dnes je 6.7.2022

Input:

ČSN EN 60439-1 ED. 2:2000 - ověřování shody - typově zkoušené a částečně typově zkoušené rozvaděče

28.1.2011, , Zdroj: Verlag Dashöfer

7.4.2.2
ČSN EN 60439-1 ED. 2:2000 – ověřování shody – typově zkoušené a částečně typově zkoušené rozvaděče

Dr. Ing. Rostislav Suchánek a kolektiv autorů

LOGO FIRMY

Sídlo firmy

Název zařízení

provedení …………….


___________________________________________________

OVĚŘENÍ SHODY

provedení elektrického zařízení s požadavky

ČSN EN 60439 -1 ed.2:2000

Rozváděče nn – Část 1:

Typově zkoušené a částečně typově zkoušené rozváděče
                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                       
Požadavky
Podle ČSN EN 60439-1 ed.2:2000
(Třídící znak 35 7107)
Požadavky
splněny?
ano ne irel.
1 Všeobecně
1.1 Rozsah platnosti a předmět normy

Tato mezinárodní norma platí pro rozváděče nízkého napětí (typově zkoušené rozváděče (TTA) a částečně typově zkoušené rozváděče (PTTA)), jejichž jmenovité napětí nepřesahuje 1 000 V AC při kmitočtech do 1 000 Hz nebo 1 500 V DC.

Tato norma platí také pro rozváděče obsahující řídicí a/nebo výkonová zařízení, jejichž kmitočty jsou vyšší. V tomto případě budou platit příslušné doplňující požadavky.

Tato norma dále platí pro stabilní a mobilní rozváděče kryté i nekryté.

POZNÁMKA Doplňující požadavky pro určité specifické typy rozváděčů jsou uvedeny v souvisících normách IEC.

Tato norma platí pro rozváděče určené pro použití v souvislosti s výrobou, přenosem, rozvodem a přeměnou elektrické energie a pro řízení elektrických spotřebičů.

Platí také pro rozváděče konstruované pro použití ve zvláštních provozních podmínkách, např. na lodích, v kolejových vozidlech, pro obráběcí stroje, zdvihací ústrojí nebo pro použití v atmosféře s nebezpečím výbuchu, a pro použití v domácnosti (s nekvalifikovanou obsluhou), pokud jsou splněny příslušné specifické požadavky.

Tato norma neplatí pro jednotlivé přístroje a součásti v samostatném krytu, jako jsou spouštěče motorů, pojistkové spínače, elektronická zařízení atd., odpovídající příslušným normám.

Účelem této normy je stanovit definice, provozní podmínky, konstrukční požadavky, technické charakteristiky a zkoušky pro rozváděče nn.
2 Definice

Pro účely této mezinárodní normy platí následující definice:

POZNÁMKA Některé definice použité v této kapitole jsou převzaty beze změn nebo s určitými úpravami z IEC 60050 (IEV) nebo z jiných publikací IEC.
2.1 Všeobecné definice
2.1.1 rozváděč nn (rozváděč) (low-voltage switchgear and controlgear assembly (assembly)): kombinace jednoho nebo více spínacích přístrojů nn spolu s přidruženým řídicím, měřicím, signalizačním, ochranným, regulačním zařízením atd., za jejíž úplné sestavení je odpovědný výrobce, včetně všech vnitřních elektrických spojů, mechanických vazeb a konstrukčních částí (viz 2.4)

POZNÁMKA 1 Zkrácené označení rozváděč se v této normě používá pro rozváděč nn.

POZNÁMKA 2 Součásti rozváděče mohou být elektromechanické nebo elektronické.

POZNÁMKA 3 Z různých důvodů, např. dopravních nebo výrobních, mohou být určité montážní operace provedeny mimo závod výrobce.
2.1.1.1 typově zkoušený rozváděč nn (TTA) (type-tested low-voltage switchgear and controlgear assembly (TTA): rozváděč nn odpovídající stanovenému typu nebo sestavě bez odchylek od typového provedení, u kterého je prokázáno, že odpovídá této normě, které by mohly mít podstatný vliv na jeho vlastnosti

POZNÁMKA 1 Zkrácené označení TTA se v této normě používá pro typově zkoušený rozváděč nn.

POZNÁMKA 2 Z různých důvodů, např. dopravních nebo výrobních, mohou být určité montážní operace provedeny mimo závod výrobce TTA. Takový rozváděč je považován za TTA za předpokladu, že montáž je provedena v souladu s předpisy výrobce tak, že je zajištěna shoda stanoveného typu nebo sestavy s touto normou, včetně vyhovění příslušným výrobním kusovým zkouškám.
2.1.1.2 částečně typově zkoušený rozváděč nn (PTTA) (partially type-tested low-voltage switchgear and controlgear assembly (PTTA)): rozváděč nn obsahující jak uspořádání typově zkoušená, tak i typově nezkoušená, za předpokladu, že uspořádání typově nezkoušená jsou odvozena (např. výpočtem) od uspořádání typově zkoušených, která vyhověla příslušným zkouškám (viz tabulku 7)

POZNÁMKA Zkrácené označení PTTA se v této normě používá pro částečně typově zkoušený rozváděč.
2.1.2 hlavní obvod (rozváděče) (main circuit (of an assembly)): všechny vodivé části rozváděče zařazené do obvodu, který je určen k přenosu elektrické energie [IEV 441-13-02]
2.1.3 řídicí a pomocný obvod (rozváděče) (auxiliary circuit of an assembly): všechny vodivé části rozváděče zařazené do obvodu (jiného než hlavního), určené pro ovládání, měření, signalizaci, regulaci, zpracování dat atd. [IEV 441-13-03, upraveno]

POZNÁMKA Řídicí a pomocné obvody rozváděče zahrnují řídicí a pomocné obvody spínacích přístrojů.
2.1.4 přípojnice (busbar): vodič o malé impedanci, ke kterému může být samostatně připojeno několik elektrických obvodů

POZNÁMKA Termín přípojnice neurčuje geometrický tvar, velikost nebo rozměry vodiče.
2.1.4.1 hlavní přípojnice (main busbar): přípojnice, ke které může být připojena jedna nebo několik distribučních přípojnic a/nebo přívodních a vývodních jednotek
2.1.4.2 distribuční přípojnice (distribution busbar): přípojnice, patřící do jednoho pole, která je připojena k hlavní přípojnici a ze které jsou napájeny vývodní jednotky
2.1.5 funkční jednotka (functional unit): část rozváděče zahrnující všechny elektrické a mechanické prvky, které se podílejí na splnění téže funkce

POZNÁMKA Vodiče, které jsou připojeny k funkční jednotce, avšak jsou vně jejího prostoru nebo uzavřeného chráněného prostoru (např. pomocné kabely připojené do společného prostoru) nejsou považovány za vodiče tvořící součást funkční jednotky.
2.1.6 přívodní jednotka (incoming unit): funkční jednotka, jejímž prostřednictvím je do rozváděče obvykle přiváděna elektrická energie
2.1.7 vývodní jednotka (outgoing unit): funkční jednotka, jejímž prostřednictvím je obvykle napájen jeden nebo několik výstupních obvodů elektrickou energií
2.1.8 funkční celek (functional group): soubor několika funkčních jednotek, které jsou elektricky propojeny za účelem splnění svých provozních funkcí
2.1.9 zkušební uspořádání (test situation): stav rozváděče nebo jeho části, v němž jsou příslušné hlavní obvody vypnuty, ale nemusí být nutně odpojeny (odděleny), zatímco přidružené řídicí a pomocné obvody jsou připojeny a umožňují zkoušky funkce vestavěných zařízení
2.1.10 odpojený stav (disconnected situation): stav rozváděče nebo jeho části, v němž příslušný hlavní obvod a přidružené řídicí a pomocné obvody jsou odpojeny (odděleny)
2.1.11 pracovní stav (connected situation): stav rozváděče nebo jeho části, v němž příslušný hlavní obvod a přidružené řídicí a pomocné obvody jsou spojeny pro jejich obvykle zamýšlenou funkci
2.2 Konstrukční jednotky rozváděčů
2.2.1 pole (section) (viz obrázek C.4): svisle oddělená konstrukční jednotka rozváděče
2.2.2 oddíl (sub-section): vodorovně oddělená konstrukční jednotka v rámci jednoho pole
2.2.3 prostor (compartment): uzavřené pole nebo uzavřený oddíl s výjimkou otvorů pro vzájemné propojení, ovládání nebo ventilaci
2.2.4 přepravní jednotka (transport unit): část rozváděče nebo úplný rozváděč vhodný pro přepravu bez demontáže
2.2.5 pevná část (fixed part) (viz obrázek C.9): část rozváděče skládající se ze součástí sestavených a propojených na společné nosné konstrukci, která je určena pro pevnou montáž (viz 7.6.3)
2.2.6 odnímatelná část (removable part): část, která může být z rozváděče úplně vyjmuta a znovu vrácena na své místo, i když obvod, k němuž je připojena, může být pod napětím
2.2.7 výsuvná část (withdrawable part) (viz obrázek C.10): odnímatelná část, která může být přesunuta z pracovní polohy do odpojené polohy a do zkušební polohy, pokud existuje, přičemž zůstává mechanicky spojena s rozváděčem

POZNÁMKA Odpojovací dráha se může vztahovat buď pouze k hlavním obvodům, nebo k hlavním obvodům a řídicím a pomocným obvodům (viz 2.2.10), viz také tabulku 6.
2.2.8 pracovní poloha (connected position): poloha odnímatelné nebo výsuvné části, ve které je tato část úplně připojena pro funkci, k níž je obvykle určena
2.2.9 zkušební poloha (test position): poloha výsuvné části, v níž jsou příslušné hlavní obvody z napájecí strany vypnuty, avšak nemusí být nutně odpojeny (odděleny) a ve které jsou řídicí a pomocné obvody připojeny a umožňují provedení zkoušek funkce výsuvné části; výsuvná část zůstává mechanicky spojena s rozváděčem

POZNÁMKA Vypnutí může být také dosaženo bez jakéhokoli mechanického pohybu výsuvné části působením vhodného zařízení.
2.2.10 odpojená (oddělená) poloha (disconnected position (isolated position)): poloha výsuvné části, ve které je zajištěna odpojovací dráha (viz 7.1.2.2) u hlavních, řídicích a pomocných obvodů; výsuvná část zůstává mechanicky spojena s rozváděčem

POZNÁMKA Odpojovací dráha může být také zajištěna bez jakéhokoli mechanického pohybu výsuvné části působením vhodného zařízení.
2.2.11 vyjmutá poloha (removed position): poloha odnímatelné nebo výsuvné části, ve které je tato část vyjmuta z rozváděče a je od rozváděče mechanicky a elektricky oddělena
2.2.12 elektrické spoje funkčních jednotek (electrical connections of functional units)
2.2.12.1 pevný spoj (fixed connection): spoj, který je připojován nebo odpojován pomocí nástroje
2.2.12.2 odpojitelný spoj (disconnectable connection): spoj, který je připojován nebo odpojován ručním ovládáním spojovacích prostředků bez nástroje
2.2.12.3 výsuvný spoj (withdrawable connection): spoj, který je připojován nebo odpojován posunutím funkční jednotky do pracovního nebo odpojeného stavu
2.3 Vnější konstrukce rozváděčů
2.3.1 nekrytý rozváděč (open-type assembly) (viz obrázek C.1): rozváděč skládající se z nosné konstrukce, která nese elektrické zařízení, přičemž živé části elektrického zařízení jsou přístupné
2.3.2 panelový rozváděč (dead-front assembly) (viz obrázek C.2): nekrytý rozváděč s krytem přední části, který zajišťuje krytí nejméně IP2X z čelní strany; živé části mohou být z jiných směrů přístupné
2.3.3 krytý rozváděč (enclosed assembly): rozváděč krytý ze všech stran, s možnou výjimkou dosedací plochy, tak, že je zajištěno krytí nejméně IP2X
2.3.3.1 skříňový rozváděč (cubicle-type assembly) (viz obrázek C.3): krytý rozváděč stojící obvykle na podlaze, který se může skládat z několika polí, oddílů nebo prostorů
2.3.3.2 skříňový stavebnicový rozváděč (multi-cubicle-type assembly) (viz obrázek C.4): rozváděč tvořený sestavou několika mechanicky spojených skříní
2.3.3.3 pultový rozváděč (desk-type assembly) (viz obrázek C.5): krytý rozváděč s vodorovným nebo šikmým ovládacím panelem nebo jejich kombinací, který obsahuje ovládací, měřicí, signalizační a podobné přístroje
2.3.3.4 rozvodnice (box-type assembly) (viz obrázek C.6): krytý rozváděč určený zpravidla k montáži na svislou rovinu
2.3.3.5 stavebnicová sestava rozvodnic (multi-box-type assembly) (viz obrázek C.6): sestava rozvodnic mechanicky vzájemně spojených, včetně společného nosného rámu nebo bez něho; elektrické spoje procházejí mezi dvěma sousedními rozvodnicemi otvory v přilehlých stěnách
2.3.4 přípojnicový rozvod (busbar trunking system (busway)) (viz obrázek C.7): typově zkoušený rozváděč provedený jako rozvodná soustava obsahující přípojnice rozmístěné a podepřené pomocí izolačních částí v kanálu, korytu nebo podobném krytí [IEV 441-12-07, upraveno]

