Trendy a směry zdokonalení logistických výkonů

5.3.6

Trendy a směry zdokonalení logistických výkonů

Prof. Ing. František Němec, Ph.D.

S tím, jak se zvyšuje význam logistiky při realizaci cílů podniku, se klade stále větší důraz na všestranná zdokonalení logistických činností. V této oblasti můžeme dnes rozpoznat celou řadu různých trendů, jejichž primárním cílem je zdokonalení logistiky podniku. Mezi základní trendy patří:

• větší podíl logistiky na tvorbě strategie podniku a na strategických plánovacích procesech,

• orientace na kvalitu procesů - Total Quality Management (TQM),

• identifikace příležitostí pro použití logistiky jakožto konkurenčního nástroje, tj. podpory marketingu,

• použití technologie Just-In-Time (JIT),

• použití technologií Quick Response (rychlá odezva, QR) a Efficient Consumer Response (efektivní odezva zákazníka, ECR),

• lepší pochopení logistických nákladů a jejich sledování v účetnictví.

• lepší pochopení globálních aspektů logistiky a zdokonalení logistických informačních systémů,

• vyšší účast profesionálních logistiků v pracovních týmech,

• správné pochopení a použití outsourcingu, partnerství a strategických aliancí,

• vhodné využití technologických možností,

• orientace na tzv. Green Marketing a environmentální logistiku (logistiku životního prostředí).

 NahoruTotal Quality Management

Total Quality Management (TQM, někdy "adaptabilní systémy“) je filozofie orientace na kvalitu, která by měla být zakotvená ve všech aspektech logistických operací. TQM jde nad rámec běžné kontroly kvality, která se zabývá sledováním problémů skutečné výroby. Uplatnění TQM představuje filozofii, která spojuje návrh logistických systémů (jejichž cílem je dosažení požadovaných výsledků) s prováděním logistických činností a monitorováním dosažených výsledků. TQM vyžaduje být aktivním v provádění správných činností správným způsobem ve správný čas a jejich dotažení až do žádané úrovně. V logistice se TQM promítá do krátkých předvídatelných dob přesunu, do určité úrovně dostupnosti zásob a určité úrovně plnění zákaznických objednávek.

Jedním z důvodů, proč logistika v poslední době přitahuje stále více pozornosti, je i skutečnost, že je jí přikládán větší význam v certifikačním systému jakosti a umožňuje organizacím dosahovat mimořádné úrovně kvality a konkurenčních schopností často i v globálním měřítku. Většina kritérií je založena na spokojenosti zákazníků. V rámci kategorie "zaměření se na zákazníky a spokojenost zákazníků“ se hodnotí znalost podniku o jeho zákaznících, rychlost odezvy, celkový systém služeb zákazníkům a schopnost splnit požadavky a očekávání. Organizace, která chce v této důležité kategorii dosáhnout vysokého počtu bodů, musí mít dobrý logistický systém a musí mít logistiku začleněnou do svého strategického plánovacího procesu.

 NahoruProgramy ISO 9000:2000

Série norem ISO 9000:2000, vycházející z původních norem ISO 9000 (International Oganization for Standardization), představuje mezinárodně uznávaný certifikační program, v rámci kterého jsou zkoumány procesy organizace z pohledu kvality a který má prověřit, zda v organizaci existují správně dokumentované a efektivně fungující procesy kvality, a který má zajistit základní podmínky a předpoklady pro trvalou kvalitu procesů v dané organizaci. Původní normy ISO 9000 byly vytvořeny v Evropě v roce 1987 ve snaze podpořit obchod mezi zeměmi a mezi podniky navzájem.

