dnes je 15.10.2024

Input:

Bezpečnost dřevozpracujících strojů - kotoučové pily - část 3: horní kotoučové pily pro příčné řezání a kombinované horní kotoučové pily pro příčné řezání/stolové kotoučové pily

22.1.2010, , Zdroj: Verlag Dashöfer

6.4.2.6.2 Bezpečnost dřevozpracujících strojů – kotoučové pily – část 3: horní kotoučové pily pro příčné řezání a kombinované horní kotoučové pily pro příčné řezání/stolové kotoučové pily

Dr. Ing. Rostislav Suchánek a kolektiv autorů

LOGO FIRMY

Sídlo firmy

Název zařízení

provedení …………….

 

OVĚŘENÍ SHODY

provedení strojního zařízení s požadavky

ČSN EN 1870-3+A1:2009

Bezpečnost dřevozpracujících strojů - Kotoučové pily

Část 3 : Horní kotoučové pily pro příčné řezání a kombinované horní kotoučové pily pro příčné řezání/stolové kotoučové pily

 
Požadavky
Podle ČSN EN 1870-3+A1:2009 (Třídící znak 49 6130) 
Požadavky splněny? 
  ano  ne  irel. 
Změny proti předchozím normám
Tato norma obsahuje zapracovanou změnu A1 schválenou CEN 2008-12-27. Změny či doplněné a upravené články jsou v textu vyznačeny značkami . Vypuštěný text je zobrazen takto vypuštěný text, opravený nebo nový text je zobrazen vloženým textem mezi obě značky. Norma obsahuje i nové znění přílohy ZA a přílohy ZB. 
     
1 Předmět normy
Tato evropská norma se zabývá významnými nebezpečími, nebezpečnými situacemi a událostmi, které jsou uvedeny v kapitole 4, které jsou relevantní pro horní kotoučové pily pro příčné řezání a kombinované horní kotoučové pily pro příčné řezání/stolové kotoučové pily, dále uváděných jako "stroje", konstruované k obrábění masivního dřeva, třískových desek, vláknitých desek, překližek a také materiálů potažených plastovými hranami a/nebo plasty a/nebo lamináty lehkých slitin.
POZNÁMKA 1  Definici horních kotoučových pil pro příčné řezání a kombinovaných horních kotoučových pil pro příčné řezání/stolových kotoučových pil viz 3.2, 3.3 a 3.4 a definici přemístitelného (mobilního) stroje viz 3.8
Tento dokument neplatí pro:
– stroje pro příčné řezání kulatiny (výřezů);
– ruční elektromechanické nářadí držené rukama nebo pro jakékoliv přizpůsobení umožňující jeho používání různým způsobem, např. při upnutí na pracovní stůl;
POZNÁMKA 2 Ruční elektromechanické nářadí a kotoučové pily zcela integrované s ručním elektromechanickým nářadím jsou zahrnuty v EN 60745-1:2003 spolu s EN 60745-2-5:2003.
– přenosné elektromechanické nářadí upevněné na stojanu nebo stole sloužícím jako stojan, které je určeno k práci ve stacionární poloze a které může být zvednuto rukama jedné osoby.
POZNÁMKA 3 Přenosné elektromechanické nářadí je zahrnuto požadavky EN 61029-1:2000 spolu s EN 61029-2-1:2002.
vypuštěný text
Tento dokument se nezabývá nebezpečími týkajícími se elektromagnetické kompatibility (EMC) u číslicově řízených strojů řízených počítačem (CNC).
Tento dokument neplatí pro horní kotoučové pily pro příčné řezání a kombinované horní kotoučové pily pro příčné řezání/stolové kotoučové pily, které byly vyrobeny před datem vydání této EN.
Tato evropská norma se vztahuje především na stroje, které jsou vyrobeny po datu vydání této evropské normy. 
     
3 Termíny a definice
Pro účely této evropské normy platí termíny a definice uvedené v EN ISO 12100-1:2003 a dále platí následující termíny a definice: 
     
3.1 příčné řezání: (cross-cutting
operace řezání napříč vláken dřevěných obrobků; 
     
3.2 horní kotoučová pila pro příčné řezání (down cutting cross-cut saw) stroj, jehož vřeteno pilového kotouče je v době, kdy je pilový kotouč ve své klidové poloze, umístěno nad obrobkem; při řezání se pilový kotouč pohybuje směrem dolů obrobkem (viz obrázek 1)       
Obrázek 1 – Příklad horní kotoučové pily pro příčné řezání        
3.3 horní kotoučová pila pro příčné řezání a horní kotoučová pila pro příčné řezání s vodorovným pohybem: (down cutting and horizontal cutting cross-cut saw)
stroj, jehož jednotka pily je posouvána rukou a obrobek je ručně zakládán a/nebo odebírán; stroj může být používán dvěma způsoby:
a) jako horní kotoučová pila pro příčné řezání (viz 3.2);
b) jako horní kotoučová pila pro příčné řezání s přídavným vodorovným pracovním pohybem, kdy je jednotka pily tažena dopředu v rozsahu pracovní šířky (viz obrázek 2); 
     
Obrázek 2 – Schematická ilustrace horní kotoučové pily pro příčné řezání a horní kotoučové pily pro příčné řezání s vodorovným pohybem        
3.5 ručně ovládaná kotoučová pila pro příčné řezání (manual cross-cut saw)
stroj, jehož jednotka pily se posouvá rukou a obrobek je ručně ukládán podle řezné délky
POZNÁMKA Tento typ stroje není zahrnut v příloze IV směrnice pro strojní zařízení.  
     