Rozváděč se může skládat z jednotek, jako jsou:
  • - přípojnicové rozvodné jednotky s odbočovacími zařízeními nebo bez nich;
  • - jednotky pro změnu sledu fází, rozšiřovací nástavce, jednotky pro připojení pohyblivých přívodů, na pájení a adaptéry;
  • - odbočovací jednotky.
POZNÁMKA Výraz „přípojnice“ neurčuje geometrický tvar, velikost ani rozměry vodiče.
2.4 Nosné části rozváděčů
2.4.1 kostra rozváděče (supporting structure) (viz obrázek C.1): konstrukce tvořící součást rozváděče, určená k upevnění různých součástí rozváděče a krytí, je-li použito
2.4.2 stojan (mounting structure) (viz obrázek C.8): konstrukce, která není součástí rozváděče a je určena k upevnění krytého rozváděče
2.4.3 montážní panel *) (mounting plate) (viz obrázek C.9): panel určený k upevnění různých součástí a vhodný k vestavění do rozváděče
2.4.4 montážní rám *) (mounting frame) (viz obrázek C.9): nosná konstrukce určená k upevnění různých součástí a vhodná k vestavění do rozváděče
2.4.5 krytí (enclosure): část poskytující ochranu zařízení proti některým vnějším vlivům a ochranu před nebezpečným dotykem do krytí nejméně IP2X ze všech stran
2.4.6 kryt (cover): část vnějšího krytí rozváděče
2.4.7 dveře (door): závěsný nebo posuvný kryt
2.4.8 odnímatelný kryt (removable cover): kryt určený k uzavření otvoru ve vnějším krytí, který může být odejmut za účelem obsluhy a údržby
2.4.9 víko (cover plate): část rozváděče -obvykle rozvodnice (viz 2.3.3.4) – používaná k uzavření otvoru ve vnějším krytí a navržená k upevnění šrouby nebo podobnými prostředky; po uvedení zařízení do provozu se obvykle neodstraňuje

POZNÁMKA Víko může být opatřeno kabelovými vstupy.
2.4.10 mezistěna (partition): část krytí oddělující sousední prostory rozváděče
2.4.11 přepážka (barrier): část zajišťující ochranu před nebezpečným dotykem z kteréhokoliv obvyklého směru přístupu (minimálně IP2X) a proti účinkům oblouku spínacích přístrojů a podobných zařízení (jsou-li použita)
2.4.12 zábrana (obstacle): část zabraňující nahodilému nebezpečnému dotyku, která však nebrání záměrné činnosti
2.4.13 zákryt (shutter): část, která se může pohybovat:
  • - mezi polohou, v níž dovoluje spojení kontaktů odnímatelné nebo výsuvné části s pevnými kontakty, a
  • - polohou, ve které se stává částí krytu nebo mezistěny zakrývající pevné kontakty. [IEV 441-13-07, upraveno]
2.4.14 kabelový vstup (cable entry): část s otvory umožňujícími průchod kabelů do rozváděče

POZNÁMKA Kabelový vstup může být současně navržen jako kabelová koncovka.
2.4.15 náhradní prostory (spare spaces)
2.4.15.1 volný prostor (free space): prázdný prostor pole
2.4.15.2 nevybavený prostor (unequipped space): část pole zahrnující pouze přípojnice
2.4.15.3 částečně vybavený prostor (partially equipped space): část pole, která je plně vybavena, až na funkční jednotky; funkční jednotky, které mohou být instalovány, jsou definovány, pokud jde o počet modulů a velikost
2.4.15.4 plně vybavený prostor (fully equipped space): část pole, která je plně vybavena funkčními jednotkami, které nejsou určeny pro určité použití
2.4.16 uzavřený chráněný prostor (enclosed protected space): část rozváděče, která má obklopovat elektrické součásti a která poskytuje stanovenou ochranu před vnějšími vlivy a dotykem živých částí
2.4.17 blokování zasouvání (insertion interlock): zařízení zabraňující zasunutí odnímatelné nebo výsuvné části do pevné části, která není určena pro tuto odnímatelnou nebo výsuvnou část
2.5 Podmínky instalace rozváděčů
2.5.1 rozváděč pro vnitřní instalaci (assembly for indoor installation): rozváděč určený pro použití v místech, kde jsou splněny obvyklé pracovní podmínky pro vnitřní použití stanovené v 6.1 této normy
2.5.2 rozváděč pro venkovní instalaci (assembly for outdoor installation): rozváděč určený pro použití v obvyklých pracovních podmínkách pro venkovní použití stanovené v 6.1 této normy
2.5.3 stabilní rozváděč (stationary assembly): rozváděč, který je určen k upevnění na místě instalace, např. na podlaze nebo na stěně, a k používání na tomto místě
2.5.4 mobilní rozváděč (movable assembly): rozváděč, který je konstruován tak, že může být snadno přemístěn z jednoho místa použití na jiné
2.6 Ochranná opatření se zřetelem na úraz elektrickým proudem
2.6.1 živá část (live part): vodič nebo vodivá část, které mají být při obvyklém používání pod napětím, včetně středního vodiče, ale zpravidla ne PEN vodiče [IEV 826-03-01].

POZNÁMKA Tento termín nutně neznamená nebezpečí úrazu elektrickým proudem.
2.6.2 neživá část (exposed conductive part): vodivá část elektrického zařízení, které je možno se dotknout a která není obvykle pod napětím, která se však může stát živou v podmínkách poruchy [IEV 826-03-02, upraveno]
2.6.3 ochranný vodič (PE) (protective conductor): vodič, který je některými opatřeními vyžadován pro ochranu před úrazem elektrickým proudem pro elektrické připojení kterékoliv z následujících částí:
– neživých částí;
– cizích vodivých částí;
– hlavní uzemňovací svorky;
– zemniče;
– uzemněného bodu zdroje nebo umělého středu [IEV 826-04-05]
2.6.4 střední vodič (N) (neutral conductor): vodič připojený na střední bod soustavy a schopný přispívat k přenosu elektrické energie [IEV 826-01-03]
2.6.5 vodič PEN (PEN conductor): uzemněný vodič kombinující funkce ochranného i středního vodiče [IEV 826-04-06, upraveno]
2.6.6 poruchový proud (fault current): proud vzniklý v důsledku izolační poruchy nebo přemostění izolace
2.6.7 poruchový zemní proud (earth fault current): poruchový proud tekoucí do země
2.6.8 ochrana před nebezpečným dotykem živých částí (protection against direct contact): zabránění nebezpečnému dotyku osob s živými částmi
2.6.9 ochrana před nebezpečným dotykem neživých částí (protection against indirect contact): zabránění nebezpečnému dotyku osob s neživými částmi
2.7 Chodby kolem rozváděčů
2.7.1 chodby pro obsluhu rozváděče (operating gangway within an assembly): prostor, který musí používat obsluha pro řádnou funkci rozváděče a dozor nad ním
2.7.2 chodby pro údržbu rozváděče (maintenance gangway within an assembly): prostor přístupný pouze oprávněným pracovníkům a přednostně určený pro údržbu instalovaného zařízení
2.8 Elektronické funkce
2.8.1 stínění (screening): ochrana vodičů nebo zařízení před rušením způsobeným zvláště elektromagnetickým polem, vyzařovaným z jiných vodičů nebo zařízení
2.9 Koordinace izolace
2.9.1 vzdušná vzdálenost (clearance): nejkratší vzdálenost mezi dvěma vodivými částmi [2.5.46 IEC 60947-1] [IEV 441-17-31]
2.9.2 odpojovací dráha (pólu mechanického spínacího přístroje) (isolating distance (of a pole of a mechanical switching device)): vzdušná vzdálenost mezi rozpojenými kontakty, splňující bezpečnostní požadavky stanovené pro odpojovače [2.5.50 IEC 60947-1] [IEV 441-17-35]
2.9.3 povrchová cesta (creepage distance): nejkratší vzdálenost mezi dvěma vodivými částmi po povrchu izolačního materiálu [2.5.51 IEC 60947-1] [IEV 471-01-08, upraveno]

POZNÁMKA Spoj mezi dvěma díly izolačního materiálu se považuje za součást povrchu.
2.9.4 pracovní napětí (working voltage): nejvyšší efektivní hodnota střídavého napětí nebo nejvyšší hodnota stejnosměrného napětí, která se může objevit (místně) na jakékoli izolaci při jmenovitém napájecím napětí, přičemž přechodové jevy se neberou v úvahu, v podmínkách rozpojeného obvodu nebo v normálních provozních podmínkách [2.5.52 IEC 60947-1]
2.9.5 dočasné přepětí (temporary overvoltage): přepětí mezi fází – zemí, fází – středním bodem nebo fází – fází v daném místě o relativně dlouhé době trvání (několik sekund) [2.5.53 IEC 60947-1] [IEV 604-03-12, upraveno]
2.9.6 přechodná přepětí (transient overvoltages): přechodná přepětí ve smyslu této normy jsou následující [2.5.54 IEC 60947-1]:
2.9.6.1 spínací přepětí (switching overvoltage): přechodné přepětí v daném místě soustavy v důsledku specifické spínací funkce nebo poruchy [ 2.5.54.1 IEC 60947-1] [IEV 604-03-29, upraveno]
2.9.6.2 atmosférické přepětí (lightning overvoltage): přechodné přepětí v daném místě sítě v důsledku určitého atmosférického výboje [viz též IEC 60060 a IEC 60071-1] [ 2.5.54.2 IEC 60947-1]
2.9.7 impulsní výdržné napětí (impulse withstand voltage): nejvyšší vrcholová hodnota impulsního napětí předepsaného tvaru a polarity, která při stanovených zkušebních podmínkách nezpůsobí poruchu [2.5.55 IEC 60947-1]
2.9.8 zkušební napětí průmyslového kmitočtu (power-frequency withstand voltage): efektivní hodnota napětí průmyslového kmitočtu sinusového průběhu, která při stanovených zkušebních podmínkách nezpůsobí poruchu [2.5.56 IEC 60947-1] [IEV 604-03-40, upraveno]
2.9.9 znečištění (pollution): jakékoliv působení cizího pevného, tekutého nebo plynného (ionizované plyny) materiálu, které může ovlivnit dielektrickou pevnost nebo povrchový měrný odpor [2.5.57 IEC 60947-1]
2.9.10 stupeň znečištění (stavu okolního prostředí) (pollution degree (of environmental conditions)): smluvní číslo, založené na množství vodivého nebo hygroskopického prachu, ionizovaného plynu nebo soli, a relativní vlhkosti a četnosti jejího výskytu, která má za následek hygroskopickou absorpci nebo kondenzaci vlhkosti, která vede ke snížení dielektrické pevnosti a/nebo povrchového měrného odporu

POZNÁMKA 1 Stupeň znečištění, kterému jsou vystaveny izolační materiály zařízení a součástí, může být odlišný od stupně znečištění makroprostředí, ve kterém jsou zařízení nebo součásti umístěny a to vlivem ochrany, která se provádí takovými prostředky, jako je krytí nebo vnitřní topení, zabraňující absorpci nebo kondenzaci vlhkosti.

POZNÁMKA 2 Pro účely této normy se stupeň znečištění týká mikroprostředí. [2.5.59 IEC 60947-1]
2.9.11 mikroprostředí (vzdušné vzdálenosti nebo povrchové cesty) (micro-environment (of a clearance or creepage distance)): okolní prostředí, které obklopuje uvažovanou vzdušnou vzdálenost nebo povrchovou cestu

POZNÁMKA Vliv na izolaci určuje mikroprostředí povrchové cesty nebo vzdušné vzdálenosti a ne prostředí obklopující rozváděč nebo součásti. Mikroprostředí může být lepší nebo horší, než je okolní prostředí rozváděče nebo součástí. Zahrnuje veškeré činitele, které mají vliv na izolaci, jako jsou klimatické a elektromagnetické podmínky, vznik znečištění atd. [2.5.59 IEC 60947-1, upraveno]
2.9.12 kategorie přepětí (obvodu nebo v rámci elektrické soustavy) (overvoltage category (of a circuit or within an electrical system)): smluvní číslo, založené na omezování (nebo regulaci) hodnot předpokládaných přechodných přepětí, vyskytujících se v obvodu (nebo v rámci elektrické soustavy s různými jmenovitými napětími), a závisející na prostředcích použitých pro ovlivňování přepětí

