dnes je 26.4.2024

Input:

ČSN EN 692+A1:2009 - Mechanické lisy

11.10.2010, , Zdroj: Verlag Dashöfer

6.4.2.6.13
ČSN EN 692+A1:2009 – Mechanické lisy

Dr. Ing. Rostislav Suchánek a kolektiv

LOGO FIRMY

Sídlo firmy

Název zařízení

provedení ................


___________________________________________________

OVĚŘENÍ SHODY

provedení strojního zařízení s požadavky

ČSN EN 692+A1:2009

Obráběcí a tvářecí stroje – Mechanické lisy – Bezpečnost
                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                             
Požadavky
Podle ČSN EN 692+A1
:2009 (Třídící znak 21 0711)
Požadavky
splněny?
ano ne irel.
Národní předmluva

Změny proti předchozím normám


Tato norma obsahuje zapracovanou změnu A1 z prosince 2008. Změny či doplněné a upravené články jsou v textu vyznačeny značkami .
Vypuštěný text je zobrazen takto vypuštěný text, opravený nebo nový text je zobrazen vloženým textem mezi obě značky.
1 Předmět normy
1.1 Tato evropská norma stanovuje technické bezpečnostní požadavky a opatření, které si musí osvojit zaměstnanci zabývající se konstruováním, výrobou a dodáváním mechanických lisů vybavených spojkou se silovým stykem určených k tváření kovů za studena nebo materiálů sestávajících částečně ze studeného kovu.

POZNÁMKA Konstrukce stroje zahrnuje samotnou studii stroje, beroucí v úvahu všechny fáze jeho "životnosti“ tj. konstrukci, dopravu a uvedení do provozu (včetně montáže, instalace a ustavení), použití (včetně seřizování, učení/ programování nebo změny procesu, provozu, čištění, vyhledávání závady a údržby) a vyřazení z provozu, demontáže a pokud se týká bezpečnosti, likvidace stroje a vypracování instrukcí vztahujících se k výše uvedeným fázím "životnosti“ stroje (kromě konstrukce), uvedených v 6.5 z EN ISO 12100-2:2003.

1.2 Tato evropská norma zahrnuje rovněž lisy určené jak na tváření kovů za studena, tak na zpracování jiných materiálů (například lepenky, plastů, pryže nebo kůže) a kovových prášků stejným způsobem.

1.3 Požadavky obsažené v této normě berou v úvahu předpokládané použití stroje, jak je uvedeno v 3.22 z EN 12100-1:2003. Tato norma předpokládá přístup k lisu ze všech stran, s přihlédnutím k nebezpečím během různých fázi životnosti stroje, popsaným v kapitole 4 a stanoví bezpečnostní opatření jak pro obsluhu, tak i pro jiné ohrožené zaměstnance.

1.4 Tato evropská norma platí rovněž pro pomocná zařízení, která jsou nedílnou částí lisu. Tato norma také platí pro stroje, které jsou integrovány do automatické výrobní linky, jejíž nebezpečí a riziko, kterému je vystavena, jsou srovnatelná se samostatně pracujícími stroji.

1.5 Tato evropská norma nezahrnuje mechanické lisy se spojkou s tvarovým stykem.

1.6 Tato evropská norma nezahrnuje stroje, jejichž hlavním konstrukčním účelem je:
  1. stříhání plechu tabulovými nůžkami;

  2. zhotovování mechanických spojů, například nýtování, sešívání drátem nebo stehování;

  3. ohýbání nebo ohraňování;

  4. rovnání;

  5. děrování;

  6. vytlačování;

  7. zápustkové kování nebo objemové tváření za studena;

  8. zhutňování kovového prášku;

  9. děrování na jednoúčelových děrovacích strojích konstruovaných výhradně pro profily, například pro stavebnictví.

1.7 Tato evropská norma se nevztahuje na stroje, které jsou vyrobeny před datem vydání tohoto dokumentu v CE
3 Termíny, definice a zkratky

Pro účely této evropské normy platí termíny a definice uvedené v EN ISO 12100-1:2003 a EN ISO 12100-2:2003 a relevantních normách typu A a B a následujících normách.
3.1 Termíny a definice
3.1.1 pásová brzda (band brake)
brzda (viz 3.1.2), u níž je ohebný pás opatřený obložením z třecího materiálu umístěn kolem obvodu bubnu

3.1.2 brzda (brake)
mechanismus (obvykle třecí) určený k zastavení a držení beranu, pokud je spojka, je-li použita, vypnuta

3.1.3 spojka (clutch)
mechanismus určený k přenášení pohybu setrvačníku na beran

3.1.4 spojka s tvarovým stykem (clutch – full revolution)
druh spojky, která, je-li uvedena v činnost nebo zapnuta, nemůže být vypnuta, dokud beran nevykonal celý zdvih; například většina klínových spojek; zahrnuje rovněž spojky, které mohou být vypnuty pouze v určitých polohách pracovního cyklu

3.1.5 spojka se silovým stykem (clutch – part revolution)
druh spojky, kterou je možno zapnout nebo vypnout v kterémkoli bodě zdvihu beranu, například většina třecích spojek

3.1.6 automatický cyklus (cycle – automatic)
pracovní režim, kdy beran po spuštění opakuje trvale nebo přerušovaně všechny funkce bez ručního zásahu v nebezpečném prostoru

3.1.7 pracovní cyklus (cycle – operating)
pohyb beranu z výchozí polohy cyklu (obvykle horní úvrať) do dolní úvrati a zpět do polohy zastavení cyklu (obvykle horní úvrať); pracovní cyklus zahrnuje všechny operace prováděné v průběhu pohybu

3.1.8 chod jednotlivými zdvihy (cycle – single)
pracovní režim, kdy každý pracovní cyklus beranu musí být znovu spuštěn obsluhou

3.1.9 úvratě (dead centres)
body, v nichž je lisovník během svého zdvihu:
– buď nejblíže/nejtěsněji k lisovnici (obvykle to odpovídá konci uzavíracího zdvihu), označované jako dolní úvrať (BDC);
– nebo nejdále od lisovnice (odpovídá obvykle konci otevíracího zdvihu), označované jako horní úvrať (TDC)

3.1.10 lisovnice (die)
obecně nepohyblivá část nástrojů používaných na lisech

3.1.11 spodní přidržovač (die cushion)
příslušenství lisovnice, které u některých operací podle potřeby akumuluje a uvolňuje nebo absorbuje sílu

3.1.12 přímý pohon (direct drive)
druh uspořádání pohonu, při kterém se nepoužívá spojka; pohyb beranu se uskutečňuje zapnutím nebo vypnutím motoru, popřípadě ve spojení s brzdou

3.1.13 předčasně se otevírající ochranný kryt s blokováním (early opening interlocking gard)
ochranný kryt spojený s blokovacím zařízením, které nepřeruší pracovní cyklus, otevře-li se kryt v okamžiku, kdy nebezpečný pohyb v prostoru nástrojů ustal

3.1.14 jisticí zařízení ochranného krytu (guard locking device)
mechanické zařízení, které udržuje ochranný kryt s blokováním v uzavřené a blokované poloze, dokud neustane riziko zranění plynoucí z nebezpečných funkcí stroje

3.1.15 krokovací ovládací zařízení (limited movement control device; inching device)
ovládací zařízení, které, je-li uvedeno v činnost, umožňuje pouze omezený pohyb části stroje, čímž se co možná nejvíce snižuje riziko; další pohyb je vyloučen, dokud se neprovede následná a oddělená aktivace ovládače [3.26.9 v EN ISO 12100-1:2003]

3.1.16 mechanický lis (mechanical press)
stroj konstruovaný nebo určený k přenášení energie z hnacího orgánu na nástroj mechanickými prostředky za účelem zpracování kovů za studena mezi nástroji (například tváření nebo tvarování) nebo materiálů sestávajících částečně ze studených kovů; tato energie je přenášena setrvačníkem a spojkou nebo pomocí mechanismu přímého pohonu (viz obrázek 1)