Obrázek 3 – Příklad kombinované horní kotoučové pily pro příčné řezání/stolové kotoučové pily        
3.6 poloautomatická kotoučová pila pro příčné řezání: (semi-automatic cross cut saw
stroj, jehož jednotka pily je opatřena strojním posuvem, který je spouštěn ručně, a nastavení polohy obrobku je ruční nebo pomocí mechanismu pro nastavení polohy pro řezání na potřebnou délku;
POZNÁMKA: Tento typ stroje není zahrnut v příloze IV směrnice pro strojní zařízení.
3.7 automatická kotoučová pila pro příčné řezání: (automatic cross-cut saw stroj, jehož jednotka pily je opatřena strojním posuvem, který je spouštěn automaticky; obrobek je zakládán a/nebo odebírán ručně a jeho nastavení polohy pro řezání na předvolené délky je automatické;
POZNÁMKA: Tento typ stroje není zahrnut v příloze IV směrnice pro strojní zařízení.
3.8 přemístitelný stroj; mobilní stroj (displaceable machine; transportable machine)
stroj umístěný na podlaze, který je při používání stacionární a je vybaven zařízením, obvykle koly, která dovolují jeho pohyb mezi pracovními místy;
3.9 pohon stroje: (machine actuator) silový mechanismus uskutečňující chod stroje;
3.10 ruční posuv: (hand feed) ruční držení a/nebo vedení obrobku nebo prvku stroje, který je spojen s nástrojem (ruční posuv zahrnuje používání ručně ovládaného vozíku, na který je obrobek ukládán nebo upínán, a používání demontovatelného přídavného strojního posouvacího zařízení);
POZNÁMKA: Slova uvedená v závorce neplatí pro tento stroj
3.11 strojní posuv: (integrated feed) posouvací mechanismus obrobku nebo nástroje, který je součástí stroje a kde je obrobek nebo prvek stroje s připojeným nástrojem při strojním obrábění mechanicky přidržován a veden;
3.12 pracovní prostor pilového kotouče: (cutting area of the sawblade) prostor pilového kotouče, ve kterém dochází k pracovnímu procesu (obrábění);
3.13 nepracovní prostor pilového kotouče: (non-cutting area of the sawblade
prostor pilového kotouče, ve kterém nedochází k pracovnímu procesu (obrábění);
3.14 vymrštění: (ejection)
neočekávaný pohyb obrobku, jeho částí nebo částí stroje ze stroje během obrábění;
3.15 zpětný vrh: (kickback)
zvláštní forma vymrštění vyznačující se při obrábění neočekávaným pohybem obrobku, jeho částí nebo částí stroje proti směru posuvu;
3.16 zařízení proti zpětnému vrhu: (anti kick-back device) zařízení, které buď snižuje možnost zpětného vrhu, nebo zachycuje pohyb obrobku, jeho částí nebo částí stroje při zpětném vrhu; 
     
3.17 bezpečnostní příslušenství: (safety appliance) přídavné zařízení, které není součástí stroje, ale které napomáhá obsluze v bezpečném posuvu obrobku, např. jak je ilustrováno na obr. 4;       
Obrázek 4 – Příklad posouvací a pracovní pomůcky (pro kombinované horní kotoučové pily pro příčné řezání/stolové kotoučové pily v režimu stolové kotoučové pily)
Obrázek 4a) – Příklad posouvací pomůcky
Obrázek 4b) – Příklad pracovní pomůcky  
     
3.18 doba doběhu: (run-down time)
doba, která uplyne od aktivace ovládacího zařízení pro zastavení do úplného zastavení vřetena;
3.19 ruční zakládání u strojů se strojním posuvem: (manual loading of power fed machines
operace zavádění obrobků obsluhou ke strojnímu posuvu, např. k rotujícím posouvacím válcům, pojízdnému stolu nebo vozíku s vratným pohybem, tj. tam, kde není k dispozici pomocné zakládací zařízení k uložení a přesunu obrobku od obsluhy ke strojnímu posuvu;
3.20 ruční odebírání u strojů se strojním posuvem: (manual unloading of power fed machines)
operace odstraňování obrobků obsluhou na výstupu stroje, tj. tam, kde není k dispozici pomocné odebírací zařízení k uložení a přesunu obrobku od výstupu stroje k obsluze;
3.21 informace od dodavatele (information from supplier)     prohlášení, prodejní literatura, prospekty nebo jiné dokumenty, kde výrobce (nebo dodavatel) deklaruje buď vlastnosti materiálu nebo výrobku, nebo jejich shodu s příslušnou normou: 
     
4 Seznam významných nebezpečí
Tato kapitola obsahuje významná nebezpečí, nebezpečné situace a události (viz EN 1050:1996) *) , pokud jsou obsaženy v tomto dokumentu, identifikované posouzením rizika jako významné pro stroje definované v předmětu normy a které vyžadují činnost k vyloučení nebo snížení rizika. Tento dokument se zabývá těmito významnými nebezpečími definováním bezpečnostních požadavků a/nebo opatření nebo odkazem na příslušné normy.
Tato nebezpečí jsou uvedena v tabulce 1 podle přílohy A v EN 1050:1996.  
     
