dnes je 28.4.2024

Input:

ČSN EN 1005-3+A1:2009 Bezpečnost strojních zařízení - Fyzická výkonnost člověka Část 3: Doporučené mezní síly pro obsluhu strojních zařízení

5.8.2013, , Zdroj: Verlag Dashöfer

6.4.2.4.26
ČSN EN 1005-3+A1:2009 Bezpečnost strojních zařízení – Fyzická výkonnost člověka Část 3: Doporučené mezní síly pro obsluhu strojních zařízení

Dr. Ing. Rostislav Suchánek

LOGO FIRMY

Sídlo firmy

Název zařízení

provedení ................

___________________________________________________

OVĚŘENÍ SHODY

provedení strojního zařízení s požadavky

ČSN EN 1005-3+A1:2009

Bezpečnost strojních zařízení – Fyzická výkonnost člověka

Část 3: Doporučené mezní síly pro obsluhu strojních zařízení

                                                                                                             
Požadavky
Podle ČSN EN 1005-3+A1:2009 (Třídící znak 83 3503)
Požadavky
splněny?
ano ne irel.
Nahrazení předchozích norem
Touto normou se nahrazuje norma ČSN EN 1005-3 (83 3503) z října 2002.
Změny proti předchozím normám
Tato norma obsahuje zapracovanou změnu A1 schválenou CEN 2008-08-18. Změny či doplněné a upravené články jsou v textu vyznačeny značkami . Vypuštěný text je zobrazen takto "vypuštěný text “, opravený nebo nový text je zobrazen vloženým textem mezi obě značky.
Úvod
V době životnosti stroje, od jeho zhotovení až po demontáž, vyžadují činnosti spojené s jeho obsluhou vynakládání svalové síly. Vynakládání svalové síly způsobuje zátěž svalověkosterního systému. Nežádoucí zátěž svalověkosterního systému vyvolává riziko únavy, diskomfortu a onemocnění. Výrobce strojních zařízení má těmto zdravotním rizikům předcházet optimalizací požadovaných sil, přičemž má brát v úvahu frekvenci, dobu a proměnlivost vynakládání síly.
Cílem výpočetních postupů a doporučených mezních sil v této normě je omezení zdravotního rizika obsluhy stejně jako zvýšení flexibility a předpokladů širší populace k ovládání strojů s vyšší výkonností a hospodárností.
Tato evropská norma byla vypracována jako harmonizovaná norma ve smyslu Směrnice pro strojní zařízení a přidružených předpisů EFTA.
Tato evropská norma byla vypracována ve shodě s EN 1050 a seznamuje uživatele s nebezpečím poškození zdraví v důsledku poruch svalověkosterního systému a poskytuje nástroje pro kvalitativní a v určitém rozsahu i kvantitativní posouzení příslušného rizika. Nástroje pro posouzení rizika také zahrnují způsob jak toto riziko omezit. Tato norma neuvažuje rizika spojená s nehodami.
Doporučení obsažená v této normě jsou založena na dostupných vědeckých poznatcích z fyziologie a epidemiologie ruční práce. Nicméně vědomosti jsou omezené a navrhované limity jsou předmětem změn v souladu s budoucím výzkumem. V souladu s pravidly pro normy CEN/CENELEC část 2, 4.9.3, jsou evropské normy revidovány v intervalech nepřekračujících pět let.
Tato evropská norma je podle EN 1070 norma typu B.
Ustanovení tohoto dokumentu mohou být doplněna nebo upravena podle norem typu C.
POZNÁMKA Pro stroje zahrnuté v předmětu norem typu C, které byly navrženy a vyrobeny podle této normy, mají ustanovení norem typu C přednost před ustanovením norem typu B.
1 Předmět normy
Tato evropská norma představuje vodítko pro výrobce strojů nebo jejich dílčích částí a autory norem typu C pro kontrolu zdravotních rizik způsobených vynaložením svalové síly k ovládání stroje.
Tato evropská norma specifikuje doporučené mezní síly pro činnosti během provozu strojního zařízení zahrnující jeho konstrukci, dopravu a uvedení do provozu (montáž, instalaci, seřízení), používání (ovládání, čištění, hledání závad, údržbu, seřizováni, zácvik nebo změnu postupu), vyřazení z provozu, odvoz a demontáž. Norma se týká v prvé řadě strojů vyrobených po datu jejího vydání.
Tato norma se na jedné straně vztahuje na strojní zařízení používané profesionálně dospělými zdravými pracovníky s běžnými fyzickými schopnostmi a na druhé straně na strojní zařízení k domácímu používání pro celou populaci zahrnující mladé i staré lidi.
Uvedená doporučení jsou odvozena z výzkumu evropské populace.
Tento dokument se nevztahuje na strojní zařízení vyrobená před jeho vydáním CEN.
3 Termíny a definice
Pro účely této evropské normy platí termíny a definice uvedené v EN 614-1, EN 1005-1:2001 a EN 1070.
4 Doporučení
4.1 Všeobecná doporučení a informace
Výrobce se má nejprve orientovat podle přílohy A EN 292-2:1991 a EN 614-1 a EN 614-2 a pak použít níže popsaný postup ke stanovení mezních sil.