POZNÁMKA V elektrické soustavě se dosáhne přechodu od jedné kategorie přepětí na jinou nižší kategorii vhodnými prostředky, které jsou v souladu s požadavky na rozhraní, jako je např. přepěťová ochrana nebo sérioparalelní uspořádání impedance, která může rozptýlit, absorbovat, nebo převést energii do příslušného rázového proudu, aby se snížila hodnota přechodného přepětí na hodnotu požadované nižší kategorii přepětí [2.5.60 IEC 60947-1]
2.9.13 bleskojistka (surge arrester): zařízení určené k ochraně elektrických přístrojů proti vysokým přechodným přepětím a k omezení doby trvání a často amplitudy následného proudu [2.2.22 IEC 60947-1] [IEV 604-03-51]
2.9.14 koordinace izolace (co-ordination of insulation): vzájemný vztah mezi izolačními vlastnostmi elektrického zařízení a předpokládanými přepětími a charakteristikami přepěťových ochran na straně jedné a předpokládaným mikroprostředím a ochranou proti znečištění na straně druhé [2.5.61 IEC 60947-1] [IEV 604-03-08, upraveno]
2.9.15 homogenní pole (homogenous (uniform) field): elektrické pole, které má v podstatě konstantní napěťový gradient mezi elektrodami, jako např. mezi dvěma kulovými plochami, kde je poloměr každé kulové plochy větší, než je vzdálenost mezi nimi [2.5.62 IEC 60947-1]
2.9.16 nehomogenní pole (inhomogenous (non-uniform) field): elektrické pole, které nemá v podstatě konstantní napěťový gradient mezi elektrodami [2.5.63 IEC 60947-1]
2.9.17 plazivé proudy (tracking): postupné vytváření vodivých cest na povrchu pevného izolačního materiálu, způsobené kombinovaným působením elektrického namáhání a elektrolytického narušení tohoto povrchu [2.5.64 IEC 60947-1]
2.9.18 odolnost proti plazivým proudům (CTI) (comparative tracking index): číselná hodnota maximálního napětí ve voltech, při které materiál odolá 50 ti kapkám určeného zkušebního roztoku bez vytvoření vodivé cesty

POZNÁMKA Hodnota každého zkušebního napětí a CTI má být dělitelná 25 [2.5.65 IEC 60947-1]
2.10 Zkratové proudy
2.10.1 zkratový proud (Ic) (obvodu rozváděče) (short-circuit current (Ic) (of a circuit of an assembly)): nadproud způsobený zkratem v důsledku poruchy nebo nesprávného zapojení v elektrickém obvodu [2.1.6 IEC 60947-1] [IEV 441-11-07, upraveno]
2.10.2 předpokládaný zkratový proud (Icp) (obvodu rozváděče) (prospective short-circuit current (Icp) (of a circuit of an assembly)): proud, který protéká při zkratování napájecích vodičů obvodu vodičem o zanedbatelné impedanci umístěným co nejblíže napájecích svorek rozváděče
2.10.3 omezený proud; průchozí proud (cut-off current; let-through current): maximální okamžitá hodnota proudu dosažená při vypínání spínacího přístroje nebo pojistky [IEV 441-17-12]

POZNÁMKA Tento pojem je zvlášť důležitý, jestliže spínací přístroj nebo pojistka působí tak, že se předpokládaného vrcholového proudu obvodu nedosáhne.
3 Třídění rozváděčů

Rozváděče se třídí podle:
  • - vnější konstrukce (viz 2.3);
  • - místa instalace (viz 2.5.1 a 2.5.2);
  • - způsobu montáže s ohledem na mobilnost (viz 2.5.3 a 2.5.4);
  • - stupně ochrany krytem (viz 7.2.1);
  • - druhu krytu;
  • - způsobu montáže, např. pevné nebo odnímatelné části (viz 7.6.3 a 7.6.4);
  • - opatření pro ochranu osob (viz 7.4);
  • - tvaru vnitřního oddělení (viz 7.7);
  • - typů elektrických spojů funkčních jednotek (viz 7.11).
4 Elektrické charakteristiky rozváděčů

Rozváděč charakterizují následující elektrické charakteristiky.
4.1 Jmenovitá napětí

Rozváděč charakterizují následující jmenovitá napětí jeho různých obvodů:
4.1.1 Jmenovité pracovní napětí (obvodu rozváděče)

Jmenovité pracovní napětí (Ue) obvodu rozváděče je hodnota napětí, která společně se jmenovitým proudem tohoto obvodu určuje jeho použití.

U vícefázových obvodů je stanoveno jako napětí mezi fázemi.

POZNÁMKA Normalizované hodnoty jmenovitých napětí řídicích obvodů jsou uvedeny v příslušných normách pro vestavěná zařízení.

Výrobce rozváděče musí stanovit meze napětí nutné pro správnou činnost hlavních, řídicích a pomocných obvodů. Tyto meze musí být vždy voleny tak, aby napětí na svorkách řídicího obvodu vestavěných součástí nepřekročilo za normálních podmínek zátěže meze stanovené v příslušných normách IEC.
4.1.2 Jmenovité izolační napětí (Ui) (obvodu rozváděče)

Jmenovité izolační napětí (Ui) obvodu rozváděče je hodnota napětí, ke kterému se vztahují dielektrická zkušební napětí a povrchové cesty.

Maximální jmenovité pracovní napětí kteréhokoliv obvodu rozváděče nesmí překročit jeho jmenovité izolační napětí. Předpokládá se, že jmenovité pracovní napětí kteréhokoliv obvodu rozváděče nepřekročí ani dočasně 110 % jeho jmenovitého izolačního napětí.

POZNÁMKA Jmenovité izolační napětí jednofázových obvodů odvozených od soustavy IT (viz IEC 60364-3) má být rovné minimálně napětí mezi fázemi zdroje.
4.1.3 Jmenovité impulsní výdržné napětí (Uimp) (obvodu rozváděče)

Vrcholová hodnota impulsního napětí předepsaného tvaru a polarity, kterou je obvod rozváděče schopen za předepsaných zkušebních podmínek vydržet bez poruchy a ke které se vztahují hodnoty vzdušných vzdáleností.

Jmenovité impulsní výdržné napětí obvodu rozváděče musí být rovné hodnotám stanoveným pro přechodná přepětí vyskytující se v soustavě, ve které je rozváděč umístěn, nebo musí být větší než tyto hodnoty.

POZNÁMKA Přednostně se používají ty hodnoty jmenovitého impulsního výdržného napětí, které jsou uvedeny v tabulce 13.
4.2 Jmenovitý proud (In)) (obvodu rozváděče)

Jmenovitý proud obvodu rozváděče je stanoven výrobcem, přičemž se berou v úvahu jmenovité hodnoty součástí elektrického zařízení v rozváděči, jejich uspořádání a použití. Tento proud musí být přenášen, aniž by oteplení jednotlivých částí rozváděče kontrolované podle 8.2.1 překročilo meze stanovené v 7.3 (tabulka 2).

POZNÁMKA V důsledku složitých faktorů určujících jmenovité proudy nemohou být uvedeny žádné normalizované hodnoty.
4.3 Jmenovitý krátkodobý proud (Icw) (obvodu rozváděče)

Jmenovitý krátkodobý proud obvodu rozváděče je efektivní hodnota krátkodobého proudu přiřazená tomuto obvodu výrobcem, kterou tento obvod může vést bez poškození za zkušebních podmínek uvedených v 8.2.3. Pokud není výrobcem stanoveno jinak, je tato doba 1 s. [IEV 441-17-17, upraveno]

Pro střídavý proud je hodnota tohoto proudu efektivní hodnotou střídavé složky a předpokládá se, že nejvyšší vrcholová hodnota, která se pravděpodobně vyskytne, nepřekročí n násobek této efektivní hodnoty. Hodnoty součinitele n jsou uvedeny v 7.5.3.

POZNÁMKA 1 Je-li tato doba kratší než 1 s, je třeba uvést jak jmenovitý krátkodobý proud, tak čas, např. 20 kA, 0,2 s.

POZNÁMKA 2 Jmenovitý krátkodobý proud může být buď předpokládaný proud, jsou-li zkoušky prováděny při jmenovitém pracovním napětí, nebo skutečný proud, jsou-li zkoušky prováděny při nižším napětí. Tato jmenovitá hodnota je shodná se jmenovitým předpokládaným zkratovým proudem definovaným ve druhém vydání této normy, za předpokladu, že je zkouška prováděna při maximálním jmenovitém pracovním napětí.
4.4 Jmenovitý dynamický proud (Ipk) (obvodu rozváděče)

Jmenovitý dynamický proud obvodu rozváděče je hodnota vrcholového proudu přiřazená tomuto obvodu výrobcem, kterou může daný obvod uspokojivě vydržet za zkušebních podmínek stanovených v 8.2.3 (viz též 7.5.3). [IEV 441-17-18, upraveno]
4.5 Jmenovitý podmíněný zkratový proud (Icc) (obvodu rozváděče)

Jmenovitý podmíněný zkratový proud obvodu rozváděče je hodnota předpokládaného zkratového proudu stanovená výrobcem, kterou daný obvod rozváděče, chráněný přístrojem pro ochranu proti zkratu specifikovaným výrobcem, může uspokojivě snést po dobu funkce tohoto přístroje za zkušebních podmínek určených v 8.2.3 (viz též 7.5.2).

Bližší údaje o specifikovaném přístroji pro ochranu proti zkratu musí být stanoveny výrobcem.

POZNÁMKA 1 Pro střídavý proud je jmenovitý podmíněný zkratový proud vyjádřen efektivní hodnotou střídavé složky.

POZNÁMKA 2 Přístroj pro ochranu proti zkratu může být buď součástí rozváděče nebo může být tvořen oddělenou jednotkou.
4.6 Jmenovitý zkratový proud (Icf) (obvodu rozváděče) při jištění pojistkou

Jmenovitý zkratový proud obvodu rozváděče při jištění pojistkou je jmenovitý podmíněný zkratový proud, je-li přístrojem pro ochranu proti zkratu pojistka v souladu s IEC 60269. [IEV 441-17-21, upraveno].
4.7 Součinitel soudobosti

Součinitel soudobosti rozváděče nebo části rozváděče, který má několik hlavních obvodů, (např. pole nebo oddíl), je poměr největšího součtu předpokládaných proudů všech hlavních obvodů v kterémkoliv okamžiku k součtu jmenovitých proudů všech hlavních obvodů rozváděče nebo zvolené části rozváděče.

Stanoví-li výrobce součinitel soudobosti, musí se tento součinitel použít pro zkoušku oteplení v souladu s 8.2.1.

POZNÁMKA V případě, že informace o skutečně odebíraných proudech není dostupná, může být použito následujících smluvených hodnot.

Tabulka 1 – Hodnoty součinitele soudobosti
4.8 Jmenovitý kmitočet

Jmenovitý kmitočet rozváděče je hodnota kmitočtu, která rozváděč charakterizuje a na kterou se vztahují pracovní podmínky.

Jsou-li obvody rozváděče navrženy pro různé hodnoty kmitočtu, musí být uveden jmenovitý kmitočet každého obvodu.

POZNÁMKA Kmitočet má být v mezích stanovených v příslušných normách IEC pro vestavěná zařízení. Pokud není výrobcem rozváděče stanoveno jinak, předpokládá se, že tyto meze jsou 98 % a 102 % jmenovitého kmitočtu.
5 Údaje o rozváděči

Výrobce musí uvést následující informace:
5.1 Štítky

Každý rozváděč musí mít jeden nebo více štítků s trvanlivým popisem umís těných tak, aby byly viditelné a čitelné po instalaci rozváděče.

Informace uvedené pod body a) a b) musí být udány na štítku.

Informace uvedené v bodech c) až t) musí být uvedeny, kde to přichází v úvahu, buďto na štítcích nebo v technické dokumentaci výrobce.
  1. označení nebo ochranná známka výrobce;
    POZNÁMKA Výrobce je považován za organizaci přebírající odpovědnost za úplný rozváděč.

  2. typové označení nebo identifikační číslo, nebo jakékoliv jiné identifikační údaje umožňující obdržet náležité informace od výrobce;

  3. IEC 60439-1;

  4. druh proudu (v případě střídavého proudu i kmitočet);

  5. jmenovitá pracovní napětí (viz 4.1.1);

  6. jmenovitá izolační napětí (viz 4.1.2);
    – jmenovité impulsní výdržné napětí, je-li stanoveno výrobcem (viz 4.1.3);

  7. jmenovitá napětí řídicích a pomocných obvodů (přicházejí-li v úvahu);

  8. meze činnosti (viz kapitolu 4);

  9. jmenovitý proud každého obvodu (přichází-li v úvahu; viz 4.2);

  10. zkratová odolnost (viz 7.5.2);

  11. krytí (viz 7.2.1);

  12. opatření pro ochranu osob (viz 7.4);

  13. pracovní podmínky pro vnitřní prostředí, venkovní prostředí nebo pro speciální použití, pokud jsou odlišné od obvyklých pracovních podmínek uvedených v 6.1;
    – stupeň znečištění, je-li stanoven výrobcem (viz 6.1.2.3);

  14. způsob uzemnění soustavy, pro kterou je rozváděč určen;

  15. rozměry (viz obrázky C.3 a C.4) uvedené přednostně v pořadí výška, šířka (nebo délka), hloubka;

  16. hmotnost;

  17. tvar vnitřního oddělení (viz 7.7);

  18. typy elektrických spojů funkčních jednotek (viz 7.11);

  19. prostředí 1 nebo 2 (viz 7.10.1).

5.2 Označování

V rozváděči musí být možné identifikovat jednotlivé obvody a k nim příslušející jisticí přístroje.

Jsou-li označeny jednotlivé části zařízení rozváděče, musí použitá označení souhlasit s označeními ve schématech zapojení, která mohou být dodána spolu s rozváděčem a musí být v souladu s IEC 60750.
5.3 Pokyny pro instalaci, provoz a údržbu

Výrobce musí v průvodní dokumentaci nebo katalogu stanovit podmínky, pokud nějaké jsou, pro instalaci, provoz a údržbu rozváděče a náplně v něm obsažené.

