu pokyny pro montáž a bezpečné používání tlakového zařízení (uvedeno v písm. a) bodu 3.4), technický popis zařízení (uvedeno v písm. b) bodu 3.4) a vyjádření rizik plynoucích z nesprávného použití a případně zbytková rizika pro uživatele (uvedeno v písm. c) bodu 3.4).

Pokyny pro montáž a bezpečné používání

Co se týká požadavků uvedených v bodu a), je naprosto zřejmé, že výrobce tlakového zařízení musí před uvedením tlakového zařízení na trh nebo do provozu stanovit požadavky na montáž a následný provoz (v podstatě je na jeho odpovědnosti, jak je stanoví), vedle toho však existují ve všech státech EU národní předpisy pro provoz tlakových zařízení a uživatel je v rámci provozu musí dodržovat. Je nutné si uvědomit, že NV 26/2003 Sb., resp. Směrnice 97/23/ES, neřeší otázku provozu, ta je řešena národní regulací a právě dokumentace předávaná uživateli je podkladem pro následný bezpečný a bezproblémový provoz tlakových zařízení. Zde by tedy měl výrobce jednoznačně vycházet ze znalosti požadavků národních předpisů a případně i technických norem, pokud pro danou oblast existují. Pokud se podíváme, jak je tato oblast řešena u nás, platí pro provoz tlakových nádob a kotlů VYHLÁŠKA č. 18/1979 Sb. ČÚBP, kterou se určují vyhrazená tlaková zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, ale např. pro provoz průmyslového rozvodu zemního plynu platí VYHLÁŠKA č. 21/1979 Sb. ČÚBP, kterou se určují vyhrazená plynová zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti. Všechna citovaná zařízení jsou v okamžiku uvedení na trh tlakovým zařízením ve smyslu NV 26/2003 Sb., jejich provoz se však řídí různými předpisy. Co se týká situace v ostatních členských státech EU, je to obdobné jako u nás. Předpisy pro provoz nejsou obecně sjednocené a asi v nejbližší době ani nebudou, a tak např. lhůty a rozsah provozních kontrol a zkoušek mohou být v různých státech různé.

Technický popis zařízení

Požadavek uvedený v bodu b) v podstatě vyžaduje, aby návod (jinak řečeno dokumentace k tlakovému zařízení pro uživatele) obsahoval údaje uvedené na štítku dle bodu 3.3 přílohy č. 1 NV 26/2003 Sb., tedy v podstatě identifikační údaje a základní parametry a dále technickou dokumentaci, výkresy, schémata apod.

Identifikace a základní parametry

Co se týká požadavků dle bodu 3.3, tedy identifikace a základních parametrů, musí být uvedeny v dokumentaci tyto informace:

  1. u všech tlakových zařízení:

    1. název a adresa či jiný způsob identifikace výrobce,

    2. rok výroby,

    3. identifikace tlakového zařízení podle jeho povahy (např. typ, výrobní číslo apod.),

    4. základní nejvyšší nebo nejnižší pracovní meze (např. max. pracovní tlak, teplota apod.);

  2. v závislosti na typu tlakového zařízení pak další informace nezbytné pro bezpečnou instalaci, provoz či použití, popřípadě pro údržbu a pravidelné prohlídky, jako například:

    1. objem V tlakového zařízení v L (litrech),

    2. jmenovitá světlost potrubí DN,

    3. použitý zkušební tlak PS v barech s uvedením data zkoušky,

    4. nastavený tlak bezpečnostní výstroje v barech,

    5. výkon tlakového zařízení v kW,

    6. napájecí napětí ve V (voltech),

    7. předpokládané použití,

    8. plnící poměr v kg/L,

    9. největší hmotnost obsahu v kg,

    10. hmotnost prázdného zařízení v kg,

    11. skupina tekutiny;

  3. tam, kde to je nutné, výstrahy upozorňující na nesprávné použití, ke kterému by podle zkušeností mohlo dojít.

Z výše uvedeného je zřejmé, že v dokumentaci musí být uvedeny informace dle písm. a), ostatní dle písm. b) a c) závisí na druhu zařízení a záleží v podstatě na výrobci, jak situaci posoudí a co do návodu (průvodní dokumentace) uvede. Zde lze doporučit, aby výrobce postupoval dle technických norem (pokud pro předmětné zařízení existují), zkušeností a zvyklostí.