3.1.17 monitorování (M) (monitoring (M))
bezpečnostní funkce, která zajišťuje, že jsou bezpečnostní zařízení uvedena do činnosti, jestliže je snížena schopnost určité části nebo prvku vykonávat svoji funkci nebo jestliže se provozní podmínky změnily tak, že vzniká nebezpečí

3.1.18 vyřazení (muting)
přechodné automatické přerušení bezpečnostní funkce (funkcí) bezpečnostních částí řídicího systému [3.7 EN 954-1:1996]

3.1.19 celková doběhová doba systému; celková reakční doba (overall system stopping performance; overall response time)
doba, který uplyne od uvedení ochranného zařízení do činnosti do skončení nebezpečného pohybu nebo uvedení stroje do bezpečného stavu

3.1.20 doběh (overrun)
pohyb klikového hřídele přes určený bod zastavení, například TDC

3.1.21 zařízení k monitorování doběhu (overrun monitoring device)
zařízení, které předává signál k zamezení dalšího spuštění stroje, pokud doběh překročí předem nastavenou mez (nastavené meze)

3.1.22 snímač polohy (position switch)
snímač, který je uváděn v činnost pohybující se částí stroje, pokud tato část dosáhne předem určenou polohu nebo ji opustí

3.1.23 zálohování (R) (redundancy (R))
uplatnění více než jednoho přístroje nebo systému nebo více než jedné části přístroje nebo systému s cílem zajistit, aby v případě, že jeden přístroj, systém nebo jedna jejich část selže, jiný přístroj, systém nebo jejich část převzaly jejich funkci [3.47 EN 60204-1:1997] *)

3.1.24 vzdálenost mezi stolní deskou a beranem (shut height)
vzdálenost mezi plochou stolní desky a plochou beranu měřená při největším zdvihu, přestavitelnosti beranu nahoře v jeho dolní úvrati [3.12 ISO 8540:1993]

3.1.25 zařízení proti opakování zdvihu (single stroke function)
zařízení k omezení pohybu nástroje na jeden pracovní cyklus při každém zapnutí spojky i když je prostředek sloužící k vyvození zdvihu (například nožní ovládač) držen v pracovní poloze

3.1.26 beran (slide)
hlavní část lisu, která vykonává vratný pohyb a na které je upevněn lisovník

3.1.27 lisovník (tool)
pohyblivá část nástroje

3.1.28 nástroj (tools)
pojem vyjadřující kombinaci lisovníku a lisovnice

3.1.29 bezpečné nástroje (tools – closed)
nástroje konstruované a vyrobené tak, že jsou svou koncepcí bezpečné (viz obrázek D.1)

3.2 Zkratky
M Monitorování (viz 3.1.17)
R Zálohování (viz 3.1.23)
S Jednoduchý kanál (Single channel)
BDC Dolní úvrať (viz 3.1.9)
TDC Horní úvrať (viz 3.1.9)
PES Programovatelný elektronický systém
(Programmable electronic system)
AOPD Aktivní opto-elektronické ochranné zařízení
(Active opto-electronic protective device)
ESPE Elektro-sensitivní ochranné vybavení
(Electro-sensitive protective equipment)
Obrázek 1 – Příklad mechanického lisu
(bezpečnostní ochrany nástrojového prostoru nejsou znázorněny)

Legenda
1 ochranný kryt setrvačníku
2 spojka/brzda
3 setrvačník
4 řemenice motoru
5 řemen
6 beran
7 upínací deska beranu
8 stolní deska/stůl
9 stůl
10 nožní ovladač
4 Seznam významných nebezpečí
4.1 Seznam nebezpečí uvedený v tabulce 1 je výsledkem posouzení rizik provedených podle požadavků EN 1050 pro všechny mechanické lisy zahrnuté do předmětu této normy. Technická opatření a bezpečnostní sdělení obsažená v kapitolách 5 a 7 a přílohách A, B, C a F jsou založena na posouzení rizik a jejich vypořádání se s ní buď tím, že rizika odstraňují, nebo se snižují jejich účinky.

4.2 Posouzení rizika předpokládá předvídatelný přístup ze všech směrů jakož i doběhy, neočekávané a neúmyslné zdvihy nebo pády vlastní hmotností. Rizika jsou popsána, jak pro obsluhu, tak i pro jiné zaměstnance, kteří mohou mít přístup do nebezpečných prostor, přičemž se berou v úvahu všechna nebezpečí, která mohou nastat po dobu životnosti lisu. Stanovení zahrnuje rozbor účinku selhání ovládacího systému.

4.3 Kromě toho uživatel této normy, tj. konstruktér, výrobce nebo dodavatel, musí posoudit rizika v souladu s EN 1050 se zvláštním zřetelem na:
– zamýšlené použití lisu, včetně údržby, seřizování nástrojů a čištění a jeho předvídatelné nesprávné použití;
– identifikaci významných nebezpečí spojených s lisem (viz 4.4).

4.4 Tabulka 1 této normy je seznamem významných nebezpečí a s nimi souvisejících nebezpečných prostor, obvykle spojených s mechanickým lisem. Jako součást posuzování rizika musí konstruktér ověřit, zda seznam nebezpečí v tabulce 1 je vyčerpávající a použitelný pro uvažovaný lis.
Tabulka 1 – Významná nebezpečí, nebezpečné prostory, preventivní opatření
5 Bezpečnostní požadavky a/nebo opatření
5.1 Úvod

Mechanické lisy podle této normy zahrnují velikosti od malých rychloběžných strojů s jediným obsluhujícím, vyrábějících malé výtvarky, až po velké, relativně pomaluběžné stroje s několika obsluhujícími a velkými složitými výtvarky.

Metody nebo opatření, která se musí provést, aby se vyloučila závažná nebezpečí, jsou uvedeny v tabulce 1. Metody nebo opatření ke snížení přidružených rizik jsou následující:
– základní konstrukční požadavky pro hlavní části nebo systémy lisu (viz 5.2);
– bezpečnostní ochrana proti mechanickým nebezpečím v prostoru nástrojů při různých režimech výroby (viz 5.3 a tabulky 2, 3 a 4);
– ochrana proti nebezpečím plynoucím z poruch ovládacího systému nebo jeho částí (viz 5.4);
– bezpečnostní ochrana proti nebezpečím, která mohou nastat při seřizování nástrojů, zkušebních zdvizích, údržbě a mazání (viz 5.5);
– bezpečnostní ochrana proti ostatním nebezpečím (viz 5.6 až 5.8).

Lisy musí splňovat bezpečnostní požadavky a/nebo opatření tohoto článku. Kromě toho musí být stroj konstruován podle zásad EN ISO 12100-1 pro odpovídající, ale nevýznamná nebezpečí, která nejsou předmětem této normy (například ostré hrany).
5.2 Základní konstrukční požadavky
5.2.1 Brzdy a spojky
5.2.1.1 K ovládání brzdy nesmí být použita žádná kapalina nebo stlačený vzduch kromě případů, kdy jsou přijata opatření, která zaručí, že v případě ztráty tlaku kapaliny nebo vzduchu se funkce brzdy zachová a spojka se vypne. K ovládání brzdy se nesmí použít membrány.

Konstruktér musí zajistit aby:
  1. k zapnutí brzdy nebo vypnutí spojky byly použity tlačné pružiny;

  2. byly použity sady pružin;

  3. všechny pružiny byly rozměrově, kvalitativně a silově rovnocenné;

  4. prostředky pro upínání pružin byly takové, aby při seřizování bylo jejich upnutí zajištěno a pružiny se nemohly uvolnit;

  5. uspořádání pouzder pružin, vedení a vodicích čepů minimalizovalo zaseknutí;

  6. brzda byla funkční i poté, kdyby selhalo 50 % pružin v sadě.