Je-li to nutné, musí být uvedena v pokynech pro přepravu, instalaci a provoz rozváděče opatření, která mají zvláštní důležitost pro správnou a řádnou instalaci, přejímku a provoz rozváděče.

Kde je to nutné, musí být ve výše uvedených dokumentech uveden doporučený rozsah a četnost údržby.

Není-li uspořádání obvodů zřejmé z rozmístění instalovaných přístrojů, musí být dodány příslušné informace, např. schémata zapojení nebo tabulky.
6 Pracovní podmínky
6.1 Normální pracovní podmínky

Rozváděče odpovídající této normě jsou určeny pro použití v dále uvedených pracovních podmínkách.

POZNÁMKA Jestliže jsou použity součásti, např. relé, elektronická zařízení, které nejsou konstruovány pro tyto podmínky, mají být učiněna vhodná opatření k zajištění řádného provozu (viz 7.6.2.4, druhý odstavec).
6.1.1 Teplota okolního vzduchu
6.1.1.1 Teplota okolního vzduchu pro vnitřní provedení

Teplota okolního vzduchu nepřekročí +40 °C a její průměrná hodnota během 24 hodin nepřesáhne +35 °C.

Dolní hranice teploty okolního vzduchu je –5 °C.
6.1.1.2 Teplota okolního vzduchu pro venkovní provedení

Teplota okolního vzduchu nepřekročí +40 °C a její průměrná hodnota během 24 hodin nepřesáhne +35 °C.

Dolní hranice teploty okolního vzduchu je:
* – 25 °C v mírném klimatu, a
* – 50 °C v arktickém klimatu.

POZNÁMKA Při použití rozváděčů v arktickém klimatu může být vyžadována zvláštní dohoda mezi výrobcem a uživatelem.
6.1.2 Atmosférické podmínky
6.1.2.1 Atmosférické podmínky pro vnitřní provedení

Vzduch je čistý a jeho relativní vlhkost nepřesáhne 50 % při nejvyšší teplotě +40 °C. Vyšší relativní vlhkost vzduchu může být dovolena při nižších teplotách, např. 90 % při +20 °C. Je třeba brát v úvahu mírnou kondenzaci, která se může příležitostně vyskytnout v důsledku změn teploty.
6.1.2.2 Atmosférické podmínky pro venkovní provedení

Relativní vlhkost vzduchu může být až 100 % při nejvyšší teplotě +25 °C.
6.1.2.3 Stupeň znečištění

Stupeň znečištění (viz 2.9.10) se vztahuje k okolním podmínkám, pro které je rozváděč určen.

Pro spínací přístroje a součásti uvnitř krytu platí stupeň znečištění pro okolní podmínky existující v krytu.

Pro posouzení vzdušných vzdáleností a povrchových cest jsou zavedeny následující čtyři stupně znečištění v mikroprostředí (hodnoty vzdušných vzdáleností a povrchových cest v závislosti na různých stupních znečištění jsou uvedeny v tabulkách 14 a 16):

Stupeň znečištění 1:
Nevyskytuje se žádné znečištění, nebo pouze suché, nevodivé znečištění.

Stupeň znečištění 2:
Normálně se vyskytuje jen nevodivé znečištění. Příležitostně je však možno počítat s přechodnou vodivostí způsobenou kondenzací.

Stupeň znečištění 3:
Vyskytuje se vodivé znečištění nebo suché nevodivé znečištění, které se stává vodivým vlivem kondenzace.

Stupeň znečištění 4:
Znečištění vytváří trvalou vodivost, způsobenou např. vodivým prachem, deštěm nebo sněhem.

Normální stupeň znečištění pro průmyslové aplikace:

Pokud není stanoveno jinak, jsou rozváděče pro průmyslové aplikace všeobecně určeny pro používání v prostředí se stupněm znečištění 3. Mohou se však brát v úvahu i jiné stupně znečištění podle konkrétní aplikace nebo mikroprostředí.

POZNÁMKA Stupeň znečištění mikroprostředí pro zařízení může být ovlivněn umístěním v krytu.
6.1.3 Nadmořská výška

Nadmořská výška místa instalace nepřesahuje 2 000 m (6 600 stop).

POZNÁMKA Pro elektronická zařízení, která se mají používat v nadmořské výšce nad 1 000 m, může být nutné vzít v úvahu snížení dielektrické pevnosti a chladicího efektu vzduchu. Elektronická zařízení určená pro práci v těchto podmínkách mají být konstruována nebo používána podle dohody mezi výrobcem a uživatelem.
6.2 Zvláštní pracovní podmínky

Tam, kde se vyskytují některé z dále uvedených zvláštních pracovních podmínek, musí být splněny příslušné určité požadavky nebo jsou nutné zvláštní dohody mezi uživatelem a výrobcem. Uživatel musí informovat výrobce o výskytu těchto výjimečných pracovních podmínek.

Zvláštní pracovní podmínky jsou např.:
6.2.1 Hodnoty teploty, relativní vlhkosti a/nebo nadmořské výšky lišící se od hodnot specifikovaných v 6.1.
6.2.2 Aplikace, kde dochází ke změnám teploty a/nebo tlaku vzduchu tak rychle, že může uvnitř rozváděče docházet k výjimečné kondenzaci.
6.2.3 Vysoké znečištění vzduchu prachem, kouřem, korozivními nebo radioaktivními částicemi, parami nebo solí.
6.2.4 Vystavení silným elektrickým nebo magnetickým polím.
6.2.5 Vystavení extrémním teplotám, např. slunečnímu záření nebo sálání z pecí.
6.2.6 Napadení plísněmi nebo malými živočichy.
6.2.7 Instalování na místech, kde je nebezpečí požáru nebo výbuchu.
6.2.8 Vystavení silným vibracím a rázům.
6.2.9 Montáž je provedena takovým způsobem, že je ovlivněna schopnost vedení proudu nebo vypínací schopnost, např. zařízení je zabudováno do pracovních strojů nebo zapuštěno do stěny.
6.2.10 Uvažují se vhodná opatření
  • - proti rušení šířenému vedením a vyzařováním jinému než EMC, a
  • - rušení EMC v jiných prostředích, než jsou uvedena v 7.10.1.
6.3 Podmínky při přepravě, skladování a montáži
6.3.1 Liší-li se podmínky během přepravy, skladování a montáže, např. teplota a vlhkost, od podmínek uvedených v 6.1, je nutná zvláštní dohoda mezi uživatelem a výrobcem.

Není-li stanoveno jinak, platí následující rozsah teplot: při přepravě a skladování od –25 °C do +55 °C a krátkodobě (během 24 hodin) nepřesahující 70 °C.

Zařízení vystavené těmto extrémním teplotám, aniž by bylo v činnosti, nesmí prodělat žádné nevratné poškození a potom musí pracovat normálně ve stanovených podmínkách.
7 Provedení a konstrukce
7.1 Mechanické provedení
7.1.1 Všeobecně

Rozváděče musí být vyrobeny pouze z materiálů schopných odolávat mechanickým, elektrickým a tepelným namáháním i účinkům vlhkosti, které se pravděpodobně vyskytnou v běžném provozu.

Ochrana proti korozi musí být zajištěna použitím vhodných materiálů nebo aplikací ekvivalentních ochranných vrstev na nechráněný povrch se zřetelem na předpokládané podmínky použití a údržby.

Všechna krytí nebo mezistěny včetně prostředků pro blokování dveří, výsuvných částí atd. musí mít dostatečnou mechanickou pevnost, aby odolávaly namáhání, kterému mohou být vystaveny v běžném provozu.

Přístroje a obvody v rozváděči musí být uspořádány tak, aby se usnadnilo jejich ovládání a údržba a současně byla zajištěna nezbytná bezpečnost.
7.1.2 Vzdušné vzdálenosti, povrchové cesty a odpojovací dráhy
7.1.2.1 Vzdušné vzdálenosti a povrchové cesty

Přístroje tvořící součást rozváděče musí mít vzdálenosti odpovídající požadavkům příslušných specifikací a tyto vzdálenosti musí být zachovány v normálních pracovních podmínkách.

Při uspořádání přístrojů v rozváděči musí být dodrženy specifikované povrchové cesty a vzdušné vzdálenosti nebo impulsní výdržná napětí se zřetelem na příslušné pracovní podmínky.

U holých živých vodičů a ukončení (např. přípojnice, spoje mezi přístroji, kabelová oka) musí povrchové cesty a vzdušné vzdálenosti nebo impulsní výdržná napětí odpovídat nejméně vzdálenostem předepsaným pro přístroje, se kterými vodiče bezprostředně souvisejí.

Kromě toho mimořádné podmínky, jako je zkrat, nesmí trvale snížit vzdušné vzdálenosti nebo dielektrickou pevnost mezi přípojnicemi a/nebo jinými spoji, než jsou kabely, pod hodnoty stanovené pro přístroje, se kterými jsou bezprostředně spojeny. Viz též 8.2.2.

Pro rozváděče zkoušené podle 8.2.2.6 této normy jsou minimální hodnoty uvedeny v tabulkách 14 a 16 a zkušební napětí jsou uvedena v 7.1.2.3.
7.1.2.2 Izolace výsuvných částí

Izolace u funkčních jednotek instalovaných na výsuvných částech musí u nového zařízení minimálně odpovídat požadavkům uvedeným v příslušné specifikaci pro odpojovače *) se zřetelem na výrobní tolerance a změny rozměrů v důsledku opotřebení.
7.1.2.3 Dielektrické vlastnosti

Uvádí-li výrobce pro obvod nebo obvody rozváděče jmenovité impulsní výdržné napětí, platí požadavky 7.1.2.3.1 až 7.1.2.3.7 a obvod (obvody) musí vyhovět dielektrickým zkouškám a ověřením předepsaným v 8.2.2.6 a 8.2.2.7.

V ostatních případech musí obvody rozváděče vyhovět dielektrickým zkouškám předepsaným v 8.2.2.2, 8.2.2.3, 8.2.2.4 a 8.2.2.5.

POZNÁMKA Je však třeba pamatovat na to, že v tomto případě nemohou být ověřeny požadavky na koordinaci izolace.

Dává se přednost principu koordinace izolace založenému na jmenovité hodnotě impulsního napětí.
7.1.2.3.1 Všeobecně

Následující požadavky jsou založeny na ustanoveních IEC 60664-1 a zajišťují možnost koordinace izolace zařízení s podmínkami v instalaci.

Obvod (obvody) rozváděče musí být schopné vydržet jmenovité impulsní výdržné napětí (viz 4.1.3) v souladu s kategorií přepětí uvedenou v příloze G nebo, tam, kde je to vhodné, s odpovídajícím střídavým nebo stejnosměrným napětím uvedeným v tabulce 13. Výdržné napětí pro izolační vzdálenosti přístrojů vhodných pro odpojení nebo výsuvných částí je uvedeno v tabulce 15.

POZNÁMKA Vztah mezi jmenovitým napětím napájecí soustavy a jmenovitým impulsním výdržným napětím obvodu (obvodů) rozváděče je uveden v příloze G.

Jmenovité impulsní výdržné napětí pro dané jmenovité pracovní napětí nesmí být menší než napětí odpovídající podle přílohy G jmenovitému napětí napájecí soustavy obvodu v místě užití rozváděče a příslušné kategorii přepětí.
7.1.2.3.2 Impulsní výdržné napětí hlavního obvodu
  1. Vzdušné vzdálenosti mezi živými a částmi, které mají být uzemněny, a mezi póly musí vydržet zkušební napětí uvedené v tabulce 13 odpovídající jmenovitému impulsnímu výdržnému napětí.

  2. Vzdušné vzdálenosti rozpojených kontaktů výsuvných částí v odpojené poloze musí vydržet zkušební napětí uvedené v tabulce 15 odpovídající jmenovitému impulsnímu výdržnému napětí.

  3. Pevná izolace rozváděčů přidružených ke vzdušným vzdálenostem uvedených v a) a/nebo b) musí vydržet impulsní napětí stanovená v a) a/nebo b), podle okolností.

7.1.2.3.3 Impulsní výdržná napětí řídicích a pomocných obvodů
  1. Řídicí a pomocné obvody spojené přímo s hlavním obvodem při jmenovitém pracovním napětí bez použití jakýchkoliv prostředků pro omezení přepětí musí odpovídat požadavkům uvedeným v bodech a) a c) v 7.1.2.3.2.

  2. U řídicích a pomocných obvodů, které nejsou přímo spojené s hlavním obvodem, může být hodnota odolnosti proti přepětí odlišná od hlavního obvodu. Vzdušné vzdálenosti a s nimi spojená pevná izolace takových obvodů (střídavých nebo stejnosměrných) musí vydržet příslušné napětí podle přílohy G.

7.1.2.3.4 Vzdušné vzdálenosti

Vzdušné vzdálenosti musí být dostatečně velké, aby mohly obvody vydržet zkušební napětí podle 7.1.2.3.2 a 7.1.2.3.3.

Vzdušné vzdálenosti musí být minimálně tak velké jako hodnoty uvedené v tabulce 14 pro variantu B – homogenní pole.