 NahoruJust-In-Time

Systém Just-In-Time (doslova "právě včas“) je filozofie řízení zásob, která má za cíl redukci ztrát a nadbytečných zásob. Tento systém je založen na myšlence dodávat produkty, díly nebo materiál právě v tom okamžiku, kdy jsou v podniku zapotřebí. Uplatnění systému JIT má dalekosáhlé dopady pro logistické systémy. Systém JIT vyžaduje úzkou koordinaci poptávkových potřeb mezi logistikou, dopravci, dodavateli a výrobou. JIT rovněž představuje pro logistiku obrovskou příležitost z hlediska jejího možného příspěvku k celkovému úspěchu podniku tím, že dochází ke snížení zásob při současném zachování, nebo dokonce zlepšení úrovně a kvality zákaznického servisu. JIT reprezentuje důležitý trend v oblasti řízení zásob. Aplikace principů JIT v sektorech maloobchodu a obchodu s potravinářským zbožím je ve velmi úzkém vztahu k systémům rychlé odezvy (QR) a efektivní odezvy zákazníka (ECR).

 NahoruRychlá odezva

Systém rychlé odezvy (QR, Quick Response) je strategie, aplikovaná především v oblasti maloobchodu. Tato strategie je vlastně propojením několika různých taktik, které jsou zaměřené na zdokonalení systému řízení zásob a na zvýšení efektivity pomocí urychlení toku zásob. Většinu systémů QR dnes můžeme identifikovat především mezi výrobou a maloobchodem. Pokud hovoříme o implementaci systému rychlé odezvy, vždy musíme zároveň hovořit o uplatnění principů JIT v rámci celého zásobovacího nebo logistického řetězce a to je od dodavatele surovin nebo vstupních materiálů až po konečného spotřebitele.

Tento systém se využívá na bázi kombinace elektronické výměny dat (Electronic Data Interchange, EDI) a systému čárového kódu. Lze tak průběžně sledovat prodej konkrétních položek finálním zákazníkům. Informace o prodeji jde k výrobci, který se napojí na své dodavatele, naplánuje výrobu a dodává odpovídající množství zboží tak, aby se průběžně doplňovaly jeho zásoby. Výsledkem je tak snížení stavu zásob a současně se urychlují reakce jednotlivých článků logistického řetězce a pokud možno dochází k eliminaci stavu, kdy určité zboží není na skladě. Systém QR zároveň snižuje rozsah manipulace se zbožím a rizika morálního opotřebení. Technologie QR se nejprve začala používat v textilním a oděvním průmyslu. Dnes se s ní můžeme setkat i v dalších oblastech maloobchodu. Za zvláštní variantu lze považovat technologii označovanou jako Efficient Consumer Response (ECR), která se vyvinula v potravinářském odvětví.

Technologie rychlé odezvy má zásadní vliv na charakter distribučních operací. Distribuční logistická centra se orientují na rychlé přesuny a ne na skladování zboží. Tento systém se často označuje jako tzv. cross-docking, kdy se zboží od různých dodavatelů v logistickém centru vyloží, roztřídí podle prodejen a přeloží na kamiony určené pro jednotlivé prodejny, a to bez skladování.

 NahoruZboží připravené k prodeji

Ke zvýšení efektivity maloobchodních operací přispívají výrobci tím, že expedované zboží označují různými visačkami a etiketami tak, aby bylo okamžitě připravené po vybalení k prodeji. Tento systém se často označuje jako systém zboží připraveného k prodeji ("floor-ready merchandise“) a v poslední době se mu věnuje velká pozornost. Cílem této strategie je maximalizovat tu část dodávek, které jsou bezprostředně připraveny k prodeji. Zkušenosti ukazují, že pokud zboží není opatřeno etiketami s cenou a správnými visačkami, pak zpravidla stráví v distribučním centru až o tři dny navíc. Systém připraveného k prodeji tedy může vést ke snížení počtu distribučních center i k redukci potřebného času na zpracování.

 NahoruEfektivní reakce zákazníka

Systém efektivní reakce zákazníka (ECR, Efficient Consumer Response) pokrývá několik logistických strategií. Cílem je zlepšit konkurenceschopnost potravinářského odvětví pomocí eliminování ztrát v potravinářském zásobovacím řetězci. Je to jistá varianta systému Quick Response v potravinářském sektoru. Mezi základní přístupy systému ECR patří následující strategie:

• plošná implementace elektronické výměny dat v rámci logistického řetězce jak mezi dodavateli a výrobci, tak mezi výrobci a distributory, distributory a zákazníky,

• větší rozsah využití dat z elektronických pokladen, získaných na základě širšího a přesnějšího použití čárových kódů,

• spolupráce mezi výrobci, distributory, dodavateli a zákazníky,

• plynulé doplňování zásob a tok zboží v distribuci,

• zdokonalená podpora prodeje.

