dnes je 30.9.2022

Input:

Systém managementu s ohledem na BOZP

7.7.2008, , Zdroj: Verlag Dashöfer

18.2.1
Systém managementu s ohledem na BOZP

Ing. Monika Becková

Zdroje ohrožování BOZP v organizacích

Systém managementu bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci je jen jedním z okruhů, nad kterým se musí management organizace zamyslet a který by měl řídit stejně tak, jako řídí systém z pohledu jakosti nebo ochrany životního prostředí. Nejde "pouze“ o zamezení výskytu pracovních úrazů, ale o systém, který si klade za cíl umožnit vyhledávat a řídit rizika na pracovištích, předcházet tak nehodám a výdajům s nimi spojeným, včas identifikovat příslušné právní požadavky a zapracovat je do reálných podmínek na pracovišti. Protože tato oblast zahrnuje poměrně rozsáhlé množství požadavků, využije-li vedení organizace jako nástroj řízení některý ze systémových přístupů, vyvaruje se nejen toho, že nějakou oblast zkrátka zapomene vzít v úvahu, ale zabezpečí tak nejdůležitější prvek ochrany zdraví a bezpečnosti při práci a tím je prevence.

Zodpovědnost za tento (systémový) přístup, jak vyplývá z právních předpisů, je na zaměstnavateli. Informovat zaměstnance o možných rizicích, která souvisejí s výkonem jejich pracovních činností, a o způsobu ochrany před těmito riziky, je jednou ze základních povinností zaměstnavatele na poli bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci. To samozřejmě předpokládá vůbec napřed provést nějakou analýzu stavu, aby bylo jasné, o čem zaměstnance informovat. Zde se často setkáváme v praxi (zvláště u malých organizací) s tím, že zaměstnavatel buď rizika neidentifikoval, nebo (prostřednictvím externí spolupráce) má analýzu rizik zpracovanou, ale ani o tom sám neví (!), natož aby sdělil svým zaměstnancům, jaká rizika jsou v jejich případě relevantní. (V tom je role zaměstnanců podobná - většinou vůbec netuší, že je měl zaměstnavatel o tom informovat, nebo pro změnu považují nějakou prevenci v této oblasti za zbytečné otravování.)

V následujících odstavcích se pokusíme odhalit příčiny ohrožování bezpečnosti na pracovištích, dále popsat některé systémové nástroje pro řízení bezpečnosti práce a ochrany zdraví na pracovištích, což jsou dvě části spolu úzce související vzhledem k tomu, že při hodnocení rizika na pracovišti musí být vždy posuzováno jednak možné riziko úrazů, jednak možné poškození zdraví z jiných příčin (rizikové faktory pracovního prostředí). Na tomto základě pak musejí být navrhována odpovídající opatření pro úplné nebo částečné odstranění těchto rizik, případně pro jejich řízení.

Příčiny ohrožování pracovníků v oblasti bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci (dále v textu budeme používat obecně známou zkratku "BOZP“) - kromě vlastních rizik vyplývajících z jednotlivých pracovních činností - je možno obecně rozdělit do čtyř oblastí, které se samozřejmě ještě mohou vzájemně kombinovat.

  • neznalost problematiky (ze strany zaměstnavatelů i zaměstnanců),

  • podceňování této problematiky (opět ze strany zaměstnavatelů i zaměstnanců),

  • nízká úroveň motivace (ze strany zaměstnavatelů),

  • nedostatečné zdroje (lidské, materiální, informační).

Neznalost a podceňování problematiky

Základem, jak už bylo řečeno, je odpovědnost zaměstnavatele. Jelikož jsme členy EU, vztahuje se na nás tudíž (nejen) rámcová směrnice č. 89/391/EHS, která je základním dokumentem obsahujícím obecné požadavky na zajištění BOZP, o provádění opatření ke zvýšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci. Jde o rámcovou směrnici, která je rozvíjena řadou dílčích směrnic, přinášejících podrobnější úpravu problematik naznačených v rámcové směrnici. Ta obsahuje některé klíčové oblasti:

  • prevenci,

  • neustálé zlepšování,

  • zdraví a bezpečnost,

  • odpovědnost zaměstnavatele,

  • účast zaměstnanců.

Právní úprava BOZP v ČR přitom návazně vychází ze zákoníku práce (ZP) a navazujících předpisů, kterých je celá řada a postupně se budeme některým věnovat podrobněji.