Požadavky pro dodání technické dokumentace

Co se týká požadavků na dodání technické dokumentace, výkresů apod., je text NV dosti neurčitý, protože říká, že návod k používání musí být popřípadě provázen technickou dokumentací, výkresy a schématy, nezbytnými k plnému pochopení tohoto návodu. Co je však technická dokumentace? Co se rozumí technickou dokumentací, najdeme u jednotlivých postupů posuzování shody v příloze č. 3 NV 26/2003 Sb. Zde je např. pro postup posuzování shody G (ES OVĚŘOVÁNÍ CELKU) uvedeno:
technická dokumentace zahrnuje návrh, výrobu a funkci tlakového zařízení a obsahuje:

  1. všeobecný popis tlakového zařízení,

  2. koncepční návrh a výrobní výkresy a plány konstrukčních dílů, podsestav, schémata zapojení a podobně,

  3. popisy a vysvětlivky potřebné pro pochopení zmíněných výkresů, schémat a funkce tlakového zařízení,

  4. seznam norem podle § 2 odst. 4 (jedná se o harmonizované normy), které jsou použity celé nebo zčásti, a popis řešení přijatých ke splnění základních požadavků, pokud normy podle § 2 odst. 4 nebyly použity,

  5. výsledky provedených pevnostních výpočtů, provedených přezkoušení a podobně,

  6. protokoly o zkouškách,

  7. příslušné podrobné údaje týkající se schválení výrobních a zkušebních postupů a kvalifikace nebo schválení příslušných pracovníků v souladu s body 3.1.2 a 3.1.3 přílohy č. 1 k tomuto nařízení.

Požadavky pro dodání technické dokumentace

Co je však nutné předat uživateli k plnému pochopení návodu k používání? Jednoznačnou odpověď v textu NV 26/2003 Sb. ani Směrnice 97/23/ES nenajdeme. Je tedy nutné vycházet z požadavků technických norem (pokud to stanovují) a dále z praxe v dané oblasti, požadavků předpisů a norem pro provoz a samozřejmě také z podstatné okolnosti provozu tlakového zařízení, kterou je nutnost provádět na zařízení revize, zkoušky, opravy atd. Zde je nutné si uvědomit, že tlakové zařízení může být provozováno desítky let a není výjimkou, že se dnes provádí opravy podle výkresů starých 50 let od výrobce, který už dávno neexistuje. Pokud se tedy na otázku z úvodu tohoto odstavce podíváme z pohledu uživatele např. tlakové nádoby, měla by technická dokumentace obsahovat:

  • popis tlakového zařízení,

  • alespoň hlavní sestavné výkresy či schémata v případě potrubí,

  • seznamy použitých materiálů na tlakové části, případně atesty těchto materiálů,

  • údaje o tlakové a bezpečnostní výstroji,

  • údaje o přístrojích pro měření, signalizaci, ovládání a automatickou ochranu,

  • výsledky zkoušek a prohlídek svarových spojů,

  • výsledky zkoušek NDT, příp. výsledky dalších kontrol,

  • údaje o tepelném zpracování,

  • osvědčení o konečném posouzení,

  • seznamy schválených postupů svařování,

  • seznamy svářečů.

Jak už ale bylo výše uvedeno, návod k použití podle NV 26/2003 Sb., resp. Směrnice 97/23/ES, musí obsahovat dokumentaci týkající se bezpečného provozu včetně údržby, nemusí však podle těchto předpisů obsahovat nezbytně informace týkající se budoucích oprav nebo úprav zařízení (např. materiálové atesty nebo kvalifikace pro svařovací postupy apod.). Tyto informace mohou však být poskytnuty na základě smluvního ujednání mezi výrobcem a uživatelem. Jinak řečeno, pokud bude chtít mít uživatel jistotu, že od výrobce dostane tu technickou dokumentaci, kterou pro následný provoz potřebuje, musí si to dát do smlouvy.

Rizika plynoucí z nesprávného použití, zbytková rizika

Posledním požadavkem uvedeným v bodu c) je, aby návod k použití obsahoval upozornění na nebezpečí vyplývající z nesprávného použití podle bodu 1.3 (přílohy 1 NV 26/2003 Sb.) a zvláštních okolností návrhu podle bodu 2.2.3 (rovněž přílohy 1 NV 26/2003 Sb.). Přitom bod 1.3 stanovuje:

  • je-li známa možnost nesprávného použití nebo ji lze rozumně předvídat, musí být tlakové zařízení navrženo tak, aby se nebezpečím, která z takového nesprávného použití plynou, zabránilo anebo, pokud to není možné, musí být uživatel před takovým způsobem použití tlakového zařízení vhodně varován.