5.2.1.2 Tento článek není
5.2.1.3 Zapnutí a vypnutí spojky a brzdy nesmí mít vliv na jejich bezpečnou funkci.

POZNÁMKA Doporučuje se kombinace spojek s brzdami, aby se snížila možnost překrytí jejich funkce.
5.2.1.4 Spojka a brzda musí být konstruovány tak, aby porucha součásti například pro přenos energie nebo šroubů nezpůsobila u ostatních součástek takové napětí, které by mohlo vést k rychlé následné nebezpečné poruše.
5.2.1.5 Veškeré vzniklé teplo, které by mohlo přivodit nebezpečnou situaci, musí být odvedeno.
5.2.1.6 Aby se zabránilo pronikání maziv na třecí plochy brzdy, musí se provést příslušná opatření, není-li to záměrem konstrukce brzdy.
5.2.1.7 Spojka a brzda musí být konstruovány tak, aby vlhkost, prach nebo mazací olej, který poškozuje nebo způsobuje korozi těsnicího materiálu (například těsnicí kroužky, ucpávky), nemohly nepříznivě ovlivnit požadovanou funkci například tak, že by ucpaly vzduchový kanál nebo jinak ovlivnily jejich účinnost.
5.2.1.8 Konstrukce brzdy musí být taková, aby se nahromadění prachu, kapaliny nebo úlomků v místech, kde by mohlo způsobit neúčinnost brzdy, minimalizovalo. Prasklé nebo uvolněné části nesmí způsobit selhání brzdy.
5.2.1.9 K zastavení beranu se na mechanických lisech nesmí používat pásové brzdy.
5.2.2 Lisy se spojkami se silovým stykem (třecí spojky)
5.2.2.1 Spojky musí mít výkon dostačující ke spuštění nebo zastavení zdvihu ve správné poloze, bez nadměrného nárůstu teploty, za podmínek maximálního využívání spojky.
5.2.2.2 Musí být ponechány dostatečné pracovní vůle zajišťující, aby i za těch nejnamáhavějších podmínek provozu nedošlo k unášení třením, které by mohlo vést k nežádoucímu pohybu hnaných členů.
5.2.2.3 Na místech, kde by to způsobilo neúčinnost spojky, se musí zabránit nánosu otěru pocházejícího z třecích ploch spojky a musí se zajistit jeho účinný rozptyl.
5.2.2.4 Spojka a její ovládací systém musí být konstruován tak, aby se v případě výpadku dodávky pneumatické, hydraulické nebo elektrické energie spojka vypnula a brzda ihned zapnula.
5.2.2.5 Jestliže se v soustavě spojky používá membrán, je nutno učinit opatření, která by zabránila poškození ostrými hranami nebo opotřebením drsnými povrchy. Ochabnutím membrány například v důsledku únavy materiálu nesmí dojít k zabránění odvzdušnění.
5.2.3 Hydraulické a pneumatické systémy – Společné znaky
5.2.3.1 Při konstrukci hydraulických a pneumatických systémů se musí brát v úvahu požadavky obsažené v EN 982 a EN 983 a zvláštní požadavky 5.2.3, 5.2.4 a 5.2.5.
5.2.3.2 Pro odpojení při nízkém tlaku, musí být použity filtry, regulátory tlaku a zařízení.
5.2.3.3 Musí být použita zařízení, která zajišťují dodržení pracovního tlaku v povoleném rozsahu.
5.2.3.4 Nádrže ze skla a plastů musí být chráněny proti poškození odletujícími úlomky bez ovlivnění jejich viditelnosti.
5.2.3.5 Veškerá potrubí, armatury, průchody, vyrovnávací nebo zásobní nádrže a odlité nebo vrtané díry musí být bez otřepů nebo cizích těles, která mohou poškodit ventily nebo části ovládající spojku a brzdu. Víz 5.3.4.2 z EN 982:1996 a 5.5.3.2 z EN 983:1996.
5.2.3.6 Každá větev potrubí musí vést, pokud je to možné, souvisle od jedné části zařízení ke druhé. Musí se učinit opatření proti poškození tepelnou roztažností. Pevné potrubí musí být na četných místech podepřeno, aby se zabránilo vibraci nebo pohybu. Ohebné hadice vedoucí kapaliny musí být zajištěny proti tvoření smyček. Tvoření smyček vytváří záchytná místa, která brání průtoku kapaliny. To se týká zejména potrubí, které napájí otočnou přípojku spojky a brzdy.
5.2.3.7 Tam, kde může pokles tlaku vést k neočekávanému nebezpečnému pohybu beranu, se nesmí používat hadice, musí se zvolit trubky a trubkové spoje, které zamezí ztrátě tlaku. Takové trubkové spoje nesmí být provedeny s nalisovanými fitinky, lepenými těsnicími kroužky nebo podobnými prvky. Musí se používat spoje s tvarovým stykem nebo svařené ze dvou slícovaných povrchů.
5.2.3.8 Pracovní ventily nesmí být upevněny pouze na spojovacím potrubí, protože by vibrace měly nežádoucí účinek na potrubí i ventily.
5.2.3.9 Pracovní ventily musí být konstruovány tak, aby v nepracovní poloze průsak kolem vstupního ventilu byl dostatečně volný a zamezilo se tak nárůstu tlaku v pracovním válci spojky.
5.2.3.10 Pracovní ventily musí být konstruovány tak, aby vstupní a výstupní otvory nemohly zůstat uzavřeny současně.
5.2.3.11 Výstupní otvory a potrubí mezi pracovními válci spojky a ventily musí být dostatečně velké, aby umožnily rychlé vypuštění média z pracovních válců spojky. Je nutné učinit opatření, aby výstupní otvory ovládacích ventilů měly přiměřenou velikost a zamezily zbytkovému tlaku ve válci. Ventil musí být proveden tak, aby poměr tlaků mezi spojkou a brzdou v případě poruchy ventilu nedovolil nadměrný nárůst zbytkového tlaku ve válci.

POZNÁMKA Obvykle je postačující poměr tlaků nejméně 3,5 ku 1 mezi tlakem pružiny v brzdě a zbytkovým tlakem ve válci
5.2.3.12 Ovládací ventily a další ovládací části (například. regulátory a manometry) musí být umístěny v místech, která umožňují přiměřenou přístupnost a zabraňují poškození (viz 5.2.1 v EN 982:1996).
5.2.3.13 U ventilů ovládaných ručně nebo mechanicky (na rozdíl od elektrického ovládání) musí zařízení pro vracení ventilů do polohy vypnutí spojky na konci cyklu působit nuceně (to jest pokud ovladač ventilu je uvolněn, musí se ventil automaticky posunout do bezpečné polohy). Viz rovněž 5.4.9.
5.2.4 Pneumatické systémy
5.2.4.1 Tam, kde ventily nebo jiné části ovládacího systému lisu vyžadují mazání, musí být k zavádění oleje do vzduchového potrubí vhodným způsobem použita viditelná automatická mazací zařízení.
5.2.4.2 Pokud jsou použity tlumiče hluku, musí být dimenzovány a instalovány podle pokynů výrobce ventilů pro použití v bezpečnostních systémech, nesmí ovlivnit bezpečnostní funkci a musí se vzít v úvahu jejich vliv na brzdicí účinek. Přípustné jsou pouze tlumiče, které odvzdušňují přímo do atmosféry a nemohou se zanášet.
5.2.4.3 Musí být použity odlučovače vody.
5.2.5 Hydraulické systémy
5.2.5.1 V hydraulických systémech napájených čerpadlem musí být zařazeny vhodné odlehčovací ventily.