Tabulka 1 – Seznam významných nebezpečí
Číslo  Nebezpečí, nebezpečné situace a nebezpečné  EN ISO 12100  Relevantní článek tohoto dokumentu 
Část 1:2003  Část 2:2003 
Mechanická nebezpečí týkající se? – části stroje nebo obrobků způsobená       
  a) tvarem;  4.2  4.2.1, 4.2.2, 5  5.2.3, 5.2.5, 5.2.6 5.2.7, 5.2.8, 5.2.9 
  b) vzájemnou polohou;  5.1.2, 5.2.5, 5.2.6, 5.2.8 
  c) hmotností a stabilitou (potenciální  5.2.7 
energie prvků při jejich ovládaném nebo   
neovládaném pohybu);   
  d) hmotností a rychlostí (kinetická energie prvků při jejich ovládaném nebo neovládaném pohybu);  5.2.7 
  e) mechanickou pevností;  5.2.2, 5.2.3, 5.2.5, 5.2.6, 5.2.9 
– nahromadění energie uvnitř strojního zařízení způsobené: 
  f) elastickými prvky (pružinami) nebo  4.2  4.10, 5.5.4  5.2.7 
  g) kapalinami a plyny pod tlakem;  4.2  4.10, 5.5.4  5.2.7 
1.1  Nebezpečí stlačení  4.2.1    5.2.7, 5.2.8 
1.2  Nebezpečí střihu  5.2.7, 5.2.8 
1.3  Nebezpečí pořezání nebo uříznutí  5.2.2, 5.2.3, 5.2.4
5.2.7 
1.4  Nebezpečí navinutí  5.2.7 
1.5  Nebezpečí vtažení nebo zachycení  5.2.7 
1.9  Nebezpečí výronu vysokotlakého média nebo nebezpečí vymrštění částí  5.2.2, 5.2.3, 5.2.5,
5.2.6, 5.2.8, 5.3.7 
Elektrická nebezpečí způsobená: 
2.1  Dotykem osob s živými částmi (přímý dotyk)  4.3  4.9, 5.5.4  5.3.4, 5.3.16 
2.2  Dotykem osob s částmi, které se staly živými vlivem vadných podmínek (nepřímý dotyk)  4.3  4.9  5.3.4,N 5.3.16 
Nebezpečí vytvářená hlukem vedoucí: 
4.1  Ke ztrátě sluchu (hluchotě), k ostatním fyziologickým poškozením zdraví (např. ztráta rovnováhy, vědomí)  4.5  4.2.2, 5  5.3.2 
4.2  K rušení řečové komunikace, akustických signálů  5.3.2 
Nebezpečí vytvářená zářením 
6.5  Lasery  4.7    5.3.13 
Nebezpečí vytvářená materiály a látkami (a jejich součástmi) zpracovávanými nebo používanými u strojního zařízení 
7.1  Nebezpečí kontaktu se škodlivými kapalinami a prachy nebo jejich vdechnutí  4.8  4.3b, 4.4  5.3.3 
7.2  Nebezpečí požáru  4.8  4.4  5.3.1, 5.3.3 
Nebezpečí vytvářená zanedbáním ergonomických zásad při konstrukci strojního zařízení: 
8.1  Nevhodná poloha těla nebo nadměrná námaha  4.9  4.7, 4.8.2, 4.11.12, 5.5.5 5.5.6  5.1.2 
8.2  Nedostatky s ohledem k anatomii rukou/horních končetin nebo nohou/dolních končetin  4.9  4.8.3  5.1.2 
8.4  Nevhodné místní osvětlení    4.8.6  6.3 
8.6  Chybné jednání člověka, chování člověka    4.8, 4.11.8 4.11.10, 5.5.2, 6  6.3 d) 2 
8.7  Nevhodná konstrukce, umístění nebo označení ručních ovládačů    4.8.7, 4.11.8  5.1.2 
8.8  Nevhodná konstrukce nebo umístění zobrazovacích jednotek    4.8.8, 6.2  5.1.7 
Kombinace nebezpečí  4.11    5.2.3, 5.2.5, 5.2.6 5.2.7, 5.2.10, 5.3.5, 5.3.7, 5.4.10, 5.4.11 
10  Neočekávané spuštění, neočekávané přejetí/překročení rychlosti (nebo jakékoliv podobné selhání) vyvolané: 
10.1  Poruchou/selháním ovládacího systému    4.11, 5.5.4  5.1.1 
10.2  Obnovou dodávky energie po přerušení  4.9  4.11.4  5.1.6 
10.3  Vnějšími vlivy působícími na elektrické zařízení  4.11.11  5.1.1, 5.3.4, 5.3.12 
10.6  Chybami obsluhy (způsobené chybným vztahem mezi schopnostmi a vlastnostmi člověka a strojním zařízením, viz 8.6)  4.8, 4.11.8, 4.11.10, 5.5.2, 6  5.1.1, 5.3.5, 6.3 
11  Nemožnost zastavení stroje v nejvhodnějších podmínkách    4.11.1, 4.11.3, 5.5.2  5.1.4, 5.1.5 
13  Porucha dodávky energie    4.11.1, 4.11.4  5.2.10 
14  Porucha ovládacího obvodu    4.11, 5.5.4  5.1.1 
15  Chybná instalace  4.9  4.7, 6.5  5.2.3 
16  Roztržení během provozu  4.2.2  4.3  5.2.2 
17  Pád nebo vymrštění předmětů nebo vystříknutí kapalin  4.2.2  4.3, 4.10  5.2.5 
18  Ztráta stability/převrácení strojního zařízení  4.2.2  5.2.6  5.2.1 
 
     
5 Bezpečnostní požadavky a/nebo opatření
Návod ke snižování rizika konstrukcí viz 4.1 v EN ISO 12100-2:2003, a kromě toho dále. 
     