Odvolávka na bod 2.2.3 je vlastně odvolávka na metody výpočtu tlakového zařízení a trochu matoucí text o zvláštních okolnostech návrhu (v originále particular features) v podstatě znamená, že by mělo konstrukční řešení minimalizovat rizika při používaní, ale pokud to z nějakých důvodů není možné, musí návod na tato zbytková rizika upozorňovat. Je nutné si uvědomit, že tlakové zařízení ve většině případů nepůjde navrhnout bez zbytkových rizik, a je tedy povinností výrobce na tato rizika upozornit v návodu.

Jak by měl postupovat výrobce

Jak by tedy měl výrobce postupovat? Zde se musíme vrátit k těm nejzákladnějším požadavkům, které jsou vyjádřené v úvodních ustanoveních NV 26/2003 Sb., kde je v bodu 2 uvedeno:

  • výrobce analyzuje nebezpečí s cílem identifikace těch, která z důvodu tlaku přicházejí u jeho zařízení v úvahu; tlakové zařízení navrhne a vyrobí se zřetelem k této analýze.

Základem je tedy, že výrobce provede rizikovou analýzu a na základě této analýzy navrhne nejvhodnější řešení z hlediska bezpečnosti. Při výběru nejvhodnějšího řešení výrobce uplatňuje níže uvedené zásady v tomto pořadí:

  1. v přiměřeně dosažitelné míře vyloučit nebo omezit nebezpečí,

  2. uplatnit vhodná ochranná opatření proti nebezpečím, která nelze vyloučit,

  3. popřípadě informovat uživatele o zbývajícím nebezpečí a upozornit je na nutnost přijetí vhodných zvláštních opatření ke snížení nebezpečí během instalace anebo používání.

Bohužel se již výrobce nikde nedočte, jak má tuto analýzu provést. Situace je taková, že pro posouzení rizik v oblasti tlakových nařízení neexistuje norma ani žádná obecná metodika. Je možné doporučit obecný postup uvedený v normě ČSN EN 1050:2001 Bezpečnost strojních zařízení – Zásady pro posouzení rizika, příklady nebezpečí uvedené v příloze A této normy se však pro oblast tlakových zařízení příliš nehodí. V příloze B jsou však uvedeny stručné popisy jednotlivých metod, které je možno aplikovat i v oblasti tlakových zařízení.

Pokud výše uvedené shrneme, musí výrobce provádět rizikovou analýzu a na jejím základě stanovit rizika při nesprávném používání a případná zbytková rizika, musí tyto informace uvést do návodu k používání (tedy do průvodní dokumentace tlakového zařízení), ale nikde nenajde jednoduchý návod, jak to udělat (alespoň v této době). V podstatě musí využít některou z obecných metod (viz např. dříve uvedená ČSN EN 1050) a tu si přizpůsobit svým potřebám.

Jak řeší požadavky na dokumentaci pro uživatele některé normy

Dále je uvedeno, jak k předmětné problematice přistupují některé normy pro nádoby, kotle a potrubí.

Pasport

ČSN 69 0010 Tlakové nádoby stabilní – Část 7.2: Pasport

Jedná se o neharmonizovanou, dosud však běžně používanou normu, která je součástí naší národní normy ČSN 69 0010. Tato národní norma řeší všechny aspekty návrhu, výroby, zkoušení a dokumentace tlakových nádob. Není to naše specialita, obdobným způsobem jsou řešeny i jiné národní předpisy. Tato norma však není harmonizovaná ke Směrnici 97/23/ES, a tedy její naplnění neznamená automaticky naplnění požadavků Směrnice a NV 26/2003 Sb.

Tato norma .2 Pasport stanovuje požadavky na dokumentaci, která se předává s nádobou (pozn. termín pasport je dle Akademického slovníku cizích slov doklad stanovující základní charakteristiky zařízení). Pasport podle této normy vypracuje výrobce nádoby a musí v něm být uvedeny požadované údaje o částech namáhaných přetlakem. Obecně by měl obsahovat informace uvedené na listech v přílohách A1 až A15. Dovoluje se změnit rozměry listů a úpravu sloupců za podmínky zachování předepsaných údajů a zaměnit tabulky kopiemi osvědčení, obsahují-li potřebné údaje. Pro jednoprostorové nádoby, vyráběné opakovaným způsobem, s pracovním přetlakem do 1,6 MPa a s pracovní teplotou 0 °C až 200 °C, s nežíravou pracovní látkou a průměrem do 800 mm může výrobce vypracovat zkrácený pasport podle příloh B.