Zkouška není vyžadována, jsou-li vzdušné vzdálenosti vztažené na jmenovité impulsní výdržné napětí a na stupeň znečištění vyšší než hodnoty uvedené v tabulce 14 pro variantu A – nehomogenní pole.

Metoda měření vzdušných vzdáleností je uvedena v příloze F.
7.1.2.3.5 Povrchové cesty

a) Dimenzování

Pro stupně znečištění 1 a 2 nesmí být povrchové cesty menší než související vzdušné vzdálenosti zvolené podle 7.1.2.3.4. Pro zmenšení rizika vzniku průrazného výboje způsobeného přepětím nesmí být povrchové cesty pro stupně znečištění 3 a 4 menší než vzdušné vzdálenosti uvedené pro variantu A i když jsou vzdušné vzdálenosti menší než hodnoty pro variantu A, jak se připouští v 7.1.2.3.4.

Metoda měření povrchových cest je uvedena v příloze F.

Povrchové cesty musí odpovídat stupni znečištění podle 6.1.2.3 a příslušné skupině materiálů při jmenovitém izolačním (nebo pracovním) napětí uvedeném v tabulce 16.

Skupiny materiálu se třídí podle rozsahů hodnot odolnosti proti plazivým proudům (CTI) (viz 2.9.18) takto:
– Skupina materiálu I ..... 600 ≤ CTI
– Skupina materiálu II ..... 400 ≤ CTI < 600
– Skupina materiálu III a ... 175 ≤ CTI < 400
– Skupina materiálu III b ... 100 ≤ CTI < 175

POZNÁMKA 1 Hodnoty CTI se vztahují k hodnotám získaným pro použitý izolační materiál podle IEC 60112, metoda A.

POZNÁMKA 2 Pro anorganické izolační materiály, např. sklo nebo keramiku, u kterých nedochází k vytváření vodivých cest, nemusí být povrchové cesty větší než jejich související vzdušné vzdálenosti. Je však třeba brát v úvahu riziko průrazných výbojů.

b) Použití žeber

Povrchovou cestu je možné zmenšit na 0,8 hodnoty uvedené v tabulce 16 použitím žeber o minimální výšce 2 mm bez ohledu na počet žeber. Minimální šířka základny žebra je určena mechanickými požadavky (viz kapitolu F.2).

c) Zvláštní případy použití

U obvodů určených pro určité případy použití, kde je nutné vzít v úvahu vážné následky poruchy izolace, musí být využito jednoho nebo několika ovlivňujících činitelů uvedených v tabulce 16 (vzdálenosti, izolační materiály, znečištění v mikroprostředí) tak, aby bylo dosaženo vyššího izolačního napětí, než je jmenovité izolační napětí obvodů uvedené v tabulce 16.
7.1.2.3.6 Oddělení jednotlivých obvodů

Pro stanovení velikostí vzdušných vzdáleností, povrchových cest a pevné izolace mezi jednotlivými obvody musí být použito nejvyšších jmenovitých hodnot napětí (jmenovitého impulsního výdržného napětí pro vzdušné vzdálenosti a související pevnou izolaci a jmenovitého izolačního napětí pro povrchové cesty).
7.1.3 Svorky pro připojení vnějších vodičů
7.1.3.1 Výrobce je povinen uvést, zda jsou svorky vhodné pro připojení měděných nebo hliníkových vodičů nebo vodičů z obou materiálů. Svorky musí umožňovat připojení vnějších vodičů takovými prostředky (šrouby, konektory), které zajišťují zachování potřebného kontaktního tlaku odpovídajícího jmenovitému proudu a zkratové odolnosti přístroje a obvodu.
7.1.3.2 V případě, že neexistuje zvláštní dohoda mezi výrobcem a odběratelem, musí svorky umožnit připojení měděných vodičů a kabelů v rozsahu od nejmenších do největších průřezů odpovídajících příslušnému jmenovitému proudu (viz přílohu A).

Tam, kde se používají hliníkové vodiče, jsou svorky, které jsou určeny pro vodiče maximální velikosti uvedené ve sloupci C tabulky A.1, obvykle dostatečně dimenzovány. V případech, kdy použití hliníkového vodiče takové maximální velikosti brání plnému využití jmenovitého proudu obvodu, bude nutné, na základě dohody mezi výrobcem a odběratelem, zajistit prostředky pro připojení hliníkového vodiče nejbližší větší velikosti.

případě, kdy musí být připojeny k rozváděči vnější vodiče pro elektronické obvody s nízkými proudy a napětími (nižšími než 1 A a nižšími než 50 V AC nebo 120 V DC), tabulka A.1 neplatí (viz poznámku 2 k tabulce A.1).
7.1.3.3 Prostor určený pro připojování vodičů musí umožňovat správné připojení vnějších vodičů z uvedeného materiálu a v případě vícežilových kabelů rozložení žil.

Vodiče nesmí být vystaveny namáhání, která snižují jejich obvyklou životnost.
7.1.3.4 Pokud není mezi výrobcem a uživatelem dohodnuto jinak, musí svorky pro střední vodič ve třífázových obvodech se středním vodičem umožňovat připojení měděných vodičů, které mají proudovou zatížitelnost
  • - rovnou poloviční proudové zatížitelnosti fázového vodiče s minimálním průřezem 10 mm2, přesahuje-li velikost fázového vodiče 10 mm2;
  • - rovnou plné proudové zatížitelnosti fázového vodiče, je-li velikost fázového vodiče menší než 10 mm2 nebo rovná 10 mm2.
POZNÁMKA 1 Pro jiné než měděné vodiče mají být výše uvedené průřezy nahrazeny průřezy ekvivalentní vodivosti, které mohou vyžadovat větší svorky.

POZNÁMKA 2 Pro určitá použití, při kterých proud ve středním vodiči může dosáhnout vysokých hodnot, např. velká výbojková osvětlovací zařízení, může být nutný střední vodič se stejnou proudovou zatížitelností jako fázové vodiče na základě zvláštní dohody mezi výrobcem a uživatelem.
7.1.3.5 Případné svorky pro připojení vstupujících a vystupujících středních, ochranných a PEN vodičů musí být umístěny v blízkosti svorek příslušných fázových vodičů.
7.1.3.6 Otvory pro vstup kabelů, víkách atd. musí být navrženy tak, aby při správně instalovaných kabelech bylo dosaženo stanovených opatření chránících před nebezpečným dotykem a krytí. To znamená, že musí být zvoleny vhodné kabelové koncovky, ucpávky atd. tak, jak je stanoveno výrobcem.
7.1.3.7 Značení svorek

Doporučuje se, aby značení svorek odpovídalo IEC 60445.
7.2 Kryt a stupeň ochrany krytem
7.2.1 Stupeň ochrany krytem
7.2.1.1 Stupeň ochrany krytem poskytovaný jakýmkoliv rozváděčem před dotykem živých částí, vnikáním cizích těles a kapalin je označen pomocí kódu IP... v souladu s IEC 60529.

Pro rozváděče vnitřního provedení, kde není požadována ochrana před vniknutím vody, se přednostně používají tato označení IP:

IP00, IP2X, IP3X, IP4X, IP5X.
7.2.1.2 Stupeň ochrany krytem krytého rozváděče musí být nejméně IP2X po instalaci v souladu s předpisy výrobce.
7.2.1.3 Pro rozváděče venkovního provedení, které nemají žádnou doplňující ochranu, musí být druhá charakteristická číslice nejméně 3.

POZNÁMKA Pro venkovní rozváděče může být doplňující ochranou přístřešek apod.
7.2.1.4 Pokud není stanoveno jinak, platí stupeň ochrany krytem uvedený výrobcem pro úplný rozváděč, je-li instalován v souladu s předpisem výrobce (viz též 7.1.3.6), např. s použitým těsněním otevřené montážní plochy rozváděče, je-li to nutné.

Výrobce musí také stanovit stupeň (stupně) ochrany krytem před nebezpečným dotykem živých částí, vniknutím pevných cizích těles a kapalin za podmínek vyžadujících přístupnost vnitřních částí rozváděče v provozu pro pověřené osoby (viz 7.4.6). Pokud jde o rozváděče s pohyblivými a/nebo výsuvnými částmi, viz 7.6.4.3.
7.2.1.5 Liší-li se stupeň ochrany krytem některé části rozváděče, např. na čelním panelu od stupně ochrany hlavní části, musí výrobce uvést stupeň ochrany krytem této části zvlášť.

PŘÍKLAD: IP00, čelní panel IP20.
7.2.1.6 Pro PTTA se nesmí uvádět žádné IP kódy, pokud nemohou být provedena příslušná ověření podle IEC 60529 nebo pokud nejsou použity vyzkoušené prefabrikované kryty.
7.2.2 Opatření se zřetelem na vlhkost vzduchu

Používají-li se rozváděče venkovního provedení nebo kryté rozváděče vnitřního provedení v místech s vysokou vlhkostí a s teplotami měnícími se v širokých mezích, musí se vhodným opatřením (ventilací a/nebo vnitřním vytápěním, odvodňovací otvory) zabránit škodlivé kondenzaci uvnitř rozváděče, současně však musí být dodržen stanovený stupeň krytí (pro vestavěné přístroje viz 7.6.2.4).
7.3 Oteplení

Meze oteplení uvedené v tabulce 2 platí pro střední teploty okolního vzduchu nižší než 35 °C nebo rovné 35 °C a nesmí být překročeny pro rozváděče ověřované podle 8.2.1.

POZNÁMKA Oteplení prvku nebo části je rozdíl mezi teplotou tohoto prvku nebo částí měřenou podle 8.2.1.5 a teplotou okolního vzduchu vně rozváděče.
Tabulka 2 – Meze oteplení
7.4 Ochrana před úrazem elektrickým proudem

Následující požadavky mají zajistit, že je dosaženo požadovaných ochranných opatření, když je rozváděč instalován v soustavě odpovídající příslušné specifikaci.

Obecně akceptovaná ochranná opatření jsou uvedena v IEC 60364-4-41.

Dále jsou podrobně popsána ta ochranná opatření, která jsou pro rozváděč zvlášť důležitá, se zřetelem na specifické potřeby rozváděčů.
7.4.1 Ochrana před nebezpečným dotykem živých a neživých částí
7.4.1.1 Ochrana malým napětím

(Viz kapitolu 411.1 IEC 60364-4-41.)
7.4.2 Ochrana před nebezpečným dotykem živých částí (viz 2.6.8)

Ochrany před nebezpečným dotykem živých částí může být dosaženo buďto vhodným konstrukčním opatřením přímo na rozváděči nebo doplňujícími opatřeními, která mají být učiněna během montáže; k tomu může být vyžadována informace ze strany výrobce.

Příkladem doplňujících opatření je instalace nekrytého rozváděče bez dalších úprav v místech, kde je dovolen přístup jen pro kvalifikovanou obsluhu.

Je možno zvolit jedno nebo více níže definovaných ochranných opatření se zřetelem na požadavky uvedené v následujících článcích. Výběr ochranného opatření musí být předmětem dohody mezi výrobcem a uživatelem.

POZNÁMKA Takovou dohodu mohou nahrazovat informace uvedené v katalozích výrobce.
7.4.2.1 Ochrana živých částí izolací

Živé části musí být úplně kryté izolací, která může být odstraněna pouze násilím.

Tato izolace musí být vyrobena z vhodných materiálů schopných odolávat dlouhodobě mechanickému, elektrickému a tepelnému namáhání, jemuž může být během provozu vystavena.

POZNÁMKA Příkladem jsou elektrické součásti zalité do izolace, kabely.

Nátěry, smalty, laky a podobné výrobky se samy o sobě nepovažují za poskytující dostatečnou izolaci pro ochranu před úrazem elektrickým proudem v běžném provozu.
7.4.2.2 Ochrana mezistěnami nebo krytím

Musí být splněny následující požadavky.
7.4.2.2.1 Všechny vnější povrchy musí mít stupeň ochrany krytem před nebezpečným dotykem živých částí alespoň IP2X nebo IPXXB. Vzdálenost mezi mechanickými prostředky určenými pro ochranu a živými částmi, které chrání, nesmí být menší než hodnoty stanovené pro vzdušné vzdálenosti a povrchové cesty uvedené v 7.1.2, pokud nejsou tyto mechanické prostředky z izolačního materiálu.
7.4.2.2.2 Všechny mezistěny a kryty musí být spolehlivě upevněny. Se zřetelem na svůj charakter, velikost a uspořádání musí mít dostatečnou stabilitu a trvanlivost, aby odolávaly namáháním, která se mohou v běžném provozu vyskytnout, aniž by se zmenšily vzdušné vzdálenosti podle 7.4.2.2.1.
7.4.2.2.3 Tam, kde je nutné učinit opatření pro odstranění mezistěn, otevření krytů nebo vysunutí částí krytů (dveře, skříně, víka, kryty a podobné prvky), musí to být v souladu s jedním z následujících požadavků:
  1. Odstranění, otevření nebo vysunutí musí být možné jen s použitím klíče nebo nástroje.