Musí být použity prostředky k uvolnění zachyceného vzduchu buď odlehčovacím zařízením, nebo samočinným odvzdušňovacím systémem.
5.2.5.2 Hydraulické systémy musí být konstruovány tak, aby unikající kapalina nemohla způsobit poškození.
5.2.5.3 Hydraulické systémy s akumulátory musí umožňovat pokles tlaku kapaliny, pokud se jednotka vytvářející tlak zastaví. Není-li to možné, musí být části okruhu, které jsou pod tlakem, opatřeny ručním vypouštěcím ventilem kromě jiných zařízení, která požadují normy nebo předpisy týkající se akumulátorů (pojistné ventily, tlakoměry apod.), a musí mít velmi zřetelné označení nebezpečí (štítkem s nápisem).
5.2.6 Přestavování beranu a zdvihu
5.2.6.1 Musí se zajistit, aby motor přestavování beranu nemohl být spuštěn, pokud je ovládací okruh spojky v činnosti. Tento požadavek neplatí, pokud motor přestavování beranu na lisech s automatickým cyklem a programovatelným ovládacím systémem kompenzuje například opotřebení nástrojů během provozu lisu.
5.2.6.2 Ovládací prvky přestavování beranu musí být výrazně identifikovány.
5.2.6.3 Přestavování beranu musí být vhodnými prostředky omezeno.
5.2.6.4 Musí být použity prostředky k zajištění přestavování beranu a zdvihu v nastavené poloze během provozu například uzamčení..
5.2.6.5 Při motorickém přestavování zdvihu musí být použity pojistné prostředky zabraňující provedení zdvihu.
5.3 Mechanická nebezpečí v prostoru nástrojů
5.3.1 Hlavním nebezpečným prostorem na mechanických lisech je prostor nástrojů; proti příslušným nebezpečím musí být učiněna preventivní opatření. Tato norma uvádí v 5.3 až 5.5 metody bezpečnostní ochrany nebezpečných prostorů nástrojů a přidružených prostorů, jako jsou pohyblivé spodní přidržovače a vyhazovače výtvarků. Tabulky 2, 3 a 4 obsahují souhrn metod k bezpečnostní ochraně včetně režimu výrobního/režimu pracovního a požadavků na konstrukci ovládacího a monitorovacího systému:
– jednoduchý cyklus: ruční vkládání nebo ruční vyjímání (tabulka 2);
– automatický cyklus: ruční vkládání nebo ruční vyjímání (tabulka 3);
– automatický cyklus: výhradně automatické vkládání a vyjímání (tabulka 4).
5.3.2 Konstruktéři, výrobci a dodavatelé musí vybrat metodu bezpečnostní ochrany, která pokud možno snižuje riziko, vzhledem k významnému nebezpečí (viz tabulku 1) a druhu výroby (viz tabulky 2, 3 a 4).
Opatření bezpečnostní ochrany popsaná v EN ISO 12100-1 a EN ISO 12100-2, která jsou vhodná pro ochranu jakékoliv obsluhy nástroje jsou uvedena níže:
  1. bezpečné nástroje (viz EN 294, EN 349, 5.3.9 a příloha D);

  2. pevné uzavřené ochranné kryty (viz EN 294, EN 953 a 5.3.10);

  3. ochranné kryty s blokováním a jištěním (viz EN 953, EN 954-1, EN 1088, 5.3.11 a příloha A);

  4. ovládací ochranné kryty s jištěním (viz 5.3.2.5 z EN 12100-2:2003, EN 953, EN 954-1 EN 1088 a 5.3.11);

  5. předčasně otevírající ochranné kryty s blokováním (viz EN 953, EN 954-1, EN 999, EN 1088, 5.3.11, 5.3.15 a příloha A);

  6. bezdotykové ochranné systémy (ESPE) používající aktivní optoelektronická ochranná zařízení (AOPD) (viz EN 999, EN 61496-1, CLC/TS 61496-2, 5.3.13, 5.3.15 a příloha C);

  7. dvouruční ovládací ochranná zařízení (viz EN 574, EN 999, 5.3.14 a 5.3.15);

  8. ovládací zařízení vyžadující nepřetržité působení na ovládací prvek (dále jen tipovací ovládací zařízení) (viz 3.26.3 z EN 12100-1:2003) s nízkou uzavírací rychlostí (méně než 10 mm/s), hlavně pro seřizování nástrojů (viz 5.5).

Výše uvedené způsoby bezpečnostní ochrany musí chránit rovněž proti rizikům u pomocných vkládacích a vyjímacích zařízení, která jsou nedílnou součástí stroje.
5.3.3 Zvolená kombinace bezpečnostních ochran popsaná v 5.3.2 musí chránit všechny ohrožené osoby, tj. takové, které mohou mít přístup do nebezpečného prostoru při provozu, seřizování, údržbě, čištění a kontrole, jak je uvedeno v 4.2.
5.3.4 Pokud je mechanický lis přizpůsobený mechanickému vkládání a/nebo vyjímání, nesmí se bezpečnostní ochranné metody spoléhat pouze na bezpečné nástroje nebo pevný uzavřený ochranný kryt (kryty), pokud je bezpečný nástroj nebo pevný uzavřený ochranný kryt (kryty) dodaný jako součást lisu pro jediný specifický účel (viz 7.2.2 j) a k).
5.3.5 Požadavky na bezpečnostní ochranná opatření uvedené v 5.3.2 musí být splněny v souladu s 5.3.9 až 5.3.15, včetně požadavků daných příslušnými normami (viz kapitola 2).
5.3.6 Použité ochranné kryty a ochranná zařízení musí být spojeny s ovládacím systémem lisu alespoň v rámci stejné kategorie, jaká je požadována pro tyto ochranné kryty a zařízení.
5.3.7 Jestliže práce prováděná na lisu vyžaduje přístup do nebezpečného prostoru více než z jedné strany, je nutno zajistit umístění ochranného krytu poskytujícího stejnou úroveň ochrany pro obsluhu z kterékoli strany, jak je uvedeno v přílohách A, D a C.
5.3.8 V případě použití velmi velkého lisu pro kusovou výrobu velkých součástí, například den tlakových nádob, kde použití ochranného krytu není účelné, musí konstruktér, výrobce a dodavatel zajistit v těchto případech uživateli možnost bezpečného způsobu práce, například vybavením lisu ovládáním, které je možno přemístit do bezpečného místa s dobrým výhledem na nástroj/výtvarek a pokud je třeba, přídavným výstražným akustickým nebo vizuálním signálem podle EN 842. Jestliže tento lis není výhradně určen pro tuto práci, musí se použít články 5.3.2 až 5.3.6.
5.3.9 Bezpečné nástroje musí být svou koncepcí bezpečné. Jejich otvory a odpovídající vzdálenosti musí vyhovovat požadavkům uvedeným v tabulce 4 z EN 294:1992 nebo nesmí být větší než 6 mm. Každé další nebezpečí stlačení vně bezpečných nástrojů musí být vyloučeno podle tabulky 1 EN 349:1993. Viz příloha D.
5.3.10 Pevné uzavřené ochranné kryty musí vyhovovat EN 953. Musí být pevně připojeny ke stroji, jiné tuhé konstrukci nebo k podlaze. Vkládací otvory musí vyhovovat tabulce 4 z EN 294:1992.
5.3.11 Blokované ochranné kryty, předčasně otevírající blokované ochranné kryty a ovládané ochranné kryty musí vyhovovat EN 953 a musí zamezit spolu s pevnými uzavřenými ochrannými kryty přístupu do nebezpečného prostoru nástrojů během jakéhokoli nebezpečného pohybu. Spuštění zdvihu nesmí být možné, dokud ochranný kryt není v ochranné poloze. Přidružená blokovací zařízení musí být konstruována a vyrobena v souladu s 6.2.2 EN 1088:1995 a bezpečnostní části ovládacího systému musí odpovídat kategorii 4 EN 954-1:1996. Viz příloha B. Ovládané ochranné kryty musí také vyhovovat 3.25.6 z EN ISO 12100-1:2003 a 5.3.2.5 z EN ISO 12100-2:2003.
5.3.12 Při použití blokovaného namísto ovládaného ochranného krytu nesmí být možné stání mezi ochranným krytem a nebezpečným prostorem. Tomu může zabránit použití přídavných prostředků bezpečnostní ochrany. Tento přídavný prostředek bezpečnostní ochrany musí být buď AOPD (typ 4) nebo pevný ochranný kryt, který zůstává trvale na místě (například přivařen) nebo blokovaný ochranný kryt podle 6.2.1 EN 1088:1995.

