17.2.5
Statistické řízení procesů - spc
Doc. Ing. Alois Fiala, CSc.
Reálné procesy jsou vždy pod vlivem řady faktorů, proto jsou náhodné
(stochastické) a u výsledků opakovaných realizací pozorujeme různě velké
rozptýlení. U náhodných procesů nelze předem odhadnout, jakou hodnotu bude mít
výsledek dalšího cyklu realizace činností, avšak většinou je možné pozorovat,
že tato hodnota leží v intervalu, jehož meze jsou stálé v čase. Tato zákonitost
se nazývá rozdělení pravděpodobnosti, s níž se hodnoty náhodné veličiny
umisťují v uvedeném intervalu. Působí-li na proces velké množství přibližně
rovnocenných vlivů (žádný není výrazně dominantní), pak zákon rozdělení
pravděpodobnosti hodnot náhodné veličiny, jíž je např. výsledek měření
sledovaného znaku jakosti produktu, má tvar symetrické funkce a nazývá se normální (známé také jako Gaussovo) rozdělení. Křivka znázorněná na
obrázku vyjadřuje tzv. hustotu pravděpodobnosti a poskytuje velmi
důležitou informaci - hodnoty blízké střední se vyskytují častěji (mají větší
pravděpodobnost), zatímco s narůstající odchylkou od středu se takové hodnoty
objevují méně často (jsou méně pravděpodobné).
Již zde lze učinit důležitý závěr pro řízení procesů - je-li proces
seřízen tak, že střední hodnota splývá (blíží se) s požadovanou hodnotou
výstupu procesu, pak i přes určité kolísání má proces tendenci při opakování
poskytovat přijatelné výsledky. Když se k vyjádření vzdálenosti od střední
hodnoty, a tím délky intervalu rozptýlení použije směrodatné odchylky (míra rozptýlení), pak lze tento interval srovnat s velikostí tolerančního
intervalu a přiřadit průměrné hodnoty procenta neshodných výrobků, popř. podíl
neshodných z milionu - ppm (viz tabulku):
Základem každého statistického zpracování je systematický sběr dat,
který zajišťuje vytváření relevantních statistických souborů, tzn. takových
souborů, které umožňují přípravu správných rozhodnutí. Prvním krokem, který je
nutné učinit, je identifikace procesu, jejímž cílem je z hlediska
statistického řízení určení znaků, které charakterizují proces. Je nutné
uvědomit si, že cílem statistického řízení procesů je stabilizace takových
podmínek (tzv. řízené podmínky), aby výstupy - produkty - byly rovněž
stabilizované. Na rozdíl od řízení jakosti cestou kontroly a napravování
vzniklých chyb, zde je cílem vytvořit a udržovat takové procesy, které chybné
výsledky neprodukují.
Výstižnou charakteristikou stavu procesu ve smyslu statistického
zvládnutí (stability) a současně vztahu vůči tolerančním mezím je tzv. index
způsobilosti. Jeho odvození je patrné ze schematického obrázku, na němž
jsou znázorněny možné varianty vzájemného poměru délek intervalů tolerance a
konfidence (šířka rozptylového pásu s definovanou spolehlivostí).
V současné době existuje množství různých vztahů pro vyjádření
způsobilosti procesu, které se snaží vystihnout specifické okolnosti situací,
pro něž je způsobilost procesu určována. Zde uvedeme dva základní způsoby
vyjádření, s nimiž lze popsat většinu případů.
Nutnou podmínkou pro stanovení indexu způsobilosti je proces
ve statisticky zvládnutém stavu. Jen tak má smysl tuto charakteristiku
určovat. Podle předpokládané polohy procesu vůči tolerančnímu intervalu
rozlišujeme:
-
Index způsobilosti cp - předpokládá ideálně
vycentrovaný proces, tj. střední hodnota procesu je totožná s požadovanou
hodnotou, umístěnou ve středu tolerančního intervalu. Odvození je zřejmé z
obrázku a platí následující vztah:
kde značí:
Vztah je odvozen na základě požadavku, že vyhovující konfidenční
interval má spolehlivost 99,73 %; populárně řečeno tento interval zahrnuje
99,73 % výrobků, tedy prakticky všechny. Odtud plyne, že pokud přesahuje
toleranční interval přes interval konfidenční, pak prakticky všechny výrobky
jsou (v případě statisticky zvládnutého procesu) dlouhodobě shodné - což je
cílem řízení procesu. Pro menší hodnoty cp (zejména menší než 1)
narůstá podíl neshodných výrobků. Kvůli větší jistotě se stanovuje podmínka, že
cp ≥ 1,33, což v geometrické interpretaci znamená, že na každé
straně konfidenčního intervalu je "vůle“ 1. Vzhledem k tomu, že v praxi nelze
očekávat totožnost střední hodnoty procesu a středu tolerančního pole, má toto
vyjádření způsobilosti význam především jako prvotní odhad, zda je proces vůbec
způsobilý. Nejčastěji se tento způsob používá pro odhad způsobilosti nově
plánovaného procesu, kdy nejsou k dispozici data ze sledování, ale vychází se z
minulé zkušenosti s podobným ;procesem a jeho dosahovanou přesností, tolerance
je součástí zadání pro nový proces.
-
Kritický index způsobilosti cpk - předpokládá,
že proces není centrován, střední hodnota je posunutá vůči středu tolerančního
intervalu. V takovém případě je kritickou ta strana, na kterou je posunuta
střední hodnota procesu - hranice rozptylového pásu je blíže toleranční mezi a
hrozí případné zvýšení podílu neshodných výrobků. Odvození je patrné ze
schematického obrázku. Při stanovení hodnoty cpk se vypočítají dvě
hodnoty, vztažené k horní a dolní toleranční mezi, a vybere se menší z nich
(odpovídá posunutí střední hodnoty procesu k jedné z tolerančních mezí):
Hodnota cpk má velký informační obsah - oznámením
určitého čísla se sděluje, že proces je ve stavu statisticky zvládnutém a vůči
bližší toleranční mezi leží v bezpečné vzdálenosti, která zaručuje dlouhodobé
plnění specifikovaného požadavku vyjádřeného sledovaným znakem.
Úkolem statistického řízení procesů je - za pomoci vhodných
statistických nástrojů - zajistit vznik produktů s požadovanými vlastnostmi.
Jejich konkrétní hodnoty, zjištěné např. měřením určité množiny produktů
(dávka), nebudou stejné, ale pokud jejich rozptýlení nepřekročí dané meze
(toleranční meze podle specifikací od zákazníka nebo stanovené odpovědným
pracovníkem podle potřeb procesu v závislosti na specifikacích), budou takové
produkty uznány jako shodné a budou zákazníkem přijaty. Takový závěr snažení
realizátorů procesu je jistě vítaný, avšak mnohem důležitější je informace,
která z takového zjištění vyplývá (bohužel, ne vždy vnímaná): proces,
jehož výstupem jsou shodné produkty, je způsobilý, tj. nastavený a
seřízený tak, že je schopen po určitou dobu stabilizovaně produkovat výstupy s
ohraničeným rozptýlením hodnot znaků, které jsou v rámci realizace procesu
vytvářeny. Podstatné je, že tento stav je výsledkem běžného uskutečňování
činností v procesu, podle pravidel, která byla pro realizaci procesu vytvořena
a zavedena, a za použití prostředků určených pro realizaci procesu; je
nezávislý na kontrole (kromě měření, která jsou organickou součástí procesu,
jsou prováděna stejně jako…