5.1 Ovládače       
5.1.1 Bezpečnost a spolehlivost řídicích systémů
Pro účely této evropské normy ovládací systém související s bezpečností znamená systém, zahrnující vše od počátečního ručního ovládání nebo detektoru polohy až ke vstupu konečného pohonu nebo prvku, např. motoru. Bezpečnostní části ovládacích systémů tohoto stroje (viz EN ISO 13849-1:2008 ), jsou části pro:
– spouštění (viz 5.1.3);
– normální zastavení (viz 5.1.4);
– nouzové zastavení (viz 5.1.5);
– blokování (viz 5.1.3, 5.2.7.4, 5.2.7.4.2, 5.2.7.6);
– blokování s jištěním ochranného krytu (viz 5.2.7);
– upínací zařízení (viz 5.2.8);
– brzdící systém (viz 5.2.4);
– dvouruční ovládáni (viz 5.2.7.2);
– blokování uložení obrobku nebo strojního posuvu jednotky pily (viz 5.1.3);
– rohože citlivé na tlak (viz 5.2.7.4);
– aktivní optoelektronická ochranná zařízení (viz 5.2.7.4);
– mechanicky ovládané bezpečnostní vypínací zařízení (bezpečnostní vypínací tyč) (viz 5.2.7.4).
Tyto řídicí systémy musí být minimálně navrženy a vyrobeny s použitím „osvědčených součástí a zásad“.
Pro účely této evropské normy „osvědčené součásti a zásady“ znamenají:
a) elektrické součásti, pokud splňují příslušné normy včetně norem následujících:
  i) EN 60947-5-1:2004 (oddíl 3) pro řídicí spínače s pozitivním (nuceným) rozpojením, používané jako mechanicky ovládané detektory polohy pro ochranné kryty s blokováním a pro relé používaná v pomocných obvodech;
  ii) EN 60947-4-1:2001 pro elektromechanické stykače a motorové spouštěče používané v hlavních obvodech;
  iii) HD 22.1 S4:2002 pro pryžové kabely;
  iv) HD 21.1 S4:2002 pro kabely izolované PVC, pokud jsou tyto kabely navíc chráněny proti mechanickému poškození polohou (např. uvnitř stojanů);
b) zásady týkající se elektrických zařízení, pokud splňují první čtyři opatření uvedená v 9.4.2.1 EN 60204-1:2006; obvody musí být buď „kontaktně spojeny“, nebo jestliže jsou v bezpečnostních řídicích systémech použity elektronické součásti, je požadavek „osvědčených součástí“ splněn, jestliže jsou v souladu s 9.4.2.2 EN 60204-1:2006 (tj. zálohování s křížovou kontrolou) nebo 9.4.2 3 (tj. použití různých funkčních principů a různých typů součástí);
c) mechanické součásti, pokud pracují v pozitivním režimu v souladu s 4.5 v EN ISO 12100-2:2003;
d) mechanicky ovládané detektory polohy ochranných krytů, pokud jsou ovládány pozitivním (nuceným) způsobem a jejich uspořádání/upevnění a konstrukce/montáž vačky je v souladu s požadavky 5.2 a 5.3 EN 1088:1995;
e) blokovací zařízení s jištěním ochranného krytu, pokud mají minimálně nepodmíněné uvolnění (odjištění) v souladu s požadavky tabulky 1 a přílohy N EN 1088:1995;
f) pneumatické součásti a systémy, pokud splňují EN 983;
g) dvouruční ovládací zařízení, pokud jsou minimálně typu 3B podle požadavků EN 574;
h) rohože citlivé na tlak, pokud jsou alespoň typu 2 podle EN 1760-1 a pokud jsou zkoušeny spolu s jejich příslušnými řídicími obvody alespoň při každém spuštění stroje;
i) aktivní optoelektronická ochranná zařízení, pokud splňují požadavky alespoň typu 2 podle CLC/TS 61496-2 a pokud jsou zkoušeny spolu s jejich příslušnými řídicími obvody alespoň při každém spuštění stroje;
j) bezpečnostní vypínací tyče, pokud splňují požadavky alespoň typu 2 prEN 1760-2 a pokud jsou zkoušeny spolu s jejich příslušnými řídicími obvody alespoň při každém spuštění stroje.
Zařízení časové prodlevy používaná v kontaktně spojených bezpečnostních ovládacích obvodech mohou být kategorie B podle EN ISO 13849-1:2008, pokud je zařízení časové prodlevy konstruováno alespoň pro jeden milion sepnutí.
Ověření: Kontrolou relevantních výkresů a/nebo obvodových schémat a prohlídkou stroje vypuštěný text.
POZNÁMKA Pro vlastnosti elektrických součástí mohou být užitečné informace od dodavatele elektrické součásti
     
5.1.2 Umístění ovládačů       
5.1.2.1 Všeobecně
Podle velikostí stroje musí být ovládače nouzového zastavení požadované 5.1.5 umístěny:
a) do 1,0 m od zakládacího místa;
b) do 1,0 m od odebíracího místa;
c) na hlavním ovládacím panelu;
d) do 500 mm od dvouručního ovládání (je-li k dispozici);
e) do 3,0 m od jednotky pily.
POZNÁMKA: Jeden ovládač nouzového zastavení může splňovat více než jeden z těchto požadavků.
Ověření: Kontrolou relevantních výkresů a/nebo obvodových schémat, měřením, prohlídkou a relevantním funkčním přezkoušením na stroji.
 
     
5.1.2.2 Ručně ovládané stroje
Ovládač pro spuštění a zastavení stroje požadovaný 5.1.3 a 5.1.4 musí být buď:
a) začleněný do ovládací rukojeti, nebo musí sousedit s ovládací rukojetí stroje, nebo
b) na přední straně stroje, pod podpěrou obrobku, v minimální výšce 600 mm od podlahy.
Ověření: Kontrolou relevantních výkresů, měřením a prohlídkou stroje. 
     
5.1.2.3 Poloautomatické stroje
Viz 10.1.1 v EN 60204-1:2006 a kromě toho dvouruční ovládání (viz 5.2.7.2) musí být umístěno:
a) na přední straně stroje;
b) pod podpěrou obrobku;
c) ve výšce minimálně 750 mm od podlahy.
Je-li ovládač pro upínání oddělen od dvouručního ovládání, musí být ve vzdálenosti do 400 mm, měřeno vodorovně, od dvouručního ovládání.
Ověření: Kontrolou relevantních výkresů, měřením a prohlídkou stroje. 
     
5.1.2.4 Automatické stroje
Viz 10.1.1 EN 60204-1:2006
Ověření: Kontrolou relevantních výkresů, měřením a prohlídkou stroje. 
     
5.1.3 Spouštění
Viz 9.2.5.2 v EN 60204-1:2006 dále:
Pro účely této evropské normy je dosaženo „ochranné polohy a funkčnosti všech ochranných zařízení“ blokováním popsaným v 5.2.7.1 a 5.2.7.2. „Provoz“ znamená otáčení a/nebo strojní nastavení vřetena pily a/nebo strojní pohyb jakéhokoliv zařízení k držení obrobku a posouvacího zařízení a/nebo jakéhokoliv prvku stroje, ve kterém je upevněn pilový kotouč.
Výjimky popsané v 9.2.5.2 v EN 60204-1:2006 nejsou relevantní.
U poloautomatických a automatických strojů smí být spuštění pracovního zdvihu (pohybu) možné pomocí ručního ovládače pouze tehdy, bylo-li spuštěno otáčení pilového kotouče a upínání obrobku.
U automatických strojů smí být nastavována poloha obrobku pouze tehdy, je-li jednotka pily ve své klidové poloze.
Všechny ovládače zpětného nastavení musí být umístěny vně chráněných prostorů a nesmí být dosažitelné, pokud obsluha stojí uvnitř chráněného prostoru.
Ověření: Kontrolou relevantních výkresů a/nebo obvodových schémat, prohlídkou a relevantním funkčním přezkoušením stroje. 
     
5.1.4 Normální zastavení       
5.1.4.1 Všeobecně
Stroje musí být vybaveny ovládačem normálního zastavení, který je-li ovládán, musí odpojit energii od všech pohonů stroje a spustit brzdu (je-li k dispozici).
Ověření: Kontrolou relevantních výkresů a/nebo obvodových schémat, prohlídkou a relevantním funkčním přezkoušením stroje. 
     