Zákoník práce (část druhá, hlava pátá) v § 132 uvádí, že zaměstnavatel je povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce. Tato povinnost se vztahuje na všechny osoby, které se s jeho vědomím zdržují na jeho pracovištích. Připomeňme si, že ustanovení části druhé hlavy páté platí přiměřeně pro zaměstnavatele, který je fyzickou osobou a sám též pracuje, fyzickou osobu, která podniká podle zvláštního předpisu a nikoho nezaměstnává, i spolupracujícího manžela nebo další osoby (§ 137 ZP).

Dále, v § 273 odst. 1 ZP je definováno, co jsou předpisy k zajištění BOZP: "Právní a ostatní předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jsou předpisy na ochranu života a zdraví, předpisy hygienické a protiepidemické, předpisy o bezpečnosti technických zařízení a normy, stavební předpisy, dopravní předpisy, předpisy o požární ochraně a předpisy o zacházení s hořlavinami, výbušninami, zbraněmi, radioaktivními látkami, chemickými látkami a chemickými přípravky a jinými látkami škodlivými zdraví, pokud upravují otázky týkající se ochrany života a zdraví.“ Právními předpisy se rozumějí obecně závazné právní předpisy, ostatními předpisy pak zejména české technické normy (vydané podle zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, v platném znění). Z tohoto výčtu je patrné, že oblast předpisů k zajištění BOZP je nesmírně široká a neznalost problematiky v kombinaci s nedostatečnými informačními zdroji je jedním ze zásadních zdrojů ohrožování BOZP.

Zaměstnavatel samozřejmě nemusí (mnohdy ani nemůže) sám odborně zajistit tuto oblast tak rozsáhlou co do množství informací a požadavků. Za tím účelem může spolupracovat (což je v praxi většinou právě takto zajištěno) s tzv. odborně způsobilou osobou v prevenci rizik.

Co je předpokladem odborné způsobilost fyzické osoby a kdy je zaměstnavatel dokonce povinen spolupracovat s odborně způsobilou osobou, nově upravuje zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek BOZP, s účinností od 1. ledna 2007. Předpokladem odborné způsobilosti fyzické osoby je ve smyslu tohoto zákona

  • alespoň střední vzdělání ukončené maturitní zkouškou,

  • odborná praxe v délce min. 3 let (2 roky, pokud je dokončeno vyšší odborné vzdělání, nebo 1 rok, pokud je dokončeno VŠ vzdělání v bakalářském nebo magisterském studiu v oblasti BOZP), přičemž za odbornou praxi se považuje doba činnosti vykonávaná v oblasti úkolů v prevenci rizik nebo v oblasti BOZP,

  • doklad o úspěšně vykonané zkoušce odborné způsobilosti (zkoušky bude provádět fyzická nebo právnická osoba s akreditací MPSV).

Odborná způsobilost získaná podle dosavadních předpisů platí nejdéle po dobu pěti let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, tj. do 31. 12. 2011.

Nízká úroveň motivace

Princip odpovědnosti zaměstnavatele platí i tehdy, když zaměstnanec neplní své povinnosti. Z toho důvodu je zvlášť důležitý způsob a úroveň motivace zaměstnanců, kteří se musejí aktivně podílet na otázkách zajišťování BOZP. Z právních předpisů vyplývá sice povinnost zaměstnavatele zajistit bezpečnost a ochranu zdraví při práci svých zaměstnanců a z tohoto důvodu by měl (ba dokonce musí!) řízení problematiky vztahující se k BOZP zahrnout do systému managementu na všech úrovních organizace, ale na druhé straně je nezanedbatelná role zaměstnanců, kteří by neměli být jen pasivními "konzumenty“ toho, co jim v této věci zaměstnavatel nařídí či nenařídí. Zaměstnavatel je povinen informovat zaměstnance o řešení otázek BOZP a umožnit jim účast na jejich projednávání. Naproti tomu mají zaměstnanci (resp. jejich prostředníci) povinnost se zaměstnavatelem v této oblasti spolupracovat.

Na roli zaměstnanců a jejich vztah k otázkám BOZP lze pohlížet ve dvou rovinách:

  • pasivní role - zaměstnanci vykonávají víceméně (někdy spíše méně) své povinnosti v oblasti BOZP, ale chápou tuto oblast jako něco, co je v podstatě "otravuje“ (v případě ochranných pomůcek dokonce obtěžuje) při vykonávání pracovních činností, a v čem nevidí velký smysl;

  • aktivní role - zaměstnanci se díky účinné motivaci aktivně zapojují do oblasti vyhledávání rizik, hlášení "skoronehod“ (v oblasti SMBOZP, jak bude popsáno dále, je toto dokonce požadavek specifikace OHSAS 18001!).