Ovládané ochranné kryty se musí použit pouze pokud délka otevíracího zdvihu se rovná nebo je menší než 600 mm a hloubka stolu se rovná nebo je menší než 1 000 mm. Tato omezení nelze použít, pokud ovládaný ochranný kryt je ovládán tipovacím ovládacím zařízením. Ovládaný ochranný kryt (kryty) musí být bezpečně držen (drženy) otevřený (například pružinou nebo protizávažím), aby bylo zabráněno zavření krytu vlivem jeho hmotnosti, což může způsobit nepředpokládané spuštění cyklu.

Kryty uvedené v 5.3.11 musí být opatřeny:
  1. buď jištěním ochranného krytu, aby se zamezilo otevření ochranného krytu, dokud neustal jakýkoli nebezpečný pohyb v prostoru nástrojů;

  2. nebo bez jištění ochranného krytu, avšak musí být konstruován tak, aby se zastavil nebezpečný pohyb dříve, než je možno dosáhnout nebezpečného prostoru.

Předčasně otevíracími blokovanými ochrannými kryty mohou být také ovládací kryty bez jištění.
5.3.13 ESPS používající AOPD v podobě světelné clony musí odpovídat následujícím podmínkám:
  1. AOPD musí odpovídat typu 4 EN 61496-1:2004 a musí být konstruována a zhotovena podle CLC/TS 61496-2:2003;

  2. přístup do nebezpečného prostoru smí být možný pouze přes detekční pásmo AOPD. Přídavná bezpečnostní ochrana musí zamezit přístupu do nebezpečného prostoru z kteréhokoli jiného směru;

  3. tam, kde je možno se zdržovat v postavení mezi světelnou clonou a nebezpečným prostorem lisu, musí být zařazeno další zařízení, například další světelné paprsky, zjišťující osobu tam stojící; maximální povolená mezera nekontrolovaná paprsky musí být 75 mm nebo menší;

  4. nesmí být možné spustit jakýkoli nebezpečný pohyb, dokud kterákoli část těla přerušuje AOPD;

  5. prostředky k obnovení původní funkce musí být umístěny tak, aby z této polohy byl jasný výhled na nebezpečný prostor. Pro každé detekční pole nesmí být více než jeden prostředek pro obnovení funkce; jestliže je lis chráněn z boku a na zadní straně pomocí AOPD, musí být ovládací prostředek pro obnovení funkce v každém detekčním pásmu;

  6. tam, kde AOPD pracuje s odrazem přenášeného světelného paprsku po jeho vlastní dráze zpět a v detekčním pásmu je umístěn další odrážeč(e), pak umístění dalšího odrážeče (odrážečů) nesmí ponechat bez detekce pomocí AOPD v celém detekčním pásmu předmět, jehož tloušťka je stejná nebo větší než specifikovaný zkušební kus (viz 4.1.2 CLC/TS 61496-2:2004); pokud nejsou učiněna jiná opatření, aby nebylo možné vstoupit do nebezpečného prostoru;

  7. tam, kde se AOPD používá rovněž pro spuštění cyklu buď s jedním, nebo dvojím přerušením, platí:

    1. i) výška stolu lisu se musí rovnat nebo být větší než 750 mm nad rovinou stanoviště obsluhy. Jestliže výška stolu je menší než 750 mm, musí se této výšky dosáhnout přídavným pevným ochranným krytem; tento kryt a všechny ostatní kryty zamezující přístupu do nebezpečného prostoru, musí zůstat trvale na místě, například přivařením nebo použitím blokovaného ochranného krytu blízko stolu lisu. Nesmí být možné zdržovat se mezi fyzickou zábranou a stolem nebo nástroji nebo vedle stolu nebo nástrojů;
    2. ii) délka otevíracího zdvihu se musí rovnat nebo být menší než 600 mm a hloubka stolu se musí rovnat nebo být menší než 1 000 mm;
    3. iii) rozlišovací schopnost nesmí překročit 30 mm (viz tabulku B.1);
    4. iv) před spuštěním prvního cyklu musí být aktivována(y) funkce přestavení do výchozího stavu (například tlačítko, nožní pedál);
    5. v) možnost spuštění pohybu lisu po uvolnění clony musí být omezena na dobu úměrnou jednotlivému obvyklému pracovnímu cyklu, předvolenou dobu;
    6. vi) tato předvolená doba nesmí přesahovat 30 s počínaje koncem předchozího pracovního cyklu; byla-li předvolená doba překročena, je nutné opětné nastavení AOPD do výchozího stavu; pro případy, že není v této omezené době automaticky spuštěn pohyb lisu, musí být použity obvyklé prostředky ke spuštění lisu;
    7. vii) je-li k bezpečnostní ochraně lisu použito více než jedno AOPD, smí být vždy pouze jedno z nich současně zvoleno pro spuštění lisu.
  8. vypínání AOPD přepínačem také vypíná signální světlo.

Viz přílohu E
5.3.14 Dvouruční ovládací zařízení musí vyhovovat těmto požadavkům:
  1. dvouruční ovládací zařízení musí odpovídat typu III C v tabulce 1 EN 574:1996;

  2. počet dvouručních ovládacích zařízení v činnosti musí odpovídat počtu pracovníků obsluhy uvedenému na přepínači režimů;

  3. spuštění výstupních signálů nesmí být možné za použití jedné ruky, ruky a lokte téže paže, předloktí nebo lokte (loktů), ruky a jiných částí těla.

5.3.15 Ochranné kryty s blokováním bez jištění, ovládací ochranné kryty bez jištění, předčasně otevírající blokované ochranné kryty bez jištění, ESPE používající AOPD a dvouruční ovládací zařízení musí být umístěna v takové poloze, aby obsluha neměla čas sáhnout do nebezpečného prostoru dříve, než ustal jakýkoli nebezpečný pohyb v prostoru nástrojů. Výpočet bezpečné vzdálenosti musí být založen na stanovené celkové reakční době zastavujícího lisu a na rychlosti pohybu obsluhy. Viz EN 999 a příloha B.
5.3.16 Podmínky blokování motoru a spojky

Zpětný chod smí být možný pouze v seřizovacím režimu. Motor se nesmí spustit, jestliže je spojka lisu zapnuta; spojka se nesmí zapnout nebo nesmí být ponechána zapnuta, jestliže motor je vypnutý, vyjma různých podmínek při seřizování.
5.3.17 Zařízení proti opakování zdvihu

Lis, který se má používat v režimu jednotlivých zdvihů, musí být vybaven zařízením proti opakování zdvihu.