5.1.4.2 Ručně ovládané stroje
Je-li stroj vybaven mechanickou brzdou, musí být ovládač normálního zastavení v kategorii 0 podle 9.2.2 v EN 60204-1:2006.
Je-li stroj vybaven elektrickou brzdou, musí být ovládač normálního zastavení v kategorii 1 podle 9.2.2 v EN 60204-1:2006. Pokud je ovládač normálního zastavení spuštěn, musí být posloupnost zastavení následující:
a) přeruší se dodávka energie ke všem pohonům stroje a spustí se brzda;
b) po ukončení brzdění se přeruší dodávka energie k brzdě.
Posloupnost zastavení musí být splněna na úrovni řídicích obvodů. Je-li použito zařízení časové prodlevy (časové relé), musí být doba prodlevy alespoň stejná, jako je maximální doba doběhu. Doba prodlevy musí být buď stálá (fixní), nebo musí být zařízení pro nastavení časové prodlevy zaplombováno.
Ověření: Kontrolou relevantních výkresů a/nebo obvodových, schémat, prohlídkou a relevantním funkčním přezkoušením stroje. 
     
5.1.4.3 Automatické a poloautomatické stroje
Stroje musí být vybaveny ovládacím systémem normálního zastavení, který je-li ovládán, musí odpojit dodávku energie od všech pohonů stroje a spustit brzdu (je-li k dispozici).
Pokud je ovládací systém normálního zastavení spuštěn, musí být posloupnost zastavení následující:
a) iniciuje se zpětný zdvih (pohyb) jednotky pily;
b) přeruší se dodávka energie k upínacímu zařízení obrobku;
c) přeruší se dodávka energie k motoru pohonu vřetena pily a spustí se brzda (je-li k dispozici);
d) po ukončení brzdění se přeruší dodávka energie k brzdě (je-li k dispozici elektrická brzda).
Posloupnost zastavení musí být splněna na úrovni řídicích obvodů. Je-li použito zařízení časové prodlevy (časové relé), musí být doba prodlevy alespoň stejná, jako je maximální doba doběhu. Doba prodlevy musí být buď stálá (fixní), nebo musí být zařízení pro nastavení časové prodlevy zaplombováno.
Samostatný ovládač normálního zastavení není požadován tam, kde je stroj vybaven ovládačem nouzového zastavení, který splňuje stejnou funkci.
Ověření: Kontrolou relevantních výkresů a/nebo obvodových schémat, prohlídkou a relevantním funkčním přezkoušením stroje. 
     
5.1.5 Nouzové zastavení
Viz EN ISO 13850:2006 a dále:
Stroje s více než jedním pohonem stroje musí být vybaveny ovládacím systémem nouzového zastavení, který musí splňovat požadavky 9.2.5.4 a 10.7 v EN 60204-1:2006.
Požadavek 110.7.4 v EN 60204-1:2006 však neplatí. Pokud je ovládací systém nouzového zastavení spuštěn, musí odpojit energii od všech pohonů stroje a spustit brzdu (je-li k dispozici).
Pokud je ovládací systém nouzového zastavení spuštěn, musí být posloupnost zastavení následující:
a) iniciuje se zpětný zdvih (pohyb) jednotky pily;
b) přeruší se dodávka energie k upínacímu zařízení obrobku;
c) přeruší se dodávka energie k motoru vřetena pily a spustí se brzda (je-li k dispozici);
d) po ukončení brzdění se přeruší dodávka energie k brzdě (je-li k dispozici elektrická brzda).
Posloupnost zastavení musí být splněna na úrovni řídicích obvodů. Je-li použito zařízení časové prodlevy (časové relé), musí být doba prodlevy alespoň stejná, jako je maximální doba doběhu. Doba prodlevy musí být bud stálá (fixní), nebo musí být zařízení pro nastavení časové prodlevy zaplombováno.
Ověření: Kontrolou relevantních výkresů a/nebo obvodových schémat, prohlídkou a relevantním funkčním přezkoušením stroje. 
     
5.1.6 Strojní posuv
Viz 5.1.3. 
     
5.1.7 Volba režimu
Volič režimu musí být u strojů, které jsou konstruovány k činnosti, v poloautomatickém a automatickém režimu. Musí být aplikovány všechny požadavky pro každý typ stroje pracující v odpovídajícím režimu. Volič režimu musí být uzamykatelný.
Ověření: Kontrolou relevantních výkresů a/nebo obvodových schémat, prohlídkou a relevantním funkčním přezkoušením stroje. 
     
5.1.8 Porucha dodávky energie
U elektricky poháněných strojů musí být po přerušení dodávky energie a jejím opětovném obnovení zamezeno automatickému opětovnému spuštění podle 7.5 odstavce 1 a 3 v EN 60204-1:2006.
Ověření: Kontrolou relevantních výkresů a/nebo obvodových schémat, prohlídkou a relevantním funkčním přezkoušením na stroji. 
     
5.1.8 Porucha řídicích obvodů
Viz 5.1.1. 
     
5.2 Ochrana proti mechanickým nebezpečím       
5.2.1 Stabilita
Stroje musí být vybaveny prostředky k upevnění stroje k podlaze, stolu nebo jiné pevné konstrukci, např. otvory v rámu stroje.
Přemístitelné (mobilní) stroje, které jsou opatřeny pojezdovými koly, musí mít prostředky, aby byly při řezání stabilní, např. brzdy pro kola nebo zařízení ke zdvižení kol z podlahy.
POZNÁMKA: Požadavky na zkoušku stability přemístitelných (mobilních) strojů s pojezdovými koly, jak pro pohyb z místa na místo, tak i tehdy, jsou-li používány, budou uváženy při první revizi tohoto dokumentu.
Ověření: Kontrolou relevantních výkresů a prohlídkou stroje. 
     