  2. Všechny živé části přístupné nahodilému dotyku po otevření dveří musí být odpojeny předtím, než mohou být dveře otevřeny. V soustavách TN-C nesmí být vodič PEN spínán nebo odpojován.
    V soustavách TN-S nemusí být střední vodič spínán nebo odpojován (viz IEC 60364-4-46).
    PŘÍKLAD: Zablokováním dveří odpojovačem, takže mohou být otevřeny pouze tehdy, když je odpojovač vypnutý, a odpojovač nesmí být možné zapnout, pokud jsou dveře otevřené, jedině vyřazením blokování z provozu nebo použitím nástroje.
    Je-li rozváděč z provozních důvodů vybaven přístrojem umožňujícím pověřeným pracovníkům dosáhnout přístupu k živým částem, zatímco je zařízení pod napětím, blokování musí být automaticky obnoveno při novém zavření dveří.

  3. Rozváděč musí obsahovat vnitřní zábranu nebo clonu chránící všechny živé části, takže není možné se jich neúmyslně dotknout, jsou-li dveře otevřeny. Tato zábrana nebo clona musí vyhovovat 7.4.2.2.1 (výjimky jsou uvedeny v bodu d)) a 7.4.2.2.2. Musí být buď pevné nebo musí zaujmout svoji polohu v okamžiku otevření dveří. Tuto zábranu nebo clonu nesmí být možno odstranit jinak než použitím klíče nebo nástroje.
    Mohou být použity výstražné štítky.

  4. Jestliže jakékoliv části za přepážkou nebo uvnitř krytí vyžadují občasnou manipulaci (jako např. výměna žárovky nebo tavné vložky pojistek), odstranění, otevření nebo vysunutí bez použití klíče nebo nástroje a bez vypnutí musí být možné pouze tehdy, jsou-li splněny tyto podmínky (viz 7.4.6):

    • - za přepážkou nebo uvnitř krytí musí být zábrana, která chrání osoby, aby se nedostaly neúmyslně do kontaktu s živými částmi nechráněnými jiným ochranným opatřením. Tato zábrana však nemusí chránit osoby před úmyslným dotykem, sáhnou-li za zábranu rukou. Nesmí být možné zábranu odstranit bez použití klíče nebo nástroje;
    • - živé části, jejichž napětí splňuje podmínky na bezpečné velmi nízké napětí, nemusí být zakryty.
7.4.2.3 Ochrana zábranami

Toto opatření platí pro nekryté rozváděče, viz kapitolu 412.3 IEC 60364-4-41).
7.4.3 Ochrana před nebezpečným dotykem neživých částí (viz 2.6.9)

Uživatel musí uvést ochranné opatření, které se používá pro zařízení, pro něž je rozváděč určen. Zvláště je třeba věnovat pozornost IEC 60364-4-41, kde jsou specifikovány požadavky na ochranu před nebezpečným dotykem neživých částí pro celé zařízení, např. použití ochranných vodičů.
7.4.3.1 Ochrana použitím ochranných vodičů

Ochranný vodič v rozváděči sestává buď ze samostatného ochranného vodiče, nebo z vodivých konstrukčních částí, nebo z jejich kombinace. Tento ochranný vodič zajišťuje:
  • - ochranu před následky poruch uvnitř rozváděče;
  • - ochranu před následky poruch ve vnějších obvodech napájených z rozváděče.
Požadavky, kterým je třeba vyhovět, jsou uvedeny v následujících článcích.
7.4.3.1.1 Musí být učiněna konstrukční opatření pro zajištění elektrické celistvosti mezi neživými částmi rozváděče (viz 7.4.3.1.5), a mezi těmito částmi a ochrannými obvody zařízení (viz 7.4.3.1.6).

U PTTA, pokud není použito typově zkoušené uspořádání, nebo není nutné ověření zkratové odolnosti v souladu s 8.2.3.1.1 až 8.2.3.1.3, musí být pro ochranný obvod použit samostatný ochranný vodič, který musí být s ohledem na přípojnice uložen tak, aby byl účinek elektromagnetických sil zanedbatelný.
7.4.3.1.2 Některé neživé části rozváděče, které nepředstavují nebezpečí:
  • - buď proto, že se jich nelze dotknout na velkých plochách nebo nemohou být uchopeny rukou,
  • - nebo proto, že jsou malé velikosti (přibližně 50 mm x 50 mm) nebo jsou umístěny tak, že je vyloučen jakýkoliv kontakt s živými částmi, nemusí být spojeny s ochrannými obvody. To platí pro šrouby, nýty a štítky a dále pro elektromagnety stykačů nebo relé, magnetická jádra transformátorů (pokud nemají svorku pro připojení k ochrannému vodiči), některé části spouští atd., bez ohledu na jejich velikost.
7.4.3.1.3 Ruční ovládací prostředky (rukojeti, kola atd.) musí být:
  • - buď elektricky spojené bezpečným a trvalým způsobem s částmi, které jsou spojeny s ochrannými obvody,
  • - nebo opatřené přídavnou izolací, která je izoluje od jiných vodivých částí rozváděče. Tato izolace musí být dimenzována nejméně na maximální izolační napětí připojeného zařízení.
Doporučuje se, aby části ručních ovládacích prostředků, které jsou během provozu obvykle uchopeny rukou, byly vyrobeny z izolačního materiálu nebo pokryty izolačním materiálem dimenzovaným na maximální izolační napětí zařízení.
7.4.3.1.4 Kovové části pokryté vrstvou laku nebo smaltu nelze obecně považovat za dostatečně izolované, aby vyhověly těmto požadavkům.
7.4.3.1.5 Celistvost ochranných obvodů musí být zajištěna účinnými vzájemnými spoji buď přímo, nebo použitím ochranných vodičů.
  1. Je-li část rozváděče vyjmuta z krytu, např. při pravidelné údržbě, ochranné obvody pro zbývající část rozváděče nesmí být přerušeny.

    Prostředky užívané pro sestavování různých kovových částí rozváděče se považují za dostatečné pro zajištění celistvosti ochranných obvodů, zaručují-li použitá opatření trvalou dobrou vodivost a proudovou zatížitelnost dostatečnou, aby vydržely poruchový zemní proud, který může rozváděčem protékat.

    POZNÁMKA Ohebné kovové hadice nemají být použity jako ochranné vodiče.

  2. Mají-li odnímatelné nebo výsuvné části kovové nosné plochy, jsou tyto plochy považovány za dostatečné pro zajištění celistvosti ochranných obvodů za předpokladu, že tlak, který na ně působí, je dostatečně velký.

    Může být nutné učinit opatření pro zaručení trvalé dobré vodivosti. Celistvost ochranného obvodu výsuvné části musí být účinná od pracovní polohy k odpojené poloze (izolované poloze) včetně.

  3. Pro víka, dveře, krycí desky a podobné části jsou obvyklé kovové šroubové spoje a kovové závěsy považovány za dostatečné pro zajištění celistvosti, není-li k nim upevněno žádné elektrické zařízení.

    Jsou-li k víkům, dveřím, krycím deskám a podobným částem upevněny přístroje s napětím přesahujícím mezní hodnoty velmi nízkého napětí, je nutno učinit opatření pro zajištění celistvosti ochranných obvodů. Doporučuje se, aby tyto části byly vybaveny ochranným vodičem (PE, PEN), jehož průřez závisí na maximálním průřezu napájecího vodiče připojeného zařízení a odpovídá tabulce 3A. Ekvivalentní elektrické spojení speciálně navržené pro tento účel (kluzný kontakt, závěsy chráněné proti korozi) musí být rovněž považováno za uspokojivé.

  4. Všechny části ochranného obvodu uvnitř rozváděče musí být navrženy tak, aby byly schopny odolávat největšímu tepelnému a dynamickému namáhání, které se může vyskytnout v místě užití rozváděče.

  5. Pokud se použije kryt rozváděče jako část ochranného vodiče, musí být průřez tohoto krytu přinejmenším elektricky ekvivalentní nejmenšímu průřezu uvedenému v 7.4.3.1.7.

  6. Tam, kde může být celistvost přerušena konektory nebo zásuvkovými spoji, musí být ochranný obvod přerušen až po přerušení živých vodičů a celistvosti musí být dosaženo dříve, než budou znovu spojeny živé vodiče.

  7. V zásadě, s výjimkou případů uvedených v bodu f), nesmí ochranné obvody uvnitř rozváděče obsahovat rozpojovací zařízení (spínač, odpojovač atd.). Jediné prostředky povolené v ochranných vodičích musí být spojky, které jsou odnímatelné pomocí nástroje a přístupné pouze pověřeným pracovníkům (tyto spojky mohou být požadovány pro určité zkoušky).

7.4.3.1.6 Svorky pro připojení vnějších ochranných vodičů a plášťů kabelů musí být, kde je to požadováno, holé a není-li stanoveno jinak, vhodné pro připojení měděných vodičů. Pro výstupní ochranný vodič (ochranné vodiče) každého obvodu musí být k dispozici samostatná svorka příslušné velikosti.

V případě krytů a vodičů z hliníku nebo slitin hliníku je nutno věnovat zvláštní pozornost nebezpečí elektrolytické koroze. U rozváděčů s vodivými nosnými částmi, kryty atd. musí být k dispozici prostředky pro zajištění elektrické celistvosti mezi neživými částmi (ochranným obvodem) rozváděče a kovovým pláštěm připojovacích kabelů (ocelová trubka, olověný plášť atd.). Připojovací prostředky pro zajištění celistvosti neživých částí s vnějšími ochrannými vodiči nesmí mít žádnou jinou funkci.

POZNÁMKA Zvláštní opatření mohou být nutná u kovových částí rozváděče, zejména u ucpávek, kde se používají povrchové úpravy odolné proti oděru, např. práškové nátěry.
7.4.3.1.7 Průřez ochranných vodičů (PE, PEN) v rozváděči, k němuž mají být připojeny vnější vodiče, musí být stanoven jedním z následujících způsobů:
  1. Průřez ochranných vodičů (PE, PEN) nesmí být menší než příslušná hodnota v tabulce 3. Bude-li tabulka 3 platit pro vodiče PEN, předpokládá se, že proudy středního vodiče nepřekročí 30 % fázových proudů.

    Pokud se podle této tabulky určí nenormalizované velikosti, mají být použity ochranné vodiče (PE, PEN) s nejbližším větším normalizovaným průřezem.

    Tabulka 3 – Normalizovaný průřez ochranných vodičů (PE, PEN)

    Hodnoty uvedené v tabulce 3 platí pouze tehdy, je-li ochranný vodič (PE, PEN) vyroben ze stejného kovu jako fázové vodiče. Není-li tomu tak, průřez ochranného vodiče (PE, PEN) je třeba stanovit tak, aby jeho vodivost byla rovnocenná vodivosti vyplývající z použití tabulky 3.

    Pro vodiče PEN musí platit tyto doplňující požadavky:

    • - minimální průřez musí být 10 mm2 Cu nebo 16 mm2 Al;
    • - vodiče PEN nemusí být izolovány uvnitř rozváděče;
    • - nosné části nesmí být použity jako vodič PEN, avšak montážní kolejnice vyrobené z mědi nebo hliníku mohou být použity jako vodiče PEN;
    • - pro určité aplikace, v nichž může proud ve vodiči PEN dosahovat vysokých hodnot, např. velká zařízení se zářivkovým osvětlením, může být nutný vodič PEN se stejnou nebo větší proudovou zatížitelnosti, jako mají fázové vodiče, na základě zvláštní dohody mezi výrobcem a uživatelem.
  2. Průřez ochranného vodiče (PE, PEN) musí být vypočten podle vzorce uvedeného v příloze B nebo získán jinou metodou, např. zkouškou.

    Pro určení průřezu ochranných vodičů (PE, PEN) musí být současně splněny následující podmínky:

    1. provede-li se zkouška podle 8.2.4.2, pak hodnota impedance poruchové smyčky musí splňovat podmínky požadované pro činnost ochranného zařízení;

    2. podmínky činnosti elektrického ochranného zařízení musí být voleny tak, aby byla vyloučena možnost, že poruchový proud v ochranném vodiči (PE, PEN) způsobí oteplení, které povede k poškození tohoto vodiče nebo k narušení jeho elektrické celistvosti.

7.4.3.1.8 V případě rozváděče obsahujícího nosné části, rámy, kryty atd., vyrobené z vodivého materiálu, nemusí být případný ochranný vodič od těchto částí izolován (výjimky jsou uvedeny v 7.4.3.1.9).
7.4.3.1.9 Vodiče některých ochranných zařízení, včetně vodičů spojujících tato zařízení se samostatným zemničem, musí být pečlivě izolovány. To platí např. pro hlídače zemních spojení citlivé na napětí a může to také platit pro uzemnění uzlu transformátoru.