Přílohy k pasportu

K tomuto paspartu se jako přílohy přikládají:

  • výkresy nádoby: celkovou sestavu a detaily potřebné ke kontrole rozměrů určených výpočtem;

  • náčrt označení pro identifikaci míst nedestruktivního zkoušení svarových spojů;

  • pevnostní výpočet částí namáhaných přetlakem s uvedením označení norem pro jejich pevnostní charakteristiky potřebné k určení dovoleného namáhání;

  • pevnostní výpočet normalizovaných částí vyrobených podle příslušných norem (příruby, spojovací prvky, víka otvorů, tvarovky apod.) se nemusí přikládat, tyto normy však musí obsahovat jednoznačné přiřazení těchto součástí k výpočtovému přetlaku a k výpočtové teplotě;

  • osvědčení pojistných ventilů nebo jejich kopie včetně příslušných nákresů a údajů;

  • pokud je nádoba vybavena jiným pojistným zařízením, musí být přiložena potřebná dokumentace, která potvrzuje spolehlivost jeho funkce;

  • návod k obsluze, montáži, prohlídkám, opravám a kontrolám během provozu, pokud to charakter nádoby a její bezpečné provozování vyžaduje.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Pasport tlakové nádoby podle ČSN 69 0010 – 7.2 včetně příloh obsahuje téměř všechny údaje požadované v „Návodu k používání“ dle NV 26/2003 Sb. Chybí pouze informace o nebezpečí z titulu nesprávného použití a zbytkových rizicích. Pokud se tedy Pasport podle ČSN 69 0010 – 7.2 doplní o tyto informace, splňuje požadavky dle NV 26/2003 Sb. Současně je to také nejjednodušší cesta, jak splnit požadavky našich národních předpisů na provoz vyhrazených tlakových zařízení.

Shrnuto a podtrženo: jak bylo výše uvedeno, čSN 69 0010 je naše národní norma a Pasport podle této normy bude, po doplnění informací o rizicích, pravděpodobně bez problému přijat jak notifikovanou osobou při uvádění na trh, tak uživatelem a orgány dozoru nad provozem. To samé však nemusí platit, pokud je tlakové zařízení instalováno v jiných zemích EU.

Kontrola a zkoušení

ČSN EN 13445 Netopené tlakové nádoby – Část 5: Kontrola a zkoušení

Tato norma je harmonizovaná ke Směrnici 97/23/EC, a její naplnění tedy přispívá k naplnění požadavků Směrnice a NV 26/2003 Sb. Je však bohužel faktem, že tato norma nestanovuje, jaká průvodní dokumentace se má předávat uživateli.

Doklady

Tato norma pouze Doklady odst. 12.1 Druhy dokladů říká:

doklady se budou měnit v závislosti na typu a složitosti tlakové nádoby, avšak podle použitelného rozsahu musí zahrnovat následující prvky:

  • seznam dokladů pro každou tlakovou nádobu podle jejich pořadových identifikačních čísel;

  • technické podmínky zařízení;

  • výrobcova analýza nebezpečnosti;

  • konstrukční a výrobní plán;

  • pevnostní výpočet a výkresy (včetně seznamu všech výkresů s vyznačením revize);

  • posouzení konstrukce, schválení konstrukce (je-li vhodné);

  • odsouhlasení modelu, schválení typu (je-li vhodné);

  • seznam materiálů použitých na tlakovou nádobu;

  • dokumenty kontroly materiálů včetně přídavných materiálů pro svařování;

  • postupy pro zajištění identifikovatelnosti materiálu;

  • plány jakosti (jsou-li vhodné) nebo program zkoušek;

  • postupy tváření;

  • údaje vztahující se k úpravě dílců (např. tvářeni, úkosování);

  • seznam použitých schválených svařovacích postupů a schválených svářečů nebo svářečských operátorů;

  • seznam všech subkontrahovaných úkonů nebo subdovávek;

  • výsledky zkoušek kontrolních desek (jsou-li vhodné);

  • seznam postupů NDT a použitého kvalifikovaného personálu;

  • protokoly o zkouškách NDT (včetně radiogramů);

  • postupy a výsledky PWHT (diagramy čas/teplota); kopie zpráv o vadách, postupy oprav;

  • protokol o konečné přejímce a kontrole po tlakové zkoušce;

  • protokol o tlakové zkoušce;

  • protokol o rozměrové kontrole (ve stavu po smontování);

  • záznam o značení a detaily štítku (otisk, fotografie nebo podobně);

  • kopie písemného prohlášení o shodě s touto normou;

  • provozní návody v souladu s prEN 764-6:2002.