5.2.2 Riziko roztržení při provozu
Ochranné kryty pro pilový kotouč musí být vyrobeny:
a) z oceli s pevností v tahu nejméně 350 N/mm2 a tloušťkou stěny alespoň 1,5 mm;
b) z lehké slitiny s vlastnostmi podle požadavků tabulky 2; 
     
Tabulka 2 – Vlastnosti lehkých slitin ochranných krytů pilového kotouče
c) z polykarbonátů s tloušťkou stěny alespoň 3 mm nebo jiných plastů s takovou tloušťkou stěny, které mají rázovou pevnost stejnou nebo lepší než polykarbonáty při tloušťce alespoň 3 mm;
d) z litiny s pevností v tahu alespoň 200 N/mm2 a tloušťkou stěny alespoň 5 mm.
Ověření: Kontrolou relevantních výkresů, měřením a prohlídkou na stroji vypuštěný text
     
5.2.3 Konstrukce držáku nástroje a nástroje       
5.2.3.1 Zajištění vřetena
Pokud je nezbytné při výměně nástroje zajistit vřeteno v klidové poloze, musí být vřeteno opatřeno zařízením k jeho zajištění, což může být provedeno např. dvěma klíči nebo zajišťovacím čepem zasunutým do vřetena. Tento čep musí mít průměr ≥ 8 mm a musí být vyroben z oceli s mezí pevnosti v tahu alespoň 350 N/mm2.
Zajišťovací čepy musí zamezit otáčení vřetena, jestliže je nepozorností zapnut motor pohonu vřetena.
Ověření: Kontrolou relevantních výkresů, prohlídkou, měřením vypuštěný text a relevantním funkčním přezkoušením stroje. Druhou možností je na strojích se zajišťovacím čepem provést následující zkoušku: po spuštění motoru pohonu vřetena, které je opatřeno zajišťovacím čepem, musí zůstat vřeteno v klidové poloze.
POZNÁMKA Pro pevnost materiálu v tahu může být užitečné potvrzení od výrobce materiálu
     
5.2.3.2 Upínací zařízení pilového kotouče
Kotoučová pila musí být opatřena přírubami pilového kotouče (nebo přírubou v případě pilových kotoučů, které jsou upevněny zapuštěnými šrouby).
U pilových kotoučů s průměrem ≤ 450 mm musí být průměr obou přírub (nebo příruby v případě pilových kotoučů, které jsou upevněny zapuštěnými šrouby) alespoň D/4, kde D = průměr největšího pilového kotouče, pro který je stroj konstruován).
U pilových kotoučů s průměrem > 450 mm musí být průměr přírub (nebo příruby v případě pilových kotoučů, které jsou upevněny zapuštěnými šrouby) alespoň D/6, ale nesmí být menší než 115 mm.
Dosedací upínací plocha přírub na vnější části příruby, kromě příruby u pilových kotoučů upevněných zapuštěnými šrouby, musí mít šířku alespoň 5 mm a musí být směrem ke středu odlehčena (mezikruží) (viz obrázek 5).
Je-li stroj opatřen dvěma přírubami, musí být oba vnější průměry přírub v toleranci ±1 mm.
Musí být provedena opatření k zajištění, že nedojde k uvolnění pilového kotouče při spuštění, otáčení, doběhu nebo brzdění, např. pomocí tvarového spojení mezi vřetenem a pilovým kotoučem nebo pomocí tvarového spojení mezi přední přírubou a vřetenem pily.
Vřetena pily musí být vyrobena v tolerancích uvedených v příloze A.
Ověření: Kontrolou relevantních výkresů, měřením a prohlídkou stroje. 
     
Obrázek 5 – Detail příruby pilového kotouče        
5.2.4 Brzdění       
5.2.4.1 Všeobecně
Pokud je doba nebrzděného doběhu delší než 10 s, musí být vřeteno pily opatřeno automatickou brzdou.
Doba brzděného doběhu musí být menší než 10 s.
Elektrické brzdění protiproudem nesmí být použito.
Ověření: Pro stanovení doby nebrzděného doběhu a doby brzděného doběhu, je-li to relevantní, viz níže uvedenou příslušnou zkoušku. 
     
5.2.4.2 Podmínky pro všechny zkoušky
a) jednotka vřetena musí být seřízena v souladu s instrukcemi výrobce (např. napnutí řemenů);
b) při volbě frekvence otáčení a pilového kotouče musí zvolené podmínky odpovídat největší kinetické energii, pro kterou je stroj konstruován;
c) před začátkem zkoušky se zahřeje jednotka vřetena chodem bez zatížení po dobu nejméně 15 minut;
d) ověří se, zda je skutečná frekvence otáčení vřetena v rozmezí 10 % určené frekvence otáčení;
e) jestliže se zkouší jednotka s ručním spouštěním hvězda/trojúhelník, musí být při spouštění stroje postupováno podle instrukcí výrobce;
f) otáčkoměr musí mít přesnost alespoň ­ 1 % celého rozsahu stupnice; zařízení pro měření doby musí mít přesnost alespoň ± 0,1 s. 
     
5.2.4.3 Zkoušky       
5.2.4.3.1 Doba nebrzděného doběhu
Doba nebrzděného doběhu musí být měřena následovně:
a) přeruší se dodávka energie k motoru pohonu vřetena a měří se doba nebrzděného doběhu;
b) opětovně se spustí motor pohonu vřetena a vyčká se, až dosáhne určené frekvence otáčení;
c) kroky uvedené pod a) a b) se opakují ještě dvakrát.
Doba nebrzděného doběhu stroje je průměrem těchto tří měření. 
     
5.2.4.3.2 Doba brzděného doběhu
Doba brzděného doběhu musí být měřena následovně:
a) přeruší se dodávka energie k motoru pohonu vřetena a měří se doba brzděného doběhu;
b) stroj se ponechá jednu minutu v zastaveném stavu;
c) opětovně se spustí motor pohonu vřetena a nechá se v chodu bez zatížení po dobu jedné minuty;
d) kroky uvedené pod a) až c) se opakují ještě devětkrát.
Doba brzděného doběhu stroje je průměrem těchto deseti měření. 
     
5.2.5 Zařízení snižující možnost nebo účinek vymrštění
Každá kombinovaná horní kotoučová pila pro příčné řezání/stolová kotoučová pila musí být dodána s rozvíracím klínem/rozvíracími klíny, který odpovídá rozsahu pilových kotoučů, které jsou určeny k používání u stroje tehdy, je-li stroj používán v režimu stolové kotoučové pily, jak je uvedeno v návodu k používání.
Ověření: Kontrolou relevantních výkresů a prohlídkou stroje. 
     