Podrobně je právo zaměstnanců účastnit se na řešení otázek BOZP rozpracováno v § 136a ZP. Zaměstnanci se účastní řešení těchto otázek přímo nebo prostřednictvím příslušných odborových orgánů nebo rady zaměstnanců či zástupců zaměstnanců pro oblast BOZP (opět SMBOZP pracuje s pojmem "zástupce zaměstnance“, kterého musí organizace stanovit, i pokud odborový orgán u ní nepůsobí).

Předpokladem té správné "motivace“ je existence interních předpisů (vnitřních směrnic), které tuto oblast upravují, zaměstnanec je s nimi před zahájením pracovních činností seznámen a smluvně (v rámci pracovněprávního vztahu) k jejich plnění zavázán. Dále lze uplatnit v zásadě dvě možnosti:

  • pozitivní motivace - např. finanční či jiné ohodnocení,

  • negativní motivace - určitá forma sankcí (v ČR je bohužel zatím stále nejúčinnější, a tím pádem nejpoužívanější motivace finanční, ať už v pozitivním či v negativním smyslu).

Nedostatečné zdroje

Povinnosti zaměstnavatele v prevenci rizik spočívají zejména v návrhu a uplatnění opatření k prevenci rizik, což znamená vyhledávat rizika, zjišťovat jejich příčiny a zdroje (= analýza rizik), přijímat opatření k odstranění rizik, pravidelně kontrolovat (údržba, revize, stav pracovního prostředí, úroveň rizikových faktorů pracovních podmínek), nelze-li rizika odstranit, pak je řídit (tzn. vyhodnotit je a přijmout dostatečná opatření k omezení jejich působení), dále přijímat opatření pro případ zdolávání mimořádných událostí (havarijní připravenost) a obecně provádět úkoly v prevenci rizik včetně monitorování měnících se podmínek.

Samozřejmě jsou s tím spojené náklady (kdo zajišťoval pro zaměstnance např. osobní ochranné pracovní pomůcky, tak ví, že nejde o malé výdaje, pokud jde o pořízení nové infrastruktury - strojní zařízení, nové elektrické ruční nářadí apod., jdou náklady i do statisíců); další oblastí jsou náklady na odborně způsobilou osobu (externího bezpečnostního technika), na zpracování analýzy rizik, provádění pravidelných školení BOZP, údržby, revizí elektro, v případě zavedení SMBOZP dále připadají v úvahu náklady na poradenskou firmu spolupracující při implementaci jeho požadavků. S tím vším je nutno počítat, na druhou stranu prevence může eliminovat sankce či případné náklady zaměstnavatele spojené s následky pracovního úrazu vzniklého právě zanedbanou prevencí.

Rizika vyplývající z pracovních činností a výrobků

Cílem bezpečnosti práce je odstranit nebo omezit rizika ohrožení zdraví a životů lidi, životního prostředí a majetku vyplývající z pracovních činností na přijatelnou úroveň. Nejúčinnější omezení rizik je přímo u jejich zdroje. Proto musí být zajištěna bezpečnost jak pracovních systémů, tak výrobků.

Zdrojem rizik poškození zdraví, životů lidí, životního prostředí a majetku je obecně vzato ve vztahu k pracovním činnostem pracovní systém, což je komplex zahrnující oblast lidského činitele, zařízení (technické zařízení, technologie) a pracovního prostředí (včetně pracovních podmínek, vybavení a řešení pracovišť, sociálních aspektů, organizace a řízení). Zdroje rizik tedy můžeme spatřovat ve

  • vybavení a uspořádání pracovišť,

  • technických zařízeních, výrobcích, technologiích,

  • vykonávání pracovních činností (= lidský faktor).