Výše uvedené doklady musí být snadno dostupné příslušným orgánům viz CR 13445-7:2002, příloha C (u nás nevyšla). Všechny dokumenty musí být čitelné a plně identifikovatelné k příslušné tlakové nádobě. Doklady musí být chráněny před poškozením a zničením. Tolik citace normy. Tento článek ani další články však nic neříkají o tom, co se má dodat uživateli.

Uchování dokladů

Je zde ještě další problém, protože čl. 12.3 Uchování dokladů říká:
po dokončení, oražení a ověření tlakové nádoby je výrobce nebo zástupce odpovědný za bezpečné uložení všech dokladů po dobu nejméně 10 roků. Během této doby musí být doklady snadno dostupné příslušným národním orgánům pro kontrolu během životnosti provozovaného zařízení (zde by se asi týkalo SOD ITI Praha).

Před zničením dokumentace ji musí výrobce nádoby nabídnout provozovateli tlakové nádoby, jestliže je tato dokumentace považována za podstatnou národním orgánem provádějícím provozní kontrolu (zase asi SOD ITI Praha) nebo když je požadováno její udržování po dobu životnosti tlakové nádoby. Alternativně se musí výrobce nádoby a kupující dohodnout o uchování dokumentace ve stadiu objednávky, kdy není žádný další kontakt po 10 letech nutný.

Shrnuto a podtrženo: harmonizovaná norma ČSN EN 13445 nestanovuje jednoznačné požadavky na průvodní dokumentaci, a proto platí obecné požadavky uvedené dle NV 26/2003 Sb., tedy že musí být dodán návod k používání dle bodu 3.4 přílohy č. 1 NV (viz již dříve uvedené). Zde je tedy nutné apelovat na budoucí provozovatele, aby si v kontraktu jasně vymezili, jakou průvodní dokumentaci budou od výrobce požadovat. Mohlo by se jim totiž stát, že až budou potřebovat provést po 15 letech nějaké opravy, původní výrobce jim oznámí, že např. výkresovou dokumentaci již zlikvidoval, protože nebyla považována za podstatnou národním orgánem provádějícím provozní kontrolu a v původním kontraktu nebylo dohodnuto delší uchování dokumentace.

Kontrola při výrobě

ČSN EN 12952 Vodotrubné kotle a pomocná zařízení – Část 6: Kontrola při výrobě; dokumentace a značení částí kotle namáhaných tlakem

Tato norma je harmonizovaná ke Směrnici 97/23/EC, a tedy její naplnění přispívá k naplnění požadavků Směrnice a NV 26/2003 Sb. Tato evropská norma na rozdíl od předchozí stanovuje v čl. 11 Dokumentace, jaká průvodní dokumentace se má předávat uživateli. Podle této normy výrobce musí vypracovat konstrukční a výrobní dokumentaci, kterou musí po splnění smlouvy předat odběrateli. Dokumentace výrobce musí obsahovat alespoň:

  • popis vodotrubného kotle;

  • umístění identifikačních značek vodotrubného kotle;

  • výkresy celkového uspořádání vodotrubného kotle;

  • výrobní výkresy částí namáhaných tlakem;

  • přehled tlouštěk různých částí namáhaných tlakem a korozních/erozních přídavků;

  • seznam základních materiálů a kopie materiálových osvědčení;

  • seznam přídavných materiálů;

  • seznam použitých příslušných postupů svařování, které uvádějí odkazy na dané schválené postupy svařování;

  • seznam svářečů podílejících se na výrobě a montáži s referenčními čísly jejich kvalifikačních osvědčení;

  • rozsah a místo nedestruktivního zkoušení včetně seznamu použitých postupů nedestruktivního zkoušení a seznamu zkušebních techniků s referenčními čísly jejich kvalifikace;

  • podrobné údaje o všech schválených projektovaných modifikacích/výrobních změnách (odchylkách), které byly provedeny ve výrobě;

  • protokol (protokoly) o hydraulické zkoušce.