Rozvírací klín a jeho instalace musí mít následující vlastnosti:
a) rozvírací klíny musí být vyrobeny z oceli s minimální mezí pevnosti v tahu 580 N/mm2 nebo ze srovnatelného materiálu, musí mít rovné plochy (rovinnost 0,1 mm na 100 mm) a musí mít tloušťku mezi tloušťkou pilového kotouče a šířkou řezu (šířkou ozubení pilového kotouče) (viz obrázek 6);
Ověření: Kontrolou relevantních výkresů a měřením vypuštěný text
     
Obrázek 6 – Tloušťka rozvíracího klínu ve vztahu k rozměrům pilového kotouče
b) náběžná hrana rozvíracího klínu musí být k „navedení“ materiálu zkosena (viz obrázek 7) a rozvírací klín musí mít v celé pracovní délce stejnou tloušťku (± 0,05 mm);
Ověření: Kontrolou relevantních výkresů, prohlídkou a měřením. 
     
Obrázek 7 – Sražení náběžné hrany rozvíracího klínu
c) rozvírací klín musí být svisle přestavitelný tak, aby jeho vrchol dosahoval k vrcholu pilového kotouče nebo aby byl výše než nejvyšší bod (vrchol) na obvodu pilového kotouče, pokud je seřízen podle požadavků této evropské normy (viz obrázek 8);
Ověření: Kontrolou relevantních výkresů, prohlídkou a měřením. 
     
Obrázek 8 – Výškové nastavení rozvíracího klínu
d) rozvírací klín musí být navržen tak, že je-li po jeho instalaci a nastavení jeho nejbližší bod od pilového kotouče 3 mm, nesmí být v žádném bodě mezera mezi pilovým kotoučem a rozvíracím klínem větší než 8 mm, měřeno v radiálním směru k ose vřetena pily (viz obrázek 9);
Ověření: Kontrolou relevantních výkresů, prohlídkou a měřením. 
     
Obrázek 9 – Mezní polohy nastavení pro konstrukci rozvíracího klínu
e) přední a zadní tvar rozvíracího klínu musí tvořit souvislé křivky nebo přímky bez jakýchkoliv lomů, které by mohly vést k jeho zeslabení (např. viz obrázek 10);
Ověření: Kontrolou relevantních výkresů a prohlídkou. 
     
Obrázek 10 – Tvar rozvíracího klínu
f) zařízení pro upevnění rozvíracího klínu musí být provedeno tak, aby byla relativní poloha rozvíracího klínu a pevné příruby pilového kotouče v souladu s tolerancí, která je uvedena v obrázku 11; relativní poloha rozvíracího klínu a pevné příruby pilového kotouče musí zůstat zachovány i při zdvíhání, sjíždění a naklonění pilového kotouče;
Ověření: Kontrolou relevantních výkresů, prohlídkou, měřením a relevantním funkčním přezkoušením stroje. 
     
Obrázek 11 – Poloha rozvíracího klínu ve vztahu k pevné upínací přírubě pilového kotouče        
g) zařízení pro upevnění rozvíracího klínu musí být provedeno tak, aby byla zajištěna jeho pevnost v souladu s požadavky uvedenými v příloze B;
Ověření: Kontrolou relevantních výkresů a provedením zkoušky podle přílohy B.
h) rozvírací klín musí buď vyhovovat zkouškám boční stability, uvedeným v příloze C, nebo musí být šířka rozvíracího klínu v prostoru upevnění, na každé straně upínací drážky, navržena podle následujících vztahů:   – pro rozvírací klíny, které současně slouží jako nosiče ochranného krytu pilového kotouče:  
 – pro rozvírací klíny, na kterých není upevněn ochranný kryt pilového kotouče:
kde Dmax je maximální průměr pilového kotouče, pro který může být rozvírací klín použit;
X a Y musí být měřeny uprostřed upínací drážky rozvíracího klínu v prostoru upnutí (viz obrázek 12);
Ověření: Provedením, pokud je to vhodné, zkoušky podle přílohy C nebo kontrolou relevantních výkresů, prohlídkou a měřením. 
     
Obrázek 12 – Šířka rozvíracího klínu u upínací drážky
i) rozvírací klín musí být udržován ve své poloze vodícími prvky, např. vodícími čepy (viz obrázek 13); upínací drážka v rozvíracím klínu nesmí být o více než 0,5 mm širší než vodicí prvky;
Ověření: Kontrolou relevantních výkresů, prohlídkou a měřením. 
     
Obrázek 13 – Příklad upínacího zařízení rozvíracího klínu
j) jestliže je nezbytná výměna rozvíracího klínu při použití různých průměrů pilového kotouče, musí být upínací drážka rozvíracího klínu dole otevřená.
Ověření: Kontrolou relevantních výkresů a prohlídkou. 
     
5.2.6 Podpěry a vedení obrobku       
5.2.6.1 Podpěra obrobku
Všechny stroje musí být vybaveny podpěrou obrobku (viz obrázek 14), která splňuje následující požadavky:
a) u strojů s ručním ovládáním a poloautomatických strojů s maximálním průměrem pilového kotouče ≤ 315 mm musí podpěra dosahovat alespoň 500 mm na každou stranu od roviny řezu, přičemž je nutno vzít v úvahu sklonění nebo pootočení pilového kotouče při úhlovém řezání; tato podpěra obrobku musí sloužit jako pevný stůl nebo jako pevný stůl s prodlužovacími částmi;
b) u strojů s ručním ovládáním a poloautomatických strojů s průměrem pilového kotouče > 315 mm musí podpěra obrobku dosahovat na každou stranu od roviny řezu alespoň 1,0 m, přičemž je nutno vzít v úvahu sklonění nebo pootočení pilového kotouče při úhlovém řezání; tato podpěra obrobku musí sloužit jako pevný stůl nebo jako pevný stůl s prodlužovacími částmi;
c) u automatických strojů musí podpěra obrobku dosahovat alespoň 250 mm na každou stranu od roviny řezu, přičemž je nutno vzít v úvahu sklonění nebo pootočení pilového kotouče při úhlovém řezání;
d) v pracovním prostoru musí být podpěra obrobku tak velká, aby přední část pilového kotouče nemohla vybíhat přes podpěru obrobku v okamžiku, kdy je jednotka pily ve své krajní přední poloze; mimo pracovní prostor musí být šířka podpěry obrobku alespoň 60 % maximální řezné šířky stroje;
e) k minimalizaci rizika poškození v případě dotyku mezi pilovým kotoučem a podpěrou obrobku musí být podpěra obrobku v pracovním prostoru vyrobena z materiálu, který lze snadno řezat pilovým kotoučem, např. z plastu, dřeva nebo lehké slitiny;
f) válečky stolu nesmí být blíže než 250 mm od roviny řezu pilového kotouče, přičemž je nutno vzít v úvahu možnost sklonění nebo pootočení při úhlovém řezání.
Ověření: Kontrolou relevantních výkresů, prohlídkou a měřením a relevantním funkčním přezkoušením na stroji. 
     