Pracoviště

Požadavky na pracoviště a pracovní prostředí spočívají v takovém uspořádání pracovišť (prostorovém a konstrukčním), kde pracovní podmínky z hlediska bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci (včetně hygieny práce a provozu) odpovídají bezpečnostním požadavkům a zdravotním (hygienickým) limitům pro pracoviště a pracovní prostředí. Opět se na tuto oblast vztahuje celá řada právních předpisů - např. již zmiňovaný zákon č. 309/06 Sb., o zajištění dalších podmínek BOZP, zákon č. 258/00 Sb., v platném znění, o ochraně veřejného zdraví, nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí, dále nařízení vlády č. 178/2001 Sb., v platném znění, kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci, vyhláška ČÚBP č. 48/1982 Sb., v platném znění, kterou se stanoví základní požadavky k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení, vyhláška ČÚBP č. 324/1990 Sb., v platném znění, o bezpečnosti práce a technických zařízení při stavebních pracích a další.

Samostatným problémem jsou materiály, látky a přípravky ovlivňující faktory pracovního prostředí. Jde o nebezpečné (toxické, vysoce hořlavé a explozivní) chemické látky a přípravky. Další oblastí jsou rizikové faktory v oblasti pracovních podmínek, jako jsou fyzikální (např. hluk, vibrace, extrémní chlad, teplota, vlhkost, nepříznivé mikroklimatické podmínky), chemické (např. karcinogeny), biologické činitele (např. viry, bakterie, plísně), lidský činitel (od obsluhy zařízení až po management podniku).

Technická zařízení, výrobky

O rámcové směrnici v oblasti BOZP č. 89/391/EHS jsme se již zmiňovali, do oblasti bezpečnosti výrobků spadá i právní úprava odpovědnosti za škody způsobené výrobkem daná směrnicí č. 85/374/EHS. Tato směrnice byla do právního systému ČR převzata zákonem č. 59/1998 Sb., v platném znění, o odpovědnosti za škodu způsobenou vadou výrobku. Bezpečným výrobkem je ve smyslu tohoto zákona výrobek, který za běžných nebo rozumně předvídaných podmínek užití nepředstavuje po dobu stanovenou výrobcem nebo po dobu obvyklé použitelnosti nebezpečí nebo jehož užití představuje pro spotřebitele vzhledem k bezpečnosti a ochraně zdraví pouze minimální nebezpečí při užívání výrobku. Z hlediska rizika týkajícího se bezpečnosti a ochrany zdraví spotřebitele se sledují zejména tato kritéria:

  • vlastnosti výrobku, jeho životnost, složení, způsob balení, poskytnutí návodu na jeho montáž a uvedení do provozu, dostupnost, obsah a srozumitelnost návodu, způsob používání včetně vymezení prostředí užití, způsob označení, způsob provedení a označení výstrah, návod na údržbu a likvidaci, srozumitelnost a rozsah dalších údajů a informací poskytovaných výrobcem (údaje a informace musejí být vždy uvedeny v českém jazyce),

  • vliv na další výrobek (za předpokladu jeho užívání s dalším výrobkem),

  • způsob předvádění výrobku,

  • rizika pro spotřebitele, kteří mohou být ohroženi při použití výrobku, zejména děti a osoby s omezenou schopností pohybu a orientace.

Pak je zde celá řada požadavků v oblasti tzv. regulované sféry výrobků, což jsou požadavky vycházející ze zákona č. 22/1997 Sb., v platném znění, o technických požadavcích na výrobky, včetně souvisejících prováděcích předpisů, které se týkají požadavků na výrobky uváděné na trh nebo do provozu. Tento zákon upravuje mj. způsob stanovování technických požadavků na výrobky, které by mohly ve zvýšené míře ohrozit zdraví nebo bezpečnost osob, majetek nebo životní prostředí, popř. jiný veřejný zájem, dále práva a povinnosti osob, které uvádějí na trh, distribuují nebo uvádějí do provozu výrobky, které by mohly zvýšenou měrou ohrozit výše uvedené tzv. oprávněné zájmy.

Má-li být systém managementu BOZP (dále jen "SMBOZP“) efektivní a zajistit plnění těchto klíčových oblastí, předpokládá to eliminovat výše uvedené příčiny ohrožování výkonnosti tohoto systému. Co v praxi znamená tyto klíčové oblasti řešit si postupně popíšeme v dalších odstavcích.

Prevence

Jak jsme si řekli dříve, zaměstnavatel by obecně měl v oblasti BOZP postupovat podle obecných principů prevence, o to více, pokud chce využívat systémový přístup, tj. SMBOZP. Prevencí rizik se rozumí (opět podle požadavků ZP) všechna opatření vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a z opatření zaměstnavatele, která mají za cíl předcházet rizikům, odstraňovat je

Nahrávám...
Nahrávám...