POZNÁMKA Upozorňuje se na zvláštní opatření, která je třeba učinit při aplikování požadavků vztahujícím se k takovým zařízením.
7.4.3.1.10 Přístupné vodivé části zařízení, které nemohou být připojeny k ochrannému obvodu upevňovacími prostředky zařízení, musí být k ochrannému obvodu rozváděče připojeny kvůli ochrannému spojení vodičem, jehož průřez se volí podle tabulky 3A.
Tabulka 3A – Průřez měděného spojovacího vodiče
7.4.3.2 Ochrana jinými opatřeními než použitím ochranných vodičů

Rozváděče mohou poskytovat ochranu před nebezpečným dotykem neživých částí pomocí dále uvedených opatření, která nevyžadují ochranný obvod:
– elektrické oddělení obvodů;
– celková izolace.
7.4.3.2.1 Elektrické oddělení obvodů

(Viz kapitolu 413.5 IEC 60364-4-41.)
7.4.3.2.2 Ochrana úplnou izolací *)

Pro ochranu před nebezpečným dotykem neživých částí úplnou izolací musí být splněny následující požadavky:

a) Přístroj musí být úplně uzavřen v izolačním materiálu. Na krytu musí být symbol, který musí být viditelný zvnějšku.
b) Kryty musí být vyrobeny z izolačního materiálu, který je schopen snést mechanické, elektrické a tepelné namáhání, kterému může být vystaveno za obvyklých i zvláštních provozních podmínek (viz 6.1 a 6.2), a musí být odolný proti stárnutí a proti vzniku nebo šíření plamene.
c) Krytem nesmí na žádném místě procházet vodivé části tak, aby mohlo být poruchové napětí vyvedeno ven z krytu.

To znamená, že kovové části, jako jsou hřídele ovládacích částí, které musí z konstrukčních důvodů procházet krytem, musí být izolovány na vnitřní nebo vnější straně krytí od živých částí na maximální jmenovité izolační napětí a tam, kde to přichází v úvahu, na maximální jmenovité impulsní výdržné napětí všech obvodů rozváděče.

Je-li ovladač vyroben z kovu (bez ohledu na to, má-li povlak z izolačního materiálu nebo ne), musí být opatřen izolací dimenzovanou na maximální jmenovité izolační napětí a tam, kde to přichází v úvahu, na maximální impulsní výdržné napětí všech obvodů rozváděče.

Je-li ovladač vyroben v podstatě z izolačního materiálu, všechny jeho kovové části, které se mohou stát přístupnými v případě poruchy izolace, musí být rovněž izolovány od živých částí na maximální jmenovité izolační napětí a tam, kde to přichází v úvahu, na maximální jmenovité impulsní výdržné napětí všech obvodů rozváděče.

d) Je-li rozváděč připraven k provozu a připojen k napájení, musí krytí obklopovat všechny živé části, neživé části a části náležející k ochrannému obvodu tak, aby nebylo možno se jich dotknout. Krytí musí zajišťovat nejméně stupeň ochrany krytem IP3XD **).

Má-li ochranný vodič, který vede k elektrickému zařízení připojenému ke straně zátěže rozváděče, procházet rozváděčem, jehož neživé části jsou izolované, musí být k dispozici potřebné svorky pro připojení vnějších ochranných vodičů, identifikované příslušným značením.

Uvnitř krytu musí být ochranný vodič a jeho svorka izolovány od živých částí a neživých částí stejně, jako jsou izolovány živé části.

e) Neživé části uvnitř rozváděče nesmí být připojeny k ochrannému obvodu, tzn., že nesmí být zahrnuty do ochranného opatření, jehož součástí je použití ochranného obvodu. Toto platí i pro vestavěné přístroje, i když mají připojovací svorku pro ochranný vodič.

f) Pokud je možno otevřít dveře nebo kryty krytí bez použití klíče nebo nástroje, musí být použita další zábrana z izolačního materiálu, která poskytne ochranu před náhodným dotykem nejen přístupných živých částí, ale i neživých částí přístupných pouze po otevření krytu; tato zábrana však nesmí být odnímatelná bez použití nástroje.
7.4.4 Vybíjení elektrických nábojů

Obsahuje-li rozváděč zařízení, která si po vypnutí mohou podržet nebezpečné elektrické náboje (kondenzátory atd.), je nutná výstražná tabulka.

Malé kondenzátory, jako jsou kondenzátory pro zhášení oblouku, kondenzátory pro nastavení časového zpoždění u relé atd., se nepovažují za nebezpečné.

POZNÁMKA Náhodný dotyk se nepovažuje za nebezpečný, pokud napětí vyplývající ze statických nábojů klesnou pod 120 V DC za dobu kratší než 5 s po odpojení od zdroje.
7.4.5 Chodby pro obsluhu a údržbu rozváděčů

(viz 2.7.1 a 2.7.2)

Chodby pro obsluhu a údržbu rozváděčů musí odpovídat požadavkům IEC 60364-4-481.

POZNÁMKA Výklenky v rozváděčích s omezenou hloubkou řádově 1 m se nepovažují za chodby.
7.4.6 Požadavky týkající se možnosti přístupu pověřených pracovníků v provozu

Pro možnost přístupu pověřených pracovníků v provozu, jak je dohodnuto mezi výrobcem a uživatelem, musí být splněn jeden nebo více následujících požadavků na základě dohody mezi výrobcem a uživatelem. Tyto požadavky musí doplňovat ochranná opatření uvedená v 7.4.

POZNÁMKA To znamená, že dohodnuté požadavky platí, když pověřená osoba může získat přístup k rozváděči, např. použitím nástrojů nebo vyřazením blokování (viz 7.4.2.2.3), je-li rozváděč nebo jeho část pod napětím.
7.4.6.1 Požadavky týkající se možnosti přístupu při prohlídkách a podobných činnostech

Rozváděč musí být navržen a uspořádán tak, aby určité činnosti, podle dohody mezi výrobcem a uživatelem, mohly být prováděny, když je rozváděč v provozu a pod napětím.

Takové činnosti mohou být:
  • - vizuální prohlídka
    * spínacích přístrojů a jiných zařízení,
    * nastavení a ukazatele relé a spouští,
    * připojení a označení vodičů;
  • - seřízení a znovunastavení relé, spouští a elektronických zařízení;
  • - výměna pojistkových vložek;
  • - výměna signálních žárovek;
  • - určité činnosti zaměřené na lokalizaci poruch, např. měření napětí a proudu vhodně navrženými a izolovanými přístroji.
7.4.6.2 Požadavky týkající se možnosti přístupu při údržbě

Aby byla umožněna údržba odpojené funkční jednotky nebo celku rozváděče, dohodnutá mezi výrobcem a uživatelem, přičemž sousední funkční jednotky nebo celky jsou stále pod napětím, je nutné přijmout nezbytná opatření. Volba těchto opatření, která je předmětem dohody mezi výrobcem a uživatelem, záleží na takových faktorech, jako jsou provozní podmínky, četnost údržby, kompetence pověřených pracovníků, místní provozní předpisy atd. Taková opatření zahrnují volbu vhodné formy oddělení (viz 7.7) a mohou být rovněž:
  • - dostatečný prostor mezi uvažovanou funkční jednotkou nebo celkem a sousedními funkčními jednotkami nebo celky. Doporučuje se, aby části, u nichž je pravděpodobné, že budou při údržbě odstraněny, měly pokud možno zádržné upevňovací prostředky;
  • - použití přepážek navržených a uspořádaných pro ochranu před nebezpečným přímým dotykem se zařízením v sousedních funkčních jednotkách nebo celcích;
  • - použití prostorů pro každou funkční jednotku nebo celek;
  • - zařazení dalších ochranných prostředků zajištěných nebo specifikovaných výrobcem.
7.4.6.3 Požadavky týkající se možnosti přístupu při rozšiřování pod napětím

Je-li požadováno, aby bylo umožněno budoucí rozšíření rozváděče dalšími doplňujícími funkčními jednotkami nebo celky, přičemž zbývající část rozváděče je stále pod napětím, platí požadavky specifikované v 7.4.6.2, které jsou předmětem dohody mezi výrobcem a uživatelem. Tyto požadavky platí rovněž pro zařazení a připojení dalších výstupních kabelů, přičemž stávající kabely jsou pod napětím.

Rozšíření přípojnic a připojení doplňujících jednotek ke vstupnímu napájení nesmí být prováděno pod napětím, pokud konstrukce rozváděče neumožňuje taková připojení.
7.5 Jištění proti zkratu a zkratová odolnost

POZNÁMKA Tento článek platí prozatím hlavně pro zařízení na střídavý proud. Požadavky týkající se zařízení na stejnosměrný proud se připravují.
7.5.1 Všeobecně

Rozváděče musí být konstruovány tak, aby byly schopny odolávat tepelným a dynamickým namáháním způsobeným zkratovými proudy až do jmenovitých hodnot.

POZNÁMKA Zkratová namáhání mohou být snížena použitím prvků omezujících proud (indukční reaktance, pojistky omezující proud nebo jiné spínací přístroje omezující proud).

Rozváděče musí být jištěny proti zkratovým proudům např. pomocí jističů, pojistek nebo jejich kombinací, které mohou být buď zabudovány do rozváděče nebo umístěny mimo něj.

POZNÁMKA U rozváděčů určených pro IT soustavy *) má mít každý pól přístroje jisticího proti zkratu dostatečnou vypínací schopnost, aby vypnul dvoupólový zemní zkrat při sdruženém napětí.

Uživatel musí při objednávce rozváděče specifikovat zkratové poměry v místě instalace.

POZNÁMKA Požaduje se, aby byl zajištěn nejvyšší možný stupeň ochrany krytem osob pro případ poruchy vedoucí k hoření oblouku uvnitř rozváděče, i když primárním cílem má být zabránění takovým obloukům vhodným konstrukčním řešením nebo omezení doby jejich trvání.

Pro PTTA se doporučuje používat typově zkoušená uspořádání, např. přípojnice, mimo případů, na které se vztahují výjimky uvedené v 8.2.3.1.1 až 8.2.3.1.3. Ve výjimečných případech, kdy není použití typově zkoušených uspořádání možné, musí být zkratová odolnost takových částí (viz 8.2.3.2.6) ověřena extrapolací z podobných typově zkoušených uspořádání (viz IEC 60865 a IEC 61117).
7.5.2 Informace týkající se zkratové odolnosti
7.5.2.1 Pro rozváděč, který obsahuje pouze jednu přívodní jednotku, musí výrobce stanovit zkratovou odolnost takto:
7.5.2.1.1 U rozváděčů s přístrojem jistícím proti zkratu (SCPD) zabudovaným v přívodní jednotce musí výrobce uvést nejvyšší dovolenou hodnotu předpokládaného zkratového proudu na svorkách přívodní jednotky. Tato hodnota nesmí být vyšší než příslušná jmenovitá hodnota (příslušné jmenovité hodnoty) (viz 4.3, 4.4, 4.5 a 4.6). Odpovídající účiník a vrcholové hodnoty musí být takové, jak je uvedeno v 7.5.3.

Je-li přístrojem jistícím proti zkratu pojistka nebo jistič omezující proud, musí výrobce stanovit charakteristiky SCPD (jmenovitý proud, vypínací schopnost, omezený proud, I2t atd.).

Je-li použit jistič se spouští s časovým zpožděním, musí výrobce stanovit maximální časové zpoždění a proudové nastavení odpovídající uvedenému předpokládanému zkratovému proudu.
7.5.2.1.2 U rozváděčů, kde přístroj jistící proti zkratu není zabudován v přívodní jednotce, musí výrobce uvést zkratovou odolnost jedním nebo několika z následujících způsobů:
  1. jmenovitý krátkodobý proud spolu s příslušnou dobou, liší-li se od 1s (viz 4.3) a jmenovitý dynamický výdržný proud (viz 4.4);
    POZNÁMKA Pro doby nepřesahující 3 s je vztah mezi jmenovitým krátkodobým proudem a příslušnou dobou dán vzorcem I2t = konstanta, za předpokladu, že vrcholová hodnota nepřesahuje jmenovitý dynamický výdržný proud.

  2. jmenovitý podmíněný zkratový proud (viz 4.5);

  3. jmenovitý zkratový proud omezený pojistkou (viz 4.6).

V případech b) a c) musí výrobce udat charakteristiky (jmenovitý proud, vypínací schopnost, omezený proud, I2t atd.) přístrojů jistících proti zkratu, které jsou nutné pro ochranu rozváděče.

POZNÁMKA Je-li nutná výměna tavných vložek, předpokládá se použití tavných vložek se stejnými charakteristikami.
7.5.2.2 U rozváděče obsahujícího několik přívodních jednotek, u nichž není pravděpodobný současný provoz, může být zkratová odolnost udána pro každou z přívodních jednotek v souladu s 7.5.2.1.
7.5.2.3 U rozváděče obsahujícího několik přívodních jednotek, u nichž je pravděpodobný současný provoz a u rozváděče obsahujícího jednu přívodní jednotku a jednu nebo více vývodních jednotek pro točivé stroje vysokých výkonů, které budou pravděpodobně přispívat ke zkratovému proudu, musí být zvláštní dohodou stanoveny hodnoty předpokládaného zkratového proudu v každé přívodní jednotce, v každé vývodní jednotce a v přípojnicích.
7.5.3 Vztah mezi dynamickým výdržným proudem a krátkodobým výdržným proudem

Pro stanovení elektrodynamického namáhání musí být hodnota dynamického výdržného proudu získána násobením krátkodobého proudu součinitelem n. Normalizované hodnoty součinitele n a odpovídajícího účiníku jsou uvedeny v tabulce 4.