Velmi důležité je to, že obsluha má kontrolu nad pořadím jednotlivých provozních operací i taktem strojního zařízení. Kromě toho musí být stroje konstruovány tak, aby bylo možné provádět každou činnost vyžadující vynaložení síly optimálně s ohledem na polohu těla a končetin i na směr působení síly. Navíc musí být stroje konstruovány tak, aby byly možné změny pohybů i vynaložení síly.
Postup posuzování rizika popsaný v této normě má být prováděn zásadně pro každou činnost vyskytující se při provozu strojního zařízení. Je však možné poznamenat, že činnosti s nízkou náročností na sílu a nevyskytující se často, smí být posuzovány přibližně.
Činnosti související s ovládači jsou popsány v EN 894-3, tato norma však poskytuje další významné informace týkající se fyzické výkonnosti a bezpečností obsluhy.
4.2 Posuzování rizika vynakládaných sil
Posuzování rizika v této normě je založeno na vynakládaných silách předpokládaných uživatelů, postup je tvořen třemi kroky znázorněnými na obrázku 1.
V kroku A jsou stanoveny maximální izometrické síly vynakládané pro relevantní činnosti určité předpokládané uživatelské populace. Maximální síly mohou být v rámci předmětu této normy stanoveny třemi alternativními metodami.
V kroku B jsou maximální síly stanovené v kroku A sníženy podle okolností za jakých má síla působit (rychlost, frekvence a trvání činnosti). Toto snížení je dosaženo celou řadou činitelů. Výsledkem je v podstatě síla, která může být vynaložena bez větší únavy.
V kroku G je posouzeno riziko spojené s předpokládaným používáním strojního zařízení. Zhodnocení rizika je provedeno použitím činitelů rizika, které sníží maximální dosažitelnou sílu z kroku B na hodnoty odpovídající různým stupňům rizika,
Posuzování rizika je zaměřeno na svalověkosterní potíže a vychází přitom z předpokladu, že snížená únava při práci snižuje také možnost zdravotních potíží.
Doporučené mezní síly jsou použitelné u většiny mužů a žen všeobecné populace za předpokladu optimální pracovní polohy a za ideálních okolností. Mezní síly jsou vypočítány pro optimální rozsah pohybu kloubů přicházející v úvahu při příslušných činnostech.
Doporučuje se, aby pro profesionální uživatele odpovídaly mezní síly 15. percentilu celkové dospělé populace, tj. mužů a žen ve věku mezi 20 roky a 65 roky. Mezní síly pro strojní zařízení určená k domácímu používání mají odpovídat 1. percentilu stejné dospělé populace. Dospělá populace je používána jako referenční, protože spolehlivé údaje o fyzických silách mládeže a starších osob jsou k dispozici pouze v omezeném rozsahu nebo nejsou k dispozici vůbec. Mezní síly stanovené podle této normy podstatným způsobem omezují možná rizika přinejmenším u 85 % předpokládané uživatelské populace.
Hodnocení síly uplatněné v této normě může být také použito výrobcem strojů jako vodítko pro vypracování uživatelských pokynů pro jejich obsluhu.
Obrázek 1 – Znázornění postupných kroků vedoucích ke zhodnocení
rizika vynakládaných sil během používání stroje pro určité
předpokládané uživatelské populace
4.2.1 Krok A – Stanovení výchozí vynakládané síly
Výstup: maximální izometrická síla FB pro specifikované činnosti s ohledem na předpokládanou uživatelskou populaci
Krok A může být realizován jednou ze tří alternativ:
Alternativa 1
Předběžně vypočítané hodnoty, pro FB, jsou-Ii využitelné, se naleznou v tabulce 1. Tyto meze představují všeobecnou evropskou pracující populaci s uvedeným rozdělením podle věku a pohlaví. Předběžné výpočty byly provedeny podle alternativy 3. Tyto hodnoty jsou vypočítány pro optimální pracovní polohy, jak je uvedeno v tabulce. Výrobce musí vzít v úvahu, že fyzická síla je především u ruční práce podstatně ovlivněna pracovními polohami a směrem jejího působení.
Tabulka 1 – Maximální izometrická síla FB. Předběžně vypočítané mezní izometrické
výkonnostní síly pro některé obvyklé činnosti pro profesionální a domácí použití
(v průmyslu a domácnosti).
Hodnoty se vztahují na optimální pracovní podmínky
Alternativa 2
Výpočet FB na základě jednoduchého postupu popsaného v příloze A. Alternativa 2 je hrubé přiblížení za před pokladu stejného zastoupení mužů a žen a může být použita:
– jestliže se předpokládaná uživatelská populace podobá všeobecné evropské populaci, nebo
– není-li k dispozici demografický profil předpokládané uživatelské populace.