Implementací zásad plynulého doplňování zásob a toku zboží v distribučním řetězci se dosahuje řízení zásob na bázi principů JIT a eliminují se fáze, kdy se zboží hromadilo ve skladech a distribučních centrech. Zboží se překládá na základě systému cross-docking, tj. vyloží se v jednom centru, rozdělí se na dodávky pro jednotlivé prodejny a přeloží se na kamiony pro příslušné prodejny. Při zajištění správné sekvence nakládky a vykládky kamionů a při zajištění správné struktury zboží hraje kritickou roli perfektně fungující spolupráce a koordinace. Kvalifikované odhady ukazují, že je možné snížit vnitřní stav zásob na trasách až o 40 %.

Rozdíl mezi ECR a systémem QR spočívá v tom, že zavedení ECR vyžaduje vysokou úroveň spolupráce mezi jednotlivými články řetězců. Jen tak lze opustit masivní používání nerentabilních forem podpory prodeje. Tradiční praktiky zpravidla vedly jednotlivé články řetězců k tomu, že zbytečně hromadily zásoby nebo nakupovaly zboží z důvodů dočasného snížení cen, tj. nejlevnější marketingový trik "kup tři, dostaneš pět“ apod. Takové přístupy vytvářejí v zásobovacím řetězci nadměrné zásoby a podstatně snižují obrátku zásob. Původ ECR lze identifikovat v potravinářském průmyslu, na který vyvíjely gigantické maloobchodní podniky stále silnější tlak.

 NahoruLogistika jako nástroj konkurenčního boje

Logistika není tak snadno napodobitelná jako ostatní složky marketingového mixu (produkt, cena, podpora prodeje), a proto může pro podnik představovat velmi účinný zdroj konkurenční výhody. Pomocí pevných, trvalých vztahů s dopravci nebo poskytovateli logistických služeb může podnik získat výraznou konkurenční výhodu v rychlosti odezvy, spolehlivosti, dostupnosti i v dalších faktorech, které ovlivňují kvalitu a úroveň zákaznického servisu. Podniky, které chápou a využívají potenciálu logistiky jako nástroje konkurenčního boje, zahrnují logistiku mezi základní složky svého strategického plánovacího procesu.

 NahoruÚčetní sledování logistických nákladů

V řadě podniků slouží účetnictví pouze pro "finanční úřad“. Podniky velkou část svých nákladů skrývají v režijních položkách. Je to sice pohodlné, ale z hlediska efektivního fungování logistiky nedostatečné. Jednotlivé náklady, na kterých se podílí logistika (i ostatní útvary podniku), musejí být naprosto průhledné. Pokud má být implementace a využití integrované logistické koncepce efektivní, vyžaduje to nutně zavedení analýzy celkových nákladů. Management by se měl zaměřovat na to, aby byly minimalizovány celkové logistické náklady pro danou úroveň zákaznického servisu. Proto je nezbytné chápat jednotlivé nákladové vazby ve vzájemném vztahu.

 NahoruSledování nákladů podle činností (ABC systémy)

Praxe našich podniků je obecně taková, že účetní systémy nejsou navrženy tak, aby byly schopny sledovat různé vazby a závislosti vyplývající z povahy logistických činností a logistického rozhodování. Velkým problémem je i dostupnost, aktualnost, přesnost a smysluplnost logistických informací. Je zapotřebí, aby podniky přecházely k tzv. ABC systému (Activity-Based Costing). Jen tak mohou sledovat náklady podle jednotlivých logistických činností na podstatně přesnějším základě. V této oblasti je v našich podnicích potřeba vykonat řadu kroků.

Další požadavek vychází z potřeby flexibilních účetních a manažerských systémů. Logistický management by měl mít průběžně k dispozici…