Tabulka 4 – Normalizované hodnoty součinitele n
7.5.4 Koordinace zařízení jistících proti zkratu
7.5.4.1 Koordinace jisticích zařízení musí být předmětem dohody mezi výrobcem a uživatelem. Informace udané v katalogu výrobce mohou takovou dohodu nahradit.
7.5.4.2 Jestliže provozní podmínky vyžadují maximální celistvost napájení, nastavení nebo volba přístrojů jistících proti zkratu v rozváděči mají být, kde je to možné, odstupňovány tak, aby zkrat vyskytující se v kterékoliv vývodní odbočce byl vypnut spínacím přístrojem instalovaným v obvodu vadné odbočky, aniž by ovlivnil ostatní obvody vývodní odbočky, čímž je zajištěna selektivita jisticího systému.
7.5.5 Obvody uvnitř rozváděče
7.5.5.1 Hlavní obvody
7.5.5.1.1 Přípojnice (holé nebo izolované) musí být uspořádány tak, aby se za normálních provozních podmínek nedal předpokládat vznik vnitřního zkratu. Pokud není stanoveno jinak, musí být přípojnice dimenzovány v souladu s údaji o zkratové odolnosti (viz 7.5.2) a navrženy tak, aby odolávaly přinejmenším namáháním zkratem omezeným jisticím přístrojem (jisticími přístroji) na napájecí straně přípojnic.
7.5.5.1.2 V rámci jednoho pole je možné dimenzovat vodiče (včetně distribučních přípojnic) mezi hlavními přípojnicemi a napájecí stranou funkčních jednotek, stejně jako součásti zabudované v těchto jednotkách, na základě snížených namáhání zkratem vyskytujících se na straně zátěže příslušného přístroje jistícího proti zkratu v každé jednotce, za předpokladu, že tyto vodiče jsou uspořádány tak, aby za normálních provozních podmínek byla možnost vnitřního zkratu mezi fázemi a/nebo mezi fázemi a zemí minimální (viz 7.5.5.3). Dává se přednost tomu, aby takové vodiče byly pevné a tuhé.
7.5.5.2 Řídicí a pomocné obvody

Při navrhování řídicích a pomocných obvodů je nutno brát v úvahu uzemňovací soustavu napájení a zajistit, aby zemní zkrat nebo zkrat mezi živou a neživou částí nezpůsobil náhodnou nebezpečnou operaci.

Řídicí a pomocné obvody musí být všeobecně jištěny proti účinkům zkratů. Přístroj jistící proti zkratu však nesmí být použit, pokud by jeho funkce mohla způsobit nebezpečí. V takovém případě musí být vodiče řídicích a pomocných obvodů uspořádány tak, aby za normálních provozních podmínek byla možnost vzniku zkratů co nejvíce omezena (viz 7.5.5.3).
7.5.5.3 Volba a instalace nechráněných aktivních vodičů se zřetelem na omezení možnosti zkratů

Aktivní vodiče v rozváděči, které nejsou chráněny přístroji jistícími proti zkratu (viz 7.5.5.1.2 a 7.5.5.2), musí být zvoleny a instalovány v celém rozváděči tak, aby za normálních provozních podmínek byla možnost vnitřního zkratu mezi fázemi nebo mezi fází a zemí velmi nepravděpodobná. Příklady typů vodičů a požadavků na instalaci jsou uvedeny v tabulce 5.
Tabulka 5 – Volba vodičů a požadavky na instalaci
7.6 Spínací přístroje a součásti vestavěné v rozváděčích
7.6.1 Výběr spínacích přístrojů a součástí

Spínací přístroje a součásti zabudované v rozváděčích musí vyhovovat příslušným normám IEC.

Spínací přístroje a součásti musí být vhodné pro dané konkrétní použití s ohledem na vnější konstrukční řešení rozváděče (např. pro nekrytý nebo krytý rozváděč), jejich jmenovitá napětí (jmenovité izolační napětí, jmenovité impulsní výdržné napětí atd.), jmenovité proudy, životnost, zapínací a vypínací schopnost, zkratovou odolnost atd.

Spínací přístroje a součásti, jejichž zkratová odolnost a/nebo vypínací schopnost není dostatečná, aby odolaly namáháním, která se mohou v místě montáže vyskytnout, musí být chráněny jisticími přístroji omezujícími proud, např. pojistkami nebo jističi. Při výběru jisticích přístrojů omezujících proud pro vestavěné spínací přístroje musí být brán ohled na největší dovolené hodnoty předepsané výrobcem přístroje se zřetelem na koordinaci (viz 7.5.4).

Koordinace spínacích přístrojů a součástí, např. koordinace motorových spouštěčů s přístroji jistícími proti zkratu, musí vyhovovat příslušným normám IEC.

Spínací přístroje a součásti zapojené do obvodu, pro který výrobce stanovil impulsní výdržné napětí, nesmí vytvářet spínací přepětí vyšší, než je jmenovité impulsní výdržné napětí obvodu a nesmí být vystaveny vyšším spínacím přepětím, než je jmenovité impulsní výdržné napětí obvodu. Toto se má brát v úvahu při volbě spínacích přístrojů a součástí pro použití v daném obvodu.

PŘÍKLAD: Spínací přístroje a součásti, které mají jmenovité impulsní napětí Uimp = 4 000 V, jmenovité izolační napětí Ui = 250 V a maximální spínací přepětí 1 200 V (při jmenovitém pracovním napětí 230 V), mohou být použity v obvodech s kategoriemi přepětí I, II, III nebo dokonce IV tam, kde jsou použity vhodné prostředky pro ochranu proti přepětí.

POZNÁMKA Kategorie přepětí jsou uvedeny v 2.9.12 a v příloze G.
7.6.2 Montáž

Spínací přístroje a součásti musí být montovány v souladu s pokyny jejich výrobce (poloha při použití, vzdušné vzdálenosti, které musí být dodrženy kvůli elektrickým obloukům nebo demontáži zhášecí komory, atd.).
7.6.2.1 Přístupnost

Přístroje, funkční jednotky montované na stejném konstrukčním základu (montážní deska, montážní rám) a svorky pro připojení vnějších vodičů musí být uspořádány tak, aby byly přístupné pro montáž, zapojování, údržbu a výměnu. Zvláště se doporučuje, aby svorky byly umístěny alespoň 0,2 m nad základnou rozváděčů umístěných na podlaze a dále byly umístěny tak, aby k nim mohly být snadno připojeny kabely.

Zařízení na regulaci a opětné nastavování, se kterými se musí manipulovat uvnitř rozváděče, musí být snadno přístupná.

U rozváděčů montovaných na podlaze obecně platí, že indikační přístroje, u nichž je potřebné odečítání hodnot obsluhou, nemají být umístěny výše než 2 m nad základnou rozváděče. Ovládací zařízení, jako jsou rukojeti, tlačítka atd., mají být umístěny v takové výšce, aby mohly být snadno ovládány, to znamená, že jejich osa nemá být všeobecně výše než 2 m nad základnou rozváděče.

POZNÁMKA 1 Ovládací části pro nouzové spínací přístroje (viz IEC 60364-5-537, kapitola 537.4) mají být přístupné v zóně od 0,8 m do 1,6 m nad úrovní stanoviště obsluhy.

POZNÁMKA 2 Doporučuje se, aby nástěnné rozváděče a rozváděče umístěné na podlaze byly instalovány v takové výšce vzhledem k úrovni ovládání, aby byly splněny výše uvedené požadavky na přístupnost a výšku pro účely ovládání.
7.6.2.2 Vzájemné působení

Spínací přístroje a součásti musí být instalovány a zapojeny v rozváděči takovým způsobem, aby jejich správná funkce nebyla narušena vzájemnými vlivy, jako jsou teplo, oblouky, vibrace, energetická pole, které se vyskytují při obvyklém provozu. V případě elektronických rozváděčů to může vyžadovat oddělení nebo stínění monitorovacích obvodů od výkonových obvodů.

V případě krytů určených pro umístění pojistek musí být věnována zvláštní pozornost tepelným vlivům (viz 7.3). Výrobce musí udat typ a jmenovité hodnoty tavných vložek, které mají být použity.
7.6.2.3 Přepážky

Přepážky pro ruční spínací přístroje musí být navrženy tak, aby spínací oblouky neohrožovaly obsluhu.

Pro omezení nebezpečí při výměně tavných vložek na minimum musí být použity mezifázové přepážky, pokud toto opatření není vzhledem ke konstrukci a poloze pojistek zbytečné.
7.6.2.4 Podmínky na místě montáže

Spínací přístroje a součásti pro rozváděče se volí podle normálních provozních podmínek rozváděče uvedených v 6.1 (viz též 7.6.2.2).

Tam, kde je to nezbytné, musí být učiněna vhodná opatření (vytápění, ventilace), aby se zajistilo zachování provozních podmínek nutných pro správnou funkci, např. minimální teploty pro správnou funkci relé, měřicích přístrojů, elektronických součástek atd., podle příslušných specifikací.
7.6.2.5 Chlazení

Rozváděče mohou mít jak přirozené, tak nucené chlazení. Jsou-li v místě instalace nutná zvláštní opatření pro zajištění řádného chlazení, musí výrobce poskytnout potřebné informace (např. údaj o potřebných vzdušných vzdálenostech s ohledem na části, které by mohly bránit rozptylu tepla nebo samy teplo vytvářet).
7.6.3 Pevné části

V případě pevných částí (viz 2.2.5) mohou být spoje hlavních obvodů (viz 2.1.2) zapojovány nebo rozpojovány pouze tehdy, je-li rozváděč bez napětí. Všeobecně demontáž a montáž pevných částí vyžaduje použití nástroje.

Odpojení pevné části může vyžadovat odpojení celého rozváděče nebo jeho části.

Pro zabránění neoprávněné činnosti může být spínací přístroj vybaven prostředky pro jeho zajištění v jedné nebo více polohách.

POZNÁMKA Je-li za určitých podmínek dovoleno pracovat na obvodech pod napětím, musí být zachována příslušná bezpečnostní opatření.
7.6.4 Odnímatelné a výsuvné části
7.6.4.1 Konstrukční řešení

Odnímatelné a výsuvné části musí být provedeny tak, aby jejich elektrická zařízení mohla být bezpečně odpojována od hlavního obvodu nebo připojována k hlavnímu obvodu, který je pod napětím. Odnímatelné a výsuvné části mohou být vybaveny blokováním zasouvání (viz 2.4.17). Minimální vzdušné vzdálenosti a povrchové cesty (viz 7.1.2.1) musí být dodrženy v různých polohách, stejně jako během přemísťování z jedné polohy do druhé.

POZNÁMKA 1 Toto může vyžadovat používání příslušných nástrojů.

POZNÁMKA 2 Je-li to nutné, zajistí se, aby se tyto operace neprováděly při zatížení.

Odnímatelné části musí mít pracovní polohu (viz 2.2.8) a vyjmutou polohu (viz 2.2.11).

Výsuvné části musí mít kromě toho odpojenou polohu (viz 2.2.10) a mohou mít zkušební polohu (viz 2.2.9) nebo zkušební uspořádání (viz 2.1.9). V těchto polohách musí být výsuvné části spolehlivě zajištěny. Tyto polohy musí být jasně rozlišitelné.

Elektrické podmínky pro různé polohy výsuvných částí jsou uvedeny v tabulce 6.
7.6.4.2 Blokování a uzamykání výsuvných částí

Není-li stanoveno jinak, výsuvné části musí být vybaveny zařízením zajišťujícím, že přístroj může být vysunut a/nebo znovu zasunut až po přerušení hlavního obvodu.

Aby se zabránilo neoprávněné manipulaci, mohou být výsuvné části vybaveny prostředky pro visací zámek nebo zámek pro jejich zajištění v jedné nebo více polohách (viz 7.1.1).
7.6.4.3 Stupeň ochrany krytem

Stupeň ochrany krytem (viz 7.2.1) udávaný pro rozváděče obvykle platí pro pracovní polohu (viz 2.2.8) odnímatelných a/nebo výsuvných částí. Výrobce musí uvést stupeň ochrany krytem dosažený v ostatních polohách a během přemisťování mezi polohami.

Rozváděče s výsuvnými částmi mohou být navrženy tak, aby stupeň ochrany krytem platný pro pracovní polohu byl dodržen také ve zkušební a odpojené poloze i během přemisťování z jedné polohy do druhé.

Není-li po vyjmutí odnímatelné a/nebo výsuvné části zachován původní stupeň ochrany krytem, musí být dosaženo dohody, jaká opatření musí být učiněna pro zajištění dostatečné ochrany. Za tuto dohodu mohou být považovány informace uvedené v katalogu výrobce.
7.6.4.4 Způsob zapojení řídicích a pomocných obvodů

Řídicí a pomocné obvody mohou být navrženy tak, aby mohly být rozpojovány s použitím nebo bez použití nástroje.

V případě výsuvných částí musí být zapojení řídicích a pomocných obvodů možné nejlépe bez pomoci nástrojů.
7.6.5 Označování
7.6.5.1 Označování vodičů hlavních, řídicích a pomocných obvodů

S výjimkou případů uvedených v 7.6.5.2 je za způsob a rozsah označování vodičů, např. uspořádáním, barvami nebo symboly, na svorkách, k nimž jsou připojeny, nebo na konci (koncích) samotných vodičů, které musí souhlasit se značením na schématech zapojení a výkresech, odpovědný výrobce. Tam, kde je to vhodné, musí být použito označování podle IEC 60445 a IEC 60446.
Tabulka 6 – Elektrické podmínky pro různé polohy výsuvných částí
Nahrávám...
Nahrávám...