Shrnuto a podtrženo: harmonizovaná norma ČSN EN 12952 stanovuje celkem jednoznačné požadavky na průvodní technickou dokumentaci. Její rozsah však nepokrývá všechny požadavky bodu 3.4 přílohy č. 1 NV 26/2003 Sb., resp. Směrnice 97/23/ES. Chybí návod pro uživatele obsahující všechny nezbytné informace vztahující se k bezpečnosti a týkající se:

  • uvádění do provozu,

  • použití,

  • údržby včetně kontrol a zkoušek prováděných uživatelem

a upozornění na nebezpečí vyplývající z nesprávného použití a zbytková rizika.

Kontrola a zkoušení

ČSN EN 13480 Kovová průmyslová potrubí – Část 5: Kontrola a zkoušení

Tato norma je harmonizovaná ke Směrnici 97/23/EC, a tedy její naplnění přispívá k naplnění požadavků Směrnice a NV 26/2003 Sb. Tato evropská norma je asi nejlépe navázaná na požadavky NV 26/2003 Sb., resp. Směrnice 97/23/EC, a na rozdíl od předchozích stanovuje v čl. 9.5 Dokumentace, jaká průvodní dokumentace se má předávat uživateli, a to v závislosti na kategorii daného potrubí.

Konečná dokumentace podle této normy musí obsahovat soubor konstrukční dokumentace, výrobní dokumentace a provozních instrukcí. Obsah konečné dokumentace musí být podle tabulky 9.5-1 normy. Přitom:

  • konstrukční a výrobní dokumentace musí být sestavena takovým způsobem, aby konstrukce a výroba potrubí odpovídala požadavkům normy a odsouhlasené konstrukci;

  • provozní instrukce musí obsahovat všechny nezbytné informace vztahující se k uvádění do provozu, obsluze, navrhované údržbě a uživatelským kontrolám potrubního systému;

  • provozní instrukce musí zahrnovat konstrukční údaje a hlavní rozměry dodaného potrubí, jakož i informace obsažené ve značení. Kde je to vhodné musí tyto instrukce také zahrnovat dokumenty, které jsou nezbytné pro plné porozumění provozním instrukcím, výkresy a schémata.

Shrnuto a podtrženo: harmonizovaná norma ČSN EN 13480 je nejlépe navázaná na požadavky NV 26/2003 Sb., resp. Směrnice 97/23/ES. Pokud se provozní instrukce doplní o upozornění na nebezpečí vyplývající z nesprávného použití a zbytková rizika, jsou naplněny požadavku předpisu, ale současně dostane uživatel dokumentaci, která umožní další běžný provoz a opravy potrubí.

Kde lze získat další informace

Jak již bylo uvedeno v předchozí kapitole této příručky, existují k aplikaci Směrnice 97/23/ES tzv. Pravidla, která formou otázek a odpovědí interpretují požadavky směrnice. K dané problematice Návodů k používání (průvodní technické dokumentace) se vztahují Pravidla 1/3, 4/7, 8/3 a 9/21. Jak už bylo výše uvedeno, text Pravidel představuje podklad pro jednotný výklad Směrnice 97/23/ES. V našich podmínkách však platí Nařízení vlády č. 26/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů, které sice zavádí do legislativy ČR požadavky Směrnice, nicméně z pohledu číslování článků, odstavců a příloh nejsou předpisy zcela totožné. Uživatel si tedy musí jednotlivá Pravidla přetransformovat k požadavkům našeho nařízení vlády. Bohužel, vzhledem k odlišnému pojetí obou předpisů nelze stanovit jednoduché a jednoznačné pravidlo pro tuto transformaci. Tento fakt by však případné zájemce neměl odradit, protože text Pravidel je jediný uznávaný podklad pro interpretaci požadavků a postupů posuzování shody tlakových zařízení před jejich uvedením na trh a do provozu v rámci celé EU.

Kde je však možné text Pravidel získat? Základním zdrojem informací jsou webové stránky Evropské komise http://europa.eu.int/comm/enterprise/pressure_equipment/index_en. htm .

Na této stránce jsou Pravidla dostupná v angličtině a jsou pravidelně aktualizována. Pravidla v češtině lze získat na webových stránkách ÚNMZ v sekci Knihovna technické harmonizace na stránce http://web.unmz.cz/knihovnaTH/seznam.htm . Zde je možné si Pravidla stáhnout ve formátu pdf. Aktualizace však neprobíhá kontinuálně, ale v delších

Nahrávám...
Nahrávám...