Alternativa 2 se odkazuje na údaje o silách všeobecné ženské populace.
Mezní síly mohou být vypočítány v následujících základních krocích:
– určení relevantních činností a směrů působení sil;
– získání rozložení izometrických siI všeobecné dospělé zdravé evropské populace při relevantních činnostech;
– rozhodnutí, zda je strojní zařízení určeno pro profesionální nebo domácí použití;
– stanovení FB tj. 15. percentilu pro profesionální použití nebo 1. percentilu pro domácí použití.
Další informace a navrhovaný postup výpočtu jsou obsaženy v příloze A. Je třeba poznamenat, že příloha A je informativní a nikoliv normativní.
Tato alternativa umožňuje přesný výpočet FB pomoci rozšířeného postupu v příloze B.
Veličina FB přesně odráží předpokládanou cílovou populaci. Alternativa 3 je proto použitelná:
– je-li známa předpokládaná cílová populace včetně jejího specifického složení podle věku a pohlaví.

Alternativa 3 se týká údajů o silách určité podskupiny žen ve věku mezi 20 roky a 30 roky.
Mezní síly mohou být vypočítány v následujících základních krocích:
– určení relevantních činností a směrů působení sil;
– zjištění parametrů rozložení siI (průměr a směrodatná odchylka) určité referenční skupiny (ženy ve věku mezi 20 roky a 30 roky);
– roztřídění předpokládané uživatelské populace podle věku a pohlaví odpovídající jejímu demografickému profilu;
– stanovení FB, tj. 15. percentilu pro profesionální použití nebo 1. percentilu pro domácí použití.
Další informace a navrhovaný výpočetní postup jsou obsaženy v příloze B. Je třeba poznamenat, že příloha B je informativní a nikoliv normativní.
4.2.2 Krok B – Stanovení přizpůsobené vynakládané síly
Výstup: maximální síla pro předpokládanou uživatelskou populaci s ohledem na rychlost, frekvencí a dobu trvání činnosti.
4.2.2.1 Činitel rychlosti mv
Maximální síla se snižuje při rychlých, kontrakčních pohybech. To je vyjádřeno činitelem rychlosti mv, stanoven v tabulce 2.
Tabulka 2 – Činitel rychlosti mv ve vztahu k rychlosti pohybu
4.2.2.2 Činitel frekvence mf
Rychlý sled opakovaných pohybů vede často ke vzniku únavy, a snižuje se přitom maximální vynakládaná síla. Účinky únavy vyplývají z doby trvání každé jednotlivé akce (doby akce) a frekvence jejího vykonávání během chodu strojního zařízení. Příslušný činitel mf se stanovuje podle tabulky 3.
Tabulka 3 – Činitel frekvence mf ve vztahu k době trvání a frekvenci jednotlivé akce
4.2.2.3 Činitel doby trváni md
Únava, tj. snížená vynakládaná síla, se rozvíjí s pokračující dobou trvání práce. Podobné činnosti mohou působit souběžně jako příčiny únavy, zatěžují-li stejné části těla. Proto má být do posuzování zahrnuta vedle vlastní doby práce i doba podobných vedlejších činností. Níže uvedené podobné činnosti jsou podle jednoho hlediska definovány jako činnosti stejného druhu, (například tlačení, stisknutí nebo jiné), a jsou prováděny blízko střední polohy rukou nebo nohou (podle toho, co přichází v úvahu). Činitel md uvedený v tabulce 4 zachycuje účinek doby trvání činnosti. "Doba trvání“ uvedená v tabulce zahrnuje dobu práce včetně přestávek.
Tabulka 4 – Činitel doby trvání md ve vztahu ke kumulované době trvání (h) podobných činností
4.2.2.4 Výpočet snížené vynakládané síly, FBr
Vypočítá se vynakládaná sila s ohledem na rychlost, frekvenci a dobu trvání činnosti podle následující rovnice:
FBr = FB x mv x mf x md
kde
FB je maximální izometrická síla;
mv činitel rychlosti;
mf činitel frekvence
md činitel doby trvání.
Nahrávám...
Nahrávám...