Toto zařízení musí zabránit následujícímu zdvihu, i když ovládací zařízení je trvale zapnuto. Další zdvih musí vyžadovat vypnutí ovládacího zařízení a jeho opětné zapnutí.
5.3.18 Prevence pádu beranu vlivem jeho hmotnosti během údržby nebo opravy
5.3.18.1 Kde je riziko zranění (hmotnost pohybujících se částí přesahující 150 N způsobující gravitační pokles beranu) musí mít lis mechanické zajišťovací zařízení, například vzpěru, které se vloží do lisu během opravy nebo jiného potřebného zásahu mezi nástroji, kromě obvyklého ručního vkládání. Pokud toto zařízení není způsobilé k zachycení celé síly lisu, musí být blokováno s ovládáním lisu tak, aby pokud je zařízení vloženo do lisu, nemohlo dojít ke zdvihu a beran lisu byl držen v horní poloze (viz EN 1037:1995).
5.3.18.2 Na lisech s délkou zdvihu více než 500 mm a hloubkou stolu větší než 800 mm musí být toto zařízení trvale upevněno na lisu jako jeho nedílná součást. Jestliže toto zařízení je v ochranné funkci a není snadno viditelné ze stanoviště obsluhy, musí se navíc provést jasné označení polohy tohoto zařízení.
5.3.19 Ostatní požadavky
5.3.19.1 Lis musí být konstruován a vyroben tak, aby se nástroje mohly upevnit na lisu tak bezpečně, aby při selhání jednotlivé součásti nebo výpadku dodávky energie nemohlo dojít k nebezpečí.
5.3.19.2 Všechny upevňovací prvky na lisu, jako například šrouby, matice nebo lepené spoje, musí být spojeny tak, aby se jednotlivé součásti nemohly uvolnit a způsobit zranění.
5.3.19.3 Ruční seřizovací zařízení, například pro přestavování zdvihu nebo beranu nebo nastavování počtu zdvihů, jejichž změna může způsobit nebezpečí, musí mít spolehlivé jisticí zařízení, které dovoluje přestavování pouze nářadím nebo elektronickým heslem.
5.3.19.4 U lisů se spojkami se silovým stykem v automatickém trvalém chodu a s mechanizačními zařízeními, která jsou nedílnou součástí lisu, se náběhová hrana svitku, pokud je to technicky možné, musí zavádět do postupových nástrojů automaticky.

Jestliže automatické zavádění náběhové hrany svitku do mechanizačních zařízení a postupových nástrojů není možné, musí výrobce opatřit lis:

a) buď tipovacím ovládacím zařízením se třemi spínacími polohami a nízkou uzavírací rychlostí (menší než 10 mm/s).

Tipovací ovládací zařízení musí mít jediné spínací tlačítko s následujícími třemi polohami:
– 1 pro zastavení;
– 2 pro provoz;
– 3 pro opětné zastavení.

Po stisknutí tlačítka přes tlačné místo ve spínací poloze 3, musí být opětovné spuštění možné pouze po vrácení tlačítka do spínací polohy 1;

b) nebo krokovacím ovládacím zařízením (viz 5.5.11).

Tato zařízení musí být v činnosti, pokud se kterýkoli z ochranných krytů na lisu přemístí ze své ochranné polohy tak, že náběhová hrana se může zavést ručně za pomoci pracovních pomůcek (čelistí, kleští, magnetických držáků).
5.3.20 Uvolnění zachycených osob

Pro uvolnění zachycené osoby v prostoru nástrojů (viz také 7.2.2) musí být k dispozici prostředky například pomocný pohon, štěrbina umožňující otáčení setrvačníku rukou.
5.4 Ovládací a monitorovací systém
5.4.1 Ovládací a monitorovací funkce
5.4.1.1 Všeobecně

Tento článek platí pro všechny bezpečnostní části, které přímo nebo nepřímo ovládají nebo monitorují funkci pohyblivých částí lisu nebo jeho nástrojů. Při navrhování elektrických systémů je nutno přihlížet k EN 60204-1:1997 a pro bezpečnostní části elektrických, hydraulických, pneumatických a mechanických systémů k EN 954-1:1996.
5.4.1.2 Ovládací systémy musí mít bezpečnostní funkce konstruované tak, že zdvih beranu je možný teprve po opětovné aktivaci odpovídajícího ovládacího prvku:
  1. po změně režimu ovládaní nebo provozu;

  2. po uzavření blokovaného ochranného krytu;

  3. po ručním nastavení bezpečnostního systému do výchozího stavu;

  4. po výpadku provozní energie;

  5. po výpadku primárního tlaku;

  6. po uvedení do činnosti ochranného zařízení nástrojů nebo detektoru výtvarků;

  7. po odstranění blokovaného mechanického zajišťovacího zařízení.

5.4.1.3 V případě reakce bezpečnostního systému (blokovaného ochranného krytu, ESPS používajícího AOPD) je k obnovení normální plánované funkce nutné samostatné ruční přestavení do výchozího stavu:
  1. jestliže obsluha může projít přes blokovaný ochranný kryt;

  2. jestliže ESPE používající AOPD pro spuštění zdvihu není přerušeno v předem nastavené době;

  3. jestliže ESPE používající AOPD je přerušeno během nebezpečného pohybu uvnitř cyklu;

  4. jestliže ESPE používající AOPD chrání ty strany lisu, ze kterých se lis neobsluhuje.

Ovládače přestavení do výchozího stavu musí být v místě výhledu na nebezpečný prostor, ale mimo dosah z tohoto nebezpečného prostoru. Funkce přestavení do výchozího stavu musí být provedena alespoň jako jediný systém s monitorováním (S & M).
5.4.1.4 Tento článek platí pro lisy s následujícími typy ochranných zařízení:
– ESPE používající AOPD;
– předčasně otevírající blokované ochranné kryty;
– dvouruční ochranná zařízení pro obvyklý provoz.

Tento článek se netýká lisů používajících automatické vkládání a vyjímání a opatřených ochranným krytem s blokováním a jištěním (viz Tabulka 4).

Jestliže vznikne porucha v bezpečnostních částech těchto ochranných zařízení nebo ovládacího systému, pak:
  1. nesmí být možné neúmyslné spuštění;

  2. musí zůstat zachována spolehlivá funkce ochranného zařízení;

  3. musí být možné zastavit stroj během nebezpečného pohybu;

  4. ovládací systém musí okamžitě zastavit stroj během nebezpečné fáze uzavíracího pohybu nebo v jiných případech 1) nejpozději na konci pracovního cyklu;

  5. ovládací systém musí zabránit spuštění následujícího pracovního cyklu, dokud není porucha odstraněna.

Ke splnění těchto požadavků musí bezpečnostní části ovládacích systémů odpovídat kategorii 4 z EN 954-1:1996.

Spouštěcí a zastavovací funkce v bezpečnostních částech ovládacího systému lisů musí být pevně propojeny, musí mít zálohování a monitorování (R & M).
5.4.1.5 Jestliže je lis vystaven značným otřesům a vibracím, musí se při konstrukci ovládacího systému přihlížet k těmto požadavkům:
  1. 4.12.1 v EN ISO 12100-2;

  2. 5.2.1 v EN 982:1996;

  3. 5.2 v EN 983:1996;

  4. 12.1 v EN 60204-1:1997.

5.4.1.6 Zálohovaný a monitorovaný ovládací systém lisu musí pracovat ve dvou oddělených funkčních systémech. Každý z nich musí být samostatně schopen zastavit nebezpečný pohyb bez ohledu na stav druhého. Porucha jednoho z obou systémů musí být zjištěna monitorováním a druhý musí zabránit dalšímu zavíracímu zdvihu. Jestliže selhání jednoho systému se projeví samo, tj. že sama ztráta funkce zabrání provedení dalšího pracovního cyklu, nepožaduje se další monitorování tohoto systému.
5.4.2 Lisy se spojkou se silovým stykem: zálohování a monitorování ovládacích systémů spojky/brzdy, monitorovací zařízení doběhu pro chod jednotlivými zdvihy (Viz tabulky 2, 3 a 4).
5.4.2.1 Zálohování a monitorování ovládacích systémů spojek a brzd jakož i monitorování doběhu se musí k ochraně obsluhy provést ve všech případech, v nichž bezpečnostní ochranný systém nebrání přístupu do nebezpečného prostoru před zastavením beranu, například pro:
  1. ESPE;

  2. předčasně otevírající blokované ochranné kryty;

  3. dvouruční ovládací zařízení.