Obrázek 14 – Podpěry obrobku (půdorys)
Obrázek 14a) – Podpěry obrobku u automatických strojů
Legenda:
1 nastavení pootočení
A ≥ 60 % maximální řezné šířky 
     
Obrázek 14b) – Podpěry obrobku u strojů s ručním ovládáním a poloautomatických strojů s průměry pilového kotouče 315 mm        
Obrázek 14c) – Podpěry obrobku u strojů s ručním ovládáním a poloautomatických strojů s průměry pilového kotouče 315 mm
g) kombinované horní kotoučově pily pro příčné řezání/stolové kotoučové pily (viz 3.4) musí být opatřeny podpěrou obrobku pro režim stolové kotoučové pily, její velikost musí být podle požadavků tabulky 3 (viz obrázek 15). 
     
Tabulka 3 – Rozměry stolu stolové kotoučové pily
Pokud je maximální výška řezu vyšší než 60 mm, viz přílohu G EN 1870-1:2007.
Ověření: Kontrolou relevantních výkresů, prohlídkou a měřením. 
     
Obrázek 15 – Rozměry stolu (u strojů s výškou řezu pilového kotouče ≤ 60 mm)        
5.2.6.2 Vedení obrobku
Stroje, u nichž je obrobek při řezání ručně přidržován, musí být opatřeny na každé straně od roviny řezu pravítkem (dorazem).
Pravítko (doraz) musí mít výšku alespoň 60 % maximální výšky řezu, pro kterou je stroj konstruován.
U strojů, které jsou opatřeny zařízením pro úhlové nebo úkosové práce, musí mít pravítka (dorazy) odpovídající vůli, aby mohla být přizpůsobena tomuto charakteru práce, a musí být opatřena vyměnitelnými vložkami přizpůsobenými pro podepření obrobku.
Ve všech případech, kdy se část pravítka (dorazu) nebo vyměnitelných vložek nachází do 10 mm od roviny řezu, přičemž je vzata v úvahu možnost pootočení a/nebo sklonění jednotky pily, musí být tyto části vyrobeny například ze dřeva, plastu nebo lehké slitiny.
Ověření: Kontrolou relevantních výkresů, prohlídkou a měřením a relevantním funkčním přezkoušením stroje.
Kombinované horní kotoučové pily pro příčné řezání/stolové kotoučové pily (viz. 3.4) musí být opatřeny v režimu řezání stolové/kotoučové pily podélným pravítkem (pro rozřezávání), které je nastavitelné v pravém úhlu k pilovému kotouči, a to alespoň přes celou šířku části podpěry obrobku na pravé straně od pilového kotouče.
Část pravítka, která slouží k vedení obrobku, musí:
a) být vyrobena, je-li možný dotyk s pilovým kotoučem z plastů, lehkých slitin nebo dřeva;
b) být nastavitelná rovnoběžně s pilovým kotoučem tak, že zadní konec pravítka dosahuje nejdále k přední hraně rozvíracího klínu a nejblíže v místě, kde přichází první zub největšího pilového kotouče, pro který je stroj konstruován do řezu, je-li tento pilový kotouč nastaven na největší výšku řezu;
c) mít dvě vodicí plochy; vyšší vodicí plocha je určena pro vysoké řezy a nižší vodicí plocha pro nízké řezy nebo pro řezání s nakloněným pilovým kotoučem (viz obrázek 16); výška pravítka pro vysoké řezy musí být alespoň stejná, jako je maximální výška řezu, pro kterou je stroj konstruován, a pro nízké řezy musí být výška pravítka 6 mm až 8 mm;
d) být navržena tak, že při nastavení pravítka pro nízké řezy nesmí dojít k dotyku pilového kotouče s podélným pravítkem v místě B, jak ukazuje obrázek 17, je-li pilový kotouč maximálně skloněn;
e) být navržena tak, aby při nastavení pravítka pro nízké řezy mohl být ochranný kryt pilového kotouče spuštěn na minimální výšku vodicí části pravítka, která vede obrobek.
Veškerá nastavení polohy pravítka musí být možná bez pomoci nářadí.
Kombinované horní kotoučové pily pro příčné řezání/stolové kotoučové pily (viz 3.4), které jsou používány v režimu stolové kotoučové pily a které jsou opatřeny pravítkem pro příčné řezání, musí upevněním pravítka zajistit, že pravítko nemůže být vytaženo nebo nemůže dojít k vypadnutí z jeho polohy při jeho používání (viz obrázek 18). Jestliže pravítko pro příčné řezání zasahuje pod ochranný kryt pilového kotouče, pak nesmí výška pravítka v této části překročit 15 mm.
Je-li vodicí část obrobku příčného pravítka podélně nastavitelná a může-li dojít k dotyku mezi příčným pravítkem a pilovým kotoučem, musí být tato část pravítka vyrobena z plastu, lehkých slitin nebo dfieva.
Ověření: Kontrolou relevantních výkresů, prohlídkou a měfiením a relevantním funkčním přezkoušením. 
     
Obrázek 16 – Dvě polohy podélného pravítka pro rozřezávání        
Obrázek 17 – Konstrukce podélného pravítka pro rozřezávání v dolní poloze        
Obrázek 18 – Příklady tvarů vodicí drážky pro příčné pravítko u stolových kotoučových pil        
5.2.7 Zamezení přístupu k pohybujícím se částem       
Nahrávám...
Nahrávám...