Termíny "monitorování“ a "zálohování“ jsou definovány v 3.1.17 a 3.1.23.
5.4.2.2 Při použití blokovaných ochranných krytů s jištěním se ovládací systém spojky/brzdy musí provést jako zálohovaný a s monitorováním (zařízení pro monitorování doběhu není nutné).
5.4.2.3 Jsou-li nutné zálohování a monitorování ovládacích systémů spojky/brzdy, musí odpovídat těmto požadavkům:
  1. lis musí být opatřen bud nejméně dvěma jednotlivými ventily, nebo jedním dvojitým elektromagnetickým ventilem, který/které ovládají přímo tlakové médium spojky a brzdy, nebo v případě jiného druhu pohonu je nutno provést rovnocenná řešení;

  2. cívky magnetu ventilu musí být spojeny s ovládacím okruhem oddělenými vedeními tak, že jednotlivá závada ve vedení nemůže uvést do činnosti obě cívky magnetů;

  3. musí být zajištěno, že zkrat mezi spoji bezpečnostního ventilu (například elektromagnet s elektromagnetem nebo elektromagnet s monitorováním) bude automaticky zjištěn a nezpůsobí dodatečný nebo neočekávaný pohyb beranu;

  4. pokud jsou pro monitorování ventilu nutná čidla k rozpoznání stavu ventilů, musí být tato čidla nedílnou součástí ventilů. Ventil může být sám navržen s monitorováním, kde se selhání ventilu projeví samo;

  5. monitorování musí probíhat dynamicky a nejméně jednou za cyklus; musí zajišťovat, že v případě selhání jednoho nebo obou ventilů se spojka vypne a brzda zapne;

  6. obnovení dalšího provozu lisu smí být možné pouze pomocí zvláštních prostředků, například nářadím, klíčem nebo elektronickým heslem.

5.4.2.4 Jestliže je potřebné monitorování doběhu, pak musí odpovídat těmto požadavkům:
  1. lisy s ručním vkládáním s ochrannými zařízeními uvedenými v 5.4.1.4 musí mít monitorování doběhu, aby v případě, že klikový hřídel přeběhne za normální bod zastavení o výrobcem udanou hodnotu maximálně 15° a přednostně 10°, byl ihned vydán signál k zastavení a spuštění dalšího zdvihu již nebylo možné;

  2. opětovné spuštění lisu smí být proveditelné pouze pomocí zvláštních prostředků, například nářadím, klíčem nebo elektronickým heslem;

  3. jestliže jsou vačky monitorování doběhu poháněny od vačkového hřídele, který je nepřímo poháněn například dvojitým řetězovým pohonem mezi vačkovým hřídelem a klikovým hřídelem, musí se nepřímý pohon monitorovat tak, aby se při jeho selhání vyvodil signál k zastavení a spuštění nového cyklu nebylo možné, dokud se porucha neodstraní.

5.4.2.5 Vačky a odpovídající spínače monitorování doběhu, funkce zastavení jednotlivého cyklu a vyřazení musí být navzájem nuceně spřaženy tak, aby postavení vaček a postavení spínačů navzájem nemohlo být změněno. U lisů, které mají proměnlivou rychlost, musí však být spínač pro zastavení jednotlivého zdvihu samostatně nastavitelný. Všechny vačky musí být pevně spojeny s hřídelem. Všechny vačky a odpovídající spínače se musí nacházet v uzamykatelném ohrazení.
5.4.2.6 Může-li se přestavovat délka zdvihu, musí být přestavování vaček nebo vačkou ovládaných spínačů pro ovládání cyklu nuceně spřaženo tak, aby se vzájemná poloha vaček a spínačů nemohla změnit, aby se snížila možnost chybného seřízení provozovatelem, například pro vyrovnání zmenšení brzdného účinku, které se musí napravit údržbou brzdy.
5.4.2.7 Jestliže je vačkový hřídel spojen s klikovým hřídelem spojkou, musí se spojka zapínat nuceně, například ozubením.
5.4.2.8 Maximální přestavení vačkového řídicího mechanismu musí být mechanicky omezeno na úhel 60#, přednostně na 45#. Viz příloha F.
5.4.2.9 Vačkové kotouče musí být nasazeny tak, aby nesprávné nebo neúmyslné přestavení nemohlo způsobit žádné nehody a:
  1. koncové spínače a vačka pro ovládání lisu musí být vzájemně pevně spojeny a vhodně pojištěny; nezajištěné matice nebo šrouby nejsou přípustné;

  2. vzájemná poloha koncových spínačů a vaček musí být označena;

  3. možnost přestavení koncových spínačů nebo vaček musí být omezena pevnými koncovými dorazy, takže doba vyřazení při uzavíracím pohybu lisu nemůže překročit při libovolné kombinaci počtu zdvihů a délky zdvihu celkovou reakční dobu lisu;

  4. při reverzaci lisu se vačkový řídicí mechanismus nesmí poškodit.

5.4.3 Vyřazení
5.4.3.1 Vyřazení bezpečnostních ochranných funkcí (viz 3.1.18) může být použito pro ESPE používající AOPD a dvouruční ovládací zařízení. Vyřazení ochranného účinku smí nastat pouze na jednom místě otevíracího zdvihu, nebo když nebezpečná fáze zavíracího zdvihu již proběhla a neexistuje žádné riziko zranění mezi nástroji. Je třeba brát zřetel na záchytná místa na vyhazovačích a spodních přidržovačích.

Bezpečnostní ochranný systém musí být opět účinný při spuštění zavíracího zdvihu nebo před jeho spuštěním.

Kromě toho musí být:
  1. poloha vyřazení chráněna proti neoprávněnému přestavení pomocí zvláštního nářadí, klíčem nebo elektronickými hesly;

  2. každé další nebezpečí existující během otevíracího zdvihu vyloučeno například pevnými ochrannými kryty;

  3. signál pro zahájení vyřazení monitorován.

5.4.3.2 Vyřazení bezpečnostní funkce může být rovněž použito pro blokovaný ochranný kryt upevněný na lisu, kde je předčasné otevření ochranného krytu přípustné v případě, že nebezpečná fáze uzavíracího zdvihu již proběhla (viz 5.4.2).
5.4.4 Programovatelné elektronické systémy (PES), programovatelné pneumatické systémy (PPS) a bezpečnostní funkce.
5.4.4.1 Použití PES a PPS nesmí snížit žádnou úroveň bezpečnosti stanovenou v této normě.
5.4.4.2 U lisů, které se ovládají pomocí PES nebo PPS, se bezpečnostní funkce nesmí spoléhat pouze na PES a PPS.
5.4.5 Přepínače režimů
5.4.5.1 Jestliže lis skýtá možnost volby různých provozních režimů, režimů spuštění cyklu nebo bezpečnostních systémů (například chod jednotlivými zdvihy, tipování nebo trvalý chod, vpředu nebo vzadu, nebo vpředu a vzadu), musí mít přepínače režimů. Jejich konstrukce musí zajistit, že v každé poloze, která není v činnosti, jsou spínací okruhy přerušeny nuceně ovládanými kontakty nebo zálohovaným a monitorovaným hardwarem. V mezilehlé poloze přepínače nesmí být možná žádná činnost. Ovládací systém musí zajistit, aby při volbě režimů nedošlo ke spuštění stroje.
5.4.5.2 Tam, kde je pouze jediný přepínač režimů, musí se tímto přepínačem volit odpovídající druh bezpečnostní ochrany; tato ochrana může sestávat ze dvou nebo více ochranných krytů nebo ochranných zařízení (viz 5.3.3). Jsou-li použity dva nebo více přepínačů režimů a je-li druh bezpečnostní ochrany spřažen s ovládacím systémem, musí být zvolený pracovní režim automaticky spřažen s odpovídajícím druhem bezpečnostní ochrany.
5.4.5.3 Jestliže se má lis používat podle 5.3.2 a) nebo b) a lis je ovládán současně například nožním ovládačem bez jakékoli jiné bezpečnostní ochrany, musí se tento pracovní režim volit přídavným přepínačem režimů, který se ovládá samostatným klíčem nebo je umístěn v uzamykatelné skříni. Jestliže se zvolí tento pracovní režim, musí být na lisu automaticky indikováno, že je dovoleno použít pouze bezpečných nástrojů nebo pevných uzavřených ochranných krytů
5.4.5.4 Je-li u stroje více než jeden obsluhující, musí být úroveň ochrany pro každého obsluhujícího stejná. Může-li se použít dvouruční ovládací ochranné zařízení ve větším počtu nebo odpojitelný ovládací pult, musí být lis provozovatelný pouze tehdy, když se zvolená kombinace přesně shoduje s kombinací, která je skutečně spojena s lisem.
5.4.5.5 Přepínače režimů pro bezpečnostní funkce musí být uzamykatelné podle 9.2.3 z EN 60204-1:1997. Zvolená poloha přepínače musí být viditelná a zřetelně rozpoznatelná.
5.4.6 Odpojovací spínač

V dosahu obsluhy musí být umístěn odpojovací spínač, který umožňuje spolehlivé odpojení spojky.
5.4.7 Snímače polohy (Viz 10.1.4 v EN 60204-1:1997)
5.4.7.1 Všeobecně

U snímačů polohy jsou na lisech zvlášť důležité dvě bezpečnostní funkce:
  1. snímače polohy cyklu například pro vyřazení, doběh a koncové spínače horní úvrati (TDC);

  2. spínače blokovaných ochranných krytů (viz kapitola 5 EN 1088:1995)

5.4.7.2 Ovládací orgány snímače a snímač sám musí být konstruovány tak, aby podržely své správné vzájemné uspořádání a přiřazení k vačkovému řídicímu mechanismu a zejména ke zdvihu.
5.4.7.3 Mechanismus, například vačka a kladka, musí být konstruován tak, aby bylo možné zpětné otáčení bez poškození.
5.4.7.4 Na lisech s ručním vkládáním nebo ručním vyjímáním musí být všechny snímače polohy hřídele, které ovládají pohyb beranu, elektromechanické. Požadavky na zálohování a monitorování funkce jsou uvedeny v 5.4.1.4.
5.4.7.5 Přibližovací spínače jsou přijatelné ve vačkovém řídicím mechanismu klikového hřídele pouze u lisů, které se provozují automaticky. Pokud je nutné zálohování a monitorování (viz tabulka 4), musí přibližovací spínače zajišťovat zálohování a monitorování.
5.4.8 Ovládací zařízení
5.4.8.1 Tlačítka, nožní ovládače a spouštěcí zařízení musí být zakryty, aby se zabránilo náhodnému spuštění. Přístup do nožního ovládače smí být možný pouze z jedné strany a pouze jednou nohou. Pedálové ovládací tyče se nesmí používat.
5.4.8.2 Ovládače nouzového zastavení musí uvedením do činnosti zastavit všechny nebezpečné pohyby podle kategorie 0 v 4.1.5 z EN 418:1992.
5.4.8.3 Je nutno umístit alespoň jeden ovládač nouzového zastavení v přímém dosahu každé obsluhy včetně obsluhy na zadní straně lisu. Žádný odpojitelný dvouruční ovládací pult nesmí mít ovládač nouzového zastavení, pokud lis umožňuje ovládání, zatímco je toto dvouruční ovládací zařízení odpojeno (viz také 5.4.5.4 a 7.2.2j)).
5.4.8.4 K zamezení neúmyslného spuštění musí být přenosné ovládací pulty nebo závěsné ovládací pulty konstruovány podle 4.4.8 EN 60204-1:1997 pokud jde o stabilitu a upevnění podle 10.6.
5.4.9 Ventily

Zařízení k ručnímu ovládání ventilů musí mít vlastní víko nebo ochranný kryt, k jejichž otevření je nutné nářadí nebo klíč. Elektrická přemosťovací zařízení smí být ovládatelná pouze pomocí klíče a jejich ovládání smí být možné pouze tehdy, je-li beran v BDC, motor je vypnut a setrvačník se zastavil.
5.5 Seřizování nástrojů, zkušební zdvihy, údržba a mazání
5.5.1 Stroj je nutné konstruovat tak, aby se seřizování, údržba a mazání mohly provádět bezpečně. Je nutno minimalizovat potřebu přístupu obsluhy a zásahu rukou při seřizování a při údržbě, například pro mazání je možno použít automatického systému nebo dálkového přívodu maziva.
5.5.2 Je nutno použít zařízení, která během seřizování, údržby a mazání umožňují pohyb beranu, pokud jsou ochranné kryty a ostatní ochranná zařízení v ochranné poloze a v pohotovosti (viz 5.3.2).

Tam, kde to není proveditelné, musí existovat nejméně jedna z následujících možností:
  1. otáčení klikového hřídele rukou při odpojeném přívodu energie;

  2. nízká rychlost (méně než 10 mm/s) a tipovací ovládací zařízení;

  3. dvouruční ovládací zařízení podle 5.5.9 konstruované tak, že není použitelné pro normální provoz, například že se cyklus přeruší nejméně třikrát během jedné otáčky klikového hřídele;

  4. použití krokovacího ovládacího zařízení.

5.5.3 Všechny zkušební zdvihy (chod jednotlivými zdvihy) po seřízení nástrojů nebo přestavení se v této normě považují za výrobní zdvihy a bezpečnostní ochrana musí odpovídat požadavkům stanoveným v 5.3.
5.5.4 Ručně nastavitelná vkládací zařízení musí být způsobilá k seřízení při nehybném beranu.
5.5.5 Jestliže se k ručnímu otáčení klikového hřídele použije tyče nebo jiné pomůcky:
  1. musí vhodné zařízení při odpojení hlavního motoru tak dlouho bránit opětnému zapnutí spojky, dokud se setrvačník nezastaví. Tímto zařízením může být časový spínač, který nemůže být nastaven uživatelem, nebo detektor pohybu, který musí mít monitorování;

  2. nesmí být nedopatřením možné ponechat tyč vsunutou za běžného provozu;

  3. musí být viditelná alespoň část setrvačníku, aby byla jistota, že se neotáčí.

5.5.6 Pokud není možné použít běžně vyráběná ochranná zařízení, musí výrobce lisu na každé přístupné straně lisu použít pomocná ochranná zařízení tak, že na každé straně se požaduje ke spuštění zdvihu nejméně jedna osoba s dobrým výhledem na přístupový prostor.

Pokud je s ohledem na uvažované použití předvídatelné, že se na jedné straně bude zdržovat více než jedna osoba, musí se použít přídavná zařízení (například otevírací zařízení, přepínače režimů, výstražné signály).
5.5.7 Jestliže je nutné pro seřizování nebo údržbu otevřít pohyblivý ochranný kryt, musí být tento ochranný kryt blokován (viz 6.4.3 z EN 953:1997).
5.5.8 Minimálním požadavkem na blokování pohyblivých ochranných krytů, které se otevírají nebo odnímají pouze při seřizování nebo údržbě, je spínač s nuceným vypínáním podle EN 1088. Vazba na pracovní části ovládání nesmí spočívat pouze na jednom relé.
5.5.9 Dvouruční ovládací zařízení musí splňovat tato hlediska:
  1. dvouruční ovládací zařízení musí odpovídat alespoň typu II podle tabulky 1 z EN 574:1996;

  2. vyvození výstupních signálů nesmí být možné za použití pouze jedné ruky, ruky a lokte téže paže.

5.5.10 Tipovací ovládací zařízení a krokovací ovládací zařízení musí být spojena pevným vodičem a bezpečnostní části ovládacího systému musí odpovídat kategorii 2 podle EN 954-1:1996.
5.5.11 Pohyb vyvolaný krokovacím ovládacím zařízením musí být tak malý, že tím nevznikne žádná nebezpečná situace, a musí být omezen dobou a dráhou. Při úhlu kliky 90# nesmí pohyb beranu překročit 6 mm na jeden krok.
Nahrávám...
Nahrávám...